Tripartita

Ceny průmyslových výrobců se v červenci meziročně zvýšily o 26,8 % (v červnu o 28,5 %). Jedná se o jedny z nejvyšších hodnot v historii ČR. Velmi mírné snížení tempa meziročního růstu a meziměsíční růst o 0,3 % však naznačují, že by se inflační tlaky přeci jen mohly začít pomalu snižovat.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energie o 54,5 %. Nejvíce zdražila elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch, a to o 49,8 %. Dále výrazně rostly i ceny chemických látek a výrobků o 47,1 %, těžby a dobývání o 30,4 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 23,8 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se pak zvýšily o 22,2 %.

Další výrazný meziroční nárůst cen průmyslových výrobců je dán zejména současnou energetickou krizí, jelikož ceny ve skupině průmyslových výrobců bez energie se meziročně zvýšily „pouze“ o 18,0 %. Bohužel se ale současná situace kolem elektřiny a jejích cen v srpnu dále komplikuje, takže i v za tento měsíc očekáváme, že tento ukazatel neklesne a udrží si výrazně vysoké hodnoty.

Za nárůstem cen průmyslových výrobců bez energie stojí předchozí narušení dodavatelských řetězců během pandemie. Vzniklé problémy dále umocnila válka na Ukrajině. Z důvodu nejistých dodávek podniky již řadu měsíců platí za vstupy do výroby skokově vyšší ceny, které jsou nuceny promítat do cen svých produktů, což se jim ne vždy daří v plné míře. Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj.

Objevují se však náznaky, že inflační tlaky začínají pomalu slábnout. Dle červencového Indexu nákupních manažerů za ČR se tempo růstu nákladů firem zvolňuje již čtvrtý měsíc v řadě, stejný Index v rámci eurozóny hlásí snížení zpoždění dodávek a pokles inflačních tlaků kromě sektoru energie. Indikátorem zlepšení může být i vývoj cen některých významných kovů (měď, cín nebo hliník) na světových trzích nebo pokles cen kontejnerové přepravy po mořích.

Dosavadní inflace spojená především s problémy na straně omezené nabídky naráží na své limity i z důvodu postupného zvolňování poptávky. Z výše zmíněného Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopností odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Dopady dřívějšího globálního nabídkového šoku by mohlo utlumit i očekávané ekonomické zpomalení.

Pro další měsíce však přetrvává riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí. Vývoj v této oblasti však bude ale záležet na mnohých neznámých, např. na nejistotách spojených s vleklým ukrajinsko-ruským konfliktem.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporuje přijetí novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh sice není dokonalý, ale umožní zavést nový produkt EGAP PLUS, který by měl pomoci firmám vyrovnat se s ekonomickými dopady války na Ukrajině. Svaz současně upozorňuje, že novela nenaplňuje dlouhodobě vytyčené cíle, kam by měla podpora exportu směřovat. Proto také Svaz požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby podpořil iniciativu založení pracovní skupiny, která se bude společně s podnikateli a všemi zainteresovanými stranami podílet na dalším vývoji koncepce exportu se státní podporou.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje aktuálně navrhovanou změnu zákona a její urychlenou implementaci především s ohledem na rychlé přijetí programu EGAP PLUS. „Je zásadní, aby mohly české firmy co nejdříve využít připravovaný program záruk EGAP PLUS na základě Dočasného krizového rámce. Podniky například z Německa nebo Polska již mají pomoc k dispozici několik měsíců. Proto je nutné podpořit i české firmy, které byly závažným způsobem zasaženy ekonomicko-politickou situací v důsledku agrese Ruska proti Ukrajině a následným přijetím sankcí ze strany EU. České firmy musí zůstat nadále konkurenceschopné a využívat systému státní podpory exportu podobně jako firmy z dalších zemí EU,” říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dočasný krizový rámec pro opatření státní pomoci na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01) schválila Evropská komise 23. března 2022. Jeho platnost je omezena pouze do 31. prosince 2022. Svaz průmyslu proto upozorňuje, že je nezbytné urychlit práce na předložení zákona a legislativním procesu jeho přijetí, aby nabyl účinnosti co nejdříve. Proto podporuje, aby se program držel obecného vymezení. Zkušenosti s programy záruk v souvislosti s pandemií Covid-19 ukazují, že by flexibilnější znění zákona bez taxativního výčtu veškerých nabízených produktů pro firmy pomohlo rychlejší implementaci krizových programů.

NOVELA ZÁKONA UMOŽNÍ POSÍLIT LIKVIDITU FIREM ZASAŽENÝCH KRIZÍ A TAKÉ INVESTICE

Připravená novela také umožní podporu firem v oblasti růstu exportního potenciálu, ne jen v případě jednotlivých exportních smluv a transakcí. „To je prvek, po kterém dlouhodobě voláme, aby podpora státu byla cílena komplexně, ne pouze vázána na jednotlivé konkrétní exportní kontrakty, a vytvářela tak pro české firmy podnikatelské prostředí podobné tomu, jaké mají k dispozici firmy z dalších zemí EU,” vysvětluje Radek Špicar.

Aktuálně mohou ČEB a EGAP podporovat pouze exportní transakce, které jsou spojeny s prokazatelnou existencí smlouvy o vývozu, ale neumí podpořit růst exportního potenciálu firem (investice, modernizace, zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, atd.). Navrhované rozšíření zákona o pojem exportně orientovaných podniků nabídne možnost získat podporu státu v oblasti růstu vývozního potenciálu, mezinárodní konkurenceschopnosti a získávání nových vývozních kontraktů díky komplexnějšímu přístupu státní podpory, a to skrze financování např. investic a modernizace výrobních kapacit, materiálového předzásobení, včetně strategického nákupu surovin či snížení energetické náročnosti a zvýšení ekologizace výroby.

Svaz průmyslu u současné novely požaduje snížení administrativní náročnosti pro žadatele. „Chceme proces žádosti o podporu pro firmy co nejvíce zjednodušit. Exportéři by měli vyplňovat jen ty nejnutnější údaje a vše by mělo probíhat pouze digitálně. Není přece nutné vyplňovat informace, jako je například výše obchodního majetku. Ty je exportní banka povinna si získat sama, a dokonce snáze než žadatel, a může je překontrolovat v rámci pro ni platných pravidel. Jako nutné by tak bylo uvést jen identifikační údaje vývozce a zahraniční osoby, jíž je úvěr poskytován, předmět a hodnotu vývozního úvěru,” říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODPORA EXPORTU VYŽADUJE VĚTŠÍ ÚPRAVY

Svaz průmyslu vnímá současnou novelu jako nutné krátkodobé řešení, nikoliv jako funkční koncept pro úpravu efektivní podpory českého exportu. Proto prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák odeslal ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi dopis, ve kterém zdůrazňuje požadavek na vznik pracovní skupiny při MPO za účasti ČEB, EGAP, zástupců komerčních bank a podnikatelských asociací k řádné novelizaci zákona č. 58, případně k návrhu nového zákona.

Dobrovolný závazek členských států EU snížit spotřebu zemního plynu o 15 % znamená pro ČR snahu uspořit asi miliardu kubíků na úrovni celé ČR. Pokud se to podaří, předejdeme omezování dodávek a tedy i výroby.

Na konci července na zasedání mimořádné Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku schválili ministři členských států EU návrh Komise dobrovolný závazek uspořit 15 % plynu před nadcházející zimou. Debata to dle dostupných informací nebyla jednoduchá. Mezi členskými státy EU jsou značné rozdíly ve využívání plynu, jejich závislosti na Rusku a propojenosti a využitelnosti plynárenské infrastruktury. Proto řada států s navrženým zněním nesouhlasila a do finálního návrhu se dostalo několik výjimek. Státům se taktéž nelíbil původní návrh Komise, že v případě vyhlášení krizového stavu Komisí se z dobrovolného cíle stane cíl závazný. Budou to nakonec členské státy, které o případném vyhlášení celounijní krizové situaci mohou rozhodnout.

Česká republika se tedy bude snažit v příští topné sezóně uspořit alespoň 15 % zemního plynu oproti průměrné spotřebě za předcházejících 5 topných sezón. Cíl 15 % úspory plynu platí pro celou ČR, nikoliv pro jednotlivá odběrná místa. Referenční období pro potřeby výpočtu požadavku je definováno jako spotřeba zemního plynu od 1. srpna do 31. března za roky 2017-2022. Výpočet neuvažuje chladné a teplé zimy. Co to znamená konkrétně? Dle dat Eurostatu je průměrná spotřeba plynu v ČR daných obdobích 6,9 mld. m³, bude tedy potřeba uspořit 1 mld. m³ a dostat tak spotřebu v nadcházející topné sezóně ideálně pod 5,9 mld. m³. (pozn.: Českou republikou využitelná výjimka v podobě nezapočtení neenergetického užití zemního plynu do výpočtu závazku prakticky nehraje roli.) To je ještě o 13 % níže než v poslední sezoně 2021-2022, do které se již promítly vysoké ceny energie z podzimu 2021, ale již jen okrajově situace po ruském útoku na Ukrajinu.

Graf 1 Data Eurostat, zpracování vlastní se znázorněním orientačního cíle pro sezónu 2022-2023.

Snaha ušetřit 15 % má za cíl pomoci před zimou dostatečně naplnit zásobníky a díky jejich naplněnosti snížit rizika spojená se závislostí na dodávkách z Ruské federace. Případné vyhlášení stavu nouze na evropské úrovni by znamenalo, že cíl 15 % by se stal pro členské státy závazným. Do povinných úspor by se započítaly všechny již dosažené dobrovolné úspory, a pokud stát naplnil své zásobníky plynu k 1. listopadu nad 80 % kapacity, i veškerý plyn uložený v zásobnících nad touto hranicí. Pokud by se ČR, ale i jiným členským státům nedařilo 15 % uspořit na dobrovolné bázi, a došlo by k přerušení dodávek z Ruské federace, mohlo by dojít k omezení dodávek, kdy by provozovatel přepravní soustavy vyhlásil stav předcházení stavu nouze, stav nouze v plynárenství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo mimořádný stav nouze. To by znamenalo aktivaci odběrových stupňů podle závažnosti situace a postupné nucené omezování až přerušení dodávky plynu a tím i omezování výroby. Jako první by byly zasaženy výrobny elektrické energie z plynu – tedy plynové elektrárny Počerady a Vřesová. Už toto opatření by v kombinaci s dobrovolnými úsporami firem mělo stačit na splnění cíle

Za první dva kvartály statistici meziročně evidují pokles spotřeby plynu očištěný o vliv počasí o 15 % ve všech kategoriích odběru a instalační firmy hlásí nebývalý zájem o úsporná řešení a montáže fotovoltaických panelů. Hodí se dodat, že celková spotřeba plynu v roce 2021 byla v ČR nejvyšší za posledních 10 let a meziroční úspora není to samé, co úspora proti průměru. Řadě dalších úspor nicméně brání i platná legislativa, která stanovuje například minimální a průměrné teploty pro vnitřní prostory budov. Tento námět Svaz průmyslu vznesl již při prvních jednáních k plynové krizi s MPO na jaře. Ušetřit by se tak dalo na vytápění kanceláří, hal i učeben. V tomto ohledu oceňujeme, že MPO již pracuje na změně příslušné legislativy, která by umožnila vytápět na nižší teploty. Obecně se totiž uvádí, že každé snížení vnitřní teploty o 1°C znamená snížení spotřeby o 6-7 %.

Je úkolem MPO a vlády najít další vhodná úsporná opatření a zapojit do dobrovolných úspor všechny sektory, aby úspory stačily k dosažení cíle a společně se zajištěnými dodávkami plynu mimo Ruskou federaci a naplněnými zásobníky plynu, nebylo nutné přistoupit k vyhlašování žádných odběrových stupňů a omezování výroby. MPO vyzvalo k úsporám ve veřejných budovách a dle svých možností šetří i firmy. a to zejména kvůli vysokým cenám energie, které řadu firem dostaly do ekonomických problémů. Pro stát musí být priorita dočasná podpora podle pravidel Dočasného krizového rámce nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti. V okolních zemích vlády v rámci Dočasného krizového rámce podnikům s cenami energie pomáhají.