Cestovní ruch se v Česku v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě hrubého domácího produktu země se propadl na 1,48 %, což ve finančním vyjádření představovalo 84,3 miliardy korun. Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví přináší aktualizované časové řady „Satelitního účtu cestovního ruchu“.

„Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 1,45 %. Meziročně se jednalo o dramatické snížení, neboť v roce 2019 stejný podíl dosáhl 2,76 %, tedy více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Výrazně se propadla produktivita celého odvětví,“ uvedl Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.

V roce 2020 navštívilo Českou republiku 10,3 milionu zahraničních návštěvníků. Meziročně jich bylo o 72,4 % méně. Naopak čeští občané realizovali téměř 63 milionů cest v tuzemsku a 5,4 milionu cest do zahraničí.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 135,8 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2019 byl nicméně tento indikátor v meziročním srovnání o 127 % vyšší.

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 36 %, což bylo 49,0 miliard korun. Zbývajících 64 % finančních prostředků (86,9 miliardy korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

Zaměstnanost v oboru činila 222,0 tisíce osob a meziročně se snížila o 7,3 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství poklesl na 4,16 %. V turismu tak pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.

Cílem bylo vytvořit jednoduchou, srozumitelnou, souhrnnou informaci o KPŽ založenou na kvalitních teoretických a empirických podkladech. Sestavený kompaktní výzkumný nástroj byl představen v podobě baterie položek dotazníku, z jehož výsledků je možné spočítat jednoduchý index, který také umožní s co nejmenším počtem číselných údajů regionální, odvětvové, časové a další srovnávání. SQWLi byl posléze využit v rámci národně reprezentativních průzkumů v České republice ke sledování vývoje kvality pracovního života v čase, ale také k detailní analýze činitelů KPŽ z pohledu různých částí pracovní populace (např. dle pohlaví nebo věku).

Aktualizace časových řad proběhla v souladu s metodikou měření pomocí indexu SQWLi standardizovaným a reprezentativním šetřením pro zajištění maximální spolehlivosti dat. Toho bylo dosaženo za pomoci kvótního nebo pravděpodobnostního postupu výběru dotazovaných, kde základním souborem pro výběr je množina všech ekonomicky aktivních obyvatel ČR ve věku 18 a více let. Pro dotazování v roce 2020 byl zachován původně plánovaný minimální počet 2000 respondentů: celkem bylo obesláno 6095 respondentů, navrátilo se 2033 vyplněných dotazníků. Analýza dat ukázala, že v roce 2020 došlo k mírnému poklesu celkového hodnocení kvality pracovního života z 75.7 na 74.9 bodů (míra důležitosti jednotlivých aspektů zůstává dlouhodobě téměř nezměněna). Tato změna je v rozporu s předchozím trendem zvyšování kvality pracovního života mezi lety 2017 a 2019.

I když je SQWLi nedocenitelný jakožto nástroj pro ohodnocení kvality pracovního života s vysokou mírou konzistence napříč časem, jeho zaměření je relativně úzce spojené s klasickými tvrdými faktory kvality pracovního života (např. výše výdělku a technické vybavení v zaměstnání) a nenabízí detailnější vhled do aktuálních témat v pracovním světě (např. dopad práce z domova) a jejich vztahu k celkové kvalitě pracovního života. Z důvodu neustálého vývoje společnosti, forem práce a, mimo jiné, také dalekosáhlých dopadů COVID-19 v letech 2020 a 2021, byl reprezentativní průzkum populace pro projekt KPŽ 2020 rozšířen o kategorie, pro které sice neexistovala historická data, nicméně umožnila další metody analýzy, především v ekonomickém směru. A také poskytla informace o širším spektru témat spojených s kvalitou pracovního života.

V rámci projektu bylo sepsáno šest odborných článků publikovaných v Časopise výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA), které do velké míry toto rozšíření reprezentativního dotazníku využívají. Veškeré články jsou bez omezení k dispozici online, níže je jejich souhrn.

• Změny kvality pracovního života v České republice v důsledku pandemie COVID-19 (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.    
• Harmonizace osobního a pracovního života (autor: Mgr. Naděžda Čadová, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Článek přináší informace o tom, jak je pro české pracující důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.
• Jak se pandemie covid-19 promítla do kvality pracovního života? (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
• Dopad absence a prezentismu na produktivitu práce v České republice (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.
• Diferenciace indikátoru subjektivní kvality pracovního života (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.
• Problémy chování na pracovišti a jejich dopad na životní a pracovní spokojenost (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti – existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. – na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.

V rámci projektu byla na základě veřejného výběrového řízení také zahájena spolupráce se společností Beneš & Michl za účelem vytvoření nových webových stránek Kvalita pracovního života. Práce na nových webových stránkách byla zahájena na začátku září 2021 a v době psaní tohoto souhrnu projektu je v poslední fázi testování před oficiálním spuštěním na nové adrese www.pracovnipohoda.cz, která byla vybrána za účelem přiblížení tématiky širší veřejnosti, nejen odbornému publiku.

Souhrnné informace k možnostem pomoci občanům Ukrajiny, kteří přicházejí v důsledku válečného konfliktu do České republiky, případně v ČR dlouhodobě žijí a pracují a také zaměstnavatelům, kteří občany Ukrajiny zaměstnávají nebo zaměstnají.

Podrobnosti týkající se povolení k zaměstnání, ale i možnosti čerpání některých nepojistných sociálních dávek jsou k dispozici na portálu MPSV v češtině a ukrajinštině.

Občané Ukrajiny, kterým Ministerstvo vnitra udělilo speciální vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc a dále o příspěvek na bydlení.

Komplexní informace týkající se všech dávek a oblasti zaměstnanosti v rámci agendy Úřadu práce ČR.

Než se vydáte na Úřad práce ČR 

Volná pracovní místa v ČR 

Informace související s povolením k pobytu v návaznosti na konflikt na Ukrajině jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Zaměstnanci českobudějovického závodu akciové společnosti Koh-i-noor Hardtmuth vstoupili do Odborového svazu KOVO. Pod jeho křídly a jeho podporou pak před koncem loňského roku podepsali s vedením firmy novou kolektivní smlouvu. Uzavřené dohody vstoupily v platnost 1. ledna 2022 a garantují například šestiprocentní růst základních mezd všech zaměstnanců.

„V českobudějovickém Koi-i-nooru vzniklo seskupení členů na podnět mistrů výroby. Dřevařské odbory šly do likvidace a zaměstnanci měli obavy o garanci benefitů, které zajišťovala původní kolektivní smlouva v situaci, kdy její platnost skončí. Našli si nás sami, a věci nabraly rychlý spád. Následovala intenzivní jednání a práce na Kolektivní smlouvě. Seskupení členů ve firmě vzniklo loni 26. října a k podpisu smlouvy došlo již 16. prosince, přičemž o našem prvním návrhu kolektivní smlouvy zaměstnavatel nechtěl jednat.“ uvedla vedoucí jihočeského Regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO v Českých Budějovicích Pavlína Jirková.

Vedle už zmíněného nárůstu základních mezd všech zaměstnanců o 6 procent se podařilo zachovat všechny stávající benefity, pracovní dobu 37,5 hodiny týdně a nově prosadit odměnu pět tisíc korun za každých pět let odpracovaných ve firmě. „Současně se nám podařilo vyřadit z kolektivní smlouvy dohodu o částečné nezaměstnanosti dle § 209 Zákoníku práce pouze za 60 procent průměrné náhrady mzdy. V tomto případě jde dle zákona o překážku na straně zaměstnavatele a výši náhrady mzdy domlouváme se zaměstnavatelem vždy dle individuálních podmínek. Vyřazena byla také různá ustanovení povinností jednotlivým zaměstnancům, protože ty patří do pracovního řádu,“ poznamenala Jirková.

Zástupce Seskupení členů OS KOVO v českobudějovickém Koh-i-nooru Miroslav Krčka zmínil, že „důvodem pro založení odborové organizace KOVO byla nemožnost vstoupit do stávající odborové organizace v dřevozpracovatelském průmyslu, která je v letošním roce v likvidaci. Současně jsme ovšem logicky chtěli mít možnost prosazovat oprávněné požadavky zaměstnanců v pracovně právní, sociální a mzdové oblasti. OS KOVO přitom bylo regionálně nejdostupnější. Naším cílem zůstává především narovnání pracovního prostředí a podpora kvalifikované práce. V plánu také máme prosadit nové sociální výhody a benefity pro zaměstnance.“ řekl Krčka.  

Členství zaměstnanců firem mimo strojírenství a kovoprůmysl umožňují podle zmocněnce Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje Jana Janouška stanovy Kováků už řadu let. V podnicích navíc není nutný vznik základních odborových organizací. Stanovy svazu počítají mimo jiné s formou členství prostřednictvím takzvaného seskupení členů, kdy za zaměstnance firem jednají přímo specialisté OS KOVO. Zkušení vyjednavači, legislativci, odborníci na pracovní právo či bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

___
Českobudějovická akciová společnost Koh-i-Noor Hardtmuth je tuzemským výrobcem psacích a výtvarných potřeb. Firma byla založena roku 1790 Josefem Hardtmuthem ve Vídni. Název firmy je odvozen od slavného diamantu. Roku 1802 si nechala firma patentovat recept na výrobu tuhy do tužek. Ta sestávala ze směsi jemného jílu a grafitu smíchaných v určitém poměru. Roku 1945 byla firma znárodněna, roku 1992 přešla do soukromých rukou a od roku 2007 je společnost součástí skupiny Koh-i-noor Holding, a.s. Společnost má obchodní kapacity ve více než 80 zemích světa. Majitelem společnosti je od roku 2000 podnikatel Vlastislav Bříza.

Sklizňová plocha obilovin, včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin, se meziročně zvýšila o tisíc ha, tj. o 0,1 % na 1 345,8 tis. ha. Celková sklizeň ve výši 8 227,1 tis. tun byla meziročně vyšší o 100,4 tis. tun, tj. o 1,2 %. Nad úrovní roku 2020 byla sklizeň pšenice jarní, ovsa, kukuřice na zrno a ostatních obilovin. Hektarový výnos obilovin 6,11 tuny byl meziročně vyšší o 0,07 tuny, tj. o 1,2 %, z toho u pšenice ozimé byl dosažen hektarový výnos 6,47 tuny (6,20 tuny v roce 2020), pšenice jarní 4,93 tuny (4,31 tuny), žita 5,03 tuny (5,48 tuny), ječmene ozimého 5,87 tuny (6,09 tuny), ječmene jarního 5,09 tuny (5,15 tuny), ovsa 3,37 tuny (3,92 tuny), kukuřice na zrno 9,65 tuny (9,46 tuny) a tritikale 4,73 tuny (5,07 tuny).

Produkce luskovin byla vyšší než v roce předešlém. Celkem bylo sklizeno 111,9 tis. tun luskovin. Z toho hrachu na zrno 104,4 tis. tun, což je o 19,6 tis. t (o 23,1 %) více než v roce minulém. Celková sklizeň brambor po zahrnutí sklizně domácností ve výši 812,1 tis. tun představovala proti roku 2020 snížení o 18,8 tis. tun (o 2,3 %). Hektarový výnos ve výši 28,15 tuny byl o 0,42 tuny vyšší. V roce 2021 došlo ke snížení osevních ploch olejnin celkem o 7,9 tis. ha (o 1,8 %) na výměru 442,3 tis. ha. Dosažená produkce z této plochy 1 176,3 tis. tun je o 171,2 tis. tun nižší než v roce minulém. Řepky bylo sklizeno 1 024,9 tis. tun, v roce předchozím 1 245,3 tis. tun, čímž došlo ke snížení o 220,4 tis. tun.

Jednoletých pícnin na orné půdě bylo sklizeno 8 883,6 tis. tun zelené píce, tj. o 558,8 tis. tun méně než v roce 2020. Produkce zeleniny po zahrnutí sklizně domácností byla proti předchozímu roku vyšší. V roce 2021 bylo sklizeno 333,5 tis. tun zeleniny (310,7 tis. tun v roce 2020). Produkce ovoce (bez malin, včetně domácností) 313,5 tis. tun byla proti loňskému roku nižší (314,1 tis. tun v roce 2020). Na 16,4 tis. ha plodících vinic se při hektarovém výnosu 5,51 tuny (5,60 tuny v roce 2020) sklidilo 90,1 tis. tun hroznů, tj. o 318 tun méně než v roce 2020. Produkce chmele ve výši 8 306 tun se proti roku 2020 zvýšila o 2 381 tun (tj. o 40,2 %). Výnos chmele z jednoho hektaru 1,67 tuny byl také vyšší, a to o 0,48 tuny než v roce minulém.