Předseda ASO Bohumír Dufek: Jsem přesvědčen, že si vláda a poslanci musí zvyknout na to, že rozpočet nebude ve schodku 40 miliard, ale minimálně 150 miliard korun!

Předseda ASO Bohumír Dufek: Jsem přesvědčen, že si vláda a poslanci musí zvyknout na to, že rozpočet nebude ve schodku 40 miliard, ale minimálně 150 miliard korun!

V úterý 17. března se uskutečnilo prostřednictvím videokonference jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. V bezprostředním rozhovoru s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem, který jsme zveřejnili v úterý na portálu Odbory.info a dalších našich webových stránkách. V tomto rozhovoru jsme vyzvali vládu ČR, aby našim podnikatelům a zaměstnavatelům pomohla přidělením dodatečných finančních prostředků do státního rozpočtu, protože, podle odborů, tím vláda pomůže i zaměstnancům. Protože požadavky zaměstnavatelů a podnikatelů, zejména živnostníků, na finanční pomoc ze strany vlády ČR více méně neustále rostou, neboť se začíná projevovat útlum ekonomiky, zejména v cestovním ruchu, ve službách, ale i nyní v automobilovém průmyslu, požádali jsme předsedu ASO Bohumíra Dufka o další rozhovor, v němž by vyjádřil názor odborů na to, jak by vláda ČR měla situaci v příštích dnech a týdnech řešit.

⃰Na čem konkrétním jste se na tripartitě dohodli?

Mimochodem, bezprostředním opatřením, na němž se vedení tripartity dohodlo, bylo prodloužení ošetřovného pro rodiče školáků při nynější nákaze koronavirem. Shoda je i na příspěvku státu na mzdy pracovníků z prodejen a dalších provozů s nařízeným uzavřením. I díky iniciativě Asociace samostatných odborů (ASO), ve spolupráci s OSŽ, došlo k podpoře návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ČR a jeho klíčového opatření, díky němuž může vláda pomoci českým zaměstnancům a zaměstnavatelům zmírnit důsledky epidemie COVID-19.

⃰Přirozeně, že se musím zeptat, jak k této dohodě došlo?

V pátek 13. března jsme požádali premiéra Andreje Babiše o mimořádné zasedání předsednictva tripartity, které bylo svoláno na pondělí (16. 3. 2020), ale pak situace vygradovala tak, že bylo jednání přeloženo na úterní osmou hodinu ranní formou videokonference. Především jsme chtěli projednat návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR „Cílený program podpory zaměstnanosti“, který měl celkem šest bodů. Zaprvé se tento program týkal nařízené karantény. Tento bod jsme jednoznačně podpořili. Vláda by měla zaměstnavatelům zafinancovat sto procent nákladů. Dále jsme chtěli projednat a podpořit zaměstnance v případě osobní překážky při pečování o dítě ve věku do deseti let, tzv. ošetřovné, které činí 60 % denního základu příjmu na 9 dnů na děti do 10 let, u samoživitelek a samoživitelů až na 16 dní na děti do 16 let. Také v tomto případě bude placeno sto procent. A za třetí jsme chtěli upozornit na skutečnost, že zítra by měla placená karanténa skončit, takže jsme požadovali její prodloužení.

Jsem velice rád, že se nám podařilo s vládou dojednat, a na tom mají velkou zásluhu jak odbory, tak i podnikatelé a vláda, že tato doba se prodlužuje až do konce karantény. Takže lidé mohou být klidní, nezůstanou úplně bez finančních prostředků. Ostatně všichni, kdo poslouchali včerejší zprávy, tak si určitě všimli, že to premiér Andrej Babiš potvrdil. A konečně jsme chtěli řešit i případy, kdy je překážka v práci na straně zaměstnavatele, to je povinnost uzavřít provoz. V tomto případě bylo dohodnuto, že ministerstva budou podnikatelům sanovat 80 % doplatku.

Jsem přesvědčen, že vláda a poslanci si budou muset zvyknout na to, že rozpočet nebude ve schodku 40 miliard, ale minimálně 150 miliard korun, protože by vláda a poslanci měli především podporovat udržení zaměstnanosti ve firmách a zabránit tak zbytečnému propouštění, a to samozřejmě nemůže být zadarmo.

⃰Takže v tomto ohledu jste s jednáními spokojen?

Svým způsobem ano, ale chtěl bych ještě upozornit na jednu věc. Samozřejmě, že bych byl velice rád, abychom měli slušný rozpočet, který by se naplnil, ale toto je tak mimořádná situace, že tato teorie se musí opustit. Jak už jsem avizoval v pondělí tento týden, jsem přesvědčený, že dopad na státní rozpočet bude ve stovkách miliard. Pamatuji si velice dobře devadesátá léta, i období krize po roce 2000, vždycky to bylo s velkým propadem a potom nastal pozvolný návrat k normálu. Takže jednoznačně říkám: čím dřív pomůže vláda stabilizovat situaci, tak propad nebude tak velký a návrat do normálu bude daleko rychlejší.

Slyšel jsem, že byla bouřlivá diskuse kolem vládního návrhu, aby se podnikatelé vzdali dalších náhrad…

Vedli jsme v úterý odpoledne na ministerstvu práce a sociálních věcí o tom diskusi a uvidíme, co vláda ve čtvrtek nakonec schválí. Ale to by bylo na dlouhou odbornou diskusi. Chtěl bych, aby naši členové věděli, že jsme pro ně udělali maximum. Na tomto místě musím říct, že ať to byli železničáři, zemědělci nebo lékaři, tak jsme všechno dokázali velice rychle se členy vlády a se zaměstnavateli projednat a Asociace samostatných odborů byla rozhodně slyšet. Společně s Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS) jsme ještě předtím vydali prohlášení, v němž děkujeme zaměstnancům, kteří chodí do práce. Musím říct, že jsem se osobně byl podívat na několika nádražích, kde se průvodčí po vlacích pohybovali bez roušek, což považuji, a teď budu velmi slušný, za velice špatný způsob, doslova za hazard se zdravím. Velice si vážím takových zaměstnanců, kteří s nasazením vlastního zdraví zabezpečovali provoz.

Ano, rozumím tomu, že je to velice výjimečná situace, ale měli bychom udělat všechno pro to, aby se něco podobného v budoucnu neopakovalo. Ať to jsou průvodčí, nebo prodavačky ze supermarketů, kde máme také uzavřené kolektivní smlouvy, ale také lékaři včetně sester, a další a další profese, máme i řidiče autobusů a další, nerad bych teď na někoho zapomněl, tak jim slibuji, že udělám všechno pro to, aby se tato situace už nikdy neopakovala. Na jedné straně v dobách klidu neustále hovoříme o tom, jak je potřeba dodržovat bezpečnost práce a na druhé straně nám pak uteče takováto věc.

Za sebe mohu slíbit, že osobně budu iniciovat jednání s cílem zjistit, co vlastně ve Správě státních hmotných rezerv je, protože to, že tam namísto respirátorů byly uskladněny roušky, je doslova skandální. Ostatně o mnohém svědčí i úterní zásah policie a hasičů v Lovosicích. Takový hyenismus není možné tolerovat. Teď je mimořádná doba a proto si vážím přístupu občanů, je vidět, že když je Čechům nejhůř, že se dokážou semknout.

Epidemie jednou skončí a bude potřeba hospodářství velice rychle rozjet. Chtěl bych našim členům slíbit, že uděláme všechno pro to, aby stát uvolnil finanční prostředky z rozpočtu, i když nás to bude něco stát. Občané, hlavně zaměstnanci, platí daně poctivě, a stát by se v této chvíli měl také zachovat jako poctivý stát, který si svých občanů váží a měl by jim pomoct.

Firmy se ocitají v kleštích. Na jednu stranu o jejich zboží není zájem, na druhou stranu nemají z čeho vyrábět, chybějí jim suroviny, a vlastně také zaměstnanci, kteří z obavy z nákazy zůstávají raději doma…

Ano, souhlasím. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu pro tyto firmy připravilo půjčky a podpůrný program přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, který je podle nás velmi hodnotný. A ještě musím říct jednu důležitou věc: EU se konečně po dlouhém mlčení rozhoupala a přidělila jednotlivým zemím celkem, pokud se nemýlím, 38 miliard euro, na ČR připadá částka cca 1 mld. euro, což je 27 miliard korun, a já si myslím, že tyto peníze by měly být poskytnuty těmto firmám, které se s nepříznivým stavem, hlavně s opatřeními státu jako je karanténa, potýkají nejvíce.

Dovolte mně i poslední poznámku. Podle odborů jsou mnohé provozovny nedostatečně vybaveny dezinfekcí a rouškami. Například šéf poštovních odborů si postěžoval, že v provozovně v pražských Malešicích není ani tekuté mýdlo…

Obecně, v dané chvíli, lze říct jediné – došlo k podcenění epidemie. Ale myslím si, že se situace zlepšuje, například i tím, že si lékaři a lékárnici vyrábějí vlastní dezinfekci, že jsou otevřené drogerie a lidé si všemožně sami pomáhají. Momentálně je potřeba udělat vše pro to, abychom v této nelehké situaci obstáli. Na detailní rozbor – co kdo, kdy udělal špatně – si nechme čas, až epidemie odezní.

  • Zveřejněno: 18.03.2020
  • Autor: Michael Mareš

Přehled ekonomických opatření jednotlivých vlád

Přinášíme přehled ekonomických opatření některých států v boji s dopady pandemie koronaviru.

Monetární politika

Obecně u vyspělých zemí platí, že není moc prostoru u úrokových sazeb, tedy se nabízejí jiné nástroje.

ECB už má teď záporné úrokové sazby, rozšíří program kvantitativního uvolňování a usnadní dále přístup k úvěrům

FED chce zabránit zamrznutí úvěrového trhu, a bude kupovat korporátní cenné papíry přes zvláštní finanční nástroje, které spustí znovu (poprvé od roku 2010). dále snížil úrokové sazby o půl procentního bodu. Na trh také vrhnul likviditu ve výši 1,5 bilionu dolarů. Např. zde: https://www.cnbc.com/2020/03/15/the-federal-reserve-has-taken-massive-steps-to-help-markets-heres-whats-left-in-its-arsenal.html

Spekuluje se o dalším kole kvantitativního uvolňování.

Fiskální politika

USA, Trump oznámil, že to bude „big and bold“. Jsou tam nouzové výdaje, dále pak zdroje na testování na koronavir. Další balíček má být ale mnohem větší, kolem 800 mld. dolarů. Návrhy se týkají snížení daní. Demokraté tlačí na to, aby každá rodiny (středně a nízko příjmová dostala šek na 1000 dolarů a to ihned). Ve hře jsou i další sociální dávky.

Velká Británie, balíček 330 mld. liber. Uděláme „vše co bude třeba“ (viz Draghiho fráze „whatever it takes“). Opět použití frází, že to bude odvážné a velké. Jednat se bude o půjčky s vládní garancí, pak bezúročné půjčky na šest měsíců, odpuštění hypoték na tři měsíce, a vydají nějaký nový cenný papír, bude de facto jako krátkodobá půjčka.

Francie, stimulační balíček ve výši 45 mld. euro. Macron: jsme ve válce. Prý neomezená státní podpora pro firmy. Objevuje se zde možnost zestátňování velkých firem. (nebo cesta rekapitalizace, a přebírání podílu)

Německo, na krizi vytáhne „kanón.“ Odložení placení daní, státní rozvojová banka poskytne rozsáhlé bezúročné půjčky a nemá mít limit na financování. Může jít až o 500 mld. eur. Dále pak vládní záruky a finanční zdroje na Kurzarbeit. I zde je krajní možností znárodnění tak, aby nedošlo k bankrotu strategicky důležitých firem.

Evropské odbory k epidemii COVID-19: Musíme zabránit globální recesi

Josef Středula, předseda ČMKOS, který je zároveň i viceprezidentem ETUC/EOK – Evropské odborové konfederace, dnes  zdůraznil, že při aktuálních tripartitních jednáních, která nyní u nás se zaměstnavateli a vládou probíhají, se opírá i o stanovisko evropských odborů. S tímto stanoviskem byla seznámena i Evropská komise.

„Považuji za velmi důležité, uvedl Josef Středula, „že EOK vyzvala vlády, aby byly ostražité a zajistily, aby bezohlední zaměstnavatelé nevyužívali COVID-19 k ospravedlnění snižování stavů či hromadného propouštění.
Vzhledem k nezbytnosti zamezit šíření nákazy, je podle evropskýh odborů nutné, aby nebyly zaměstnancům přerušeny příjmy.
Členské státy a EU by měly přijmout nezbytná ekonomická opatření, aby se tato mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví nezvrhla v globální recesi s katastrofálními důsledky pro zaměstnance a jejich rodiny.
EOK apeluje na to, aby s odbory a zaměstnavatelé byli včas a řádně informováni, aby mohli přispět k zajištění sociálních a ekonomických opatření, která pomohou zaměstnancům.
 
  • Zveřejněno: 17.03.2020
  • Autor: ČMKOS

Automobilka Škoda Auto dnes kvůli koronaviru zastaví výrobu

foto
 
Ilustrační foto – Automobilka Škoda Auto zahájila 18. září 2019 v závodě v Kvasinách na Rychnovsku sériovou výrobu modelu Superb iV s plug-in hybridním pohonem. ČTK/Taneček David

 

Mladá Boleslav – Automobilka Škoda Auto, jeden z největších českých zaměstnavatelů, dnes kvůli prevenci šíření koronaviru zastaví výrobu. Výrobní linky se ve 22:00 zastaví ve všech třech výrobních závodech v ČR – v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí. Zaměstnanci by se na svá pracoviště měli znovu vrátit v pondělí 6. dubna ráno. Primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS) se obává toho, že zahraniční pracovníci nebudou dodržovat karanténu.

Automobilka zaměstnává v Česku zhruba 34.000 lidí, dalších více než 3000 lidí pracuje ve Škodě prostřednictvím pracovních agentur.

 

Zaměstnanci budou od 18. března do 29. března dostávat 70 procent platu, poté 75 procent. Ve firmě jsou již dva potvrzené případy nákazy koronavirem. Škoda Auto je v Česku stěžejní firmou, má subdodavatele z celé republiky. Podle Sdružení automobilového průmyslu představuje Škodovka pro mnoho českých dodavatelů pětinu až 30 procent jejich produkce.

Odborový předák Jaroslav Povšík uvedl, že opatření je důležité zejména z hlediska udržení zaměstnání lidí i v době, kdy by jinak zaměstnavatel musel propouštět. Pro zaměstnance jsou zajištěny lepší finanční podmínky než u podpory v nezaměstnanosti.

Mladá Boleslav bude mít po zastavení výroby v automobilce Škoda Auto pravděpodobně problémy se zahraničními dělníky, řekl ČTK primátor Raduan Nwelati (ODS). Obává se, že nebudou dodržovat karanténu a budou se scházet na veřejnosti. Zaměří se na ně proto policie. Městu přislíbil se situací pomoci i kraj.

Škoda Auto loni dodala do celého světa 1,24 milionu aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery.

zdroj: ČTK

 
 

Zlaté české ručičky prodlouženy!

Chtěli jste se zúčastnit naší soutěže Zlaté české ručičky ale koronavirus vás omezil v odevzdání soutěžní hračky?

Takových případů je více, proto jsme se původní březnový termín odevzdání posunout. O konkrétním datu budeme informovat, zatím je stanovený na neurčito a bude se odvíjet od toho, jak bude pokračovat současná situace. Vzhledem k okolnostem budeme posouvat i termín vyhodnocení porotou. Každopádně děkujeme těm, kteří už své příspěvky zaslali!
 
Veškeré informace včetně přihlášky do soutěže najdete zde.
 

Potravinářská komora ČR: Studenti se mohou zapojit do potravinářské výroby

Nedostatek pracovních sil v zemědělství ani potravinářství výrobu neohrožuje. V pondělí to na tiskové konferenci uvedli prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, jak na svých webových stránkách informovala Potravinářská komora ČR. Tiskovou konferenci v pondělí uspořádaly Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Oba představitelé našich zemědělců a potravinářů vyzvali studenty, aby přišli pomoci, za což dostanou normální mzdu. Nyní není nutný k práci v oboru potravinářský průkaz, stačí čestné prohlášení o bezinfekčnosti, dodala Dana Večeřová. Pro pracovníky v oboru ale stále není dostatek ochranných pomůcek, upozornila.

Žádný z představitelů oblou organizací, tj. Potravinářské komory ČR a Zemědělského svazu ČR, neměl informace o tom, že by některý podnik měl zásadní problémy s výrobou kvůli nedostatku pracovníků, kteří by doma zůstali s dětmi nebo byli v karanténě. „Zatím všechno běží v pohodě. Tedy ne úplně v pohodě, protože všichni jsou vystresovaní,“ uvedl Martin Pýcha. Podniky podle něj také zavedly provozní opatření, aby se možné dopady nákazy minimalizovaly. Ve svazu je podle interního průzkumu pět podniků, které řeší umístění pracovníka do karantény, u žádného nebyla zjištěná infekce koronavirem.

Dana Večeřová vyzvala studenty, aby se přihlásili jak do výroby, tak do obchodu. Zároveň se komory snaží vyřešit situaci s ukrajinskými pracovníky, kterým budou končit víza. Jedná se o tom, že by se automaticky prodloužila, aby se nemuseli vracet na Ukrajinu. „Momentálně ani nemají jak se tam přes Slovensko dostat,“ dodal Martin Pýcha. Dále upozornil, že musí být jasné, co by se stalo, pokud by byl nakažený pracovník v živočišné výrobě, aby nemuseli všichni ostatní zaměstnanci do karantény mimo podnik. „Krávy musíme krmit a dojit každý den, nemůžeme všechny pracovníky poslat domů,“ prohlásil Martin Pýcha.

V ČR podle Večeřové není dostatečná výrobní kapacita, aby se plně dokázala nahradit výroba nebaleného pečiva. Proto se také prodej omezil tím, že v obchodech se nesmí u pečiva shlukovat osoby a musí mít pomůcky osobní hygieny. Prezidentka také apelovala na veřejnost, aby se neplýtvalo s potravinami, které se lidé ve velkém předkoupili do zásoby. „Nerada bych se dočkala toho, že po odeznění paniky budeme v popelnicích nacházet velké množství potravin,“ uzavřela Dana Vačeřová.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR

Odborové centrály ČMKOS a ASO oceňují české zaměstnance

Vyjadřujeme všem zaměstnancům, kteří v této složité situaci pracují, velké uznání a poděkování
 
Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů vyslovují velké uznání všem zaměstnancům v ČR, kteří pracují a významně se podílejí na tom, aby se v této pro nás všechny nesmírně zkoušené době, chod v ČR nezastavil. Nelze vyjmenovat všechny profese, ať jsou to především zdravotníci, hasiči, policisté, záchranáři, prodavači, lidé v dopravě, na železnici, v energetice, nepřetržitých provozech, zajišťující potraviny, vodu, teplo, ale i televizní a rozhlasové vysílání, abychom měli informace a další a další doslova hrdinové v práci. Děkujeme i našim odborářům v podnicích a institucích, kteří se společně se zaměstnavateli  snaží zajistit co možná nejbezpečnější výkon práce. 
 
Oceňujeme vaše úsilí a ujišťujeme vás, že odbory vyvinou maximální úsilí, aby finanční dopady „koronavirové krize“ byly na naše zaměstnance co nejmenší.

Děkujeme vám a jsme na vaší straně
 
Josef Středula, předseda ČMKOS
Bohumír Dufek, předseda ASO

Návod: Co přesně můžete dělat v karanténě, kterou vláda uvalila na Česko

Jen do práce a zpět a na nutné nákupy. To jsou stručně zbylé možnosti pohybu po území Česka.

Vláda s platností od půlnoci z neděle na pondělí zavedla karanténu na celém území České republiky. „Pro nás je nejdůležitější, aby lidé omezili styk a aby se postarali o své prarodiče a rodiče. Problém je také ten, že řada lidí nedodržovala karanténu,“ uvedl v neděli premiér Andrej Babiš.

Po dobu od 16. března do 24. března (do 6:00) tak platí, že je zákaz volného pohybu po celém území Česka s vyjmenovanými výjimkami. Mezi ně patří například: cesta do zaměstnání nebo nutná cesta za rodinnou, návštěva lékaře či obstarání základních životních potřeb. Co přesně tedy smíme a co ne?

Smím na ulici?

Podle platného usnesení lidé nemají opouštět domovy až na výjimky, mezi které patří: cesta do zaměstnání nebo nezbytná cesta za rodinou a blízkými osobami. Lidem je také podle usnesení dovoleno si dojít na nákup potravin, léků, kosmetiky a jiných zdravotních pomůcek.

Stejně tak je možné v neodkladných záležitostech navštívit lékaře. A vyřídit si nezbytné úřední záležitosti.

Výjimka také platí pro zdravotníky, dobrovolníky, kteří pomáhají ve zdravotnických a jiných zařízeních. Venku se mohou kvůli svému povolání pohybovat lidé pracující ve veřejné hromadné dopravě a další infrastruktuře. „Dále se mohou volně pohybovat osoby, kteří pracují v rozvážkových službách,“ stojí v usnesení.

Vláda pak doporučuje zaměstnavatelům, aby umožnili svým pracovníkům práci na dálku, a dále se doporučuje pozastavit činnosti, které nejsou nezbytné pro provoz zaměstnavatele.

Co vládní rozhodnutí ruší, zakazuje nebo nově povoluje:

– Vláda ukládá pracovní povinnost žákům a studentům 5. a 6. ročníků lékařských vysokých škol a nelékařským zdravotnickým pracovníkům (sestry, záchranáři atd.) na středních školách. Jako posily je potřebují krajské hygienické stanice, záchranné služby a nemocnice.

– Všichni zdravotníci, lékař, farmaceuti a další nelékařské profese mají zákaz čerpání dovolené po dobu nouzového stavu.

– Ministerstvo financí promine veškeré pokuty za pozdní podání daňového přiznání či kontrolního hlášení, posouvá se termín pro daňová přiznání na 1. 7.

– Novou vlnu EET ministerstvo neodsune, ale nebude neplnění povinností sankcionovat.

– Na pomoc policii je povolána armáda a Celní správa.

– Úřady musí omezit úřední hodiny na maximálně 3 hodiny v pondělí až ve středu.

– Stát dočasně znovuzavedl ochranu státní hranice s Německem a Rakouskem v období od 16. 3. do 4. 4.

– Hejtmani a primátor hlavního města Prahy jsou povinni určit školu pro péči o děti ve věku 3 až 10 let, jejichž rodiče jsou zaměstnanci bezpečnostních sborů, zdravotnických služeb či orgánů ochrany zdraví.

– Mateřské školky mohou pečovat o maximálně patnáctičlenné skupiny dětí.

– Ruší se doplňující senátní volby na Teplicku.

Můžu si tedy dojít nakoupit?

Ano, ale jenom do některých obchodů. Otevřené už od sobotního rána mohou být jen obchody s potravinami, s drogerií, lékárny nebo čerpací stanice. Vůbec se nesmí nakupovat na tržištích, jako je například Sapa. V provozu ale zůstávají internetové obchody. Naopak nově otevřela vláda autoservisy, stanice technické kontroly.

Povoleno je také využívání nezbytných bankovních a poštovních služeb.

Lidé by také měli dbát na to, aby při kontaktu s ostatními osobami ve veřejných prostorách měli odstup nejméně dva metry. Vláda rovněž upozorňuje na to, aby občané z hygienických důvodů platili platebními kartami.

Můžu jít do restaurace?

Ne. Restaurace jsou už od soboty na deset dní zcela uzavřené. Uzavřeny musí být i jídelní části obchodních domů, které mají nákupní plochu přes 5000 metrů čtverečních. Výjimku mají stravovací provozovny, které neslouží veřejnosti, například závodní jídelny, stravování poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a podobně. Zákaz se také nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb. Jde třeba o provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny.

Další změny v provozu obchodů a služeb:

– Ruší se provoz autoškol a taxislužeb s výjimkou těch, které mají licenci pro dovoz jídla a osob.

– Uzavírají se samoobslužné prádelny a čistírny a také prodejny elektro, které měly dosud výjimku. Ruší se prodej ubytovacíh služeb.

– Hobbymarkety budou fungovat pouze pro živnostníky a podnikatele, kteří jejich sortiment potřebují pro své podnikání. Pro veřejnost zůstanou uzavřené.

– Otevřou autoservisy a STK, květinářství, zahrádkářské potřeby, pohřebnictví nebo prodej zdravotnických potřeb.

– Uzavírají se vnitřní i venkovní sportoviště.

– Ruší se modré zóny ve městech.

Co sport nebo nějaká zábava?

Běžet můžete cestou do práce. Nebo jet na kole, a tak se vyhnout MHD. Vláda už dříve zakázala návštěvy ve vnitřních i venkovních sportovištích s účastí nad 30 lidí, bazénech, fitness centrech, soláriích a saunách.

Na zdravotní procházku je možné vyjít. Ideálně pouze s lidmi, s kterými žijete. A je třeba u toho dodržet co možná největší odstup od ostatních lidí. Tudíž do lesa nebo do parku smíte. Ale dát si tam sraz s dalšími desítkami lidí je špatně, vysvětlil kabinet po nedělním zasedání.

I u kultury máte smůlu. Už ve středu vláda zavřela divadla a kina. Vláda zakázala i sportovní utkání a náboženské akce, kde by bylo více než třicet lidí. Zakázán je i provoz heren a kasin.

Je možné vycestovat z Česka?

Ne. Jedině ve vymezených výjimkách za prací. A to prozatím až do stokilometrové vzdálenosti. Kromě toho udělila dříve vláda výjimku, kterou budou mít řidiči kamionů, piloti, vlakové čety, lodníci, příslušníci záchranných sborů i lidé, kteří pracují v blízkosti hranic v sousedních zemích.

Mohu poslat děti do školy a školky?

Jak jistě víte, školy od základních až po vysoké byly minulý týden uzavřeny. Vláda hodlá rodičům, kteří kvůli tomu pečují o své děti doma, prodloužit možnost čerpat ošetřovné. V této chvíli by jim nárok na dávku končil po devíti dnech, tedy již ve čtvrtek. Zatím také ošetřovné platí pro rodiče dětí do deseti let. Vláda zvažuje, že věkový limit navýší na 15 let.

Co se týče školek, zatím nepadl plošný příkaz k uzavření. Nicméně řada z nich zavírá kvůli nedostatku dětí nebo z preventivních důvodů.

Co hrozí, když nedodržím karanténu?

Pokud někdo nebude karanténu dodržovat, hrozí mu pokuta až 3 miliony korun. Kromě toho vláda také schválila návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové, podle kterého je šíření koronaviru trestným činem.

Vláda už 12. března vyhlásila na třicet dní nouzový stav, který razantně omezil pohyb lidí. Podle krizového zákona by mohlo dojít i k omezení provozu městské hromadné dopravy a vlakových i autobusových spojení po celé republice. Babiš to ale prozatím popřel a přímo řekl, že vláda naopak hromadnou dopravu posílí, aby nebyla tak velká koncentrace lidí.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prehledne-co-presne-muzete-delat-v-karantene-kterou-vlada-uvalila-na-cesko-93219?seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=315431&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

  • Zdroj: Seznamzpravy.cz

Pracovní právo versus koronavirus

Pracovněprávní souvislosti přerušení činnosti zaměstnavatele nebo nemožnosti přidělovat práci na pracovišti

I. Základní přehled možností

Pokud zaměstnavatel v důsledku mimořádného opatření vlády nemůže fakticky provozovat svou činnost, případně nemůže, či z preventivních důvodů nechce přidělovat zaměstnancům práci na pracovišti, nebo nemůže přidělovat práci, kterou zaměstnanci dosud vykonávali, existuje několik možných nástrojů řešení.

V prvé řadě jde o dohodu o výkonu práce z domova ve smyslu § 317 zákoníku práce. Pokud to umožňuje zaměstnancova pracovní pozice, pak se může jednat o velmi vhodný nástroj, jehož uplatnění nebude mít pro zaměstnavatele ani zaměstnance žádné závažné negativní důsledky. Při výkonu práce z domova nedochází ze strany zaměstnavatele k nutnosti kompenzovat výpadek v příjmu, neboť zaměstnanec pracuje a za vykonanou práci mu přísluší mzda nebo plat.

Na výkonu práce z domova se musí obě strany dohodnout, a to buď dopředu (například prostřednictvím ujednání v pracovní smlouvě, na jehož základě může zaměstnavatel v případě potřeby umožnit zaměstnanci pracovat z domova), nebo v konkrétní situaci.

Jestliže zaměstnanec v předcházejícím období odpracoval práci přesčas nebo ve svátek, připadá do úvahy, že mu zaměstnavatel v době, kdy mu nemůže přidělit práci, nařídí čerpání náhradního volna podle § 114 odst. 3 a § 115 odst. 1 zákoníku práce u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře a podle § 127 odst. 1 a § 135 odst. 2 zákoníku práce v nepodnikatelské sféře.

Pokud by to odpovídalo zaměstnancovým zájmům, lze se dohodnout i na čerpání neplaceného volna. Podmínkou je ovšem dohoda obou smluvních stran. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci čerpání náhradního volna jednostranně nařídit.

V případě, že by zaměstnavatel nemohl zaměstnanci přidělit práci odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, nicméně zaměstnavatel měl možnost přidělit zaměstnanci jiný druh práce, lze se na takovém řešení dohodnout. Jednostranné převedení na jinou práci ze strany zaměstnavatele není přípustné.

Řešení nucené nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti prostřednictvím čerpání dovolené se nejeví jako vhodné vzhledem k tomu, že o čerpání dovolené má být rozhodnuto alespoň 14 dnů předem a dovolená má sloužit k odpočinku a regeneraci pracovních sil, nikoli k řešení případu, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci.

Pokud nebude v daném případě možné uplatnit ani jeden z výše nastíněných nástrojů, pak bude nutné nepřidělování práce zaměstnancům posoudit jako překážku v práci na straně zaměstnavatele.

II. Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Zákoník práce rozeznává následující typy překážek v práci na straně zaměstnavatele:

  • prostoj – § 207 písm. a) zákoníku práce,

  • nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost – § 207 písm. b) zákoníku práce,

  • částečná nezaměstnanost – § 209 zákoníku práce,

  • jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele – § 208 zákoníku práce.

 

Prostoj je definován jako přechodná závada, v jejímž důsledku nemůže zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci a která byla způsobena nezaviněnou poruchou na strojním zařízení, výpadkem dodávky surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami. Aby se jednalo o prostoj, musí závada nastat náhle a neočekávaně. Obvykle se jedná o okolnosti mechanické či technologické povahy. Prostoj nemůže být uplatněn pouze na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele. Musí se jednat o důsledek objektivní okolnosti, kterou lze podřadit pod výše popsaný pojem přechodná závada.

Lze si představit případ, kdy v důsledku mimořádného opatření, případně preventivního opatření zaměstnavatele nebo zvýšené absence zaměstnanců v souvislosti s karanténními opatřeními dojde k tomu, že tento zaměstnavatel výrazně omezí nebo přeruší činnost. Pokud tento zaměstnavatel například dodává jinému zaměstnavateli nezbytné suroviny, součástky či jiné vstupy nepostradatelné pro zajištění jeho činnosti, pak by se u tohoto druhého zaměstnavatele mohlo jednat o prostoj, tedy uplatnění překážky v práci podle § 207 písm. a) zákoníku práce.

Přijatá mimořádná opatření bezpochyby nelze považovat za důsledek nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události. Překážka v práci podle § 207 písm. b) zákoníku práce proto také uplatněna být nemůže.

Částečnou nezaměstnanost, tedy překážku v práci podle § 209 zákoníku práce může zaměstnavatel uplatnit v případě, kdy:

  • není zaměstnavatelem, který odměňuje své zaměstnance platem (například příspěvková organizace nebo jiný zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce),

  • nemůže přidělovat práci v důsledku dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách,

  • dohodl se na aplikaci částečné nezaměstnanosti s odborovou organizací,

  • případně nahradil dohodu s odborovou organizací vnitřním předpisem, pokud u něj žádná odborová organizace nepůsobí.

 

U některých zaměstnavatelů dochází k tomu, že v důsledku mimořádných opatření vlády dochází k dočasnému omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Jde-li o zaměstnavatele tzv. podnikatelské sféry, tj. zaměstnavatele, který odměňuje své zaměstnance mzdou, připadá v těchto případech do úvahy aplikace překážky v práci podle § 209 zákoníku práce, tj. částečné nezaměstnanosti. U zaměstnavatele nepodnikatelské (rozpočtové) sféry částečná nezaměstnanost vyhlášena být nemůže.

Částečná nezaměstnanost se uplatní pouze na základě dohody s odborovou organizací. Jestliže u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Dohoda s odborovou organizací, případně vnitřní předpis, má upravit výši náhrady mzdy, která bude zaměstnancům v době částečné nezaměstnanosti poskytována. Náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Nedojde-li k uplatnění žádné z výše popsaných překážek v práci, bude nepřidělování práce zaměstnanců v důsledku plnění mimořádných opatření vlády muset být považováno za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž zaměstnanci podle § 208 zákoníku práce přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Ošetřování člena rodiny

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění. Jde o jednu z důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance.

Podle § 39 zákona o nemocenském pojištění vzniká při splnění podmínek účasti zaměstnance v nemocenském pojištění nárok na ošetřovné (a současně povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci) mimo jiné při:

  • ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,

  • ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou,

  • péči o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, která potřebuje ošetřování či péči, žije se zaměstnancem v domácnosti. Splnění této podmínky se nevyžaduje v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

Pokud v důsledku zákazu přítomnosti dítěte ve škole musí zaměstnanec o dítě pečovat, jde o překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci. Překážku v práci musí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného průtahu oznámit.

V době ošetřování člena rodiny neposkytuje zaměstnavatel zaměstnanci mzdu ani náhradu mzdy. Ztráta na výdělku je zaměstnanci kompenzována prostřednictvím dávky poskytované z nemocenského pojištění, kterou je ošetřovné.

O výplatu ošetřovného je třeba požádat. Informace o postupu pro podání žádosti, včetně odkazu na příslušné formuláře jsou k dispozici zde: https://www.cssz.cz/-/doporuceny-postup-pro-podani-zadosti-o-osetrovne-pri-peci-o-dite-do-10-let-z-duvodu-uzavreni-skolskeho-detskeho-zarizeni-skoly-

Podpůrčí doba, tj. maximální doba, po kterou lze vyplácet ošetřovné, činí:

  • 9 kalendářních dnů,

  • 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

 

Výše ošetřovného činí za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu.

Překážka v práci z důvodu ošetřování člena rodiny trvá i po uplynutí podpůrčí doby. V případě trvající potřeby pečovat o dítě je tedy zaměstnavatel i po uplynutí 9, resp. 16 kalendářních dnů i nadále povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci už ovšem nepřísluší ošetřovné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje urychlené přijetí změny zákona o nemocenském pojištění tak, aby podpůrčí doba pro ošetřovné trvala po celou dobu, po kterou bude trvat uzavření škol a školských zařízení: https://www.mpsv.cz/web/cz/-/mpsv-predlozi-vlade-osetrovne-pro-deti-do-15-let-po-celou-dobu-uzavreni-skol-a-i-pro-i-osvc

 

Karanténa

Po návratu ze států, ve kterých je dáno vysoké riziko přenosu nákazy (aktuální seznam zde: https://koronavirus.mzcr.cz/staty-sveta-s-vysokym-rizikem-prenosu-nakazy/), platí v důsledku mimořádného opatření vlády povinnost bezprostředně po návratu do ČR kontaktovat svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Lékař je u těchto osob povinen rozhodnout o 14denní karanténě.

Výjimka je dána pro řidiče nákladních vozidel, řidiče autobusů, posádky dopravních letadel, strojvedoucí, vlakové čety a vozmistry, lodní kapitány a členy posádek plavidel a posádky vozů správce komunikace.

Zaměstnanec, který je v karanténě, musí tuto skutečnost bezodkladně oznámit zaměstnavateli. Karanténa představuje jednu z důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci. Zaměstnanci přísluší:

  • v prvních 14 dnech trvání karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele podle § 192 zákoníku práce,

  • od 15. dne trvání karantény nemocenské podle § 23 a následujících zákona o nemocenském pojištění.

 

Oblast hygieny práce

Oblast hygieny práce se řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

  • § 45 a násl. – očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb

  • § 46 – povinnost cizinců podrobit se očkování

  • § 62 a násl. – postup při výskytu infekčního onemocnění

  • § 66 – opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby

  • § 69 – Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

a jeho prováděcími předpisy

  • vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče

  • vyhláška č. 35/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť

Pro zaměstnavatele vyplývají povinnosti na úseku hygieny práce zejména

Osobní ochranné prostředky a mycí, čistící a dezinfekční prostředky (mýdlo, ručníky) zaměstnavatel poskytuje podle

Zvyšuje se životní i nezabavitelné minimum

Vláda s účinností od 1. dubna 2020 zvýší životní minimum jednotlivce o 450 korun na 3860 korun. Zároveň rozhodla s účinností od 1. července 2020 o podstatném zvýšení částky nezabavitelného minima, kterou exekutor nesmí dlužníkovi srazit z čisté mzdy.

Dosud se nezabavitelné minimum počítalo jako dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení na povinného, který se zvyšuje o čtvrtinu za každou vyživovanou osobu. Nově se nezabavitelné minimum bude počítat jako tři čtvrtiny uvedeného součtu zvýšeného o třetinu za každou vyživovanou osobu. Pro ilustraci u dlužníka s jednou vyživovanou osobou půjde o zvýšení ze současných 8 260 na 10 103 korun.
 
Kvůli růstu životního minima se také zvedne částka, nad níž může exekutor provést srážky ze mzdy bez omezení, a to z dnešních 19 824 na 20 724 korun.
 
  • Zveřejněno: 11.03.2020
  • Autor: redakce