Zaměstnavatelé navzdory slibu blokují odvětvovou smlouvu, říká předseda OS PHGN Rostislav Palička

Odborový svaz PHGN v nové roce navázal na činnost z předešlého roku. Ve firmách probíhá kolektivní vyjednávání, vedení svazu se zúčastnilo řady akcí nejen v rámci odborového svazu, například udílení medaile Jiřího Agricoly, ale také jednání rady ČMKOS, zasedání tripartity a řady dalších událostí. O konkrétních výstupech HGN hovořil s předsedou OS PHGN Rostislavem Paličkou.

Dnešní rozhovor začneme bilancováním? 
Namísto bilancování a hodnocení událostí roku uplynulého, o kterých jsme navíc pravidelně informovali čtenáře v minulých číslech HGN, se raději zaměříme na rok 2023. Hned zkraje nového roku tradičně hodnotíme, jak se plní dohoda odborového svazu se Sdružením nájemníků ČR. Mnoholetá spolupráce se osvědčila i v loňském roce. Kromě běžné agendy vyplývající z uzavřené smlouvy SON pomáhá našim členům také vyřídit žádosti o příspěvky na bydlení do šesti dnů, a to na území celé ČR. Za současné energetické a ekonomické krize je to pomoc vítaná. Podrobné informace najdou čtenáři na jiném místě HGN. 

Nejedná se zřejmě o konečný výčet, že? 
Ještě nás čeká společné vyhodnocení uzavřené dohody s vedením Českého báňského úřadu a dohody o spolupráci se státním podnikem DIAMO, které jsou pro odborový svaz velice přínosné a chceme je dál rozvíjet. O výsledcích budeme pochopitelně členskou základnu informovat i prostřednictvím svazového časopisu HGN. 

Již v lednu jste se zúčastnil řady důležitých jednání a akcí. Které to jsou? 
Konkrétně 10. ledna jsem jako předseda odborového svazu předával společně s předsedou ČBÚ Martinem Štemberkou a ministrem průmyslu Jozefem Síkelou nejvyšší resortní vyznamenání, medaili Jiřího Agricoly. Vlivem covidových omezení a přístupu ministerstva průmyslu k tomuto aktu v loňském roce nedošlo. Z toho důvodu jsme letos měli hned tři vyznamenané odboráře. Dva navrhnul náš odborový svaz, Pavel Murcko ze Severní energetické byl navržen zaměstnavatelem. I o této události HGN podrobně informuje na jiném místě. 

Proslýchá se, že jednání rady ČMKOS bylo poznamenáno nečekaným odstoupením Josefa Středuly z volby prezidenta. Můžete k tomu říci něco bližšího? 
Předseda odborové centrály Josef Středula se snažil vysvětlit své pohnutky k tomuto kroku, vůbec se mi ale nelíbilo chování některých členů rady ČMKOS. Rada nakonec věnovala této kauze větší pozornost a čas, než by si podle mě zasloužila. Některé odborové svazy dokonce navrhovaly uspořádat letošní sněm ČMKOS v dřívějším než schváleném termínu a věnovat ho kandidatuře Josefa Středuly na prezidenta. Za sebe i za radu odborového svazu prohlašuji, že s takovým postupem nesouhlasíme a bereme věc prezidentské kandidatury za uzavřenou. Sněm ČMKOS má na programu daleko důležitější problémy, které trápí naše členy, zaměstnance a občany této země. 

V lednu zasedala Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Co jste si z jednání odnesl? 
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 16. ledna sešli na prvním letošním jednání věnovaném situaci v zemědělství, exportní strategii nebo vzdělávání. Musím zdůraznit, že na rozdíl od premiéra Petra Fialy a ministrů, kteří byli na tripartitě přítomni, rozhodně nesdílím současný optimismus této koaliční vlády. Podle premiéra vše zvládají a vláda řeší všechny problémy, které trápí tuto zemi a její obyvatele na jedničku. Podle mě jde o velmi povrchní zastíraní skutečných problému. 

Jak pokračuje spor s majiteli Domu Radost, odkud se odborový svaz v loňském roce odstěhoval? 
Nájem v bývalém Domě odborových svazů, nyní v Domě Radost, jsme ukončili loni v červnu a odstěhovali se do nového sídla. Mysleli jsme, že tím uzavřeme jednu etapu svazu a posuneme se dál. Bohužel tomu tak není, majitel Domu Radost nám neoprávněně zadržuje peníze z vyúčtování služeb, nehodlá je vrátit. Celá kauza bude zřejmě mít soudní dohru. Obecně je před námi velmi náročné období, budeme řešit řadu složitých problémů, mezi nimi provozní problémy v hotelu Harmonie v Luhačovicích. Energetická krize a vysoké ceny energií nás staví před otázku, zda investovat do nové plynové kotelny, kterou hotel nutně potřebuje. Cílem ale je hotel Harmonie nadále provozovat tak, aby sloužil členům odborovému svazu a přinášel kýžený finanční efekt. 

Už jste uzavřeli se zaměstnavateli vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně? 
Vyjednáváme od loňska novou odvětvovou smlouvu na pětileté období. Zástupci Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu stejně jako při dohadování posledního dodatku odvětvové smlouvy vše zdržují a nechtějí se k ničemu zavázat. Přitom jejich prezident Vladimír Budinský na našem loňském sněmu veřejně přislíbil zasadit se o to, aby nová odvětvová smlouva byla podepsaná do konce roku 2022. Sliby chyby. Zástupcům zaměstnavatelů především vadí článek číslo 34 ze staré kolektivní smlouvy, který říká, že po dobu platnosti smlouvy zůstane zachovaná reálná mzda. A o tom ještě povedeme diskusi. Zaměstnavatelé chtějí tento klíčový článek smlouvy vypustit. Připravili jsme několik vstřícných návrhů, které zohledňují ekonomické potřeby zaměstnavatelů, ale ani tak se v tuto chvíli nedaří smlouvu uzavřít. Bude k tomu další jednání. Pozitivní naopak je, že se odborovým organizacím ve firmách daří vyjednat a uzavřít kvalitní podnikové kolektivní smlouvy a dodatky pro letošní rok. Doufám, že to zaměstnanci náležitě ocení. Vyjednávání v dalších firmách ještě běží a svazový časopis o tom pravidelně informuje. 

Na jaké akce v současné době kladete důraz? 
V této chvíli probíhají přípravy na jednání rady odborového svazu, která se uskuteční 16. února v Praze. Připravujeme rovněž naši letošní vrcholovou akci, kterou bude dubnový sněm v Luhačovicích. Zahájili jsme rovněž přípravy na sjezd odborového svazu, jehož konání jsme naplánovali na 7. března roku 2024. Musím ještě zmínit projekt nazvaný Priority prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání, který loni v dubnu schválilo předsednictvo tripartity pro letošní rok. Na základě toho byl vypracován pilotní projekt, který měli na starost místopředseda odborového svazu Jiří Waloszek a svazový inspektor bezpečnosti práce Ivo Kavka. Dopředu mohu prozradit, že projekt má velkou šanci na úspěch. V loňském roce se podobný projekt vztahoval na černé uhlí, tedy na OKD. Ten letošní by měl mít působnost na hnědé uhlí. Je namístě vyzdvihnout práci lidí, kteří se na tomto úspěchu podílejí. 

A slovo předsedy na závěr? 
Myslím si, že období, kterým členové a funkcionáři našeho odborového svazu prošli v loňském roce, bylo velice náročné. To se plně vztahuje i na vedení a zaměstnance pražského pracoviště. Zvládli jsme to a já doufám, že letošní rok bude, když ne minimálně stejně úspěšný jako ten loňský, tak ještě úspěšnější. Věřím, že všechny úkoly, ale i problémy, které před nás život postaví, společně zvládneme. 

  • Zdroj: OS PHGN, Článek vyšel v HGN č.2/2023

Růst příjmů domácností po zpomalení v roce 2020 opět nabral na rychlosti

Čisté příjmy českých domácností vzrostly v roce 2021 meziročně o 9,6 %, reálně o 5,6 %. Míra ohrožení příjmovou chudobou dosáhla 10,2 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 4,8 %. Ukazují to výsledky pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech.

Na každou osobu v české domácnosti připadal za rok 2021 průměrný čistý příjem 241,2 tisíc korun, což je o 21 055 korun více než v roce 2020. Měsíční průměr čistých příjmů na osobu činil 20 097 korun. Nominálně si nejvyšší úroveň příjmů držely domácnosti samostatně činných osob, a to ve výši 263,8 tisíc korun. „Největší přínos na celkovém růstu příjmů měly domácnosti zaměstnanců, kterým roční příjmy nominálně vzrostly o 12,6 % na 256,2 tisíc korun, především díky nižšímu zdanění v důsledku zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy,“ říká Marek Rojíček předseda Českého statistického úřadu.

Objektivní nárůst peněžních příjmů však nekorespondoval s tím, jak domácnosti své příjmy vnímaly. 13,2 % domácností připustilo obtížné vycházení se svými příjmy, což je pokles o 1,2 p. b. Na druhé straně klesl (o 1,3 p. b.) podíl domácností, které vycházely se svými příjmy snadno až velmi snadno na 18,7 %.

S rostoucími příjmy se také zvedla peněžní hranice, od níž se odvozuje výpočet ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou. Ta se přitom liší podle jednotlivých typů domácností. Pro jednotlivce činila 15 571 korun, u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o částku
32 698 korun na domácnost za měsíc. „Podíl osob, které se ocitly pod danou hranicí ohrožení příjmovou chudobou, vzrostl z 8,6 % na 10,2 %, nicméně se dlouhodobě drží v rozmezí přibližně 9 až 10 %,“ konstatuje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ. Ohrožení příjmovou chudobou se týkalo přibližně 1 046,4 tisíc obyvatel České republiky.

Celkové výdaje za bydlení v roce 2022 činily v průměru 6 820 korun měsíčně na domácnost, což představuje nárůst o 10,4 %. „Podíl výdajů za bydlení na čistých příjmech meziročně vzrostl o 0,5 procentního bodu a v průměru činil 14,9 %. Oproti trendu v předchozí dekádě příjmy domácností rostly průměrně pomaleji než jejich výdaje za bydlení,“ vysvětluje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Zjišťování životních podmínek probíhá každoročně. Letos se uskuteční v období od 4. února do 18. června a tazatelé při něm po celé republice navštíví téměř 11,5 tisíc domácností.

Další informace přináší aktuální publikace Životní podmínky 2022.

MPSV má kompromisní návrh novely zákoníku práce, ta přinese dovolenou „dohodářům“ a zakotvuje pravidla pro home office

Transpozici evropských směrnic i další úpravy zavádí novela zákoníku práce, kterou zpracovalo MPSV. V posledních týdnech probíhalo vypořádání připomínek. Výsledkem je kompromisní návrh, na kterém se shodují sociální partneři i vládní koalice. Ti ve středu podepsali dohodu o společném postupu při  legislativním procesu. Vláda by předlohu měla projednat v horizontu několika týdnů. Novela přináší mimo jiné změny v oblasti prací na dohody, bližší úpravu home office nebo rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele.
 
Novela zákoníku práce transponuje směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů („WLB“) a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách („TPWC“). Zavádí ale i další změny nad rámec těchto směrnic. „Mluvíme o nejrozsáhlejší transpoziční novele zákoníku práce za poslední roky. Zavádíme důležité novinky, k jejichž přijetí jsme se zavázali. Protože se tyto úpravy týkají všech zaměstnanců i zaměstnavatelů, vypořádání připomínek trvalo o něco déle, než bychom chtěli. Důležité ale je, že nyní máme kompromis, na kterém je shoda,“ uvedl ministr práce a sociálních
věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
 
Návrh v řadě případů zavádí parametrické nebo terminologické změny. Novela počítá s dělenou účinností. Platnost bude záviset na legislativním procesu, výjimkou však jsou ustanovení o nároku na dovolenou pro „dohodáře“, která podle návrhu nabývají účinnosti 1. ledna 2024. Vláda by novelu měla projednat během několika týdnů.
 
Bližší úprava home office
Nad rámec transpozice novela blíže definuje podmínky práce na dálku. Dohoda o home office musí být sjednána výhradně písemně. Zavádí se také úprava zjednodušené náhrady nejčastějších nákladů, které zaměstnancům vznikají, pokud pracují z domova. Jedná se o kompenzaci za energie, teplo, vodu a odvoz odpadů. Náhradu bude možné poskytnout ve formě paušální částky, pokud se na tom zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou. Je stanovena pouze minimální výše paušálu, a to 2,80 Kč za odpracovanou hodinu práce na dálku. Tato částka bude považována za daňově uznatelný náklad.
 
„Platí tedy princip dobrovolnosti. Je na zaměstnavateli, zda chce náklady svých zaměstnanců na home office kompenzovat. Přinášíme především tu možnost, aby zaměstnavatelé mohli jednoduše náklady vyčíslit a částečně je proplácet bez zbytečné administrativní zátěže,“ shrnul ministr Jurečka.
 
Nově také bude platit, že pokud zaměstnanci, kteří se řadí do vybraných skupin (těhotné ženy, pečující o dítě do 9 let, osoby závislé na péči) požádají o práci na dálku a zaměstnavatel jim to neumožní, musí tento krok písemně zdůvodnit.
 
Změny při práci na DPP a DPČ
Zásadní je i úprava práce na dohody, kdy zaměstnavatel bude povinen rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu. S písemným rozvrhem musí být zaměstnanec seznámen alespoň 3 dny předem.
 
„Dohodnout se mohou paušálně, ale samozřejmě i individuálně. Zaměstnavatelům umožňujeme pracovní dobu rozvrhnout podle aktuálních potřeb, třeba jen na jednu směnu. Cílem je, aby byla nastavena předvídatelnost pracovního režimu. U paušálních dohod budou samozřejmě takové nároky vyšší než v případě dohod individuálních, kdy půjde třeba jen o to, aby zaměstnanec souhlasil s odpracováním směny, se kterou se původně nepočítalo,“ vysvětlil Jurečka.
 
Nově v případě tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance (vyšetření u lékaře, svatba atd.) a překážek z důvodu obecného zájmu (např. darování krve) bude také „dohodářům“ náležet volno.
 
Klíčové je pak právo na dovolenou, které se bude vztahovat i na zaměstnance s DPP a DPČ. Nárok na dovolenou jim vznikne za obdobných podmínek, jako je tomu v případě pracovního poměru.
 
„Nezavádíme tedy žádný nový systém a zaměstnavatelé příslušné podmínky již důvěrně znají. I lidé, kteří pracují na dohody, mají mít právo na adekvátní odpočinek,“ zdůraznil ministr. Pokud dovolenou zaměstnanci nevyčerpají, bude jim proplacena po skončení pracovněprávního vztahu.
 
 
Modelové příklady výpočtu dovolené při práci na DPP a DPČ
K výpočtu lze využít univerzální vzorec: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD) / 52 x TPD x výměra dovolené
 
Dlouhodobý přivýdělek při studiu VŠ
Student si přivydělává na DPČ, kterou má uzavřenou na dobu neurčitou. Pracuje v rozsahu 8 hodin týdně, a to pravidelně dvakrát za týden po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
 
Výpočet dovolené: Zaměstnanec odpracoval dvacetinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin dovolené (20/52 x 20 x 4 = 30,77).
 
Třítýdenní brigáda v rychlém občerstvení na DPP
Zaměstnanec uzavřel DPP od 1. do 25. března 2024 a odpracoval 82 hodin. Zatímco podmínka odpracování alespoň čtyřnásobku fiktivní dvacetihodinové TPD splněna byla, druhá z podmínek, tedy aby dohoda trvala alespoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů v tomto případě splněna není. Nárok na dovolenou tedy nevznikne.
 
Brigáda v supermarketu přes letní prázdniny na DPP
Student o letních prázdninách pracuje na základě DPP v supermarketu v rozsahu 300 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
 
Zaměstnanec odpracoval patnáctinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (300 : 20 = 15), za což mu vnikne právo na 24 hodin dovolené (15/52 x 20 x 4 = 23,08). Pokud tyto hodiny nevyčerpá, budou mu při skončení DPP proplaceny.
 
 
Další důležité změny
Novela zákoníku práce přináší také rozšíření informačních povinností zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnanec musí být nově písemně informován například o době trvání a podmínkách zkušební doby nebo o přestávkách a odpočinku. Tyto informace musí obdržet do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu.
 
Úpravy se týkají také žádosti o rodičovskou dovolenou. Ta musí být písemně podána alespoň 14 dní před nástupem na rodičovskou dovolenou a musí vymezovat dobu jejího trvání.
 
Nad rámec transpozice návrh upravuje i doručování písemností. „Chceme nastavit takové podmínky, které budou odrážet aktuální možnosti. V digitalizaci jsme se opravdu posunuli a pravidla dosud byla velmi přísná. Naším cílem je veškeré procesy co nejvíce zjednodušit, ale zároveň zachovat dostatečnou úroveň ochrany zaměstnanců,“ přiblížil ministr Jurečka. Nově se tak zúží okruh písemností, které je nutné doručovat v přísnějším režimu. Řadu dokumentů tak bude možné zasílat elektronicky.
 
 
  • Zdroj: MPSV

VIDEO: Tisková konference OS KOVO k situaci ve firmě NEXEN TIRE

 
Dlouhodobá jednání mezi odbory a managementem světového výrobce pneumatik NEXEN TIRE, která patří korejským vlastníkům, nedospěla k dohodě. Tamní Základní organizace Odborového svazu KOVO NEXEN TIRE se proto rozhodla vyhlásit neomezenou stávku. Odbory již také oznámily přesný termín, kdy se výroba v podniku zastaví. Protest zahájí v úterý 31. ledna v 8.00.

Rekvalifikaci loni absolvovalo přes 15 tisíc lidí

Během uplynulého roku se 4 412 uchazečů a zájemců o zaměstnání zúčastnilo některého z široké nabídky zabezpečovaných rekvalifikačních kurzů, které hradil Úřad práce ČR. Dalších 10 935 lidí absolvovalo rekvalifikaci zvolenou. V roce 2022 poskytl ÚP ČR na rekvalifikace 177 202 tis. Kč. Částka zahrnuje i prostředky z projektů spolufinancovaných z EU.
 
Letošní rok přináší novinku v podobě e-shopu s nabídkou rekvalifikací a vzdělávacích kurzů pro širokou veřejnost. Přihlásit se mohou všichni, kteří chtějí zlepšit své vyhlídky na trhu práce. Veškeré náležitosti se dají vyřídit on-line bez nutnosti chodit na úřad.
 
Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci nad 50 let. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací byly v loňském roce kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, vč. profesní způsobilosti, kurzy českého jazyka pro cizince, kurzy pro pracovníky v sociální oblasti a počítačové kurzy.
 
Změna nebo zvýšení stávající kvalifikace a celoživotní vzdělávání jsou jednou z cest, jak může člověk zvýšit své šance na pracovní uplatnění. Platí to zejména v současné době, kdy se ukázalo, že některé profese, například v sociální oblasti nebo ve zdravotnictví či na poli informačních technologií, získávají na důležitosti.
 
„Úřad práce ČR je tím, kdo může zájemcům ve změně pomoci. Mimo jiné uhrazením ceny rekvalifikačních kurzů. Právě ty patří mezi nejvýznamnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich prostřednictvím Úřad práce ČR přispívá ke sladění nabídky a poptávky na pracovním trhu,“ uvádí generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
 

Přibývá pracujících seniorů. Kvůli zdražování nevystačí s důchodem

Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil. Podle zpravodajství CNN Prima NEWS to ukazují doposud nezveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle ekonoma Dominika Strouhla z Metropolitní univerzity je na vině hned několik faktorů. Zároveň poukazuje na to, že senioři navíc nemají mnohdy na výběr, jak tuto situaci řešit. Konstatuje, že dnešní ekonomickou situaci by, bez příjmu, nemuseli zvládnout.

Zpráva dále uvádí, že zdražování se v posledních měsících dotklo mnoha českých domácností. Češi si připlácí nejen za energie a potraviny, ale v mnoha případech i omezují své další výdaje. Možná i to jsou důvody, proč je v České republice stále více pracujících seniorů.

To potvrzují nově zveřejněná data ČSÚ. Úřad ukázal doposud nezveřejněné výsledky Sčítání 2021, které se věnovalo ekonomickému mapování obyvatelstva. Data ukázala, že počet pracujících Čechů v důchodu se od roku 2011 do roku 2021 více než zdvojnásobil. V roce 2021 pracovalo v ČR 566 tisíc důchodců a tvořili tak 10,7 procenta všech zaměstnaných.

Podle ekonoma Dominika Stroukala ale tento trend pokračuje i v dalších letech. Uvedl, že důchodci více pracují, protože jednak mohou a mnozí také musí. Protože v České republice je historicky nízká nezaměstnanost a v tomto směru patříme i mezi světové rekordmany, proto je zájem o důchodce a je jim nabízena i slušná mzda, což pochopitelně vede k jejich větší participaci na trhu práce.

Důvodů, proč se lidé i v pozdějším věku uchylují do práce, je přitom hned několik. Podle něho firmy hledají zaměstnance a rády sáhnou i po zkušených seniorech. Mírně se zvyšuje i doba dožití včetně kvality života v pokročilém věku, práce tak je více než kdy jindy vůbec možná, dodal.

Podle ekonoma to ale není jen o možnostech, které firmy a kvalita života umožňují. Vzhledem k rostoucím životním nákladům představuje práce v pokročilém věku pro mnoho lidí nezbytnou nutnost. Zdůraznil přitom, že to není jen o možnostech, ale v dnešní době je to často i nutnost, protože by jinak důchodci nebyli schopní utáhnout rostoucí životní náklady. Plat tak mnohým pomáhá k lepšímu zvládání současné ekonomické krize více, než by to udělal důchod.

Počet pracujících důchodců, podle Stroukala, ale poroste i v dalších letech. A to zejména kvůli tomu, že je vláda plánuje osvobodit od placení sociálního pojištění, ze kterého se důchody vyplácí. To potom představuje motivaci, která může do práce poslat tisíce nových důchodců, případně ty stávající v práci udržet.

Státu se takové jednání navíc vyplatí. A nejen jemu. „Stát ušetří na pomoci těm nejchudším, navíc v ekonomice vyrobíme více zboží a poskytneme více služeb, což se vyplatí nám všem,“ konstatoval ekonom.

Charitativní 20. agrární ples vynesl téměř 100 tisíc korun pro Kapku naděje

Letošní 20. ročník agrárního plesu, který pořádala Agrární komora České republiky, byl spojen z důvodu tohoto jubilea s charitativní akcí. Zemědělci darovali během této tradiční slavnostní události 92.315 korun nadačnímu fondu Kapka naděje, jenž je zaměřený na pomoc nemocným dětem zejména s poruchou krvetvorby, s nádorovým onemocněním a dětem, jejichž onemocnění vyžaduje transplantaci kostní dřeně. Darovací certifikát převzala v noci z pátku na sobotu, krátce po půlnoci, v Paláci Žofín zakladatelka a prezidentka Kapky naděje Vendula Pizingerová.

„Jsem rád, že se podařilo po dvouleté pauze, kterou způsobila celosvětová pandemie covidu-19, obnovit oblíbenou tradici agrárních plesů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jubilejní dvacátý ročník, Agrární komora ČR se rozhodla spojit jej s charitativní akcí, jejíž výtěžek byl darován nadačnímu fondu Kapka naděje. Zemědělci jsou lidé, kteří jsou zvyklí si pomáhat a štědrost ukázali i v tomto případě. Darovali na pomoc dětem trpícím rakovinotvorným onemocněním 92 315 korun. Všem přispěvatelům upřímně a ze srdce děkujeme,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Jsem velmi ráda, že je Kapka naděje pro letošní ples v roli charitativního partnera a nesmírně si vážím této spolupráce. Když se ohlédnu zpět na dvě dekády působení Kapky naděje, naplňuje mě pocit zadostiučinění a upřímné radosti. Radosti z důvěry, kterou do Kapky naděje naši partneři a podporovatelé tolik let vkládají. Upřímně děkuji všem, kteří se podíleli na výši výtěžku a na organizaci tak krásné společenské akce, částka je úžasná. Děkujeme,“ sdělila zakladatelka a prezidentka Kapky naděje Vendula Pizingerová.

20.  agrárnímu plesu poskytl osobní záštitu ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Slavnostní událost se uskutečnila také díky téměř 30 sponzorům z řad členské základny Agrární komory ČR a dalších tradičních partnerů.

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR

Odbory v korejské firmě NEXEN TIRE půjdou do stávky

Dlouhodobá jednání mezi odbory a managementem světového výrobce pneumatik NEXEN TIRE, která patří korejským vlastníkům, nedospěla k dohodě. Tamní Základní organizace Odborového svazu KOVO NEXEN TIRE se proto rozhodla vyhlásit neomezenou stávku. Odbory již také oznámily přesný termín, kdy se výroba v podniku zastaví. Protest zahájí v úterý 31. ledna v 8.00.

Stávka má jednoznačnou podporu nejen odborářů, ale i většiny ostatních zaměstnanců společnosti. O hrozbě stávky se v souvislosti s Nexenem hovoří už řadu měsíců. Od ledna loňského roku ve firmě trvá stávková pohotovost. Krizi odstartovala dlouhodobá neochota vedení sjednat s odbory přiměřenou kolektivní smlouvu. „Odborová organizace informuje, že důvodem stávky je neuzavření kolektivní smlouvy na rok 2022 a 2023 ze strany zaměstnavatele,“ píše v oficiálním zdůvodnění předseda ZO OS KOVO NEXEN TIRE Pavel Rohel. Upozornil, že zdražování cen potravin, energií a služeb v období rostoucí inflace snižuje reálné mzdy zaměstnanců.

Možnost vyhlášení stávky opakovaně konzultoval vyjednávací tým odborářů z Nexen Tire s centrálou Odborového svazu KOVO. „My i naši kolegové v Nexenu jsme se opakovaně všemi prostředky snažili takovéto situaci předejít, neboť si uvědomujeme, že stávka je vždy až nejzazší nástroj v prosazování opodstatněných práv zaměstnanců. Je pro nás tristní zjištění, že korejská nadnárodní společnost, která se chlubí rekordními prodeji a zvučným renomé, ignoruje jak opodstatněné požadavky svých tuzemských zaměstnanců, tak jejich důstojnost,“ uvedl k aktuálnímu vývoji předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Naposledy se nejvyšší vedení odborového svazu zabývalo situací v korejské firmě ve středu 25. ledna na jednání Předsednictva OS KOVO. To stávce v Nexenu vyjádřilo jednoznačnou podporu.

Závod v Průmyslové zóně Triangle mezi Žatcem a Louny je první, který společnost zřídila mimo Asii, zaměstnává zhruba tisíc lidí. Kapacita podniku je až 11 milionů pneumatik ročně. Nástupní mzda operátora výroby činí 22 500 korun. Stávka v Nexenu bude v novodobé historii největším protestem zaměstnanců.

  • Zdroj: OS KOVO

Agrární komora ČR žádá od EU vyjasnění řady pojmů

Agrární komora ČR (AK ČR) zveřejnila v lednovém čísle magazínu AGRObase své požadavky vůči Evropské unii, od níž žádá vyjasnění řady pojmů. Jde o tyto oblasti:

  1. Nastavení definice aktivního zemědělce

U definice aktivního zemědělce je třeba, podle AK ČR, najít efektivní a administrativně nenáročný nástroj, který zajistí, že žadatel o dotační podpory je opravdu aktivní zemědělec a nejedná se pouze o aktivního příjemce dotací pod záminkou údržby krajiny bez produkce.

  1. Erozně ohrožené plochy

Agrární komora ČR zásadně nesouhlasí s preventivním rozšířením erozně chráněné půdy od roku 2024 až na 65 % plochy orné půdy. Podle ní by toto rozšíření plochy nemělo podléhat povinnému zavedení protierozních opatření, ale sloužit jako doporučení pro zemědělce, že na těchto pozemcích je vyšší riziko eroze a hrozí zařazení do kategorie erozně chráněných pozemků po skutečné erozi. Největší dopad by mělo rozšíření silně erozně ohrožených ploch tam, kde není možné vůbec pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí, jako jsou například brambory, kukuřice, řepa, slunečnice, sója, boby). Načež dodává, že pro zemědělce bude již problematické snížení maximální plochy jedné plodiny z 30 na 10 ha u silně erozně ohrožených oblastí.

  1. Neprodukční plochy

Agrární komora ČR dále konstatuje, že přestože se Česká republika potýká se zdražováním potravin, zemědělcům v příštím roce nebude povoleno na ploše minimálně 40 tis. ha pěstovat v rámci celé České republiky jakékoliv tržní plodiny. Pokud mají zemědělci využít výjimku Evropské komise, je důležité, aby nebyli za osetí úhorů penalizováni ztrátou nároku na tzv. ekoschémata. Jestliže mají neprodukční plochy přispívat k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu půdy, bylo by žádoucí umožnit bez postihu na těchto pozemcích pěstovat plodiny vázající dusík bez použití přípravků na ochranu rostlin. Navíc, podle Strategického plánu SZP pro Českou republiku, se má procento půdy bez produkce v příštích letech navyšovat.

  1. Podpora náročných zemědělských činností

Agrární komora ČR dále upozorňuje, že válka na Ukrajině zvýšila ceny ropy a zemního plynu a výrobků z nich a výrazně ovlivnila také mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami po celém světě. Toto se již nestihlo zohlednit v aktuálním strategickém plánu a považuje to za velkou chybu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Současně dodává, že následkem raketového nárůstu nákladů se prodražuje zemědělská prvovýroba, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout tento růst nákladů do cen, za které prodávají své produkty. Podle AK ČR je zapotřebí podpořit náročnější činnosti, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele, jinak hrozí jejich výrazný útlum na území České republiky.

  1. Výše redistributivní platby

Pokud nedojde k podpoře náročných zemědělských činností, bude Agrární komora ČR nadále usilovat o přehodnocení redistributivní platby na podporu prvních 150 ha zemědělských podniků. Při úrovni 23 % budou výrazně znevýhodněni střední a větší zemědělci, kteří produkují většinu potravin v Česku a provozují investičně a pracovně náročnější činnosti. Tato hodnota se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie ve výši 13 %. „Je nezbytné připomenout, že současný Strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme. Po roce fungování Strategického plánu je možné jej přehodnotit, a pokud se naplní černé scénáře vývoje českého zemědělství, Agrární komora ČR o to bude usilovat,“ dodává k tomu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

  • Zdroj: Agrární komora ČR