První jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví v roce 2022 se konalo v pátek 14. ledna v odpoledních hodinách. Na programu byly tři body: novelizace vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, představení obsahové části programového prohlášení vlády v části zdravotnictví a kontrola úkolů z posledního jednání týmu.

Bohatá účast z ministerstev, z odborů i od zaměstnavatelů

Jednání se účastnili zástupci z Ministerstva práce a sociálních věcí náměstkyně Mgr. Dana Roučková, ředitel odboru Mgr. Jan Vrbický a stálá členka týmu Mgr. Markéta Vanclová. Z Ministerstva financí se on-line připojila stálá členka týmu Ing. Helena Doktorová. Ministerstvo zdravotnictví bylo zastoupeno náměstkem JUDr. Radkem Policarem, náměstkyní Ing. Helenou Rögnerovou, hlavní hygieničkou MUDr. Pavlou Svrčinovou, vedoucím oddělení úhradových mechanismů Mgr. Tomášem Trochem, on-line se připojil náměstek Ing. Milan Bláha.

Silné zastoupení měli zaměstnavatelé, účastnili se členové týmu prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, viceprezident Bc. Vladimír Kothera, dále také stálí hosté.

Odbory zastoupili členové týmu předsedkyně odborového svazu Bc. Dagmar Žitníková, za LOK-SČL MUDr. Miloš Voleman a stálí hosté, místopředsedové odborového svazu Mgr. Luboš Francl a Mgr. Jana Hnyková a předseda LOK-SČL MUDr. Martin Engel.

Tento seznam není úplný, uvedla jsem hlavní diskutující a chtěla jsem tím doložit, že zastoupení týmu bylo silné, stejně jako očekávání informací.

Dopad na efektivitu jednání mělo především to, že bylo narychlo a mimo plán svoláno jednání vlády, což způsobilo neúčast ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR. Dopad na jednání mělo a bude zřejmě i nadále mít také to, že se vládní strany dohodly na způsobu zveřejňování výstupů a postojů k nastoleným otázkám. Stanoviska se budou zveřejňovat poté, co se rozhodne a shodne vláda, což se projevilo u obou projednávaných bodů.

Novelizace vyhlášky o očkování

První bod, novelizace vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, byl požadován k projednání ihned v prvním lednovém týdnu. Vyhláška, kterou schválila vláda premiéra Babiše, vyvolala nejen kritické postoje části společnosti, ale také nespočet otázek.

Kdo bude muset být očkován?

Kdy nejpozději?

Jakou dávkou?

Pokud nebude zaměstnanec očkován, obdrží výpověď?

A z jakého důvodu?

Ministr Válek po svém jmenování sdělil, že vyhláška bude novelizována, kdy a jak bude po novelizaci vypadat, jsme se ale na jednání nedozvěděli. O novele vyhlášky se diskutuje, předpokládá se řešení termínu účinnosti a změna okruhu povinně očkovaných osob. Problém je zde, vyhláška je účinná a změna je nutná co nejrychleji, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci věděli, jak se budou muset zachovat.

Předsedkyně Dagmar Žitníková sdělila, že vyhláška je ve schválené podobě v rozporu se zákony a navíc způsobí obrovské personální problémy. Právníkům Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví předloží odbory konkrétní dotazy, na které by měly existovat jednoznačné odpovědi.

Předsedkyně Žitníková spolu s prezidentem Horeckým požadují rychlé jednání s ministrem.

Programové prohlášení vlády v části zdravotnictví

Plánovaný bod jednání k představení obsahové části připravovaného programového prohlášení vlády ČR v části zdravotnictví se projednal v rychlosti podobným způsobem. Vzhledem k tomu, že programové prohlášení je politickým dokumentem a jednání se neúčastnil ani pan ministr, ani politický náměstek, dohodli jsme se, že budeme požadovat projednání jednotlivých návrhů na změnu právních předpisů a záměrů uvedených v programovém prohlášení uvedených.

Zaměstnavatelé a odbory sdělili, že k programovému prohlášení zašlou písemná stanoviska, která budou přílohou zápisu.

Odbory požadují dodržování legislativního procesu

Tým se nejdéle zdržel při projednávání souhrnného bodu věnovaného různým otázkám a požadavkům účastníků.

Odbory úvodem uvedly, že nesouhlasí se způsobem projednání, či spíše neprojednání mimořádných opatření a dalších právních předpisů a požadují dodržování legislativního procesu.

Předsedkyně Žitníková sdělila, že odbory vyzvaly ministerstvo k projednání pracovní karantény, a to neproběhlo. S mimořádným opatřením k pracovní karanténě pro pracovníky ve zdravotnictví a v sociálních službách odborový svaz nesouhlasí, obává se negativních dopadů, a to jak na zaměstnance, tak na pacienty, opatření k pracovní karanténě odborový svaz navrhuje zrušit. 

Odbory požádaly, a bylo to schváleno, aby pokračovala práce odborných skupin, a to skupiny k personální stabilizaci, k reformě psychiatrické péče, k reformě orgánů ochrany veřejného zdraví a k ekonomice přímo řízených nemocnic. Pracovní tým nadále požaduje, aby bylo schváleno, aby materiály byly členům týmu předkládány již ve vnitřním připomínkovém řízení.

Pracovní tým znovu navrhl a požaduje, aby se v rámci předsednictví EU svolala konference k personálním otázkám a personálnímu zabezpečení resortu zdravotnictví.

Odbory na jednání nesouhlasily s tím, že se zmrazily platové tarify úředníkům a zaměstnancům hygienické služby a Ministerstva zdravotnictví.

Odbory uvedly, že není možné, aby se krátil rozpočet Ministerstva zdravotnictví.

Odbory připomněly dohodu s bývalou vládou na opětovné vypsání dotačního programu pro zdravotnické pracovníky v nemocnicích, kteří nestačili příspěvek na lázeňský a rehabilitační pobyt vyčerpat v roce 2021.

***

Jednání bylo ukončeno s tím, že sice bylo uskutečněno před jednáním Rady hospodářské sociální dohody (tripartita), které se bude konat 18. ledna, ale efektivita jednání a výstupy nebyly hodnoceny příliš kladně.

Jako vedoucí týmu jsem následující den oslovila ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, abychom si ujasnili roli a postavení pracovního týmu a následující jednání mělo pro členy týmu efekt a nebylo ztrátou času.

Ing. Ivana Břeňková, vedoucí pracovního týmu RHSD pro zdravotnictví

a vedoucí právního a sociálního oddělení OS

 

 

 

Vláda Petra Fialy (ODS) chce šetřit na provozu státu. Ve svém programu hovoří o snížení počtu státních zaměstnanců s důrazem na redukci úřednických míst. Jenže takové šetření bude velmi obtížné, jelikož úředníků pro stát pracuje jen necelých 80 tisíc, což představuje asi osm procent zaměstnanců veřejného sektoru. Podle zpravodajství CNN Prima NEWS to vyplývá z aktuální studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.

Český veřejný sektor zaměstnává asi pětinu pracovních sil země, což odpovídá přibližně milionu osob. Za státní zaměstnance lze ale považovat necelou polovinu z nich, konkrétně 464 tisíc lidí. Nadpoloviční část z nich ale připadá na zaměstnance příspěvkových organizací (256 tisíc), a to zejména v regionálním školství. Menší část (198 tisíc) spadá pod řadu různorodých organizací, od armády, policii, přes ministerstva až po úřady práce.

Jen malou část z nich však lze označit za státní úředníky. V roce 2020 jich bylo zhruba 78 tisíc, což představuje osm procent zaměstnanců veřejného sektoru a 17 procent státních zaměstnanců.

„S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké,“ píší Daniel Bartušek, Petr Bouchal a Petr Janský ve své studii „Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?“, kterou publikovali pod hlavičkou think-tanku IDEA. Ten spadá pod Národohospodářský ústav Akademie věd České republiky.

Rovněž není úplně jednoznačné, že by jejich počet soustavně rostl. Naopak, za poslední dvě dekády spíše kolísal. Mezi roky 2003 a 2010 jich mírně přibylo (asi dva tisíce), v letech 2010 a 2011 během ekonomické krize v době Fischerovy a Nečasovy vlády došlo k jejich poklesu o tři tisíce. Dále pak mezi lety 2011 a 2015 došlo za vlády Nečasovy, Rusnokovy a Sobotkovy k nárůstu o pět tisíc a poté za Sobotkovy a Babišovy vlády do roku 2020 jejich počet již významnějších změn nedoznal.

Předmětem mnoha politických, odborných i laických debat je také otázka výše jejich platového ohodnocení. Nominální i reálné průměrné platy státních úředníků od roku 2013 soustavně rostly. Až do roku 2018 ale jejich růst zaostával za růstem mezd v celé české ekonomice. „Jejich relativní úroveň tak byla v roce 2020 výrazně nižší než v roce 2018. A to o 3 až 6 procentních bodů podle typu organizace,“ upozorňují autoři studie.

Ještě v roce 2004 se rozdíl mezi průměrnou mzdou v národním hospodářství a průměrným platem státních úředníků pohyboval v rozmezí 0 až 26 procent ve prospěch úředníků, během následujících 16 let se ale tyto nůžky postupně přivíraly. Dnes si státní úředník vydělá v průměru od 97 do 114 procent průměrné mzdy České republiky.

Z toho také vyplývá poměrně značná platová diferenciace mezi jednotlivými státními úředníky. Vůbec nejhůře na tom jsou zaměstnanci neústřední státní správy, kteří loni brali v průměru něco přes 38 tisíc korun hrubého měsíčně.

Nejlépe placení jsou úředníci ministerstev, jejichž výdělky se pohybovaly nad 52 tisíci. Ministerští úředníci jsou také nejlépe placeni v rámci státních zaměstnanců. Nejhůře naopak lidé pracující v příspěvkových organizacích, tedy zejména ve školství (jejich průměr se pohyboval mírně pod 36 tisíci korunami).

Autoři zmíněné studie rovněž předkládají několik doporučení. To zřejmě nejdůležitější se týká samotného sledování trendu počtu a platů státních zaměstnanců a úředníků. „Pokud je nám známo, tak v ČR se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků,“ upozorňují. A jako příklad udávají britský úřad Office of Manpower Economics, který zmíněné statistiky nejen sleduje, ale také pravidelně publikuje.

Výzkumníci jsou rovněž přesvědčeni, že podrobné analýzy, které by mohly z vysledovaných dat vzejít, by dokázaly odpovědět na řadu otázek. „Například by bylo možné vyhodnocovat, jak velký podíl rozdílů v úrovni platů mezi jednotlivými organizacemi vysvětlují rozdíly vzdělanostní a věkové struktury zaměstnanců. Nebo sledovat diverzitu platů (odchylky od průměru) a podíly nadtarifních složek mezd,“ dodávají Bartušek, Bouchal a Janský.

 

Otevřený dopis Podnikového výboru odborových organizací Celní správy ČR

 

Vážený pane ministře,
dovoluji si Vás oslovit jako zástupce sekce Celní správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, která zastupuje příslušníky a zaměstnance celní správy. Rozhodnutím vlády, jejímž jste členem, ze dne 29. 12. 2021 došlo ke zmrazení platů civilních zaměstnanců celní správy a k zásadní změně v původně předpokládaném navýšení služebních příjmů z částky 1 000 Kč + 400 Kč, na 700 Kč u příslušníků bezpečnostních sborů pro rok 2022 (tedy i u příslušníků celní správy). Jsme si vědomi, že předchozí rozhodnutí o navýšení platů bylo přijato jinou vládou, nicméně považujeme za nutné Vám sdělit, že rozhodnutí o razantním snížení původně plánovaného navýšení služebních příjmů a „zmrazení“ platů v tomto roce je obecně vnímáno zaměstnanci celní správy (příslušníky i civilními zaměstnanci) jako znevážení jejich práce pro stát, a to zvlášť v této nelehké době, když dochází k prudkému zvýšení inflace vlivem energetické krize (dle údajů z veřejné databáze Českého statistického úřadu dosáhla inflace v měsíci listopadu 6 %).

 

Celní správa, se jako součást složek IZS v roce 2020 a 2021 významně podílela „v první linii“ na boji s pandemií Covid-19. V průběhu druhé poloviny roku 2021 došlo v rámci CS k významnému snížení početních stavů příslušníků, kdy odešli zejména dlouholetí zkušení zaměstnanci, které bude obtížné bezprostředně nahradit. Nábor nových zájemců probíhá pozvolna, v případě nových příslušníků úroveň služebního příjmu mnohdy jen velmi obtížně konkuruje nabídce soukromé sféry, což se může projevit snížením
zájmu o zaměstnání v naší organizaci. Po výše uvedeném opatření vlády v oblasti mezd se dá očekávat zvýšený odchod zaměstnanců celní správy i v prvním pololetí tohoto roku.
Celní správa ČR, jejímž jste nejvyšším představitelem, výkonem své činnosti odvádí do státního rozpočtu řádově desítky miliard korun ročně. Jde zejména o výběr spotřebních daní, ale také o agendu dělené správy, kterou zajišťují civilní zaměstnanci, u nichž došlo v důsledku rozhodnutí vlády ke „zmrazení“ platů. Společně s Odborovým svazem státních orgánů a organizací dlouhodobě upozorňujeme na neutěšenou situaci v oceňování této skupiny zaměstnanců celní správy. Navýšení o 1400 korun mohlo být významnou pomocí
zejména u této skupiny zaměstnanců v době, kdy odhadovaná míra inflace může být vyšší než 6 procent. Jsme si samozřejmě vědomi neutěšené situace státního rozpočtu, nicméně lze oprávněně očekávat, že reálný propad platů našich zaměstnanců bude mít za následek snížení návratnosti finančních prostředků do ekonomiky a tudíž s sebou přinese další problémy pro stát.

 

 

 

 

 

Bc. Miloš Lokvenc v.r.
předseda Podnikového výboru odborových organizací celní správy ČR

 

 

 

V době pandemie onemocnění covid-19 v roce 2021 umožňovalo zaměstnancům částečně pracovat z domova 60 % podniků. Přes online platformy komunikovala polovina firem, dvě pětiny velkých podniků začaly aplikace pro online komunikaci využívat až v souvislosti se zhoršenou epidemickou situací.

Devět z deseti velkých podniků umožňuje i v době rozvolněných protiepidemických opatření svým zaměstnancům práci z domova. Naopak mezi malými podniky tuto možnost nabízí jen polovina z nich. „Mezi jednotlivými odvětvími nacházíme významné rozdíly, protože některé profese z domova vykonávat nelze. Nejčastěji nechávají své zaměstnance na home office firmy působící v IT službách, konkrétně 97 % z nich. Následují podniky z oblasti mediálních činností a cestovní agentury,“ uvádí Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Mezi obory, pro něž je práce z domova nejméně častá, patří dle očekávání stravování, maloobchod, ubytování či stavebnictví. Ve stravování a pohostinství neumožňuje práci z domova ani pětina podniků s deseti a více zaměstnanci.

Pro efektivnější práci z domova řada podniků zaměstnancům poskytuje vzdálený přístup do firemní sítě. Nejčastěji jde o přístup na pracovní e-mail, který v roce 2021 nabízelo 70 % podniků. Ve stejném roce 62 % firem umožňovalo zaměstnancům i vzdálený přístup přes zabezpečené sítě do firemních aplikací a informačních systému (tedy např. na intranet či do účetnictví). „Zatímco mezi velkými podniky s více než 250 zaměstnanci nabízí některým svým zaměstnancům vzdálený přístup k firemním aplikacím a informačním systémům již 97 % z nich, u malých podniků do 50 zaměstnanců tak činí 57 %,“ dodává Kamila Burešová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. V minulém roce navíc polovina podniků používala online komunikační platformy, přičemž velké firmy je využívaly téměř všechny (95 %).

V loňském roce mělo v Česku webové stránky 83 % podniků s deseti a více zaměstnanci. „Potěšující je, že v nabídce některých pokročilých webových funkcí jsou podniky v Česku vysoce nad evropským průměrem. Například možnost zadat online objednávku či rezervaci nabízela v roce 2021 v Česku celá třetina firem. Jde o třetí nejvyšší podíl ze zemí EU,“ komentuje situaci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Také v roce 2021 pokračoval u podniků rozmach v používání sociálních médií a cloud computingu. Podíl podniků s profilem na sociálních médiích poprvé překročil hranici 50 %, placené cloudové služby využívalo 44 % firem, dvakrát více než v roce 2017. Umělou inteligenci používalo v Česku 4,5 % podniků, mezi velkými subjekty jich však byla pětina.

Více informací přináší aktuální publikace Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2021.