Tripartita

Během prvního dne neformálního summitu se lídři zaměřili na ruskou agresi na Ukrajině, politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině a prohloubení vztahů EU a Ukrajiny. Na závěr jednání bylo přijato společné prohlášení. „Shodli jsme se na textu společného prohlášení, který jednoznačně odsuzuje ruskou agresi a mluví o dalších krocích, které bude potřeba dělat. Vyjadřuje jasnou podporu Ukrajině a statečnému boji Ukrajinců. A obsahuje také – a o tom byla určitá diskuze – otevírání dveří Ukrajině směrem do Evropy. S tím, že se tam mluví o tom, že s námi tvoří Ukrajinci jednu rodinu a že jsou jim otevřené dveře směrem do Evropské unie,“ uvedl premiér Petr Fiala.

„Některé státy by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině. Mezi takové státy patří Česká republika, ale dosáhli jsme shody, a to si myslím, že je z tohoto hlediska velmi důležité,“ doplnil předseda vlády.

Vedoucí představitelé EU také diskutovali o další reakci EU vůči Rusku a Bělorusku a o nutnosti plné implementace již přijatých sankcí. V přijatém prohlášení dále vyzvali Rusko, aby v plném rozsahu dodržovalo své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a umožnilo bezpečný průchod civilistů, kteří chtějí území opustit.

Druhý den jednání pokračovalo tématem evropské bezpečnosti, posílení obranné spolupráce, omezení energetické závislosti EU a nového modelu hospodářského růstu.

Lídři EU na závěr neformálního summitu přijali ještě Versaillské prohlášení, které doplňuje prohlášení o ruské agresi vůči Ukrajině a věnuje se posílení evropské suverenity v kontextu světové nestability, bezpečnostních hrozeb a strategické konkurence.

„Summit přinesl výsledky, které jsou jasnou zprávou. Státy Evropské unie zůstávají sjednoceny ve svém postoji. Přijali jsme Versaillské prohlášení, které se věnuje řadě oblastí. Jde především o věci, které nás zajímají teď, i do budoucna. Především jde o bezpečnost, obranu Evropy, ale jsou to i energie a energetická politika. Zdůrazněna byla také transatlantická vazba a napojení nových evropských obranných úsilí na aktivity Severoatlantické aliance, a to považuji za důležité.  Další věc, a ta vzešla z naší iniciativy, je možnost každého státu určovat skladbu svého energetického mixu tak, jak to potřebují. Ten hlavní cíl, což je zajištění energetické soběstačnosti Evropy, podporujeme. Jsme přesvědčeni, že snižování závislosti na ruském plynu je správná cesta,“ zhodnotil závěry jednání premiér Fiala.

Lídři EU se znovu sejdou 24. a 25. března 2022 na řádném jednání Evropské rady v Bruselu.

Vážený pane ministře, excelence, vzácní hosté, dámy a pánové,

já jsem velmi rád, že mám opět možnost vystoupit na této konferenci. Děkuji organizátorům, nejen za pozvání, ale i za to, že tak vytrvale tyto akce dělají. Pan Zdeněk Pavlačík a jeho tým mají mé velké poděkování. A právě proto, že jsem se těchto konferencí v různých rolích účastnil vlastně od samého počátku, většinou, tak když jsem před nějakou dobou dostal pozvánku na letošní ročník, tak začal jsem přemýšlet nad tím, jaké nové argumenty by měly zaznít, aby si konečně všichni uvědomili, že i když zdánlivě žijeme v době míru, musíme investovat do naší bezpečnosti. Ne proto, že to po nás někdo chce, ale protože je to potřeba kvůli nám samým, kvůli naší bezpečnosti, kvůli udržení toho míru.

No a neuběhlo ani několik týdnů, co jsem nad tou pozvánkou přemýšlel, a je jasné, že nikoho přesvědčovat nemusím. Vnímání vlastní bezpečnosti se během krátké doby otočilo o 180 stupňů a ti, kteří po mnoho let, i tady na té konferenci mluvili proti zvyšování výdajů na obranu, a tyto výdaje považovali za zbytečné a raději měnili naši bezpečnost tak za hlasy voličů ve volbách, jsou nyní často největšími jestřáby. Volají po miliardových investicích do obrany., což někdy působí až trochu absurdně. Ale já říkám, že je to dobře. Je dobře, že si všichni uvědomili, jak je bezpečnost důležitá a že je potřeba do ní investovat.

Důvod této změny a tohoto sjednocení, které samozřejmě vítám, je jasný a nemusím ho připomínat a je pochopitelný. Evropa se ocitla ve válce. 

Ty největší hrůzy se odehrávají na Ukrajině, kterou se Vladimír Putin rozhodl obsadit a zničit samostatnou existenci tohoto nezávislého státu. 

Vladimír Putin, který za 20 let své vlády nebyl schopen nabídnout Rusku prosperitu a lepší život, se rozhodl, že svou vládu bude ospravedlňovat domnělou záchranou Ruska před vnějším nepřítelem. A protože žádný takový nepřítel ve skutečnosti neexistoval a neexistuje, musel si jej vytvořit.

Příběhům o ochraně ruských krajanů v zahraničí už nikdo nevěřil, tak přišel s absurdní záminkou denacifikace Ukrajiny a podobné věci, které slyšíme z Ruska dne a denně.

Prezident Putin se ale tentokrát přepočítal a to je potřeba říct a opakovat a je potřeba, abychom si to i my uvědomovali.  Narazil na tvrdý odpor Ukrajinců, odpor, který nečekal a který je mimořádně obdivuhodný. Ukrajinců, kteří hrdinsky brání své domovy, svou vlast. V jejich čele stojí, jako symbol, ale i fakticky, prezident Zelensky, který byl ještě před několika týdny nebo měsíci mnohými podceňovaný, bylo zdůrazňováno jeho minulé povolání herce a dnes se stal skutečným lídrem svého národa a hrdinou, za kterým Ukrajinci stojí.

Ale samozřejmě obdiv a morální podpora, kterou vyjadřujeme, v boji se silnějším nepřítelem nestačí a nemůže stačit

Před dvěma týdny jsem v Poslanecké sněmovně, bezprostředně po Ruské agresi, říkal, že Západ při svých reakcích na minulé agrese, některé zde byly i vzpomenuty, Ruska v uplynulých letech, selhal. Nereagoval dost rozhodně, jasně, nedal Rusku jasnou odpověď. Nereagoval tak tvrdě, aby to Rusko odradilo od dalšího postupu. A také jsem před těmi dvěma týdny řekl, že si myslím, že tentokrát bude západní svět reagovat jinak. Bude reagovat tvrději, rychleji a hlavně jednotněji.

A po těch dvou týdnech mohu říci, a říkám to s velkou radostí, že jsem měl pravdu. A říkám to s velkou radostí nejen kvůli tomu, že se nerad pletu, ale hlavně proto, že takovýto jednotný postoj je nejen důležitý pro naši bezpečnost, ale teď aktuálně pomáhá Ukrajině a posiluje jí v jejím boji.

Jsem si jist, že všechny kroky, které teď děláme, ať už jako Česká republika nebo v rámci Severoatlantické aliance nebo v rámci Evropské unie, směřují k několika hlavním cílům.

Ten první je zastavení ruských útoků a dříve či později odchod ruských okupantů z Ukrajiny – zde hrají obrovskou roli tvrdé sankce, sankce nebývalého rozsahu, to je také potřeba říct, které byly v minulých dnech a týdnech schválené. A vidíme, že působí. Vidíme pád rublu a ruského akciového trhu, odchod stovek západních společností z Ruska, ale také odpor desítek tisíc statečných Rusů, kteří nesouhlasí s politikou ruského prezidenta a aktivně proti ní vystupují. Zatím jsou bohužel v menšině, ale z tvrdého postupu ruských orgánů vůči nim jde soudit, že z nich má režim strach. Sankce působí, jak říkám, jsou nebývalého rozsahu. Vím, že mnozí z nás, i já sám, si dovedeme představit ještě tvrdší sankce. Budeme prosazovat v rámci Unie i celého západního společenství, abychom přistoupili ještě k dalším kolům sankcí, protože Rusko se chová na Ukrajině způsobem, který je absolutně neakceptovatelný. Ale už teď můžeme říct, že ten tvrdý postoj, jednota Západu a nebývale tvrdé sankce, mají svůj účinek.

Druhý krok a druhý cíl, který musíme sledovat, je že musíme pomoct Ukrajině se bránit. To je důležité. Je to důležité pro Ukrajinu, ej to spravedlivé, ale je to samozřejmě důležité i pro nás. A to co udělala Česká republika, a co s námi udělaly některé další země, to bylo téměř okamžité zahájení dodávek zbraní na Ukrajinu a ty pomáhají Ukrajincům, pomáhají jejich statečnému boji, pomáhají zpomalit a v některých místech dokonce i zastavit postup ruských okupantů. Vidíme účinnost těchto dodávek a vidíme, že mohou být, i ty které dodala Česká republika ihned využívány v boji, a to je pro Ukrajince v těchto dnech a hodinách nesmírně důležité. Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na další podporu vedle zbraní. To je podpora humanitární, kterou Ukrajina také v obrovské míře potřebuje. To jsou i další věci, jako pohonné hmoty a všechno možné, co v tom statečném boji Ukrajinců, kterým jde o jejich vlast, ale také o životy svoje a svých blízkých, co jim opravdu může pomoct.

A za třetí, a to je ten třetí cíl a ten je také důležitý, musíme se postarat o ženy, děti a rodiče mužů a žen, kteří dnes na Ukrajině bojují. Ano, mluvím o uprchlících. To jsou lidé, kteří utkají z Ukrajiny, ale neutíkají proto, aby si zlepšili životní podmínky, neutíkají za lepším životem. Oni utíkají proto, aby si ten život zachránili. Tohle musíme mít na paměti. Musíme jim pomáhat a musíme vědět, že tím pomáháme i těm, kteří bojují za svou vlast, protože pocit, že je jejich rodina v bezpečí, ten je pro ně nesmírně důležitý a ten potřebují ze všeho nejvíc.  

Když sleduji, jaká míra podpory Ukrajiny a Ukrajinců se v naší zemi vzedmula, cítím nesmírnou pýchu a hrdost. 

Ukázalo se, že když jde opravdu do tuhého, umí se Čeští občané spojit a umějí pomoci nejenom sobě, ale hlavně druhým. A dámy a pánové, tuto vlnu solidarity, vlnu podpory, vlnu pomoci Ukrajině, na tu bychom si měli vzpomenout vždy, když budeme zase za několik týdnů nadávat, pochybovat o sobě a tvrdit, že jsme malý národ, který nic nezmůže. Že náš hlas nic neovlivní a tak podobně, jak to občas z veřejné debaty známe.

Není to pravda. A vidíme to znovu i v těchto dnech. Vidíme, že naše země je plná velmi schopných lidí, kteří jsou ochotni pomoci nejen svým blízkým, ale i lidem, které v životě neviděli, pomoci jim, když je to potřeba.

Navštívil jsem uprchlická centra, kde se desítky lidí staralo o válkou a cestou k nám unavené uprchlíky. A v očích těch lidí, kteří k nám přicházeli, v očích Ukrajinců, jsem kromě strachu o svou zem a své blízké viděl i úlevu a vděk za to, že se o ně staráme.

A já bych chtěl slíbit a znovu otevřeně říct, že pomáhat nepřestaneme, Česká republika pomáhat Ukrajině nepřestane. Ukládá nám to nejen naše přátelství s Ukrajinou a Ukrajinci, ale hlavně naše vlastní svědomí, naše morálka.

Na začátku jsem řekl, že Evropa je ve válce. Možná si někteří pomyslí, že tento výrok je nadnesený, že se bojuje na Ukrajině, a to je pouze nějaká část Evropy. A že Rusko bojuje pouze proti Ukrajině, že nebojuje proti Evropě. 

Ale to není pravda.

Vladimír Putin se rozhodl vyhlásit válku nejen Ukrajině, ale celé Evropě. A zvolil různé prostředky, jakými válku vede.

Zatímco na Ukrajinu vyjel v tancích, na Evropu cílí už řadu let kybernetickými útoky, dezinformačními útoky, ale také tím, že vyvolal pohyb milionů lidí, kteří utíkají před válkou, růstem cen energií, a z něho vyplývající problémy pro naši ekonomiku.

To jsou všechno kroky, které má na svědomí záměrná politika ruského prezidenta Vladimira Putina. To všechno jsou faktory, které, jak se ukazuje, Rusko plánovalo a jejich cílem není pouze destabilizace Ukrajiny, ale je jím nepochybně oslabení a destabilizace celé Evropy.

Na tyto kroky musíme reagovat. Toto musíme mít na paměti a musíme reagovat jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.

Dnes a zítra proběhne neformální summit EU ve Versailles, kterého se budu za Českou republiku účastnit. Jsem rád, že to vyšlo tak, že jsem stihl i tuto konferenci. Jedním z těch témat, které se tam bude řešit a musí se řešit, je energetická politika. Je evidentní, že musí dojít k další revizi našeho energetického mixu. Tentokrát ne s cílem jen dekarbonizovat naši energetiku, ale hlavně derusifikovat ji. Vyvázat ji z velké závislosti na Rusku. Ten hlas v Evropě sílí. Prakticky na každém jednání, kterého se účastním, a bylo to i předmětem schůze států Visegrádské skupiny s britským premiérem Johnsonem v úterý, na každém tomto jednání se víc a víc zdůrazňuje nutnost zbavit se, snížit závislost Evropy na ruských energetických zdrojích.

Musíme si uvědomit, že toto už tu do jisté míry bylo a nepovedlo se to. Sám zažívám, jako člověk, ať už z akademické pozice nebo potom z politiky, který všechny ty debaty sledoval, takové malé dejavu. Protože pokud si vzpomenete na minulé české předsednictví v Radě EU, a sedí zde bývalý premiér Mirek Topolánek, který to prožíval, tak mi to určitě potvrdí, tak jedním z témat byla energetika a snižování závislosti na Rusku. To je, dámy a pánové, 13 let. A vidíme, že ty snahy, o kterých se tehdy mluvilo velkými slovy, tak nakonec nebyly úspěšné. Změnily se přepravní cesty, to je potřeba říct, ale zdroj surovin zůstal stejný. A vidíte, k čemu to vede.

A takovou chybu už Evropa opakovat nesmí.

Následující měsíce nebudou lehké. Můžeme očekávat růst cen energií a paliv. Naštěstí se blíží teplejší měsíce, což tempo růstu cen bude zpomalovat. Budeme mít několik měsíců na to, abychom investovali do úspor energií. To můžeme udělat v krátké době tam, kde to za tu krátkou dobu můžeme stihnout. Jedná se např. o zateplení domů, nebo pořízení alternativních zdrojů vytápění a energie. Využijme peníze, které tu na to jsou. Musíme to udělat. Musíme samozřejmě a pracuje na tom naše vláda, pracovat na dalších možnostech jak pomoci lidem s vysokými účty za energie atd. Musíme navýšit povinné minimální zásoby plynu tak, abychom v případě výpadku dodávek měli delší prostor k reakci. Atd.

To, co je důležité, bude najít alternativní dodavatele plynu do Evropy. Evropská unie v tom již učinila několik kroků a další budou následovat, ale musíme v tomto jít dál.  

Otevřeně je ale potřeba si říct, že toto není to finální řešení.  Není otázkou dnů či týdnů. Krátkodobá opatření budou trvat minimálně měsíce, dlouhodobá roky. Ale musíme je udělat, snížit naši energetickou závislost na Rusku. A teď nemluvím o České republice, ale o celé Evropské unii. Je to klíčový strategický úkol, velká výzva, které musíme dostát.

Druhým významným aspektem války, který se nás citelně dotkne a dotýká už v těchto dnech, je příliv uprchlíků, lidí, kteří utíkají proto, aby si zachránili lidský život. Již nyní je jich v České republice, už ani nechci říct to číslo. Včera to bylo sto padesát tisíc a dnes je jich víc, ta čísla rostou každou hodinou. Ve většině případů v té první vlně zatím přicházejí lidé, kteří vědí, kam jdou. Mají tu známé, příbuzné, často tu mají ubytování, vědí, co tu mohou čekat a přicházejí poučeni. To se v příštích dnech změní a řekl bych, že už se to mění teď. Budou přicházet lidé, kteří prostě utíkají, jdou sem, ale už zde své vazby nemají, nevědí, co mohou očekávat a těmto lidem také musíme pomoct.  Těmto lidem bude potřeba zajistit ubytování a dělat další věci, které s tímto souvisí.

Naší snahou je a od počátku k toku tak přistupujeme, Česká republika, pokud jde o ten systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny, vytvořila opravdu fungující procesy a opravdu fungující systém, takže jsme to schopni zvládat i v těch počtech, které dnes přicházejí a snažíme se to vyladit tak, abychom zvládli ty další velké vlny, které můžeme očekávat. Naší snahou je co nejrychleji tyto lidi začlenit do běžného života. Umožnit jim pracovat, najít si práci, dětem vytvořit možnost navštěvovat školy. Cíl je, aby po tu dobu, co budou s námi zde v České republice, aby se mohli postavit na vlastní nohy a aby tolik nepotřebovali naši finanční pomoc. Jednotlivé resorty pracují na změně legislativy. To je potřeba udělat, abychom tento proces mohli urychlit. Aby ti lidé opravdu mohli přijít, mohli pracovat, mohli mít děti ve školách, mohli se co nejvíce postavit na vlastní nohy. Je to v zájmu jak nás, tak Ukrajinců, kteří sem přicházejí. 

Dámy a pánové, ačkoli tato konference byla vždy primárně zaměřena na vnější bezpečnost, tedy obranu, tak já jsem ve svém vystoupení, jak jste si všimli, až tolik nevěnoval. Ale bylo to záměrně. Jsem si jist, že nikdo už nepochybuje o tom, s to v minulosti, jak jsem na začátku říkal tak nebylo, že do obrany musíme více investovat a my to také uděláme. Cílem jsou 2 % HDP výdajů na obranu, po kterých já a strana, kterou reprezentuji, voláme už mnoho let. Teď musíme reagovat na tu aktuální situaci. Minulý týden jsme navrhli navýšení rozpočtu ministerstva obrany už na letošní rok o další miliardu korun. Jsme v případě další potřeby to navýšení udělat ještě další, protože je to potřeba a určitě v těch dalších letech, kdy na to budeme lépe připraveni, budou výdaje na obranu růst tak, abychom skutečně do rozpočtu v roce 2024, 2025 dosahovali už těch 2 % HPD tak, jak jsme si to slíbili a jak už to dnes, alespoň to tak chápu, podporuje celá politická reprezentace. O detailech toho, co můžeme udělat aktuálně, bude jistě mluvit zástupci ministerstva obrany v čele s panem náměstkem Františkem Šulcem. Proto jsem se spíše mohl zaměřit na aspekty bezpečnosti a války, které možná na první pohled s bezpečností tak úplně nespojujeme, ale které rozhodně k tomuto tématu patří a jsou výzvou těchto dnů a hodin.

Děkuji všem, kteří nejsou lhostejní a kteří pomáhají. Čeká nás složitá doba, ale jsem přesvědčen, že ji překonáme ještě silnější, než nyní jsme.

Přeji vám úspěšnou konferenci a pěkný den.

Petr Fiala, předseda vlády

Vláda navrhne Parlamentu čtyři legislativní předlohy, které mají usnadnit zvládnutí současné uprchlické vlny, pomoci ukrajinským utečencům se začleněním do české společnosti i zohlednit pomoc, kterou čeští občané i firmy Ukrajincům i Ukrajině poskytují. Připravuje i další kroky, které mají zmírnit dopady války, kterou Ruská federace vede nejen proti Ukrajině, ale v ekonomické rovině i proti celé západní civilizaci.

„Čelíme spoustě problémů. Máme tu desetitisíce, statisíce uprchlíků, převážně žen a dětí, kteří na našem území hledají záchranu svých životů, hledají bezpečí před válkou a smrtí, která jim hrozí u nich doma. Další stovky tisíc lidí jsou na cestě a nepochybně, to musíme říct a tak to je a musíme s tím počítat, část jich skončí u nás, protože Česká republika pro ně představuje zemi, která je jim jazykově, kulturně i geograficky blízká, a i protože už tu mají své známé a příbuzné. My jsme si toho vědomi, připravujeme se na to, děláme, co je možné, abychom tu situaci zvládli,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Chci také říci, že vláda si velice váží občanské podpory, které se Ukrajina u nás v posledních týdnech těší. A i přes to všechno, co dělá vláda, i přes tu obrovskou podporu, která je z celé společnosti cítit, celá ta situace pro nás všechny znamená obrovskou výzvu. Jak ten nápor organizačně zvládnout a jak ho také zajistit finančně. Děláme proto všechno nejen proto, že je to naše lidská povinnost, ale i proto, že čím dříve to zvládneme na začátku, čím lépe nastavíme celý ten proces a systém, tím lépe budeme zvládat v budoucnosti případný další nápor a tím méně problémů nám to v příštích týdnech a měsících přinese,“ připomněl premiér Fiala. „To není a nebude jednoduchá situace. A říkáme to veřejnosti otevřeně a říkáme to jasně. Ale my ji chceme zvládnout co nejlépe a věřím, že se nám to s pomocí občanů, která je opravdu úžasná, povede,“ konstatoval.

V novele zákona o daních z příjmu chce vláda umožnit lidem i firmám, aby si hodnotu poskytnutých darů Ukrajincům i Ukrajině mohli při splnění podmínek odečíst od základu daně. Dosud je možné odečítat si z daní dary poskytnuté pouze na území ČR a Evropské unie, nově se tedy okruh rozšíří i na stát Ukrajina, jeho územně správním celky a osoby se sídlem nebo bydlištěm na Ukrajině. Současně návrh umožní, aby si tyto dary mohli z daní odečíst i daňoví rezidenti státu Ukrajina, pokud doloží, že příjmy ze zdrojů České republiky tvoří 90 procent jejich zdanitelných příjmů. Úřady budou moci také uprchlíkům z Ukrajiny odpustit úhradu správních poplatků, u nichž to uznají za vhodné. Více informací obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace má pomoci se zvládnutím silné uprchlické vlny. Umožní zásadní zjednodušení procesu získání pobytového oprávnění na území České republiky pro uprchlíky z Ukrajiny tak, že uprchlíci získají příslušný pobytový titul v podstatě obratem po podání žádosti. Upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území, když jim přidělí statut státního pojištěnce, a to i 30 dnů zpětně před vydáním víza za účelem strpění.

Navrženým zákonem o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace chce vláda usnadnit uprchlíkům získat v ČR zaměstnání a přístup k sociálním službám, pokud to budou potřebovat. Státním příslušníkům Ukrajiny, kterým bylo v době probíhajícího vojenského konfliktu uděleno speciální vízum za účelem strpění, mají být přiznána stejná práva a povinnosti pro účely zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem. Uprchlíci nebudou pro zaměstnání potřebovat žádná další povolení, a to ani ze strany jejich zaměstnavatelů, nebudou se na ně vztahovat ani platné kvóty.

Návrh zákona jim má zároveň umožnit i přístup k sociálním službám, které hradí stát, budou moci umisťovat děti do dětských skupin, a to i bez prokázání vazby na trh práce při zachování nároku poskytovatele na příspěvek ze státního rozpočtu atd. Vláda navrhuje také vyplacení humanitární dávky ve výši 5 000 korun na osobu v prvním měsíci pobytu v ČR, přičemž pokud se jejich materiální situace nezlepší, budou si o tuto dávku moci požádat i v dalších měsících. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda rozhodla také o kompenzaci krajům za ubytování uprchlíků z Ukrajiny ve výši 180 korun za osobu a den a ve výši 100 korun za dítě do 10 let a den do 31. března 2022.

Kabinet řešil i problematiku začlenění ukrajinských dětí a studentů do české školské soustavy. Návrh zákona o zvláštních pravidlech v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace řeší přijímání uprchlíků k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému školství, stanovuje zvláštní pravidla pro obsah vzdělávání a osvobozuje příchozí osoby od poplatků za nostrifikace. Všechny tyto návrhy chce vláda projednat v Parlamentu co nejrychleji ve stavu legislativní nouze.

Vláda také upravila už přijaté krizové opatření Ministerstva vnitra k přijímání uprchlíků. Jeho platnost rozšířila z občanů Ukrajiny na všechny vysídlené osoby z Ukrajiny podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) ze 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. Zároveň prodloužila lhůtu na splnění ohlašovací povinnosti ze stávajících tří dnů na třicet a doplnila možnost Ministerstva vnitra, Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru ČR stanovit místo, kde lze splnit tuto ohlašovací povinnost nebo podat žádost o udělení zvláštního typu víz. Tím umožní efektivněji využít stávajících kapacit sítě Kontaktních asistenčních center pomoci Ukrajině a jejich personálu. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Ministři a ministryně také diskutovali problematiku aktuálních vysokých cen pohonných hmot v České republice. Vláda připravila tři konkrétní návrhy řešení. V novele zákona o ochraně ovzduší zruší povinnost přimíchávání biosložky do pohonných hmot, což sníží cenu benzinu i nafty. Drobným podnikatelům a firmám uleví zrušením silniční daně pro vozidla do 12 tun. Podnikatelé tak již nebudou muset hradit dubnové zálohy silniční daně za první čtvrtletí. Ministerstvo financí zadá příslušným orgánům systém kontrol marží u distributorů i prodejců pohonných hmot, který má odhalit případnou snahu o umělé zvyšování cen pohonných hmot.

„To je náš ropný trojlístek. Je to něco, co může okamžitě pomoci, a přitom to státní rozpočet, na který také musíme dbát i v této složité situaci, abychom chránili úspory a peníze lidí, zatíží v únosné míře. Na příští Evropské radě, jejíž zasedání je ve čtvrtek a pátek, budu s ostatními lídry evropských zemí jednat o tom, aby evropské země čelily dopadům války solidárně a společně, a to nejen v ekonomické rovině,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda souhlasila také se zasláním dalšího materiálního daru pro Ukrajinu bránící se ruské agresi. Na návrh Generální inspekce bezpečnostních sborů dala výjimku z trvalé nepotřebnosti pro 22 kusů balistických vest včetně součástí a příslušenství za necelých 300 000 korun. Generální inspekce bezpečnostních sborů dar věnuje kolegům z ukrajinského bezpečnostního sboru State Bureau of Investigation.

Vláda schválila rovněž návrh na působení vojáků Armády ČR a jejich vybavení v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 30. června 2023 v celkovém počtu do 650 osob. Tato jednotka se stane hlavní součástí enhanced Vigilance Activities Battle Group, které se NATO v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace na východě Evropy rozmístí na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Čeští vojáci by měli bojovému uskupení o velikosti posíleného mechanizovaného praporu na Slovensku i velet. Součástí kontingentu bude logistická jednotka v počtu zhruba 50 osob, jejímž úkolem bude kompletní vybudování a provoz mobilní humanitární základny stanového typu s kapacitou až 400 osob, která bude zřízena u obce Jamník u Liptovského Mikuláše. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany.

Vláda do Parlamentu pošle také návrh zákona, kterým se ruší zákon o evidenci tržeb a související právní předpisy. Zrušení povinnosti používat elektronickou evidenci tržeb má vláda Petra Fialy v programovém prohlášení. Návrh zrušujícího zákona počítá s tím, že povinnost používat EET, která byla kvůli pandemii nemoci covid-19 pozastavena do 31. prosince 2022, už nebude od 1. ledna 2023 obnovena. „EET nepřinesla státu žádné významné finanční prostředky a podnikatelům už vůbec ne. Těm peníze sebrala. Věříme, že i tento nějakou dobu už avizovaný krok v této době dá podnikatelům jistotu a pomůže jim,“ řekl premiér Fiala. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes projednala také osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a změnu v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví, která se týká povinného nošení respirátorů. Od 14. března bude nošení respirátorů či obdobně účinné ochrany dýchacích cest povinné už jen ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a v prostředcích hromadné dopravy.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-9-brezna-2022-194899/.