Po úvodním slově JUDr. Evy Martinicové, ředitelky sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR, představila PhDr. Marie Pavlů, CSc. síť Enterprise Europe Network (EEN) – největší a nejrozsáhlejší světovou poradenskou síť zejména pro malé a střední podniky, založenou a podporovanou Evropskou komisí od r. 2008. Je také partnerem EU-OSHA ve vyhlašovaných kampaních. Odborné služby EEN zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků tvoří:

• poradenství: odborné poradenství o jednotném evropském trhu;
• partnerství: podpora při vyhledávání zahraničních obchodních kontaktů či projektových partnerů pro mezinárodní spolupráci;
• podpora inovací: asistence při mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání inovativních řešení a jejich podpora.

Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zde zastupoval Český Focal Point, představil kampaň Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž (podrobnější informace o kampani včetně prezentace najdete v tomto článku).

JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec, se o právní stránce home office podrobně vyjadřoval již na předchozím semináři. Je zastánce používání tzv. 4. R – kromě rukou, roušek, rozestupů také rozumu, což je zvláště důležité při aplikaci problematiky home office do praxe, protože není zcela upravena právními předpisy.

Home office si nelze ani vynucovat, ani nařizovat, může se konat pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnanci musí být kompenzovány náklady, které mu při práci doma vzniknou. Zaměstnavatel by je tedy měl druhově vymezit, zkalkulovat a jejich poskytování zakotvit do dohody o práci v režimu home office. Zaměstnanci v tomto režimu práce mohou mít nárok i na stravenky, což bývá jedním z nejčastějších dotazů.

Na další otázku, se kterou se JUDr. Mikyska setkal, a sice, jak je to při přemísťování z místa A do místa B v rámci home office a jak by se posuzoval případný pracovní úraz, odpovídá takto: „Jestliže se jedná o home office toho typu, že jeden den je zaměstnanec doma a druhý den je povolán na pracoviště, tak je to cesta do zaměstnání. Když se ale předpokládá, že pracuje a bude pracovat doma a vedoucí ho povolá k výkonu práce na pracoviště, tak toto je podle mého názoru cesta mezi pracovištěm A a pracovištěm B, a pokud by se na této cestě stal úraz, tak to bude pracovní úraz. S pojišťovnou Kooperativa jsme to řešili u profese, pro kterou je povolání k výkonu práce typické – u montérů elektrorozvodných závodů, kteří doma drží pracovní pohotovost a jsou povinni se dostavit k výkonu práce z důvodu mimořádné situace. Řeklo se, že tato cesta z místa domácí pohotovosti není cesta do práce, ale cesta v rámci výkonu pracovní pohotovosti. A podobně by to bylo i u lékařů.„

MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu informovala, co je důležité pro práci z domova po ergonomické stránce a jak ji celkově zvládáme. Seznámila s výsledky výzkumu v EU z roku 2019, kdy z domova pracovalo občasně 9 % zaměstnanců, v ČR – 4,6 % zaměstnanců, mnohem více pracovali z domova lidé v kategorii 50–64 let (6,6 %), a srovnala je s výsledky celosvětového průzkumu z května 2020, kterého se zúčastnilo 2865 respondentů v administrativních službách. 88 % pracovalo z domova, z toho 31 pracovalo z domova i předtím, celkově 68 % tuto práci zvládalo úspěšně, 72 % má potřebné vybavení, 79 % dostatečnou sebedisciplínu, 76 % vhodné místo pro práci z domova.

Nejdůležitější pro zvládání práce z domova je podle průzkumu sebedisciplína – rozhodnutí práci vykonat, pak následuje wellbeing – pohoda, zdravý životní styl, dobré spaní. Ergonomické aspekty byly v průzkumu zmiňovány až na jednom z posledních míst, přesto jsou důležité, a MUDr. Lipšová připomněla i ergonomická pravidla pro práci na počítači, protože u práce v režimu home office jde převážně o práce se zobrazovací jednotkou, i když zaměstnanci samozřejmě mohou v tomto režimu vykonávat i jiné práce.

Ke správným pracovním podmínkám patří výška pracovního stolu v úrovni loktů, pracovní židle – výška nastavená tak, aby chodidla byla na podlaze, v koleni úhel 90°, zádová opěrka, teplota v místnosti mezi 20 – 27 °C, osvětlení cca 500 luxů, časté větrání, dodržování přestávek na jídlo a oddech a udržování kontaktů.

Práci z domova se věnovala řada materiálů a článků, připomeňme si například tento leták.

Průmyslová produkce v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,3 procenta. Do růstu se tak dostala poprvé od května 2019. Přispěla k tomu hlavně výroba automobilů, vyplývá z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, které, podle zpravodajství České televize, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmysl vzrostl o tři procenta. Rostl i přebytek zahraničního obchodu, v říjnu na 33,4 miliardy korun. Stavebnictví naopak zrychlilo meziroční pokles na 10,5 procenta.

Průmysl dosud meziročně klesal 16 měsíců v řadě. V září to bylo o zhruba dvě procenta, například v dubnu během první vlny koronaviru byl ale pokles více než třetinový. „Na rozdíl od stavebnictví druhá vlna koronaviru zatím průmysl výrazně nezasáhla,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka. Důvodem lepšího vývoje je hlavně automobilový segment. Podle něho se snaží alespoň částečně dohonit jarní výpadek ve výrobě. V říjnu se výroba aut meziročně zvýšila o téměř čtrnáct procent.

Lepší výsledek než loni v říjnu zaznamenala také výroba pryžových a plastových výrobků nebo elektrických zařízení.

Naopak o téměř dvanáct procent klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, výroba strojů si pohoršila o více než šest procent. V případě oprav a instalace strojů a zařízení přesáhl meziroční pokles patnáct procent.

Hodnota nových zakázek vzrostla o 5,2 procenta. Objednávky ze zahraničí byly vyšší o 8,4 procenta, tuzemské zakázky ale klesly o 1,7 procenta. Také v tomto případě k celkovému meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba automobilů.

„Meziroční pokles zaměstnanosti se v říjnu, podobně jako v září, držel na úrovni čtyř procent,“ dodal Matějka. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v průmyslu vzrostla o 2,5 procenta.

Předstihové indikátory zároveň, podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera, naznačují, že by zotavování průmyslu mělo pokračovat navzdory druhé vlně pandemie. Zároveň konstatoval, že za celý letošní rok tak průmysl doposud klesl o 9,8 procenta a do konce roku by se měl propad dále mírně zmírnit.

Stavební výroba v České repblice v říjnu zrychlila meziroční propad. Snížila se o 10,5 procenta po revidovaném poklesu o 7,9 procenta v září, vyplývá dále z údajů ČSÚ. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku propadlo o 13 procent. V září se snížilo o 8,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, zpomalilo v říjnu meziroční pokles na 4,8 procenta ze zářijových 5,8 procenta. 

Stavebnictví bylo v říjnu nadále ovlivněno epidemií koronaviru, uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Podle ní stavební produkci drží velké firmy inženýrským stavitelstvím, pozemní stavitelství je v útlumu v obou velikostních segmentech. Také stavební úřady hlásí omezený provoz a povolovací procesy váznou. Takže, ve srovnání se zářím, byla říjnová stavební produkce po vyloučení sezonních vlivů nižší o 1,7 procenta.

Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu přebytkem 33,4 miliardy korun, meziročně byl tak o 24,4 miliardy vyšší. Příznivě se na něm podepsal zejména rostoucí vývoz motorových vozidel a obchod s Německem a Ruskem.

Bilance zahraničního obchodu je pátý měsíc v řadě kladná, za deset měsíců letošního roku dosáhl přebytek 142,1 miliardy korun, což je o 400 milionů více než stejnou dobou před rokem.

Vývoz vzrostl ve srovnání s loňským říjnem o 5,6 procenta na 359,6 miliardy korun, zatímco dovoz klesl o 1,7 procenta na 326,2 miliardy korun.

Na důchodech stát vyplatí příští rok opět rekordní sumu; v rozpočtu počítá s 537 miliardami korun. Finančně tak systém přestává být udržitelný. Podle zpravodajství České televize Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) proto České republice doporučuje pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu a kritizuje i přísné podmínky pro získání dávky.

Ne všichni, kdo si o starobní důchod požádají, ho také dostanou. Vloni si o něj například požádala jedna žadatelka, která by podle věku na penzi mít nárok měla, jenže jí nesedí odpracované roky. Nezapočítali do nich totiž pěstounskou péči, tedy dva roky a tři měsíce.

V osmdesátých letech po dohodě s úřady zůstala doma s dítětem, o které pečovala. Od patnácti přitom pracovala jako dělnice, v posledních letech je v invalidním důchodu. V jednašedesáti už pracovat nemůže. „Já už nejsem schopná těch 35 let oddělat,“ říká žadatelka.

Podobné příběhy řeší i kancelář ombudsmana. Na důchod každý rok nedosáhne asi pět tisíc žadatelů a přibývá jich. „Kromě výše důchodu je největším problémem doba, která je potřeba, aby lidé platili důchodové zabezpečení. To může způsobit, že řada starších lidí bude na stáří bez finančních prostředků,“ konstatuje ombudsman Stanislav Křeček.

Důchodový věk není jediná podmínka, kterou musí Češi pro odchod do důchodu splnit. Musí také odpracovat třicet let, případně třicet pět, včetně náhradních dob. Sem se počítá třeba péče o děti. Například studium se ale bere v potaz, jen pokud uchazeč studoval před rokem 2010. A jen v omezené míře se započítává i registrace na úřadu práce.

Český penzijní systém OECD kritizuje. „Česká populace rychle stárne, náklady s tím spojené tlačí na veřejné rozpočty ve střednědobém horizontu, a to samozřejmě vyžaduje reformu důchodového systému,“ konstatuje její generální tajemník OECD Ángel Gurría.

„Jdeme svou vlastní cestou. Důchodová reforma, o které se tady mluví třicet let, je stále na stole, ale ještě ji nikdo nevyřešil,“ říká k tomu premiér Andrej Babiš (ANO).

Jen oproti letošku plánuje stát vyplatit na důchodech v roce 2021 asi o třicet miliard korun více. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce reformní úpravu důchodového systému předložit ještě během prosince.

Vycházet by měl z takzvané technické varianty změn penzí s rozdělením nynějšího systému na dva pilíře. Peníze na reformní změny by Česko mohlo získat z fondu obnovy z EU, přiblížily po jednání důchodové komise v posledním listopadovém týdnu Jna Maláčová a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. 

Podle předsedkyně komise vychází chystaná norma z jedné ze tří dříve představených variant, a to z varianty technické. Ta počítá s rozdělením nynějšího veřejného systému na dva pilíře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod (dříve byl vypočítán zhruba na 10.500 korun, nyní se stanoví na 30 procent průměrné mzdy), ten by se mohl platit z daní. Z prvního pilíře by se pak vyplácela zásluhová část, která by se podle plánu i nadále hradila z odvodů.

Všechny varianty pracují se stejnou architekturou: rozdělením na dva piliře. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.

První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.

Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.

Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.

Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.

Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.