Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v úterý 17. ledna 2023 v Poslanecké sněmovně s projevem během mimořádné schůze k vyslovení nedůvěry vládě.
Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.
Někteří z vás se v tomto vypjatém čase rozhodli vyvolat další, v tomto funkčním období již druhé hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. To minulé bylo také před volbami, krátce před volbami a navíc v první polovině předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vyvolali jste ho, i když jste říkali, že nebudete v době předsednictví navrhovat vyslovení nedůvěry vládě. Přesto jste to udělali a teď to děláte krátce před volbami znovu.
Nevěřím tomu, že vaším cílem je něco jiného než nějaké mediální představení uprostřed prezidentských voleb, ale nebudu vaše jednání hodnotit. Já myslím, že občané si udělají úsudek sami. Nakonec i svým projevem paní předsedkyně Schillerová ukázala tu bezradnost a zoufalství z toho, že už po třinácti měsících naší vlády je vidět propastný rozdíl mezi našimi výsledky ve srovnání s tím chaosem a zmatkem a vládou ve prospěch osobních zájmů a střetu zájmů, jaký tu byl před nástupem naší vlády.
Je to vidět prakticky ve všech oblastech, o kterých se zmíním. Ať už je to zvládnutí covidu, energetická bezpečnost, investice do infrastruktury a další a další věci. Naše vláda dokázala za třináct měsíců tu situaci výrazným způsobem změnit přes to všehno čemu jsme čelili.
Ano, dnes je to přesně třináct měsíců, dokonce myslím přesně, od chvíle, kdy byla naše vláda jmenována. Za tu dobu jsme toho zažili víc, než se obvykle stane třeba i za deset let. Uplynulý rok nepochybně změnil Evropu, změnil ji navždy a celou naši zemi postavil před rozhodnutí tak závažná, že by se stala životní zkouškou pro každou vládu.
Já jsem přesvědčen, že my jsme to zatím zvládli dobře. A proč jsem o tom přesvědčen, o tom budu argumentovat ve svém vystoupení.
Dovolte, abych vám tu připomenul, čeho se naší vládě k dnešnímu dni podařilo dosáhnout, a proč si tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vaši důvěru zaslouží.
Kdybych to měl říct krátce hned na úvod, tak si vaši důvěru zaslouží proto, že Česká republika pod naším vedením úspěšně prochází největší krizí, kterou většina z nás zažila, a že navíc ještě zvládáme naplňovat dlouhodobé vize, které jsme vám na začátku představili.
Ve svém vystoupení se tedy budu soustředit na nejvýznamnější výzvy a problémy, které před nás uplynulý rok postavil a které se nám společně s občany České republiky podařilo zvládnout. U každého z těch témat vám stručně připomenu, co jsme udělali pro to, abychom České republice a jejím občanům zajistili co největší jistotu a abychom zároveň co nejlépe investovali do naší úspěšné budoucnosti.
Covid
První velké téma, které naše vláda řešila přesně před rokem, byla pokračující pandemie koronaviru. Nešlo o žádný okrajový nebo doznívající problém, ale naopak o největší vlnu nákaz, kterou si české země prošly od začátku pandemie. Já jen připomenu ta čísla, aby třeba to někdo nezapomněl. Měli jsme až 430 000 aktivních případů za den, zatímco minulá vláda při těch předcházejících vlnách pandemie v tom maximu měla 169 000 případů za den. 430 000 případů za den ku 169 000 případů za den.
Tato vlna znamenala dosud nejrozsáhlejší zátěžovou zkoušku pro naše zdravotnictví a v řadě ohledů pro celou společnost. A přesto jsme tuto komplikovanou situaci dokázali řešit. Spolehli jsme se na pravidelné testování ve firmách, podařilo se nám zajistit efektivní očkování, představili jsme štědré, smysluplně nastavené kompenzace pro podnikatele.
Ale především, a to je důležité, jsme významně obnovili důvěru lidí. Důvěru lidí v očkování, důvěru lidí ve zdravotní systém, důvěru lidí v odpovědné řízení státu v časech krize. Tato důvěra byla předtím – jak si jistě dobře pamatujeme – silně otřesena kvůli nekompetenci předchozí vlády. Právě její řízení mělo na svědomí dlouhodobý chaos a bohužel i desítky tisíc zbytečných úmrtí.
Naše vláda tento chaos ukončila, zavedla opatření, která přinesla výsledky. Zdravotnický systém, státní instituce, občané i firmy chápali, jaký smysl naše opatření mají a proč je děláme. Zachovali jsme chladnou hlavu a díky tomu jsme nejhorší fázi krize společně překonali.
Největší covidovou krizi jsme díky tomu prošli bez chaotických zákazů, bez nesmyslných omezení, bez nefunkčních lockdownů, které by ještě více oslabily naši ekonomiku nebo znejistily naše občany. Nezavírali jsme okresy, neodřízli jsme od zbytku světa žádná města ani vesnice, tak jak to za předchozí vlády zažil Uničov, který jsem nedávno navštívil, nebo Litovel a další a další obce. Jen si na to vzpomeňte!
My jsme žádné lockdowny, zavírání okresů, zavírání škol, nic takového nedělali. A přesto jsme touto vlnou covidu dokázali vyrovnat, projít jí s nesrovnatelně menším počtem obětí a škod, než u mnohem menších vln to dokázala předcházející vláda.
Válka na Ukrajině – vojenská pomoc
Úspěšně zvládnutou vlnu pandemie vystřídala další obrovská výzva – nutnost reagovat na ruský válečný útok na Ukrajinu, který se v mnoha směrech přímo dotýká naší země.
Naše vláda měla od začátku jasno v tom, že naší jedinou možností je stát za Ukrajinou, nabídnout jí pomoc a zvýšit šanci na to, že se Ukrajina ubrání. Ukrajina je země, která je nám v mnoha směrech blízká. Její napadení bylo jednoznačným aktem mezinárodní agrese, a proto bylo naší povinností, i morální povinností, ji podpořit.
Pomocí napadené zemi zároveň jednoznačně posilujeme vlastní bezpečnost, dlouhodobou bezpečnost České republiky a celé Evropy. Rusko se svými útoky snaží změnit rovnováhu na evropském kontinentu a to ohrožuje i nás. A to ohrožuje přímo i nás. Je v našem bytostném zájmu, abychom se těmto snahám postavili a naše vláda to dělala od začátku. A věděla to od začátku.
Naše zapojení do té pomoci má více úrovní.
V první řadě je to samozřejmě vojenská pomoc a dodávky vojenského materiálu. Naší vládě se podařilo dosáhnout naprosto výjimečné spolupráce mezi státem, českým obranným průmyslem a našimi spojenci v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Do sbírek na nákup zbraní a dalšího materiálu se zapojilo neuvěřitelné množství firem, spolků, obcí i občanů a to je tady potřeba také s vděčností připomenout.
Výsledkem byly dodávky zbraní, logistického vybavení, vojenského, zdravotnického a humanitárního materiálu za miliardy korun. Česká republika od počátku konfliktu patří mezi státy, které Ukrajině dodávají vůbec největší objem vojenské pomoci vzhledem k výši svého hrubého domácího produktu, aniž bychom jakkoli ohrozili svou obranyschopnost nebo oslabili vlastní kapacity. Možná právě naopak.
Celkově šlo o podstatnou, a přitom rozumně nastavenou pomoc, která svým malým dílem přispěla ke zvrácení průběhu války a pomohla zatlačit Rusko zpět. A díky tomu, že jsme jednali rychle, rozhodně, s přesvědčením, byla naše podpora doopravdy účinná.
U některých kategorií zbraní jsme byli vůbec první, kteří Ukrajině dodali potřebné technologie. A to je také důležité, protože náš úspěch inspiroval další státy a spustil dominový efekt, což při vší skromnosti připočítávám, k jednoznačným úspěchům naší vlády. Na to můžeme být hrdí a musíme pokračovat, dokud Ukrajina bude naši pomoc potřebovat.
A to, co je na té pomoci důležité a co je potřeba také zdůraznit, připomenout a podtrhnout: Díky tomu, že většina naší pomoci proběhla na komerční bázi, to znamená, že ostatní země si u českých výrobců objednávali techniku, kterou následně předávali Ukrajině, díky této komerční bázi jsme tímto přístupem, těmito kroky masivně podpořili svůj domácí průmysl. Velkou část vojenské pomoci navíc proplatí Evropská unie nebo naši spojenci v Severoatlantické alianci.
Naši partneři v NATO ocenili naši rychlou a účinnou reakci, a proto jsme od nich získali techniku a vybavení pro svou vlastní obranu. Takto ty věci spolu souvisejí a jedině díky dobrým krokům a včasným krokům naší vlády toto teď tady mohu konstatovat. Získali jsme techniku a vybavení pro svou vlastní obranu. Zmínit mohu především německé tanky Leopard, jejichž dodávky do Česka už byly zahájeny, nebo například americké vrtulníky.
Vím, že jsou mezi vámi v této Poslanecké sněmovně lidé, kteří tuto naši pomoc napadené zemi kritizují. Požadují, abychom se snažili zajistit mír „jinými prostředky“. Já jsem si ale jistý, že ústupky, které bychom dnes učinili vůči Rusku, by se nám v budoucnosti vrátily jako bumerang a následky by byly ještě mnohem horší.
Svědčí o tom mnoho příkladů z historie – nejen té starší historie, ale i té úplně nedávné. Vždyť dnešní napadení Ukrajiny je do velké míry projevem ruského imperialismu, který Západ nechal zbytečně vyrůst. Například tím, že nedokázal věrohodně reagovat, silně reagovat, jednotně reagovat na nelegitimní obsazení Krymského poloostrova v roce 2014.
Jsem velmi rád, že po napadení Ukrajiny v únoru loňského roku jsme stejnou chybu neudělali, a jsem hrdý na to, že naše vláda, naše země, naše společnost zaujala od počátku správný postoj.
Česká republika přirozeně podporuje dosažení míru. Uděláme všechno pro to, abychom pomohli nalézt dlouhodobě stabilní řešení, jakmile nastane čas. Ale musí k tomu vést taková jednání, která iniciuje vláda v Kyjevě a se kterými bude ukrajinská strana plně komfortní.
Jde tady v prvé řadě o ukrajinskou nezávislost, ukrajinské životy, ukrajinskou půdu a žádná třetí země nemá právo na to, aby se Ukrajině pokusila vnutit takovou podobu příměří, s níž nebude souhlasit.
Takže pokud dnes někdo chce, abychom Ukrajinu donutili přijmout takový klid zbraní, který nechce, pokud se někdo snaží lidem namluvit, že kvůli podpoře spravedlivé obrany Ukrajiny či kvůli sankcím proti Rusku ničíme šanci na mír, že zatahujeme naši zemi do války, ten v takovém případě lže. A hlavně chce Ukrajině vnutit novou Mnichovskou dohodu. A takový člověk by se měl stydět a vzpomenout si na to, co Mnichov přinesl nejenom naší zemi, ale co přinesl ve svém důsledku i těm signatářům Mnichovské dohody.
Pokud se však Ukrajina v nějakém okamžiku rozhodne zahájit mírová jednání, má samozřejmě naši plnou podporu a může počítat s naší trvalou pomocí.
Válka na Ukrajině – migrační vlna
V souvislosti s tím, jak se České republice pod vedením naší vlády daří zvládat dopady války na Ukrajině, bych vám také rád připomněl, že tato válečná krize neměla přímý negativní dopad na české občany – přímý, nepřímý samozřejmě ano – a to je něco, co v této situaci rozhodně nebylo samozřejmé.
Velmi dobře to, co říkám, je vidět na tom, jak se česká společnost vyrovnala s vlnou válečných uprchlíků, kteří k nám v průběhu loňského roku přišli a kteří u nás hledali azyl a bezpečí.
Od počátku války se v České republice zatím zaregistrovalo asi 460 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, většinou žen a dětí. Nejde o finální počet, který by tu teď v tuto chvíli pobýval, protože část uprchlíků se mezitím vrátila. Ale i tak jde o dosud nejintenzivnější vlnu migrace, uprchlickou vlnu, od druhé světové války, vlnu, se kterou my teď máme přímou zkušenost.
Naše vláda uprchlíkům poskytla veškerou dostupnou pomoc, kterou jsme od prvního dne – a to je také důležité – od prvního dne připravili tak, aby nepředstavovala zátěž pro české občany a firmy.
Toto naše úsilí, myslím, velmi dobře potvrzuje fakt, že jsme se vyhnuli nejen masivní humanitární krizi, ale i každodenním sociálním problémům. Jenom si připoměňmě, že do Česka v jednu dobu denně přicházelo až 17 tisíc uprchlíků. Že bylo nutné operativně řešit nejrůznější potíže. Ale přesto můžeme prohlásit, že Česká republika tuto výzvu zvládla pod vedením naší vlády a zvládla ji možná nejlépe v Evropě.
Uprchlíky se nám daří začleňovat do naší společnosti. Soužití Ukrajinců s Čechy je naprosto bezproblémové a krize nemá negativní dopad na české občany. Za to jsem českým občanům vděčný a chtěl bych jim za obrovskou vlnu solidarity a podpory i z tohoto místa znovu poděkovat.
Výsledky jsou tedy velmi dobré, ačkoli celkové náklady na tuto pomoc, a to je také dobré připomenout, nepřesáhly, jsou menší než dvacet miliard korun. A polovina z této částky šla navíc na kompenzace českým občanům a firmám. Patří sem výdaje pro zdravotní pojišťovny, příspěvky na ubytování pro zúčastněné firmy a solidární domácnosti atd. To jsou mnohem lepší čísla a mnohem lepší poměr výsledků a nákladů, než jaký jsme na začátku na základě nějakých expertních odhadů i my předpokládali.
Co je velmi pozitivní a je to také výsledek dobrého přístupu, dobré politiky a spolupráce mezi vládou, samosprávami a podnikatelským sektorem, firmami, to, co je velmi pozivitní, je že více než sto tisíc Ukrajinců si už u nás našlo práci. Tito lidé odvádějí standardní daně a pojištění a přitom jejich příchod na český pracovní trh nijak nezhoršil vývoj nezaměstnanosti. Firmy, se kterými pravidelně hovoříme, jejich zapojení naopak vítají a oceňují.
Není samozřejmě žádným tajemstvím, že Česká republika pomalu naráží na své limity, pokud jde o počet lidí, které u nás můžeme bez problémů ubytovat. Také proto se nyní snažíme využívat relativního zklidnění situace na většině ukrajinského území a zlepšujeme svou pomoc přímo na místě. Děláme to proto, aby většina lidí neměla důvod z Ukrajiny utíkat.
V těsné spolupráci s našimi partnery v Severoatlantické alianci a Evropské unii dodáváme Ukrajině humanitární a logistické vybavení a snažíme se jí pomoci se stabilizací její energetické situace, aby co nejlépe přečkala tuto zimu a aby mohla dlouhodobě fungovat jako funkční stát.
Zde bych chtěl zmínit například nedávnou dohodu na půdě Evropské rady, kde jsme se shodli na takzvané makrofinanční asistenci pro Ukrajinu. Tento finanční balíček Kyjevu poskytne dlouhodobou jistotu financování a to je právě důležité pro stabilitu na ukrajinském území a pro to, abychom vytvořili prevenci pro další pro další případnou uprchlickou vlnu.
Je úplně jasné, že Ukrajina si ve své situaci může jen velmi obtížně půjčovat peníze na finančních trzích, a evropská pomoc právě zaručuje, aby mohla dál fungovat a plnit základní funkce státu, které musí poskytovat svým občanům. Ta částka je pro rok 2023 ve výši 18 miliard eur a je to i důležitý výsledek různých jednání, která byla vedena pod vedením českého předsednictví v Radě Evropské unie.
Velmi aktivní, a to je zase důležité i z hlediska perspektivy, je to důležité pro naše firmy, pro náš průmysl, velmi aktivní jsme v jednání o poválečné obnově, která zajistí, aby se Ukrajina po skončení války opět postavila na nohy. Tato masivní rekonstrukce, a už se to ukazuje a už ta jednání probíhají a už se spouštějí projekty, tato masivní rekonstrukce se mimo jiné stane obrovskou příležitostí pro naše firmy a naše podnikatele.
Energetické projekty – zvyšování energetické suverenity ČR
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navzdory tomu, kolik zatáček se nám podařilo v tom velmi kritickém a krizovém roce 2022 vybrat, má válka logicky řadu kritických dopadů na český stát a českou společnost, které nám budou ještě dlouho komplikovat život a na které musíme reagovat.
Válečný konflikt a s ním propojená energetická krize pro nás znamenají vysoké ceny energií, respektive cenovou nestabilitu energií, ceny materiálů a nejrůznějšího zboží. Krize znamená také obrovský zásah do dodavatelských řetězců, násobí nejistotu na trzích a prohlubuje některé problémy, které v menší míře začaly už v době covidové krize.
Z toho samozřejmě pro naši vládu vyplývají nesnadné úkoly a velké výzvy a ty jsou asi nejvíce patrné, nejviditelnější v oblasti energetiky.
Válka naplno ukázala, jak zranitelnou zemí Česká republika byla. Ještě donedávna jsme byli téměř úplně, z 97 procent, závislí na ruském plynu, významným způsobem jsme byli osudově závislí na ruské ropě, zcela jsme byli závislí na ruském jaderném palivu a tak bych mohl pokračovat. Proto se z nás z hlediska energetické bezpečnosti stala jedna z nejohroženějších zemí v Evropě.
Bylo to zcela zbytečné riziko, to je potřeba říci. Bylo to zbytečné riziko, protože řada zemí, které mají srovnatelné podmínky, jako má Česká republika, nečekala na válku a dávno si odpovědně zajistila dostatečně pestré zdroje energií.
Naše mimořádně slabá energetická bezpečnost jde na vrub předchozích vlád, které nepodnikly nic, aby nás připravily na budoucnost. Kvůli naší závislosti nám reálně hrozilo, že se staneme rukojmím Vladimira Putina v jeho energetické válce proti Západu.
Naštěstí jsme se nenechali zastrašit. Zareagovali jsme včas, našli nebo odblokovali jsme cesty k bezpečným energiím a dosud podnikáme kroky k tomu, abychom z České republiky udělali energeticky skutečně bezpečnou zemi.
Okamžitě po propuknutí krize jsme začali plnit zásobníky na plyn, které se nám před zimou podařilo naplnit téměř na sto procent. Díky zavedení pravidla use it or lose it jsme zajistili, aby žádná část našich kapacit, žádná z našich kapacit nepřišla nazmar.
V zásobnících je dostatek plynu i teď, minulý týden byly naplněny z 86 procent. Poprvé v historii má své zásoby plynu i správa hmotných rezerv. Je to určitá pojistka pro chráněné zákazníky,kdyby nastal nějaký krizový vývoj.
Snažíme se diverzifikovat zdroje zemního plynu tak rychle, jak to jen v dnešní obtížné situaci jde. Intenzivně jednáme o nových dohodách s exportéry plynu a tak bych mohl pokračovat. Nakoupili jsme významný podíl kapacity nizozemského terminálu na zkapalněný plyn. Tři miliardy kubíků ročně v příštích letech pokryjí třetinu spotřeby České republiky. Byl to vůbec první terminál na zkapalněný plyn, který v Evropě od začátku války začal fungovat, a jeho zprovoznění je pro nás jedním z důležitých kroků k energetické nezávislosti na Rusku. První terminál a my jsme dokázali vyjednat kapacitu pro Českou republiku právě v tomto terminálu. Umožňuje nám to všechno, abychom nakupovali plyn už teď, ještě před dokončením nových plynovodů, které jsou pro transport plynu tradičně potřeba.
Ale ani v této oblasti, v oblasti budování plynovodu a propojení a energetické infrastruktury na nic nečekáme. Znovu jsme začali připravovat stavbu plynovodu Stork 2 mezi Českou republikou a Polskem, což byla jedna z věcí, kterou si předcházející vláda nepochopitelně nechala utéct. Tento plynovod významně přispěje k diverzifikaci zdrojů, a to nejen pro Českou republiku.
Pokud jde o ropu, připravujeme projekt ropovodu TAL Plus, a už jsme dosáhli dohody na rozšíření kapacity stávajícího ropovodu TAL, ale připravujeme pro Evropu TAL Plus, který nám do budoucna přinese dostatek kapacit pro nákup ropy, která nepochází z Ruska. Projekt během dvou let významně zvýší přepravní kapacity současného ropovodu z Terstu do Ingolstadtu, což by mohlo znamenat, že naše rafinerie budou v dohledné době stoprocentně zásobovány z neruských zdrojů.
Současně se spouštěním těchto klíčových projektů jsme si v rámci Evropské unie vyjednali dočasnou výjimku na dodávku ruské ropy. My jsme si vyjednali řadu výjimek a výhod pro Českou republiku, ještě se k tomu trošku vrátím, bohužel v tom předcházejícím období se nepodařilo pro české občany v Evropské unii toho moc vyjednat, vlastně myslím, že skoro vůbec nic. Ale my jsme vyjednali dočasnou výjimku pro dodávky ruské ropy, my jsme odhodlaní samozřejmě nahradit ruské zdroje a trváme na sankcích vůči Rusku, ale vzhledem k tomu, že Česká republika předtím podcenila svou energetickou závislost, tak nám nějakou dobu ještě potrvá, než se úplně zbavíme závislosti na ruských surovinách. Například provoz ropovodu Družba můžeme ještě využívat po dobu dvou let, a to všechno jsme si museli vyjednat a je to daň za to, že energetická bezpečnost byla minulými vládami trestuhodně zanedbána.
Byli jsme mimořádně aktivní v rámci jednání v Evropské unii. Využili jsme také výhod, které nám poskytovalo naše předsednictví, a podařil se posun v dohodě o Energetické platformě, která zlepšuje spolupráci členských států Evropské unie při sdílení plynových zásob nebo při společných nákupech plynu, což je důležité z hlediska dlouhodobé stability, ale také, a to nesmíme podceňovat, to bude mít vliv na snížení ceny plynu. Uzavřeli jsme bilaterální dohody o solidaritě v případě nouze o plyn, tady si myslím, že ten největší význam má právě dohoda, kterou jsme uzavřeli s Německem.
Velkou naději vkládáme do jaderné energetiky, bez níž se Česko prostě reálně neobejde. Spustili jsme tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, samozřejmě bez Ruska, tendr, který byl několik let nepochopitelně dán k ledu.
V rámci evropské Taxonomie, a to je další úspěch, jsme prosadili, aby jádro, na kterém je Česká republika významným způsobem závislá, a bude závislá, aby jádro bylo do budoucna považováno za bezemisní, tedy i financovatelný, zdroj.
A tím se dostávám k tomu, co si myslím, že je mimořádně důležité a co ukazuje, že naše vláda opravdu v otázkách energetiky myslí na budoucnost.
Kromě těch věcí, o kterých jsem mluvil, tak jsme novelizací energetického zákona podstatně zjednodušili výstavbu elektráren, které budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů.
Budoucnost české energetiky zlepšujeme i řadou dlouhodobých, strategických a v kontextu toho, co se tu dělo v minulosti, skutečně odvážných projektů. Můžeme zmínit plánovanou transformaci ČEZu, jejímž cílem je vrátit státu kontrolu nad některými energetickými zdroji.
Daří se nám dělat i projekty ve spolupráci s dalšími partnery, které opravdu míří a předvídají to, co bude důležité v budoucnosti. Připomenu tady třeba Jihočeský nukleární park – pilotní výzkumný projekt, který v České republice uspíší nasazení malých modulárních reaktorů. A ty se pravděpodobně – spolu s obnovitelnými zdroji – postupně budou stávat jedním ze základů české energetiky.
Připravujeme horkovod z Dukovan, který například bude zásobovat čistým teplem město Brno a tak bych mohl pokračovat.
Celkově jsme tedy nasměrovali naši zemi k úplné nezávislosti na ruských surovinách, a také k rychlejší transformaci směrem k jádru a k obnovitelným zdrojům, což je pro naši energetickou bezpečnost, dostatek energií, dostatek energií za přijatelné ceny v budoucnosti velmi podstatné.
A tady si dovolím položit řečnickou otázku, ale skutečně si ji každý položte a zkuste si na ni odpovědět: Kdy naposledy se česká vláda odvážila doopravdy překročit horizont jednoho volebního období a podniknout podobně podstatné kroky, které České republice zajistí energii a prosperitu i za desítky let? Kdy naposledy se něčeho nějaká česká vláda takto odvážila? Už jen díky energetickým projektům, které jsem tu ve stručnosti jmenoval, jsem přesvědčen, že naše vláda toho dělá hodně pro dobrou budoucnost republiky.
Chci také připomenout, že tato opatření a projekty nejsou jenom výsledkem naší reakce na krizi. Řadu z těch projektů naleznete už v našem programovém prohlášení, které jsme podepsali ještě před válkou, a o kterých jsme mluvili dlouhodobě. Právě proto, že my máme strategii, máme představu, a že jsme od počátku věděli, že bez těchto projektů, bez této změny se Česká republika dlouhodobě neobejde.
Vývoj událostí nám dal za pravdu, přinutil nás urychlit některé naše kroky, nemám radost z toho, že nám vývoj událostí dal za pravdu, protože jsou to tragické události, ale myslím, že by bylo spravedlivé nám tento smysl pro realitu a tuto předvídavost připočíst k dobru, protože nehledíme pouze k nejbližším volbám, ale naše vláda, naše vládní koalice má na paměti budoucnost České republiky.
Pomoc občanům a firmám s cenami energií
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kroky směrem k energetické nezávislosti by neměly smysl, pokud bychom současně nedokázali zmenšit tlak, který energetická krize má na naše občany, zvláště na ty nejslabší a nejzranitelnější. Proto od začátku myslíme na to, že nikoho nesmíme nechat padnout.
A pomoc domácnostem, pomoc firmám, pomoc zranitelným dokonce nadřazujeme nad rozpočtové sliby a nad principy odpovědné fiskální politiky. Netajíme se tím, říkáme to otevřeně. Důležitá je pomoc domácnostem, firmám a zranitelným v této těžké situaci a musí to stát nad našimi rozpočtovými sliby. Jsou to opatření, která pro stát představují zátěž, to není potřeba tajit ani to nějak zlehčovat, je to zátěž, ale nikdy jsme nepochybovali o tom, že tato opatření jsou jednoduše nutná.
Chtěl bych proto zrekapitulovat i výsledky v této oblasti.
Pro loňský rok jsme zavedli takzvaný úsporný tarif. Ten občany chránil, a účinně chránil, jak se ukázalo, před nejhorším zvýšením záloh na energie. Občané díky němu v loňském roce průměrně ušetřili 4 tisíce korun.
Pro rok 2023 jsme zvolili řešení pomocí zastropování cen energií, řešení které je mnohem rozsáhlejší. Pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce jsme od začátku tohoto roku zastropovali cenu elektřiny na úrovni 6 korun za kilowatthodinu včetně DPH, u plynu na úrovni 3 korun za kilowatthodinu včetně DPH a následně jsme připravili pomoc i zastropování pro velké firmy.
Lidé i firmy na svých fakturách vidí, že jsme jim – zatím do konce roku 2023 – také odpustili poplatky za obnovitelné zdroje energie. Ušetří tím 599 Kč za každou megawatthodinu.
Snažíme se pomáhat na různých úrovních a neustále také, kromě těch opatření, která míří přímo na ceny energií, tak kromě toho také neustále vylepšujeme záchrannou sociální síť – tak, aby touto sociální sítí nepropadali lidé, kteří se kvůli válce a jejím dopadům, prostě kvůli situaci, za kterou nemohou, dostali do potíží.
Lidem, kteří se ocitli v mezní situaci, skončili třeba u dodavatele poslední instance, to připomínám, to jsme také hned ze začátku museli řešit, dopady krachu Bohemia Energy a dopady na zákazníky, tak i těm, kteří skončili u dodavatele poslední instance, jsme platnost tohoto režimu zkrátili na tři měsíce, aby mohli rychleji uzavřít novou, výhodnější smlouvu na energie.
Spuštěním programu Zelená úsporám light pomáháme šetřit s energií a motivujeme k efektivnímu hospodaření i ty lidi, i ty občany, kteří by si v současné situaci nemohli podobné investice dovolit. Ale díky těm úpravám toho programu, díky programu Zelená úsporám light, je tento program využitelný pro mnohem větší skupinu občanů.
Rozšířili jsme také příspěvek na bydlení. Zvýšili jsme normativní náklady na bydlení od ledna 2022 a podruhé výrazně od října 2022, takže na příspěvek dnes dosáhne mnohem více lidí. Zjednodušila se i administrativa, zjednodušilo se dokládání nároku na příspěvek, který mnoha lidem pomáhá unést náklady na bydlení, zvýšila se i ta průměrná částka, nyní se ta průměrná částka pohybuje kolem 4 700 korun měsíčně. A to je účinná pomoc státu.
Občané kromě toho mohou využít i další příspěvky – příspěvek na živobytí, na mimořádnou okamžitou pomoc. A ve všech těchto kategoriích sociální pomoci postupujeme maximálně cíleně, s rozmyslem, bez populistických akcentů, prostě tak, abychom pomohli těm, kdo to skutečně potřebují, a zároveň co nejméně přispívali k inflaci, která znehodnocuje veškeré peníze, které občané mají, a tedy i samotné příspěvky.
Ceny elektřiny na světových trzích nyní z řady důvodů klesají, což se postupně promítne i do dalšího snížení cen pro koncové zákazníky.
A na uklidnění situace v Evropě, na to, že ceny plynu i elektřiny klesají, mělo jistě vliv i naše právě uplynulé předsednictví v Radě EU, a to je další výsledek naší vlády, výsledek, u kterého bych se chtěl také zastavit.
České předsednictví v Radě EU
Řadu z věcí, o kterých jsem tady mluvil, a které jsem připomenul, se nám totiž povedlo prosadit, vyjednat a posunout kupředu na evropské úrovni, jinak by je nebylo možné udělat. A i to počítám to mezi velké úspěchy naší vlády.
Situaci, do které nás uvrhlo Rusko, totiž nedokážeme vyřešit úplně sami, a kdo to říká, ten neříká pravdu. Když ale zajistíme, aby se na základních otázkách shodla celá Unie, mluvila k Rusku jedním hlasem – což se českému předsednictví povedlo – náš vliv je potom nesrovnatelně větší a snadněji tak dosáhneme toho, co naše země životně potřebuje.
Mám velkou radost, a jsem hrdý na to, že naše předsednictví v tomto ohledu bylo úspěšné – mnohem úspěšnější, než leckdo, možná kdokoli, na začátku předpovídal. Dokázali jsme v těch nesnadných dobách unést odpovědnost za celou evropskou sedmadvacítku, dokázali jsme z našeho předsednictví dostat maximum a sklidili jsme uznání prakticky ze všech stran.
Česká republika díky tomu získala zkušenosti, získala kontakty a hlavně, a to určitě nemusím zdůrazňovat, jsme si opravdu vylepšili svou dosud ne úplně dobrou reputaci. Před rokem jsme byli v Evropě považováni za stát, který dokáže jenom čerpat dotace a kritizovat všechny návrhy a nic nedokáže prosadit a nikdo ho moc nebere vážně.
Naší vládě se podařilo během krátké doby vybudovat České republice v Evropě kredit, respekt, a to teď můžeme využívat, a také to využíváme, v dalších jednáních.
Obecným cílem našeho předsednictví bylo, aby se Evropská unie nedostala do slepé uličky kvůli vnitřním sporům, aby se dokázala naopak soustředit na to nejdůležitější – na svou bezpečnost, odolnost a konkurenceschopnost v této rozkolísané kritické době ovlivněné válkou.
A tento cíl se podařilo naplnit, jak ukazují výsledky v jednotlivých oblastech, a především v těch oblastech, které jsme si my sami stanovili jako prioritní.
Ukrajina
První prioritou předsednictví byla samozřejmě válka s Ruskem, Ukrajina, její poválečná obnova a zvládání uprchlické krize, respektive dopady války, kterou rozpoutalo Rusko, agrese na Ukrajině a všechny ty věci, které s tím souvisejí.
Během našeho předsednictví jsme dokázali udržet jednotný postoj vůči agresorovi. Schválili jsme tři sankční balíky proti Rusku a Bělorusku, zlepšili jsme vymáhání sankcí, omezili jsme vydávání víz Rusům. Zabezpečili jsme spolupráci s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování válečných zločinů.
Nadále jsme podporovali Ukrajinu, zajistili jí plošnou pomoc, dlouhodobou jistotu finanční asistence – už jsem tady mluvil o 18 miliardách euro na tento rok – a také perspektivu finanční obnovy.
Nástroji finanční i humanitární pomoci pomáháme lidem přímo na místě, a to je důležité, pomáháme jim přímo na místě tak, aby nemuseli utíkat do dalších zemí. Pokud by však přece jenom shodou okolností a dalšími ruskými agresivními kroky došlo k další migrační vlně, evropský program FAST-CARE zajistí, aby její mnohostranné dopady byly co nejmenší a vše proběhlo pokud možno hladce.
Ale to co hlavně děláme je, že tou pomoci, kterou koordinujeme navzájem v Evropské unii i s dalšími zeměmi, vytváříme prevenci pro to, aby lidé nemuseli z Ukrajiny utíkat. Všemi těmito kroky posilujeme bezpečnost našich občanů i bezpečnost celé Evropy.
Energetika
Další prioritou byla energetická bezpečnost, kde jsme pro celou Evropskou unii zajistili dostatek rezerv na aktuální topnou sezónu, dojednali jsme společné nákupy plynu, zastropovali jsme jeho ceny a dohodli jsme se na solidárních mechanismech mezi státy v případě jeho nedostatku.
Díky našemu vyjednávání Evropská unie uvolňuje dodatečných 20 miliard euro na program RePowerEU, který sníží závislost Evropy na ruských fosilních palivech. A Česká republika jenom z tohoto balíčku získá zhruba 17 miliard korun.
Omezení naší závislosti na ruském plynu a ropě má přímý vliv na bezpečnost České republiky.
Schválili jsme koordinaci států Evropské unie ve snižování spotřeby plynu i elektřiny. Urychlili a zjednodušili jsme povolování staveb elektráren na obnovitelné zdroje, takže klíčové energetické stavby se teď, i díky výsledkům našeho předsednictví, postaví rychleji a nikdo je nebude moci bezdůvodně blokovat, jak jsme tomu byli svědky v minulosti.
V oblasti energetiky jsme se samozřejmě soustředili i na zajištění dostatku energií pro naše spotřebitele, zmírňování dopadů jejich cenových výkyvů a celkovou pomoc lidem v krizi – a dělali jsme to se stejným odhodláním a stejně kompetentně jako jsme k tomu přistoupili na národní úrovni.
A i zde jsou výsledky jasné a doložitelné – cena energií je zastropována, členské státy mají v rukou nástroje, jak mohou svým občanům pomáhat. Například nadměrné zisky výrobců energie a dalších odvětví jsou přesměrovány na podporu domácností a malých a středních podniků tak, jako jsme to udělali právě u nás v České republice.
Bezpečnost a odolnost Evropské unie
Vzhledem k tomu, jak kriticky Rusko narušilo bezpečnostní situaci v Evropě, se české předsednictví také zaměřilo na zvyšování našich bezpečnostních a obranných schopností.
To se týká například kyberprostoru, digitálních technologií, na jejichž fungování je naše společnost a naše ekonomika stále více a více závislá. Bohužel tomu rozumí Rusko a rozumí tomu i další nebezpeční aktéři, a proto v této oblasti podniká celou řadu útoků a my v poslední době pozorujeme jejich významný nárůst.
Zasadili jsme se proto o větší odolnost informačních technologií, které mají vliv na naši komunikaci, mají vliv ale také na fungování nemocnic, bank, pojišťoven a veškeré dodavatelské řetězce v naší ekonomice. Dosáhli jsme shody na společném unijním postupu proti hybridním hrozbám.
V oblasti konvenční obrany jsme dosáhli dohody na doplnění vojenských zásob, spolupráci se třetími státy při ochraně vnějších hranic nebo výměny informací mezi bezpečnostními složkami jednotlivých států. A to jsou v dnešní situaci naprosto klíčové nástroje pro naši bezpečnost.
Ruský útok na Ukrajinu i doznívající pandemie covidu výrazně ovlivňují propojenou globální ekonomiku, a je tedy nutné posilovat její odolnost, to byl také náš cíl. České předsednictví na tuto situaci reagovalo mnoha úspěšnými dohodami v oblastech, jako je prohlubování vnitřního trhu, ochrana před nekalými praktikami třetích států nebo právě digitalizace.
Dosáhli jsme jednotného postoje členských států k projednávání návrhu aktu o čipech (Chips Act), vzpomeňme si na krizi s čipy, jak je to podstatná strategická věc pro Evropskou unii a Českou republiku konkrétně. Akt o čipech posílí samostatnost Evropy právě ve výrobě této důležité komponenty. Je to skutečně zásadní věc nejen z hlediska naší bezpečnosti, ale je to také významná příležitost pro rozvoj české ekonomiky směrem k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou, a to musí být do budoucna náš zájem.
Rada EU pod českým vedením schválila souhrnný rozpočet Unie na rok 2023, díky kterému mohou v Česku pokračovat projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. V praxi to znamená, že nebudou ohroženy ani důležité infrastrukturní projekty, jako je třeba stavba silnic nebo třeba zateplování budov.
Podařilo se nám vyjednat shodu na velké části balíčku Fit for 55, a to v takové podobě, která nezhoršuje pozici a konkurenceschopnost České republiky a obsahuje řadu záruk. Dosáhli jsme řady ústupků, a to ústupků i ze strany velmi zeleného Evropského parlamentu a troufám si říct, že jsme vyjednali mnohem lepší dohodu, než která by vznikla, z hlediska zájmů České republiky, za následujícího švédského nebo za španělského předsednictví.
Demokracie a další témata
Jednou z priorit našeho předsednictví byla i ochrana demokracie a odolnost demokratických institucí, které v současné době ohrožuje extremismus a ruské hybridní útoky.
Proto jsme se intenzivně věnovali otázkám transparentnosti, cílení politické reklamy, financování politických stran a nadací a dalším a dalším věcem.
Zahájili jsme také projednávání návrhu Evropského zákona o svobodě médií, který zvýší transparentnost vlastnictví médií a posílí nezávislé mediální projekty.
Všechny tyto kroky, když se rozumně provedou a k tomu, aby se rozumně provedly, se české předsednictví snažilo přispět, tak jsou důležité pro zachování spravedlivé demokratické soutěže.
To, co bych chtěl také zmínit je, že Česko také sehrálo důležitou roli moderátora ve vyostřené debatě o principech právního státu v Maďarsku. Výsledkem je, že jsme přispěli k oboustranně výhodnému kompromisu: Podařilo se nám odblokovat maďarská veta na některé věci. Nebyla to jen finanční pomoc Ukrajině, bylo to zdanění velkých korporací a další věci, a zároveň jsme pro něj uvolnili část kohezních fondů. Myslím, že i tato schopnost dosáhnout kompromisu v takto složité otázce ukazuje kapacity a výsledky českého předsednictví.
Úspěšné akce
Kromě úspěšně uzavřených dohod mezi členskými státy, díky nimž budou evropské země v nejbližší době schopné postarat se o svou bezpečnost a adekvátně reagovat na problémy, které nás všechny obklopují, bych rád připomněl i skvěle zvládnutou organizační a technickou stránku našeho předsednictví a poděkoval všem, kteří se na tom podíleli.
Bylo to jasně vidět během tří stovek oficiálních akcí, které v rámci předsednictví proběhly. Ať už to byly konference, kulturní akce, kulaté stoly, pracovní jednání a nejrůznější setkání v Bruselu, v zahraničí i napříč Českou republikou.
Uspořádali jsme 14 neformálních ministerských zasedání, tedy jednání, na kterých se ministři členských států dohodli nebo si připravili dohody na opatřeních, která potom významným způsobem pomohla občanům Evropské unie, tedy i občanům České republiky.
Zvláštní význam mělo bezesporu uspořádání Pražského summitu, který hostil 44 lídrů zemí z celé Evropy a který byl první akcí Evropského politického společenství. Byla to akce, která k České republice přitáhla pozornost celého světa.
A byla to také výjimečná možnost vést jednání, která se normálně nevedou a mohli se setkat lidé, kteří se normálně nesetkávají. Zúčastněné země díky summitu nalezly společnou řeč v palčivých otázkách, které se nás bytostně týkají, ať už je to zajištění energetické soběstačnosti, ochrana hranic a s nelegální migrací. A další a další věci.
Problematika léků
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k naší současné situaci bych teď rád vybočil z dosavadního rámce svého projevu, v němž jsem se soustředil na to, jaké úspěchy má naše vláda za sebou, a dotknul se tématu vysoce aktuálního a dosud neuzavřeného. Jde o problematiku nedostatku některých léků, na níž dnes míří řada dotazů od vás či třeba od novinářů.
Je to logické, protože výpadky v dodávkách léků vzbuzují oprávněné obavy – u rodičů malých dětí, u oslabených pacientů a u spousty dalších lidí. Chci vás ujistit, že těmto obavám rozumím a že naše vláda dělá vše pro to, aby se situace co nejdřív zcela uklidnila.
Dostupnost některých léčiv na našem trhu opravdu není dobrá, to asi všichni vidíme. Nemá smysl to zakrývat. Jde o celosvětový problém, který se v České republice a v Evropě neprojevuje výrazně hůře než jinde, spíše jsme na tom v porovnání se zbytkem světa lépe. Ale výpadky tu jsou a problémy jsou tu také.
Výpadky jsou částečně způsobené strukturou trhu, protože svět je závislý na relativně malém počtu výrobců, a dodavatelské řetězce jsou narušené, narušil je už covid. To byl jeden z faktorů.
Hlavním problémem je však aktuální situace ve světě – masivní nárůst respiračních onemocnění po odeznění poslední vlny covidu (těch onemocnění je asi o 40 % více než před covidem) celosvětově způsobil poptávku, kterou v podstatě nikdo neočekával. Ani ti, kdo léky dlouhodobě objednávají, ani samotní výrobci. Plánování výroby přitom řádově trvá měsíce, a tak není jednoduché v krátkém čase tuto nerovnováhu napravit.
Česko navíc aktuálně prochází chřipkovou epidemií, která má horší průběh než obvykle, a tato vlna potrvá minimálně do konce ledna.
Vláda standardně, a to je také potřeba říci, léky nezajišťuje, nefunguje tu žádný režim centrálního nakupování a přerozdělování. Odpovědnost je na výrobcích, distributorech a lékárnách. Ale, navzdory tomu, že standardně to vláda nezajišťuje, tak cítíme povinnost pomoci. Proto jsme také udělali konkrétní kroky.
Ministerstvo zdravotnictví intenzivně jedná s výrobci a distributory, jednání probíhají i na úrovni Evropské unie. Pan ministr se v tom angažuje osobně. K situaci pravidelně zasedá pracovní skupina, složená ze zástupců ministerstva, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, České lékárnické komory i distributorů léčiv.
Naší snahou je získat léky mimo standardní režim, například od ostatních států.
Chci vás ujistit, že situace, přestože nedostatek léků je, není tak vážná, jak občas můžete slyšet ve veřejném prostoru. V oblasti antibiotik aktuálně nehrozí, že by pacienti nedostali potřebnou léčbu, protože chybějící přípravky lze nahradit stejně účinnými alternativami, a dodávky chybějících léků k nám postupně přicházejí.
Minulý týden jsem z tohoto místa při interpelacích říkal, že v tomto týdnu dorazí do Česka dodávka antibiotik. To se také stalo – včera dorazila zásoba deseti tisíc balení penicilinu. V příštím týdnu očekáváme další dodávku a stejně tak v následujících týdnech. Stalo se tak díky aktivní práci Ministerstva zdravotnictví.
Výrazně se zlepšuje také situace v oblasti dětských antipyretik. I v těch v minulých týdnech do Česka přišly statisíce balení, do konce ledna by měly dorazit další desítky tisíc. Není tedy nutné vytvářet doma či jinde zásoby léků, které nevyužijete a které pak mohou chybět těm, kdo jej aktuálně potřebují.
Situaci v oblasti léků se nám tedy daří stabilizovat a musím říci, že to rozhodně není případ všech evropských zemí, které nedostatku některých léků, podobně jako Česká republika rovněž čelí.
Plnění programu navzdory podmínkám
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pravidelně opakuji, a každý to snad chápe, že naše vláda převzala řízení České republiky v nejsložitější situaci, kterou naše země zažila za desítky let. Museli jsme okamžitě přehodnotit priority, museli jsme věnovat většinu energie na řešení existenčních otázek a výzev, které přišly.
Navzdory této krizi však plníme své sliby a podařilo se nám splnit celou řadu úkolů z našeho programového prohlášení. Jen namátkou připomenu některé:
- Zajistili jsme masivní investice do dopravní infrastruktury, kde pracujeme s rekordním rozpočtem 150 miliard korun.
- Posíláme výrazně více peněz na obranu, kde konečně směřujeme ke splnění závazku NATO a úkolu, který máme z hlediska naší bezpečnosti. Na vládě jsme také schválili příslušný zákon, který stanovuje minimální výdaje 2 % HDP na obranu.
- Významně podporujeme školství, strategické vědecké obory, výzkum a inovace.
- Podporujeme zaměstnanost a flexibilitu práce. Zjednodušujeme stát – jak daňový systém, tak třeba dotační programy pro malé a střední firmy. Zrušili jsme elektronickou evidenci tržeb.
- Zvýšili jsme transparentnost veřejné správy a posílili boj proti korupci. Předložili jsme novelu zákona o zadávání veřejných zakázek.
- Využíváme odpovědně finanční zdroje z Evropské unie.
- Zjednodušili jsme stavební zákon a podnikli jasné kroky ke zkrácení stavebního řízení.
- Digitalizujeme agendy, kde to má největší smysl, a posouváme je do 21. století. Bojujeme za otevřený a svobodný internet.
- Nastavili jsme férovější pravidla zemědělských dotací, podpořili jsme malé, střední a ekologicky hospodařící zemědělce.
- Vyjednali jsme takové kompromisy v oblasti evropského Green Dealu, které neohrozí české firmy.
- Restartovali jsme projekt rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech. Získali jsme podíl na terminálu na zkapalněný plyn.
A ještě mnoho dalších a dalších slibů plníme průběžně. Ve všech resortech jsme nastartovali změny, které povedou ke splnění našich slibů, ke splnění našeho programového prohlášení v nejbližších letech.
Ano, jsou oblasti, kde cítíme nutnost naše programové prohlášení aktualizovat, jednoduše proto, že situace se s válkou na Ukrajině podstatně změnila.
- Musíme se přihlásit k mnohem větší zodpovědnosti za svou obranu, musíme posilovat naši bezpečnost, a to rychleji, než jsme původně plánovali.
- Čekají nás intenzivní diskuse o tom, jak si účinně a co nejrychleji zajistit energetickou suverenitu.
- Musíme do 21. století konečně posunout naši dopravní infrastrukturu.
- A musíme a chceme udělat všechno to, na co předchozí vlády neměly odvahu – nabídnout České republice důchodovou reformu a výrazně modernizovat naše školství.
Do budoucna se prostě musíme zabývat tím, abychom naši zemi ještě více posílili, abychom pro ni vytvořili a realizovali vizi, která významným způsobem přesahuje horizont jednoho volebního období.
Právě absence takové vize, představy, takové strategie a nedostatečná vůle jednat v zájmu státu v minulosti způsobily, že jsme dnes zranitelní. A já nechci a členové mé vlády nechtějí, aby se něco takového opakovalo.
Vážené paní poslankyně, vážení páni, naše vláda za pouhých třináct měsíců své služby této zemi dokázala napravit nebo alespoň zmírnit řadu podstatných problémů, kterými Česko trpělo.
Dokázali jsme se se ctí vypořádat s výzvami, které si ještě před rokem nikdo nedokázal představit – tak, aby občané České republiky pociťovali důsledky krizí a důsledky ruské agrese na Ukrajině co nejméně.
Pomáháme slabším, nenecháváme padnout své občany a nabízíme pomoc i těm, které válka vyhnala z domova a často je připravila o všechno.
Zařadili jsme se do čela států, které podporují co nejrozsáhlejší pomoc napadené Ukrajině, jasné vyjádření našich západních hodnot a ostré odsouzení zločinců, kteří je pošlapávají.
A stáli jsme také v čele těch zemí, které prosazovaly společná pravidla na pomoc občanům a firmám v oblasti cen energií.
A při tom všem jsme dokázali udržet zodpovědnost za Evropskou unii.
Pravidelně jsme nacházeli funkční celoevropská řešení, která si získala všeobecné uznání, podstatně jsme napravili naši pověst v Evropě a opět si získali respekt našich spojenců za oceánem.
Všechny tyto mimořádné kroky, všechna tato opatření bylo nutné zajistit za situace, kdy jsou naše prostředky omezené, naše informace neúplné a kdy je pozice České republiky zbytečně oslabená krátkozrakými a sobeckými rozhodnutími z minulosti.
I přesto jsme se všechna naše řešení snažili připravit zodpovědně, přehledně a pro dobro České republiky a jejích občanů.
Zvládáme reagovat na krize, zvládáme tlumit jejich projevy, aby se obyvatelům Česka co nejméně snížil životní komfort.
A současně zvládáme provádět reformy, které nás lépe připraví na budoucnost, aby nás každá další krize zastihla připravenější a zabezpečenější, než tomu bylo tentokrát.
Neupírám opozici její právo hlasovat o nedůvěře, ale předložil jsem před vás seznam argumentů, který podle mě musí každý soudný člověk brát vážně.
Naše vláda je dobrá vláda. Je to vláda, která pomáhá lidem, která pomáhá těm, kteří to potřebují.
Je to vláda, která vrací České republice dobré jméno, které jí náleží.
Je to také vláda, která – navzdory všem našim problémům – plní své sliby. A proto si zaslouží vaši důvěru.
Děkuji vám.
Petr Fiala, předseda vlády
