Bezpečnostní rada státu vyjádřila vážnou obavu z pokračujících kroků Ruské federace, jež potvrzují hrozbu možné násilné agrese vůči Ukrajině, a podporu intenzivnímu úsilí k nalezení diplomatického řešení.

„Vláda se situaci věnuje dlouhodobě, systematicky a usilovně. Včera jsem se setkal s ukrajinským velvyslancem, vláda minulý týden schválila dar Ukrajině v podobě dělostřelecké munice atd. Samozřejmě dále sledujeme a průběžně vyhodnocujeme situaci na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je nám jasné, že se nás ta situace dotýká. Není to tak, že bychom se na to mohli dívat lhostejně. Hranice Ukrajiny jsou od našich hranic 300 kilometrů daleko a přímé i nepřímé dopady případného konfliktu by byly velmi vážné,“ připomněl premiér.

Bezpečnostní rada státu v této souvislosti vzala na vědomí informaci o práci mezirezortní pracovní skupiny Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, která vyhodnocuje očekávané oblasti hlavních dopadů na Českou republiku v důsledku možné agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Těmito oblastmi jsou kybernetické útoky, zvýšená činnosti zpravodajských služeb cizí moci, migrace, dopady zvýšených cen elektřiny a surovin, zajištění adekvátních zásob včetně omezení či přerušení dodávek plynu a ropy, ochrana občanů, krajanů a majetku ČR na Ukrajině, podpora zemí nejvíce zasažených migrací v důsledku agrese Ruské federace vůči Ukrajině, humanitární pomoc a udržení jednotné komunikační strategie.

„Pro naše občany máme jasnou zprávu: Spoléháme na diplomatické vyřešení napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Věříme v diplomatické řešení, ale jsme připraveni i na horší scénáře. To je podle nás jediný odpovědný postup,“ dodal předseda vlády.

Bezpečnostní rada státu zřídila Odbornou pracovní skupinu Bezpečnostní rady státu pro pandemii a projednala návrh Statutu Ústředního krizového štábu, schválila Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu.

Dále vzala na vědomí Koncepci rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru.

Bezpečnostní rada státu schválila Závěrečné vyhodnocení Auditu národní bezpečnosti a jeho Akčního plánu a vzala na vědomí Informaci o dopadech pandemie Covid-19 na realizaci projektu „Zajištění zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou letiště Václava Havla Praha“.

Bezpečnostní rada státu ustavila Komisi pro udělení Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2022, schválila Výchozí údaje ke cvičení orgánů krizového řízení NATO Crisis Management Exercise 2022 (CMX22) a Plán práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2022 s výhledem na 2. pololetí 2022 a také vyslovila souhlas s Programem Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu České republiky 2023–2029 (OPSEC).

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu mimo jiné předloženy materiály Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2010–2015 (Program VF), Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 (Program VG), Zpráva o naplňování Koncepce rozvoje Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v roce 2021 a Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů.

Hlavními tématy diskuze byly role digitální ekonomiky v příštích letech, využití know-how českých podnikatelů v online prostředí a role státu a jeho nástroje k rozvoji digitálního byznysu.

„Digitalizaci a všechno, co s tím souvisí, pokládám za nesmírně důležitou věc a zařadil jsem ji mezi svých šest osobních priorit v tomto funkčním období. Vytvořili jsme také pozici člena vlády, který se tomuto věnuje a má na starosti koordinaci všech těch digitalizačních agend napříč rezorty. To je něco, co tady hrozně chybělo, co nás posune jako stát o kousek dál,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Čeští podnikatelé v digitálním sektoru představují v mnoha případech evropskou špičku. Vláda se zavázala zlepšit digitální služby, zkvalitnit konektivu, a usnadnit přístup k otevřeným datům na všech úřadech veřejné správy. Vláda chce pomoci malým a středním podnikům vytvořit podmínky pro jejich rychlejší digitální transformaci a soustředit se na vzdělávací systém.

„Jsem přesvědčen, že Česká republika má na to, aby patřila mezi nejúspěšnější země na světě. Myslím, že musíme dělat všechny kroky pro to, abychom takovouto zemí byli, ale musíme se dívat na to, kde máme potenciál, kde máme schopnosti, možnosti, podmínky a kde je prostě nemáme,“ doplnil premiér.

Kulatého stolu Hospodářské komory k digitální ekonomice se zúčastnilo zhruba 30 podnikatelů z oboru digitálního byznysu včetně společnosti Avast a Google nebo skupiny Rockaway.

Na základě žádosti ukrajinské vlády ze 17. ledna schválila vláda Petra Fialy poskytnutí materiálního daru pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny ve formě 4 006 kusů dělostřeleckých nábojů ráže 152 mm v hodnotě přibližně 36,6 milionu korun. Česká vláda tím vyjadřuje solidaritu Ukrajině, která čelí hrozbě vojenské agrese ze strany Ruské federace. Česká armáda disponuje dostatečným množstvím dělostřelecké munice ráže 152 mm, aby část ze svých zásob mohla Ukrajině přenechat, a navíc v rámci přezbrojení na děla NATO ráže 155 mm už je nebude potřebovat. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

„Eskalace tohoto konfliktu by mohla mít závažný dopad na bezpečnost Evropy, na ceny energií i na další věci. Jsme součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, postupujeme koordinovaně. Je dobře, že zde existuje společný postup evropských zemí a členských zemí Severoatlantické aliance. Podporujeme Ukrajinu a snažíme se dosáhnout toho, aby se situace řešila mírovými prostředky, diplomatickou cestou a abychom odradili Rusko od jakékoli vojenské agrese. To je samozřejmě i záměr české vlády. Věříme v diplomatickou cestu, ale jsme připraveni, a je to naše povinnost se na to připravovat, i na horší scénáře,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Důležité je také ukázat, že Ukrajina má spojence a podporovatele, kteří jsou připraveni jí pomoci. Na tom je po jednání naší vlády jednoznačná shoda,“ doplnil předseda vlády.

Vláda schválila také návrh Ministerstva kultury na rozšíření seznamu národních kulturních památek o dalších jedenáct kulturních památek na Broumovsku. Jedná se o ucelený soubor 10 kostelů a jedné kaple Broumovská skupina kostelů, jejichž autory jsou až na jednu výjimku Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Unikátní komplex sakrálních staveb byl až dosud zařazen mezi kulturní památky, jeho povýšení na národní kulturní památku je zároveň i připomínkou výročí 270 let od smrti Kiliána Ignáce Dientzenhofera v loňském roce a 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera, které si připomínáme letos. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Ministři a ministryně projednali a do Parlamentu poslali návrh novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Tento změnový zákon má mimo jiné od 1. února 2022 změnit i zákon o archivnictví a spisové službě tak, že do legislativy vkládá pravidla atestace elektronických systémů spisové služby a všem institucím ukládá povinnost vykonávat spisovou službu v elektronických systémech spisové služby, kterým byl udělen atest. Požadovaná atestace však není dostatečně připravena, proto vláda schválila návrh novely změnového zákona, která odloží účinnost pravidel atestace elektronických systémů spisové služby na 1. červenec 2023 a zároveň i odložení účinnosti povinnosti vykonávat spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby na 1. ledna 2026.

Kabinet odsouhlasil také postup při realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2022, který nastavuje priority integrační politiky České republiky pro rok 2022 a navrhuje konkrétní opatření, jak tyto priority naplňovat. Hlavními prioritami integrace cizinců do českého prostředí zůstávají znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace v české společnosti, rozvíjení vzájemných vztahů mezi komunitami a postupné nabývání práv v závislosti na délce pobytu, stát chce nadále podporovat i programy integrace na lokální a regionální úrovni či dostatečnou informovanost jak cizinců, tak i majoritní společnosti, jaké bezplatné služby stát cizincům v rámci integrace nabízí a jak je integrace důležitá pro budování harmonického soužití.

Vláda se zabývala rovněž změnami v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od 15. února začne platit v České republice omezení platnosti certifikátů o dokončeném očkování u osob starších 18 let na maximálně 270 dnů. Stejné nařízení v rámci evropského digitálního certifikátu, které vydala Evropská komise, bude platit už od 1. února, ale vláda se rozhodla dát českým občanům ještě další dva týdny, aby se stihli naočkovat třetí dávkou, a platnost certifikátu si tak prodloužili. Od 31. ledna se změní pravidla pro testování zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a členů firemních orgánů tak, že výjimku z testování budou mít všichni, kteří měli v posledních 30 dnech pozitivní RT-PCR test a skončili v izolaci. To samé bude platit i pro testování žáků, studentů a zaměstnanců ve školách, ale nově se do testování zapojí i studenti vyšších odborných škol. Ministerstvo také se souhlasem vlády zakázalo od 27. ledna do 13. února až na přesně specifikované výjimky návštěvy ve věznicích, ústavech pro výkon zabezpečovací detence a v zařízeních pro zajištění cizinců.

Vláda projednala rovněž návrh na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a politických hnutí, jak jej vypracoval Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Celkem se jedná o 50 návrhů, které budou teď předloženy Nevyššímu správnímu soudu, z toho u 42 politických subjektů se jedná o pozastavení a u osmi na rozpuštění.

Kabinet také rozhodl o novém složení řídicích orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jedná se o deset zástupců státu ve správní radě, z čehož sedm jich bude nových a třem byl mandát prodloužen, a jednoho ze tří zástupců státu v dozorčí radě. Důvodem změn je konec stávajícího funkčního období. Vláda rovněž k 31. lednu odvolala z funkce zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helenu Válkovou, která na tuto funkci sama rezignovala, ale bylo třeba její rozhodnutí formálně potvrdit.

Vláda schválila také novelu zákona o ochraně chmele, což je adaptační novela na nařízení Evropské komise ze 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-26-ledna-2022-193932/.

Vláda se s hejtmany domluvila na zavedení pravidelných schůzek nad konkrétními tématy s konkrétními výstupy. „Budeme se scházet pravidelně. Domluvili jsme se na setkáních třikrát do roka, abychom si mohli vyměňovat jednotlivé podněty, abychom byli navzájem informovaní a mohli dělat rozhodnutí, která jsou ve prospěch občanů v krajích a v celé České republice,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Mezi deseti body, které vláda s představiteli Asociace krajů probrala na úvodní schůzce, byla tři důležitá zdravotnická témata. Členové vlády s hejtmany prodiskutovali otázku dalšího financování Zdravotnické záchranné služby, úpravy úhradové vyhlášky a problém se zajišťováním pohotovostních služeb lékařů, pediatrů a zubních lékařů.

„Reforma financování Zdravotnické záchranné služby je důležitá věc pro občany. Jedná se o dlouhodobý problém. Shodli jsme se na úpravě financování cestou navýšení plateb zdravotních pojišťoven podle skutečných výkonů. V příštích týdnech budou probíhat jednání mezi vládou, kraji a pojišťovnami tak, aby byl tento problém vyřešen,“ popsal jeden z výstupů jednání premiér Fiala.

Zástupci vlády a krajů diskutovali také o další podobě státní pomoci s financování oprav a rekonstrukcí krajských silnic II. a III. tříd, o problémech souvisejících s probíhající rekodifikací stavebního práva a o vládou plánované úpravě nového stavebního zákona či o chystaném novém zákoně o veřejné kulturní instituci, jehož vydání má vláda i v programovém prohlášení.

„Bavili jsme se také o tématech, která vyžadují dlouhodobější řešení. To je třeba nastavení operačního programu Životní prostředí. Vítáme připomínky Asociace krajů a jsme přesvědčeni, že práce s pomocí Asociace krajů můžeme dojít ke kvalitnímu řešení,“ konstatoval předseda vlády.

„Do budoucna nás čeká debata o rozpočtovém určení daní. Jsem rád, že kraje pracují na vlastním modelu nového rozdělování těchto finančních prostředků, který odpovídá aktuální situaci a situaci v jednotlivých regionech. A to je základní předpoklad k tomu, abychom potom mohli dospět k nějaké úpravě rozpočtového určení daní i na celostátní úrovni,“ shrnul premiér Fiala a ocenil, že jednání bylo velmi konkrétní a konstruktivní.

Ředitelé škol mají získat možnost flexibilně a rychle zareagovat na situaci, kdy kvůli karanténám a izolacím větší části členů pedagogického sboru hrozí omezení chodu školy a není možné v souladu se školským zákonem zajistit prezenční vzdělávání. Vláda schválila návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie nemoci covid-19, který jednak dá ředitelům možnost v krizové epidemické situaci vyhlásit ředitelské volno v rozsahu až deset dnů nad rámec stávajících pěti. Za situace, kdy kvůli nadměrným absencím v pedagogickém sboru nebude možné zajistit prezenční výuku, bude moci škola přejít až na deset dnů i na distanční výuku. Dosud mají ředitelé k dispozici pět dnů ředitelského volna a na distanční výuku mohou přejít jen v případě absentujících dětí.

„Reagujeme tím na situaci ve školách, kde už se v souvislosti s nástupem varianty omikron na řadě míst objevují problémy. Je to podle nás dobrá cesta. Už dopředu jsme řekli, že nechceme jít cestou lockdownu, nepovažujeme za dobré, aby se zavíraly školy. Tady ředitelé budou mít v ruce více funkčních nástrojů, aby se mohli rozhodnout a mohli jednat adekvátně podle situace u nich na škole,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda prodiskutovala otázku změny vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, vydané ministrem zdravotnictví předchozí vlády Adamem Vojtěchem v prosinci 2021, která od března 2022 zavádí povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro osoby nad 60 let a vybrané profese. „Shodli jsme se na tom, že očkování proti covidu-19 nebude povinné. To nijak nemění náš postoj k vakcinaci, to chci říci zcela jednoznačně. Je to stále nejlepší způsob boje proti covidu-19. Očkování je nejjistější cesta, jak se vyhnout těžkému průběhu nemoci, jak se vyhnout hospitalizacím, a čísla to dokládají naprosto jasně. Proto znovu vyzýváme všechny a doporučujeme všem, aby se nechali naočkovat. Kapacit máme dost, je to bez problémů a pomůžete tím chránit sebe, ale samozřejmě také ostatní. Nicméně důvody pro povinné očkování neshledáváme, nechceme prohlubovat příkopy ve společnost, a navíc řada argumentů, se kterými se o tom v minulosti uvažovalo, už neplatí,“ vysvětlil postoj vlády k povinnému očkování premiér Fiala.

Vláda projednala a schválila návrh novely zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 (tzv. pandemický zákon) a zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19. Platnost stávajícího pandemického zákona, na jehož základě především vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienička protiepidemická opatření, končí 28. února. Ministerstvo zdravotnictví proto navrhlo jeho prodloužení na neurčito. Zároveň je v něm připraveno několik úprav.

„Reagujeme jimi na zkušenosti s pandemickým zákonem, reagujeme na rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ukázaly, že nebylo možné na základě tohoto zákona regulovat některé činnosti, například stravovací služby, diskotéky atd. Zákon je teď upraven tak, aby to v souladu s judikaturou, která mezitím vznikla, šlo. Rozšiřuje se také možnost vydávat opatření i pro Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra tak, aby to korespondovalo se zákonem na ochranu veřejného zdraví. Zákon přináší také nový způsob vyhlašování karantén a izolací,“ upřesnil předseda vlády.

Ministři a ministryně si připomněli také 45. výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77. Charta 77 se stala jedním z největších symbolů odporu demokratické občanské společnosti proti totalitní komunistické nadvládě. Vláda Petra Fialy se od počátku hlásí k dodržování a ochraně demokratických hodnot, lidských a občanských práv a Charta 77 pro ni zůstává připomínkou statečného občanského postoje a vzdoru. Proto vláda u příležitosti 45. výročí přijala jednomyslně toto usnesení: Vláda se hlásí k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Váží si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.

Vláda rozhodla také o zrušení funkce vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci k 20. lednu 2022 a k témuž datu odvolala z této funkce dosavadního zmocněnce Vladimíra Dzurillu. Úkolů dosud uložených vládnímu zmocněnci vláda pověřila místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, který byl zároveň jmenován předsedou Rady vlády pro informační společnost. Adekvátně tomu vláda změnila i statut této rady. Více na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda prodiskutovala rovněž návrh dalšího postupu při novelizaci stavebního zákona. Poté, co se koaličním poslancům nepodařilo v Poslanecké sněmovně prosadit částečné odložení platnosti nového stavebního zákona připraveného předchozí vládou, se kabinet shodl, že Ministerstvo pro místní rozvoj urychleně připraví vládní novelu tzv. odkládacího zákona tak, aby vláda vyřešila aktuální právní nejistotu v oblasti stavebního práva a zároveň získala dostatečný časový prostor pro přípravu faktické novely stavebního zákona, která odstraní jeho nedostatky. Příslušnou právní úpravu chce projednat začátkem února a poté ve zrychleném legislativním procesu. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet projednal také další osud státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě. Ministerstvo dopravy připraví změnu usnesení bývalé vlády tak, aby byl omezen současný příliš plošný a rozpočtově nezodpovědný systém slev. Od 1. dubna by měl být systém slev na jízdném upraven tak, že dojde ke snížení slev pro děti ve věku 6-18 let, studenty ve věku 18-26 let a seniory ve věku nad 65 let na úroveň padesáti procent běžného jízdného. Na druhou stranu bude zrušeno současné omezení počtu dětí do 6 let, které může dospělá osoba zdarma přepravovat v hromadné dopravě (dosud platí nanejvýš jedno v autobusech a nanejvýš dvě ve vlacích) a sleva bude rozšířena také na invalidní důchodce s invaliditou III. stupně. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Vláda projednala i dva legislativní návrhy samosprávných orgánů, návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání novely zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání novely zákona o soudech a soudcích, a k oběma přijala nesouhlasné stanovisko. Podpořila návrh skupiny koaličních poslanců na novelu zákona o střetu zájmů a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která má zpřesnit současnou právní úpravu a její vymahatelnost v oblasti střetu zájmů veřejného funkcionáře ve vztahu k vlastnictví médií, účasti na veřejných zakázkách a investičních pobídkách a zúžit osobní působnost zákona o střetu zájmů u některých neuvolněných volených veřejných funkcionářů obcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-19–ledna-2022-193808/.

Zástupci tripartity v první části jednání diskutovali o aktuálním vývoj pandemie nemoci covid-19 v České republice a o opatřeních, které vláda ke zvládnutí situace přijala nebo plánuje přijmout.

„Ministerstvo zdravotnictví představilo nejnovější data a mohli jsme konstatovat, že se naplňují prognózy, se kterými Ministerstvo zdravotnictví přišlo a podle kterých vláda přijímala opatření v posledních týdnech. Bavili jsme se o průběhu testování a o jeho dopadu na zaměstnavatele a zaměstnance. Jsem rád, že zástupci tripartity ocenili komunikace ze strany Ministerstva zdravotnictví i srozumitelnost těch opatření. Bavili jsme se samozřejmě i o tom, co je potřeba udělat i v dalších dnech,“ shrnul projednávání tohoto bodu předseda vlády Petr Fiala.

Druhým zásadním bodem úvodního jednání tripartity v roce 2022 byly aktuální výzvy spojené se Zelenou dohodou pro Evropu a také problematika taxonomie. Členové tripartity prodiskutovali současný stav příprav České republiky na Green Deal a shodli se na pozici české vlády pro další vyjednávání s Evropskou unií.

„Shoda se projevuje i v usnesení, které jsme společně přijali a které zní, že sociální partneři jednotně deklarují potřebu úpravy podmínek taxonomie jádra a plynu tak, aby zohlednily reálné možnosti všech členských států a neohrožovaly plnění cílů Zelené dohody ze strany České republiky a nevedly zároveň k negativním dopadům na energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost firem v České republice a na sociální oblast,“ oznámil premiér Fiala.

„Myslím si, že je důležité, že tu existuje rámcová shoda mezi vládou a reprezentanty zaměstnavatelů a zaměstnanců na to, kterým směrem se má rozvíjet česká energetika a je tu i podpora pro pozici české vlády při vyjednávání v rámci Evropské unie,“ konstatoval předseda vlády.

Členové vlády se se sociálními partnery shodli také na další konkrétní spolupráci. „Obnovíme tradici porad ekonomických ministrů za účasti zaměstnavatelů a odborů a domluvili jsme se na tom, že se příští jednání tripartity uskuteční začátkem února a jeho hlavním tématem bude nový rozpočet,“ uvedl premiér Fiala.

Dnešní jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR bylo prvním v roce 2022 a současně se jednalo o první prezenční jednání tripartity od 18. listopadu 2019. V minulém roce se sešla tripartita k osmi zasedáním se sociálními partnery a celkově se formou videokonference uskutečnilo třináct společných jednání.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční ve středu 2. února 2022 od 8.00 hodin.