„Tato konference přispěla k prosazování našich společných hodnot a podpořila budování bezpečnější, svobodnější a odolnější digitální společnosti,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek v závěru konference. Podle ředitele NÚKIB Karla Řehky vyžadují přelomové technologie nejen naši pozornost, ale především přístup založený na důvěře a vzájemné spolupráci: „Česká republika je připravena pokračovat ve svém mezinárodním úsilí v oblasti bezpečnosti 5G sítí a přelomových technologií a úzce spolupracovat se svými partnery, a to i v rámci Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací.“

V průběhu konference vystoupilo téměř sedmdesát řečníků z Evropy i celého světa. Pozvání přijali hosté z Izraele, Koreje, Singapuru, Německa, Japonska, Austrálie, Velké Británie, USA, Kanady, Estonska, Holandska, Francie, Indie, Litvy, a Spojených Arabských Emirátů. „Na konferenci nechyběli zástupci veřejného, soukromého, akademického i neziskového sektoru, což je důležité. Slyšeli jsme názory na důsledky bezpečnosti 5G od zástupců státu, mezinárodních organizací, think-tanků, výzkumníků, operátorů a odborníků na danou problematiku z celého světa,“ shrnul v závěrečné řeči Karel Řehka.  

Dvoudenní konference byla rozdělena na několik tematických panelů, kterých se na dálku zúčastnily řádově stovky mezinárodních posluchačů. Jedním z témat, které se v průběhu celé konference opakovalo, byla důvěryhodnost a odolnost 5G technologií i EDTs. Právě sítě nové generace se v budoucnu stanou páteřní infrastrukturou pro digitální ekonomiku i společnosti, mimoto zajistí i rozmach a širší využití přelomových technologií. „Přináší nám to obrovský přínos i benefity, zároveň ale tyto věci, které jsou závislé 5G sítích, mají také svoji odvrácenou tvář. Proto je třeba, aby existovali lidé, kteří se těmito hrozbami zabývají, lidé, kteří budou střežit, aby 5G sítě a disruptivní technologie lidem sloužily a nikoliv škodily,“ upozornil v úvodní řeči konference předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil.

Hlavní část konference se již tradičně konala za zavřenými dveřmi, veřejnosti bylo přístupné prostřednictvím online přenosu úvodní a závěrečné slovo. Na konferenci vystoupili se svými projevy například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană, ministryně vnitra Austrálie Karen Andrews nebo státní ministryně pro digitalizaci, kulturu, média a sport Velké Británie Julia Lopez.

Na závěr konference byly představeny tzv. Pražské návrhy týkající se kybernetické bezpečnosti přelomových technologií (Prague Proposals on Cyber Security of EDTs). Zúčastněné země se v nich shodly na možných principech budoucího přístupu k přelomovým technologiím, jakými jsou umělá inteligence, kvantová komunikační infrastruktura, Big Data Advanced Analytics, autonomní systémy a Massive Internet of Things. Dokument zmiňuje například přístup založený na zohlednění technických i netechnických rizik, bezpečnosti dodavatelského řetězce, transparentnosti, důvěryhodnosti a diverzifikaci i demokratických a etických hodnot v kontextu infrastruktury 5G.

Výsledkem letošního ročníku jsou ještě druhé tzv. Pražské návrhy, které se týkají diverzity dodavatelů telekomunikací (Prague Proposals on Telecommunications Supplier Diversity).

„Jsem ráda, že se nám přes ztížené podmínky podařilo uspořádat historicky první národní konferenci k problematice nelegálních drog, a to za účasti významných domácích i mezinárodních panelistů včetně Alexis Goosdeela, ředitele Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, či Anji Busse a Giovanny Campello z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu,“ uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

Z tuzemských hostů na konferenci vystoupili přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský, primář a zástupce přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Petr Popov, odborný ředitel organizace White Light Josef Radimecký, ředitel Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Jakub Frydrych a Jindřich Vobořil, ředitel Společnosti Podané ruce. Za Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády na konferenci vedle národní protidrogové koordinátorky hovořila také Pavla Chomynová, pověřená vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Konference se věnovala situaci v oblasti nelegálních návykových látek v ČR v kontextu Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027, respektive akčního plánu na období 2019–2021, a tomu, jak se daří naplňovat základní pilíře národní strategie. Těmi jsou oblast prevence, minimalizace rizik, léčby a resocializace a regulace trhu a snižování nabídky nelegálních drog.

Nová výroční zpráva o nelegálních drogách

Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2021 zpracované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti a představené na konferenci jsou nejčastěji užívanou nelegální drogou v Česku konopné látky: zkušenost s nimi uvádí přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob starších 15 let. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 uvádí téměř 10 procent dospělých užití konopných látek v posledních 12 měsících, což odpovídá přibližně 600 až 800 tisícům osob. Prevalence užití konopných látek je podle Pavly Chomynové vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách.

Konopí z důvodu samoléčby užilo v posledním roce 5 až 10 procent populace, tj. odhadem 400–900 tis. osob. Výhradně pro samoléčbu, tedy po vyloučení užívání pro rekreační účely, užila konopí 2–3 % dospělých, tj. odhadem 200 tisíc osob. Užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je ve věkových skupinách 55–64 a zejména 65+ let.

Podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 se odhaduje přibližně 400 tisíc osob v riziku v souvislosti s užíváním konopí. „Z toho 200 tisíc osob je ve vysokém riziku. Denních uživatelů konopí je odhadem 27 tisíc,“ uvedla Pavla Chomynová.

Míra užívání jiných nelegálních drog v dospělé (i školní) populaci je podle Vedralové na řádově nižší úrovni – zkušenost s užitím extáze nebo halucinogenů v posledním roce uvádí odhadem 130 tis. osob, s pervitinem (nebo amfetaminy) nebo kokainem přibližně 60 tis. dospělých osob. Trendy v míře užívání nelegálních drog mezi dospělými jsou dlouhodobě stabilní, mezi mladými dospělými v posledních letech mírně roste užívání konopných látek a kokainu. Naopak výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z r. 2019 ukazují, že v populaci dospívajících zkušenosti s drogami dlouhodobě klesají.

Roste počet osob užívajících drogy rizikově

Konference potvrdila, že ČR je v mezinárodním kontextu charakteristická problémovým užíváním pervitinu. Hlavním opioidem mezi problémovými uživateli drog v ČR je buprenorfin, který uniká ze systému legálního využití na nelegální trh, aktuálně však roste také míra užívání opioidních analgetik.

V ČR je podle Pavly Chomynové aktuálně odhadem 44 tisíc lidí užívajících drogy rizikově, což jsou dlouhodobí a/nebo pravidelní a/nebo injekční uživatelé drog opiátového a/nebo amfetaminového typu. „Tři čtvrtiny tvoří uživatelé pervitinu, přibližně čtvrtinu uživatelé opioidů. Mírně roste zneužívání buprenorfinu a opioidních analgetik, celkové odhady počtu osob užívajících drogy rizikově dlouhodobě mírně rostou,“ konstatovala Pavla Chomynová.

Míra injekční aplikace mezi lidmi užívajícími drogy rizikově je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 90 procent. Dlouhodobě roste počet injekčních uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými adiktologickými službami a průměrný věk uživatelů drog v kontaktu se službami se zvýšil na 34 let. „Díky dostupnosti výměnných programů a rostoucímu počtu vyměněného injekčního materiálu se v ČR daří udržovat relativně nízkou míru výskytu infekčních onemocnění mezi uživateli drog,“ doplnila Jarmila Vedralová.

Na předávkování nelegálními drogami zemře ročně v Česku 40–60 osob. Dalších 130–150 případů úmrtí ročně tvoří úmrtí pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin než předávkování (nejčastěji z důvodu nemocí, nehod nebo sebevražd). Podle Jarmily Vedralové se v prevenci předávkování opioidy ukázal jako dobře fungující zatím pilotní projekt distribuce naloxonu realizovaný v letošním roce. „Naloxon jako antidotum opioidů ruší účinky opiátů v těle uživatele drog. Jedná se o prostředek pomoci při předávkování. Pilotní projekt probíhá v sedmi městech v celkem 14 programech, které byly vybrány s ohledem na poměrně vysoký výskyt vysoce rizikových (injekčních) uživatelů. Předběžné výsledky ukazují, že ve 20 případech odvrátilo použití přípravku Nyxoid předávkování opioidy,“ uvedla Vedralová.

Je potřeba udržet a dále rozšiřovat síť služeb pro osoby v riziku závislosti

Síť adiktologických služeb v ČR tvoří dlouhodobě 250–300 stacionárních zařízení, z toho 90–100 programů ambulantní léčby, 55–60 nízkoprahových kontaktních center, 35–45 programů ambulantní následné péče, 25–35 programů lůžkové zdravotní péče a 15–20 terapeutických komunit. Síť služeb je dlouhodobě stabilní, v posledních letech roste počet dětských adiktologických ambulancí a množství výkonů nízkoprahových programů.

V roce 2020 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy celkem 38,8  tis. uživatelů drog.  Došlo k nárůstu množství některých výkonů, především krizové intervence, sociální práce a zdravotního ošetření. Výrazný meziroční nárůst je zaznamenán rovněž v počtu distribuovaného injekčního materiálu – celkem bylo v r. 2020 vyměněno 8,9 mil. injekčních jehel a stříkaček. V přepočtu na 1 odhadovaného injekčního uživatele drog jde o 211 ks, což podle WHO řadí ČR v rámci přenosu HIV těsně nad hranici vysokého pokrytí. 

V r. 2020 došlo k nárůstu podpory programů ambulantní léčby na 63 programů. Počet klientů v péči těchto programů dlouhodobě roste, stejně jako počet kontaktů, kterých bylo v roce 2020 uskutečněno více než 242 tisíc.

Stejně tak bylo znatelné navýšení počtu programů specifické adiktologické primární prevence z 15 na 20 programů v roce 2020. V roce 2020 proběhlo celkem 9641 hodin všeobecné primární prevence, 1352 hodin selektivní a 386 hodin indikované specifické primární prevence.

V posledních letech se také rozvíjí privátní segment adiktologických služeb, které nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů. Nicméně skutečností je, že síť služeb, zejména v některých regionech, je stále hodnocena jako nedostačující, a to zejména s ohledem na nízkou dostupnost ambulantní péče a substituční léčby.

Z veřejných rozpočtů bylo v ČR v r. 2020 vydáno v oblasti celé protidrogové politiky celkem 2278,2 mil. Kč., z toho 82 % tvořily výdaje státního rozpočtu a 18 % výdaje krajů a obcí. Od r. 2018 dochází k nárůstu finančních prostředků alokovaných na dotační řízení pro programy protidrogové politiky (v r. 2018 šlo o 174,7 mil. Kč; v r. 2019 o 216,6 mil. Kč; v r. 2020 o 292,2 mil. Kč; v r. 2021 o 292,5 mil. Kč). „Dlouhodobě dochází k nárůstu výdajů na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů, nicméně některé typy služeb jsou stále podfinancovány, např. na oblast prevence připadá dlouhodobě pouze 3,5 % zdrojů. I v této klíčové oblasti se zasazuji o zvýšení dostupnosti,“ uvedla Jarmila Vedralová.

Vzhledem k vývoji v oblasti zajištění sítě služeb byl v listopadu 2019 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválený Koncept adiktologických krajských ambulancí jako zdravotnických zařízení poskytujících komplexní péči, jehož cílem je integrovaný, mezioborově koncipovaný zdravotnický provoz se zastoupením všech klíčových relevantních zdravotnických odborností, cíleně designovaný pro adiktologické pacienty a jejich specifické potřeby.

Následně byla v červnu 2021 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválena Koncepce rozvoje adiktologických služeb, která definuje východiska, ze kterých adiktologické služby v ČR vycházejí, principy, na kterých jsou postaveny, a dále stanovuje a popisuje typologii adiktologických služeb a kritéria jejich poskytování. V neposlední řadě tento dokument určuje základní principy tvorby sítě adiktologických služeb a také systému jejího financování a cílí na další rozvoj systému adiktologických služeb.

S ohledem na celkový vývoj v oblasti adiktologických služeb a skutečnosti, že kvalita je i v této oblasti velmi důležitá byl v listopadu 2021 Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky schválený nový systém certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb a inovované Standardy odborné způsobilosti adiktologických služeb, a to i pro programy preventivní, což umožnuje certifikovat i adiktologickou část programů primární prevence.

Stále je potřeba pracovat na rozvoji a stabilizaci sítě služeb pro osoby se závislostním chováním, stejně tak jako na realizaci komplexních programů primární prevence závislostního chování, včetně intenzivní komunikace dopadů užívání návykových látek nejenom na jednotlivce, ale i celou společnost.

Projekt Naočkujme milion lidí posilující dávkou za týden a pomozme našim zdravotníkům, se kterým přišla iniciativa Lékaři pomáhají Česku, má za cíl zmobilizovat další lékaře a zdravotnické pracovníky, aby se zapojili do očkování obyvatel a zvýšením proočkovanosti populace a urychleným podáním posilovací třetí dávky těm, kteří na ni už mají nárok, pomohli co nejdříve ulevit přetíženým kolegům na covidových jednotkách v nemocnicích. Podpořit tuto iniciativu přišli na tiskovou konferenci i předseda české vlády v demisi Andrej Babiš a jeho prezidentem republiky designovaný nástupce Petr Fiala.

„Jsem velice rád, že nás iniciativa Lékaři pomáhají Česku vyzvala, abychom uskutečnili tuto tiskovou konferenci, jejímž hlavním cílem je vyzvat další zdravotníky, aby pomohli hlavně našim zdravotníkům v nemocnicích. Jsem velice rád, že naše pozvání přijal nový premiér české vlády Petr Fiala a chci mu ještě jednou pogratulovat ke jmenování,“ uvedl premiér v demisi Andrej Babiš. „Epidemie nezná žádné politické bariéry a týká se nás všech. Myslím si, že právě v těchto chvílích musí jít politika stranou. Je to takové neobvyklé, premiér v demisi a nový designovaný premiér mají společnou tiskovou konferenci, to tu ještě nebylo, ale myslím, že když jde o životy našich spoluobčanů, tak je dobře, že tady spolu stojíme, a že chceme iniciativu Lékaři pomáhají Česku podpořit,“ prohlásil Andrej Babiš.

„Přišel jsem na tuto opravdu netypickou tiskovou konferenci dvou premiérů proto, že jsem přesvědčen, že jsou, jak už říkal pan premiér Babiš, situace, chvíle, kdy je potřeba ukázat společnou vůli. A boj proti nemoci covid-19 takovou situací nepochybně je. Jsem si jistý, že přestože máme rozdílné politické názory, dokonce preferujeme různé postupy, jak bojovat s nemocí covid-19, tak přes to všechno máme společný zájem, abychom chránili ohrožené skupiny lidí, abychom dosáhli toho, že se co nejvíce lidí naočkuje a že co nejvíce lidí bude co nejrychleji doočkováno třetí dávkou,“ navázal designovaný premiér Petr Fiala.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše je důležité znovu vybudovat dostatečné kapacity, aby bylo možné co nejrychleji naočkovat všechny zájemce o nové či posilovací dávky vakcíny. „Musíme znovu připravit očkovací kapacity, jaké jsme tu měli v červnu, kdy jsme dokázali očkovat až 130 000 lidí denně. Projekt, který si dává za cíl naočkovat za týden milion lidí, je velice ambiciózní, ale je jasné, že o očkování třetí dávkou, kde jsme vlastně od včerejška umožnili registraci, je zájem obrovský,“ podotkl Andrej Babiš.

Záměr iniciativy lékařů i současné vlády v demisi vybudovat dostatečné kapacity na další zvýšení tempa očkování podpořil i designovaný premiér Petr Fiala. „Je to důležité pro ochranu zdraví ohrožených skupin, ochranu seniorů, ochranu lidí, kteří jsou nemocní, a je to důležité také pro to, abychom pomohli přetíženým nemocnicím a vyřešili tuto situaci. Já vítám každou iniciativu, která tomu napomáhá a která k tomu vede, a proto jsem přišel podpořit i tuto iniciativu, kterou pokládám za mimořádně důležitou,“ řekl.

Podle Radka Mounajjeda, lékaře a představitele iniciativy Lékaři pomáhají Česku, který se v minulosti podílel i na vybudování a bezchybném provozu velkokapacitního očkovacího centra v O₂ Universum, je reálné dostát podstatě výzvy naočkovat milion lidí týdně, ale je pro to důležité zmobilizovat další lékaře a zdravotníky. „Věřím tomu, že to zvládneme. Máme k tomu dvě cesty, které nám to umožní. První z nich: Apeluji a žádám všechny kolegy z ambulantní sféry, aby vystoupili ze své komfortní zóny a aby se přihlásili na našem webu do dobrovolnického seznamu. Následně je budeme informovat, jak se bude postupovat dál. Každá pomocná ruka, každá hodina práce určitého kolegy z ambulance může změnit chod epidemie,“ prohlásil Radek Mounajjed. Druhou podmínkou podle něj je využít dosavadních zkušeností a maximálně zjednodušit celý proces očkování po administrativní stránce včetně jednoduchého přihlašovacího systému pro občany tak, aby ho zvládli i senioři.

Premiér v demisi Andrej Babiš pak zdůraznil také potřebu osvěty mezi lidmi, kteří se dosud z nějakého důvodu očkovat nechtějí, třeba proto, že uvěřili dezinformacím na internetu. „Bylo by dobré zorganizovat také nějaký seminář nebo setkání za podpory našich televizí, kde by odborníci vysvětlili, že očkování je jediné řešení boje proti covidu. A že se skutečně nejedná o experimentální vakcínu, že je to vakcína, na které pracovali vědci z celého světa. Je jednoznačně vědecky dokázáno, že jedině vakcína ochrání životy našich lidí a že je to jediné řešení. Takže jsme se i domluvili s panem premiérem Fialou, že určitě chceme očkování propagovat a chceme, aby naši občané se očkovali. Chceme podpořit naše vědce, kteří vysvětlí, že ty vakcíny jsou skutečně bezpečné a že je to jediné řešení,“ uvedl Andrej Babiš.

Více informací o projektu iniciativy Lékaři pomáhají Česku naleznete na https://www.lekaripomahajicesku.cz/.

Jednání se účastnil premiér v demisi Andrej Babiš, který se zároveň s přítomnými rozloučil v pozici předsedy RVVI. Členové RVVI vyjádřili poděkování za významnou podporu během 4letého působení vládního kabinetu, který řadil vědu a výzkum mezi své priority.  Andrej Babiš také předal jmenovací dekrety členům RVVI Vladimíru Maříkovi a Karlu Kouřilovi, kteří byli vládou jmenováni pro další funkční období. 

V prvém bodu jednání RVVI schválila stanovisko k návrhu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA.

„O programu Sigma jednala RVVI s předsednictvem Technologické agentury ČR už od začátku letošního roku a po výrazných úpravách jsme nyní stanovisko k programu s parametry, jež odpovídají nárokům na program tohoto typu, schválili,“ sdělil první místopředseda RVVI Pavel Baran.
Program Sigma je komplexním dlouhodobým nástrojem na podporu projektů aplikovaného výzkumu a inovací, umožňující pružně reagovat na potřeby společnosti a hospodářství, které mohou vznikat na základě neočekávaných situací.

Doba trvání programu je 8 let. Každoročně bude vyhlašováno několik veřejných soutěží, první z nich by měla být vyhlášena v roce 2022 se zahájením podpory od roku 2023. Výdaje na program činí 8,9 mld. Kč, přičemž ze státního rozpočtu se jedná o částku 7,1 mld. Kč. Poskytovatel TA ČR předpokládá, že po roce 2029 bude program prodloužen.

V pravidelném tématu týkajícím se podpory vědy a výzkumu z prostředků Národního plánu obnovy (NPO) projednali členové Rady komplex záležitostí související s podporou aplikovaného průmyslového výzkumu. 

RVVI v této souvislosti schválila návrh rozpočtových opatření ze strany několika ministerstev, jmenovitě Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Technologickou agenturou ČR. Resorty v dohodě s RVVI očekávají, že jim budou zapůjčené prostředky v roce 2023 vráceny po realokaci v rámci NPO nebo příp. z připravovaných národních zdrojů, které budou rozpočtová opatření respektovat. 

V kontextu podpory vědy a výzkumu z prostředků NPO považuje RVVI za zásadní vyhlášení veřejné soutěže pro program TREND do konce roku 2021 – s  ohledem na stabilitu výzkumných organizací a podniků a předvídatelnost výzkumného prostředí – a důrazně doporučuje předsednictvu TA ČR vyhlásit veřejnou soutěž tak, aby finanční prostředky mohly být příjemcům poskytnuty co nejdříve v průběhu roku 2022. RVVI dále doporučila realizovat veřejnou soutěž v programu TREND s ohledem na parametry Green Deal a digitalizace.

Pravidelným bodem jednání je Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Na úvod vystoupil hlavní koordinátor hodnocení prof. Tomáš Polívka a členy RVVI seznámil s aktuálním stavem hodnocení na národní úrovni. 

Na zasedání RVVI schválila Výzvu k podávání návrhů na člena Komise pro hodnocení výzkumných organizací (KHV) z oblasti hodnocení programů účelové podpory a člena KHV z oblasti společenských a humanitních věd, a dále schválila text Výzvy k podávání návrhů na členy Odborných panelů, které zajišťují jako poradní orgán RVVI průběh každoročního hodnocení dle platné metodiky. Oba texty budou zveřejněny na webových stránkách www.vyzkum.cz.

V souladu se standardním postupem přípravy jednání o rozpočtu RVVI schválila dokument Pokyny Rady k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na roky 2023-2025 s výhledem do roku 2029 spolu s Výchozím návrhem výdajů na stejné období. 

Členové RVVI konstatovali, že v rámci dalších kroků přípravy návrhu rozpočtových výdajů na období 2023+ se bude Rada zasazovat o významné navýšení výdajů na vědu a výzkum pro nadcházející roky. RVVI zároveň považuje za zásadní zachování nároků z nespotřebovaných výdajů (NNV) pro potřeby financování existujících závazků systému VaVaI.

RVVI také podrobně diskutovala Zprávu o průběhu skupiny grantových projektů Grantové agentury ČR „Juniorské granty“ a schválila materiál doporučení KHV k průběžnému hodnocení skupiny těchto grantových projektů na podporu nejmladší generace výzkumníků.

Vláda rozhodla v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2, a to do 25. prosince 23.59 hodin. „Toto rozhodnutí jsme už doručili do Parlamentu, takže v tuto chvíli už ho Poslanecká sněmovna má,“ konstatoval premiér v demisi Andrej Babiš.

Vyhlášení nouzového stavu bylo podle předsedy vlády vzhledem k aktuální kritické epidemické situaci nezbytné. „Podle našeho názoru byly naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle článku 5 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, Česká republika je ve stavu jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost,“ uvedl premiér Babiš.

Vyzval znovu spoluobčany, aby nevěřili dezinformacím o škodlivosti údajně experimentálních vakcín. „Není to pravda. Všechny vakcíny, které v České republice používáme, jsou schválené Evropskou lékovou agenturou,“ zdůraznil premiér Babiš. „Očkování je jediné řešení pandemie covid-19,“ připomněl.

Na základě vyhlášeného nouzového stavu mohou členové vlády po předchozím souhlasu vlády vyhlašovat jednotlivá krizová opatření a subjekty kritické infrastruktury mohou určit kritické zaměstnance, jejichž přítomnost na pracovišti je nezbytná pro zajištění funkce příslušného prvku kritické infrastruktury, na něž se budou vztahovat zákazy a povinnosti. První dvě krizová opatření vláda hned schválila.

První opatření se týká omezení maloobchodu a služeb. Bude platit od 18 hodin pátku 26. listopadu a Ministerstvo zdravotnictví do něj z větší části převede pravidla, která platila dosud formou ochranného opatření. Dochází ale ke zpřísnění pro provozovny stravovacích služeb, bary, diskotéky, herny atd., které budou muset mít nově zavřeno v čase mezi 22.00 hod. a 04.59 hod. Zakázán bude provoz vánočních trhů s výjimkou prodeje vánočních stromků a kaprů a v nákupních centrech nebude možné stravování přímo v tzv. food courtech. Zákazníci si budou muset zakoupení jídlo odnést s sebou. S výjimkou vnitřních prostor provozoven stravovacích služeb bude také zakázána konzumace alkoholu na veřejnosti.

S výjimkou pohřbů bude také omezen maximální přípustný počet osob na volnočasových, kulturních, sportovních, vzdělávacích a dalších podobných akcích. U volnočasových aktivit dětí i dospělých, jako jsou různé spolkové, sportovní, kulturní, taneční, tradiční a jim podobné akce a oslavy, se snižuje maximální přípustný počet účastníků akce z tisíce na 100 osob. U návštěv kulturních představení, sportovních utkání atd. bude možné nově do hlediště pustit nanejvýš 1 000 diváků, a to výhradně k sezení.

Druhým krizovým opatřením vláda od 26. listopadu 2021 od 00.00 hod nařídila pracovní povinnost lékařům a zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávají nelékařské zdravotnické povolání jako ambulantní specialisté, zdravotníci v jednodenní péči nebo v lůžkové péči v zařízeních, která nepečují o pacienty s covidem-19. Povinnost se nevztahuje na lékaře a zdravotníky v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a gynekologie a porodnictví a jejich zaměstnance a zdravotnické pracovníky ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu.

Vláda rozhodla také o tom, že Správa státních hmotných rezerv bude moci po dobu trvání nouzového stavu poskytovat ze svých zásob osobní ochranné prostředky, zdravotnické prostředky a dezinfekci správním úřadům, orgánům územní samosprávy, základním složkám integrovaného záchranného systému a nasazeným silám Armády ČR, které se podílejí na řešení dopadů pandemie covid-19, a také formou výpůjčky dalších potřebných pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc. Zároveň uložila předsedovi SSHR, aby spotřebované zboží do zásob průběžně dokupovala.

V rámci běžné agendy vláda projednala a schválila několik legislativních návrhů. Do Poslanecké sněmovny pošle návrh novel zákonů o pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, novelu zákona o námořní plavbě, novelu veterinárního zákona, zákona o léčivech a zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Vesměs se jedná o novely reflektující změny evropských předpisů a ty, které už vláda jednou schválila, ale předchozí Poslanecká sněmovna je nestihla projednat.

Vláda rozhodla také o zvýšení finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. Novelou nařízení vlády se zvyšují například sazby stávajících finančních příspěvků na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lesích, sazby některých stávajících finančních příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku či sazby některých stávajících finančních příspěvků na ochranu lesa.

Novelizováno je i nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, kterým se mění podmínky pro schválení předkládaných žádostí tak, aby více reflektovaly potřeby a cíle Inovační strategie České republiky 2019–2030. Žadatelé, jejichž podnikání bude zahrnovat aktivní činnost ve výzkumu a vývoji odpovídající inteligentní specializaci ČR budou moci nově v případě schválení investiční pobídky vládou získat investiční pobídku i ve formě finančního příspěvku do výše 10 % způsobilých nákladů nebo do výše 20 %, bude-li investice realizována v Karlovarském, Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Změnily se i minimální limity pro strategickou investiční akci ve výrobě. Namísto požadavku na investici nejméně ve výši 500 milionů korun a vytvoření alespoň 500 nových pracovních míst bude nově platit požadavek na vytvoření alespoň 250 pracovních míst, ale na investici v minimální výši dvě miliardy korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-25-listopadu-2021-192545/.

Předsedové vlád zemí V4 na mimořádném setkání, o které požádal polský premiér Mateusz Morawiecki, hovořili o migrační krizi na polsko-běloruské hranici a jejím vývoji v posledních týdnech. Polsko stejně jako Litva a Lotyšsko čelí na vnější hranici EU bezprecedentnímu hybridnímu útoku ze strany běloruského režimu, který v létě vytvořil novou migrační trasu do EU.

Polský premiér své kolegy informoval o aktuální situaci, kdy se podle odhadů polských orgánů na území Běloruska nyní nachází 7000 až 15000 ilegálních migrantů, pocházející převážně z Iráku, Afghánistánu, Sýrie, Somálska, Ruska a dalších zemí. Jejich dovoz přitom organizuje běloruský režim. Na hranicích jsou nyní vedle pohraničních sil nasazeni i vojáci v počtu 15 000 a dalších 2000 policistů. Za poslední období zabránili přes 40 000 pokusům o ilegální přejití hranice.

Předsedové vlád V4 se shodli, že situace zůstává i přes razantní společný postoj velice vážná a napjatá. „Je to agresivní akce běloruského režimu, proti které se Polsko brání. My jsme dnes vyjádřili Polsku plnou solidaritu. Prezident Zeman poslal dopis polskému prezidentovi Dudovi – nabízíme pomoc našich vojáků, našich policistů. Již přímo na maďarsko-srbské hranici působí 50 našich policistů, kteří od 17. října zadrželi 4233 migrantů. Teď bude záležet na polské straně, jestli akceptuje naši pomoc či ne,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Česká republika prosazovala zpřísnění a rozšíření sankcí vůči Bělorusku, které bylo schváleno minulý týden Radou pro zahraniční věci. Podle předsedy vlády Babiše je potřeba pokračovat v tlaku na zastavení letů do Běloruska a v podpoře návratů migrantů z Běloruska zpět do zemí původu.

Osoby samostatně výdělečně činné, společníci vybraných společností s ručením omezeným a osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, kterým poklesly příjmy o 30 procent, by mohli dostat kompenzační bonus ve výši až tisíc korun denně od 22. listopadu do 31. prosince s možností prodloužení do konce ledna 2022. Počítá s tím návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, který vláda schválila a požádá Parlament o jeho urychlené projednání. Podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu budou v podstatě stejné jako u stejného nástroje platného v letošním roce. Nárok na kompenzační bonus vznikne i v případě nařízené karantény nebo izolace. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda odsouhlasila také vypsání nových výzev v úspěšných podpůrných covidových programech Covid – Nepokryté náklady a Covid 2021. Podnikatelé, kteří kvůli epidemické situaci a z ní vyplývajících omezení daných mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví přijdou oproti srovnávacímu období o 30 a více procent tržeb, si budou moci zvolit jeden z těchto dotačních programů.

V programu Covid – Nepokryté náklady bude vypsána třetí výzva, díky níž budou moci podnikatelé získat podporu ve výši 40 procent nepokrytých fixních nákladů s limitem 15 milionů korun na žadatele. Rozhodné období bude stanoveno od 1. listopadu a bude zatím platit i v prosinci. Alternativou k tomuto programu bude opět program Covid 2021, kde bude moci zaměstnavatel při zachování stejné podmínky třicetiprocentního poklesu tržeb čerpat 300 korun na jeden plný úvazek svého zaměstnance a den. Za zaměstnance se budou považovat rovněž tzv. spolupracující osoby a jednatelé se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Žadatelé nebudou moci oba programy kombinovat vzájemně a kombinovat nepůjde ani s případným kompenzačním bonusem. Souběh bude možný pouze s programem Antivirus. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda schválila také nákupy dalších testovacích sad prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv. Pro testování zaměstnanců ve státním sektoru nakoupí 510 647 kusů testovacích sad antigenních testů na přítomnost onemocnění covid-19, pro zabezpečení dalších vln testování ve školství SSHR prostřednictvím centralizovaného nákupu nakoupí dalších 13 790 000 kusů sad. Vláda ale zároveň vyšla vstříc i požadavku školských zařízení, které chtějí své žáky testovat PCR testy, a pro tyto účely schválila vyčlenit 192 milionů korun na pokrytí nákladů, které školám s PCR testy vzniknou. Za tuto sumu by mělo být podpořeno zhruba 80 000 RT-PCR testů v každém z Ministerstvem zdravotnictví nařízených testovacích termínů.

Vláda odsouhlasila i několik dílčích změn v platných protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Nejdůležitější z nich je stanovení pravidel pro návštěvy v přijímacích a pobytových střediscích. Tato pravidla budou s platností od 29. listopadu shodná jako v případě věznic či detenčních zařízení. Návštěva se tedy bude muset prokázat splněním podmínek O-T-N, přičemž bude uznáván i platný RT-PCR test. Z této povinnosti platí i stejné výjimky, tedy například pro děti do 12 let, advokáty či úřední osoby.

Vláda schválila také Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, který podrobně rozpracovává úkoly pro posilování odolnosti vůči těmto hrozbám. Více na stránkách Ministerstva obrany.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-22-listopadu-2021-192449/.