Rubrika: Vláda

Vláda schválila návrh nového státního rozpočtu na letošní rok, premiér Fiala poděkoval všem, kteří v okolí Hřenska bojují s obřím požárem

Na tiskové konferenci členové vlády shrnuli hlavní body posledního jednání kabinetu před vládními prázdninami, 27. července 2022.
Na tiskové konferenci členové vlády shrnuli hlavní body posledního jednání kabinetu před vládními prázdninami, 27. července 2022.
Vláda Petra Fialy navrhne Poslanecké sněmovně navýšení schodku státního rozpočtu na letošní rok o 50 miliard korun v reakci především na mimořádné výdaje způsobené dopady ruské agrese na Ukrajině na českou ekonomiku. Na jednání ve středu 27. července 2022 se zabývala také situací v Českém Švýcarsku, kde hasiči s mezinárodní pomocí bojují s obřím požárem lesa v nepřístupném terénu.

Už čtvrtý den bojují hasiči v národním parku České Švýcarsko s požárem lesa mimořádného rozsahu. Situací v okolí Hřenska se zabývala i vláda Petra Fialy a shodla se, že skutečný rozsah škod bude možné vyčíslit až po konečném uhašení požáru a teprve v té chvíli bude možné určit, komu a v jaké výši může stát pomoci. Občané, kteří přišli o své domovy, ale už dnes mohou na úřadech práce žádat o udělení mimořádné okamžité pomoci ve výši až 69 300 korun na osobu.

„Chtěl bych jménem vlády z tohoto místa poděkovat hasičům, policistům, vojákům, záchranářům a dobrovolníkům, všem, kteří se podílí na hašení tohoto obrovského požáru a snaží se ho v těch nesmírně těžkých podmínkách dostat pod kontrolu. Troufám si říci, že díky jejich profesionalitě a obětavé práci nedošlo k větším škodám na majetku místních lidí a podnikatelů s výjimkou několika domů, které se bohužel nepodařilo zachránit. Chtěl bych také poděkovat kolegům z Německa, Slovenska, Polska a Itálie, kteří vyšli vstříc našim požadavkům a pomáhají, respektive v příštích hodinách poskytnou pomoc českým složkám integrovaného záchranného systému,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda projednala a schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Poslanecké sněmovně navrhne zvýšit příjmy státního rozpočtu na letošní rok o 65 miliard, výdajů o 115 miliard korun, a tedy zvýšit schodek státního rozpočtu o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. I tak bude schodek o 50 miliard nižší, než kolik navrhovala předchozí vláda Andreje Babiše.

„Přepracování návrhu státního rozpočtu, který připravila minulá vláda Andreje Babiše s cílem snížit nepotřebné výdaje, zvládla naše vláda už pár měsíců po jmenování. Tehdy jsme snížili schodek, který připravovala vláda Andreje Babiše, o sto miliard korun. To jsme ani netušili, jak se nám tyto úspory budou v následujících měsících hodit,“ konstatoval předseda vlády. „Nemohli jsme vědět, že o několik týdnů později vypukne 300 kilometrů od našich hranic válka, kterou rozpoutalo Putinovo Rusko a která je vojensky namířena proti Ukrajině, ale v oblasti energií, ekonomicky a jinak vede Vladimir Putin válku proti celému západnímu světu. Tato válka má samozřejmě přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a má také dopad na státní rozpočet a to jsou dopady, se kterými ten námi původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ připomněl.

Zvýšené výdaje vláda využila především na pomoc občanům a firmám. Oproti původnímu rozpočtu se jedná o 115 miliard v letošním roce a dalších 51 miliard, které vláda plánuje vyčlenit na financování úsporného tarifu na energie v roce příštím. „Tyto peníze jdou na pomoc občanům a firmám. Připomenu jen některé výdaje: trojí valorizace penzí v letošním roce, úsporný tarif, příspěvek na dítě, snížení spotřební daně na naftu a další opatření, kterými naše vláda pomáhá snižovat dopady současné situace na občany České republiky,“ vypočítal premiér Fiala.

Podrobnosti o plánované nové struktuře státního rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o pozemních komunikacích a dalších souvisejících zákonů, jehož cílem je změnit právní subjektivitu Ředitelství silnic a dálnic ČR ze současné příspěvkové organizace Ministerstva dopravy na státní podnik. Náklady na transformaci se odhadují na 50 milionů korun, vláda si ale od změny slibuje především vyšší efektivitu činnosti ŘSD, snížení počtu externích dodavatelů a také zásadní snížení administrativní zátěže. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda odsouhlasila také záměr Ministerstva průmyslu a obchodu přeměnit současný areál letiště v Plzni-Líních na strategický podnikatelský park, ve kterém by mohla vyrůst mimo jiné i tzv. gigafactory na výrobu baterií do elektromobilů. Málo využívaný areál letiště má výhodnou polohu a dostupnost na železniční i dálniční síť a je převážně ve vlastnictví státu. Záměr MPO počítá s demolicí současné letištní infrastruktury a s odstraněním starých ekologických zátěží, v provozu by ale měla zůstat stojánka pro činnost letecké záchranné služby, kterou odsud armáda provozuje pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři a ministryně projednali také návrh na působení Armády ČR v zahraničních misích a dalších operacích na následující dva roky s výhledem na rok 2025. Počítá se zapojením české armády ve vojenských strukturách NATO a EU, v mezinárodních misích či v Silách rychlé reakce. Materiál počítá i s působením až 800 vojáků členských států NATO na českém území či s vyčleněním až čtyř milionů korun ročně na poskytnutí peněžních darů do zahraničí, které budou sloužit k financování projektů rychlého dopadu v rámci působení české armády v zahraničních operacích v letech 2023 a 2024. Podrobnosti o novém mandátu, který ještě musí schválit Parlament, naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda se také seznámila s informací ministryně obrany o pomoci českých stíhacích letounů s ochranou vzdušného prostoru Slovenské republiky, o kterou Slovensko Českou republiku v červnu oficiálně požádalo. Slovensko chce v blízké budoucnosti ukončit provoz ruských strojů MiG-29 a přejít na letouny F-16, ale první americké stroje mají na Slovensko dorazit až v roce 2024 a do operací budou nasazeny pravděpodobně až v roce 2025. Vzdušné síly ČR mají ochranu slovenského vzdušného prostoru zajišťovat z čáslavské základny.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-27-cervence-2022-198180/.

Vláda se zabývala modernizací Armády ČR, řešila i dopady možného přerušení dodávek plynu z Ruska

Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupili předsedové a předsedkyně všech pěti koaličních stran, 20. července 2022.
Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupili předsedové a předsedkyně všech pěti koaličních stran, 20. července 2022.

Česká republika zruší vyhlášený tendr na nákup nových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR a namísto toho zvolí formu přímého vyjednávání s vládou Švédského království o dodávce vozidel firmy BAE Systems. Rozhodla o tom vláda Petra Fialy na jednání ve středu 20. července 2022, které se uskutečnilo v prostorách Poslanecké sněmovny.

 

Kabinet Petra Fialy se zabýval možnými důsledky neobnovení dodávek ruského plynu do Evropy plynovodem Nord Stream I. Evropská komise již zveřejnila plán Save Gas for a Safe Winter, který navrhuje členským zemím ušetřit patnáct procent z obvyklé spotřeby plynu a také zajišťuje solidaritu v zásobách mezi členskými zeměmi.

„V následujících dnech se ukáže, zda a v jaké kapacitě budou obnoveny dodávky plynu plynovodem Nord Stream I z Ruska do Evropy. Vzhledem k aktuální situaci ale již teď musíme jednat tak, jako by dodávky obnoveny nebyly. Musíme se chovat odpovědně, a to jak v České republice, tak i na evropské scéně. Není důvod k panice, ale přesto musíme počítat i s těmi hrošími scénáři, musíme být obezřetní, musíme být připravení a podle toho i naše vláda jedná,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

Předseda vlády vyzval, aby se veřejné instituce, podnikatelé i občané chovali co nejšetrněji a nejodpovědněji. „Data spotřeby v České republice za poslední půl rok ukazují, že tyto úspory jsou možné. Například ve srovnání s loňským rokem je letošní spotřeba plynu už nyní o zhruba dvacet procent nižší. Pokud se budeme dál chovat hospodárně, a samozřejmě musíme přiznat, že je to někdy i na úkor našeho komfortu, tak tyto úspory nepochybně zvládneme. Proto bychom chtěli občany a firmy požádat, aby v úsporách nadále pokračovali. Čím více uspoříme nyní, tím více plynu zbyde na jarní měsíce do doby, než se podaří zajistit alternativní dodávky,“ poznamenal premiér Fiala.

Vláda na základě doporučení právní kanceláře rozhodla o zrušení vypsané veřejné zakázky na pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro Armádu ČR. Namísto toho Česká republika osloví vládu Švédského království a pokusí se formou G2G nakoupit švédská bojová vozidla CV-90 BAE Systems. Stejné stroje hodlá ze Švédska nakoupit i sousední Slovensko, vláda proto chce následný postup se slovenskou stranou koordinovat.

Kabinet jednal také o další strategii modernizace Vzdušných sil Armády ČR a rozhodl, že namísto jednání o prodloužení stávající smlouvy na pronájem švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen budou zahájena jednání s partnery v USA o pořízení 24 nadzvukových víceúčelových letadel páté generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.

„Je to zásadní krok pro modernizaci české armády. Jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naší obranyschopnosti v příštích letech či desítkách let. Je to i krok k plnění aliančních závazků a jsou to také důležitá rozhodnutí v této době, kdy bezpečnost Evropy, a tedy i bezpečnost České republiky, čelí novým výzvám, které způsobila česká agrese na Ukrajině,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Další podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany.

Vláda současně vzala na vědomí informaci ministryně obrany Jany Černochové, že Litva požádala o dvouměsíční prodloužení mise, kterou čeští piloti s gripeny od 1. dubna plní v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO na litevské základně Šiauliai. Původně mělo být plnění tohoto operačního úkolu ukončeno 31. července, ale protože žádná spojenecká země nebyla schopna po České republice tento úkol v Litvě převzít, protáhne se až do 30. září. Od října 2022 má ochranu vzdušného prostoru pobaltských států převzít Dánsko. Ministerstvo obrany nyní jedná s litevskou stranou, která by měla uhradit většinu zvýšených nákladů, o organizačních a technických podrobnostech. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kabinet schválil také vyplacení mimořádných odměn pro příslušníky Vězeňské služby, kteří během trvání nouzového stavu pracovali přesčas, ale tato práce navíc jim s ohledem na znění krizového zákona nemohla být proplacena. Vláda souhlasila se změnou systemizace, která umožní na tyto mimořádné odměny včetně souvisejících výdajů vyčlenit více než 16,6 milionu korun.

Vláda projednala také záměr Ministerstva dopravy prověřit možnost realizace výstavby železniční infrastruktury metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Analýza se bude týkat možnosti uplatnit formu PPP projektu na dvě plánované investice – modernizaci a novostavbu trati Praha – Veleslavín – Letiště Václava Havla a modernizaci trati Nemanice I – Ševětín, část B. Vláda tento záměr odsouhlasila a uložila Ministerstvu dopravy zajistit zpracování studií proveditelnosti PPP předkládaných projektů a předložit jejich výsledky vládě k dalšímu rozhodnutí.

Kabinet vzal na vědomí rovněž zprávu o technologické a procesní připravenosti agendových informačních systémů, kterou předložil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Zpráva shrnuje problémy identifikované v oblasti informačních systémů ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů a navrhuje kroky k jejich odstranění. Ministři a ministryně projednali i zprávu místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj o stavu připravenosti ICT projektů v Katalogu záměrů Digitální Česko. I tato zpráva definuje zjištěné nedostatky a navrhuje šest kroků nezbytných k nápravě zjištěného stavu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-20–cervence-2022-198122/.

Bezpečnostní rada státu jednala o zajištění energetické bezpečnosti

 úterý 19. července 2022 se ve Strakově akademii uskutečnilo další jednání Bezpečnostní rady státu. Mezi tématy byly nedávné personální změny v čele Armády ČR či otázky zajištění energetické bezpečnosti České republiky.

Na Bezpečnostní radě státu byli představeni nově jmenovaný náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr a ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek.

Bezpečnostní rada státu se zabývala problematikou nezákonného nakládání s písemnostmi v trestním řízení.

Bezpečnostní rada státu vzala také na vědomí materiál Projekt BIVOJ – Doplňující informace a zjištění a také materiál Zpráva o průběhu projektu Zajištění zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou letiště Václava Havla Praha.

Bezpečnostní rada státu se věnovala také aktuální situaci v zajišťování energetické bezpečnosti a aktuální bezpečnostní situaci v České republice.

Albánie a Severní Makedonie zahájily přístupové rozhovory s EU

Společná fotografie premiéra Fialy a předsedkyně EK von der Leyenové s premiéry Albánie E. Ramou a Severní Makedonie D. Kovačevskim, 19. července 2022
Společná fotografie premiéra Fialy a předsedkyně EK von der Leyenové s premiéry Albánie E. Ramou a Severní Makedonie D. Kovačevskim, 19. července 2022
Přístupová jednání Evropské unie se zeměmi západního Balkánu – Severní Makedonií a Albánií oficiálně začala. Historický okamžik pro oba státy i celou EU nastal hned na začátku českého předsednictví v Radě EU. Zahájení rozhovorů oznámili po dnešním jednání v Bruselu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, předseda vlády ČR Petr Fiala a premiéři Albánie Edi Rama a Severní Makedonie Dimitrij Kovačevski.

„Oba státy o tento krok dlouho usilovaly. Jak všichni víme, v poslední době tou hlavní překážkou byly vztahy mezi Bulharskem a Severní Makedonií. To se podařilo odblokovat. Já jsem rád, že české předsednictví navazuje na práci francouzského předsednictví a jsem také rád, že jsem měl možnost se toho dnešního jak slavnostního, tak pracovního okamžiku zúčastnit,“ uvedl český premiér.

Dosažení výsledku, který je přijatelný pro všechny, nebylo jednoduché. Obě země byly v procesu unijní integrace v posledních letech časově a procedurálně propojeny. K zahájení jejich jednání tak bylo třeba nalézt řešení pro požadavky Bulharska týkající se závazků z bilaterální smlouvy o přátelství se Severní Makedonií. Obsahový rámec pro dohodu dojednala Francie během svého předsednictví. Za českého předsednictví došlo k složitému potvrzení dohody v makedonském parlamentu a završení všech nezbytných procedurálních kroků.

„Je v našem zájmu, aby se země západního Balkánu co nejrychleji integrovaly do EU. Je to v zájmu celé Evropy a i s ohledem na to, co se děje kolem nás a jaká je bezpečnostní situace, tak chceme, aby Balkán jako celek byl stabilizovaný a aby byl součástí společné Evropy,“ dodal premiér Fiala.

Region západního Balkánu patří dlouhodobě mezi prioritní oblasti české zahraniční politiky. Politika rozšíření je zásadní strategický nástroj EU k udržování míru, stability, demokracie a prosperity v Evropě.

„K plnému členství v Evropské unii je ještě dlouhá cesta, která bude trvat určitě ještě několik let. Je tu ale velký zájem všech, aby ten proces byl co nejkratší, a jak Albánie, tak Severní Makedonie vyjadřují velkou vůli splnit všechny podmínky, aby se mohly stát členskými státy Evropské unie co nejdříve. Snažíme se, aby všechno šlo co nejrychleji. Na dnešní den jsme proto svolali mezivládní konference, které vlastně zahajují celý ten proces,“ řekl Petr Fiala.

Za Evropskou unii zahájil mezivládní konference ministr zahraničí Jan Lipavský. Více v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí. 

Premiér Petr Fiala přijal ministerského předsedu Svobodného státu Bavorsko Markuse Södera

Premiér Petr Fiala s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem, 14. července 2022.
Premiér Petr Fiala s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem, 14. července 2022.

Premiér Petra Fiala přijal ve čtvrtek 14. července 2022 v Kramářově vile ministerského předsedu Svobodného státu Bavorsko Markuse Södera. Během pracovního oběda hovořili především posilování česko-bavorské spolupráce, modernizaci přeshraniční infrastruktury i o aktuální situaci v energetice.

Oba premiéři ocenili vynikající vzájemné vztahy, které mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko panují. Oba státníci spolu hovořili především o možnostech spolupráce v energetice.

„Pan ministerský předseda mi sdělil, že bavorské úřady povolí navýšení denní kapacity ropovodu TAL na bavorském území, což je mimořádně důležité v této složité situaci pro Česko, energetickou politiku, českou energetickou bezpečnost. Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým je do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě,“ uvedl předseda vlády.

„Je to důležitý krok v derusifikaci naší ekonomiky a je to také příklad té spolupráce, o které v Evropě mluvíme a která je tak důležitá ve chvíli, kdy čelíme tak velkým problémům v důsledku ruské agrese na Ukrajině. My jsme se bavili o širších souvislostech energetické politiky, energetické bezpečnosti. Mluvili jsme o tom, že bude potřeba spolupráce evropských zemí, evropská solidarita, v případě, že úplně vypadnou dodávky ruského plynu do Evropy,“ konstatoval premiér Fiala.

Dalším tématem jednání byla přeshraniční infrastruktura, a to jak silniční, tak železniční i datová a její potřebná modernizace.

„Modernizace železničního spojení mezi Prahou a Mnichovem je pro nás prioritou. Na české straně jsme už značnou část tratě mezi Prahou a Plzní modernizovali. Na bavorské straně se elektrifikace a modernizace podaří a já doufám, že brzy. Pro obě naše země je toto prioritou, stejně jako vybudování 5G koridoru a dalších propojení, která považujeme za důležitá,“ dodal český premiér.

Premiéři se zároveň shodli na tom, že je potřeba nadále posilovat hospodářskou spolupráci a také spolupráci ve vědě, výzkumu a inovacích, která je klíčová pro konkurenceschopnost celého regionu. Zároveň se domluvili, že udělí záštitu výstavě o baroku v českých zemích a Bavorsku, která vzniká ve spolupráci Národního muzea v Praze a Domu bavorských dějin v Řezně a bude otevřena na jaře příštího roku.

Vláda se zabývala protipovodňovými opatřeními na Bečvě, zrevidovala i zásoby ochranných pomůcek proti šíření nemoci covid-19

Ochránit Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov a další moravská města na řece Bečvě před více než stoletou vodou má pomoci nové vodní dílo Skalička. Jeho konečnou podobu projednala vláda Petra Fialy na jednání ve čtvrtek 14. července 2022. Zabývala se také změnou rozsahu státních hmotných rezerv, které mají sloužit na pomoc v boji proti šíření nemoci covid-19 a projednala i čtyři legislativní návrhy připravené poslanci.

Nové vodní dílo na řece Bečvě, jehož finální podobu projednala vláda Petra Fialy, má ochránit zhruba 100 000 obyvatel moravských měst před více než stoletou vodou. Bečva patří mezi často rozvodňované toky, katastrofální následky měla například povodeň v roce 1997 a vážné škody způsobila i povodeň v roce 2010. Současnou úroveň ochrany před zhruba padesátiletou vodou má v budoucnu navýšit výstavba vodního díla Skalička u Teplic nad Bečvou, které by mělo tuto ochranu zvýšit až na více než stoletou vodu.

Vláda na návrh Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství z pěti možností podoby vodního díla Skalička odsouhlasila variantu výstavby boční suché nádrže s manipulovatelným objektem, které odborníci vyhodnotili jako nejvhodnější řešení z hlediska povodňové ochrany, veřejného zájmu na ochraně přírody a ochraně vod, z hlediska minimalizace hydrogeologických rizik a také z hlediska ochrany minerálních pramenů v nedalekých lázních Teplice nad Bečvou. Zároveň kabinet schválil i související mimořádnou aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky, aby byla navazující územně plánovací dokumentace v souladu se zvolenou variantou budovaného vodního díla.

Vláda se zabývala také stavem státních zásob osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků, které jsou určeny na ochranu proti šíření nemoci covid-19. Na základě aktuálních požadavků ústředních orgánů státní správy i současné situace na trhu s tímto zdravotnickým materiálem rozhodla, že ve státních hmotných rezervách stačí mít zásoby v rozsahu jednoměsíčních požadavků jednotlivých ústředních správních úřadů. Upraven byl také způsob obměny těchto komodit ve státních zásobách, přičemž schválenými změnami dosáhne stát úspor ve výši zhruba 200 milionů korun.

Kabinet řešil také čtyři poslanecké návrhy změn legislativy. K návrhu na novelu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, která má zavést účinnou regulaci prodeje a podávání nikotinových sáčků ve vztahu k osobám mladším 18 let věku, zaujala vláda neutrální stanovisko. S návrhy na další změnu téhož zákona a na vydání zákona o zástupcích státu v obchodních korporacích a na vydání zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem ministři a ministryně nesouhlasili.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–cervence-2022-197983/.

Vláda pokračuje ve zvyšování energetické bezpečnosti, ropovod TAL zvýší kapacitu

Konsorcium TAL, v němž vlastní Česká republika prostřednictvím společnosti MERO 5% podíl, získalo provozní povolení od bavorské vlády, které zvýší celkovou kapacitu ropovodu TAL na úroveň zhruba poloviny současných dodávek z ropovodu Družba do České republiky. O aktuální energetické situaci dnes hovořil i premiér Petr Fiala s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem při příležitosti jeho návštěvy v ČR.

„Pan ministerský předseda mi sdělil, že bavorské úřady povolí navýšení denní kapacity ropovodu TAL na bavorském území, což je mimořádně důležité v této složité situaci pro Česko, energetickou politiku, českou energetickou bezpečnost. Díky tomuto rozhodnutí Bavorska, bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým do ČR je přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě. Je to důležitý krok v derusifikaci naší ekonomiky a je to také příklad té spolupráce, o které v Evropě mluvíme a která je teď tak důležitá ve chvíli, kdy čelíme velkým problémům v důsledku ruské agrese na Ukrajině, “ uvedl předseda vlády Petr Fiala.
 
Provozní povolení pro německou část ropovodu TAL, které vejde v platnost zítra, umožní maximální výkon ropovodního systému. V současné době byla kapacita TAL pro dodávky do ČR mezi 3 – 4 mil. tun ropy ročně. „Je to dobrá zpráva pro náš stát, protože v ročním úhrnu přinese zvýšení kapacity TAL 1,5-2 mil. tun dodatečného přepravního objemu, který bychom mohli v případě výpadků dodávek ropovodu Družba využít,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Tato kapacita v kombinaci s nouzovými státními rezervami ropy vytvoří podmínky pro bezpečné zásobování tuzemských rafinérií v případě krizové situace v oblasti dodávek ropy.
 
Ropovod TAL, na který je napojen na území Bavorska ropovod IKL, je významnou zásobovací cestou pro 8 evropských rafinérií včetně obou rafinérií v ČR.  Dodávky přes ropovod TAL a navazující ropovod IKL do ČR pokrývají přibližně 50% tuzemské spotřeby ropy. Druhá polovina je zajišťována přes ropovod Družba. Ropovod IKL má dostatečnou kapacitu pro úplné zásobení ČR. Na ropovodu TAL, vzhledem k jeho vytíženosti při zásobování několika rafinérií, není dostatečná kapacita pro zajištění 100% zásobování ČR ropou.
 
Česká republika, která je stoprocentním vlastníkem společnosti MERO, usiluje prostřednictvím této strategické společnosti o provedení strategické intenzifikace ropovodu TAL, aby od roku 2024 bylo možno zcela nahradit dodávky přes ropovod Družba a zajistit si plnohodnotné zásobování přes ropovod TAL. „Nově vydané provozní povolení je již koncipované tak, aby po dokončení technických opatření bylo možné navýšit čerpání přes ropovod TAL a to až na požadovaných 7-8 mil. tun ročně do ČR,“ dodal Jaroslav Pantůček, předseda představenstva společnosti MERO.
 

MERO ČR, a.s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1.675.000 m³. MERO ČR, a s. Společnost dále vlastní dceřinou společnost v bavorském Vohburgu a.d. Donau, odkud je spravována německá část ropovodu IKL a místní tankoviště ropy o kapacitě 200.000 m³. Od prosince 2012 vlastní MERO ČR, a.s., 5% podíl ve společnostech vlastnících a provozujících ropovod TAL. 

Zdroj: Ministerstvo financí

První úspěchy českého předsednictví – Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o politickém programu Cesta k Digitální dekádě 2030

V Bruselu došlo k předběžnému schválení programu Cesta k Digitální dekádě 2030, 14. července 2022.
V Bruselu došlo k předběžnému schválení programu Cesta k Digitální dekádě 2030, 14. července 2022.
Dnes 14. července 2022 časně z rána byl v Bruselu po dlouhém jednání předběžně schválen politický program Cesta k Digitální dekádě 2030, který projednávala Rada EU a Evropský parlament. Jedná se o seznam společných cílů v digitální transformaci EU do roku 2030, kterých by měly členské státy dosáhnout během následujících let v oblastech, jakými jsou digitální dovednosti, digitální transformace podniků, bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura a digitalizace veřejných služeb.

„Dosažení předběžné dohody považuji za velký úspěch a mám velkou radost, že se tohoto úspěšného kroku podařilo dosáhnout hned v úvodu českého předsednictví. Program Digitální dekády je pro celkovou digitální transformaci Evropské unie nezbytný. Přispěje k moderní, konkurenceschopné, digitalizované, prosperující a vzdělané společnosti a k dobře zacílené digitální transformaci. Urychlí rozvoj průmyslu EU, modernizuje veřejný sektor a usnadní život občanům. Digitální dovednosti a posílená infrastruktura mají totiž zásadní význam pro bezpečnost a odolnost naší společnosti,“ říká k dosažení předběžné dohody Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj. „Je namístě poděkovat všem, kteří se na tomto společném úspěchu podíleli,“ dodává Bartoš.

Cílem Digitální dekády 2030 je posílit vedoucí postavení EU a tak i jednotlivých zemí v digitální sféře podporou udržitelných digitálních politik. Do konce tohoto desetiletí by tak v souladu s politikou Digitální dekády 2030 měly členské státy dosáhnout pokroku v oblasti digitálních dovedností, digitální infrastruktury, digitalizace podniků nebo veřejných služeb. Dekáda dále počítá s maximální spoluprací mezi členskými státy, hodnocením jejich víceletých strategických plánů a v neposlední řadě i s podporou společných projektů například v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti.

V konkrétní rovině program Digitální dekády pomůže s dosažením cílů, které výrazně zlepší životy občanů a firem EU. Program si například vytkl za cíl, že do roku 2030 bude mít  80 % lidí alespoň základní digitální dovednosti, to aby občané EU byli schopni dostát zvyšujícím se nárokům na konkurenceschopnost a digitální kompetence. Dalším důležitým bodem je závazek, aby do konce desetiletí byly evropské domácnosti pokryty gigabytovou sítí,  přičemž je dále v plánu, že všechny obydlené oblasti budou pokryty sítí 5G. Pro evropské občany a podniky by do roku 2030 dále měly být k dispozici 100 % online poskytované klíčové veřejné služby tak, aby ušetřili čas při komunikaci s úřady. Ambice a cíle Dekády jsou i v oblasti poskytování cloudových služeb, velkých dat a umělé inteligence, zde je plán že 75 % podniků se do programu v rámci programu Dekády aktivně zapojí a budou tyto služby aktivně využívat.

Politický program dále usnadní společné projekty členských států EU v oblastech, jako jsou vysoce výkonná výpočetní technika, společná datová infrastruktura a služby, blockchain, nízkopříkonové procesory, celoevropský rozvoj koridorů 5G, partnerství pro pokročilé technologie v oblasti digitálních dovedností, bezpečná kvantová infrastruktura a síť center pro kybernetickou bezpečnost, digitální veřejná správa, testovací zařízení a centra pro digitální inovace.

To, jak si jednotlivé členské státy vedou v úrovni digitální rozvinutosti konkrétních oblastí, bude sledovat a vyhodnocovat každoročně publikovaný Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Pokrok bude hodnocen i v každoroční zprávě Komise o stavu digitální dekády.

Dosažená předběžná dohoda nyní podléhá schválení Radou a Evropským parlamentem. Pokud jde o Radu, české předsednictví má v úmyslu dohodu předložit co nejdříve ke schválení Výboru stálých zástupců Rady (COREPER).

Premiér Petr Fiala se setkal s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem

Společné foto premiéra Petra Fialy s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem, 11. července 2022.
Společné foto premiéra Petra Fialy s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem, 11. července 2022.
Premiér Petra Fiala jednal v pondělí 11. července 2022 v Lichtenštejnském paláci s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Hovořili spolu o strategickém partnerství obou zemí a možnostech jeho posílení, spolupráci v oblasti obrany a obranného průmyslu či o dlouhodobé české podpoře Izraele v mezinárodních organizacích.

Oba státníci se shodli, že prioritou je brzké uspořádání pátých česko–izraelských mezivládních konzultací v Praze, které by podpořily společné vazby v oblasti obchodu a cestovního ruchu. Také spolupráce v oblasti obranného průmyslu či výzkumu, vývoje a inovací odráží naše mimořádné vztahy a důvěru, která mezi našimi zeměmi panuje.

„Vzájemné vztahy ČR a Izraele jsou dlouhodobě vynikající a my jsme dnes mluvili o tom, jak je můžeme ještě dále rozvíjet. Velké téma je spolupráce v oblasti obrany, vysokých škol a vzájemného obchodu. Dohodli jsme se také na tom, že v nejbližší době proběhne mezivládní jednání obou zemí,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Prezident Jicchak Herzog dnes zároveň českého premiéra Petra Fialu pozval na návštěvu Izraele. 

Dalším tématem jednání byla i obchodně-průmyslová spolupráce v dopravě. Jeruzalém rozvíjí svou tramvajovou síť a české firmy mají bohatou tradici a zkušenosti s výrobou tramvajových souprav, kterou mohou společně se svými izraelskými partnery Jeruzalému nabídnout.

Premiér s prezidentem se shodli i na posilování vztahu mezi EU a Izraelem. Český premiér ubezpečil izraelského prezidenta o tom, že během předsednictví ČR v Radě EU se česká vláda plánuje věnovat i boji proti antisemitismu a vzdělávání o holokaustu.