Sněmovní zemědělský výbor podpořil zavedení kvót na potraviny. Od roku 2022 by podle návrhu muselo být v obchodech 55 procent českých produktů, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil 73 procent. Podle serveru Novinky.cz návrh poslance Radima Fialy (SPD) prošel hlasy ANO, ČSSD a SPD.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen.

Součástí návrhu je seznam potravin, kterých by se měly kvóty týkat. Má jít o produkty, které se dají v Česku pěstovat. V mnoha případech ale v nich není ČR soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

K tomu jenom dodáváme, že uvedený návrh podporuje naše největší nevládní zemědělská organizace Agrární komora ČR, která sdružuje zemědělské podniky, které produkují přes 80 % zemědělských výrobků. Zatímco Konkurenční Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje převážně restituenty zemědělského majetku, který jim byl vrácen po jejich rodičích či prarodičích po r. 1989, je proti tomuto zákonu. Takže redakce Novinek.cz se ihned požádal o názor předsedu ASO ČR Jaroslava Šebka, který prohlásil, že „nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus“. Podle něho, pokud zákon projde, bude protiprávní a v nesouladu s evropskými principy, v nesouladu s tržním prostředím.

Podle Liberálního institutu u návrhu přetrvávají stejné problémy jako u podobných snah zákonodárců z jara. „Obdobný návrh jsme komentovali již na jaře. Podobné nápady jsou proti právu EU i Světové obchodní organizace, povedou ke zdražení potravin a k jejich horší kvalitě, což dopadne zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel,” sdělil Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle serveru Novinky.cz oba, to je Martin Pánek i Jaroslav Šebek, naráželi na to, že tyto návrhy podle expertů odporují bodu 34 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který zakazuje „omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem“.

Výbor návrh poslance Radima Fialy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách. Přesnou definici specializované prodejny má určit ministerstvo zemědělství. Zmíněná studie Liberálního institutu ukazovala praktické problémy s tím, jak určit, co je česká potravina.

Podle Jaroslava Šebka je podpora návrhu ve výboru důkazem, že české dotační principy podporující velké zemědělce nejsou nastaveny správně, protože ty nejsou schopni zajistit soběstačnost Česka v hlavních komoditách.

Novinky.cz dále dodávají, že s obdobným návrhem již v minulosti v Bruselu narazilo Rumunsko. To před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 procent potravin od místních producentů. Kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení letos raději zrušilo.

Poslanecká sněmovna před pár dny schválila zavedení takzvaného stravenkového paušálu. Ten má umožnit, že zaměstnanci budou příspěvky zaměstnavatele na stravování dostávat nikoliv prostřednictvím papírových či elektronických stravenek, nýbrž rovnou v podobě nezdaněných peněz přidaných k výplatě.

Zaměstnavatelé ale stejně tak mohou zůstat u dosavadních stravenek. Podle zjištění Lidových novin by stravenkový paušál mohly uvítat malé firmy v menších městech.

„Pro členské firmy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) je zásadní, že volba pro zaměstnavatele je dobrovolná a může sám zvolit, zda zůstane u stravenek, nebo přejde na paušál. Paušál přivítají zejména firmy z venkova nebo odlehlejších míst, kde během polední půlhodinové pauzy není možné stihnout odjet někam na teplý oběd a vrátit se, případně se ještě převléci do pracovního oděvu včetně ochranných pomůcek,“ říká ředitelka AMSP Eva Svobodová.

Příkladem takové firmy je třeba Audacio, která se vedle komponentů pro automobilový průmysl zaměřuje na stavebnictví a přesné strojírenství. „Papírové stravenky jsme měli a před lety jsme je zrušili. Pro malé a střední firmy, zvláště když jsou zaměřené na výrobu a sídlí v menším městě, totiž nejsou vhodné. Naši zaměstnanci vzhledem k charakteru výrobního procesu na oběd do restaurace nechodí a obecně je u nás málo míst, která stravenky přijímají. Lidé si nosí jídlo z domu a mají u nás skvěle vybavenou jídelnu,“ říká majitel a ředitel Audacia Jindřich Pecl. Zároveň dodal, že obhospodařování stravenek pro ně znamenalo velké administrativní náklady. Každý měsíc tím účetní strávila jeden a půl pracovního dne. Jindřich Pecl považuje paušál za rozumnou možnost.

„Zavedení stravenkového paušálu vítají společnosti především z důvodu úspory nákladů jak administrativních a časových, tak provozních v podobě poplatků a provizí hrazených při nákupu stravenek,“ potvrzuje manažerka daňového oddělení poradenské společnosti BDO Lenka Froschová. Provize, pohybující se kolem pěti až sedmi procent, ostatně byly hlavním argumentem předkladatele návrhu stravenkového paušálu.

Jan Pivoňka, manažer personální agentury Manpower Group, která zajišťuje zaměstnance významné části českých firem, soudí ale, že zavedení paušálu není pro firmy zásadním tématem. „Jím si sice mohou zjednodušit administrativu, ale to jen částečně. Pro střední a velké firmy by přechod nepřinesl žádné významné úspory, protože často nemusí stravenkovým firmám platit žádné provize. A stravenka, byť dnes především ve formě karty, je stále vnímána jako benefit navíc. Psychologicky by zaměstnanec jejím zrušením a zavedením daňového paušálu spíše ztratil, aniž by firma finančně získala, takže velký úprk od stravenek nečekám,“ říká Jan Pivoňka.

Největší výrobní firmy mají jasno. Škoda Auto v současnosti dokončuje novou centrální kuchyni v Mladé Boleslavi. Systém závodního stravování buduje dlouhodobě ve spolupráci s odbory. „Zejména v současné době se ještě více potvrdila správnost této strategie firmy a sociálního partnera na poli stravování zaměstnanců,“ říká mluvčí Tomáš Kotera s tím, že podnik o zavedení stravenkového paušálu pro kmenové zaměstnance v současné době neuvažuje.

Závodní jídelny provozuje i skupina ČEZ. Její zaměstnanci však dostávají i stravenky; především ti, kdo pracují v terénu. Paušálu se polostátní obr nebrání. „Stravenkový paušál výhledově zavedeme jako třetí možnost, v tuto chvíli o podmínkách a způsobu jeho zavedení interně jednáme,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Vlastislav Bříza, většinový majitel obřího holdingu Koh-i-noor, který zaměstnává na dva a půl tisíce lidí, má jasno: „Máme několik výrobních firem a chceme, aby se zaměstnanci stravovali přímo v prostorách společností. Tam, kde je to možné, máme zavedené závodní stravování a zaměstnanci jsou s tímto benefitem spokojeni. Dáváme jim možnost se dobře a levně najíst a přesně víme, na co jsou peníze použity. To u stravenek zaručené není, a jejich podstata tak ztrácí smysl. Myslím si, že paušál je lepším a svobodnějším řešením pro zaměstnance,“ řekl Vlastislav Bříza.

Strojírenský holding Mico Group, vyrábějící pro energetiku, který má síť výrobních závodů po celé České republice, a není tak schopen zajistit závodní stravování, ponechá svým 450 zaměstnancům elektronické stravenky. „Zůstaneme u současného řešení, na které jsou zaměstnanci zvyklí a jsou s ním spokojeni. Zároveň máme přehled o tom, že stravenky využívají, a zatím nevidíme důvod to měnit,“ konstatuje ředitel podniku Jiří Denner.

Česká spořitelna, jejíž zaměstnanci nyní mají k dispozici elektronické stravenky v podobě Bonus karty s denní částkou 110 korun, dle mluvčího Filipa Hrubého zatím rozhodnuta není. Případný přechod na paušál je jedním z předmětů jednání s odbory.

Zaměstnanci či jejich odbory budou hrát důležitou roli i v jiných firmách. A pro majitele či managementy firem to nemusí být právě jednoduché. „Otázkou zůstává, jak se budou chovat zaměstnanci se stravenkami – a jak s paušálem. Větší firmy se obávají toho, že zaměstnanci budou tlačit na finanční příspěvek ve formě paušálu, než na využívání závodního stravování a kantýn,“ upozorňuje šéfka AMPS.

Tyto úvahy nejsou cizí třeba výrobní společnosti Rondo obaly, která zaměstnává 210 lidí v Ejpovicích u Plzně. „Počítáme s tím, že pokud bude stravenkový paušál schválen, okamžitě vznikne tlak ze strany zaměstnanců, abychom na tuto novinku přešli. Paušál totiž zaměstnance nikterak nelimituje v tom, za co peníze utratí, nemusí to být jen za stravu,“ uvedla personální manažerka firmy Veronika Nekovářová. „Navíc, paušál postrádá původní myšlenku, pro kterou byla stravenka jako taková zavedena, a sice že pokud zaměstnavatel nemůže poskytnout kantýnu, nabídne zaměstnancům formou benefitu stravenky, které jsou výhradně určeny pro úhradu stravy,“ vysvětluje Veronika Nekovářová. „Zatím však nemáme úplně vyhraněný názor a s reakcí na změnu vyčkáme,“ uzavírá.

K tomu můžeme jenom dodat, že jedním z argumentů odborů proti zavedení stravenkového paušálu bylo to, že stravenky zajišťují zaměstnancům v naprosté většině případů stravu, až na ty výjimky, kdy zaměstnanci si za ně v obchodech kupují i jiné zboží) stravu. Zatímco stravenkový paušál, který přijde zaměstnanci na účet v peněžní formě, může být zaměstnancem použit k různým účelům.