Premiér Fiala: Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny

Předseda vlády Petr Fiala předstoupil 22. února 2022 před Poslaneckou sněmovnu s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si vědom toho, že tato schůze byla svolána k jiné situaci, ale považuji za potřebné, nutné, nezbytné bohužel na úvod tohoto zasedání promluvit o jiné věci, a to je o vývoji situaci na Ukrajině.

My ten vývoj, který sledujeme, nemůžeme v žádném případě ignorovat, nemůžeme před ním zavírat oči, nemůžeme se tvářit, že se ho netýká. Musíme jasnými slovy pojmenovávat, co se děje a být si toho vědomi. A děje se to, že Evropa je v tuto chvíli krok od války. Včerejší uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva. Myslím, že o tom dnes nemůže pochybovat vůbec nikdo. Agresivní projev ruského prezidenta Putina a jeho následné kroky ukázaly způsob myšlení ruského prezidenta a také jeho zájmy, to, po čem touží, čeho chce dosáhnout. A aby toho dosáhl, tak se neostýchá použít vojenskou sílu a před tím oči zavírat nemůžeme.

Kdo sleduje zahraniční politiku, tak ví, že nejsme svědky ničeho úplně nového. Viděli jsme to před čtrnácti lety v Gruzii, před osmi lety na Krymu a nyní to vidíme na východní Ukrajině. Kdo by věřil, že tento postup a snahy Vladimíra Putina, kterými se ani netají o oživení Sovětského svazu mohou skončit na východě Ukrajiny, ten se mýlí, byl by naivní a nedělal by dobrou a bezpečnou politiku. Podívejme se do starých map, kam až Sovětský svaz zasahoval, a co Rusko považuje za svou sféru vlivu, a pochopíme všichni, jak se nás to bytostně dotýká.

Musíme si také přiznat, že v minulosti vůči rozpínavosti Ruska a imperiální politice, západ nepostupoval dostatečně razantně a plody toho bohužel sklízíme teď a nepostupoval ani dostatečně jednotně. Viděli jsme to i na reakci na ruskou anexi Krymu. Troufám si tvrdit, že dnes je ta situace o něco lepší, je jiná, a to je také můj závěr z jednání, která jsem absolvoval v minulém týdnu osobně, kdy jsem mluvil s předsedou Evropské rady Michelem, s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola, s dalšími evropskými lídry v rámci neformálního jednání Evropské rady. Ta jednotná pozice, silná pozice, nutnost postupovat společně, a to nejenom jako Evropská unie, ale i ve spolupráci se Spojenými státy, Kanadou a dalšími zeměmi v rámci Severoatlantické aliance, tahle pozice zaznívá nejenom do médií, ale i na jednání za zavřenými dveřmi, a je to přesvědčení prakticky všech lídrů států Evropské unie.

Ještě včera v noci jsem telefonicky hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a z toho rozhovoru vím, že první reakce Evropské unie by měla přijít už dnes v podobě sankcí. Jsou připraveny různé škály sankcí a ten dopad na Rusko ve výsledku by měl být velmi tvrdý. Chtěl bych zároveň ujistit naše občany, že Evropská unie již několik týdnů pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku, to je důležité i pro Českou republiku, jsou předjednány, tak jak už to bylo i medializováno v posledních dnech dodávky energetických surovin z jiných zemí, pokud by to bylo potřeba a připravujeme se i na tuto variantu.

Evropská unie rovněž připravuje pomoc Ukrajině, ať už se jedná o pomoc finanční nebo podporu při boji proti hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti a Česká republika je samozřejmě v oblasti pomoci a podpory také aktivní, jak o tom ještě za chvíli budu mluvit. Je také vysoce pravděpodobné, že Severoatlantická aliance přistoupí ke zvýšení vojenské přítomnosti na svém východním křídle, v první řadě na jihovýchodě, to je tedy Rumunsko a Bulharsko, ale i ve střední Evropě, což je Slovensko a Maďarsko a na severovýchodě, tedy Polsko a pobaltské země, a to nad rámec již rozmístěné tzv. předsunuté přítomnosti. Jak jsem říkal, ani Česká republika pouze nepřihlíží, podporujeme posílení alianční obrany, a to zejména na východním křídle aliance.

Česká republika – to jenom připomínám, také pozitivně odpověděla na výzvu vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě k naplňování chybějící schopnosti sil rychlé reakce NATO, a to schválením možnosti vyslat chemickou jednotku čítající zhruba 100 vojáků. V současné době máme v pohotovosti v silách rychlé reakce celkem 180 protichemických specialistů a zhruba 400 příslušníků čtvrté brigády rychlého nasazení. Já tady korektně dodávám, toto není teď aktuální reakce na nejnovější vývoj posledních hodin, ale je to dlouhodobá pozice České republiky a připomínám tady náš aktivní přístup a zapojení do této spojenecké aktivity.

Pokud jde o další kroky vůči Ukrajině, už 26. ledna schválila vláda návrh Ministerstva obrany darovat Ukrajině 4 tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů použitelných pro děla ukrajinských ozbrojených sil. Jsme připraveni jednat o dalších formách pomoci, pokud o to ukrajinská strana požádá. Další pomocí je smlouva o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, kterou za Českou republiku v Kyjevě uzavřel ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Předmětem této smlouvy je ochota České republiky přijmout lidi na léčení.

Ukrajině Česká republika poskytuje i humanitární pomoc. Ta humanitární pomoc má několik fází. V první fázi to byla dodávka traumatických balíčků prostřednictvím Červeného kříže v hodnotě zhruba 3,5 milionu korun. Část byla už dovezena ministrem zahraničí při jeho návštěvě na Ukrajině, zbytek bude dodán do dvou týdnů.

Druhou fází humanitární pomoci je vázaný peněžní dar v objemu 10 milionů korun na zdravotnický materiál, to se bude realizovat v příštích dnech, a v případě potřeby a dalšího zhoršení situace by nastoupila třetí fáze, kdy by Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo vnitra navrhly další humanitární pomoc v souvislosti s tím, jak by se situace vyvíjela.

Kromě té podpory je samozřejmě také pro nás prioritní, a to je jedna z nejvyšších priorit, ochrana občanů České republiky. Zastupitelský úřad v Kyjevě a Generální konzulát ve Lvově fungují, což je důležité, plní své úkoly. U obou misí došlo k zvýšení bezpečnostních stupňů. Kyjev už opustili rodinní příslušníci diplomatů, další fáze evakuace jsou připraveny. Ministerstvo zahraničních věcí upozornilo občany České republiky, aby zvážilo cestu na Ukrajinu, a ty z nich, kteří jsou na Ukrajině, vyzvalo k opuštění země, také Ministerstvo zahraničních věcí varovalo před cestami do Běloruska, takže to samozřejmě spolu úzce souvisí.

Připravujeme se i na možné bezpečnostní dopady na Českou republiku a mohu říct, že jsme, nakolik to vůbec lze, na nejrůznější scénáře připraveni. Opakovaně jsem v posledních dnech a týdnech svolal Bezpečnostní radu státu, další jednání budeme mít zítra. Bezpečnostní rada státu řešila a řeší situaci na východě Ukrajiny právě včetně dopadu na Českou republiku a další přípravy na možné dopady. Mohu tedy konstatovat, že jsme připraveni jak na možnost výpadku dodávek energetických surovin, tak na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny. Jak asi sami vidíte a sledujete to v médiích, tak ta situace se mění každým dnem, někdy doslova i během hodin, a naše vláda společně s našimi spojenci v Evropské unii a Severoatlantické alianci na tyto změny reaguje a připravujeme se na situace, které mohou teprve nastat.

Musíme být jednotní, to je nesmírně důležité. Musíme postupovat společně. Nesmíme Rusku dát najevo jakoukoli slabost a jakékoli rozpory. Musíme být jednotní nejen v rámci Evropské unie, ale i v součinnosti se Spojenými státy Americkými, Spojeným královstvím a dalšími partnery. Musíme být připraveni uvalit na Rusko tvrdé finanční hospodářské sankce, a zároveň přijmout nezbytná opatření k zajištění naší bezpečnosti. Tolik, dámy a pánové, krátká informace k aktuální situaci, která nás nepochybně všechny zneklidňuje. Jsem samozřejmě připraven v dalších fázích informovat Poslaneckou sněmovnu, ale samozřejmě hlavně veřejnost a občany o tom, co se děje, a hlavně o dalších krocích, které budeme dělat. Věřím a doufám, že v této situaci bude i Česká republika postupovat jednotně a společně a že tady budeme mít podporu nejen koaličních, ale opozičních stran. Z těch prvních vyjádření to tak vypadá a chtěl bych za to poděkovat, že tady zaznívá jeden hlas. Je to nesmírně důležité protože nám jde o jeden společný cíl. Jde nám o to, abychom zajistili bezpečnost našich občanů a zajistili bezpečnost České republiky.

Dámy a pánové, Česká republika považuje uznání povstaleckých území na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské operace za akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu a za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Podporujeme zavedení tvrdých sankcí ze strany Evropské unie a jejích spojenců, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu k diplomatickému řešení. Děkuji za pozornost.

Petr Fiala,
předseda vlády

Vláda předložila poslancům přepracovaný státní rozpočet, je úspornější a má pomoci zkrotit inflaci

Vláda Petra Fialy zásadně přepracovala návrh státního rozpočtu na rok 2022 a Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, který snižuje původně navržený schodek o bezmála sto miliard. Vládní koalice tím plní předvolební slib, že se bude chovat rozpočtově zodpovědně, a přispěje tak mimo jiné i k boji proti inflaci.

Protiinflační rozpočet

Nový návrh státního rozpočtu počítá s příjmy ve výši 1,613 bilionu korun, výdaji ve výši 1,893 bilionu korun, schodek tedy nově navrhuje ve výši 280 miliard korun oproti původním 376,6 miliardy, s nímž chtěla hospodařit předchozí vláda Andreje Babiše.

„Je to rozpočet, který je protiinflační, který výrazně snižuje další zadlužování státu a který je také realistický, protože poctivě ukazuje všechny příjmy a výdaje. Přitom se nám podařilo vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají Českou republiku kupředu, a to aniž bychom se dotkli peněženek občanů tím, že bychom zvyšovali daně, a aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje,“ charakterizoval přepracovaný návrh státního rozpočtu předseda vlády Petr Fiala. „Je potřeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ upozornil.

Vládní koalice svým návrhem rozpočtu splnila předvolební slib najít úspory a snížit schodek pod 300 miliard. Úspory ve výdajích nakonec činí 77 miliard a schodek se podařilo stlačit výrazně pod třísetmiliardovou hranici, a to i díky zahrnutí dodatečných příjmů ve výši 62,2 miliardy, které byly vykalkulovány na základě aktualizované makroekonomické predikce. Díky tomu nový rozpočet ustojí i dodatečné výdaje, například 21 miliard korun na plánované mimořádné navýšení důchodů.

Úspory zejména v provozních výdajích státu

Jak vláda před volbami slíbila, zaměřila se především na úspory v provozních výdajích státu. V této položce se jednotlivým rezortům podařilo dosáhnout snížení nákladů o 13 miliard korun. Dalších 15 miliard korun navrhli ministři a ministryně uspořit v kapitálových výdajích tím, že zrevidovali plánované investice a vyřadili z nich ty projekty, které v roce 2022 nebude možné vzhledem ke stavu jejich přípravy zrealizovat.

Například u investic na výstavbu nové dopravní infrastruktury jsme neškrtli ani korunu,“ ujistil předseda vlády. Investice, kterých se úspory dotkly, nebudou podle ujištění premiéra Fialy zrušeny, ale pouze odloženy do té doby, než bude možné je skutečně realizovat. To se týká například záměru Ministerstva obrany nakoupit pro Armádu ČR nová bojová vozidla pěchoty za 5,4 miliardy korun. I tak činí plánované výdaje na investice 203 miliard korun, což je o 14 miliard více, než kolik bylo v návrhu rozpočtu na rok 2021, a o 26 miliard více, než kolik se podařilo státu v loňském roce ve skutečnosti proinvestovat.

Návrh rozpočtu zohledňuje vládní priority

Návrh rozpočtu i přes zapracované úspory zohledňuje všechny vládní priority. Kabinet například vyčlenil dostatek peněz na školství, aby mohl dodržet závazek udržet hladinu platů pedagogických pracovníků v regionálním školství na 130 procentech průměrné mzdy. Oproti rozpočtu na loňský rok se podařilo se i navýšit výdaje na platy státních zaměstnanců o 13,7 miliardy korun, přičemž vláda zvýšila platy těm profesím, které se ocitly v první linii boje proti pandemii nemoci covid-19 – zdravotníkům, zaměstnancům v sociálních službách, policistům, hasičům a vojákům.

„Neděláme žádné bezhlavé nebo hloupé škrty, neomezujeme investice. Děláme to, co jsme slíbili: Šetříme na provozu státu a na výdajích, které občanům lepší služby nepřinášejí. Ale na rozdíl od předcházející vlády si vážíme peněz, které občané ze svých daní platí. Tyto peníze nechceme rozhazovat, ale chceme s nimi rozumně a odpovědně hospodařit, a tak jsme také sestavili a schválili tento rozpočet,“ shrnul premiér Fiala.

Nové výdaje

  • Valorizace důchodů + 21 mld. Kč
  • Inflace a dopad na státní dluh s ohledem na obezřetnost + 5 mld. Kč
  • Příspěvek na bydlení (řešení rostoucích cen energií) + 3 mld. Kč
  • Kompenzace podnikatelům za covid-19 + 3 mld. Kč
  • Vyšší odvody do EU + 2 mld. Kč
  • Dofinancování soukromých a církevních škol + 850 milionů
  • Předsednictví EU + 400 milionů (1,7 mld. Kč celkem)

Vláda v novém rozpočtu kromě zvýšení mandatorních výdajů na důchody počítá také s nárůstem objemu peněz na příspěvky na bydlení, kterými chce sociálně slabším občanům kompenzovat rostoucí výdaje na energie, o tři miliardy korun, se stejnou částkou počítá na kompenzace pro podnikatele, kteří byli v závěru roku postiženi protiepidemickými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, zvýší i plánované výdaje na dofinancování soukromých a církevních škol či výdaje na české předsednictví Evropské unii tak, aby se s tímto úkolem Česká republika mohla se ctí vyrovnat.

Premiér Fiala se zúčastnil v Bruselu summitu zemí EU s Africkou unií, jednal zde také o rusko-ukrajinské krizi

V Bruselu se uskutečnilo jednání lídrů zemí Evropské a Africké unie, 17. února 2022.
V Bruselu se uskutečnilo jednání lídrů zemí Evropské a Africké unie, 17. února 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se 17. února 2022 zúčastnil v Bruselu 6. summitu zemí EU s Africkou unií a rovněž neformálního jednání Evropské rady k rusko-ukrajinské krizi. Setkal se s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Absolvoval také bilaterální jednání s nigérijským prezidentem Muhammadem Buharim.

Cílem pravidelných summitů zemí EU s Africkou unií je stanovení společných priorit a prohloubení spojenectví s Afrikou s důrazem na solidaritu, bezpečnost, trvalou prosperitu a stabilitu. Vztahy s Afrikou jsou také významnou prioritou francouzského předsednictví Rady EU. Český premiér se v rámci summitu EU s Africkou unií zúčastnil kulatého diskusního stolu na téma podpory soukromého sektoru a ekonomické integrace.

Možná to tak u nás nemusíme vnímat, ale i pro Českou republiku je summit Afrika – Evropská unie důležitý. Spolupráce s africkými zeměmi je na vzestupu, přibývají české investice na africkém kontinentu, narůstají zkušenosti českých firem s projekty v Africe, český export do Afriky se za posledních 10 let zdvojnásobil. V rámci toho jsem se účastnil jednoho kulatého stolu. Zdůraznil jsem, že je potřeba pomoci rozvoji malého a středního podnikání, včetně startupů v Africe, protože je to jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak pomoci africkým zemím s jejich hospodářským rozvojem a vytvářením pracovních míst,“ shrnul Petr Fiala.

Pro Českou republiku je Afrika a zejména oblast Sahelu geografickou prioritou, dlouhodobě se podílíme na úsilí zlepšit bezpečnostní situaci v regionu. Afrika je kontinentem s dlouhodobě největším ekonomickým růstovým potenciálem, což představuje významnou příležitost pro české firmy.

Premiér se zúčastnil neformálního jednání Evropské rady k situaci na hranicích Ukrajiny a Ruska. „Důležitým bodem dnešního dne bylo neformální zasedání Evropské rady, které bylo mimořádně svoláno kvůli situaci na rusko-ukrajinské hranici. Měl jsem velkou radost ze společné pozice, z toho, že bylo jasně vidět, že evropské státy o té situaci přemýšlejí stejně a jsou připraveny zachovat jednotný postoj a jsou si vědomy toho, jak je v této krizi jednotný postoj důležitý pro možné mírové řešení. Bezvýhradně jsme se shodli na nutnosti jednoty Evropské unie v podpoře Ukrajiny, v odmítnutí ruské agrese a také na tom, že musíme být společně připraveni na všechny varianty dalšího vývoje. Myslím, že je to nesmírně důležitá zpráva,“ řekl český premiér.

Hlavními tématy jednání Petra Fialy s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou byly příprava nadcházejícího českého předsednictví, energetická politika a situace na rusko-ukrajinské hranici. „Mluvili jsme o důležitých věcech, jako je současná bezpečnostní situace v Evropě, situace na ukrajinsko-ruské hranici, společný postoj evropských zemí a o věci, která je pro Českou republiku také důležitá, a to je energetická politika a její další vývoj. Dále snižování závislosti na Rusku a všechny tyto věci, které spolu souvisejí. Musím říci, že tento rozhovor byl velice otevřený a paní předsedkyně mi přislíbila veškerou součinnost při přípravě evropského předsednictví,“ popsal setkání předseda vlády. Petr Fiala pozval šéfku EK spolu s celým kolegiem komisařů do Prahy na společné jednání s českou vládou, které se bude konat při příležitosti zahájení předsednictví letos v červenci.

Se spolkovým kancléřem Rakouské republiky Karlem Nehammerem český premiér hovořil o bilaterálních tématech, spolupráci v regionu střední Evropy i aktuální evropské agendě. Pozval ho také na návštěvu ČR. „S Rakouskem nás pojí pevná kulturní a historická pouta a je důležité rozvíjet dobré vztahy. Pana kancléře jsem pozval na návštěvu Prahy. Věřím, že se podaří v krátkém čase,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Na okraj summitu se setkal s nově zvolenou předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Tématem jednání byly přípravy našeho nadcházejícího předsednictví v Radě EU a spolupráce s Evropským parlamentem nejen během něj. „Setkal jsem se také s novou předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola, se kterou jsme samozřejmě také mluvili o českém předsednictví a jeho přípravách. Nemohli jsme se vyhnout ani otázkám taxonomie, tou se bude zabývat Evropský parlament. Také jsem zopakoval, proč za Českou republiku považujeme tu výslednou podobu za přijatelnou,“ řekl premiér.

Vláda schválila pomoc podnikatelům zasaženým pandemií, rozhodla také o mimořádném navýšení důchodů

Tisková konference po jednání vlády, 16. února 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 16. února 2022.
Vláda premiéra Petra Fialy na svém jednání ve středu 16. února 2022 schválila další pomoc podnikatelům zasaženým pandemií covid-19. Podpora se týká cestovního ruchu, pořádání akcí a zájezdové dopravy a provozovatelů a organizátorů adventních trhů. Kabinet rozhodl také o mimořádném zvýšení důchodů v průměru o 1 017 korun od letošního června.

Vláda na jednání rozhodla, že od června 2022 dojde k mimořádnému zvýšení důchodů. Stane se tak kvůli růstu cen za období od července 2021 do ledna 2022, kdy ceny za domácnosti rostly o 8,2 %. Překročily tak 5% hranici, která je pro mimořádné zvýšení nutná. „Vláda dnes odsouhlasila mimořádné navýšení důchodů o 8,2 %. Lidé, kteří pobírají penzi, si tak v průměru přijdou na 1 017 k penzi navíc. To je rozhodnutí naší vlády, které je důležité proto, že pomáhá potřebným a stará se o občany, kteří tu pomoc skutečně potřebují,“ uvedl premiér Petr Fiala.            

Zvýšení se dotkne také důchodů přiznaných v období od 1. června do 31. prosince 2022. Spolu s důchody poroste i výše příplatků k důchodu. Díky zvýšení o 8,2 % tak dojde k nárůstu výdajů ze státního rozpočtu na důchody o 20 miliard korun, na příplatky pak o 100 milionů korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nově schválená finanční kompenzace za zrušené adventní trhy se týká jak samotných stánkařů, tak i organizátorů trhů. Provozovatelé trhů mohou žádat odškodnění za dobu od 26. listopadu do 25. prosince 2021, kdy byl provoz adventních a vánočních trhů zakázaný. Finance se budou vyplácet na základě pravidla de minimis, na které není potřeba notifikace Evropské komise. Stánkaři provozující jeden stánek mohou žádat o 5 tisíc korun za den, se dvěma stánky o 8 tisíc korun za den a se třemi a více stánky pak o 11 tisíc korun za den. Maximální podpora pro stánkaře tak může činit až 330 tisíc korun. Organizátoři adventních trhů pak budou moci získat až 80 % z nákladů, které měli na organizaci zrušeného trhu. Podpora se netýká organizátorů, jejichž trhy byly pouze omezeny, nikoliv zrušeny. Celkem může jeden žadatel získat příspěvek až 5 milionů korun.

Shodli jsme se, že naše vláda poskytne podnikatelům pomoc až do výše zhruba 5 miliard korun, kterými se budou kompenzovat ztráty, které vyplývaly z opatření, která provedla předcházející vláda. Ta opatření se týkají stánkařů na adventních trzích, týkají se také oblastí cestovního ruchu, pořádání akcí a také nově i zájezdové dopravy. Jsem velice rád, že jsme i v těchto rozpočtově složitých časech našli finanční prostředky a našli dohodu jak pomoci podnikatelům, kteří byli opatřeními v důsledku covidu skutečně postiženi,“ doplnil předseda vlády.

Vláda dnes schválila rovněž podporu pro vybrané podnikatelské sektory zasažené pandemií covid-19. Týká se konkrétně tří oblastí: cestovního ruchu, pořádání akcí a eventů a zájezdové dopravy. Pro podnikatele z cestovního ruchu a pořádání akcí jsou připraveny dva programy. Program COVID – Nepokryté náklady mohou využít subjekty, kterým za období od 1. listopadu do 31. prosince 2021 poklesl obrat oproti roku 2019 nejméně o 50 %. Oprávněným žadatelům program poskytne podporu ve výši 50 % nepokrytých fixních nákladů, pořadatelům akcí pak 70 %. Celkem tak může žadatel z oblasti cestovního ruchu získat 1,5 milionu korun, pořadatelé akcí pak až 3 miliony. Na program jsou vyčleněny 2 miliardy korun.

Druhým programem je COVID 2022 – Sektorová podpora. Zde je stanovena podpora na jednoho příjemce ve výši 500 korun na den za každého zaměstnance v pracovním poměru. Celkem pak opět může žadatel z oblasti cestovního ruchu získat 1,5 milionu korun, pořadatelé akcí pak až 3 miliony. V programu je připraveno 1,75 miliardy korun.

Pro podnikatele z oblasti zájezdové dopravy je připravený program COVID Bus. Cílem je posílení likvidity, zachování provozu a udržení stávající nabídky služeb a pracovních míst. Na podporu mají nárok subjekty, jejichž obrat poklesl v období od 1. listopadu do 31. prosince 2021 oproti stejnému období roku 2019 vinou pandemie alespoň o 50 %. Jeden žadatel může z programu získat maximálně 2,5 milionu korun. Na výši příspěvku bude mít vliv například kapacita či emisní třída autobusů. Alokace programu je 400 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-16-unora-2022-194345/.

Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu

Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu, 9. února 2022.
Tripartita projednala základní parametry nového státního rozpočtu, 9. února 2022.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se ve středu 9. února 2022 sešli na druhém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Hlavním bodem dnešního jednání byl návrh státního rozpočtu ČR na rok 2022.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 vláda sociálním partnerům představila jako schodkový v objemu příjmů 1 613,2 miliardy korun a v objemu výdajů 1 893,2 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu je navrhován ve výši 280 miliard korun. Proti původnímu návrhu minulé vlády se výdaje snižují o 76,6 miliardy korun. Investice v rozpočtu jsou pro letošní rok plánovány ve výši 203,3 miliardy korun.

„Hned po nástupu do vlády jsem dal cíl, že se deficit státního rozpočtu musí dostat pod 300 miliard korun. Hlavní snahou bylo vytvořit protiinflační rozpočet, který sníží zadlužení státu. Snažili jsme se šetřit na provozu státu, ale ne na lidech. Cílem vlády bylo sestavit realistický rozpočet a jsem přesvědčen, že se nám to podařilo,“ sdělil sociálním partnerům v úvodu jednání předseda vlády Petr Fiala.

Vláda očekává dodatečné příjmy ve výši 62,2 miliardy korun, které budou využity na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo na kompenzace pro podnikatele.

Vůči původnímu návrhu státního rozpočtu předchozí vlády bylo dosaženo úspor ve výši 13 miliard korun u provozních výdajích státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb. U platů státních zaměstnanců bude úspora činit 8,8 miliardy korun. Snížení dotací na obnovitelné zdroje energií přinese úsporu 8 miliard korun. Snížení kapitálových výdajů státu, které nebyly předchozí vládou připraveny a nedaly by se letos realizovat, přinesou úsporu 15,4 miliardy korun.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 29. března 2022.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok a odsouhlasila rozvolnění protiepidemických opatření

Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 9. února 2022.
Česká republika bude v roce 2022 hospodařit s plánovaným schodkem ve výši 280 miliard korun, což je o bezmála 100 miliard méně, než kolik naplánovala předchozí vláda. Příslušný návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022 schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. února 2022 a nyní jej posoudí Poslanecká sněmovna.

Přepracovaný státní rozpočet České republiky pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 1,613 bilionu korun a s výdaji 1,893 bilionu korun, tedy se schodkem 280 miliard korun. Návrh rozpočtu zahrnuje i dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši 62 miliard korun, z nichž vláda plánuje vykrýt předpokládané nové výdaje, jako například mimořádnou valorizaci důchodů v letošním roce. Kvůli ní se zvýší mandatorní výdaje rozpočtu o 21 miliard korun.

„Nahradili jsme předvolební rozpočet Andreje Babiše rozpočtem, který je skutečně protiinflační. Je třeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dnes dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci, na to, že se lidem znehodnocují úspory, že čelí drahotě a dalším negativním jevům, které s inflací souvisejí,“ poukázal předseda vlády.

Oproti původnímu návrhu rozpočtu vláda plánuje uspořit 13 miliard na provozních výdajích státu, 14 miliard díky zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce a 15 miliard na kapitálových výdajích. Například Ministerstvo obrany bude mít v rozpočtu méně o 5,4 miliardy korun kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy bude hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun, a to kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli nespotřebovaným výdajům z loňského roku. Úspory se však nedotknou výstavby nových dálnic a železnic.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. V případě platů učitelů ale platí závazek vlády udržet je nad 130 procenty průměrné mzdy. Ministerstvo zdravotnictví uspoří na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Na kulturu vláda nadále plánuje vynakládat do roku 2025 jedno procento HDP. Informace o úsporách v rezortu práce a sociálních věcíúsporných opratřeních na Ministerstvu vnitra a o úsporách na Ministerstvu zemědělství.

Více informací k rozpočtu na stránkách Ministerstva financí.

„Rozpočet, který dnes vláda schválila, znamená, že schodek je o sto miliard korun nižší, než byl návrh rozpočtu připravený bývalou ministryní financí, o 140 miliard nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard nižší než návrh rozpočtu na loňský rok a to vše bez zvyšování daní. Podařilo se nám přitom vyčlenit dost peněz na priority, které posouvají naši zemi kupředu, aniž bychom se dotkli peněženek občanů, aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje,“ konstatoval premiér Fiala. Za hlavní priority protiinflačního rozpočtu označil předseda vlády zodpovědné hospodaření, dostatek finančních prostředků pro vzdělávání, na investice, na zachování vládního slibu udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy či na pomoc podnikatelům postižených protiepidemickými opatřeními.

Vláda dnes také s účinností od 15. února jmenovala ředitelem Bezpečnostní informační služby plukovníka Ing. Michala Koudelku. Záměr jmenovat bývalého ředitele BIS, který byl od 16. srpna 2021 pověřen předchozí vládou dočasným řízením BIS, projednal a schválil Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Michal Koudelka si během svého působení v čele BIS vysloužil renomé nejen v tuzemsku, ale i u spojenců České republiky ve světě.

Kabinet rovněž projednal a schválil nový statut Ústředního krizového štábu a vzal na vědomí Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu, které schválila Bezpečnostní rada státu 1. února. Statut byl po odborné revizi navrácen do původní podoby, změněné zásahy minulé vlády. Ústřednímu krizovému štábu tak bude znovu předsedat buď ministr vnitra, nebo ministr obrany podle povahy krizové situace a došlo i ke změnám v jeho složení.

Vláda se zabývala také úpravami protiepidemických opatření. Od čtvrtka 10. února se ruší omezení a podmínky pro obchod, služby a volnočasové aktivity. Regulovat se bude nadále pouze počet osob na hromadných akcích. Do 19. února zůstanou limity na současných úrovních, tedy nanejvýš tisícovka sedících diváků či hostů na kulturních představeních, sportovních akcích či kongresech a nanejvýš sto osob na ostatních hromadných akcích a volnočasových aktivitách dětí a mládeže. Po tomto datu bude platit limit 500 diváků tam, kde se nesedí, a v hledištích s kapacitou nad tisíc míst bude možné zaplnit nad tisícový limit až 50 procent kapacity míst k sezení.

Od 19. února se upravují také podmínky pro testování zaměstnanců ve zdravotních a sociálních službách tak, že se působnost mimořádného opatření zužuje z původně všech poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb na poskytovatele jednodenní a lůžkové péče a poskytovatele sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, poskytovatele sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatele sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení a ruší se možnost využít tzv. pracovní karantény.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-9-unora-2022-194253/.

9. února 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK v 9.30 hod.

Ve středu 9. února 2022 proběhne od 8.00 hodin na Úřadu vlády 163. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

9. února 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Časový harmonogram

8.00 – začátek jednání tripartity bez fototermínu
9.30  tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2022
    Předkladatelem materiálu je MF ČR

Akreditace

Vzhledem k nepříznivé epidemické situaci je počet přítomných médií na tiskové konferenci omezen na držitele dlouhodobých akreditací. Přechodně bude konference dostupná také videokonferenčně. V případě, že byste se k videokonferenci chtěli připojit, je nutná akreditace nejpozději do úterý 8. února do 18.00 na e-mail akreditace@vlada.cz.

Upozorňujeme, že podmínkou pro vstup do Strakovy akademie je předložení digitálního certifikátu EU COVID nebo potvrzení vystaveného poskytovatelem zdravotních služeb, případně písemného potvrzení zaměstnavatele nebo právnické osoby, u nichž podstupuje preventivní testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, že dotyčná osoba v posledních 72 hodinách podstoupila RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem nebo v posledních 24 hodinách podstoupila rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním výsledkem, nebo podstupuje preventivní testování podle mimořádného opatření u zaměstnavatele, jehož je zaměstnancem, nebo u právnické osoby, jejímž je orgánem nebo členem orgánu.

Po dobu pobytu v budově Úřadu vlády ČR je nutné mít nasazený respirátor třídy FFP2 (KN95) či obdobně účinný prostředek ochrany dýchacích cest v souladu s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví o povinné ochraně dýchacích cest.

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady

Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo

Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo, 7. února 2022.
Premiér Fiala navštívil obce na jihu Moravy, které loni postihlo tornádo, 7. února 2022.
Předseda vlády Petr Fiala navštívil v pondělí 7. února 2022 jihomoravské obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Lužice, Mikulčice a město Hodonín, které loni v červnu postihlo tornádo. Se zástupci obcí a kraje jednal o pokračování státní pomoci a zúčastnil se diskuse s místními občany. Programu se zúčastnili také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Premiér Petr Fiala a další členové vlády si během cesty po postižených obcích prohlédli mimo jiné opravenou mateřskou školu v Hruškách či tornádem poškozený hřbitov v Mikulčicích. Předseda vlády při této příležitosti poděkoval všem, kteří se na zvládnutí přírodní katastrofy i následného odstraňování jejích následků podíleli.

„Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem lidem z integrovaného záchranného systému, dobrovolníkům a všem, kteří tady pomáhali a vlastně dosud pomáhají. Tornádo ukázalo ve svých důsledcích nesmírnou solidaritu a podporu, které se dostalo postiženým obcím z celé republiky, a to je něco, co i po více než půl roce musíme všichni ocenit,“ prohlásil premiér Fiala.

Členové vlády jednali se starosty a zástupci kraje ohledně možnosti prodloužení platnosti některých dotačních titulů, zejména programů Ministerstva pro místní rozvoj, jako je program Obnova obecního a krajského majetku. Diskutovali také o dalších programech na odstranění následných škod, které vznikly třeba zásahem jednotek hasičů nebo jiných záchranných jednotek při poskytování pomoci a následném odstraňování následků řádění tornáda například na silnicích, chodnících a další infastruktuře a na které se nevztahují v současnosti spuštěné programy.

„Je jasné, že některé dotační programy, především ten, který se týká obnovy obecního a krajského majetku, by měly být prodlouženy tak, aby opravdu všichni, kteří ještě chtějí podat žádost, ji mohli ještě připravit a mohli získat potřebné finanční prostředky. Budeme se bavit i o dalších dotacích. Pan ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími kolegy také připravuje program, který by pomohl těm podnikatelům, kteří se do předchozích dotačních titulů nevešli,“ uvedl předseda vlády.

Možností, jak získat od státu pomoc na odstraňování následků živelní pohromy měli obyvatelé poškozených obcí, obce a další subjekty několik. Například v Programu Živel bylo dosud proplaceno 1 346 žádosti v objemu 354 milionů korun, celkově bylo na program vyčleněno 1,4 miliardy. Na rekonstrukci poškozeného či výstavbu nového obydlí mohli lidé v rámci programu žádat o dotaci do výše dvou milionů korun. Postižení občané mohli také prostřednictvím pracovišť Úřadu práce ČR získat dávku mimořádné okamžité pomoci do výše 57 900 korun. V souvislosti s tornádem bylo přijato celkem 1 339 žádostí a vyplaceno celkově přes 72 milionů korun.

Podle premiéra Patra Fialy prověřilo tornádo na jižní Moravě také akceschopnost a funkčnost integrovaného záchranného systému. „Je třeba vyhodnotit všechny zkušenosti, které nám tornádo, záchranné práce a všechny další následné práce přinesly, abychom věděli, co ještě je potřeba zlepšit a na co máme být připraveni, kdyby se náhodou něco podobného opakovalo. Z reakcí, které jsem během dnešní návštěvy mohl slyšet, vyplývá spokojenost s fungováním integrovaného záchranného systému. Ale také se ukazuje, že například psychologickou podporu bude třeba poskytovat zdejším občanům mnohem déle, než jak se původně počítalo. To jsou věci, ze které se můžeme poučit, abychom na příště byli připraveni na případné katastrofy ještě lépe,“ dodal premiér Fiala.

Více o možnostech další pomoci státu čtěte také v tiskových zprávách Ministerstva pro místní rozvoj a Ministertsva průmyslu a obchodu.

Premiéři České republiky a Polské republiky podepsali dohodu o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów

Petr Fiala a Mateusz Morawiecki podepsali dohodu týkající se polského dolu Turów, 3. února 2022.
Petr Fiala a Mateusz Morawiecki podepsali dohodu týkající se polského dolu Turów, 3. února 2022.
Předseda české vlády Petr Fiala přijal ve čtvrtek 3. února 2022 v Kramářově vile polského premiéra Mateusze Morawieckého. Oba státníci na prvním vzájemném jednání hovořili o česko-polských vztazích a podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów.

Spor o vliv pokračování těžby v polském hnědouhelném dole na životní prostředí v příhraničních oblastech České republiky narušoval jinak výborné vzájemné vztahy obou zemí posledních zhruba šest let. Podpis Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky, který učinili předsedové vlád obou zemí, a také podpis Darovací smlouvy mezi Libereckým krajem a Nadací PGE, pod níž se podepsali hejtman Libereckého kraje Martin Půta a Sławomir Wochna, ředitel pobočky hnědouhelného dolu Turow, by měl tento spor definitivně ukončit. V předvečer podpisu schválily finální znění dohody polská i čeká vláda.

„V uplynulých týdnech jsme vedli s Polskem intenzivní jednání s jediným cílem zajistit dohodu, která bude výhodná pro naše občany a zároveň nám dovolí navázat na vysokou úroveň česko-polských vztahů, která zde byla v období před případem Turów. Jsem přesvědčen, že jsme toto splnili, a díky tomu jsme mohli před několika okamžiky podepsat dohodu České republiky a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów. Myslím, že je to veliký úspěch, podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala.

Polská strana se v dohodě zavázala mimo jiné k dostavbě a plné funkčnosti podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území, ke stavbě zemního valu, který má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem či světelným znečištěním, či k přijetí opatření ke zlepšení ovzduší v dotčeném regionu. Do doby ukončení těžební činnosti bude také fungovat Fond malých projektů, jehož prostřednictvím budou financovány místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí. Součástí dohody jsou i finanční kompenzace ve výši 45 milionů eur a pětiletá délka dohledu ze strany Soudního dvora EU.

„Tato dohoda přináší nepochybně hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele, což byl náš hlavní cíl. Je pro nás důležité, že získáme přístup ke všem relevantním datům týkající se těžební činnosti, takže budeme moci daleko dříve a lépe reagovat, když se objeví nějaký problém,“ prohlásil premiér Fiala. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Chtěl bych poděkovat polské straně i osobně panu premiérovi, protože bez jeho aktivní účasti bychom nedosáhli finálního znění dohody. Věřím, že úspěšný konec těchto jednání otevře prostor pro dialog i v dalších otázkách, které mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou,“ dodal předseda české vlády.

Kromě podpisu dohody o dole Turów se český a polský premiér zabývali i dalšími aktuálními problémy. Diskutovali mimo jiné o situaci na ukrajinsko-ruské hranici, o mezinárodní situaci či o energetické politice v Evropské unii.

Vláda připravila odklad nového stavebního zákona, souhlasila také s ukončením plošného testování

Tisková konference po jednání vlády, 2. února 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 2. února 2022.
Účinnost klíčových částí nového stavebního zákona by měla být odložena o jeden rok oproti dosud platné verzi zákona. Návrh příslušné novely schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 2. února 2022. Vyslovila také souhlas se zrušením mimořádných opatření, kterými Ministerstvo zdravotnictví nařídilo pravidelné testování ve školách a na pracovištích.

Novela stavebního zákona, jejíž návrh vláda Petra Fialy schválila a postoupí k projednání Parlamentu, navrhuje odložit účinnost klíčových pasáží nové stavební legislativy do 1. července 2024. K původnímu datu, 1. červenci 2023, by tak vstoupila v platnost pouze část, která se týká tzv. vyhrazených staveb, tedy velkých investičních akcí, jako jsou například liniové stavby, které podle nové legislativy budou spadat do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Odložen by byl vznik plánovaných krajských stavebních úřadů. Vláda chce urychleně připravit komplexní novelu stavebního zákona, která bude věcně řešit nedostatky nové stavební legislativy. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet se na jednání zabýval také úpravou protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví. Odsouhlasil vydání nového opatření, kterým se nastavují nová karanténní pravidla pro školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy tak, aby i za zhoršené epidemické situace a vysokého počtu zaměstnanců v karanténě bylo možné zajišťovat jejich nepřetržitý chod. Pro zaměstnance, kteří se dostanou do rizikového kontaktu s nakaženým nemocí covid-19, proto začnou od 3. února platit stejná pravidla umožňující v případě nutnosti výkon práce, jaká platí pro zaměstnance ve zdravotnictví či v sociálních službách.

Vláda rovněž odsouhlasila zrušení dvou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, jimiž bylo nařízeno pravidelné plošné testování žáků a zaměstnanců ve školách a školských zařízeních a obecně zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a členů orgánů právnické osoby, a to s platností od 18. února.

„Je to dobrá zpráva pro zaměstnance, zaměstnavatele, žáky, studenty i jejich rodiče,“ podotkl předseda vlády Petr Fiala. „Plošné testování, které probíhalo od ledna, nepochybně pomohlo zpomalit přenos nemoci covid-19 do rizikové populace. Vyhnuli jsme se vysokému zatížení nemocnic a situaci jsme zvládli. Pandemie se vyvíjí, jak jsme očekávali, podle toho, jaké byly predikce, což je dobře. Máme situaci pod kontrolu bez drastických opatření, bez lockdownu, bez nouzového stavu. Postupujeme tedy tak, jak jsme slíbili před volbami, a proto také můžeme říct už dnes, aby se na to mohli všichni připravit včas, že od 18. února plošné povinné testování skončí,“ dodal premiér.

Více také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministři a ministryně prodiskutovali také otázku kompenzací pro podnikatele, kteří byli postiženi protiepidemickými opatřeními, které omezily jejich činnost v především závěru uplynulého roku.

„Bude to cílená podpora pro ty, kteří jsou nejzasaženější. Zaměříme ji především na drobné podnikatele, kteří nemají dostatečné prostředky a nemají rezervy na to, aby ustáli výpadky, které byly způsobeny omezeními, jež bylo nutné přijmout v důsledku covidové pandemie. Nárok na podporu budou tedy mít především ti, kteří byli postiženi zákazem vánočních trhů, restaurace, hudební kluby, hotely, cestovní kanceláře, organizátoři kulturních a sportovních akcí,“ upřesnil předseda vlády. „Pomoc bude cílená, administrativně nenáročná a bude snadno dosažitelná,“ slíbil premiér Fiala. Kompenzace by se měla týkat více 11 000 podnikatelských subjektů a na kompenzace budou k dispozici až tři miliardy korun.

Vláda projednala také podobu operačního programu Rybářství 2021–2027. Jedná se o nástroj pro čerpání finančních prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), jehož cílem je podpořit české produkční rybářství, financovat jeho modernizaci a další rozvoj a posílit jeho konkurenceschopnost. Program navazuje na operační program Rybářství 2014–2020, nově budou v jeho rámci vypláceny i kompenzace za plnění mimoprodukčních funkcí rybníků, které poskytují významné environmentální služby. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-2–unora-2022-194061/.