Rubrika: Odbory

HDP klesl mezičtvrtletně o 8,4 %

Podle předběžného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,4 % a meziročně o 10,7 %.
 
Tuzemská ekonomika ve druhém čtvrtletí zaznamenala historicky nejhorší výsledky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 8,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku poklesl o 10,7 %.
 
Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
 
Zaměstnanost[2] klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,6 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 2,1 %.
 
______________________
[1] Všechny uváděné údaje jsou očištěny o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
[2] V pojetí národních účtů.
  • Zdroj: Český statistický úřad

Evropské peníze pomáhají se vzděláváním zaměstnanců a rekvalifikacemi

Operační program Zaměstnanost (OPZ) financovaný z Evropského sociálního fondu pomáhá podnikatelům a jejich zaměstnancům. Aktuálně je připravena půlmiliarda na pomoc propouštěným zaměstnancům nebo na financování podnikového vzdělávání zaměstnanců.
 
Na situaci spojenou se šířením onemocnění COVID-19 zareagoval Operační program Zaměstnanost vyhlášením výzvy ve výši půl miliardy korun na podporu zaměstnanců ohrožených propouštěním. Ta zajistí prostřednictvím projektu Outplacement Úřadu práce ČR podporu (poradenství, vzdělávací a rekvalifikační programy) pro zaměstnance podniků procházejících restrukturalizací, omezujících či končících svoji činnost, včetně propouštěných či propouštěním ohrožených zaměstnanců.
 
„Děláme, co můžeme, aby firmy nemusely propouštět a lidé nepřišli o práci. Teď to vypadá, že se řada firem znovu nadechuje, a dokonce potřebuje nabírat nové zaměstnance. Úřad práce ČR může firmám přispívat také na mzdy pracovníků, základní podmínkou je vytvoření nového pracovního místa. Budeme cílit na to, aby vznikaly nové pracovní příležitosti,“ říká ministryně Jana Maláčová (ČSSD).
 
 
Podnikatelé mohou stále získat také podporu na podnikové vzdělávání stávajících i nově přijímaných zaměstnanců a na mzdové náklady těchto zaměstnanců. Tuto podporu lze čerpat po dobu jejich účasti na vzdělávací aktivitě prostřednictvím Úřadu práce ČR v projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (POVEZ II).
 
Více informací k projektu je k dispozici ZDE.
 
Podnikatelé sdružení v profesních a podnikatelských sdruženích se mohou průběžně zapojovat do nabízených vzdělávacích aktivit realizovaných těmito sdruženími z výzev Vzdělávání – společná cesta k rozvoji! a Vzdělávání – společná cesta k rozvoji II!. Témata kurzů jdou napříč obory a odbornostmi, od měkkých dovedností přes jazykovou výuku až po odborné, technické a IT kurzy.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Jaroslav Hanák: Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude, prohraje

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy (SPD) ČR vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Podle zpravodajství České televize takzvané Desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky také předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), uvedl po jednání prezident svazu Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák uvedl, že pro firmy jsou nejklíčovější investice. Přičemž konstatoval, že jestliže nebude investovat stát ve veřejných investicích a zároveň nebudou-li investovat i samotné firmy, Česká republika nezvládne restart ekonomiky, nezvládne dobu těžké digitalizace, nástupu nových technik, technologií a inovačních procesů. Proto vyzval firmy, aby se nebály investovat. „Kdo nebude, prohraje. Je to moje osobní přesvědčení, životní zkušenost,“ zdůraznil Jaroslav Hanák.

S premiérem Andrejem Babišem jednal také o stavebním zákonu, podpoře exportu či zajištění zdravotní bezpečnosti. „Byli jsme ujištěni, že je dostatek ochranných prostředků na dva měsíce,“ dodal Jaroslav Hanák. Uvedl také, že očekává, že někdy v polovině října bude vláda přijímat plán obnovy ekonomiky ve vazbě na evropské peníze.

S premiérem A. Babišem se vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR, jak dále sdělil Jaroslav Hanák, neshodlo na otázce zaměstnávání zahraničních pracovníků a na otázce přijetí eura. „To je trvalý rozpor. Euro hájíme, protože pomáhá exportérům,“ doplnil Jaroslav Hanák.

Nejdůležitější bude teď, podle Jaroslava Hanáka, i podpora vědy, výzkumu a inovací. Průzkumy svazu průmyslu mezi firmami totiž naznačují, že podniky nebudou mít v nynější situaci tolik peněz na inovace a pokračování spolupráce s výzkumnými organizacemi jako před koronavirovou krizí.

„Proto je třeba, aby stát navýšil peníze na podporu výzkumu a vývoje z národních zdrojů. Minimálně program MPO TREND by měl dostat o jednu až dvě miliardy korun více a program Národní centra kompetence o jednu miliardu více. Bez inovací nemůže česká ekonomika prosperovat,“ poznamenal Jaroslav Hanák.

Svaz s ministerstvem financí připravil několik daňových opatření, která by měla firmy motivovat k obnově investiční aktivity. „Soukromé investice jsou základem dlouhodobého ekonomického růstu, a proto je velmi potřebné, aby stát vytvářel prostředí pro jejich realizaci. Například mimořádné zrychlené daňové odpisy majetku či zvýšení limitu, do něhož výdaje na pořízení majetku nebude třeba odepisovat,“ uvedla členka představenstva svazu Andrea Gontkovičová.

Kromě investic zdůraznil svaz také důležitost digitalizace. „Víme, že podnikatelská sféra je na tom v České republice velmi dobře, ale chceme zároveň podat pomocnou ruku i ostatním sektorům v oblasti veřejné správy, aby došlo k posunu i zde,“ vysvětlila Andrea Gontkovičová.

Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková následně přirovnala význam digitalizace k dopravní infrastruktuře. „Covidová krize ukázala, že tak jako k rozvoji ekonomiky je zásadní rozvinutá, kvalitní a bezpečná dopravní infrastruktura, tak potřebujeme i stejně rozvinutou digitální infastrukturu. To znamená sítě, po kterých mohou běhat data, která jsou označována za pohonné hmoty nebo naftu 21. století,“ uvedla Milena Jabůrková. Podstatná je podle ní ale také vysoká schopnost vypočetní kapacity. „Aby se daly využívat nejnovější techologie. A neméně důležitá je i bezpečnost těchto sítí,“ dodala Milena Jabůrková.

Vláda by podle svazu měla každopádně podporovat, například z operačních programů, investice do digitalizace a kybernetické bezpečnosti, které mohou zejména u menších a středních firem zvýšit budoucí odolnost vůči krizím a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Zároveň musí stát zrychlit budování potřebné digitální infrastruktury a rozšířit nabídku svých digitálních služeb.

„Naše budoucnost leží v digitální transformaci. Je nutné položit základy ekonomiky založené na datech, ve které je kolem každého produktu ekosystém digitálních služeb. Nejen pro české podniky, ale především pro veřejnou správu je další podpora financování digitální infrastruktury jak ze státních, tak i soukromých zdrojů klíčová. Realita ukazuje, že pokud se rychle nezjednoduší proces zadávání veřejných zakázek, bude velmi těžké se v otázkách digitalizace státní správy pohnout z místa,“ upozornila viceprezidentka svazu Milena Jabůrková.

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje vládu, že tuzemský trh práce by měl být pružnější. Stát by měl podporovat kratší pracovní úvazky či nové způsoby organizace práce, jako je například práce na dálku. Pro rychlejší odeznění krizí je nutné také snížit bariéry pro najímání domácích a zahraničních pracovníků a pro ukončování pracovního poměru.

„Na trhu práce zažíváme velký paradox, kdy na jedné straně kvůli nepříznivé demografii v některých oborech a oblastech chybí významné množství pracovní síly. Na druhé straně občasné krize, jako je například tato koronavirová, budou způsobovat výpadky zakázek ve firmách,“ konstatoval viceprezident svazu Jan Rafaj.

  • Zdroj: Česká televize

Poděkování bývalému předsedovi OSH

Nezávislý odborový svaz PČR, jménem předsedy Tomáše Machoviče, by touto cestou upřímně poděkoval za dlouholetou spolupráci Zdeňku Jindřichu Oberreiterovi, který opustil funkci předsedy Odborového svazu hasičů.
 
Velice si vážíme Tvojí profesionality, zodpovědnosti a Tvého pracovního nasazení, které bude pro nás vždy motivací. Z naší spolupráce si odnášíme mnoho cenných rad, které budou zároveň vzpomínkou na naše společná jednání.
 
za Nezávislý odborový svaz PČR
předseda Tomáš Machovič
 
Zdroj: Nezávislý odborový svaz Policie České republiky
 

Uspěli jsme! Vláda schválila odměny pro všechny zaměstnance všech nemocnic!

Vážené kolegyně, vážení kolegové, s potěšením vám oznamujeme, že vláda na svém jednání v pondělí 27. července schválila mimořádné odměny pro zaměstnance nemocnic, a to svým usnesením č. 875/20 Zrušení a změna vybraných usnesení vlády v návaznosti na třetí novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020.
 
Jednání bylo dlouhé a složité, po upřesnění počtu zaměstnanců ve zdravotnictví se ukázalo, že na původně dohodnuté částky chybí téměř 5 mld. Kč. Vzhledem k této situaci bylo nutné najít kompromis a ten jsme společně s LOK-SČL a ministryní financí Alenou Schillerovou našli.
Je smutné, že odbory v požadavcích na plošné mimořádné odměny nepodporoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pozitivní ovšem bylo jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou, která byla velmi komunikativní a v rámci možností státního rozpočtu vstřícná, za což jí, stejně jako premiérovi Andreji Babišovi, patří poděkování.
 
Metodiku pro odměny připravuje Ministerstvo zdravotnictví, měla by být ve finální verzi zpracovaná v nejbližších dnech. Základem metodiky je stanovení podmínek pro dotační titul na mimořádné odměny, a to za období březen až květen 2020.
 
Ve zkratce:
● Odměny dostanou všichni zaměstnanci zaměstnaní u poskytovatelů lůžkové péče dle § 9 zákona č. 372/2011, o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“) – všechny typy nemocnic, LDN, následná péče. 
● Zdravotníci (lékaři, sestry, ošetřovatelky, sanitáři, laboranti a další) mohou obdržet souhrnně až 75 000 Kč, a to na všech odděleních včetně ambulancí nemocnic, bez ohledu na to, zda přímo pečovali o pacienty s COVID-19, či nikoliv.
● Nezdravotníci (kuchaři, uklízečky, dělníci, IT pracovníci, THP pracovníci) mohou obdržet souhrnně až 30 000 Kč, a to opět ze všech provozů nemocnic.
● Konkrétní výše odměny se vypočítá podle počtu odpracovaných hodin za měsíce březen, duben a květen. Do odpracovaných hodin se nezapočítává dovolená, ošetřovné, pracovní neschopnost a další náhrady a ani práce z domu.
● Odměny dostanou zaměstnanci všech nemocnic – krajských, městských, soukromých, církevních, státních. Vztahuje se také na psychiatrické nemocnice, LDN a následnou péči.
● Odměna náleží také zaměstnancům na zkrácený úvazek, DPP a DPČ a vypočte se podle odpracovaných hodin.
● Maximum pro odměnu je úvazek 1.0. Přesčasy nad úvazek se nezohledňují, ten kdo má HPP a dohodu ve stejné organizaci, tak k dohodě se nepřihlíží.
● Zaměstnavatel žádá o odměnu i pro bývalé zaměstnance, kteří u něj v daném období pracovali.
● Peníze na odměny zaměstnavatelé obdrží nejdříve v září, takže nejdříve budou ve výplatě za měsíc září, nejpozději říjen.
● Připomínáme, že zdravotníci z COVID jednotek mají obdržet až 40 000 Kč za měsíc, souhrnně maximálně 120 000 Kč, a to z kompenzační vyhlášky.
 
Kompletní dotační metodiku odborovým organizacím zašleme, jakmile ji obdržíme z Ministerstva zdravotnictví.
 
Vážené kolegyně a kolegové, jsme moc rádi, že se také zaměstnanci nemocnic dočkají zasloužených odměn.
 
 
  • Zdroj: OS zdravotnictví a sociální péče ČR

MPSV pomáhá Čechům žijícím ve Spojeném království připravit se na Brexit po skončení přechodného období

Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí vyslalo Ministerstvo práce a sociálních věcí do Spojeného království (UK) v souvislosti s Brexitem svou zaměstnankyni. Ta působí ve městě Leeds a jeho přilehlém okolí jako terénní pracovnice.
 
Pomoc s nutnou administrativou zde poskytuje českým občanům, kteří ve Spojeném království dlouhodobě žijí a chtějí zde zůstat i po Brexitu. Služeb této terénní pracovnice mohou využít i Češi, kteří plánují po odchodu UK z EU návrat domů. Nejčastěji diskutovanými tématy jsou např. doklady, sociální zabezpečení, předškolní a školní vzdělávání dětí, bydlení nebo zdravotnictví.
 
Na konci roku skončí přechodné období mezi datem vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie (1. února 2020) a stavem, kdy od 1. ledna 2021 Spojené království definitivně odejde z EU. Konkrétně se jedná o odchod z jejího vnitřního trhu, z celní unie, ze všech unijních programů a politik a také z mezinárodních smluv platných pro členské státy EU. Toto přechodné období slouží nejen k vyjednání podmínek budoucího vzájemného vztahu mezi EU a UK. Důležité je také pro zajištění oboustranné právní jistoty v řadě důležitých oblastí, např. pokud jde o práva občanů zemí EU, kteří se rozhodnou v UK nadále žít a pracovat, a obdobná práva občanů UK, kteří chtějí zůstat v zemích EU.
 
Během přechodného období si musí občané ČR, kteří odešli do UK za prací a chtějí zde zůstat, u britských úřadů vyřídit tzv. statut usedlíka. K tomu je potřeba předložit řadu dokladů, např. doklad o státním občanství, potvrzení o sňatku nebo rozvodu, rodné listy dětí apod. Také v případě vyřizování tohoto statutu se mohou obrátit na terénní pracovnici MPSV. Kontaktovat ji mohou na e-mailové adrese renata.plachetkova@mpsv.cz nebo přímo na adrese, kde působí: Úřad starosty České obce v Leeds, 442 Harehills Lane, Leeds LS9 6HJ.
Na zvládnutí nutných administrativních procesů a další potřebné pomoci všem Čechům žijícím ve Spojeném království má zájem celá vláda ČR. Kromě MPSV se mohou lidé obracet také na Ministerstvo vnitra, které vypracovalo metodiku, jak postupovat v případě, kdy nedisponují potřebnými doklady.
 
Veškeré poradenství poskytované terénní pracovnicí MPSV Čechům žijícím ve Spojeném království probíhá v souladu s informační příručkou Veřejného ochránce práv.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Novým poradním orgánem vlády bude Rada vlády pro zdravotní rizika, na odměny zaměstnancům nemocnic uvolní více než 11 miliard

O jejím zřízení rozhodl kabinet Andreje Babiše na jednání v pondělí 27. července 2020. Ministři schválili mimo jiné vypsání nového dotačního programu na odměny pro zaměstnance v zařízeních lůžkové péče za nasazení během epidemie covid-19.
 
Nový poradní orgán, Rada vlády pro zdravotní rizika, se bude zabývat velkými zdravotnickými hrozbami, které mohou ohrožovat občany nebo území České republiky. „Tato Rada je zřízena nejen kvůli koronaviru, ale eventuálně v budoucnosti také pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení,“ konstatoval premiér Andrej Babiš, který se zároveň stal předsedou Rady. Místopředsedy jsou ministr vnitra a ministr zdravotnictví a dalšími členy jsou ministr obrany, vládní zmocněnci pro digitalizaci a pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, předseda Asociace krajů ČR a zástupce zdravotních pojišťoven.
 
Radě bude podřízen Integrovaný centrální řídicí tým, který bude výkonným operačním orgánem a bude operativně řešit problémy, pokud se objeví. Tento orgán bude řídit hlavní hygienička ČR a kromě Ministerstva zdravotnictví se do něj zapojí i experti Armády ČR, kteří budou pomáhat jak s efektivním řízením projektu Chytrá karanténa, tak případně i se zřizováním a zajišťováním odběrných míst.
Vláda schválila návrh využití prostředků ReactEU a přesunu prostředků mezi operačními programy v rámci programového období 2014–2020 a návrh implementace Fondu pro spravedlivou transformaci v programovém období 2021–2027. Dojde k přesunu finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost do operačního programu Zaměstnanost a vznikne samostatný operační program pro implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci řízený Ministerstvem životního prostředí.
 
Peníze z ReactEU mají být využity na řešení dopadů epidemie koronaviru a vláda rozhodla, že z téměř 49 miliard korun bude více než 32 miliard využito na investice do zdravotnictví – na výstavbu, přístrojové vybavení a pro záchranky. Dalších 8,2 miliardy plánuje vláda vyčlenit na kybernetickou bezpečnost ve zdravotnictví a veřejné správě, 3 miliardy korun na podporu infrastruktury pro sociální služby, dvě miliardy korun mají jít na podporu cyklodopravy atd. Více než 240 milionů eur pak chce vláda přesunout z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost do operačního programu Zaměstnanost a zafinancovat z nich například program Antivirus.
 
Vláda rovněž rozhodla, jak odmění zdravotníky i nezdravotnické pracovníky, kteří v zařízeních lůžkové péče čelili dopadům epidemie koronaviru. Lůžková zdravotnická zařízení budou moci požádat Ministerstvo zdravotnictví o peníze z nového dotačního programu na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19, který bude disponovat částkou 11,25 miliardy korun. Pro přiznání odměny bude rozhodující, zda zaměstnanci odpracovali v období od 1. 3. do 31. 5. plný úvazek. V takovém případě bude zdravotnickým profesím v lůžkové péči patřit mimořádná odměna 25 000 korun měsíčně, nezdravotnickým profesím pak 10 000 korun měsíčně podle počtu skutečně odpracovaných hodin.
 
  • Zdroj: Vláda ČR

Bez práce bude až 400 tisíc lidí, průměrná mzda se i přesto zvýší

Podle aktuální statistiky Úřadu práce ČR (ÚP ČR) je nyní bez práce 279 354 lidí, což činní 3,81 %. Skutečná nezaměstnanost ale může být daleko vyšší, protože ne všichni nezaměstnaní jsou v tuto chvíli v evidenci úřadu práce. Podle analytiků, kteří se podíleli na vypracování prognózy České bankovní asociace (ČBA), nedojde ani v následujících měsících k dramatickému vzestupu nezaměstnanosti. Což je důsledek toho, že se český trh práce před nástupem krize potýkal s nedostatkem volné pracovní síly. Dá se však očekávat, že do konce letošního roku nezaměstnanost vzroste na 4,4 % a v příštím roce přesáhne 5 %. Bez práce by tak mohlo být až 380 tisíc lidí. To je zhruba dvojnásobek předkrizové úrovně nezaměstnanosti.

Jde přitom o čísla vycházející ze statistik Úřadu práce ČR, takže reálně může o zaměstnání přijít mnohem více lidí. Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve ve druhé polovině příštího roku, předpovídá Petr Dufek, ekonom ČSOB.

Zaměstnavatelé hromadně propustí téměř 6000 lidí
Úřadu práce ČR nahlásilo ke konci června 2020 záměr hromadného propuštění celkem 27 zaměstnavatelů. Což by se v následujících měsících mělo dotknout 2562 jejich zaměstnanců. (Na konci května nahlásilo záměr hromadného propouštění 42 zaměstnavatelů, s tím, že propouštění by se mělo týkat 3345 zaměstnanců.) Podle údajů úřadu práce půjde nejčastěji o pracovníky v elektronice a elektrotechnice, obsluhu stacionárních strojů, kovodělníky a strojírenské dělníky, specialisty v obchodní a veřejné správě, pracovníky v oblasti prodeje, technické a odborné pracovníky v oblasti vědy a techniky, montážní dělníky výrobků a zařízení, všeobecné administrativní pracovníky nebo třeba pracovníky v oblasti osobních či informačních služeb.

Úřad práce z důvodu povinnosti mlčenlivosti nesděluje zaměstnavatele, kteří nahlásili záměr hromadného propouštění. Zároveň je nutné upozornit na fakt, že pokud zaměstnavatelé nahlásí ÚP ČR záměr hromadného propouštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. Jak už bylo řečeno, jedná se o záměr. Tudíž k hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí dojít 100%. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele, upozorňuje Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.

Statistika nahlášených záměrů hromadného propouštění v měsících květen a červen 2020
Statistika nahlášených záměrů hromadného propouštění (zdroj: ÚP ČR)
 
Květen 2020
Květen 2020
Červen 2020
Červen 2020
Kraj
Počet zaměstnavatelů 
Počet propouštěných zaměstnanců 
Počet zaměstnavatelů
Počet propouštěných zaměstnanců 
Hlavní město Praha
12
467
12
969
Jihočeský kraj
3
78
3
51
Jihomoravský kraj
8
336
8
214
Karlovarský kraj
6
90
2
62
Kraj Vysočina
1
45
2
42
Královéhradecký kraj
3
221
2
10
Liberecký kraj
5
136
3
51
Moravskoslezský kraj
7
283
9
463
Olomoucký kraj
8
753
5
65
Pardubický kraj
4
103
4
362
Plzeňský kraj
4
314
2
39
Středočeský kraj
5
154
3
39
Ústecký kraj 
5
229
4
84
Zlínský kraj 
5
136
5
111
Celkem ČR 
42
3345 
27
2562 
Počet zaměstnavatelů, kteří úřadu práce oznámili záměr hromadného propouštění v letošním červnu, meziměsíčně (o 15) klesl a meziročně (o 22) vzrostl. Počet propouštěných zaměstnanců meziměsíčně (o 783) klesl, meziročně ale vzrostl (o 2277). Pro srovnání za celý uplynulý rok 2019 nahlásilo záměr hromadného propuštění celkem 110 zaměstnavatelů, zatímco jen za letošní květen a červen jich bylo 69. 

Průměrná mzda v příštím roce vzroste o 3 %
Podle analýzy ČBA by od druhé poloviny příštího roku nezaměstnanost měla opět klesat. Její budoucí vývoj, ale závisí na oživení ekonomiky. Snižování nezaměstnanosti se následně projeví i ve vývoji průměrných nominálních mezd. V letošním roce došlo k růstu o 3,1 %. V příštím roce mzdy podle analytiků dále porostou, a to o 3 %. Platy se budou zvyšovat především ve veřejném sektoru. Rychlý růst mezd před krizí je ale podle Petra Dufka na nějakou dobu minulostí. Zaměstnanci budou preferovat udržení práce před zvýšením mzdy. Na druhou stranu nárůst nezaměstnanosti, který nás čeká v příštích měsících, se bude týkat hlavně nejhůře placených skupin zaměstnanců, což průměrnou mzdu ve výsledku paradoxně mírně zvýší.

Analytici předpokládají, že pokles nezaměstnanosti bude souviset s vývojem ekonomiky a růstem HDP. K nejvýznamnějšímu poklesu HDP došlo ve druhém čtvrtletí, prognóza ČBA počítá s tím, že rok 2021 přinese postupné oživení. Na úroveň roku 2019 se však hospodářská produkce vrátí nejdříve v průběhu roku 2022. Experti nyní očekávají, že domácí HDP letos poklesne zhruba o 7,5 % a na rok 2021 předpovídají hospodářský růst v meziroční výši 5,3 % HDP. Analytici přitom v prognóze nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy.

 
Bez Antiviru by mohlo skončit na podpoře až půl miliónu lidí
Další plošná opatření by mohla ekonomický výhled významně zhoršit. Obavy z dalšího vývoje panují především v automobilovém průmyslu, který čelí nejen propadu poptávky, ale i zpřísňujícím se státním regulacím. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Dle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace Exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů (77 %) očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí. Jen 23 % věří v růst, říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Situace však nemusí být tak špatná. Úřad práce nyní eviduje kolem 300 tisíc volných pracovních míst. Otázkou podle Petra Dufka je, jak rychle a za jakých okolností dojde ke snižování státní podpory z programu Antivirus, který v tuto chvíli chrání pracovní místa. Zaměstnavatelé, kteří nemají kvůli koronakrizi zakázky, nemusejí díky němu propouštět.

V současnosti se tato podpora týká zhruba 700 tisíc zaměstnanců. Je tedy podstatné, jak bude probíhat podpora zaměstnanosti podnikatelů postižených krizí v dalších měsících. Nedá se přesně odhadnout, jak vysoká by byla nezaměstnanost bez programu Antivirus. Nevíme totiž, kolik zaměstnavatelů, kteří jej využívají, by své zaměstnance skutečně propustilo. Domníváme se ale, že současná míra nezaměstnanosti by se pohybovala kolem 6 %, což znamená, že bez práce by bylo zhruba půl milionu lidí, dodává Petr Dufek.

Lidé bez práce mohou využít krizi ke změně
Zhruba 2 % lidí, kteří jsou nyní bez práce, dříve pracovala v automobilovém průmyslu. V tomto odvětví jsou vysoce nadprůměrné mzdy a tito lidé tak mohou mít problémy najít práci odpovídající jejich mzdovému očekávání. Je nutné se zamyslet nad tím, jak tuto situaci řešit, jak tyto zaměstnance motivovat, aby šli pracovat. Současná krize je zároveň také příležitostí, jak změnit český trh práce. Lidé, kteří jsou bez práce, by se mohli rekvalifikovat a najít práci v nových rozvíjejících se odvětvích, doplňuje Helena Horská.  

https://www.mesec.cz/clanky/bez-prace-bude-az-400-tisic-lidi-prumerna-mzda-se-i-presto-zvysi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
Zdroj: Mesec.cz

Nová strategie pro MSP

     

  • Autor: Ing. Mgr. Alena Mastantuono

O nové evropské strategii pro malé a střední podniky se u nás, až na pár výjimek, příliš nehovoří. Stojí však za to ji zmínit, a to přinejmenším v kontextu koronavirové pandemie, která její kontury poněkud změnila a zdůraznila oblasti, na které by se podpora MSP měla v příštích letech zaměřit.

Bezprecedentní krize spojená s pandemií COVID-19 má negativní dopad na mnoho společností, ať už přímo, nebo prostřednictvím narušeného dodavatelského řetězce. Mezi některá překvapivá ekonomická čísla patří meziroční pokles celosvětové produkce a výrobní produkce o 9 % a předpovědi, že se hodnota globálního obchodu se zbožím ve druhém čtvrtletí 2020 sníží o 27 %. Nová strategie pro malé a střední podniky, kterou předložila Evropská komise 10. března, tedy těsně před uvalením většiny zemí evropského kontinentu do karantény, musí reagovat na krizi a pomáhat malým a středním podnikům při přizpůsobování se situaci COVID-19, která ovlivňuje různé aspekty veřejného a soukromého života, pokud jde o hospodářské, sociální a spotřebitelské chování.

Malé a střední podniky budou muset reagovat na nový způsob života, práce a spotřeby. V tomto ohledu budou potřebovat pomocnou ruku.

Kromě malých lokálních trhů je hlavním polem působnosti MSP především vnitřní trh. Podle Statistického úřadu EU EUROSTAT tvořily v roce 2017 malé a střední podniky 99 % z počtu dovážejících podniků a 98 % vyvážejících podniků v EU. Pro MSP je tedy klíčový vnitřní trh bez překážek. Navzdory úsilí o odstranění překážek na vnitřním trhu se MSP domnívají, že stále existují velmi významné překážky, zejména rozdílná vnitrostátní pravidla pro služby a produkty.

Během pandemie COVID-19 má integrita vnitřního trhu zboží a základních služeb prvořadý význam pro zachování správného fungování vzájemně závislých dodavatelských řetězců. Je-li narušeno pokračování hospodářské činnosti, je schopnost bojovat s krizí ohrožena. V tomto ohledu Evropská komise navrhla zřídit funkci rychlého varování, která má za cíl identifikovat narušení dodavatelského a hodnotového řetězce za pomoci stávajících sítí jako např. EEN či sítě obchodních komor.

Evropské MSP bojují s nedostatkem finanční zdrojů a Evropa jim musí pomoci s přístupem k likviditě, zejména prostřednictvím veřejného / soukromého sdílení rizik a financování vlastního kapitálu. Důležité je také, aby pravidla stanovená ve směrnici o opožděných platbách, zejména ve vztahu k platbám veřejné správy podnikům, byla přísněji prosazována. Rychlé splacení faktur je pro firmy životně důležité, neboť se potýkají s akutními problémy s peněžními toky.

Evropská komise musí spolu s členskými státy zajistit dlouhodobou dodatečnou flexibilitu při využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Podniky musí plně využít příležitostí, které tyto finanční prostředky nabízejí, na podporu udržitelného oživení hospodářských činností v regionech. Programy, o nichž se v současné době jedná, musí být s ohledem na krizi zcela revidovány. Mělo by být možné využít tyto prostředky k financování pracovního kapitálu malých a středních podniků.

Dále je třeba provést revizi právního rámce Společenství v oblasti státní podpory, aby se zohlednil proces vymáhání, zejména zvýšením prahových hodnot pro malé podniky (regulace de minimis) a zajištění toho, aby maloobchod a služby byly způsobilé pro tuto podporu ve všech členských státech.

Krize donutila všechna rozhodnutí společností o zelených investicích odložit, ačkoli společnosti byly ochotné investovat do zelených technologií na začátku roku. V souladu s ekologickým oživením je potřeba rychle zavést podpůrné programy pro MSP s cílem investovat do ekologických technologií. Plánované „zelené výzvy“ by měly být zavedeny co nejdříve a jejich pravidla by měla být jednoduchá a čitelná pro malé a střední podniky.

Zaměření nové strategie pro malé a střední podniky na udržitelnou a digitální Evropu je správné. Karanténa nastolená v mnoha zemích zdůraznila potřebu digitalizace. MSP byly přes noc konfrontovány s digitálním přechodem, zejména bez finanční a technické pomoci. Offline svět není ušetřen zločinců a mnoho MSP nemělo čas a prostředky na péči o kybernetickou bezpečnost. Některá města a obchodní a průmyslové komory místně pomáhaly MSP s kontrolními seznamy IT či e-commerce.

Nový způsob řízení zaměstnanců na dálku je výzvou pro MSP. Evropská komise by měla v rámci nové strategie pro malé a střední podniky zvážit zvláštní školení a poradenství pro MSP, jak řešit nový způsob práce.

Zpráva Komise DESI 2020 odhalila, že technicky pouze 17 % MSP používá cloudové služby a pouze 12 % analýzu velkých dat. Podpora MSP v oblasti digitálních dovedností a používání digitálních nástrojů je více než potřeba. Je tedy pozitivní, že i na toto opatření nová strategie myslí.

Digitální transformace by však neměla být výsadou privátní sféry. Státní správa by měla jít příkladem a přenést řadu postupů do online prostředí. Podnikatelé se potýkají v každodenním životě se složitými a odlišnými správními pravidly a postupy a konkrétně vyžadují zjednodušení a zlepšení informací. Toho lze do značné míry dosáhnout prostřednictvím digitalizovaných informací a postupů. Inteligentní elektronická správa hraje v digitální éře důležitou roli. Digitální transformace vnitrostátních i přeshraničních administrativních postupů, jak je stanovena v Tallinské deklaraci z roku 2017, musí být zvýšena, aby se zmírnilo zatížení podniků.

Lepší regulace a omezování byrokracie ve špatných dobách je více než potřeba. Evropská komise musí ve svých útvarech provádět přísněji než v minulosti test malých a středních podniků a zásadu „pouze jednou“, jak je stanoveno v jejích interních pokynech pro posuzování dopadu. Při zotavování ekonomiky bude důležitější, aby právní předpisy braly v potaz dopad na 99 % podniků soukromého sektoru definovaných jako mikropodniky, malé nebo střední podniky, přičemž udržitelnost mnoha z nich bude i nadále velmi křehká. Navržený princip „one-in, one-out“ by mohl být ambicióznější např. ve formě „one-in, two-out“ a je třeba, aby byl již operativní. 

Malým a středním podnikům je rovněž třeba pomoci při jejich internacionalizaci. To může být učiněné prostřednictvím ambiciózní kapitoly o MSP v rámci vyjednávaných dohod o volném obchodu. Kapitoly o MSP musí být pro podnikatele čitelné. Komise a členské státy by měly v úzké spolupráci s podnikatelskými organizacemi usilovat o lepší provádění dohod o volném obchodu. Rostoucí protekcionismus rovněž vyžaduje jasnou koncepci evropské hospodářské diplomacie, která bude koordinovaným způsobem chránit zájmy evropských MSP po celém světě.

Evropské organizace spolu se svými národními členy apelují na Komisi, aby březnovou strategii pro MSP přizpůsobila následkům koronavirové pandemie, tak aby pomoc MSP byla efektivní. Tento apel rovněž podporuje Evropský parlament, který nyní pracuje v Průmyslovém výboru na zprávě z vlastní iniciativy k nové strategii pro MSP. Ve výboru také působí europoslankyně Martina Dlabajová, která přispěla ke vzniku dokumentu jako politického závazku na podporu MSP politické skupiny Renew Europe. Pro podnikatele a jejich zaměstnance bude životně nutné, aby slova politiků nezůstala jen na papíře a avizovaná podpora skutečně přispěla k oživení ekonomiky a udržení pracovních míst.

 

MPSV a SÚIP upozorňují: Onemocnění COVID-19 ani nařízená karanténa není pracovní úraz!

Onemocnění koronavirem ani pracovní neschopnost způsobená nařízenou karanténou nejsou podle zákoníku práce považovány za pracovní úraz, jak někteří zaměstnavatelé mylně uvádějí.
 
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
 
K podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání vydal výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP dne 25. 3. 2020 své stanovisko, ve kterém zařazuje onemocnění COVID-19 mezi nemoci přenosné a parazitární dle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto stanovisko, se kterým se ztotožňuje Ministerstvo zdravotnictví ČR (https://koronavirus.mzcr.cz/lze-uznat-onemocneni-covid-19-jako-nemoc-z-povolani/), blíže specifikuje možné zařazení onemocnění COVID-19 mezi nemoci z povolání.
Problematika nemocí z povolání a ochrany zdraví na pracovištích nespadá do kontrolní působnosti orgánů inspekce práce, ale do kontrolní působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, tedy krajských hygienických stanic.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí