Rubrika: Odbory

Zelená dohoda pro Evropu

K odborníkům, kteří na tiskové konferenci vystoupili patřil i Jan Pivoňka, konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR, který ve stručnosti znovu představil Zelenou dohodu pro Evropu neboli Green Deal.

Uvedl, že v roce 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (anglicky Green Deal) s hlavním cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí Zelené dohody je i plán pro udržitelné zemědělství a zpracování potravin, který byl představen pod názvem „Strategie z farmy na vidličku“ jejímž cílem je upravit potravinové systémy tak, aby byly spravedlivými, zdravými a šetrnými k životnímu prostředí. S těmito ušlechtilými cíli nelze než souhlasit a jistě má smysl se pokoušet lidské činnosti, včetně produkce potravin, kultivovat tak, aby nepředstavovaly hrozby pro budoucí generace.

V této souvislosti byly rovněž představeny cíle, které byly již v době přijímání mnohými považovány za velmi ambiciózní a nebylo zřejmé jakým způsobem jich má být dosaženo. Zelená dohoda spoléhá na rychlý technologický rozvoj, který napomůže vhodná řešení nalézt a uplatnit v praxi. Očekávaný vývoj nových technologií v oblasti zemědělství a potravinářství však nepřináší očekávané výstupy.

Prvním, kdo upozornil na možná rizika spojená s odklonem od tradičního přístupu k produkci potravin a absenci komplexních dopadových studií bylo Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (USDA). Následovaly další odborné odhady dopadu implementace Strategie Farm to Fork, které spočítala například Univerzita ve Wageningenu. Nejnovější výsledky výzkumu navíc ukazují, že mnohé tradiční postupy jsou udržitelnější než navrhovaná řešení, jejichž slabiny jsou postupně odhalovány. Typickým příkladem je odklon od tradičních potravin a podpora vývoje syntetických potravin a imitací potravin živočišného původu jako alternativ k postupně redukované živočišné výrobě. Nejen, že se nedaří realizovat vědecké teorie v praxi, ale i komplexní studie hodnocení životní cyklů zahrnující všechny vstupy a výstupy ukazují, že tato řešení nepřinášejí očekávané přínosy pro ochranu klimatu a prostředí.

V oblasti zemědělské prvovýroby se ukazuje, že tradiční vazba rostlinné a živočišné produkce s chovem přežvýkavců, která je mimochodem zřejmě nejstarším cirkulárním systémem, který člověk kdy provozoval, je udržitelnějším zdrojem obživy než nově navrhovaná řešení. Počet vědců, kteří si uvědomují klíčovou roli živočišné produkce pro udržitelný potravinový systém roste, což je možné sledovat i na počtu připojených podpisů k tzv. Dublinské deklaraci, která vyzývá ke komplexnímu a objektivnímu výzkumu v oblasti dopadů živočišné produkce.

Navzdory této skutečnosti však vznikají mnohé návrhy řešení, které tyto závěry zcela ignorují. V řadě případů však na přípravě těchto dokumentů podílejí autoři, kteří nemají dostatečnou technickou erudici a často se jedná o zástupce finančních nebo neziskových organizací. V této souvislosti je obtížně pochopitelné, jak mohou být navrhována technická řešení transformace potravinového systém bez účasti zemědělců a potravinářů. Aktuálním dokumentem, který tuto skutečnost ilustruje, jsou technická kritéria pro taxonomii, která navrhla Platforma pro udržitelné financování. Tento návrh technických kritérií byl rozeslán členským státům k vyjádření.

Dokument v části zemědělství a zpracování potravin v podstatě znemožňuje zahrnout živočišnou produkci mezi udržitelné způsoby produkce potravin a zcela jednostranně podporuje produkci a zpracování rostlinných bílkovin. Zcela tak ignoruje současné poznání o cirkularitě v agropotravinářském sektoru. Pokud budou tato kritéria implementována a přijímána i v dalších předpisech pro udržitelné potravinové systému, lze ve střednědobém horizontu očekávat výrazný nárůst cen potravin především živočišného původu a pokles soběstačnosti EU. Nezanedbatelná jsou rovněž rizika pro celkové zdraví populace při výrazném odklonu od potravin živočišného původu a jistě stojí za zamyšlení i fakt, že pravděpodobně nebude mít tento odklon ani původně předpokládané pozitivní dopady na klima a životní prostředí.

Potravinářská komora ČR proto apeluje na odmítnutí současného návrhu technických kritérii pro taxonomii v oblasti zemědělství a potravinářství a vytvoření prostoru pro jejich přepracování v souladu se současným vědeckým poznáním a s využitím zkušeností odborníků na zemědělskou produkci a zpracování potravin.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR

Valná hromada se zabývala drastickými dopady nové bezemisní doktríny

Zástupci Odvětvové sekce automobilového průmyslu Odborového svazu KOVO a představitelé Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) se v úterý 21. února sešli na valné hromadě ve Vílanci u Jihlavy. Klíčovým tématem jednání byla před několika dny schválená emisní norma Euro 7, která drasticky zasáhne automobilový průmysl i běžné vlastníky aut. Jednání se zúčastnili i předseda Odborového svazu KOVO Bc. Roman Ďurčo a šéf odborů ve Škodě Mladá Boleslav Jaroslav Povšík.

Diskutovaná evropská legislativní úprava začne platit pro výrobce osobních aut od roku 2025 – pro výrobce nákladních aut a autobusů pak o dva roky později. Norma euro 7 se ale nebude týkat jen vozidel s benzínovými či naftovými motory, vztahuje se i na elektromobily, hybridní vozy a auta s alternativními palivy. Od roku 2035 má už produkce automobilového průmyslu zcela podléhat nové bezemisní ekologické doktríně. Účastníci valné hromady se shodují, že zavedení Eura 7 je pro automobilky likvidační, stejně jako pro obrovské množství jejich zaměstnanců. „Vláda problému nerozumí, nechtěla a nechce si komplikovat život tím, že bude poslouchat názory odborníků a konzultovat s nimi takto zásadní témata, a toto je výsledek. Je nutné vytvořit expertní skupinu a vést dialog. Pokud se tato norma skutečně zavede, dotkne se to všech občanů. Vláda si musí uvědomit, jaké jsou její priority,“ okomentoval kritizovanou evropskou normu předseda OS KOVO Roman Ďurčo.

Jaroslav Povšík poukázal na kritické, a dokonce nerealizovatelné požadavky, jaké tato norma pro automobilky představuje. Požaduje totiž nejenom nekompromisní snížení emisí výfukových plynů, ale současně také u nových aut nařizuje například používání bezemisních brzd a pneumatik. „Zavedení normy Euro 7 představuje obrovské problémy a znamená reálné ohrožení obrovského počtu pracovních míst,“ upozornil Jaroslav Povšík. Například požadavek na bezemisní brzdy je podle jeho vyjádření v současné chvíli nerealizovatelné. „Ani výrobci nejsou schopni takové prakticky použitelné brzdy vyrobit. To splňují jen keramické brzdy, jenže ty jsou zhruba dvacetkrát dražší,“ demonstroval šéf mladoboleslavských odborářů na konkrétním příkladu absurdní požadavky normy, kterou 14. února schválil Evropský parlament.

Bezemisní doktrína staví do stejně nejisté pozice zaměstnance, odbory i zaměstnavatele v automobilovém průmyslu. Snaha automobilek vyhovět nekompromisním požadavkům normy, může mít mnohem rozsáhlejší negativní dopady než si europoslanci, kteří ji odhlasovali, připouštějí. „Už dnes víme o řadě problémů, například s homologací, zavedením nových technologií, které zatím ještě neexistují – to normálně zabere 4-5 let. To vše se teď má stihnout během mnohem kratší doby. Z toho vyplývá, že ze dne na den může dojít k zastavení výroby v autoprůmyslu,“ varuje před možným vývojem výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl. „Před námi jsou dramatické dopady, a ty nemohou být jednoduše vybalancovány,“ dodal Petzl. Podle jeho vyjádření nastala chvíle, kdy je nutné extrémně naléhavě apelovat na vládu i na evropské politiky, aby byla přijatá norma revidována.

  • Zdroj: OS KOVO

Vyhlašovat stav legislativní nouze ke snížení valorizace penzí je výsměchem českým občanům

Českomoravský odborový svaz pracovníků školství vydal stanovisko k postupu Vlády ČR ke změně podmínek valorizace důchodů. Snížení valorizace má být projednáno a prosazeno ve stavu tzv. legislativní nouze. Odbory tento záměr i zvolený postup odsuzují:

Jde o zneužití tohoto nástroje (pozn. legislativní nouze), ke kterému se v souvislosti s penzemi doposud žádná vláda ČR neuchýlila. 

Je výsledkem nepromyšlené improvizace ve veřejných financích, kdy vláda si svými zásahy v daňové oblasti snížila i ty příjmy státního rozpočtu, které se přímo dotýkají důchodového pojištění. 

Proto ji chybí peníze na zákonnou červnovou valorizaci penzí, která by prý způsobila značnou hospodářskou škodu. Svůj krok vláda oficiálně ospravedlňuje záměrem snížit schodek státního rozpočtu, ve kterém se s touto valorizací nepočítá. To je naprosto nepochopitelné, protože v době, kdy byl státní rozpočet schvalován, bylo zřejmé, že inflace v ČR bude stále dramaticky vysoká.

Předsednictvo ČMOS pracovníků školství, které se tímto problémem zabývalo, považuje za naprosto nepřijatelné, aby se při projednání tak závažné změny zákona obcházel sociální dialog a standardní legislativní proces. Je s podivem, že ani Legislativní rada vlády se nemohla vyjádřit k posouzení ústavnosti.  

Školské odbory důrazně své členy upozorňují:

Jakkoliv si veřejnost myslí, že tato navrhovaná změna se má týkat pouze červnové valorizace, je zřejmé, že s ohledem na schválený rozpočet bude takto vláda postupovat, pokud opět dojde k naplnění podmínek mimořádné valorizace.

Málokdo si rovněž uvědomuje, že nejde jen o změnu valorizace, ale nepřímo i o změnu výpočtu důchodu, kdy zásluhovost vyšších důchodů se snižuje, a to v rozporu se zákonem.

Problém se rozhodně netýká jen generace stávajících důchodců, ale zásahy do výpočtu a valorizace nepříznivě ovlivní konstrukci budoucích penzí, jak už avizuje ministerstvo práce.

  • Zdroj: Českomoravský odborový svaz pracovníků školství

Péče o zdraví na pracovišti se pro podniky i zaměstnance často stává tématem číslo jedna, konzultační dny nabízejí pomoc

Jde pravděpodobně o jeden z mála dopadů pandemie COVID-19, který můžeme označit za pozitivní. Kolektiv Státního zdravotního ústavu, který se dlouhodobě věnuje spolupráci s firmami na soutěži Podnik podporující zdraví (PPZ), dostává silnou zpětnou vazbu, která potvrzuje trend důrazu péče o zdraví na straně podniků i zaměstnanců. Podniky cílí na fakt, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá firma. Zvláště mladí lidé si pak vybírají zaměstnavatele podle toho, jak se o ně stará, jakou má firemní kulturu včetně podpory zdraví na pracovišti a jak se staví ke společenské odpovědnosti. Certifikát získaný v soutěži Podnik podporující zdraví, kterou už od roku 2005 každoročně vyhlašuje Hlavní hygienik ČR a realizuje Státní zdravotní ústav, se přitom stává mezi firmami uznávaným vysvědčením, kterým prokazují úspěchy na poli péče o své kolektivy. 

 „Soutěž Podnik podporující zdraví mimo jiné pozitivně přispívá k osvětě veřejného zdraví. To velmi podporuji a jsem rád, že stále častěji vidíme trend, kdy se firmy spolupodílí na zdravotním sektoru a přímo ovlivňují to, že se zaměstnancům ve společnosti daří lépe. A že lidé stále častěji při výběru zaměstnání chtějí pracovat právě u takovýchto zaměstnavatelů. To je skvělá zpráva,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„V době inflace se ukazuje, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá konkurenceschopná firma. Dávno už neplatí, že se podniky mezi sebou trumfují, kolik benefitů pro své zaměstnance mají. Situace je taková, že benefity se staly standardem. Každý podnik je jedinečný, má specifickou firemní kulturu a složení pracovní populace. V každém podniku je třeba zvolit specifický přístup,“ sděluje zkušenosti z konzultačních dnů s firmami MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Ale jak pečovat o zdraví zaměstnanců dobře? Kde se to naučit? Jednou z možností je sdílení dobré praxe. Na konzultačních dnech v rámci dlouhodobého projektu i soutěže Podnik podporující zdraví právě takové sdílení dobré praxe firmy vyhledávají a SZÚ se snaží jim v získávání zkušeností co nejvíce pomoci.

„Podniky, kterým se třeba i opakovaně podařilo obhájit certifikát a ocenění Podnik podporující zdraví, jsou těmi, kteří svou úrovní péče o zaměstnance ukazují cestu dalším a rády sdílejí své zkušenosti.  Na konzultačních dnech referují o svých postupech a vzájemně se inspirují. Vzniká tak významná a silná komunita firem, které považují péči o zdraví na všech úrovních za jednu z priorit a nastavují tak trendy v oboru HR co se týká péče o zaměstnance,“ popisuje efekty dlouhodobého programu PPZ MUDr. Vladimíra Lipšová.

Představitelé jednoho z úspěšných podniků například aktuálně řeší velikou různorodost zaměstnanců a inkluzi. Pracuje zde až 90 různých národností, někteří lidé mají diagnostikovanou ADHD nebo různé formy autismu. „I přes nejrůznější formy zdravotního znevýhodnění jsou tito lidé velmi kvalitními zaměstnanci. Ukázalo se, že pomoci načerpat jim nové síly v průběhu pracovní doby pomáhá speciální místnost, kterou jsme jim připravili, aby mohli opustit na chvíli velký otevřený pracovní prostor, takzvaný open space. Právě lidem trpícím některými formami autismu či ADHD dělají velké místnosti plné kolegů často potíže, vyčerpávají jejich psychické síly a ztěžují soustředění,“ popisuje příklad dobré praxe manager jedné z firem  Adi Smajic.

V další z firem se vydali cestou ambasadorů zdraví – proškolených osob z řad zaměstnanců, kteří jednak v pracovním, ale i ve svém volném čase zajišťují  pořádání různých akcí, které přispívají k posilování fyzického ale i duševního zdraví. Jde například o sportovní soutěže,  kurzy zdravého stravování či podpůrné skupiny pro odvykání kouření.

„Velký ohlas u zaměstnanců mají u nás takzvané Dny společenské odpovědnosti. Máme vyčleněn vždy jeden pracovní den, který zaměstnanci věnují na zvelebení prostor například nemocniční zahrady či dětského hřiště,“ vysvětluje další cestu podpory psychické pohody na pracovišti HR manažerka podniku, který se účastní soutěže PPZ, Gabriela Hlaváčková.

V další ze spolupracujících a oceněných firem zjistili, že k nejvíce úrazům dochází na schodišti, a tak na společné platformě sdíleli konkrétní příběhy, jak k úrazům došlo. „Díky předávání zkušeností takovou formou se nám podařilo úrazy ve firmě rapidně snížit,“ pochvaluje si další z firemních managerů Tomáš Kozílek

Hlavní oblastí zaměření projektů PPZ je zdravý životní styl – vyvážená racionální strava, přiměřená fyzická aktivita, nekouření a management stresu. Neméně důležitou oblastí je prevence poškození zdraví vyplývající z náplně práce a rizik, které se vyskytují na daném pracovišti a rehabilitace již vzniklých problémů.

V poslední době se projekty zaměřují také na zvládání psychosociálních rizik, která jsou na vzestupu a na sladění pracovního a rodinného života. Statistiky nám v tuto chvíli říkají, že:

  • Cvičení na pracovišti umožňuje svým zaměstnancům 31 % oceněných podniků; Do většiny realizovaných aktivit jsou zapojováni také rodinní příslušníci, čímž je propojován pracovní a rodinný život;
  • Nárazová či jednodenní školení zaměřená na problematiku stresu nabízí 92 % oceněných podniků;
  • V krizových případech mají zaměstnanci k dispozici telefonní linku pomoci (46 % oceněných podniků) nebo možnost osobní psychologické konzultace přímo na pracovišti (19 % oceněných podniků). Tyto služby v řadě společností mohou využívat nejen kmenoví a agenturní zaměstnanci, ale také jejich rodinní příslušníci.
  • Velmi oblíbené je poskytování různých typů preventivních očkování zdarma nebo za zvýhodněnou cenu (proti chřipce – 92 % oceněných podniků, hepatitidě – 31 %, klíšťové encefalitidě – 31 %);

„Máme radost, že Podnik podporující zdraví se stává impulsem pro stále více firem starat se o své kolektivy ve všech ohledech podporující zdravé prostředí i psychickou pohodu na pracovištích. Věřím, že péče o zdraví se v oboru HR stává jakousi novou a velmi pozitivní módou. Odborníci Státního zdravotního ústavy jsou připraveni firmám pomoci najít cestu jak pečovat, tuto péči zacílit a zapojit se do úspěšné komunity Podniků podporujících zdraví i sebe navzájem v hledání stále nových a zajímavých cest péče o své kolegyně a kolegy. Pokud i u Vás na pracovišti máte chuť přidat se mezi takové firmy, neváhejte a kontaktujte nás, nabízíme nejen účast v soutěži, ale i možnost navštěvovat naše konzultační dny,“ uzavírá ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

Agrární komora ČR chce prověřit tržní sílu německých obchodníků s potravinami

Na domácím trhu s potravinami mají dominantní postavení dvě německé skupiny. Schwarz provozující prodejny Lidl a Kaufland a REWE s obchody Penny a Billa mají celkové roční tržby ve vyšších desítkách miliard korun, což jim dává velkou vyjednávací sílu při jednání s dodavateli, mezi něž patří čeští zemědělci a potravináři. Agrární komora České republiky se proto chce obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání jejich tržní síly.

Skupina Schwarz sídlící v jihoněmeckém Neckarsulmu, kterou vlastní jeden z nejbohatších lidí v Německu miliardář Dieter Schwarz, utržila za své účetní období na přelomu let 2020 a 2021 prostřednictvím svých českých prodejen Lidl a Kaufland dohromady 136 miliard korun. Jiný německý kolos se sídlem v Kolíně nad Rýnem – skupina REWE – měl za rok 2021 v tuzemských obchodech Penny a Billa tržby ve výši 73 miliard korun. Novější data zatím nejsou v obchodním rejstříku k dispozici.

Jednička a dvojka tuzemského maloobchodu Lidl a Kaufland, dále obchodní řetězce Penny, Billa a dalších sedm řetězců ovládá 75 procent trhu. Toto rozložení sil dává obchodníkům sílu, které se zhruba 60 tisíc českých pěstitelů plodin a chovatelů hospodářských zvířat nemůže rovnat. Velké zahraniční obchodní řetězce si proto mohou diktovat podmínky a určovat, co se bude na domácím trhu prodávat, a co ne.

„Ve veřejném prostoru se nyní hledá viník drahých potravin. Musíme se při pohledu na tržní sílu německých skupin Schwarz a REWE na našem trhu s potravinami ptát, do jaké míry mohou ovlivňovat ceny na pultech. Agrární komora ČR chce proto požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání tržní síly těchto skupin. Rychle rostoucím nákladům čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. 

CUKR je známým příkladem potraviny, u které cena na pultech vystřelila do závratných výšin. V období od loňského září do prosince zdražil v obchodech o 77 procent, zatímco u výrobců se cena zvýšila o 51 procent. Výkupní ceny cukrové řepy se v tomto období dokonce snížily o 14 procent. Současně je třeba říct, že pěstování cukrové řepy se v Česku věnuje kolem 950 pěstitelů, přičemž na každého z nich připadá průměrná výměra kolem 60 hektarů. Tomu odpovídá i jejich vyjednávací síla ve vztahu k odběratelům a vliv na výkupní ceny.

KUŘATA v obchodech zdražila v loňském roce podle oficiálních statistik v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent. „Ve výkrmu kuřat jdou náklady zvýšené o desítky až stovky procent na energie, pohonné hmoty, krmné směsi, obaly a jejich zpětnou recyklaci (poplatek EKO-KOM) nebo mzdy především za chovateli a zpracovateli. Jejich možnosti promítat růst nákladů do výkupních cen jsou mizivé. Na každý obchodní řetězec připadá více než deset českých výkrmů kuřat. Slova prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy o agrobaronech mi proto připadají jako ubohé a trapné urážky zemědělců, které nahrazují chybějící argumenty,“ uvádí předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

JABLKA, která byla určená pro ukrajinský a ruský trh, se kvůli válce hromadila na evropském trhu. Tyto přebytky si velké obchodní řetězce nechávaly dovážet především z Polska, čímž pokřivily tuzemský trh a podrážely ceny pěstitelů. Farmářská cena jablek loni klesla o průměrných 10 procent oproti předešlému roku, zatímco v obchodech se cena snížila o pouhé procento. Hrozilo proto, že až třetina jablek zůstane na stromech, protože ve skladech byla ještě úroda z předešlé sklizně. Situaci pomohly částečně až samosběry jablek. „Dlouhodobě nepřiznivá situace nutí pěstitele zvažovat, zda se jim produkce jablek vyplatí. Za poslední dekádu a půl ubylo z české krajiny 2,5 milionu jabloní. Očekáváme, že jen v nadcházející sezoně nenávratně zmizí další milion stromů,“ sděluje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Omezené možnosti promítat vysoké náklady do výkupních cen drtí české pěstitele i chovatele dlouhodobě. Ke zlepšení situace by podle Agrární komory ČR mohla přispět novela zákona o cenách. „V mnoha případech nebyla vůle ze strany orgánů státní správy aplikovat zákon o cenách v praxi. Prodej za podnákladové či podnákupní ceny představuje pro české zemědělce obrovský problém, o kterém bychom se měli bavit a měli bychom jej konečně začít řešit,“ dodává prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Současně Agrární komora ČR upozorňuje, že novelizace zákona o významné tržní síle byla promarněnou příležitostí a nesouhlasí s výkladem, že by vzhledem k tržnímu podílu byly řetězce vůči dodavatelům v závislém postavení.

  • Zdroj: Agrární komora ČR

Česká republika v mezinárodním srovnání

Trend rekordně nízké nezaměstnanosti pokračoval v Česku i v roce 2021, kdy její míra dosáhla necelá tři procenta, zatímco v Evropské unii činila v průměru sedm procent. Nad unijním průměrem byla rovněž míra ekonomické aktivity naší populace. V Česku jsme také měli v roce 2020 v přepočtu na 1000 obyvatel třikrát více nemocničních lůžek než například ve Švédsku. Přehledné porovnání států EU, ale nejen jich, naleznete v nové publikaci ČSÚ Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) – 2022.

Míra nezaměstnanosti je v Česku v rámci Evropské unie dlouhodobě nejnižší, v roce 2021 činila 2,8 %. Nejvyšší hodnoty v EU zaznamenaly Řecko (14,7 %) a Španělsko (14,8 %). Průměr EU27 v uvedeném roce činil 7,0 %.

Česko vykazovalo v roce 2021 ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně vysokou míru ekonomické aktivity obyvatel, a to 76,6 % obyvatel ve věku 15-64 let. Vyšší míru uváděly skandinávské země, a to zejména Švédsko (82,9 %), a dále Nizozemsko (83,7 %). Naopak nejnižší míru ekonomické aktivity měla Itálie (64,5 %). Průměr celé EU byl předloni 73,6 %. Podíl zaměstnanců na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti v roce 2021 dosáhl v Česku hodnoty 6,8 %. Zatímco v Nizozemsku takto pracoval v průměru téměř každý druhý zaměstnanec (43 %), v Bulharsku to byli jen dva ze sta (1,8 %).

Čtenáři se v publikaci rovněž dozví, že v roce 2021 činil věkový medián v Česku 43,3 roku, zatímco medián EU27 ve stejném roce se pohyboval na úrovni 44,1 roku. Nejstarší obyvatelstvo v rámci EU měla Itálie s věkovým mediánem obyvatelstva 47,6 roku. Naopak nejmladší populace EU žila na Kypru, kde byl medián na hodnotě 38,0 roku. Naděje dožití při narození českých mužů v roce 2021 dosahovala 74,3 roku, v případě žen 80,6 roku. Nejvyšší naději dožití při narození měly muži ve Švédsku (81,4 roku) a ženy ve Španělsku (86,2 roku). Naproti tomu nejnižší hodnoty byly u obou pohlaví vykázány v Bulharsku. 4,2 % obyvatel Česka byly v roce 2021 starší 80 let, nejvyšší podíl přitom hlásily Itálie (7,6 %) a Řecko (7,3 %).

V roce 2020 připadalo v Česku na 1 000 obyvatel 6,5 nemocničních lůžek, zatímco v Německu to bylo 7,8 a v Rakousku 7,1 nemocničního lůžka. Na opačné straně pomyslného žebříčku se nacházely Dánsko s hodnotou 2,6 a Švédsko, kde na tisícovku obyvatel připadalo pouze 2,1 nemocničního lůžka.

V publikaci zájemci naleznou řadu tematických okruhů pokrývajících ekonomické, sociální i environmentální oblasti života obyvatel EU. Kromě standardních informací o populaci, trhu práce, životním prostředí, jednotlivých sektorech ekonomiky a makroekonomických údajích, zejména pak HDP, obsahuje i vybrané regionální indikátory.

Konference ke kolektivnímu vyjednávání v Miláně s českou účastí

V Miláně ve dnech 2. a 3. února 2023 proběhla konference industriAll Europe ke kolektivnímu vyjednávání, která se koná každé čtyři roky. Představitelé odborů se v Miláně sešli týden poté, co Evropská komise zveřejnila svůj dlouho očekávaný balíček o posílení sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na národní úrovni.

Konference se účastnilo na 130 delegátů, představitelů členských organizací industriAll Europe, kteří se snažili definovat strategii řešení aktuálních výzev, zejména vyjednávání spravedlivé transformace a přechodu v období krize životních nákladů a energetické krize. „Všichni účastníci se shodli na tom, že do budoucna bude nutné obnovit silné struktury kolektivního vyjednávání, a to na všech úrovních – podnikové, sektorové, národní. K tomu by měla přispět i nedávno schválená směrnice o přiměřené minimální mzdě obsahující ustanovení o posílení kolektivního vyjednávání v celé EU. Tuto směrnici budou muset členské státy implementovat během následujících dvou let do svých legislativ,“ uvedla Dana Sakařová, specialistka pro mezinárodní činnost, která se konference účastnila.

 „Odbory stojí v dnešní mimořádné situaci jednotně bok po boku. Kolektivní vyjednávání jde nad rámec mezd a pracovních podmínek. Jde také o zajištění spravedlivého přechod k nové ekonomice a spravedlivější společnosti. Všichni jsme ve stejné situaci, nikdo to nemá snadné. Z krize se můžeme dostat pouze se společnou evropskou agendou. Tato konference je odrazovým můstkem k větší koordinaci kolektivního vyjednávání a společné agendě kolektivního vyjednávání v menších i větších zemích,” připomněl Luc Triangle, hlavní tajemník industryAll Europe.

 

TISKOVÁ ZPRÁVA: Vláda je patrně bezradná a zřejmě proto trestá důchodce

Praha, 17. 2. 2003 Českomoravská konfederace odborových svazů a její členské svazy jsou mimořádně znepokojeny nekoncepčními nápady vlády na zásahy do důchodů. Vláda se namísto aktivního boje s inflací, v jejímž důsledku všichni obyvatelé České republiky během dvou let zchudnou až o čtvrtinu, zabývá tzv. důchodovou reformou. Pro tu ale nemá ani dostatek podkladů a zjevně ani znalostí a schopnost ji provést kvalitně a ku prospěchu občanů.
Vláda Petra Fialy již více než rok prakticky nečinně přihlíží tomu, jak reálné příjmy obyvatel ČR likviduje jedna z nejvyšších inflací v EU a namísto aktivních opatření na její snížení a efektivní práci na stabilizaci veřejných financí se začíná věnovat otázce důchodů. Aktuálně to vypadá, že nečinnost či neschopnost vlády mají zaplatit ti nejzranitelnější, tedy zaměstnanci a bohužel stále více důchodci, a to jak současní, tak budoucí.
 
Aktuální vládní návrh na dramatické snížení valorizace, která má podle platné legislativy nastat v červnu, o více než polovinu není ničím jiným než trestáním důchodců. Těm by tak totiž reálná výše prostředků na živobytí klesla zhruba o desetinu. A to jen a pouze kvůli nečinnosti vlády, za což mají zaplatit. Protože pokud bude vláda pokračovat ve svém kurzu neřešení hospodářské a sociální situace podobně hrozivým způsobem jako dosud, inflace bude devastovat příjmy a úspory lidí i nadále.
„Považujeme za nepřijatelné ignorování sociálního dialogu v tak důležité oblasti jako jsou důchody a důchodová reforma. Vyzýváme vládu, aby zastavila rozdělování společnosti a přestala obviňovat a trestat seniory a zaměstnance, kteří inflaci ani deficit příjmů veřejných financí opravdu nezpůsobili,“ říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, a doplňuje: „Vyzýváme vládu, aby nezhoršovala situaci důchodců účelovým ohýbáním valorizačního mechanismu důchodů. Vládě silně doporučujeme, aby se věnovala úkolu, se kterým si zatím zjevně neví rady – stabilizaci veřejných financí. A to tak, aby tzv. důchodová reforma nebyla zneužita, přičemž hlavní příčinu chybějících financí v rozpočtech by to stejně nevyřešilo.“ Podle jeho slov je namístě odmítnout také kroky vlády, které snižují prostředky v systému sociálního pojištění, což ČMKOS požadovala již v roce 2021.
Co se týče dalšího avizovaného kroku, kterým má být prodloužení věku odchodu do důchodu až na 68 let, ČMKOS předkládá jasné argumenty, proč tento nápad považuje za zcela nepřístojný. „Skutečnost je taková, že nejen že se od zhruba 65. roku života výrazně zhoršuje zdraví lidí, ale čeští zaměstnanci na základě rozdílu v délce pracovní doby odpracují v průměru o celých 11 let více než zaměstnanci v sousedním Německu. Pokud se vláda rozhodla fakticky rezignovat na boj s inflací a poškodit tak všechny obyvatele země, měla by si uvědomit, že tím zruinuje jakýkoli sociální systém,“ vysvětluje místopředseda ČMKOS a přední expert na oblast důchodové reformy a pracovního práva Vít Samek.
„Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova, například když ministr práce a sociálních věcí z pověření předsedy vlády jasně deklaroval, že v době, kdy budou známy první návrhy změn důchodového systému, zapojí do debaty sociální partnery. Namísto toho z médií slyšíme jen nápady‘ znepokojující veřejnost a skutečná expertní věcná debata zoufale chybí. Proto žádáme předsedu vlády, aby téma důchodové reformy bylo zařazené jako bod na nejbližší jednání Rady hospodářské a sociální dohody, tedy tripartity, které je naplánované na 6. března,“ uzavírá Josef Středula.
 
Přílohy:
 TZ_CMKOS_slabiny_duchodove_reformy_17_02_2023.docx 172 kB
 TZ_CMKOS_slabiny_duchodove_reformy_17_02_2023.pdf 179 kB