Tripartita projednala návrh státního rozpočtu. Odbory, ale i zaměstnavatelé, mají k němu řadu výhrad a požadují ještě jeho dopracování o jejich kritické připomínky!

Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tzv. tripartita dnes projednala návrh státního rozpočtu na rok 2022. Na tiskové konferenci k průběhu tripartity vystoupili předseda vlády ČR Petr Fiala, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ČR Jan Wiesner a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Premiér Petr Fiala v úvodu tiskové konference uvedl, že současná vláda odmítla původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 od předchozí vlády expremiéra Andreje Babiše, který činil 177 mld. korun. Podle něho by tento rozpočet podporoval zvyšování inflace a znehodnocování úspor občanů. Proto nová vláda Petra Fialy předložila dnes na jednání tripartity návrh nového státního rozpočtu. Zdůraznil, že je to rozpočet protiinflační. Načež konstatoval, že nová vláda dosáhla svého cíle to je, že rozpočet bude pod úrovní 300 miliard korun schodku rozpočtu, neboť je to 280 miliard. Druhým cílem, podle něho, je šetřit i na výdajové straně, což také vláda splnila tím, že původně navržený schodek rozpočtu byl snížen o 77 miliard korun. Petr Fiala v této souvislosti prohlásil, že snížený rozpočet snížený rozpočet nebude mít dopad na občany a jejich mzdy a zároveň, že nebude mít dopad na investice. V závěru svého úvodního vystoupení poděkoval, zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců, to je odborům, za jejich velmi věcnou diskusi a za řadu konkrétních připomínek, varování a upozornění.

Poté vystoupil ministr Financí Zbyněk Stanjura, který prohlásil, že dnešním návrhem státního rozpočtu pro rok 2022 nekončí sociální dialog se sociálními partnery, to je se zaměstnavateli a odbory. Načež dodal, že ke státnímu rozpočtu se vláda ČR spolu se zaměstnavateli a odbory vrátí v příštích dnech, aby s nimi prodiskutovala některé záležitosti rozpočtu, které nejsou zcela uzavřeny.

Zbyněk Stanjura také zdůraznil, že jde o protiinflační návrh rozpočtu. Konstatoval, že je to skoro o 100 miliard korun méně, než byl původní návrh rozpočtu od bývalé Babišovy vlády. Zároveň je to o 140 miliard korun méně, než byl výsledek hospodaření za rok 2021. Současně je to o 220 miliard korun méně, než byl plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2021. Podle něho současná vláda ušetřila 77 mld. Kč, z toho 62 mld. Kč na běžných výdajích. Například na celkovém objemu mezd ušetřila 9 mld. korun, ale i tak objem mezd pro státní zaměstnance roste o 7 mld. Kč, podotkl. Načež potvrdil, že zachovají platby za státní pojištěnce zůstanou na úrovni roku 2021. Tím se, podle něho, v letošním roce uspoří 14 miliard korun. Přičemž dodal, že jsou sníženy neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, například 8 miliard korun na podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky. Současně takto vláda predikuje příjmy státního rozpočtu ve výši 62 mld. korun, z toho kolem 21 miliard poputuje do mimořádné valorizace penzí kvůli vysoké inflaci, tři miliardy korun do příspěvků na bydlení kvůli zdražení energií či pět miliard korun do zvýšených úroků u státního dluhu.

Prezident KZPS ČR Jan Wiesner v úvodu zdůraznil, že zaměstnavatelé samozřejmě podporují stabilitu veřejný ch financí a rozpočtou odpovědnost, protože to podporuje ekonomický růst. Ale vzápětí dodal, že zaměstnavatelé dostali k seznámení návrh státního rozpočtu až v úterý o půl šesté večer. Takže nestačili probrat všechny konkrétní návrhy a fakta, uvedená v rozpočtu, dokladně rozebrat a promyslet. Proto Jan Wiesner požádal ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se sociální partneři mohli v příštím týdnu nad tímto rozpočtem znovu sejít a vše znovu prodiskutovat jednotlivé vazby všech navržených ukazatelů. Měl na mysli to, že řada původně plánovaných akcí, zejména investičního charakteru, se přesouvá na rok 2023 a 2024.

Poté Jan Wiesner položil důraz na to, že rozpočet pamatuje na prostředky na vědu, výzkum a inovace. Ovšem dále upozornil, že je potřeba dotáhnout otázku kompenzací pro odvětví, kterých se týká otázka emisních povolenek, které jsou součástí politiky EU omezování uhlíku v evropském hospodářství. Jednotlivá odvětví i firmy potřebují, aby to již bylo určitým způsobem nastaveno.

Podle něho jde totiž také o kompenzace, které se týkají enormního růstu cen energií, a to nejen elektrické energie a plynu, ale i všech návazností, které z toho vyplývají, to je značného růstu cen zboží a služeb. Jak dále konstatoval, teprve během letošního roku se ukáže, jak se všechny tyto růsty cen promítnou do české ekonomiky, a to ve vazbě ke státnímu rozpočtu. Právě to bude muset nová vláda řešit!

Poté Jan Wiesner hovořil o čerpán evropských prostředků. Ty jsou, podle něho, velmi důležité pro státní rozpočet, ať se již jedná o prostředky národního plánu obnov, modernizačního fondu či evropského sociálního fondu. D8le uvedl, že jednání o těchto záležitostech skončilo loni v září, před říjnovými volbami, a proto je nutné tyto záležitosti letos doladit. Podotkl, že ze strany EU jsou tam nastaveny velmi přísné podmínky, které je třeba dodržet.

Dále zdůraznil, že je zapotřebí dopracovat dopadovou studii o Zelené dohodě pro Evropu, aby na jejím základě mohli být učiněny další kroky, které z toho pro Českou republiku vyplývají.

Ocenil také to, že byly navýšeny prostředky na české předsednictví EU. Rovněž poznamenal, že se velmi diskutovalo o platbách za státní pojištěnce.

Rovněž předseda ČMKOS Josef Středula se velmi kriticky vyjádřil na adresu vlády, že podklady pro tripartitu dostaly odbory až v 18.00 hod. večer.

Poté přešel k makroekonomickému rozboru předloženého návrhu státního rozpočtu. Prohlásil, že to není makroekonomická predikce, ale jen makroekonomický rámec návrhu rozpočtu, kdy v rámci podkladů chyběla určitá část dalších údajů. Načež dodal, že ministr Zbyněk Stanjura se sociálním partnerům omluvil a slíbit jim tuto část podkladů dodat.

Zároveň Josef Středula poznamenal, že vláda není v jednoduché ekonomické situaci, neboť česká ekonomika je velice křehká. O tom svědčí růst inflace za loňský a letošní rok. Dodal, že loni v září činila 3,5 procenta, na podzim loňského roku 6 procent a pro letošní rok ČNB počítá s inflací ve výši 8,5 procenta. Přitom konstatoval, že ČNB odhaduje, že první tři měsíce letošního roku bude inflace ve výši 10 procent. Pro řadu firem a jiných subjektů, a to i občanů, to znamená, že jejich vlastní spotřební koš je výrazněji vyšší, než je oficiální výše inflace podle ČNB.

Podle Josefa Středuly odbory, to je ČMKOS, upozorňují na to, že kdyby roce 2020 nebyla uskutečněny daňové změny, které byly tehdy učiněny, tzv. pod pláštíkem boje proti covidu, tak bychom se dnes nebavili o 280 miliardách, ale pouze o 100 miliardách deficitu veřejných financí. To je, podle něho, velký rozdíl. K tomu dále konstatoval, že problém není jen na výdajové straně, ale i na straně příjmové. Proto odbory vyzvaly vládu, aby v dohledné době otevřela diskusi o českém daňovém systému. Právě v něm, v jeho stávajícím nastavení, je zásadní problém, dodal. Podle něho to není jenom otázka výše daní a jejich struktury, ale i otázka vyvádění daní mimo Českou republiku. Načež k tomu poznamenal, že tato otázka rozhodně neprospívá ke stabilitě veřejných rozpočtů.

V souvislosti s projednáváním státního rozpočtu Josef Středula rovněž oznámil, že odbory požádaly vládu, aby – spolu se sociálními partnery – připravila, zatím pracovně nazvaný návrh národní dohody, který by měl mít charakter hospodářské strategie České republiky v příštím období. Zároveň v této návaznosti ocenil, že vláda opětovně zřídí instituci, tzv. poradu ekonomických ministrů, která bude, podle potřeby, rozšířena o účast sociálních partnerů. Právě v tomto formátu, jak dále Josef Středula poznamenal, lze o všech ekonomických záležitostech a souvislostech mezi sociálními partery diskutovat na pracovní úrovni a hledat možné řešení daného problému. Právě zřízení porady ekonomických ministrů vidí předseda ČMKOS jako vysoce pozitivní krok.

Poté se Josef Středula věnoval otázce českého zdravotnictví. Konstatoval, že se o platech ve zdravotnictví jednalo na poradě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v minulém týdnu, protože úroveň platů byla snížena. Vysvětlil to tak, že bude-li úroveň inflace v letošním roce 8,5 procenta, tak ti zaměstnanci, kterým bylo přidáno na platech o 6 procent, budou mít ve skutečnosti příjem nižší o 2,5 procenta. Přitom ti zaměstnanci, kteří nedostali přidáno na platech vůbec, budou mít příjem nižší právě o oněch 8,5 procenta inflace. Načež k tomu dodal, že odbory jsou toho názoru, že by měli mít zvýšený plat všichni, kteří v rezortu zdravotnictví pracují.

Josef Středula dále uvedl, že na tripartitě proběhla i diskuse kolem zrušení zvýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2022, jak to předtím schválila předchozí vláda premiéra Andreje Babiše. Podle něho, současná vláda premiéra Petra Fialy argumentovala tím, že rezervy zdravotních pojišťoven jsou natolik vysoké, že by to nemělo vytvářet problémy v oblasti zdravotní péče. „Myslím, že tuto diskusi povedeme dále, protože bych rád věřil, že nikdo nechce snížení,“ dodal.

V závěru svého vystoupení v úvodní části tiskové konference, to je před diskusí, uvedl, že odbory se obávají, aby v České republice nenastala stagflace (pozastavení růstu ekonomiky). Právě proto je, podle Josefa Středuly, nutné koordinovat měnovou politiku (týká se to ČNB) s politikou rozpočtovou (týká se to vlády ČR).

V závěru naší zprávy můžeme dodat, že vláda ČR předložená návrh státního rozpočtu na rok 202W2 dnes schválila.

Stavební produkce v roce 2021 vzrostla o 1,4 %

Stavební produkce v prosinci reálně meziročně vzrostla o 8,1 %. Meziměsíčně byla vyšší o 1,8 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 8,3 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 52,8 %. Meziročně bylo zahájeno o 120,8 % bytů více. Dokončeno bylo o 18,7 % bytů méně.

„Celková stavební produkce v roce 2021 po předchozím poklesu mírně vzrostla, a to jak v pozemním, tak inženýrském stavitelství. Stavebnictví se v průběhu roku potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

„Prosinec byl z hlediska meziročních indexů nejúspěšnějším měsícem roku 2021. Produkce vzrostla především díky pozemnímu stavitelství. Nutno dodat, že základna z předchozího roku byla velmi nízká. Po třech měsících poklesů meziročně rostlo také inženýrské stavitelství a oba segmenty stouply i meziměsíčně, což jsou pozitivní zprávy,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.

Stavební produkce1 v prosinci 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,8 %. Meziročně vzrostla o 8,1 %. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 10,5 % (příspěvek +7,4 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 2,2 % (příspěvek +0,7 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců2 ve stavebnictví se v prosinci 2021 meziročně snížil o 1,5 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v prosinci 2021 meziročně vzrostla o 4,4 %.

Stavební úřady v prosinci 2021 vydaly 7 919 stavebních povolení, meziročně o 8,3 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 51,4 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 52,8 %.

Počet zahájených bytů v prosinci 2021 meziročně vzrostl o 120,8 % a dosáhl hodnoty 6 024 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 55,8 %. V bytových domech vzrostl počet zahájených bytů více než pětkrát. Meziroční růst byl ovlivněn také nízkou srovnávací základnou.

Počet dokončených bytů v prosinci 2021 meziročně klesl o 18,7 % a činil 3 647 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 4,2 %, v bytových domech se počet dokončených bytů snížil o 38,8 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v listopadu 2021 v EU27 meziročně vzrostla o 1,3 %. Pozemní stavitelství se zvýšilo o 1,2 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 1,5 %. Údaje za prosinec 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 18. 02. 2022.

Stavebnictví ve 4. čtvrtletí 2021

Stavební produkce ve 4. čtvrtletí 2021 byla reálně v porovnání s 3. čtvrtletím 2021 vyšší o 1,9 %. Meziročně produkce vzrostla o 4,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 7,4 % (příspěvek +5,0 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 2,1 % (příspěvek -0,7 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně snížil o 1,1 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 6,3 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci ve 4. čtvrtletí 2021 v tuzemsku uzavřely 20 812 stavebních zakázek a meziročně tento počet vzrostl o 16,4 %. Celková hodnota těchto zakázek se meziročně zvýšila o 2,1 % a činila 69,4 mld. Kč, na pozemním stavitelství 31,0 mld. Kč (pokles o 5,1 %) a na inženýrském stavitelství 38,4 mld. Kč (růst o 8,6 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,3 mil. Kč a byla meziročně o 12,3 % nižší.

Stavební úřady ve 4. čtvrtletí 2021 vydaly 23 036 stavebních povolení, meziročně o 6,8 % více. Orientační hodnota těchto staveb činila 137,8 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 33,5 %.

Počet zahájených bytů ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostl o 58,1 % a činil 12 809 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech rostl o 29,0 %, u bytů v bytových domech byl zaznamenán růst o 157,8 %.

Počet dokončených bytů ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně klesl o 6,7 % a činil 10 368 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 0,9 %, u bytových domů byl pokles o 23,1 %.


Stavebnictví v roce 2021

Stavební produkce v roce 2021 reálně meziročně vzrostla o 1,4 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 1,5 % (příspěvek +1,1 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční růst stavební produkce o 1,0 % (příspěvek +0,3 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v roce 2021 meziročně snížil o 1,1 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v roce 2021 meziročně vzrostla o 5,1 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci v roce 2021 v tuzemsku uzavřely 78 517 stavebních zakázek a meziročně tento počet vzrostl o 15,3 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně vzrostla o 14,7 % a činila 290,2 mld. Kč, v pozemním stavitelství 127,2 mld. Kč (růst o 10,2 %) a v inženýrském stavitelství 163,0 mld. Kč (růst o 18,4 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,7 mil. Kč a byla meziročně o 0,5 % nižší.

Ke konci roku 2021 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 19,0 tisíc zakázek (růst o 4,8 %) a tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 225,7 mld. Kč (růst o 13,2 %).

Počet vydaných stavebních povolení v roce 2021 meziročně vzrostl o 5,8 %, stavební úřady jich vydaly 90 960. Orientační hodnota těchto staveb činila 521,9 mld. Kč a v porovnání s rokem 2020 vzrostla o 33,9 %.

Počet zahájených bytů v roce 2021 se meziročně zvýšil o 28,3 % a činil 45 244 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 9,4 %, v bytových domech byl růst o 84,1 %.

Počet dokončených bytů v roce 2021 se meziročně zvýšil o 0,7 % a činil 34 641 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 1,0 %, v bytových domech došlo k poklesu o 0,4 %.

_____________________ 

Poznámky:

Meziroční vývoj stavební produkce, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.
Ukazatele týkající se zaměstnanosti ve stavebnictví se vztahují k celé populaci podniků s převažující stavební činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců ve stavebnictví nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).

  • Zdroj: Český statistický úřad

Evropská zelená taxonomie: Co obsahuje a proč je důležitá?

Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat? 

Taxonomie v EU platí už od roku 2020. Nařízení počítá s klasifikací hospodářských činností, technologií a zdrojů podle toho, jak jsou ohleduplné ke klimatu.

Proč? Klasifikace by podle Evropské komise měla zprůhlednit prostředí pro investory, aby věděli, jak si jejich investice, respektive podpořené projekty stojí vůči životnímu prostředí. Banky tak budou informovat o tom, zda nabízejí produkty v souladu s taxonomií, a klienti se tak budou moci o investici informovaně rozhodnout.

Od transparentnosti si Unie slibuje, že pomůže nasměrovat potřebné investice do takových technologií a zdrojů, které jsou klíčové na cestě k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. „Jen dosažení cílů pro rok 2030 (snížení emisí o 55 % v porovnání s hodnotami z roku 1999 – pozn. red.) si vyžádá dodatečné investice ve výši 350 miliard eur,“ upozornil loni místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Aby to určitá technologie do zelené taxonomie dotáhla, musí splňovat alespoň jeden ze šesti environmentálních cílůKomise tak postupně tvoří seznamy konkrétních aktivit a technologií skrze tzv. delegované akty. Loni vydala první z nich a letos jej doplnila. Další by pak měla vydat ještě do konce letošního roku.

Zatímco první delegovaný akt vyjmenovává zelené technologie (viz. „Zelený seznam“), ten doplňující do taxonomie zařazuje jadernou energii a zemní plyn (viz. „Komplikované jádro a plyn“). Kromě toho přišla Komise se směrnicí, podle které by měly firmy informovat o svých udržitelných aktivitách (viz.  „Informování o udržitelnosti“).  

Komise bude taxonomii doplňovat a aktualizovat i nadále. Nařízení s tím počítá a je to logické. Předpokladem totiž je, že se stávající technologie budou časem zlepšovat a budou také vznikat nové. A na technologický pokrok by taková klasifikace, jakou je taxonomie, měla reagovat, aby poskytovala investorům aktuální informace o tom, jaké technologie a zdroje jsou vůči životnímu prostředí ohleduplné.

https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/linksdossier/evropska-zelena-taxonomie-co-obsahuje-a-proc-je-dulezita/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&pnespid=WKBx.kpF4zoDn12F9MuOTEdRuQg007J.pQ4RH7xaKorK46Ut.czJ00yBx6csucfft2XdWw

  • Zdroj: Euractiv.cz

Odboráři veřejné sféry jednali o platech

Šetření je jediná cesta, která nás nyní čeká, uvedl ministr Z. Stanjura (ODS), na jednání se zástupci odborářů veřejného sektoru, kterého se zúčastnil i ministr práce M. Jurečka (KDU ČSL). 

Společný požadavek odborů, aby při příznivém vývoji příjmů státního rozpočtu vláda přehodnotila svoje rozhodnutí o zmrazení platů některých skupin zaměstnanců, ve školství konkrétně nepedagogických pracovníků, ministr Stanjura odmítl s tím, že nevidí prostor platy v roce 2022 změnit, ČR nemá jinou možnost než šetřit. Neodmítl jednání o platech ve veřejném sektoru na rok 2023, které se bude připravovat na duben letošního roku.

Pádivá inflace

Argumenty makroekonoma ČMKOS M. Fassmanna sice ministr Stanjura vnímal, ale stále opakoval a zdůrazňoval, že se musí šetřit. M. Fassmann konstatoval, že státní rozpočet na rok 2022 připravený bývalou ministryní financí A. Schillerovou počítal s inflací 3 %, v prosinci 2021 vláda zmrazila platy, kdy inflace se blížila 6 %, ale dnes už je potvrzeno, že inflace se zvýší přes  8% a naše ekonomika se dostala do režimu tzv. „pádivé inflace“. To způsobí, že všechny platy ve veřejném sektoru i těm, kteří dostali „symbolicky“ přidáno, se reálně výrazně propadnou. Naposledy došlo k takovému propadu v ČR v roce 2013.

Inflace zvyšuje příjmy státní kasy

Paradoxně ale takto vysoká inflace zvýší příjmy státního rozpočtu o asi 60 mld. Finanční prostor na úpravu platů v roce 2022 podle propočtu odborů jednoznačně existuje.  Kdyby nyní vláda teoreticky navýšila všem zaměstnancům veřejného sektoru platy o výši inflace, státní rozpočet by to stálo kolem 6 miliard, veřejné rozpočty zhruba 4 miliardy.  Jde tedy o politickou vůli, alespoň část reálně snížených příjmů zaměstnanců veřejného sektoru kompenzovat valorizací. Zástupci odborů žádají po vládě řešení, ne pouhé konstatování, že není finanční prostor platy ve veřejném sektoru na rok 2022 měnit. Odbory ukázaly, že je!

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Co přineslo první jednání školské tripartity

První jednání školské tripartity se symbolicky uskutečnilo prvního února 2022 a vzhledem k pandemické situaci proběhlo formou on-line.

Na úvod ministr Petr Gazdík deklaroval, že si přeje, aby se tripartitní dialog ve školství  už od první schůzky stal  základem dobré spolupráce, který bude nacházet dobrá řešení pro vzdělávání v ČR i v této složité době. Přál by si, aby tripartita byla hlavně diskuzní platformou a to i kritickou, protože problémů bude mnoho. Ztotožnil se s tím, jak deklaroval předseda ČMOS PŠ František Dobšík i zástupce Svazu průmyslu ČR, aby školská tripartita fungovala doslova jako nastavené kritické zrcadlo k řešení problémů.

Programové prohlášení – kapitola vzdělávání

Pokud jde o Programové prohlášení vlády, ministr poděkoval za připomínky, uvedl, že se snažil vyjít vstříc všem podnětům, tak jak je vnímají členové tripartity a všechny klíčové návrhy byly do textu prohlášení zakomponovány. Za nejdůležitější označil změny rámcových vzdělávacích programů, Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, využití Národního plánu obnovy, kde vidí prostor využít finance ve prospěch české vzdělanosti, změny v doktorandském studiu a novelu zákona o pedagogických pracovnicích. 

Novela zákona o pedagogických pracovnících znovu do připomínkového řízení

František Dobšík požádal o plán legislativních prací a o vysvětlení, jaká je konkrétní představa MŠMT ČR o legislativním procesu novely zákona o pedagogických pracovnících. Ministr uvedl, že v nejbližší době bude rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení, protože text doznal změn oproti původnímu. Ten sice obsahoval mnoho dobrých podnětů poslanců, ale není totožný. ČMOS PŠ bude mít možnost ho připomínkovat.

Platy pedagogů

Ministr školství uvedl, že zatím vzhledem k nejasnosti sestavování státního rozpočtu nechce spekulovat s čísly a zdůraznil, že hledání úspor bude bolet, ale trend je, hledat úspory nejdříve v provozních nákladech ministerstva.  Zdůraznil, že na růstu platů pedagogů o 2 % se už nic nezmění. František Dobšík reagoval na slova ministra s tím, že v podstatě platy pedagogů nevzrostou o 2 %, ale o 1,6 % a pokud by vláda chtěla splnit své programové prohlášení a udržet platy pedagogů na 130 %, které jsou v současnosti na 120 % a letos klesnou o 4 %, tak by v roce 2023 musela jejich platy zvýšit o 10 %. Ministr P. Gazdík trval na tom, že navýšení bude činit 2 %, protože je třeba počítat s objemem 20 % nadtarifní složky platu.

Gazdík – platy nepedagogů nejsou důstojné!

Takto reagoval ministr školství na slova Františka Dobšíka, který školskou tripartitu seznámil s tristním odhalením, že 63 % nepedagogů je zařazeno v tarifech, které jsou pod úrovní minimální a zaručené mzdy a ředitelé je budou muset do její úrovně dorovnávat. Dostávají se do zoufalé finanční situace a jejich možný odchod ze školství může přinášet školám velké problémy. Ministr uvedl, že si je plně vědom, že jde o nedůstojné platy a bude usilovat o to, aby pro nepedagogy byla vytvořena samostatná platová tabulka.

Markéta Seidlová ke covidovým opatřením MŠMT a MZdr.

Místopředsedkyně ČMOS PŠ M. Seidlová požádala o zdůvodnění   nerovného postavení zaměstnanců mateřských škol a zaměstnanců základních a středních škol v hrazení karantény a izolace. S odůvodněním problematiky se odborový svaz písemně obrátil i na ministra zdravotnictví. Dále otevřela otázku testování v MŠ a problém rozdílného hrazení testů zaměstnancům základních a středních škol a mateřských škol. Náměstkyně ministra školství Pavla Katzová uvedla, že došlo k nápravě a úhrada testů z veřejného zdravotního pojištění je rozšířena na všechna školní zařízení. Od 31. ledna mohou zpětně (k 17.1.) žádat o úhradu z fondu prevence. Maximální výše testu je limitována 60 Kč. Na dotaz, proč nejsou testovány děti v MŠ, ministr sdělil, že testy nejsou určeny pro děti do 4 let.

Ministr Petr Gazdík poděkoval všem zaměstnancům školství za zvládání zatím nejnáročnější covidové situace. Představitel Sdružení soukromých škol Čech a Moravy Vladimír Kolder a Unie CESCHA Jiří Zajíček, podrobně informovali o komplikovaných problémech, které v současné době musí školy zvládat, kdy doslova nahrazují úlohu hygienických stanic, řeší problémy karantény učitelů, zaměstnanců, žáků, kombinování prezenční výuky s distanční. Všechny strany tripartity v této souvislosti uvítaly rychlé zavedení 10 dnů ředitelského volna.

Příští jednání školské tripatity – PT RHSD ČR pro vzdělávání a lidské zdroje by se mělo uskutečnit koncem března 2022.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Ve společnosti ČD Cargo bylo dokončeno kolektivní vyjednávání

Ve společnosti ČD Cargo bylo dokončeno kolektivní vyjednávání. Nová podniková kolektivní smlouva bude platná od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023.

Nejpodstatnější změnou parametrů je nominální navýšení všech tarifních mezd o 1100 Kč. Mimořádně tak oproti zvyklostem nedochází k procentuálnímu navýšení především z důvodu snahy zohlednit aktuální míru inflace u zaměstnanců v nižších tarifních stupních.

Současně dochází k úpravě některých dalších nadtarifních složek mzdy, které oceňují vyšší míru práce v noci a flexibilitu zaměstnanců.

  • Zdroj: Společná tisková zpráva vedení společnosti ČD Cargo a odborových centrál

HDP v roce 2021 vzrostl o 3,3 %

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2021 podle předběžného odhadu o 3,3 %. Ve 4. čtvrtletí HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %. Česká ekonomika v minulém roce rostla.
 
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl v roce 2021 podle předběžného odhadu o 3,3 % vyšší než v roce 2020. Růst byl podpořen výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob, naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Růst hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj v průmyslu, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče.
 
V posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %. V mezičtvrtletním srovnání růst podpořila hlavně zahraniční poptávka. Meziroční růst ovlivnily především výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Na straně tvorby přidané hodnoty se dařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles zaznamenal průmysl.
 
Zaměstnanost[2] vzrostla v minulém roce o 0,1 %. Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně vzrostla o 1,3 %.
 
_______________
[1] Všechny zde uváděné údaje jsou očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
[2] Zaměstnanost v pojetí národních účtů.
 
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Státní rozpočet bude vláda schvalovat v příštím týdnu, leden skončil v přebytku

Vláda ČR by měla státní rozpočet na letošní rok schvalovat příští týden, konkrétně ve středu 9. února, jak, podle zpravodajství České televize, avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice si dala za cíl schválit rozpočet do konce března s úsporami na výdajové straně za 80 miliard korun. V lednu stát v rámci provizoria hospodařil s přebytkem 3,9 miliardy korun.

O návrhu rozpočtu jednotlivých ministerstev jednali v pondělí do pozdního večera ministři. Ministr Z. Stanjura již v neděli v České televizi prohlásil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Je to zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).

Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý snahu snížit schodek opět potvrdil. „Musí být pod 300 miliard korun. Stále platí, že v první polovině února by měl projít vládou, tak aby provizorium skončilo nejpozději ke konci března,“ uvedl.

Původně se měla ve středu ráno k projednání návrhu státního rozpočtu dnes ráno sejít Rada hospodářské a sociální pomoci ČR neboli tzv. tripartita, kterou tvoří ekonomičtí ministři či jiní, určení ministři vlády ČR, dále zástupci zaměstnavatelů a odborů. Dnešní tripartitu, jak jsme se včera od předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka dozvěděli, premiér Petr Fiala během úterý odvolal a odložili ji až na středu 9. února 2022. Důvodem je, že vládní koalice si musí navzájem ještě vyjasnit některé navrhované změny ve státním rozpočtu, které potom, právě ve středu 9. února přeloží svým sociálním partnerům, to je zaměstnavatelům a odborů k projednání. Načež by mělo následovat projednání návrhu rozpočtu ve vládě ČR a jeho schválení, aby mohl být předložen do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení.

Jak dále Česká televize ve svém zpravodajství uvedla, český stát, od počátku roku 2022, hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Poslanecká sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh minulé vlády. Stát by měl, podle nového státního rozpočtu pro rok 2022, fungovat od dubna.

Podle ministerstva financí, skončilo hospodaření státu v rámci rozpočtového provizoria v lednu v přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v lednu skončil rozpočet se schodkem 31,5 miliardy korun, což byl tehdy nejvyšší lednový deficit od vzniku České republiky.

Za zlepšením hospodaření stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku.

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně stouply o 5,4 miliardy na 125,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 5,5 miliardy na 110,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně klesly o 30 miliard na 121,6 miliardy korun.

„Jsem rád, že po dlouhých 35 měsících mohu za ministerstvo financí prezentovat přebytek státního rozpočtu. Úleva je to pro mě samozřejmě jen částečná, protože jsme na začátku závazku zastavit rekordní zadlužování naší země a vrátit ji na cestu udržitelného hospodaření. Ke kladnému výsledku samozřejmě přispěly mantinely dané rozpočtovým provizoriem, ale také meziročně vyšší daňové příjmy hlavně u daní ze spotřeby,“ uvedl ministr financí Z. Stanjura. Podle něj se potvrzuje, že chod státu je i během provizoria plynule zajištěn a poskytuje prostor pro přípravu zodpovědnějšího státního rozpočtu na tento rok.

„Meziroční pokles výdajů je dán jak rozpočtovým provizoriem, tak vysokou srovnávací základnou z minulého roku, kdy probíhala akutní fáze pandemie, a běžely tak naplno podpůrné programy jako antivirus a další. Výdaje ale byly nižší i než v lednu 2020, což je ještě předpandemická hodnota,“ upozornil, podle České televize, ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Podle něho, a to i přes dílčí zlepšení, stojí před novou vládou úkol obrátit trend zadlužování nastavený poslední dva roky. „Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem si nová vláda s touto výzvou poradí. Nové vládě citelně svazuje ruce slib nezvyšovat daně,“ dodal.

I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lednové výsledky rozpočtu fakticky nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování tuzemských veřejných financí. „Škrty, které zatím představil ministr financí Stanjura, ke splnění kritéria ani vzdáleně nepostačují. Vláda tak může nakonec být nucená zvýšit daně, ačkoli její představitelé tvrdí, že tak neučiní,“ uvedl.

V rámci rozpočtového provizoria musí jednotlivé kapitoly primárně hradit výdaje mandatorní povahy, a to například důchody, sociální dávky, mezinárodní smlouvy, smluvní závazky, a dále výdaje kvazimandatorní, zejména platy státních zaměstnanců. Následně poté záleží u každé příslušné rozpočtové kapitoly na tom, kolik peněz bude mít z konkrétní dvanáctiny k dispozici a jaké budou vedle zajištění mandatorních výdajů její další priority. Přičemž Česká televize dodala, že za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Zpravodajství České televize dále připomnělo divákům, že v historii samostatné České republiky bylo rozpočtové provizorium dvakrát na začátku menšinové vlády Miloše Zemana.

  • Zdroj: Česká televize