Rubrika: Odbory

Jak předcházet muskuloskeletálním poruchám na pracovišti

Muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací lze úspěšně předcházet zavedením jednoduchých opatření – nové video ke kampani Zdravé pracoviště si posvítilo na fyzickou zátěž a objasňuje, jak na to.
 
Tento krátký a srozumitelný videoklip by rozhodně měli zhlédnout všichni aktéři zapojení do řešení těchto bolestivých poruch, které mohou vést ke zdravotnímu postižení, chronickému onemocnění nebo předčasnému odchodu do důchodu, pokud nejsou řádně léčeny.
 
Více informací o prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací vám zprostředkuje náš animovaný hrdina Napo ve filmu posviťme si na břemena.
 
Navštivte internetové stránky kampaně.
 
  • Zdroj: BOZPinfo, Agentura EU-OSHA

Banky už letos oznámily největší propouštění za pět let, píše agentura Bloomberg

Banky po celém světě už letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů americké agentury Bloomberg, jak ve svém zpravodajství uvedla Česká televize, od počátku letošního roku banky uvedly, že plánují zrušit celkem 85 540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91.448 míst.

Největší propouštění letos oznámily evropské banky. Celkem chtějí zrušit 68.821 míst. Banky v Asii a Tichomoří zruší 9330 míst a v Severní Americe 5960 míst. Zbytek připadá na Latinskou Ameriku a Afriku.

Nejnověji tento týden oznámily zrušení 4600 míst nizozemská ABN Amro a španělská Sabadell. Evropské banky se staly centrem propouštění, protože musí čelit rekordně nízkým a dokonce i negativním úrokovým sazbám. Protože však v Evropě fungují přísnější zákony na ochranu zaměstnanců, než v jiných částech světa, znamená to, že rušení pracovních míst v regionu nebude nárazové, ale bude trvat několik let, upozornila agentura Bloomberg.

V loňském roce banky zrušily 79.500 míst a v roce 2018 dokonce jen 41.800 míst.

V České republice zatím rušení pracovních míst oznámila na konci října Československá obchodní banka (ČSOB). Ta zruší do konce roku 170 pracovních pozic na pobočkách, z toho asi polovina jsou ale neobsazená místa, informovaly dříve Hospodářské noviny. Banka má na pobočkách 1900 zaměstnanců. Podle banky rušení pozic souvisí s tím, že si klienti častěji vyřizují služby digitálně.

Hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura uvedl v červnu na konferenci s názvem Jak znovu roztočit kola ekonomiky, že bankovnictví se po koronavirové krizi výrazně změní. Banky podle něj budou zavírat pobočky a propouštět zaměstnance a rozšíří se podle něj digitalizace poskytování bankovních služeb.

 
  • Zdroj: Česká televize

MPSV spustilo nový seriál příběhů lidí jimž pomohlo sociální bydlení

Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí s názvem „Podpora sociálního bydlení“ připravil seriál příběhů lidí, kterým sociální bydlení pomohlo k lepšímu a kvalitnějšímu životu.
 
Čtenáři se tak setkávají s příběhy inspirovanými skutečnými osudy matek samoživitelek, seniorů, handicapovaných a dalších lidí, kteří žijí běžně kolem nás. Zásluhu na zlepšení životních podmínek těchto lidí mají obce, neziskové organizace i stát, a to díky sociálnímu bydlení a sociální práci.
 
Projekt Podpora sociálního bydlení od roku 2017 metodicky vedl 16 obcí, které se rozhodly na svém území zavést sociální bydlení. Díky aktivnímu přístupu obcí se do standardních bytů dostaly stovky lidí přežívajících na ubytovnách, v azylových domech, v nevyhovujícím
bydlení nebo dokonce na ulici. Nejpočetnější skupinu obyvatel sociálních bytů tvořili samoživitelky a samoživitelé, kteří patří, spolu se seniory, mladými lidmi opouštějícími ústavní zařízení, lidmi s duševním či zdravotním onemocněním, oběťmi domácího násilí nebo lidmi čelícími diskriminaci, mezi nejohroženější cílové skupiny.
 
Příběhy těchto lidí jsou zveřejňovány pravidelně každou středu na facebookové stránce projektu Sociální bydlení v ČR: www.facebook.com/socialnibydlenivcr/ nebo na webu projektu: www.socialnibydleni.mpsv.cz. Z důvodu zachování anonymity jsou v příbězích upravena jména, přesný věk, někde i pohlaví a další charakteristiky, které by mohly připomínat konkrétní osoby.
 
Bohužel se během pandemie COVID-19 zvyšuje potřebnost podpory sociální práce i podpory v bydlení, stejně jako roste poptávka po pomoci potravinových bank z důvodu poklesu příjmů statisíců lidí po celé ČR. V médiích se objevují příběhy lidí, kteří se ocitli na ulici, tématu domácího násilí nebo sociálního bydlení se dokonce věnoval i TV seriál Ordinace v růžové zahradě.
 
Nový seriál projektu MPSV Podpora sociálního bydlení ukazuje řešení tíživé situace lidí v nouzi, jakým bylo poskytnutí sociálního bydlení.
 
 

Školení PO v době nouzového stavu

V požární ochraně je školení PO zaměstnanců stanoveno přesnou lhůtou podle zákona o požární ochraně 3 a 2 roky. V době nouzového stavu nám propadá školení PO. Jak máme postupovat?
 
Za současné situace je plnění některých povinností složité, nicméně musíme konstatovat, že v současné právní úpravě v oblasti požární ochrany není ustanovení, o které by bylo možné v návaznosti na vládou vyhlášený nouzový stav opřít změnu v požadavcích na zajištění požární bezpečnosti. I za nouzového stavu musí být požadavky stanovené právní úpravou zajištěny, pokud nebude vládou nařízeno jinak. V případě školení zaměstnanců lze využít i jiné formy školení, např. e-learning nebo videokonferenci.
 
Upozorňujeme, že jde o stav k 26. 11. a je potřeba dále sledovat případné další kroky vlády.
 
  • Zdroj: BOZPinfo

Česká ekonomika klesla meziročně o 5,0 %

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně o 5,0 %, mezičtvrtletně vzrostl o 6,9 %. Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben poklesem domácí poptávky.
 
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 5,0 %. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 6,9 %.
 
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla meziročně nižší o 4,8 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -1,2 p. b., pokles o 4,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,7 p. b., pokles o 9,3 %) a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (-1,1 p. b., pokles o 14,1 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo zemědělství (0,1 p. b., s růstem o 3,7 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (0,2 p. b., s růstem o 1,4 %). Mezičtvrtletně HPH vzrostla o 7,3 %. K růstu HPH došlo díky nízké srovnávací základně ve většině odvětví ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 13,5 % a v ostatních činnostech o 21,3 %.
 
Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 3. čtvrtletí ovlivněn nižší domácí poptávkou. Na meziročním poklesu HDP o 5,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-1,3 p. b. [2]), investiční výdaje (-2,6 p. b.) a změna stavu zásob (-1,5 p. b.). Pozitivně přispívala zahraniční poptávka (0,4 p. b.).
 
Výdaje na konečnou spotřebu klesly meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně vzrostly o 3,2 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 3,9 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku, oproti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 5,0 %. Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně rostly o 0,1 %, mezičtvrtletně klesly o 0,6 %,
 
Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala meziroční propad o 10,7 %, mezičtvrtletně klesla o 5,0 %. Z hlediska typu aktiv nejvíce oslabily investice do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.
 
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 mld. korun na rekordních 126,6 mld. Kč, z toho saldo zahraničního obchodu se zbožím činilo 96,2 mld. Kč. Vývoz zboží meziročně vzrostl o 0,2 %, mezičtvrtletně o 31,4 %. Meziroční vývoj vývozu zboží byl pozitivně ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými a optickými přístroji a potravinářskými výrobky, naopak negativní vliv měl obchod se stroji a zařízeními a kovodělnými výrobky. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 %, mezičtvrtletně vzrostl o 20,6 %.
 
Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl. Vývoz služeb meziročně klesl o 20,2 % (mezičtvrtletně rostl o 0,6 %) a dovoz služeb klesl o 26,3 % (mezičtvrtletně klesl o 8,2 %).
 
Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,1 %.
 
Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,1 %.
 
V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 332 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 % a proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 %. Počet odpracovaných hodin meziročně vzrostl o 0,3 % a mezičtvrtletně o 12,5 %.
 
_________________________
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.
 
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Plošné testování učitelů na koronavirus začíná

V relaci na  ČT24 předseda školských odborů František Dobšík hovořil s reportérem Danielem Takáčem o testování učitelů na coronavirus. Tento týden má začít dobrovolné testování všech učitelů a dalších pedagogických pracovníků, např. vychovatelů, antigenními testy.
 
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného by se mohlo testování, v případě, že by se zúčastnili všichni, týkat asi 200 tisíc lidí a přišlo by maximálně na 70 milionů korun. Poté by se měl dobrovolně testovat od 18. prosince zbytek populace. Testování má být zdarma. 
 
Celou reportáž a diskusi můžete zhlédnout na webu ČT24. 
 
  • Zdroj: Studio ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Skončení platnosti pracovnělékařské prohlídky z důvodu smluvního lékaře v karanténě

Zaměstnancům v době, kdy je smluvní lékař v karanténě, propadají pracovnělékařské prohlídky. Oslovení lékaři je odmítají provést s tím, že mají na 14 dnů nasmlouvané své pacienty. Znamená to tedy, že v této době zaměstnanci, kterým propadne pracovnělékařská prohlídka, musí zůstat doma, jelikož jim zaměstnavatel nemůže přidělovat práci?
 
Povinnost zajistit zaměstnanci pracovnělékařskou prohlídku vychází ze zákoníku práce, potažmo ze zákona č. 373/2011 Sb. Ve Vámi uvedené situaci je důležitý § 57 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 373/2011 Sb., který specifikuje, že poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen provádět v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 60 a jinými právními předpisy pracovnělékařské prohlídky a § 57a odst. 1 cit. zákona, který specifikuje, že poskytovatel pracovnělékařských služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem podle § 54 odst. 2 písm. a), může některou součást pracovnělékařských služeb uvedených v § 53 odst. 1 zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen „pověřený poskytovatel“) na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem; tím nesmí být dotčen postup podle § 42 odst. 1. Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující periodickou pracovnělékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku. Výjimku ze zákona může stanovit pouze vláda České republiky, a to za vyhlášeného nouzového stavu – k tomuto kroku přistoupila vláda za vyhlášeného nouzového stavu Usnesením vlády České republiky ze dne 16. října 2020 č. 1049. Uvedeným usnesením vlády č. 1049 vláda opět umožnila po dobu trvání nouzového stavu vstupní a periodickou pracovnělékařskou prohlídku za určitých podmínek nahradit čestným prohlášením.
 
  • Zdroj: BOZPinfo

Ruzyňské letiště do konce roku propustí pětinu zaměstnanců

Pražské letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni do konce roku propustí pětinu zaměstnanců. Celkem 450 již propustilo na jaře, dalších 150 ještě letos skončí. Podle serveru Novinky.cz informoval o tom server Zdopravy.cz.

„Letiště Praha je navzdory všem snahám a úsilí nuceno opět přistoupit k redukci pracovních míst, a to postupně do konce roku 2020 přibližně o 150 pozic. Jedná se o pozice provozní i administrativní,“ sdělila serveru mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Hospodářské výsledky letiště se propadají v důsledku globální pandemie nemoci covid-19. V loňském roce Letiště Praha vydělalo 4,54 miliardy korun.

Předseda představenstva Václav Řehoř v září v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že odhad letošní ztráty Letiště Praha 200 milionů korun je příliš optimistický.

Největší dopad měla covidová krize na chod letiště v dubnu, kdy jeho branami prošlo 5031 lidí, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky – do běloruského Minsku a bulharské Sofie.

  • Zdroj: Novinky.cz