Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce

Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce, 15. května 2022.

Premiér Petr Fiala uctil v Terezíně památku obětí nacistické perzekuce, 15. května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se v neděli 15. května 2022 zúčastnil pietní akce Terezínská tryzna. Na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně položil věnec k uctění obětí nacistické perzekuce. Pietního aktu se zúčastnili také ministr kultury Martin Baxa, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a další hosté.

Po zaznění státní hymny, kterou zazpívala sopranistka Jana Červinková, přivítal všechny přítomné ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek. Vzpomínkové akce se zúčastnila také paní Hana Sternlichtová, bývalá vězenkyně terezínského ghetta. Předseda vlády Petr Fiala zdůraznil, že je důležité si připomínat nejen oběti a jejich utrpení, ale také zlo, které přinášejí totalitní ideologie.

„Dnes myslíme na lidi, kteří tady trpěli v období 2. světové války a okupace Československa, ale stejně tak myslíme na ty, kteří teď prožívají utrpení v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Myslím, že nás to přivádí k vědomí, že naše svoboda, naše nezávislost, jsou velmi křehké věci, o které musíme pečovat a za které musíme každodenně bojovat,“ uvedl předseda vlády.

Terezínská tryzna se koná každoročně od roku 1947 vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje, jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Obsahem tohoto dokumentu bylo přání osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945 neustávat v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu. Ve vojenské pevnosti Terezín zřídili nacisté židovské ghetto, Malá pevnost pak sloužila jako věznice gestapa. Ghettem, které sloužilo především jako přestupní stanice do některého z vyhlazovacích táborů, prošlo od listopadu 1941 do jeho osvobození v květnu 1945 více než 156 000 osob převážně sedmi národností – Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové, Maďaři a Slováci. Přibližně 118 000 z nich válku nepřežilo. V Malé pevnosti bylo vězněno více než 32 000 lidí, 2 600 jich zahynulo.

Premiér Fiala se setkal s vůdkyní běloruské opozice Cichanouskou

Premiér Petr Fiala se vítá se Světlanou Cichanouskou, 12.května 2022.
Premiér Petr Fiala se vítá se Světlanou Cichanouskou, 12.května 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 12. května 2022 setkal s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.

Během setkání hovořili především o tom, jak může Česká republika dále podpořit běloruskou opozici a o nutnosti rozlišovat Lukašenkův režim, který systematicky porušuje lidská práva a svým jednáním podporuje ruskou agresi na Ukrajině, od běloruské populace volající po svobodě. Obě strany se shodly, že je zapotřebí maximalizovat tlak na Lukašenkův režim a pokračovat v prosazování dalších sankcí.

Vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky a jmenovala novou vládní zmocněnkyni pro lidská práva

Tisková konference po jednání vlády, 11. května 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 11. května 2022.
Česká republika by měla v nadcházejících letech výrazně zlepšit hospodaření a zásadně snížit schodek státního rozpočtu. Počítá s tím rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2023 až 2025, kterou schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 11. května 2022. Kabinet rovněž jmenoval novou vládní zmocněnkyni pro lidská práva a schválil plán odpadového hospodářství ČR s výhledem až do roku 2035.

Podle údajů Českého statistického úřadu skončilo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 deficitem ve výši 5,9 procenta HDP, na čemž se podepsala mimo jiné i epidemie nemoci covid-19. Vláda Petra Fialy dnes přijala rozpočtovou strategii na roky 2023 až 2025, která počítá s tím, že v následujících letech dojde k postupnému zlepšování strukturálního salda až na minus 2,7 procenta HDP v roce 2025. Dosáhnout svého cíle chce jednak plánovaným navyšováním příjmů, ale především podstatně nižším růstem výdajů. Pro rok 2023 činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů celkem 2 162 miliard, pro rok 2024 celkem 2 226 miliard a pro rok 2025 2 266 miliard a tyto výdajové rámce budou závaznými hodnotami pro přípravu letošního návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda rovněž rozhodla o obsazení pozice vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Novou zmocněnkyní jmenovala k dnešnímu dni Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, která je předsedkyní Výboru pro práva dítěte, členkou Rady vlády pro lidská práva a členkou Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. „Věřím, že paní Laurenčíková dokáže ve funkci naplno využít své dlouholeté zkušenosti získané v lidskoprávní oblasti a bude důstojnou a úspěšnou zmocněnkyní pro lidská práva,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Více o nové zmocněnkyni pro lidská práva.

Kabinet schválila také aktualizaci plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 až 2024 s výhledem do roku 2035, který reaguje na poslední změny odpadové legislativy jak v České republice, tak i na úrovni Evropské unie. V novém plánu jsou proto zakomponovány nové cíle pro oblast odpadového hospodářství, jež vycházejí z cílů příslušných směrnic Evropské unie závazných pro Českou republiku a které jsou stanoveny v novém zákoně o odpadech. Důraz klade především na předcházení vzniku odpadů, na důsledné uplatňování hierarchie odpadového hospodářství, postupné omezování skládkování a také na zajištění dostatečných kapacit zařízení pro zpracování a využití odpadu. Více na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Vláda schválila rovněž poskytnutí další humanitární pomoci z programů MEDEVAC a Pomoc na místě. Pět milionů korun v rámci programu MEDEVAC půjde do Libanonu na posilování infrastruktury pro poskytování primární zdravotní péče. Na pomoc Libanonu půjdou také dva finanční dary z programu Pomoc na místě, a to 10 milionů korun na podporu živobytí zranitelných libanonských a syrských farmářů a 8 milionů korun na podporu odborného vzdělávání a pracovních příležitostí pro chudé Libanonce a syrské uprchlíky v Libanonu. Dalších 25 milionů korun půjde prostřednictvím Dětského fondu OSN na ochranu a reintegraci dětí a mladistvých na cestě v Mali. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vládní kabinet jmenoval dva nové členy Legislativní rady vlády. Na návrh ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna se jimi stali JUDr. Michal Mazanec a Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. Další informace naleznete v tiskové zprávě.

Kompletní výsledky jednání vlády.

Legislativní radu vlády posilují právnická esa Michal Mazanec a Radim Polčák. Vláda je dnes jmenovala na návrh ministra Michala Šalomouna

Na návrh Michala Šalomouna, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády (LRV), dnes vláda jmenovala dva její nové členy. Řady právních expertů, kteří posuzují vládní návrhy zákonů, rozšíří bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec a odborník na práva informačních technologií Radim Polčák.

Těší mě, že jsem získal pro LRV hned dva velmi respektované odborníky. Jejich příchod významně posílí tým rady v oblastech správního práva a práva informačních technologií,” říká ministr pro legislativu a předseda LRV Michal Šalomoun.

JUDr. Michal Mazanec je autoritou v oblasti správního práva. Do povědomí veřejnosti vstoupil svým dlouholetým působením nejprve jako místopředseda a později předseda Nejvyššího správního soudu. Rovněž se zabýval reformou správního řízení, správního trestání a podílel se na přípravě reformy soudcovských zákonů. V rámci LRV již dříve působil jako člen pracovní komise LRV pro správní právo a mezi lety 1998 a 2020 jako člen velké LRV.

Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. patří mezi přední odborníky v oboru práva informačních technologií, právní teorie a právní filozofie. V současné době působí na Masarykově univerzitě jako prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity jako vedoucí Ústavu práva a technologií. Dlouhodobě se zabývá právními souvislostmi vývoje a použití informačních technologií, věnuje se odborné publikační činnosti a mimo jiné dříve působil v pracovní komisi Legislativní rady vlády pro správní právo.

LRV je poradní orgán vlády, který bdí nad kvalitou vládní legislativy. Jeho členy jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy LRV, jímž je ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Rada má zpravidla 30 členů, kteří vykonávají práci za symbolickou odměnu. LRV jedná obvykle jednou za čtrnáct dní.

Premiér Petr Fiala přijal v Kramářově vile bulharského prezidenta Rumena Radeva

Premiér Petr Fiala s bulharským prezidentem Rumenem Radevem, 10. května 2022.
Premiér Petr Fiala s bulharským prezidentem Rumenem Radevem, 10. května 2022.
Premiér Petr Fiala přivítal v úterý 10. května 2022 v Kramářově vile bulharského prezidenta Rumena Radeva. Během pracovní večeře spolu řešili nejaktuálnější evropské otázky, válku na Ukrajině i blížící se české předsednictví.

Bulharsko momentálně společně s Polskem čelí rozhodnutí Ruska. To nedávno zastavilo dodávky plynu právě těmto dvěma zemím. Premiér Fiala se tak s bulharským prezidentem Radevem shodli na tom, že je potřeba, aby nyní Evropská unie v energetické bezpečnosti držela při sobě a hledala všechny možné alternativní zdroje. Tématem bylo i rozšiřování Evropské unie o další státy.

„V zájmu celé Evropy pevně věřím, že dojde k významnému pokroku v integraci zemí západního Balkánu do EU. Jde o prioritu české vlády a investici i do naší bezpečnosti,“ uvedl premiér Fiala. 

Výzva k podávání návrhů na udělení Národní ceny vlády Česká hlava 2022 je vyhlášena

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vyhlásila ve spolupráci se společností Česká hlava PROJEKT v pondělí 9. května výzvu k podávání návrhů kandidátů či kandidátek na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022.

Národní cena vlády, udělovaná dle nařízení vlády č. 71/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a prvotřídní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti. O udělení národní ceny vlády rozhoduje vláda na návrh RVVI. Laureát získá spolu s oceněním finanční odměnu ve výši 1 000 000 Kč.

Toto nejvyšší vědecké vyznamenání, označované často jako „česká nobelovka“, je udělováno již od roku 2005. K laureátům národní ceny vlády za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje se dosud řadí světově uznávaní vědci, jakými jsou mj. kybernetik Vladimír Kučera, molekulární imunolog Václav Hořejší, egyptolog a archeolog Miroslav Bárta, rostlinný genetik Jaroslav Doležel, onkolog Josef Koutecký, biolog Jan Svoboda nebo překladatel Martin Hilský. K vůbec prvním z oceněných vědců patřili také profesoři Armin Delong a Antonín Holý.

Vláda a její poradní orgán Rada pro výzkum, vývoj a inovace jsou si vědomy, jaký význam má rozvoj vědy a výzkumu pro konkurenceschopnost České republiky a kvalitu života našich občanů. Oblast vědy a výzkumu patří k vládním prioritám a je trvale deklarována jako jeden z hlavních prostředků ekonomického růstu společnosti. Pandemická krize posledních dvou let navíc prokázala připravenost českých výzkumných týmů čelit i společenským hrozbám globálního rozměru. Osobnosti, jež mají obzvlášť významné zásluhy o rozkvět výzkumu, vývoje a inovací, jsou každoročně oceňovány Národní cenou vlády Česká hlava,“ doplňuje k významu ocenění ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která je zároveň předsedkyní RVVI.

Výzva je otevřena do 30. června 2022. Pro přijetí návrhu je rozhodné datum doručení návrhu v listinné podobě nebo elektronicky.

Požadavky na kandidáta Národní ceny vlády Česká hlava a plné podmínky výzvy jsou zveřejněny na webu www.vyzkum.cz.

Výzva k podávání návrhů kandidátů / kandidátek na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022

Rada pro výzkum, vývoj a inovace vyhlašuje ve spolupráci se společností Česká hlava PROJEKT z.ú., v souladu s příslušnými předpisy, výzvu k podávání návrhů kandidátů / kandidátek na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2022.

Národní cena vlády Česká hlava (dále jen „národní cena vlády“) je udělována podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 27. února 2013, ve znění pozdějších předpisů.

Národní cena vlády vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a prvotřídní působení  ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti. Vláda a její poradní orgán Rada pro výzkum, vývoj   a inovace (dále jen „Rada“) jsou si vědomy, jaký význam pro konkurenceschopnost České republiky a kvalitu života jejích občanů má rozvoj výzkumu, vývoje a inovací.

Dle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, o udělení národní ceny vlády rozhoduje vláda na návrh Rady.

Laureát získá spolu s oceněním finanční odměnu ve výši 1 000 000 Kč. Toto ocenění je poskytováno z  rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky a lze jej udělit pouze jedenkrát v kalendářním roce.

Rada se při výběru kandidáta řídí kritérii dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) až c) nařízení vlády č. 71/2013/Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Rada postupuje při výběru kandidáta v souladu se svým Statutem a Jednacím řádem.

Požadavky na kandidáta národní ceny vlády

Návrh na udělení ocenění obsahuje:

  1. jméno a příjmení kandidáta,
  2. datum narození,
  3. adresu bydliště, telefon, fax, e-mail,
  4. životopis,
  5. pracovní zařazení a adresu pracoviště,
  6. popis dosažených výsledků práce kandidáta a ohlasy doma a v zahraničí,
  7. u osob v zaměstnaneckém poměru potvrzení pracoviště osvědčující správnost údajů uvedených v přihlášce,
  8. doporučující posudek dvou odborných či vědeckých pracovníků o významu a přínosu práce přihlašovaného kandidáta, přičemž jeden z nich nesmí být v době podání přihlášky pracovníkem stejné organizace jako přihlašovaný.

Navržený kandidát musí splňovat všechny podmínky uvedené ve výzvě.

Nominace do soutěže mohou zasílat fyzické i právnické osoby. Souhlas s nominací z pracoviště, kde nominovaná práce vznikla, není nutný. Nominující odpovídá za správnost všech údajů v nominaci uvedených.

Pro přijetí návrhu je rozhodné datum doručení návrhu v listinné podobě nebo elektronicky.

Návrhy označené na obálce č. j. 16935/2022-UVCR musí být doručeny nejpozději do 30. června 2022 v listinné podobě nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky na následující adresu:

Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1
e-mail: rvv@vlada.cz

Elektronické podání je možné doručit prostřednictvím ISDS (datová schránka) na id datové schránky Úřadu vlády České republiky: trfaa33.

Premiér Petr Fiala v Den vítězství uctil památku obětí druhé světové války, připomněl i oběti ruské agrese na Ukrajině

Premiér Petr Fiala uctil u památníku na Olšanských hřbitovech památku padlých vojáků Rudé armády, 8. května 2022.
Premiér Petr Fiala uctil u památníku na Olšanských hřbitovech památku padlých vojáků Rudé armády, 8. května 2022.
Pietními akty v Národním památníku na Vítkově a na Olšanských hřbitovech v Praze vyvrcholily oslavy 77. výročí ukončení bojů druhé světové války v Evropě. Premiér Petr Fiala při této příležitosti uctil památku hrdinů, kteří bojovali za svobodu tehdejšího Československa, ale připomněl i oběti války, kterou v současnosti vede Rusko proti Ukrajině.

U příležitosti Dne vítězství se tradičně konal pietní akt v Národním památníku na Vítkově. Slavnostního ceremoniálu se kromě premiéra Petra Fialy zúčastnili také prezident Miloš Zeman, ministryně obrany Jana Černochová, zástupci obou komor Parlamentu ČR, představitelé Armády ČR a další významní hosté. Předseda vlády uctil také památku předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, kterého nacisté 19. června 1942 popravili kvůli jeho činnosti v odboji.

„Dnes si připomínáme Den vítězství a konec druhé světové války a samozřejmě myslíme s vděčností na ty, kteří bojovali za naši svobodu, a s úctou si připomínáme ty, kteří se stali obětí války, kteří položili své životy. Ale není to obyčejná oslava Dne vítězství, kdy bychom prostě hleděli s radostí, že tyto válečné události máme za sebou a že nic takového nás už nemůže potkat,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Ruská agrese proti Ukrajině nám připomíná, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmé věci. Že to jsou věci, které jsou křehké a za které je potřeba bojovat. A my dnes musíme myslet nejen na oběti druhé světové války, ale i na oběti války, která právě teď probíhá na Ukrajině. A musíme být vděční těm, kteří tam právě bojují, protože u Kyjeva, Mariupolu, u Charkova, tam všude se bojuje i za naši svobodu a za naši nezávislost,“ připomněl premiér Fiala.

Premiér Petr Fiala se společně 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra Vítem Rakušanem a ministryní obrany Janou Černochovou zúčastnil také slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě, během nějž prezident republiky Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 8. května jmenoval nové generály.

Památku padlých při osvobozování Prahy a také obětí Pražského povstání, které osvobození Prahy předcházelo, uctil předseda vlády na Olšanských hřbitovech v Praze. U památníku padlých rudoarmějců si spolu s dalšími čestnými hosty včetně velvyslance Ukrajiny Jevhena Perebyjnise připomněli památku padlých vojáků 1., 2. a 3. ukrajinského frontu Rudé armády a poté si na Čestném pohřebišti obětí Pražského povstání připomněl i padlé obránce Prahy během květnových dnů před 77 lety.

„Bohužel, v těchto dnech nelze bezstarostně slavit, když několik set kilometrů od nás probíhá regulérní válka, která každý den přináší mrtvé a raněné. Letošního 8. května si proto na tomto symbolickém místě připomínáme také oběti z řad ukrajinských ozbrojených sil a civilního obyvatelstva,“ uvedl předseda vlády.

Premiér Petr Fiala udělil medaile Karla Kramáře

Premiér Petr Fiala spolu s vedoucí Úřadu vlády ČR Janou Kotalíkovou během udělování medailí Karla Kramáře, 8. května 2022.
Premiér Petr Fiala spolu s vedoucí Úřadu vlády ČR Janou Kotalíkovou během udělování medailí Karla Kramáře, 8. května 2022.
U příležitosti státního svátku Dne vítězství 8. května 2022 udělil předseda vlády Petr Fiala medaile Karla Kramáře. Během slavnostního ceremoniálu v Kramářově vile je obdrželo 13 laureátů.

Medaili Karla Kramáře z rukou předsedy vlády obdrželi příslušníci zpravodajských služeb, příslušníci Ochranné služby Policie ČR a zaměstnanci státní správy. „Všem oceněným bych chtěl poděkovat za mimořádné nasazení při zajišťování bezpečnosti a naplňování zahraniční politiky České republiky. Využívat této možnosti, jak ocenit zásluhy a výjimečný přínos pro náš stát, bych chtěl pravidelně,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Medaile Karla Kramáře je nejvyšší ocenění udělované předsedou vlády České republiky s hodnotou pamětní medaile. Medaile byla vytvořena v roce 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády. Pojmenována je po prvním československém premiérovi Karlu Kramářovi.

Premiér Fiala jednal v Berlíně se spolkovým kancléřem Scholzem o energetické bezpečnosti a situaci na Ukrajině

Premiér Petr Fiala se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem, 5. května 2022.
Premiér Petr Fiala se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem, 5. května 2022.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve čtvrtek 5. května 2022 setkal v Berlíně se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem a spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Hlavními tématy jednání byla energetická bezpečnost s ohledem na invazi Ruské federace na Ukrajinu a dopady války v globálním měřítku. Lídři jednali také o společné podpoře Ukrajiny, prioritách blížícího se českého předsednictví v Radě EU a česko-německé bilaterální spolupráci.

Premiér Petr Fiala s kancléřem Olafem Scholzem řešili pokračující ruskou agresi na Ukrajině a s tím související zvládání uprchlické vlny a vzájemnou obrannou spolupráci obou zemí.

S německým kancléřem jsme se bavili o mnoha tématech, řada z nich byla samozřejmě ovlivněna ruskou válečnou agresí na Ukrajině. Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil. Tento projekt se týká i těžké vojenské techniky. Jsem velmi rád, že jsme takto rychle našli shodu a můžeme využít potenciálu obou našich zemí,“ uvedl premiér Fiala.

Další bylo téma energetické bezpečnosti. Politici probrali možnosti využití kapacit německých LNG terminálů českou stranou. ČR chce s Německem spolupracovat při diverzifikaci dopravních cest i zdrojů ropy a plynu. Oba lídři hovořili o navýšení kapacity ropovodu TAL, který má pro energetickou bezpečnost České republiky značný význam.

Druhým stěžejním tématem byla energetická bezpečnost a náš společný úmysl zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Bavili jsme se o rozšíření ropovodu TAL, který Německo používá, a také jsme se domluvili, že zahájíme rozhovory a vytvoříme společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat využíváním německých terminálů na zemní plyn,“ shrnul premiér.

Politici hovořili i o přípravě českého předsednictví v Radě EU, které bude reflektovat aktuální situaci a zabývat se otázkami obnovy Ukrajiny, energetickou bezpečností i navyšováním obranných kapacit EU. Shodli se také na podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU.

Německo je náš klíčový strategický partner. Pojí nás celá řada kontaktů, ať už politických, tak i hospodářských a samozřejmě i mezilidských. Je to velká sousední země. Samozřejmě, máme zájem na dalším rozvoji spolupráce a co nejlepších vztazích,“ uvedl premiér Fiala.

Premiér Fiala se setkal též s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. I s ním byl důležitým bodem jednání rusko-ukrajinský konflikt a jeho důsledky a především potřebná podpora pro Ukrajinu. Jednali také o vzájemných vztazích České republiky a Německa.

Pan prezident mě přijal velmi srdečně. Jak víme, je přítelem České republiky. Měl jsem možnost s ním otevřeně hovořit o řadě otázek. Bavili jsme se o česko-německých vztazích, jak je dále rozvíjet. Mluvili jsme o energetické politice, výzvách, které čekají Evropskou unii. Bavili jsme se o tom, jak účinně pomáhat a o tom, co by mohlo zastavit brutální válku na Ukrajině. Hovořili jsme i o českém předsednictví Radě EU a o tom, co od něj očekáváme,“ řekl předseda vlády.

Český premiér také uctil u památníku berlínské věznice Plötzensee památku československých odbojářů. Věznici využívali za 2. světové války nacisté k držení a likvidaci svých odpůrců a příslušníků odboje. Bylo zde popraveno i 700 Čechoslováků. Petr Fiala se také zúčastnil diskuse v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP), kde se hovořilo o následcích ruské agrese na Ukrajině pro českou a německou bezpečnostní politiku.