
Odbory zdravotníků apelují na veřejnost

Vládou schválený rozpočet na výzkum, vývoj a inovace počítá pro rok 2021 jen s výší 37,5 miliard korun, pro roky 2022 a 2023 pak s 38 mld. Kč. Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom pro příští rok navrhovala původně výdaje o cca 750 milionů Kč vyšší. Nedostatečný rozpočet bude omezovat firmy ve využívání programů Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR jako Trend, Národní centra kompetence či The Country for the Future. Například v poslední soutěži programu Trend si podniky zažádaly o podporu zhruba ve výši 7,7 miliard korun. Vláda na něj alokovala ale pouze 1 miliardu korun. Svaz průmyslu a dopravy proto navrhuje využít na podporu výzkumu, vývoje a inovací prostředky z Národního plánu obnovy.
„Vzhledem k aktuálnímu hospodářskému poklesu a nejasnému vývoji je nezbytné více podpořit aplikovaný průmyslový výzkum ve firmách a jejich spolupráci s výzkumnými organizacemi. Tím pomůžeme zabránit snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky a propouštění vysoce kvalifikovaných pracovníků. Aby se firmy mohly na výzkum a inovace zaměřit, musí vláda pro tuto oblast alokovat dostatečné prostředky v připravovaném Národním plánu obnovy. Tato podpora ale musí mít stejně výhodné podmínky čerpání jako národní zdroje,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„U posledních soutěží programu TREND si firmy zažádaly pro své projekty o podporu sedmkrát vyšší, než je plánovaná alokace na jednotlivé soutěže. To jasně ukazuje, že řada soukromých firem, které jsou dosud tahouny růstu investic v této oblasti, nebude mít v současné době dostatek prostředků na své inovace,“ vysvětluje Bohuslav Čížek a dodává: „Pokud ČR nezajistí dostatečné prostředky ani z Plánu obnovy, bude to v rozporu s cílem směrování České republiky mezi nejinovativnější země Evropy, jak si v loni stanovila vláda v Inovační strategii ČR 2030.“
Národní plán obnovy představuje soubor reforem a investic nutných k čerpání prostředků z nástroje EU na podporu oživení a odolnosti, resp. Recovery and Resilience facility. Ten představuje jednu z cest EU, jak pomoci napravit okamžité hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronavirem, podpořit hospodářské oživení a posílit ekonomiky členských zemí EU.
V úvodu jednání se členové RVVI opětovně zabývali podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie (Národní plán obnovy).
„Téma bylo věnováno obsáhlé diskusi o využití připravovaných zdrojů z tzv. Národního fondu obnovy, který vyjednává premiér a vláda České republiky z evropských zdrojů. Rada se k tématu vrátí během dalších zasedání,“ sdělil místopředseda Rady Pavel Baran.
K danému bodu schválila Rada ustavení pracovní skupiny pro medicínský výzkum pod vedením Jana Konvalinky a pracovní skupiny pro průmyslový aplikovaný výzkum, kterou povede Luboš Novák.
Nejvyšší ocenění v oblasti vědy a výzkumu Národní cenu vlády Česká hlava navrhla RVVI udělit v roce 2020 prof. RNDr. Václavu Hořejšímu, CSc. za mimořádné výsledky v oblasti molekulární imunologie. Nominace bude nyní předložena na jednání vlády. Národní cena vlády Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. Je s ní spojena odměna ve výši jeden milion korun.
I tentokrát byla na zasedání projednávána Implementace Metodiky 2017+. Radní schválili zveřejnění prvních výstupů po 3. roce hodnocení dle platné metodiky, a dále ustavení a postup práce Pracovní skupiny (KHV) pro hodnocení aplikovaného výzkumu ve složení: Ing. Libor Kraus, prof. Ing. Josef Psutka, CSc., Ing. Ilona Müllerová, DrSc., doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., Ing. Petr Očko, doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., prof. Ing. Radim Vácha Ph.D., prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc., FEng, prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c., Ing. Jan Rýdl, Ing. Iveta Volšičková, CDV, Mgr. Ivo Hain.
Na programu zasedání byly volby tří kandidátů do předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR) včetně předsedy a dvou kandidátů do výzkumné rady Technologické agentury ČR (TA ČR). RVVI také navrhla vládě jmenovat místopředsedu VR.
Po tajné volbě RVVI navrhla vládě jmenovat na další funkční období stávající členy předsednictva GA ČR doc. RNDr. Petra Baldriana, Ph.D., prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. a RNDr. Alici Valkárovou, DrSc. Profesor Koča byl zároveň nominován do funkce předsedy agentury. Jaroslav Koča je ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul při Masarykově univerzitě v Brně a vědeckým ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC).
V dalším tajném hlasování schválili členové RVVI návrh nových členů výzkumné rady TA ČR, kterými jsou prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. za akademickou sféru a Ing. Josef Kašpar, FEng. za resorty. Na místopředsedu výzkumné rady byl ze stávajících členů navržen Ing. Jan Kleindienst, Ph.D., ředitel IBM Watson Al Lab (IBM Česká republika).
Rada rovněž schválila mandát pro hlavního vyjednavače k vyjednávání optimálních finančních i dalších smluvních podmínek transformačních smluv (ve věci pořizování, zpřístupňování a publikování elektronických informačních zdrojů) a navrhla svému předsedovi jmenovat hlavním vyjednavačem Ing. Martina Svobodu, ředitele Národní technické knihovny.
V průběhu dalšího jednání RVVI schválila uspořádání společného zasedání s Mezinárodní Radou ve dnech 29. a 30. října 2020, a to formou videokonference s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci. Členové RVVI odsouhlasili prodloužení mise diplomatů pro vědu, výzkum a technologie/inovace pro oblast jihovýchodní Asie a na zastupitelském úřadě Washington.
_________________________________________________
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Působil mj. jako vědecký badatel na Harvardské univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů, se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objevení několika tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.
Stát bude moci v nutných případech ohrožení ekonomiky dlouhodobě podpořit udržení zaměstnanosti formou příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. Vláda Andreje Babiše na mimořádném jednání v pátek 25. září 2020 schválila návrh příslušné novely zákona o zaměstnanosti. Odsouhlasila také navýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o 800 korun na 13 600 korun.
V případech, že dojde k významnému ohrožení tuzemské ekonomiky či některého z jejích odvětví, například v důsledku ekonomické krize, živelní pohromy, ohrožení zdraví či masivního kybernetického útoku, bude moci vláda svým nařízením vyhlásit pro postižené zaměstnavatele tzv. kurzarbeit. Počítá s tím novela zákona o zaměstnanosti, jejíž návrh vláda Andreje Babiše schválila a pošle do Parlamentu se žádostí o projednání ve stavu legislativní nouze.
Pokud bude zákon schválen, budou moci zaměstnavatelé poslat své pracovníky, pro něž aktuálně nebudou mít práci až na čtyři pracovní dny v týdnu na překážku v práci. Lidem, kteří budou pracovat v tomto režimu, vyplatí stát náhradu ve výši 70 procent předchozí čisté mzdy, přičemž maximem bude výše průměrné mzdy v národním hospodářství. V tomto režimu bude moci být zaměstnanec až 12 měsíců. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda rovněž novelizovala nařízení o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Důvodem je zhoršující se postavení hendikepovaných osob na trhu práce během současné krize způsobené pandemií koronaviru. Osoby se zdravotním postižením jsou totiž jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce, která je významně limitována v přístupu k zaměstnání, a to právě s ohledem na zdravotní stav těchto osob a také s ohledem na vyšší náklady na nezbytná hygienická opatření na pracovištích těchto osob v období pandemie. Lidé se zdravotním postižením totiž patří do rizikové skupiny ohrožené nemocí covid-19.
Vláda proto rozhodla zvýšit motivaci zaměstnavatelů udržet tato pracovní místa tím, že navýšila státní příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ze stávajících 12 800 korun měsíčně na 13 600 korun, tedy o 800 korun, a to od 1. října. Ke stejnému navýšení už došlo letos od 1. ledna. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.
Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-25–zari-2020-183768/.
Prezident Jaroslav Hanák odeslal dopis ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a předsedkyni Rady Českého telekomunikačního úřadu Haně Továrkové k rozvoji a budování 5G sítí v České republice. Svaz v dopise zdůrazňuje, že je zcela zásadní, aby proces budování sítí páté generace nezaostával za ostatními státy EU.
Dostatečně rychlá a vysokokapacitní infrastruktura je nezbytná také pro rozvoj Průmyslu 4.0. V této souvislosti Svaz upozorňuje, že je nutné zajistit řádný a transparentní průběh aukce na kmitočty v pásmu 700 MHz a 3,4 – 3,6 GHz. Je třeba také zesílit komunikaci s Evropskou komisí, aby bylo brzy vyjasněno, zda jsou podmínky aukce v pořádku či nikoliv. Svaz průmyslu a dopravy ČR je připraven spolupracovat se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu i Českého telekomunikačního úřadu a dodat jim příslušnou odbornou expertízu našich členů v oblasti telekomunikací.
Více zde.
„Mrzí nás, že sociální partneři nebyli zapojeni do finální dohody o kurzarbeitu. Přitom právě sociální partneři jsou jeho hlavní uživatelé. Výsledkem je bohužel to, že s aktuální podobou nejsme spokojení,“ komentuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Aktuální podoba kurzarbeitu je neflexibilní. Má také nastavený nízký strop maximální částky podpory. Svaz průmyslu a dopravy navrhoval, aby podpora odpovídala minimálně 1,5násobku průměrné mzdy. Nižší strop jde proti konceptu vyšší přidaná hodnota, konec levné ekonomiky, a tedy levné práce.
„Podle vystoupení z médií, které nyní studujeme, teprve zjišťujeme, že jsou v aktuální podobě omezení, o kterých jsme předem nevěděli. Jako například, že firma, která bude využívat kurzarbeit nebude moci vyplácet dividendy. To může tento nástroj učinit úplně nefunkční,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy využije veškerých možností přesvědčit legislativce, aby vzali jeho připomínky v úvahu.
Hlavními tématy jednání předsedů vlád ČR, Polska a Maďarska s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou byl vývoj situace kolem pokračující pandemie covid-19, zejména objednávky vyvíjené vakcíny a spolupráce odborníků na úrovni EU, proces schvalování dlouhodobého rozpočtu EU v Evropském parlamentu, plán obnovy a jeho čerpání a migrační politika EU. Polský premiér Mateusz Morawiecki jménem V4 předsedkyni Komise prezentoval návrh ekonomického plánu pro Bělorusko. Český premiér na schůzce zastupoval také slovenského předsedu vlády Igora Matoviče.
„Probrali jsme, jak společně bojovat s pandemií. Národní epidemiologové spolu musí více mluvit, abychom si vzájemně nezavírali hranice. Musíme také spojit síly ve vývoji vakcíny – slibným kandidátem je produkt firmy Novavax, který se bude vyrábět v ČR,“ uvedl český premiér.
Premiéři ČR, Polska a Maďarska s Ursulou von der Leyenovou prodiskutovali také proces schvalování víceletého finančního rámce na období 2021–2027, který Evropská rada přijala na svém červencovém zasedání, v Evropském parlamentu a hlavní výhrady, které k němu poslanci mají. Dále se věnovali také otázce přípravy na čerpání prostředků z Fondu obnovy EU.
“Také jsme mluvili o schvalování rozpočtu v Evropském parlamentu, jaký tam bude ten proces. Potom jsme diskutovali o tom, jak jednotlivé země vyjednávají ohledně recovery fundu. Tam jsme byli celkem pochváleni,“ řekl Andrej Babiš.
Dalším z klíčových témat schůzky byla reforma migrační a azylové politiky, jejíž návrh Evropská komise představila ve středu 23. září 2020. Předseda vlády Babiš zdůraznil, že diskuze o ní bude ještě velmi dlouhá a že se EU musí zaměřit mimo jiné na efektivní boj s pašeráky migrantů. Ocenil, že návrh nepočítá s povinnými kvótami pro přerozdělování nelegálních migrantů, proti kterým se V4 dlouhodobě staví, a přichází na místo toho s flexibilnějším pojetím solidarity.
„Určitě budeme připravení finančně podpořit tyto aktivity. V4 teď na základě jednání s Německem v Bratislavě poskytla peníze pro Maroko na aktivní zastavení ilegální migrace. V minulosti jsme společně poskytli pomoc do Libye,“ zhodnotil na závěr premiér Babiš.
Krátce se premiéři a předsedkyně Komise věnovali také navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, které podle Andreje Babiše není v podmínkách ČR reálné.