Tripartita

Hlavní témata jednání vycházela z aktuální celosvětové situace. Zástupci církví poděkovali předsedovi vlády za způsob vedení českého předsednictví. Již brzy převezme tuto roli Švédsko, a právě v řadě politik a rozpracovaných úkolů bude švédské předsednictví následovat české kroky a českou iniciativu. Premiér Petr Fiala zopakoval, že se české předsednictví zavázalo podporovat společné úsilí EU hájit suverenitu a teritorialní integritu Ukrajiny. ČR se velmi intenzivně zabývá řešením dopadů přílivu ukrajinských uprchlíků, ze zemí EU jsme přijali nejvíce běženců z Ukrajiny na počet obyvatel.

„ČR i celá EU si je vědoma toho, že ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu mohou způsobit, že mnoho Ukrajinců nebude mít v zimě elektřinu, plyn, či teplou vodu. EU bude muset reagovat jako celek. Za ČR připravujeme krizový scénář nouzového typu ubytování a mapujeme kapacity jednotlivých členských států. Ubytování a sociální a zdravotní systém ale mají své limity,“ řekl předseda vlády.

Řeč přišla i na otázku vysokých cen energií, kde se české předsednictví snaží aktivně hledat celounijní řešení, a odpověď na energetickou válku Ruska vůči EU. ČR během předsednictví vede aktivní dialog, posiluje ještě více snahu o kompromis a dohodu v rámci EU, kdy ruská agrese vrhla na řadu otázek a problémů EU úplně jiné světlo, než jaké byly ještě minulý rok. České předsednictví také přislíbilo zaměřit se na zvyšování bezpečnosti a obranyschopnosti EU.

„Válka na Ukrajině výrazně dopadá také na naše občany. Úkolem vlády je i v takové situaci udržet sociální smír, a proto jsme připravili řadu opatření, která dopady války na naše občany omezují. Děje se tak i za cenu přehodnocení některých našich plánů vzniklých při sestavování vlády,“  dodal premiér.

V závěru jednání premiér uvedl, že vidí velkou naději právě ve společném úsilí řešit aktuální problémy. Je zřejmé, že část společnosti může silněji cítit obavy z budoucnosti, zejména ze sociálně-ekonomických a bezpečnostních důvodů. Společný postup zemí EU stabilitu Evropy posiluje. Představitelé církví ocenili snahu českého předsednictví o aktivní dialog se členy, ale i partnery EU, ať už jde o postupný integrační proces v podobě rozšiřování Schengenského prostoru, nebo například se zeměmi západního Balkánu, se kterými se v albánské Tiraně aktuálně konal summit a o jehož výsledcích předseda vlády rovněž hovořil.

Třídenní slavnostní akce probíhá k připomínce prvního zasedání 4. prosince 1952, kdy se v Lucemburku ujali funkce první členové Soudního dvora. Zasedání se koná každoročně v zájmu udržování vztahů mezi Soudním dvorem a soudy členských států.

Letošního speciálního ročníku se účastní soudci Soudního dvora, předsedové ústavních a nejvyšších soudů všech členských států a předsedové Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). 

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna: Justice blízká občanovi

Vaše Výsosti, Vážený pane předsedo, Vážené dámy, Vážení pánové.

Je mi ctí vystoupit na tomto fóru, při příležitosti oslav sedmdesátého výročí existence Soudního dvora, k tématu justice blízké občanovi. 

Jistě by se slušelo připomenout nyní velké případy, na kterých Soudní dvůr ukázal svou připravenost řešit v úzké spolupráci s národními soudy problémy Evropanů. Oslovit a oslavit Vás, Soudní dvůr a vrcholné představitele evropské justice, jazykem Vašich rozhodnutí. Dovolte mi však představit téma z druhého úhlu pohledu. Dovolte mi pohlédnout na evropskou justici, na tu v taláru Soudního dvora i v talárech členských států, z pohledu občana.

Ještě před rokem, před mým jmenováním ministrem, jsem byl aktivním advokátem. Setkal jsem se s justicí vstřícnou, naslouchající, i s justicí nekonečně vzdálenou, navzdory zdánlivé blízkosti v jednací síni. Chtěl bych se přitom zmínit o dvou tvářích evropské justice, které jsem mohl poznat. 

První tvář jsem viděl ve spojení s tímto soudem. Příběh pana Ryneše, kvůli kterému jsem měl první přímý kontakt se Soudním dvorem, se odehrál v jednom moravském městečku. V Třebíči, ze které pocházím já, pan Ryneš a shodou okolností i paní místopředsedkyně Jourová. Pan Ryneš byl místní novinář, pro mnohé potížista, který měl hodně nepřátel. Občas mu někdo rozbil okno nebo ho zmlátil nebo hodil do řeky. Pan Ryneš se snažil na tato příkoří reagovat, podával trestní oznámení, lepil ochrannou fólii na okno, zvyšoval ochrannou zeď, ale výsledky to nepřinášelo. Nakonec, zahnán do kouta, si na dům nainstaloval kameru. Na kameru se mu podařilo zachytit dvě postavy, které mu prakem prostřelily okno. Obrátil se na policii, která muže na záznamu identifikovala a začala je stíhat. 

Trestní soud obžalované zprostil obžaloby, neboť soudce nedokázal identifikovat osoby ze záznamu s obžalovanými. Jeden z těchto obžalovaných poté oznámil věc českému Úřadu pro ochranu osobních údajů, který dal panu Rynešovi za instalaci kamery pokutu. S tím se pan Ryneš nesmířil, najal si mě jako advokáta  a případ skončil u Nejvyššího správního soudu, který podal předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Ona otázka by se dala parafrázovat, zda instalaci kamery bylo možné podřadit mezi osobní nebo domácí činnosti, na které nedopadala regulace ochrany osobních údajů. Leitmotiv předběžné otázky byl zřejmý. Nezdálo se spravedlivé pokutovat pana Ryneše za to, co se stalo.

Živě si vzpomínám, jak do advokátní kanceláře došla obálka z Lucemburku od Soudního dvora. Pro mne i pro mého klienta to byl velmi hřejivý pocit. Případ, který narazil na právně filozofický problém, je řešen na celoevropské úrovni. K věci se vyjadřují členské státy Evropské unie.  Případ není řešen rutinně, ale má plnou pozornost justice.

Příběh nakonec dopadl dobře. Instalace kamery sice byla zpracováním osobních údajů, ale Soudní dvůr upozornil na jiné možnosti, jak věc podle směrnice o ochraně osobních údajů spravedlivě vyřešit.

Jako advokát jsem však viděl i zahalenou tvář justice. Často jsem zastupoval klienty ve sporech, které se týkaly autorského práva. To je dosti harmonizovaná oblast se širokým prostorem pro podávání předběžných otázek. V rámci mnoha soudních sporů jsem se pokoušel iniciovat položení předběžné otázky, ale nikdy jsem neuspěl. Odpovědi, které jsem na své návrhy dostával, pokud vůbec přicházely, byly různé. Jedna z nich, kterou jsem u soudního řízení mimo záznam dostal, mi stále zní v uších. Soud nebude nic nikam posílat, aby se neztrapnil. 

Myslím, že se jednalo o falešné obavy. Žádný soudce, který pošle předběžnou otázku,  by neměl mít obavy, že bude ostouzen. Soudní dvůr důsledně hájí právo národních soudů klást mu předběžné otázky, stejně jako jejich nezávislost při aplikaci evropského práva. V komunikaci s nimi však musí vždy opatrně pamatovat na to, jakou tvář jim ukazuje. Protože nebude-li naslouchající tvář Soudního dvora k národním soudům, nebude naslouchající tvář evropské justice k občanům.

Jaká by tedy měla být evropská justice, justice blízká občanům? Justice tvořená evropskými soudci zde v Lucemburku a evropskými soudy v jednotlivých členských státech, s nimiž se občané bránící svá evropská práva především setkávají.

Nedaleko odsud, v katedrále Panny Marie (Notre Dame), spočívá lucemburský hrabě, který se stal českým králem. V Česku je známý jako Jan Lucemburský, v Lucembursku jako Jan Český a v celé Evropě jako Jan Slepý. Býval nazýván ozdobou rytířstva a jeho mottem bylo „Ich dien“, „Sloužím“.

Myslím, že tyto charakteristiky slepého krále Vám mohou být dobrou inspirací. 

Buďte galantní ve Vaší vzájemné komunikaci, respektujte se a respektujte své role, protože se potřebujete. Soudní dvůr nemůže sloužit justici ani občanům bez národních soudů a národní soudy bez Soudního dvora nemohou sloužit evropské justici. 

Buďte silní při hájení práv občanů. Protože soudy jsou poslední nadějí, k níž se občané upínají, když se svých práv nedomohli jinde.

A nakonec, byť ne nejméně významně, služte. Vaší prací, Vaším posláním, je služba. Sebevědomá, nikoliv podřízená či ponížená, služba Vaší slepé dámě, evropské justici. 

Dámy a pánové, děkuji za pozvání, děkuji za pozornost a přeji Vám, přeji nám!, abyste tvořili justici, kterou jsem zmínil. Věřte, že pro účastníky řízení, pro občany, kterých se evropské právo týká, je důležitý pocit sounáležitosti, vědomí, že jsme v tom všichni v Evropě společně, že Evropská unie není něco vzdáleného. Vy jste evropská justice a my všichni jsme Evropská unie. 

Děkuji.

Více informací o celé akci naleznete zde.

„V průběhu předsednictví jsme pracovali na řadě otevřených legislativních návrhů. Jsem velmi rád, že i díky výborné práci našich diplomatů se u dvou z nich podařilo nalézt jednomyslnou shodu všech členských států, kterou dnes stvrdili ministři,“ řekl Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci, který předsedal dnešnímu jednání Rady pro telekomunikace.

Ministři posvětili shodu Rady EU nad textem návrhu nařízení k umělé inteligenci (tzv. AI akt). Jedná se o první zastřešující evropskou legislativu, která se věnuje využití technologií založených na AI.  Záměrem je zajistit, aby tyto systémy vznikaly a fungovaly v souladu s lidskými právy a hodnotami Evropské unie, jako je např. právo na soukromí, důvěryhodnost a transparentnost.

EU tímto návrhem mimo jiné zcela zakazuje využívání některých technologií, jako jsou systémy hodnotící chování občanů na veřejnosti (tzv. social scoring, který známe z Číny) nebo systémy využívající podprahové techniky. Návrh českého předsednictví v Radě EU přináší i řadu podpůrných opatření pro další rozkvět tohoto odvětví v Evropě.

K zásadnímu posunu během doby trvání českého předsednictví došlo u návrhu elektronické identity (tzv. eIDAS2). Cílem návrhu je, aby občané a firmy mohli napříč EU využívat bezpečně a jednoduše digitální identitu při komunikaci se státem, ale i při využívání komerčních služeb. Návrh zavádí tzv. evropskou digitální peněženku, kterou budou moci občané používat ve formě mobilní aplikace.

Chystaná aplikace usnadní vyřizování nejrůznějších záležitostí s úřadem či firmou nejen v ČR, ale také napříč EU. Zároveň si budou moci uživatelé nahrát do aplikace řadu dalších dokumentů jako např. řidičský průkaz, osvědčení o dosaženém vzdělání a kvalifikacích. Digitální podoba těchto dokumentů bude rovnocenná papírové verzi. Na finální podobě obou výše zmíněných návrhů se musí nyní shodnout Rada EU spolu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

Ministři se v Bruselu věnovali také tématu digitálního vzdělávání. Podle posledních výsledků DESI indexu si pouze 54 % dospělé evropské populace osvojilo základní digitální dovednosti a EU také trápí enormní nedostatek IT expertů, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ministři proto vedli diskusi o tom, jak tento trend zvrátit.

„Otázka digitálních dovedností je naprosto klíčová k tomu, aby se nám dařilo využívat benefity digitální transformace naplno. S využitím finančních zdrojů z evropských programů se budeme v příštím roce v ČR této oblasti věnovat prioritně. Plánujeme například rozvinout silnou spolupráci se soukromým sektorem a neziskovými organizacemi,“ dodává Ivan Bartoš.

Za virtuální účasti náměstkyně ukrajinského vicepremiéra pro digitalizaci Valeriye Ionan projednali ministři a Evropská komise aktuální kroky na podporu Ukrajiny v dodávkách IT vybavení a spolupráci v oblasti digitálního vzdělávání.

Českému předsednictví se podařilo finálně dojednat dva nelegislativní návrhy, které byly dnes na Radě formálně schváleny. Prvním je politický program Digitální dekáda 2030, který stanovuje cíle, jež má v digitální transformaci EU splnit do roku 2030.

Cíle se týkají oblastí digitálního vzdělávání, konektivity, digitalizace podniků a digitálních veřejných služeb. Druhým dojednaným návrhem je Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, kterým by se měli řídit jak zákonodárci, tak i nevládní organizace a soukromé společnosti. Smyslem prohlášení je vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí.  

TZ Rady EU v angličtině: European digital identity (eID): Council makes headway towards EU digital wallet, a paradigm shift for digital identity in Europe – Consilium (europa.eu)

Lídři na summitu potvrdili jednoznačný závazek k budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu. Stabilita těchto zemí je zásadní i pro bezpečnost ČR. Je zde mnoho příležitostí i pro české firmy. „Považuji proto za úspěch, že se tento výjimečný summit uskutečnil v době českého předsednictví. Během posledních měsíců jsme v rámci předsednictví dosáhli řady konkrétních úspěchů v otázkách, které byly mnoho let na evropské úrovni zablokované. Povedlo se nám například zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií a také přijmout rozhodnutí o vízové liberalizaci s Kosovem,“ řekl po skončení summitu premiér Fiala.

Otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu patřily ke klíčovým bodům jednání. EU výrazně zvýšila svoji podporu regionu na řešení těchto problémů. „Za tímto účelem přijala EU nový program na posílení správy hranic v hodnotě 40 milionů eur a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. V oblasti migrace jsme dosáhli významného pokroku v oblasti sladění vízových politik zemí západního Balkánu s vízovou politikou EU. Čím víc tento proces bude postupovat, tím víc bude docházet k uzavírání cest, které byly využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Summit se věnoval také řadě otázek spojených s dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Prezidenti a premiéři zemí EU a západního Balkánu se shodli, že Rusko nese výlučnou odpovědnost za současnou energetickou a ekonomickou krizi. Důležitým výstupem summitu je podpůrný energetický balíček pro západní Balkán v hodnotě 1 miliardy eur (24,3 mld. Kč). Ten může přinést další investice až ve výši 2,5 miliardy eur (60,7 mld. Kč), ale také zmírnit dopady energetické krize na nejzranitelnější obyvatele. Prostředky budou přístupné od ledna 2023. Na okamžitou podporu rozpočtů půjde 500 milionů eur v grantech, konkrétně 165 milionů eur pro Srbsko, 80 milionů eur pro Albánii a Severní Makedonii, 75 milionů pro Kosovo a 70 milionů pro Bosnu a Hercegovinu. „Vyzvali jsme rovněž balkánské země k zapojení do naší platformy pro společné nákupy plynu. Věřím, že to přinese nižší ceny plynu nám všem,“ řekl Petr Fiala.

Na okraj summitu také byla uzavřena dohoda o snížení roamingových poplatků mezi Evropskou unií a státy západního Balkánu, která začne platit od října 2023. V Tiraně ji podepsali za účasti vrcholných představitelů EU zástupci telekomunikačních operátorů z tohoto regionu.

Lídři na závěr summitu přijali tzv. Tiranskou deklaraci.