Návštěvu Moravskoslezského kraje zahájil premiér na dopoledním setkání se zástupci společnosti OKD. Jednání se zúčastnilo vedení podniku a zástupci odborů OKD. Premiér se s ministrem financí seznámili s předběžnými hospodářskými výsledky za loňský rok před účetním auditem a o plánu na letošní rok.

„Černé uhlí se zde bude těžit až do konce roku 2025, což pomůže zajistit naši energetickou bezpečnost, protože i díky těžbě uhlí nemusíme tolik spoléhat na Rusko. Zároveň tím, že se konec těžby posunul do konce roku 2025, podporujeme zaměstnanost. Díky tomu, že bude OKD další tři roky dodávat uhlí na vytápění domácností, zamezíme výraznému nárůstu cen tepla v regionu,“  řekl premiér Petr Fiala. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží.

V Ostravě pak předseda vlády navštívil místní univerzity. Na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava diskutoval Petr Fiala se studenty a akademickými pracovníky o dopadech ruské agrese na Ukrajině na Českou republiku. Následovala návštěva nového City Campusu Ostravské univerzity na Černé louce, kde proběhlo slavnostní otevření tohoto moderního zázemí pro studenty.

„Jsem přesvědčen o tom, že tento nový multifunkční komplex, který propojuje vzdělávací funkci s volnočasovými aktivitami a jehož stavba stála přes 1 miliardu korun, posune Ostravu mezi přední evropská studentská města a bude atraktivním místem pro studium, ale i pro život mladých lidí,“  uvedl během slavnostního otevření premiér.

V kampusu Ostravské univerzity, který se skládá z Univerzitního zázemí sportu a behaviorálního zdraví a Klastru umění a designu, budou mít studenti výborné podmínky pro sport, koncertování i výstavy. Premiér zde převzal Ocenění Ostravské univerzity za zásluhy o svobodu a demokracii.

Následně se předseda vlády přesunul do areálu multimodálního logistického centra v Mošnově, kde si prohlédl železniční terminál, na kterém se domluvily tři soukromé firmy a jedna státní (ČD Cargo). Unikátní terminál kombinované dopravy umožňuje přesunout část nákladní dopravy ze silnice na železnici. Premiér navštívil také nejmodernější logistické centrum České pošty.

„Díky přesunu logistického centra do mošnovského parku se České poště podaří zmodernizovat a zefektivnit svůj provoz. Výhodné je bezesporu napojení na kamionovou, železniční i leteckou dopravu. Je dobře, že se Česká pošta pro přesun rozhodla i kvůli tomu, že to přinese do Moravskoslezského kraje i nová pracovní místa,“ uzavřel předseda vlády Petr Fiala.

V oblasti migrace jednali unijní lídři zejména o její vnější dimenzi s cílem zásadně snížit počet nelegálních migrantů, kteří směřují do EU. „Musíme především zabránit nelegálním migrantům překročit hranici EU, a ty, kteří se do EU přesto nějakým způsobem dostanou, musíme navracet do zemí původu, což znamená mj. i zlepšit návratovou politiku a zaměřit se na ochranu vnější hranice. Je třeba rovněž posílit spolupráci se zeměmi odkud k nám nelegální migranti přicházejí. Pro ČR je klíčová západobalkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ uvedl premiér.

Klíčovým tématem jednání byla také ekonomická situace EU. Evropská komise pro jednání ER připravila podklad k diskusi, kde navrhuje opatření k posílení evropské ekonomické a průmyslové základny. „Jsem přesvědčen, že zdrojem ekonomického růstu je především otevřený vnitřní trh bez zbytečných bariér. Nesmíme dopustit, aby případná opatření pokřivila rovné podmínky pro všechny nebo byla záminkou pro protekcionismus. To se nám na Evropské radě i přes velmi složitou a místy emotivní diskusi podařilo obhájit. To je zásadní pro ČR a její otevřenou exportní ekonomiku,“ dodal český předseda vlády.

Lídři unijních států uznali, že podpora průmyslu nesmí stát dotačním závodem mezi jednotlivými zeměmi. „Podpořili jsme ale rychlejší schvalování veřejné podpory, aby se potřebné prostředky dostaly k příjemcům jednodušeji. Co se týče možného financování, můj požadavek byl, abychom se nejprve zaměřili na existující zdroje, které už v evropském rozpočtu jsou. Mnoho z nich zatím není využito. Evropská komise proto bude muset všechny tyto zdroje využít ve prospěch naší ekonomiky a ne hledat cestu ve vytváření nových nástrojů a nových půjček,“ řekl Petr Fiala.

„Budeme podporovat například strategické sektory, které jsou postižené vysokými cenami energií. Já osobně jsem trval na tom, že se přitom nesmí snížit prostředky, které si již ČR v rozpočtu EU vyjednala na rozvoj našich regionů, dopravní infrastruktury, na energetické projekty a další investice. To se mi podařilo do závěrů Evropské rady prosadit a považuji to za velký úspěch dnešního jednání,“ zdůraznil po jednání premiér.

Více v závěrech jednání Rady.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání Evropské rady informoval své protějšky ve kterých oblastech nyní země potřebuje největší pomoc. Poté proběhlo i separátním jednání, kterého se zúčastnil český premiér se spolu s lídry Finska, Dánska, Slovenska a pobaltských států. „Jednali jsme o formě pomoci, která je pro Ukrajinu důležitá, ať už ve vojenské oblasti nebo v otázce pomoci s nahrazování energií a energetické infrastruktury, která je Ruskem systematicky likvidována. Bavili jsme se také o poválečné rekonstrukci Ukrajiny, na které je třeba pracovat nyní a tématem bylo i přibližování Ukrajiny k EU,“ uvedl premiér Fiala.

Vznik platformy inicioval předseda vlády Petr Fiala. „Jsme na dobré cestě ke komplexní systémové změně péče a podpory v sociálních, zdravotních a školských službách. Pracovní skupina dostala mandát k vypracování národní strategie, která bude základním východiskem dobré změny. Jako stěžejní se jeví spolupráce příslušných ministerstev s kraji i s konkrétními poskytovateli služeb v regionech,“ sdělil premiér.

Pracovní skupina vznikla v úzké spolupráci vedoucí Úřadu vlády Jany Kotalíkové, vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která její činnost povede. Skupina sdružuje zástupkyně a zástupce resortu zdravotnictví a práce a sociálních věcí, ale také neziskového sektoru či odborné veřejnosti.

„Za Ministerstvo práce a sociálních věcí vnímám prioritu v posílení role inspekce kvality služeb a novelizaci zákona o sociálních službách. V něm chceme jako přestupek zakotvit porušení ochrany důstojnosti, soukromí a integrity osob. Dál do něj chceme doplnit povinnou podporu a rozvoj kompetencí a kapacit pečovatelek a pečovatelů,“ uvedl vicepremiér Marian Jurečka.

Hlavní úkol skupiny vidí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková ve vyrovnávání rozdílů v praxi jednotlivých poskytovatelů sociálních, zdravotních a školských služeb a absolutní minimalizaci rizika ohrožení jejich klientek a klientů. „Skupina se bude nyní intenzivně soustředit na urychlené vypracování konkrétních kroků a opatření. Je třeba zajistit také stabilní podporu individuálních pečovatelek a pečovatelů. Jsou nepostradatelnou a nedocenitelnou součástí systému péče, nesmíme je opomíjet,“ řekla zmocněnkyně s tím, že pracovní skupina sdružuje řadu odborníků napříč neziskovým i akademickým sektorem. Skupina má velký potenciál napomoci přenosu a zavedení dobré praxe, kterou v oblasti péče vidíme například v zemích severní či západní Evropy.

„Vznik pracovní skupiny i národní strategie je na místě. Péče o nejzranitelnější články společnosti musí být naší prioritou,“ uvítal vznik skupiny také redaktor týdeníku Respekt Petr Třešňák, autor textu Kdo zabil dorotu Š. a zástupce organizace Naděje pro děti úplňku. Ten také připomněl příklad z Velké Británie. „Když v roce 2011 odvysílala BBC tajně pořízené záběry týrání klientek a klientů s náročným chováním ze zařízení Winterbourne View, reagoval premiér David Cameron tak, že se spustila kontrola všech podobných ústavů. Tři nechal stát úplně zavřít, a především začala vznikat strategie transformace podpory pro tuto zranitelnou skupinu, aby se něco podobného už nemohlo opakovat,“ dodal.

Závěrem jednání bylo poděkování zapojeným zástupkyním a zástupcům z neziskového sektoru i akademického prostředí. Skupina čítající přes dvě desítky členek a členů vedle resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí sdružuje například neziskové organizace NAUTIS, TUDYTAM, Mikasa, Naděje pro děti úplňku, Diakonie ČCE či profesní sdružení Českou psychiatrickou společnost.

Česká republika jako jedna z prvních zemí vyslyšela žádost Turecka o pomoc se zvládáním živelní pohromy, která zasáhla oblasti východní Anatolie v Turecku a sousedící oblasti Sýrie. Do Turecka vyslala 68 hasičů a záchranářů, tvořících tzv. Heavy USAR tým. Vláda Petra Fialy odsouhlasila, že na úhradu nákladů spojených s přepravou a nasazením týmu a s případnou následnou materiální pomocí vyčlení Ministerstvo zahraničních věcí ze svého humanitárního fondu deset milionů korun.

Dalších deset milionů věnuje Česká republika na pomoc Sýrii, která bude kvůli bezpečnostní situaci v postiženém syrském regionu v okolí Aleppa realizována prostřednictvím českých i mezinárodních humanitárních organizací, které již v této lokalitě působí. V případě potřeby je vláda připravena uvolnit i další finanční prostředky na humanitární pomoc oběma zemím.

Kabinet se zabýval rovněž novým ekoauditem, který společně připravila ministerstva životního prostředí a průmyslu a obchodu. Ekoaudit probíhá průběžně od roku 2010, vyhodnocuje se zpravidla ve dvouletých intervalech a jeho smyslem je ulevit podnikatelům od zbytečné administrativní a finanční zátěže v oblasti ochrany životního prostředí. Od roku 2010 vzešlo z ekoauditu pro dotčené resorty 164 úkolů, 144 z nich již bylo splněno. Nový ekoaudit přidal dalších deset, které se týkají změn v zákoně o odpadech, o výrobcích s ukončenou životností a o ochraně ovzduší. Cílem změn je další zjednodušení podnikatelského prostředí v České republice. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Vláda projednala také návrhy novel zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Navrhuje v nich mimo jiné zavést nový institut řízení v případě zvláštní situace, který by mohla vláda aktivovat nařízení vlády v případě, kdy by Česko čelilo extrémnímu tlaku přijetí většího počtu cizinců ze třetích zemí, nebo zařadit děti cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění až do jejich zletilosti.

Vláda také vyslovila souhlas se zpracováním aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky, kterou se zruší územní ochrana formou územní rezervy pro celé průplavní spojení Dunaj–Odra–Labe. Plní tím další bod programového prohlášení, v němž se voličům zavázala zastavit práce na projektu průplavu. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Schválila rovněž uvolnění až 75 milionů korun z rozpočtu Národní sportovní agentury v příštím roce Českému svazu biatlonu jako finanční podporu organizace mistrovství světa, které chce český biatlon uspořádat 5. až 18. února 2024 v Novém Městě na Moravě.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8-unora-2023-202872/.

„Budoucnost České republiky spočívá ve vysoké přidané hodnotě, kterou mohou přinést jen vysoce kompetentní lidé a průmyslové doktoráty jsou jednou z cest, jak je vytvořit,“ řekl náměstek ministra školství Jaroslav Miller. „Zavedení průmyslových doktorátů bude přínosné pro všechny aktéry, studenti budou mít příležitost spolupracovat se špičkovými firmami, pro školy tento nový model přinese finanční prostředky na zlepšení práce se studenty, firmy naváží bližší spolupráci s univerzitami a toto vše je dobrým předpokladem pro posílení transferu, to je většího zhodnocování výsledků vědy pro naši ekonomiku,“ doplnila ministryně Langšádlová.

Průmyslové doktoráty, někdy také zvané profesní, představují způsob, jak spojit akademické myšlení s jeho praktickým využitím. Jedná se totiž o typ vysokoškolského studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi v odborném prostředí. „Tyto průmyslové doktorské programy představují jeden z důležitých kroků k zefektivnění doktorského studia v České republice,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Podle něj je v současné době v České republice na 24 tisíc doktorandů, ovšem jen část z nich dostuduje v řádném termínu a pouze zlomek najde uplatnění ve vědě. „Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia,“ říká náměstek Miller s tím, že absolventi průmyslových doktorátů jsou uplatnitelní i mimo sektor akademického výzkumu. „Ač v České republice existují spolupráce na úrovni student – univerzita – firma, jedná se zpravidla o výsledek dobře nastavené individuální komunikace. Pro efektivní fungování systému průmyslových doktorátů je třeba nastavit rámec pravidel na celostátní úrovni,“ doplnil náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda.

Všichni přítomní se pak shodli, že průmyslové doktoráty mohou mít přínosy jak pro samotné studenty, tak pro univerzity a firmy a v neposlední řadě také pro stát. Student získává akademické i průmyslové zázemí, kdy může pracovat jak v univerzitních laboratořích, tak v prostorách dané společnosti. Ta díky tomu buduje mosty spolupráce s vědci, kteří by se v budoucnu mohli stát strategickými spojenci. Univerzity pak jistě ocení rozšíření zdrojů financování doktorského studia, kdy dochází ke spolufinancování firmami. Nezanedbatelné je také zatraktivnění dané univerzity pro uchazeče. Z hlediska státu pak jde o efektivnější využívání peněz daňových poplatníků, které jsou investovány do vědy a vysokého školství.

Pořádání kulatého stolu ocenili jak zástupci univerzit, tak samotných firem. Oba zástupci ministerstev, jak náměstek z resortu školství Miller, tak ministryně Langšádlová, přítomné ujistili, že jejich úřady udělají maximum, aby byly průmyslové doktoráty v českém prostředí rozšířeny. Náměstek Miller dále ocenil, že existuje řada příkladů dobré praxe a již existující spolupráce. Je však podle něj potřeba si společně definovat cíle, které sledujeme a nabídnout takové systémové prostředí, které bude předvídatelné pro všechny aktéry a umožní přirozený rozvoj tohoto konceptu, a to ať už v rámci platného legislativního prostředí nebo s nutností změny existujících nařízení a zákonů, jak je tomu např. v Německu. Právě diskuzí oslovených aktérů, která bude zaměřena na identifikaci možných bariér a návrhů řešení, se bude v detailu zabývat pracovní skupina, kterou ministryně Langšádlová i náměstek Miller budou společně moderovat.

Největší výzvou, které v uplynulém roce česká diplomacie čelila, byla a stále je ruská agrese na Ukrajině.

„Česká republika byla v uplynulém roce jednou z vůdčích zemí, které prosazovaly jak co nejsilnější podporu Ukrajině, tak na druhé straně tvrdý postoj vůči Rusku – ať už to byly sankce, diplomatická izolace a další věci. Troufám si říci, že náš pevný, zásadový a konzistentní postoj nám přinesl respekt v mezinárodním prostředí a posílil naše postavení. Tento postoj byl oceněn i ostatními zeměmi, mimo jiné i zvolením České republiky do Rady OSN pro lidská práva následné zvolení velvyslance Bálka za předsedu této Rady,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Předseda vlády také ocenil práci ministra Jana Lipavského na návrhu takzvaného Magnitského zákona, který umožní České republice, vést vlastní sankční seznamy vůči jednotlivcům i subjektům, kteří dosud nebyli zařazeni na sankční seznam Evropské unie.

„Zákon jsme přijali o rok dříve, než jsme po nástupu naší vlády do funkce slibovali. Tento zákon nám umožňuje, vytvářet vlastní sankční seznamy a efektivně cílit na ty, kteří porušují lidská práva, dopouštějí se kybernetických útoků a podporují terorismus. Je to velmi důležitý nástroj, který jsme si tímto způsobem připravili,“ řekl premiér.

V systematické pomoci Ukrajině chce Česká republika pokračovat i nadále. Proto Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty připravilo rekonstrukční program pro Ukrajinu, na základě kterého by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok investovat půl miliardy korun. Zároveň se státy Evropské unie dohodly na finanční podpoře

Právě české předsednictví v Radě EU bylo dalším bodem bilanční návštěvy na ministerstvu zahraničních věcí.

„V programovém prohlášení vlády jsme slíbili, že budeme prohlubovat vztahy s našimi partnery a budeme navazovat nová partnerství. To jsme splnili. Věnovali jsme se otázkám, které byly dlouho nevyřešené. Během českého předsednictví došlo k úspěšnému zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, což vůbec nebyl jednoduchý úkol a myslím, že to je velký úspěch,“ řekl premiér a dodal, že během českého předsednictví v Radě EU Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie a Chorvatsko na základě dohody dosažené v prosinci 2022 od 1. ledna 2023 připojilo do schengenského prostoru. Dalším tématem bilanční návštěvy byla aktuální situace v Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení a o život přišlo dle dosavadních údajů přes 1200 lidí. Česká republika poslala do oblasti na pomoc 68členný tým hasičů z Prahy a Moravskoslezského kraje. Pomoc bude hrazena z rozpočtu na humanitární pomoc.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.

Novela Ústavy České republiky, kterou vláda posílá do Parlamentu, počítá se zavedením stálých volebních obvodů pro volby do Senátu na nejméně 12 let a také se stanovením pevného termínu, v němž se řádné senátní, komunální a obecní volby budou konat. Aby už nedocházelo ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů, měly by se tyto volby konat vždy první celý týden v říjnu. Současně vláda schválila i návrh nového zákona o správě voleb, kterým chce pro všechny typy voleb v České republice stanovit pouze jeden volební den, a to pátek. Navržené změny, které spojují obecná pravidla pro všechny typy voleb do jednoho právního předpisu a počítají s masivní digitalizací celého procesu voleb, budou změnovým zákonem propsány také do jednotlivých volebních zákonů.

„Celkem se jedná o tři legislativní návrhy, které mají za cíl upravit do budoucna volební pravidla tak, aby byly modernější a více odpovídaly evropských standardům,“ vysvětlil předseda vlády Petr Fiala. „Návrhy změn vycházejí z dlouhodobé činnosti pracovní skupiny, kterou tvořili zástupci Ministerstva vnitra a zástupci politických stran zastoupených v Parlamentu,“ podotkl premiér.

Vzniknout má i informační systém správy voleb, jenž bude obsahovat seznam voličů, registr kandidátních listin, registr okrskových volebních komisí a nástroj pro sestavování elektronických petic. „Protože součástí nových zákonů je i elektronizace volebního procesu a ta vyžaduje nějakou přípravu, a to přípravu poměrně náročnou, převážná část nového zákona se bude vztahovat až na volby v roce 2026,“ upřesnil premiér Fiala. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda se opět věnovala i problematice výstavby strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně, jehož dominantou by měla být gigafactory automobilky Volkswagen. „Je to velmi důležité pro Českou republiku, respektive je důležité, abychom se snažili, aby gigafactory byla v České republice a podpořili jsme tím proces transformace automobilového průmyslu. Jsem rád, že se daří slaďovat požadavky potenciálního investora i dotčených obcí a kraje. Pokročili jsme v řešení dopravního napojení právě ve spolupráci s obcemi a vláda dnes v této souvislosti jako další krok k tomu, abychom z české strany udělali vše, co je potřeba, a měli šanci tento projekt získat, odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností Volkswagen, které nastaví základní parametry spolupráce,“ řekl předseda vlády.

Dalším krokem k přípravě budoucího podnikatelského parku v Líních u Plzně je také zřízení nové divize pro přípravu podnikatelských ploch v rámci agentury CzechInvest. Nová divize vznikne k 1. březnu 2023 a bude mít na starost zajištění personálního, technického a organizačního zázemí a další přípravné práce na projektu. Dokončí přípravu strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně a naváže vyhledáváním, přípravou a rozvojem dalších, zejména brownfieldových lokalit v Česku, které nejsou přímo rozvíjeny kraji nebo obcemi a mohou být přeměněny na větší území s multifunkčním využitím. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda projednala také informaci ministrů zahraničních věcí a financí, že Česká republika ve dnech 26., respektive 27. ledna 2023 ukončila členství v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bance (MIB). Je to krok, k němuž kabinet Petra Fialy přistoupil po ruském vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku ve spolupráci s dalšími členskými zeměmi Slovenskem a Polskem. Členství v obou postsovětských institucích s přímým vlivem Moskvy ještě letos ukončí i Rumunsko a Bulharsko. Podrobnosti obsahují tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí a tisková zpráva Ministerstva financí.

Kabinet projednal mimo jiné i osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a schválil i převod administrativní budovy ve Washingtonově ulici v Praze z majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do vlastnictví Akademie věd ČR. V budově by měl po nezbytné rekonstrukci sídlit Ústav pro jazyk český AV ČR. Ministr vnitra také ústně seznámil členy vlády s tím, že od 5. února skončí režim kontrol na česko-slovenské hranici, který byl zaveden 29. září v reakci na masivní vlnu nelegální migrace přicházející ze Slovenska.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1-unora-2023-202682/.

Premiér připomněl, že se podařilo zažehnat hrozbu, která vyplývala z ruského zneužívání energetiky a nedostatku plynu jako zbraně. V loňském roce Česká republika dosáhla i přes ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 nejvyšších dodávek plynu v historii. A rekordně vysoké jsou dodnes. Aktuálně jsou zásobníky naplněny na 74% celkové kapacity. Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97% na aktuální maximálně 4%. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. 

„Předcházela tomu řada novel, vyhlášek, intenzivní spolupráce s obchodníky, spolupráce na unijní úrovni, zajištění podílu v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Holandsku, pomohlo nám počasí, ale zásadní podíl na tom máme my všichni. V loňském roce se nám podařilo ušetřit skoro 2 miliardy metrů krychlových plynu, tedy zásobu, která vystačí skoro na 2 zimní měsíce a to je opravdu skvělý počin, za který moc všem děkuji,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Společně s tím, jak Evropa, včetně České republiky, přesvědčila trhy, že tuto zimu z hlediska zásob plynu zvládne, začaly klesat také jeho ceny a s ním také ceny elektřiny na světových trzích. Cena plynu je zpět na úrovni ze září 2021 (aktuálně mezi 50 a 60 euro/MWh), cena elektřiny na úrovni loňského března (kolem 150 eur/MWh).

„Vzhledem k tomu, že obchodníci z důvodu ochrany zákazníků nakupují energie postupně, v cenách zákazníků se to bude také projevovat postupně v průběhu roku. My ale s nimi spolupracujeme na tom, aby k tomu došlo co nejdříve. A již se tak začíná dít. Než tomu tak bude, zavedli jsme stropy cen energií jak pro domácnosti, tak pro malé a střední firmy a i pro velké podniky,“ doplnil premiér.

Kromě těchto opatření podniká ministerstvo průmyslu a obchodu také dlouhodobé kroky směrem ke zbavování se závislosti na Rusku a zajišťování energetické suverenity. Pokračuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Jedná se o největší investiční akci v dějinách České republiky, která zásadně posílí energetickou bezpečnost naší země.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dále prosadilo novelu zákona, která výrazně ulehčí výstavbu obnovitelných zdrojů

Chystá se také série podnikatelských misí mimo evropské teritorium, které pomohou podnikatelům a exportérům překonat toto těžké období

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je podle premiéra Fialy získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.