Na zelené elektrárny půjdou v Česku stamiliardy. Může to být past

Podíl obnovitelných zdrojů v Česku zaostává za průměrem Evropské unie. Změnit to má dotační smršť: Na nové soláry a větrníky půjdou v příštích letech řádově stamiliardy korun. Kolik jich má u nás vyrůst a co to zemi přinese?

Zatímco v Evropské unii pokrývají podle čerstvé zprávy Eurostatu obnovitelné zdroje v průměru něco přes pětinu spotřeby energie, česká „zelená“ energetika zajišťuje jen něco přes 17 procent naší spotřeby.

Podle tři roky starého Národního klimaticko-energetického plánu měl tento podíl do roku 2030 stoupnout na 22 procent. Evropa však urychluje boj s emisemi, a tak je jisté, že cíl z roku 2019 nebude stačit. A tak se rozjíždí obrovský zelený boom tažený štědrými dotacemi.

Z Modernizačního fondu, Fondu spravedlivé transformace, Národního plánu obnovy, Nové zelené úsporám a dalších podpůrných programů směřují na podporu investic solárních a větrných investic stovky miliard korun.

en z Modernizačního fondu by v příštích třech letech mělo jít především na soláry kolem 26 miliard. Větrnou energetiku chce vláda navíc povzbudit vedle investičních dotací i provozní podporou prostřednictvím nově zaváděných aukcí.

Zvyšte tempo!

Ozývají se hlasy, že dotační smršť je třeba ještě zesílit. Po zavedení provozních podpor i pro soláry volá třeba Svaz moderní energetiky. „Pokud je Ministerstvo průmyslu nezahrne mezi podporované zdroje, zříká se tak nejlevnějšího zdroje v našich podmínkách, říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Zatím nevíme, co všechno se za obrovský dotační balík může postavit. Limitem nebudou peníze, ale omezené výrobní a stavební kapacity. Hlavní otázka však je, co může zelená smršť Česku přinést – nakolik ovlivní naše platby za energie a zabezpečí jistotu dodávek.

Vláda ještě nemá o svých zelených cílech jasno. Do roka slibuje vypracovat dopadové studie, aktualizovat do roku 2023 Státní energetickou koncepci a pro začátek podpořit budování fotovoltaických elektráren na 100 tisících střechách do roku 2025, což by zvedlo instalovaný výkon českých solárů z dnešních 2,1 gigawattu asi o polovinu. V Národním plánu obnovy je na to vyčleněno pět miliard korun.

Panely na střechách však mají být jen začátkem. Česko určitě nesplní evropské úkoly ve snižování emisí bez pozemních solárních parků a nových větrníků. Kolik jich má být, aby to dávalo smysl?

Zastaralý Národní klimaticko-energetický plán počítal s instalovaným výkonem solárů a větrníků ve výši 4,7 gigawattu, což je zhruba dvojnásobek proti dnešku. Objevuje se však řada studií a doporučení, které vidí zelený potenciál české energetiky daleko výš.

Různé scénáře

Státní firma ČEPS zodpovědná za udržování rovnováhy v rozvodných sítích ve svém nejradikálnějším scénáři předloženém pro jednání Uhelné komise počítala s jedním gigawattem ve větru a 11,5 GW v solárech. Podobně poradenská firma Deloitte vypočetla pro Svaz moderní energetiky k roku 2030 český potenciál větrné energetiky na 1,4 GW a solárů na devět gigawattů.

Ekologičtí aktivisté jsou v odhadech především větrného potenciálu mnohem velkorysejší.

Hnutí Duha a Greenpeace doporučují pro konec dekády až 4,7 GW ve větru a 10 GW v solárech. „Jsme si vědomi, že pravděpodobnější jsou vzhledem ke zkušenostem s povolovacím řízením větrných elektráren, ale také kvůli plánu ČEZ na investici do šesti gigawattů nových fotovoltaik méně ambiciózní scénáře. Vzhledem k rozložení produkce během roku by ale byl větší důraz na větrnou energetiku vhodný,“ říká energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

O něco střízlivější Komora obnovitelných zdrojů ve svém optimistickém scénáři předpokládá do roku 2030 až 2,35 GW větrných a kolem 17 GW fotovoltaických elektráren. Nejméně devět tisíc z nich (tedy devítinásobek vládního plánu za pět miliard!) má být na budovách.

Z politiků jsou vůči obnovitelným zdrojům nejvstřícnější Piráti. A někdy otevřeně říkají, že jejich možnosti neradi propočítávají.

„Nemám otázku na potenciál obnovitelných zdrojů rád, protože spíš než k fyzikální podstatě problému směřuje k počítání, kolik máme volných střech budov, fasád, brownfieldů a podobně. Výsledkem je nějaké číslo, které ale nemůže zahrnout všechny možnosti, typicky třeba plný potenciál agrofotovoltaiky, tedy moderního konceptu využití půdy zároveň pro zemědělství i výrobu energie,“ říká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Kloní se k odhadům brněnské poradenské firmy EGÚ. „Jejich studie mluví až o 39 gigawattech celkového instalovaného výkonu, pokud bychom využili všechny z jejich pohledu vhodné plochy,“ dodává.

Potenciál zelených zdrojů v Česku

Zdroj dat Odhadovaný výkon (v GW)
Národní klimaticko-energetický plán* 4,7
Komora obnovitelných zdrojů 19,4
Greenpeace a Hnutí Duha 15,6
Studie Ember 14,0
ČEPS pro Uhelnou komisi 12,5
Studie McKinsey 5,6

* Z roku 2019, zastaralý, počítá se se zvýšením cílů Zdroj: MPO, Fakta o klimatu, spolky

Hlavním handicapem jak solárů, tak větrníků je nestabilita. Soláry pracují, když svítí slunce, větrníky v bezvětří stojí. Vyrovnanější poměr solárních a větrných elektráren, po němž volá Polanecký, by byl opravdu výhodný, protože by se mohly doplňovat.

Česko má ale lepší podmínky pro elektřinu ze slunce než z větru. „Naše větrníky mají dvakrát menší účinnost než offshorové větrné elektrárny třeba na severu Německa, takže bychom jich na stejnou roční výrobu museli postavit dvakrát tolik,“ připomíná profesor František Hrdlička z pražské ČVUT, odborník na energetické stroje a člen Uhelné komise.

Kromě toho Češi vrtule nechtějí na dohled od svých obydlí. A tak se hlavní obnovitelný boom soustředí na fotovoltaiku.

Zelené limity

„Obnovitelné zdroje dokážou s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby,“ říká Polanecký z Duhy.

Potíž je v tom, že zastánci obnovitelných zdrojů obvykle kalkulují se souhrnným celoročním výkonem obnovitelných zdrojů a neberou v úvahu jejich výkyvy. Ani maximální nasazení zelených elektráren podle těch nejoptimističtějších scénářů by Česku nezajistilo dostatek elektřiny. A hlavně v zimních měsících bude výpadek solárních panelů citelný.

Spolek Realistická energetika a ekologie spočetl na základě výroby solárů a větrníků v posledních třech letech předpokládaný český energetický mix podle jednotlivých scénářů v jednotlivých měsících.

Srovnání produkce nestabilních obnovitelných elektráren a „stálých zdrojů“ v roce 2030 podle konzervativního Národního energeticko-klimatického plánu a podle ambiciózní vize ekologických iniciativ nabízí následující grafika.

Ukazuje, že ani vysoký podíl solárů a větrníků dokonce ani v nejslunnějším období roku nepokryje domácí potřebu.

„V zimních měsících i při velkém instalovaném solárním výkonu se musí produkce obnovitelných elektráren dohánět tvrdými zdroji. Ukazuje se, že v jednotlivých scénářích se jejich potřeba v zimních měsících od sebe zas tak moc neliší, jen mají při vysokém podílu obnovitelných zdrojů mnohem horší využití výkonu v roce a produkují elektřinu výrazně dráž,“ říká profesor Hrdlička, který se na výpočtech podílel.

 

O čem se nemluví

Peníze je tedy třeba najít nejen na podporu nových solárů a větrníků, ale i plynových elektráren a tepláren.

Vláda počítá s tím, že do roku 2033 v Česku definitivně skončí s těžbou a spalováním uhlí, které stále zajišťuje přes dvě pětiny domácí elektřiny. Nový jaderný zdroj do té doby nepostavíme, technologie na skladování elektřiny z obnovitelných přebytků nejsou tak výkonné, aby vykryly sezonní výpadky. Na doplnění a zálohování solární a větrné produkce musíme stavět nové plynové zdroje. Jednak velké paroplynové elektrárny, jednak kogenerační teplárny, které jsou vysoce účinné, ale pouze při současném odběru elektřiny i tepla.

Plynovky však poběží naplno jen část roku. Jen tehdy, když bude jejich maximální výkon potřebný. A tak se nedá počítat s tím, že se investorům vrátí kapitál do nich vložený jen ze samotného prodeje energie. „Čím méně se při rostoucím podílu solárů a větrníků budou využívat stabilní zdroje, tím víc se bude prodražovat jejich výroba,“ říká Hrdlička.

Jinými slovy: Čím více budeme podporovat obnovitelnou energetiku, tím více znevýhodňujeme zdroje potřebné k jejímu zálohování. Pokud se mají stavět, bude stát muset jejich majitelům platit za to, že je staví a udržují v pohotovosti. Bude to drahé a v důsledku to budou platit spotřebitelé, buď v cenách distribučních služeb, nebo v daních.

Ostatně čím vyšší bude výroba obnovitelných elektráren a menší potřeba „tvrdých zdrojů“, tím menší bude i poptávka po jaderné elektřině. Ceny energie na burzách budou se vzrůstajícím podílem solárů a větrníků v celé střední Evropě stále výrazněji sezonně padat, což bude zhoršovat i návratnost jaderných investic.

O těchto dodatečných nákladech se při plánování zelené české budoucnosti zatím moc nemluví.

Příznivci obnovitelných zdrojů jsou přesvědčeni, že všechny zmíněné handicapy postupně vyřeší maximální nasazení solárů a větrníků. Ty sice budou za příznivého počasí vytvářet obrovskou nadvýrobu, přebytky se ale mají ukládat, v budoucnu hlavně do vodíku. V případě nedostatku se z úložišť má elektřina vracet do sítě.

Potíž je v tom, že dostupné akumulační technologie jsou neefektivní. I nejvýkonnější baterie nebo přečerpávačky v našem regionu dokážou dodávat do sítě nejvýš několik málo hodin. A při přeměně elektřiny na vodík a zpět na elektřinu se zhruba polovina energie ztratí. Nadvýroba solárů a větrníků by tak musela být obrovská.

„V určité fázi ale obnovitelné zdroje narazí na své limity – obrovské přebytky v době příznivého počasí, limity v pozemcích, materiálu, přenosových sítích a tak dále,“ říká Hrdlička. I Německo se svými offshorovými větrnými farmami počítá s tím, že ve velkém bude dovážet jak obnovitelnou elektřinu, tak vodík.

Tři hromádky

Podle profesora Hrdličky by vláda všechny tyto souvislosti měla brát v úvahu. „Určitě je dobré podporovat solární instalace u spotřebitelů, kteří si tím mohou snižovat rostoucí platby za silovou elektřinu. Zároveň se spotřebitelé musí chystat na to, aby energii spotřebovávali přednostně tehdy, když je jí dost,“ říká.

Varuje ale před tím, aby se veřejná podpora soustředila jen na obnovitelné zdroje. „Ty nevyřeší potřeby velké energetiky a nezajistí bezpečnost dodávek. Dotační peníze by se měly rozdělit minimálně na tři hromádky: Vedle podpory zelených elektráren nesmíme zapomínat na podporu distribuce a stabilizace sítí budováním zdrojů nahrazujících fosilní elektrárny. Nejlépe nízkoemisní jadernou energií, tedy zdroji s minimálně dva-, spíše však třikrát delší životností, než jakou mají soláry a větrníky. A část peněz musíme také nechat průmyslu, aby se mohl se změnami vyrovnat,“ dodává energetický expert z ČVUT.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-na-zelene-elektrarny-pujdou-v-cesku-stamiliardy-muze-to-byt-past-186903#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=VvobhLUPICv-202201280713&dop_id=186903&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

  • Zdroj: seznamzpravy.cz

Čeští zemědělci, po dnešním jednání na ministerstvu zemědělství o změnách ve Strategickém plánu SZP, vyhlásili protestní pohotovost!

Od Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR jsme, po dnešním jednání se zástupci Ministerstva zemědělství ČR o změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027, obdrželi jejich stanovisko. Uvádí se v něm, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily protestní pohotovost a založily společný krizový štáb obou organizací.

V tomto stanovisku prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvádí, že „ministerstvo zemědělství začalo jednat se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 koncem ledna, tedy těsně před odesláním tohoto dokumentu ke schválení Evropské komisi. Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let. Vláda nebere ohledy na dopady těchto změn, kterými jsou hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců. Ztráty produkčních zemědělců, kteří vyrábějí většinu českých potravin, potvrzuje také zveřejněná kalkulačka od Ministerstva zemědělství. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR proto zvažují další kroky a nevylučují další protestní akce.“.

Na počátku jsme byli obviněni, že ve spolupráci s bývalým vedením Ministerstva zemědělství chceme okrást všechny zemědělce. Aktuálně zveřejněná kalkulačka nám dává za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty. Tím zmanipulovali politiky, kteří nemají šanci se ve složité situaci financování zemědělství orientovat. Stále věřím, že je ještě šance nastavit pravidla tak, aby umožnila dále rozvíjet zemědělství v naší vlasti v souladu s dosud platnou strategií rozvoje zemědělství do roku 2030,” dodal k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

  • Zdroj: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR

David Verner z Liberty Ostrava je předsedou Evropské rady zaměstnanců GFG

Předseda základní organizace OS KOVO Laboratoře a Výzkum v Liberty Ostrava (LO) David Verner se stal předsedou Evropské rady zaměstnanců GFG Aliance, která se poprvé sešla na třídenním on-line jednání. Je podle něj nutné zaměřit se na urychlení refinancování GFG, zajištění modernizace výrobních jednotek, podpory zaměstnanosti a zlepšení komunikace napříč celou skupinou GFG. Rada to sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty patří LO od roku 2019. GFG ji s dalšími provozy v Evropě koupila od skupiny ArcelorMittal. Loni se GFG dostala do potíží kvůli krachu finanční společnosti Greensill Capital, na kterou spoléhala při financování svých obchodních aktivit.

„Vzhledem k tomu, jak dlouho a jak pečlivě jsme se připravovali na první jednání, byl pro nás velkým zklamáním přístup majitele skupiny Sanjeeva Gupty, který svůj hodinový vstup vyplnil svou prezentací a poté se z dalšího jednání omluvil, aniž se vyjádřil k většině dotazů, což vyvolalo velké rozčarování všech přítomných,“ uvedl Verner. Na odpovědi na své otázky tak rada zatím čeká.

V nově ustavené radě jsou zástupci všech hutí GFG v Evropské unii, kromě Česka tedy z Belgie, Francie, Německa, Itálie, Lucemburska, Polska a Rumunska a také z Velké Británie, protože rada se koncipovala ještě před brexitem. „Zejména kvůli sdílení informací jsou součástí také zástupci huti ze Severní Makedonie, byť ta není součástí EU,“ uvedla rada.

Vytvoření Evropské rady zaměstnanců vychází ze závazku vedení společnosti GFG a zástupců zaměstnanců z roku 2019. Dohoda o struktuře a způsobu fungování rady vznikla loni v dubnu, první společné jednání se připravovalo téměř půl roku. Členy volily odborové organizace jednotlivých firem. Místopředsedou rady se stal zástupce rumunské Liberty Galati Gheorghe Bezman.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Roční kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

  • Zdroj: ČTK, OS KOVO

Příspěvky na bydlení se zvýší, platy ústavních činitelů zůstanou na loňské úrovni. Prezident ČR Miloš Zeman novely podepsal

Příspěvky na bydlení kvůli razantnímu zdražení energií vzrostou a dosáhne na ně širší okruh lidí. Vládní novelu, jež dávky upravuje, podepsal prezident ČR Miloš Zeman. Předloha rovněž umožní kabinetu, aby letos příspěvky na bydlení dál zvýšil, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. Bude účinná zveřejněním ve sbírce. Prezident zároveň podepsal novelu, která od února zmrazí platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Ta je, podle kritiků, protiústavní kvůli snížení platů soudců i schválení ve stavu legislativní nouze. O podpisech, podle zpravodajství České televize, informoval Hrad.

Novela týkající se příspěvků na bydlení zvedá zpětně od ledna takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek vypočítává. Zvýšení činí zhruba 1100 až 2100 korun podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení. O podporu budou moci nově žádat také podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ budou mít stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby ale budou muset splňovat určité standardy pro bydlení.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů 220 tisíc až 280 tisíc domácností.

Na příspěvek na bydlení nyní mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde třicet procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech, podle počtu členů domácnosti, od zhruba pěti tisíc do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.

Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, novela zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu se normativ podle novely upraví o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem vzrostou částky pro výpočet dávek o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.

Vláda by mohla letos normativ dál zvýšit, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily „významným způsobem“. O kolik by se musely zvednout, předloha neupřesňuje. Odhad by dalo ministerstvo průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil.

Obdobnou, užší novelu předložila už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), nový kabinet Petra Fialy (ODS) ji stáhl. Stejně postupoval u trojice jiných návrhů vlády expremiéra Andreje Babisš, které se týkaly zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu na celý letošní rok a dalších plošných podpor. Taková řešení by, podle vyjádření ministra práce a sociálních Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v Senátu, potřebným lidem nepomohla, navíc by zatížila rozpočet více než 25 miliardami korun. Nový vláda ČR prý dává přednost adresné podpoře.

Hlava státu také podepsala předpis o zmrazení platů ústavních činitelů. Novelu prosadila vláda v obou komorách parlamentu, Senát ji přijal bez možnosti ji upravit. Prezident ČR Miloš Zeman své rozhodnutí avizoval už minulou neděli. Vysvětlil ho tím, že žádná profesní skupina by neměla být vydělena a soudci by neměli měřit svou nezávislost platem.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je opět sníží. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106.986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle oponentů ale na úsporu 0,6 miliardy korun, z nich většinu tvoří výdaje právě na platy soudců a státních zástupců, nelze použít ustanovení o hrozbě škody velkého rozsahu, kterou vláda zdůvodnila nutnost zrychleného projednání novely.

Jak dále uvádí ve svém zpravodajství Česká televize odpůrci novely vyjádřili pochopení pro snahu vlády snížit výdaje státu v době pokračující koronavirové epidemie a zadlužení země v minulých letech. Poukázali ale na to, že celkový efekt zmrazení by představoval nejvýše 0,14 procenta vykázaného schodku státního rozpočtu za loňský rok.

Republiková rada Soudcovské unie se, podle České televize, minulý týden shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat „oprávněných platových nároků“ za tento rok. Pokud by Ústavní soud ČR očekávaným návrhům na zrušení novely alespoň v části týkající se soudcovských platů vyhověl, stát by musel soudcům dlužné částky vyplatit zpětně.

  • Zdroj: Česká televize

Tisková zpráva OSD

Odborové organizace ve společnosti ARRIVA autobusy a.s. vyhlásily 20.1.2022 stávkovou pohotovost. Celé znění naleznete v přiloženém dokumentu.
 
ODBOROVÝ SVAZ DOPRAVY
nám. Winstona Churchilla 2, 113 59 Praha 3
www.osdopravy.cz IČ: 00409502 osd@cmkos.cz
 
V Praze dne 20. 1. 2022
 
TISKOVÁ ZPRÁVA
Praha, 20.1.2022
 
Odborové organizace ve společnosti ARRIVA autobusy a.s. působící v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji vyhlašují dne 20.1.2022 stávkovou pohotovost.
 
Důvodem je výrazné zhoršení pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců, které nastaly po fúzi společnosti ARRIVA autobusy a.s. a ARRIVA MORAVA a.s. dne 1.1.2022. Jelikož nedošlo k dohodě na nápravě této situace i přes dlouhé vyjednávání odborových organizací s vedením společnosti, bylo přistoupeno k vyhlášení výše uvedené stávkové
pohotovosti.
 
Luboš Pomajbík
předseda Odborového svazu dopravy
 
 
 
Přílohy:
  • Zdroj: Odborový svaz dopravy

Firmy shánějí lidi, kde se dá. Naprostá většina chce letos svým zaměstnancům přidat

Jako by Česká republika žádnou ekonomickou krizi v důsledku koronavirové pandemie nezažilo. Vypovídá o tom situace na trhu práce. Česká nezaměstnanost je nejnižší nejen v Evropské unii, ale i v rámci zemí OECD. Většina tuzemských firem bude přitom letos nabírat lidi a zvyšovat mzdy svých zaměstnanců. Podle zpravodajství televizní stanice CNN Prima NEWS to vyplývá z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Skoro šest firem z deseti plánuje v průběhu letošního roku zaměstnat nové lidi. 30 procent podniků pak předpokládá, že se velikost jejich zaměstnaneckého týmu v příštích 12 měsících nezmění. Podíl firem, které hledají zaměstnance, oproti loňsku nejspíše vzroste.

„V roce 2021 přijímalo nové zaměstnance 43 procent společností a my předpokládáme, že letos se jejich podíl ještě zvýší. Otázkou však je, zda firmy budou schopné na našem vyprahlém trhu najít dostatečný počet uchazečů,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment.

Přestože nezaměstnanost na konci loňského roku, podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí, mírně stoupla, z pohledu firem je sehnat zaměstnance nadmíru obtížný úkol. O práci se v prosinci totiž ucházelo něco přes 258 tisíc lidí, avšak volných pracovních míst bylo více než 343 tisíc. Na jednu nabízenou pracovní pozici tak připadalo v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.

Podle Mala se firmy snaží řešit nedostatek pracovníků různými způsoby, nejčastěji skrze intenzivnější využívání agenturních pracovníků nebo zaměstnávání cizinců. Velmi často se také snaží své stávající zaměstnance motivovat k přesčasům. „Taková situace ale není dlouhodobě udržitelná. Rostoucí počet firem si proto začíná uvědomovat, že bez pracovníků ze zahraničí to nepůjde. Nábor cizinců je nevyhnutelný zejména ve výrobě,“ dodal Martin Malo.

Prý až 17 procent zaměstnavatelů plánuje počty pracovníků ze zahraničí v letošním roce navýšit. Obdobné jsou také plány týkající se agenturních zaměstnanců, jejichž podíl ve firmě by chtěla navýšit desetina respondentů, kteří se účastnili zmíněného průzkumu. Pětina firem se snaží vypořádat s nedostatkem lidí pomocí automatizace některých výrobních procesů a 18 procent některé procesy takzvaně outsourcuje.

Podniky rovněž motivují své zaměstnance (i ty případné budoucí) pomocí mezd. Tři čtvrtiny dotázaných mají v plánu jejich úroveň v tomto roce zvyšovat. „Loni plošně navýšila mzdy skoro polovina podniků. Letos se k tomuto kroku kvůli situaci na trhu práce a inflaci chystá mnohem více firem. Nejčastěji půjde o pětiprocentní růst, necelá třetina zaměstnavatelů však zvažuje růst o deset procent,“ uvedl dále Martin Malo.

Podle něho pouze jedna firma ze sta letos přistoupí ke snížení mezd. 15 procent společností chce letos navýšit odměny. A to nejčastěji rovněž o pět procent, podobně jako v případě růstu nominálních mezd. „Vzhledem k inflaci, která má podle nejnovější prognózy ministerstva financí letos dosáhnout až 8,5 procenta, si většina zaměstnanců reálně pohorší. Plánované zvýšení mezd totiž za růstem cen zaostane,“ upozornila Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS

Příspěvek na bydlení

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil opatření, jak pomoci domácnostem s energetickou chudobou.
 
Obě komory Parlamentu ČR jednoznačně podpořily navýšení příspěvku na bydlení. Dnes ho pobírá zhruba 150 tisíc domácností, dalších 200 tisíc má dle některých výzkumů na příspěvek nárok, ale z různých důvodů nečerpá.
 
Ministerstvo nově připravilo online kalkulačku, aby si lidé mohli spočítat, zda na příspěvek dosáhnou a případně v jaké výši.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zbrklé změny agrární politiky zaplatí všichni

Konec českého ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a méně českého masa a uzenin, za které si zákazníci patrně masivně připlatí. S útlumem zemědělské produkce hrozí soudní spory kvůli zmařeným investicím a ušlým ziskům českých chovatelů a pěstitelů, které stát bude muset zaplatit penězi daňových poplatníků. Česká krajina ztratí svou pestrost. K tomu povedou rychlé a nepromyšlené změny Strategického plánu SZP, které oznámila vláda.

Změny Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 ovlivní zemědělské podniky všech velikostí. Vláda chce zvýšit redistributivní platbu neboli platbu na první hektary podniku z původně plánovaných 10 procent na 23 procent. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Nejvíce to ovlivní podniky, které provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podmíněna jakýmikoliv podmínkami.

“Menší podniky se vzhledem k nízké rentabilitě způsobené dlouhodobě nízkými výkupními cenami věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě pouze v omezené míře. Větším podnikům, které se těmito činnostmi skutečně zabývají, pokrývají v současné době dotační podpory pouze tržní ztráty. Jakmile jim podporu snížíme, přizpůsobí se novým podmínkám a přestanou se těmto činnostem věnovat. Místo toho zvolí rentabilnější plodiny, jako je pšenice nebo řepka. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání – a zemědělství není výjimkou – musí hospodařit s péčí řádného hospodáře, a tedy generovat zisk,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. 

Čeští spotřebitelé tak budou nacházet české potraviny na pultech obchodů stále méně Soběstačnost Česka přitom nyní dosahuje podle dat Ministerstva zemědělství u zeleniny pouze 36 procent, u ovoce 39 procent, u brambor 73 procent, u vepřového masa 52 procent, u drůbežího masa 65 procent a u vajec 86 procent. Zbytek je nezbytné dovážet ze zahraničí a po oznámených změnách Strategického plánu SZP se dovozy potravin z ciziny ještě zvýší. Zákazníci budou vystaveni větší cenové nestabilitě, než jakou zažívají nyní, a pravděpodobně si za základní potraviny připlatí. 

Současně se změny projeví také v české krajině, která ztratí svou pestrost. Pokud nebudou dotační podpory podmíněny jakoukoliv produkcí a budou pouze platbou takzvaně na hektary, nebude v zájmu velkých vlastníků půdy věnovat se klasické zemědělské prvovýrobě. Kvůli omezení živočišné výroby ubude organické hmoty do půdy, kterou budou muset nahradit minerální hnojiva, jejichž spotřebu čeští zemědělci dlouhodobě snižují v souladu se společenskou poptávkou a také s cíli Evropské unie. 

Řada zemědělců podle informací Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR současně zvažuje soudní spory či arbitráže za zmařené investice a ušlý zisk. „Chovatelé zvířat investovali do výstavby stájí, aby zlepšili pohodu zvířat. Řada zemědělců investovala do moderních technologií při produkci náročných plodin. Všechny tyto investice přijdou vniveč. Je pochopitelné, že budou žádat náhradu za zmařené investice i ušlý zisk. A tuto náhradu zaplatí všichni občané ze svých daní. Ztrátovou výrobu už nebude z čeho financovat, a i takzvaně minimální snížení rozhoduje o ziskovosti nebo ztrátovosti produkce. Smutné je, že vláda veřejně přiznává, že neví, jaký bude mít chystaná změna dopad na zemědělce a na produkci potravin, a chce její účinnost teprve vyhodnocovat. Tak nerozhoduje žádný odpovědný hospodář,“ upozorňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR proto opakovaně vyzývají českou vládu, aby je přizvala k rozhodování o změnách Strategického plánu SZP. Tento dokument, který zásadně mění agrární politiku Česka, může potenciálně poškodit české zemědělství na mnoho let. Zmíněné organizace, které zastupují zemědělské podniky všech velikostí, právních forem a různého výrobního zaměření, jsou nadále připraveny spolupracovat. Dokument má být odeslán Evropské komisi ke schválení do konce ledna.

 

  • Zdroj: Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR

Zaměstnancům Třineckých železáren vzrostou mzdy

Zaměstnancům Třineckých železáren (TŽ) od února vzrostou mzdy v průměru o 1700 korun měsíčně. V podniku se mimo jiné zvýší také finanční plnění v případě, že zaměstnanec ztratí zdravotní způsobilost. Vyplývá to z kolektivní smlouvy, kterou podepsali zástupci vedení a odborů. Kolektivní smlouva je uzavřena na tři roky, každý rok se bude formou dodatku upravovat výše mezd. ČTK to řekla mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková. Průměrná mzda v podniku loni byla přes 38.000 korun.

„Základní růst představuje navýšení mzdy v průměru o 1700 korun, u směnových zaměstnanců až o 2500 korun. Valnou část navýšení jsme totiž směřovali do motivačních složek zejména zaměstnanců v nepřetržitém provozu,“ uvedl ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Ivo Žižka.

V loňském roce činila průměrná mzda v podniku 38.353 korun. „Díky dohodnutému základnímu růstu vzroste na konci roku 2022 průměrná mzda na 39.710 korun. Pokud firma splní plánovaný hospodářský výsledek, díky mimořádným odměnám by pak průměrná mzda zaměstnance Třineckých železáren mohla překročit 40.000 korun,“ uvedla mluvčí.

Huť se podle ní k navýšení mezd odhodlala i přesto, že ji v letošním roce čeká extrémní růst nákladů na energie, které přesáhnou 5,5 miliardy korun. „Je to o 1,4 miliardy více než v loňském roce. Předpokládá se také růst dalších nákladů v souvislosti s připravovanými projekty ke snižování uhlíkové stopy dle Zelené dohody,“ uvedla Macková.

Hospodaření firmy ovlivňuje také masivní růst nákladů na emisní povolenky a vstupní suroviny. „Přichází náročné období, které musíme ustát. S ohledem na zvyšování životních nákladů však nemůžeme zapomínat na zaměstnance,“ uvedl generální ředitel TŽ Jan Czudek.

Kolektivní smlouva obsahuje také zvýšení částek, které zaměstnanci dostanou při pracovních a životních jubileích. „Například po pěti letech práce pro huť firma vyplatí jednorázovou odměnu 3000 korun, po 25 letech je to 12.000 korun a podobně. Jde o mimořádné poděkování loajálním dlouholetým zaměstnancům,“ uvedl Žižka.

Předseda Základní organizace Odborového svazu KOVO TŽ Marcel Pielesz uvedl, že pozitivní zprávou je rovněž novinka v kolektivní smlouvě týkající se volitelných benefitů. „Zaměstnanci získají na celý rok benefit v jednotné výši 5000 korun, který si mohou rozdělit do různých nabízených aktivit zejména pro své zdraví,“ uvedl Pielesz.

__________
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. V roce 2020 dosáhly zisku 469 milionů korun a tržeb 35,1 miliardy korun. Nejprodávanějším výrobkem TŽ je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ přes 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10.000.

 

  • Zdroj: ČTK, OS KOVO