Vláda schválila pravidelné testování zaměstnanců a OSVČ i zavedení krizového ošetřovného a příspěvku v karanténě

Mimořádná schůze vlády k opatřením proti koronaviru, 19. listopadu 2021.
Mimořádná schůze vlády k opatřením proti koronaviru, 19. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi schválila na mimořádném jednání v pátek 19. listopadu 2021 mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se zavádí pravidelné testování zaměstnanců a OSVČ, to se netýká osob s dokončeným očkováním, i návrhy zákonů o poskytování ošetřovného a o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.

Snažíme se vysvětlovat, že to co jsme rozhodli a rozhodujeme, je skutečně jediné možné řešení. Je to hlavně o očkování. Testováním chceme zbrzdit šíření viru. Ale hlavní řešení, jak zbrzdit vir, je nemít kontakty a očkování,“ řekl na úvod Andrej Babiš.

Vláda schválila pravidelné testování zaměstnanců. Zaměstnavatel musí nejpozději od 29. listopadu 2021 zajistit pravidelné týdenní testování rychlými antigenními testy. Testování jednou týdně se týká i osob pracujících jako OSVČ. Testování se netýká osob s dokončeným očkováním, s potvrzením o prodělání nemoci, negativním RT-PCR testem mladším 7 dní či rychlým antigenním testem mladším 7 dní, který provedl zdravotnický pracovník. Testovat se nemusí ani zaměstnanci, kteří během výkonu práce nesetkávají s žádnými dalšími osobami.

Dochází k další změně v pravidlech pro provoz obchodů a služeb a návštěvy hromadných akcí. Konkrétně se jedná o podmínky poskytování ubytovacích služeb od 22. listopadu 2021. Osoby cestující z pracovních důvodů či lidé, kterým bude poskytnuta lékařská péče, se budou moci prokázat také negativním RT-PCR testem mladším 72 hodin. Stejně tak osoby, které jsou v době, kdy začne opatření platit, již ubytované, musí ovšem dodržet předem sjednanou dobu pobytu.

Poslední změnou je screeningové testování ve školách. S platností od 6. prosince 2021 bude ve školách testování probíhat každé pondělí, případně každý první vyučovací den v týdnu.

Stejně jako v roce 2020 vláda schválila doporučení pro úřady, které obsahuje soubor opatření omezujících riziko vzniku a přenosu infekce mezi zaměstnanci. Pro ministerstva a další ústřední orgány státní správy budou tato opatření závazná, pro hejtmany, primátory a starosty a jejich prostřednictvím příslušné úřady pak doporučující.

Vláda na jednání schválila také návrh zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, kterým se znovuzavede krizové ošetřovné. Rodiče, kteří zůstanou doma s dětmi, tak budou mít nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření školy nebo třídy anebo při individuální karanténě dítěte. Ošetřovné zároveň bude platit i na dítě, které se nemůže účastnit výuky kvůli karanténě v rodině. Ošetřovné se navýší na 80 % denního vyměřovacího základu. Celkem tak rodiče získají minimálně 400 korun na den, a to i pro tzv. dohodáře. S platností se počítá od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Posledním bodem jednání se stal návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Tzv. izolačka umožní zaměstnancům, kterým z důvodu karantény vznikl nárok na náhradu příjmu, získat příspěvek ve výši 370 korun za každý kalendářní den. Celkem však půjde čerpat pouze během prvních 14 dní trvání karantény. Pokud však součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne hranici 90 % průměrného výdělku zaměstnance, dojde ke snížení příspěvku. Vyplácet příspěvek bude zaměstnavatel. Vyplacení si ovšem budou moci odečíst z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V současné chvíli se počítá s vyplácením příspěvku nejdéle do 30. června 2022. Další informace se dozvíte v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Oba návrhy zákonů vláda předloží Poslanecké sněmovně se žádostí o projednání v legislativní nouzi, aby se dostatečné finanční zabezpečení rodičů uskutečnilo co nejdříve.

Výsledky mimořádného jednání vlády.

Vláda projednala přísnější protiepidemická opatření, od pondělí se při návštěvě služeb či sportovních akcí bude uznávat pouze O-N

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před začátkem jednání vlády, 18. listopadu 2021.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před začátkem jednání vlády, 18. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi projednala na mimořádném jednání ve čtvrtek 18. listopadu 2021 zpřísnění platných protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví s ohledem na krajně nepříznivou epidemickou situaci s výskytem případů nemoci covid-19. Přísnější pravidla budou platit od pondělí 22. listopadu.

„Jsem rád, že se ta různá stanoviska, která až dosud přetrvávala, sblížila a že jsme našli shodu. My jsme se inspirovali v tom tzv. bavorském modelu, ale není to bavorský model. Prosím vás, abychom ty detaily neporovnávali. Princip je ale jasný a my jsme dnes velice detailně řešili další opatření, která provázejí tento model tzv. O-N. To znamená, že přístup do restaurací, různých muzeí atd. mají jen očkovaní a ti, kteří prodělali covid-19,“ uvedl premiér v demisi Andrej Babiš.

Zpřísňují se pravidla pro provoz obchodů a služeb a návštěvy hromadných akcí. Všude tam, kde se dnes zákazníci či návštěvníci musí prokazovat podle pravidel O-T-N, tedy například u kadeřníka, v restauracích, hotelech, na kulturních či sportovních akcích nebo při návštěvách hradů, zámků nebo muzeí, už nebude od pondělí možné prokázat se PCR či antigenním testem. Využít službu či jít na akci budou moci jen osoby naočkované nebo s potvrzením o prodělané nemoci.

Výjimka bude platit jen pro děti do 12 let. Osoby do 18 let, lidé, kteří se očkovat nemohou ze zdravotních důvodů, a rozočkovaní, kteří ještě nemají platný certifikát, včetně těch po první dávce, se budou moci i nadále prokázat platným PCR testem. Splnění podmínek budou mít za povinnost provozovatelé nebo pořadatelé zkontrolovat před vstupem do objektu nebo před zahájením poskytování služby.

Ke změně dojde od pondělí i u povolování návštěv do lůžkových zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče. Nadále už nebude možné jít na návštěvu s tím, že si dotyčná osoba udělá samotest přímo při vstupu do zařízení. Zůstává ale možnost prokázat se PCR testem nebo RAT testem provedeným zdravotnickým pracovníkem.

Od pondělí se rovněž zpřísní podmínky pro návštěvy ve vazebních věznicích, věznicích, v ústavech pro výkon zabezpečovací detence a v zařízeních pro zajištění cizinců. Na návštěvu bude moci jít pouze osoba, která nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, byla kompletně naočkovaná, nebo prodělala nemoc, nebo má nejdéle 72 hodin platný negativní výsledek PCR testu. Uvnitř budov bude muset mít návštěva celou dobu nasazený respirátor nebo obdobně účinný prostředek ochrany dýchacích cest.

Změní se i pravidla pro testování klientů zdravotních pojišťoven. Z nařízení o provádění bezplatného testování klientů zdravotních pojišťoven na jejich žádost se vypouští antigenní testování. Plně očkovaní budou mít i nadále nárok na dva bezplatné PCR testy, zvyšuje se ale počet bezplatných testů pro osoby mladší 18 let, pro rozočkované a pro ty, kdo se nemohou kvůli kontraindikaci naočkovat, a to na pět testů do měsíce.

Od pondělí se také nebude uznávat provedení samotestu u studentů, kteří se přicházejí ubytovat na vysokoškolskou kolej. Ubytování na kolejích tedy bude umožněno jen těm studentům, kteří doloží, že byli plně naočkováni, prodělali nemoc v posledních 180 dnech nebo se prokáží, že absolvovali nejdéle před 72 hodinami dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo absolvoval nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem.

Vláda prodiskutovala také možnost zavedení plošného testování zaměstnanců ve firmách a u všech dalších zaměstnavatelů. Ministr zdravotnictví dostal za úkol připravit příslušné mimořádné opatření, kterým se zavede povinný test jednou týdně pro neočkované.

„Nakonec jsme našli shodu ohledně testování, protože tomu se Ministerstvo zdravotnictví dosud bránilo. Takže se testovat bude. Budeme pokračovat v testování ve školách, jak je to naplánováno plošně,“ konstatoval premiér Babiš. „Povinnost bude nově i ve firmách. Firmám na to přispějeme, stejně jako jsme to dělali nedávno. To se projedná zítra. Zítra také předloží Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh ošetřovného a izolačky, a to proto, aby se lidé nebáli chodit do karantény a do izolace. To je samozřejmě zákon, takže my ho pošleme urychleně do Poslanecké sněmovny a doufejme, že to Sněmovna extrémně rychle schválí,“ řekl premiér Babiš.

Ministerstvo vnitra předloží také návrh na zavedení homeoffice pro orgány a instituce státní správy. „Chceme také požádat firmy, aby homeoffice využívaly v maximální míře a aby také nejlépe zrušily různé akce, které mají v plánu,“ dodal předseda vlády v demisi.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-18-listopadu-2021-192270/.

Premiér Babiš, ministři i Úřad vlády ČR se zapojují do oslav 17. listopadu

Premiér v demisi A. Babiš a vicepremiérka A. Schillerová uctili státní svátek rozsvícením svíčky u památníku na Národní třídě, 17. listopadu 2021.
Premiér v demisi A. Babiš a vicepremiérka A. Schillerová uctili státní svátek rozsvícením svíčky u památníku na Národní třídě, 17. listopadu 2021.
Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii 17. listopad si připomněl premiér Andrej Babiš a další členové vlády v demisi mimo jiné u památníku na Národní třídě v Praze. Do oslav státního svátku se zapojuje i Úřad vlády, který pořádá poslední letošní den otevřených dveří v Lichtenštejnském paláci a slavnostně nasvítí Kramářovu vilu.

Premiér v demisi Andrej Babiš a další členky a členové vlády uctili památku studentů ze 17. listopadu 1939 a 1989 symbolickým položením květin u památníku událostí z listopadu 1989 na Národní třídě. „Sametová revoluce přinesla před 32 lety největší hodnoty, které máme. Svobodu slova, svobodu cestování, svobodné volby, možnost podnikat. Přeju vám všem krásný svátek, krásný 17. listopad,“ uvedl předseda vlády.

Události 17. listopadu 1989 změnily život nám i generacím po nás. Dnes jsme si na Národní třídě u pamětní desky připomněli, jak náročná byla cesta ke svobodě a demokracii. Ke svobodě ohleduplné a nesobecké, k demokracii zodpovědné a solidární. V péči o tyto hodnoty nesmíme přestávat,“ dodala místopředsedkyně vlády a ministryně financí se Alena Schillerová, která se zúčastnila také pietního aktu uspořádaného u příležitosti Mezinárodního dne studenstva a Dne boje za svobodu a demokracii na Hlávkově koleji.

Státní svátek si připomíná také Úřad vlády ČR. Zapojí se do osmého ročníku akce neziskové organizace Díky, že můžem. Její součástí je i slavnostní nasvícení významných budov, které začíná symbolicky v 17 hodin a 11 minut. Úřad vlády proto v tento čas nasvítí v barvách české trikolory Kramářovu vilu, sídlo prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře. V loňském roce tímto způsobem uctilo tzv. sametovou revoluci více než 50 významných objektů v České republice i na Slovensku. Více informací o plánovaných akcích neziskové organizace Díky, že můžem naleznete na https://www.dikyzemuzem.cz/.

Úřad vlády také v den státního svátku pořádá letos poslední den otevřených dveří v Lichtenštejnském paláci. Brána významné historické budovy na pražské Kampě se návštěvníkům otevřela v 9.00 hodin a na komentovanou prohlídku reprezentační budovy vlády se mohou zájemci vydat až do 16.00 hodin. Podrobnosti a podmínky účasti na prohlídce naleznete v tiskové informaci na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ocekavane-udalosti/17–listopadu-2021-urad-vlady-usporada-posledni-den-otevrenych-dveri-v-letosnim-roce-191925/.

 

Vláda schválila změnu v seznamu evropsky významných lokalit, o změnách v protiepidemických opatřeních rozhodne ve čtvrtek

Tisková konference po jednání vlády, 15. listopadu 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 15. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi projednávala na schůzi v pondělí 15. listopadu 2021 návrh změn mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí o jejich možném zpřísnění kvůli nepříznivé epidemické situaci odložila vláda na čtvrtek.

Vláda se intenzivně zabývala možnými variantami změn v protiepidemických opatřeních. „Naším cílem je, abychom zamezili nárůstu počtu hospitalizovaných a samozřejmě počtu nakažených. Po třech hodinách se vláda na variantách neshodla. To znamená, že jsme se domluvili na variantách, které bych mohl nazvat jako rakouský model, bavorský model a model očkování – PCR – prodělaný covid-19. Budeme pokračovat ve čtvrtek v 11 hodin,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

Vláda nakonec odsouhlasila jen dílčí úpravu v plánu očkování, kde Ministerstvo zdravotnictví s účinností od 16. listopadu zařadilo do skupin obyvatel ČR, kterým je hrazeno očkování, také akreditované členy diplomatické mise v České republice včetně soukromých služebních osob a úředníky mezinárodní organizace registrované u Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda schválila novelu nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Novela reaguje na výtky Evropské komise a rozšiřuje evropský významnou lokalitu Svatá a Prostřední vrch v oblasti Ždánického lesa tak, aby splňovala požadavky evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Novela nařízení také zohledňuje připomínky obce Dambořice a Ministerstva zemědělství a přejmenovává ji na evropsky významnou lokalitu Dambořický les. Další změnou je zrušení evropsky významné lokality Praha-Letňany z důvodu zániku předmětu ochrany.

Vláda novelizovala také nařízení vlády, kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky. Novela reaguje na rozhodnutí Evropské komise z 29. července 2021, kterým byla schválena nová mapa regionální podpory České republiky na období 2022–2027. Podle ní budou do podporovaných oblastí podle příslušného ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie spadat regiony NUTS II Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko se základní mírou veřejné podpory 30 procent a region NUTS II Severozápad se základní mírou veřejné podpory 40 procent. Oblasti NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod již budou způsobilé k podpoře pouze v rozmezí 15 až 25 procent, region NUTS II Praha není způsobilý k poskytnutí regionální podpory. Nová pravidla pro investiční pobídky začnou platit od 1. ledna 2022.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-15–listopadu-2021-192040/.

Vláda souhlasila s návrhem rozpočtu Státního fondu podpory investic i se dvěma vlnami plošného testování ve školách

Předseda vlády Andrej Babiš během jednání vlády, 12. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš během jednání vlády, 12. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše v demisi odsouhlasila na schůzi v pátek 12. listopadu 2021 návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2022 a střednědobého výhledu na roky 2023–2024. Odsouhlasila i změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterou budou školám a školským zařízením v celé ČR nařízeny dvě vlny plošného testování žáků.

Státní fond podpory investic by měl v příštím roce získat 3,03 miliardy korun, z toho 1,149 miliardy tvoří dotace ze státního rozpočtu, 800 milionů korun půjde z Národního plánu obnovy a 300 milionů z IROP. Výdaje jsou naplánovány na 4,449 miliardy korun. Fond bude i nadále poskytovat podpory formou nízkoúročených úvěrů a dotace například na výstavbu sociálního bydlení, opravy objektů bydlení v případě poškození bytového fondu živelní pohromou či na revitalizaci území a regeneraci veřejných prostranství. Návrh teď musí schválit Poslanecká sněmovna.

Vláda schválila také několik změn v legislativě. Do Poslanecké sněmovny pošle znovu návrhy novel zákonů o ekologickém zemědělství a o správních poplatcích a návrh zákona o panevropském osobním penzijním produktu, které už jednou projednala a schválila, ale předchozí Poslanecká sněmovna je nestihla ve volebním období projednat. Novelizovala také dvě nařízení vlády, a to o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování.

Kabinet projednal i jeden návrh na změnu mimořádných protiepidemických opatření. Ministerstvo zdravotnictví nařídí provést ve dvou vlnách, 22. a 29. listopadu, preventivní antigenní testování ve školách a školských zařízeních v celé ČR zapsaných do školského rejstříku, s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti a škol zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při zdravotnickém zařízení.

Kompletní výsledky jednání vlády 12. listopadu naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-12-listopadu-2021-191899/.

Vláda Andreje Babiše v souladu s Ústavou podala demisi

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 11. listopadu 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 11. listopadu 2021.
Vláda Andreje Babiše na mimořádné schůzi ve čtvrtek 11. listopadu 2021 podala demisi. Stalo se tak v souladu s Ústavou České republiky poté, co byla ve středu 10. listopadu ukončena ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Podle ustanovení Čl. 73 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podává vláda demisi vždy po skončení ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny vzešlé z parlamentních voleb. V letošním roce se volby do Poslanecké sněmovny konaly ve dnech 8. a 9. října a Poslanecká sněmovna ukončila ustavující schůzi zvolením nového vedení ve středu 10. listopadu.

„Veřejně jsem slíbil, že uděláme polistopadový rekord v rychlosti podání demise. To se stalo,“ konstatoval předseda vlády Andrej Babiš. „Zároveň jsem odeslal panu prezidentu republiky dopis, ve kterém ho informuji, že jsme se rozhodli podat demisi. Tento dopis převzala Kancelář prezidenta republiky v 8.30. Teď očekávám, že nás pan prezident pověří, abychom fungovali v demisi,“ doplnil premiér Babiš. Vláda v demisi podle něj bude dál zodpovědně plnit všechny povinnosti a úkoly až do jmenování vlády nové.

Výsledek jednání vlády 11. listopadu naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-11–listopadu-2021-191845/.

Premiér Babiš se zúčastnil oslav u příležitosti Dne válečných veteránů

Na pražském Vítkově proběhla oslava Dne válečných veteránů, 11. listopadu 2021.
Na pražském Vítkově proběhla oslava Dne válečných veteránů, 11. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš se ve čtvrtek 11. listopadu 2021 zúčastnil slavnostního nástupu u příležitosti Dne válečných veteránů u Národního památníku v Praze na Vítkově. Premiér položil věnec na Čestném dvoře památníku a minutou ticha uctil památku všech, kteří bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti.

Den válečných veteránů je příležitostí, abychom vzdali úctu a poděkovali našim legionářům, našim vojákům, kteří bojovali za svobodu a kteří vybojovali i vznik našeho prvního samostatného státu v roce 1918. V současné době žije v Česku posledních 187 válečných veteránů z druhé světové války. Vzpomínám na 11. listopad 2018, kdy jsme v Paříži oslavili 100 let od konce 1. světové války za přítomnosti všech světových politiků. Tento den je  významný pro celý svět,“ uvedl premiér. 

Oslav se zúčastnili také ministr obrany Lubomír Metnar, představitelé Armády ČR, zástupci diplomatického sboru, významní představitelé státní správy a samosprávy, zástupci Československé obce legionářské a dalších veteránských organizací. Vedle čestných jednotek a jednotek pozemních a vzdušných sil Armády ČR byli přítomni také váleční veteráni mimo činnou službu a příslušníci aktivních záloh.

Den válečných veteránů se slaví v den, kdy bylo v roce 1918 uzavřeno příměří mezi Spojenci a Německem, které ukončilo 1. světovou válku. V ČR si tento den připomínáme od roku 2001. 11. listopad je příležitostí veřejně si připomenout nejen československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity, ale je i příležitostí pro vzpomínku na naše vojáky, kteří se nevrátili z novodobých zahraničních misí. Po roce 1990 zahynulo v misích 30 českých vojáků. Máme i 15 737 novodobých válečných veteránů, kteří odjeli po sametové revoluci bojovat do dalekých zemí.

Od ledna se zvýší platy ve státním a veřejném sektoru o 1 400 korun, rozhodla vláda

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 10. listopadu 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 10. listopadu 2021.
Od 1. ledna 2022 se zvýší platy většiny zaměstnanců ve veřejném a státním sektoru o 1 400 korun. Stejné zvýšení se bude týkat i vojáků a příslušníků ozbrojených sborů. Příslušná nařízení vlády schválil kabinet Andreje Babiše na mimořádné schůzi ve středu 10. listopadu.

Zvýšení platů ve veřejném a státním sektoru bude podle rozhodnutí vlády realizováno ve dvou částech. Platové tarify zaměstnanců se zvýší plošně o tisíc korun, o dalších 400 korun bude zvýšena nenároková složka platu. Stejným principem se zvyšují i platy policistů a dalších ozbrojených složek a také platy vojáků z povolání.

Výjimku z tohoto plošného navýšení budou mít učitelé a částečně zdravotníci. V případě pedagogických pracovníků se od ledna zvýší jejich platové tarify o tři procenta. V případě zdravotnických profesí, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale na základě úhradové vyhlášky ze zdravotního pojištění se až do sedmé platové třídy zachová obecný princip platný pro státní zaměstnance, od 8. platové třídy pak dojde k navýšení tarifů o šest procent.

Vláda se zabývala také dalšími možnostmi pomoci domácnostem postiženým dramatickým navýšením cen energií. Vláda se seznámila s informací ministryně práce a sociálních věcí o možnostech pomoci prostřednictvím systému sociálních dávek, tedy prostřednictvím institutů příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. Shrnutí těchto možností obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kromě toho vláda bude pokračovat ve vyjednáváních s Evropskou unií, jak vzniklou situaci na trhu s energiemi efektivně řešit. „Vyzval jsem pana vicepremiéra Havlíčka, aby napsal dopis Evropské komisi, protože není možné, aby Energetický regulační úřad podle směrnic nemohl kontrolovat, jak obchodníci s energiemi obchodují. Bohemia Energy nevyrábí energii. Přece není normální, aby někdo prodával zboží, které ještě nemá nakoupené,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Vláda se zabývala také aktuální epidemickou situací a projednala návrhy změn mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. V opatření o povinném používání ochrany dýchacích cest ministerstvo doplnilo, že výjimka z nošení respirátorů během vzdělávacích aktivit se od 15. listopadu nebude vztahovat na kolektivy, kde je více než 50 dětí, žáků nebo studentů, což platí především pro přednášky na vysokých školách. Povinnost pravidelného testování zaměstnanců v léčebnách dlouhodobě nemocných a pobytových zařízeních sociálních služeb se od 15. listopadu rozšíří na všechna lůžková zařízení zdravotní a sociální péče a zároveň se bude toto testování týkat i osob připravujících se u poskytovatele na výkon povolání. Ministerstvo zdravotnictví také rozhodlo, že od 15. listopadu bude stát platit vakcíny i cizincům s dlouhodobým legálním pobytem v ČR nad 90 dnů, kteří nejsou v ČR ani v EU plátci zdravotního pojištění a dosud si vakcinaci museli kompletně hradit. Nově si budou platit jen provedení samotného výkonu. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

S ohledem na nepříznivý vývoj epidemie covid-19 v České republice se bude Ministerstvo zdravotnictví a vláda zabývat i dalším možným zpřísněním protiepidemických opatření. „Situace s nemocí covid-19 není dobrá. Znovu apelujeme na všechny občany, aby se očkovali. Očkování je jediné řešení,“ připomněl premiér Babiš. „Na zítřejší ráno svolám Radu vlády pro zdravotní rizika, abychom projednali další návrh opatření, která vláda projedná v pátek,“ shrnul další kroky předseda vlády.

Kompletní výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-10–listopadu-2021-191789/.

Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů

Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů, 10. listopadu 2021.
Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů, 10. listopadu 2021.
Úřad vlády ČR se i v roce 2021 zapojil do sbírky na podporu válečných veteránů, kterou už sedmým rokem pořádá nezisková společnost Post Bellum u příležitostí Dne válečných veteránů 11. listopadu.

Zaměstnanci i návštěvníci Úřadu vlády si u vstupního vestibulu Strakovy akademie mohou po celou dobu trvání sbírky, tedy až do 30. listopadu, zakoupit vlčí mák, symbol válečného běsnění za první světové války, vyjádřit tak úctu těm, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech a zároveň podpořit projekty neziskové společnosti Post Bellum.

Sbírka v letošním roce probíhá na více než 850 sbírkových místech ve zhruba 300 městech a obcích po celé republice. Výtěžek bude, stejně jako v minulých letech, využit na zaznamenání a uchování vzpomínek a příběhů válečných veteránů a dalších bojovníků za svobodu a na pomoc potřebným válečným veteránům prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa.

Více o projektu ke Dni válečných veteránů si přečtěte na stránkách neziskové společnosti Post Bellum https://www.denveteranu.cz/.

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, 9. listopadu 2021.
Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, 9. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš v úterý 9. listopadu 2021 vystoupil s projevem na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně.

Dámy a pánové, dobrý den,

já jsem od pana prezidenta na rozloučenou čekal něco lepšího, ale on se nezměnil, takže tady zazněla, myslím, že nespravedlivá, kritika. Jeho první věta byla „Pravda vítězí“. To nevím, kdy. Ale o tom tady nechci mluvit. Děkuji za pozvání na dnešní sněm Svazu průmyslu a dopravy a za příležitost Vás oslovit.

Mám tady projev, ale udělal jsem si tolik poznámek, že to budu kombinovat a budu komentovat a ještě číst ty věci.

My jsme de facto vládli jen dva roky. Do června 2018 jsme hledali koaličního partnera. Když bych sečetl roky 2018 a 2019, tak covid přišel v lednu 2020, a to nám hlavní hygienička říkala, že nic nepřijde, že je Čína daleko. Takže dva roky. Naše vláda neměla jen pandemii covid-19, ale řešili jsme i mnoho dalších věcí, které tu byly. K pandemii jsme viděli filmy, slyšeli jsme o nich v hodinách dějepisu, ale neměli jsme žádný návod. Takže nejdříve byly roušky, rozestupy, hygiena. Potom jsme museli přikročit k lockdownu. A udělali jsme to de facto stejně jako ostatní.

Ve srovnání s ostatními státy jsme ale čelili spoustě lidí, kteří naše kroky odmítali nebo přímo sabotovali. Jen dvě čísla. U nás se nakazilo covidem více než 16 % obyvatel, zato v Německu 5 %. Jen díky našim skvělým zdravotníkům byla úmrtnost z počtu nakažených 1,7 %, naproti tomu Německo mělo úmrtnost 2,1 %. My máme skvělé zdravotnictví, robustní zdravotnictví a je potřeba jim všem znovu poděkovat. Meziročně jsme do zdravotnictví dali o 90 miliard navíc. To jsou také státní zaměstnanci, pane prezidente, kterým musíme děkovat za to, že to zvládli a že to skvěle zvládají.

Pandemie přerušila ekonomický růst. Oživení průmyslu provází různé problémy. Nyní záleží na tom, jakou hospodářskou politiku a s jakým státním rozpočtem bude prosazovat nastupující vláda. Já to nechci hodnotit. Ještě jsem nečetl tu koaliční smlouvu a také uvidíme, jaké bude programové prohlášení vlády.

Ekonomické a sociální dopady pandemie se nám podařilo ustát i díky vašemu úsilí i úsilí vašich zaměstnanců. Masivní podpora vlády od března 2020 do října 2021 představovala 460 mld. Kč. Tak pokud se ptáte na deficit, my jsme snižovali zadlužení až do konce roku 2019. Když jsem nastupoval jako ministr financí v roce 2014, tak bylo zadlužení 41,5 a snížili jsme to na 21%. Nevím, proč stále někdo opakuje, jak jsme na tom špatně. Více než 60 mld. Kč na programy Antivirus vláda sanovala hospodaření mnoha firem a i díky tomu se podařilo udržet desetitisíce pracovních míst a tedy i nejnižší nezaměstnanost v EU. Byli jsme kritizování. Opozice říkala, že dáváme málo, podnikatelé říkali, že dáváme málo. Teď Rusnok říká, že jsme dali zase moc.

Jako podnikatelé jistě oceňujete, že přes zvýšené výdaje státního rozpočtu v době COVIDU jsme nezvýšili žádné daně a neškrtali investice. Od mého nástupu se nestalo, že by nebyly peníze na dopravní infrastrukturu. Mimochodem D1 je úplně nová. Tam není žádná oprava. Za dobu mého působení ve vládě jsme od roku 2014 daně snížili celkem o 509 mld. Kč. Není pravda, že bychom nešetřili. Snižovali jsme provozní náklady státu, a to ročně o 10 % a i v době covidu o 5 %. Mimochodem na Úřadu vlády, nechal jsem si to spočítat, když jsem nastoupil 10. prosince a dnes, tak jsme snížili počet zaměstnanců o 267, což je 33 %. Tak jsem zvědav na novou vládu, jak budou šetřit.  My jsme měli a máme racionální plán opětovného snižování státního dluhu, jakmile se ekonomika vzpamatuje z dopadů pandemie.

Myslím, že vývoj financí českých firem, buďme objektivní, ukazuje na to, že naše kroky byly správné. Od začátku roku 2020 do konce září letošního roku vzrostly zůstatky depozit na bankovních účtech nefinančních institucí – tedy také průmyslových a dalších firem – o 166 mld na 1269 mld Kč. Úvěry těchto firem se ve stejném období zvýšily o 65 mld na celkových 1198 mld Kč. Když porovnám rozdíl mezi vklady a úvěry firem za stejné období, pak se jejich situace z minus 30 mld na počátku roku 2020 zlepšila na plus 69 mld Kč v září 2021.

Pokud jde o vklady lidí, tak zůstatek jejich účtů v bankovním sektoru se za stejné období zvýšil o 545 mld Kč na celkových 3325 mld Kč, tedy asi polovinu HDP, a úvěry obyvatelstva z 246 mld Kč na celkových 1996 mld Kč. Finanční situace obyvatel se za poslední dva roky podstatně zvýšila z plus 1026 mld na počátku období na plus 1329 letos v září. To neznamená, že lidé utráceli více. Není pravda, že by lidé způsobili inflaci. K tomu se ale ještě dostanu. Nemálo hlasů právě z podnikatelské veřejnosti nás kritizovalo, že pro firmy děláme málo, tak je evidentní, že masivní podpora vlády se v ekonomice nesporně projevila.

Jistě, museli jsme kvůli pandemii Českou republiku zadlužit, stejně jako naprostá většina zemí po celém světě. Ale i tak patříme k nejméně zadluženým státům v EU. Stále ale budete opakovat, jak to bylo před volbami, tak to znovu zopakuji. Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Dánsko, také ne. My jsme jako Švédsko. Jsme nejméně zadluženou zemí v Evropské unii. Máme v podstatě o polovinu menší zadlužení než Německo nebo Rakousko. Už jednou jsme to snížili a měli jsme v plánu snižovat dále. Takže řeči o státním krachu jsou jen strašením. Nechtěli jsme zaškrtit ekonomiku. Teď nás čeká těžké období. Podmínky pro rozvoj naší ekonomiky budou nesporně tvrdší, než ukazují dosud publikované prognózy. Vidíme, s jakými obtížemi běží jeden z motorů naší ekonomiky – automotive –, předně s čipy. Paní kancléřka Merkelová mluvila o hořčíku. To je další problém. Vidíme, jak to vypadá na trhu s energiemi, jaké jsou problémy v dopravě nákladů, jak prudce rostou ceny vstupů, ale to je globální inflace, kterou ČNB bohužel nepochopila. Proto bych nabádal k velké zdrženlivosti při přijímání radikálních škrtů.

Jednou z priorit naší vlády je dopravní infrastruktura. Převzali jsme ji s prakticky zastavenou výstavbou a bez připravených projektů v roce 2014. V roce 2016 jsem donutil ministra Ťoka otevřít konečně D8. Trvalo to 32 let. Letos 2. října jsme otevřeli kompletně zrekonstruovanou D1. Nesouhlasím s kritikou, protože je potřeba ocenit, jak se stavělo za provozu a je potřeba ocenit naše stavební firmy a to, že tam riskovali životy. Jsme první vláda, která realizovala PPP projekt. Od revoluce se o tom mluvilo. Staví se D4, 32 km. Aktuálně je ve výstavbě 151 km nových dálnic. 17. listopadu se otevírá 24 nových kilometrů D11. Dělali jsme vše pro to, aby se vše zrychlilo. 67 km silnic I. třídy se staví. V roce 2022 má být konečně zahájena 1. etapa železničního spojení Praha – Kladno s napojením na letiště Václava Havla. O tom se také mluvilo 30 let. Podchod na Hlavním nádraží na Žižkov. O tom se také mluvilo 20 let. I ten jsme udělali. Rozpočet SFDI počítá na rok 2022 s rekordními výdaji ve výši 130 mld. Kč. Je to dvojnásobek stavu před sedmi lety.

Jako první vláda jsme se zaměřili na obnovu chátrajících nádražních budov, které byly v minulosti rovněž národní ostudou. Do oprav nádraží jde 10 mld Kč. My jsme byli první vláda v roce 2016, kdy jsme bez ohledu na politickou barvu hejtmana dali peníze, za to období 26 mld Kč, na silnice druhé a třetí třídy.

Ministr Havlíček zavedl řadu opatření ve prospěch vás, podnikatelů, např. možnost pohodlnějšího vyřízení živnostenského oprávnění přes Portál občana, usnadnění registrace k daňovým povinnostem také přes tento portál nebo možnost složení základního kapitálu pro s.r.o. v notářské úschově bez nutnosti zřízení speciálního účtu v bance. Prosadil vámi požadovanou mistrovskou zkoušku. Potom také věda a výzkum. Už jste zapomněli, jak v roce 2009 chtěl někdo zrušit Akademii věd ČR? Je potřeba si ty věci připomínat. Stal jsem se předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace místo pana Bělobrádka. Tam jsme také ušetřili, asi 50 úředníků.

Inovační strategie Země pro budoucnost, na které se podílel i Svaz průmyslu a dopravy, se stala hlavním nástrojem pro řízení výzkumu v posledních letech. Díky tomu jsme zajistili růst zdrojů do vědy a výzkumu a posunuli jsme se podle Global Innovation Index mezi inovační lídry. Podíl výdajů na výzkum vůči HDP jsme zvedli na rekordních 1,99 %.

Za zásadní pak považujeme to, že jsme podrželi průmysl v době krize a i přes mimořádné tlaky jsme jej nezavřeli. ČSSD a pan Středula chtěli zavřít. My jsme tomu naštěstí zabránili. Závěra automobilového průmyslu v první vlně nebyla o covidu. To jsme nerozhodli my. To byl Volkswagen.

Zvýšili jsme dále limit ročních příjmů pro výpočet výdajového paušálu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, zavedli jsme paušální daň pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do 1 mil. Kč, stravenkový paušál, který vám snížil administrativní náročnost a náklady, omezili jsme statistická šetření u podnikatelů a zavedli jsme vámi léta požadovaná jednotná data účinnosti legislativy.

Dopravním firmám jsme snížili silniční daně o 25 % pro nákladní automobily nad 3 tuny.

Jako první v novodobé historii jsme snížili tolik kritizované vedlejší náklady práce zrušením podvodu ODS a TOP 09, tzv. superhrubé mzdy. Tím jsme každému zaměstnanci ponechali o 7 % víc z hrubé mzdy. To bylo podle ČNB asi také špatně. Naše banka jako jediná na světě dělá opatření, která dělá. Chce zabít ekonomiku.

Prosadili jsme liniový zákon pro strategické stavby. Změnili jsme rigidní stavební předpisy a zrychlily jsme léta kritizované tragicky pomalé povolovací procesy staveb a nakonec jsme prosadili zcela nový stavební zákon. Opozice dělala všechno proti tomu. Jsme 150. na světě. Ještě africké země jsou za námi z hlediska povolovacích řízení a stavebního povolení. I když patrně nelze vyloučit jeho novelizaci, ještě než vstoupí v platnost.

Omezili jsme poskytování investičních pobídek na výjimečné investice s přidanou hodnotou. Po zkušenostech z vlády jsem přesvědčen, že bude potřeba je dále koncentrovat jen na výjimečné a mimořádné akce.

Prosadili jsme schválení Národního plánu obnovy, a tím jsme získali přes 180 mld. Kč na další projekty modernizace ekonomiky a společnosti.

Díky covidu se neskutečným způsobem urychlila digitalizace státu i společnosti, na kterou jsme kladli důraz po celé čtyři roky. Mapovali jsme a ovlivňovali legislativní a nelegislativní návrhy v oblasti digitální agendy EU. V Česku jsme podporovali digitalizaci ekonomiky a společnosti, mezi mnoha projekty lze zmínit např. rozvoj konceptu Smart Cities, národní strategii umělé inteligence v ČR. Ano, bojoval jsem za ni v Bruselu a dostali jsem jako jediní dva projekty podporu digitalizace stavebnictví či strategii digitálního vzdělávání. Musíme řešit i to co se děje mimo státní správu a reagovat na změny v ekonomice, řešit reskilling a upskilling zaměstnanců. Nezapomínejme na digitální gramotnost občanů, potřebujeme všichni umět využívat digitální technologie jak v pracovním, tak soukromím životě. A samozřejmě jsme pracovali na digitální transformaci ministerstev a úřadů včetně online služeb pro občany a firmy. Škoda, že jsi nezmínil zákon o státní službě. To je peklo, to není firma. A pokud jsi začínal tím, co jsi to říkal, že mám PR schopnosti, ne, řídil jsem to stejně jako firmu, i když se to komentátorům nelíbí.

V minulých dvou letech bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na digitální projekty více jak 1,5 mld Kč. Zároveň je v přípravě realizace více jak 90 předem definovaných projektů a zhruba dalších 90 jako součást výzev financovaných prostřednictvím Národního plánu obnovy v celkové výši téměř 12 mld Kč do konce roku 2026. Díky aplikaci zákona o právu na digitální služby a zákonech podporujících bankovní identitu má aktuálně přístup k digitálním službám státu více jak 7 mil. občanů. Jde o projekty jako MojeDaně, který umožňuje plně elektronické podání daňového přiznání, portálu ČSSZ, který umožňuje plně elektronické řešení většiny sociálních agend, nové služby portálu občana (např. žádost o řidičský průkaz, přehled vozidel apod). Velké úsilí směřovalo a nadále směřuje do oblasti elektronizace zdravotnictví – byl položen základní kámen v podobě zákona o elektronizaci zdravotnictví, ale již před tím byly spuštěny stěžejní aplikace – eRecept, eNeschopenka.

Tři pilíře digitalizace, umět se sjednotit a mluvit stejným jazykem je to co se nám povedlo. Do digitalizace jsme zapojili celou státní správu, komerční sektor – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářskou komoru, ICT Unii; neziskový sektor – Česko digital a další. Proto se nám povedlo digitalizaci pořádně ukotvit a rozeběhnout. Je nutné si uvědomit, jak je všechno propojené a pokračovat v práci, kterou jsme společně začali.

A konečně společnou řeč nacházíme i v otázce útlumu uhlí, kdy prosazujeme, že transformace na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná a že je třeba zohledňovat vyváženě jak environmentální, tak ekonomické a sociální zájmy a dopady, a respektovat závěry Uhelné komise.

Slibný postcovidový start průmyslu a stavebnictví však doprovázejí stále vážnější problémy. Začalo to nedostatkem stavebního materiálu a růstem jeho cen a pokračuje to aktuálním vážným nedostatkem v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů, výrazným růstem cen energií a paliv. A samozřejmě hlavním nedostatkem je dnes i nedostatek přepravních kapacit. Je problémem sehnat vůbec kapacitu pro kontejnerovou přepravu a také místo na lodi pro kontejnery atd. Příčiny těchto problémů mají globální charakter, proto je třeba je řešit nejen doma, ale i na evropské úrovni.

Hrozbou jsou ale i nepřiměřené ambice tzv. ochránců klimatu. Na evropské úrovni, a opakovaně jsem o tom mluvil, jako kdyby o tom neslyšeli. Na konferenci v Glasgow jsem měl projev, který byl z jiné planety než ty ostatní projevy. Evropa chce zachránit planetu, ale má jen 9 % emisí. A Čína ani nepřišla, proč ta Greta nejde protestovat do Číny nebo do Ruska. V Číně budou stavět 150 hnědouhelných elektráren a my je tady u nás zavřeme. Je to sebevražda. A ještě jedno, pane prezidente, už nikdy neříkej, že jsem odsouhlasil Green Deal. My jsme vybojovali to, že závazek měl být 55 % snížení CO2 pro všechny členské země a já jsem s Poláky vybojoval průměr. Takže někteří budou mít 70, my možná 40. Takže to není pravda, je to stokrát opakovaná lež a já to zásadně odmítám.

Šílenosti místopředsedy Evropské komise Timmermanse, který chce v roce 2035 zakázat prodej aut se spalovacími motory, který chce emisní povolenky pro domácnosti a pro auta. Ten člověk se normálně zbláznil. Takže neříkejte, že my jsme odsouhlasili Green Deal. My jsme vybojovali, že máme průměr a vybojovali jsme obrovské peníze z modernizačního fondu. Poláci a my, až 250 miliard, takže doufejme, že se modernizační fond nerozkrade a že se to zase nedá na nějaký solární tunel. Takže my jsme vybojovali. My, Francie, Emmanuel Macron po mé levé straně, že konečně Ursula von der Leyenová řekla na mikrofon, že v rámci taxonomie je jádro a plyn, že jsou to udržitelné zdroje. Takže prosím vás, říkejme si pravdu, jak to je. My jsme vybojovali, že máme samostatný energetický mix a to, co se děje teď, a já jsem několikrát vystoupil na Evropské radě. Pět hodin jsem blokoval Evropskou radu, protože tam máme jednomyslnost a trval jsem na tom, aby emisní povolenky nebyly předmětem spekulací, aby tam nešel spekulativní kapitál. A po pěti hodinách tam konečně dali, že se to bude analyzovat. Přitom je to úplně jasné. Emisní povolenky se podílejí na navýšení cen elektřiny o 23 % a můžeme se bavit o plynu, ten je 54 %. A co dělají Evropští politici? Blokují kapacitu plynovodu Opal, blokují Nord Stream 2 a potom se diví, že není plyn. Pokud vystupujeme tak, že jsme nezávislí na ruském plynu, tak já jsem o tom mluvil. Je to nesmysl. Měli jsme s Ruskem dát dlouhodobé smlouvy bez ohledu na to, jaké máme politické vztahy a to je ten problém, a to jsem také řekl.   

Považuji tyto kroky centrální banky za naprosto zcestné a iracionální. Není to poprvé, kdy naše centrální banka jedná schematicky. Minulý rok v únoru na začátku pandemie ČNB zvyšovala úrokové sazby, prý aby snížila inflační očekávání v situaci, kdy už bylo jasné, že se blíží covid. Po propuknutí epidemie, pak začala snižovat úroky, prý aby ekonomice pomohla. Těžko v té době mohla udělat něco jiného… Byl to naprostý omyl tehdy, stejně jako dnes, kdy zvyšování sazeb je opět výsledkem schematického uvažování a hledání příčin růstu cen tam, kde objektivně nemohou být.

Proč si bankovní rada myslí, že přetlačí cenový vývoj na světových trzích? Nestačí snad, že máme problémy s odbytem, že našim firmám prudce rostou náklady na všechno – na suroviny, dopravu, energii a také na mzdy. Musíme jim proto ještě zhoršit podmínky pro financování?

Potřebovali bychom, aby naše firmy investovaly do úspor pracovních míst, investovaly do nové techniky, do výzkumu atd. Chceme, aby to firmy dělaly pokud možno z vlastních zdrojů, s využitím úvěrů atd. a jen minimálně s dotacemi a místo toho jim ČNB tyto podmínky podstatně zhorší? Opravdu ČR pomůže, když si naše firmy budou půjčovat za vyšších úroků a firmy v EU zatím za nulu? Ano, za nulu. Řecko má zadlužení 208 % a půjčuje si za nulu. 2,75 nemá nikdo,tedy Chile má. Spojené království má 0,1. Svět čeká. Všichni čekají. A co se teprve stane s hypotékami? Lidi přestanou platit hypotéky, přestanou kupovat byty?  

Co vlastně ČNB chce? Zaškrtit ekonomický růst, omezit výrobu, propustit zaměstnance a dát je na podporu? Vždyť nevyhnutelně tento vzestup úroků přiláká také spekulativní kapitál a posílí českou korunu vůči euru. A to pro naše exportéry bude znamenat další ztráty. Jak jsou odůvodněny úvahy o zrychlení ekonomického růstu v příštím roce? Růstem vývozu na trhy, které se také potýkají se stagnací, nebo růstem vnitřní poptávky? V jakém světě bankéři z ČNB vlastně žijí?

Jsem přesvědčen, že zvýšení sazeb bude fatální rána, která českou ekonomiku zavede na cestu stagnace, možná i recese. Tento krok může vyprovokovat hospodářskou krizi. Proto jej považuji za nezodpovědný a hazardní. A prosím vás, komentátory, kteří mluví o mojí bývalé firmě, věřte mi, že velké firmy nemají problém, ty si půjčí v euru. Jde o malé a střední firmy a jde o lidi. Považuji to za hazard, nezodpovědnost a ten, kdo nakonec nezodpovědnou politiku ČNB zaplatí, budou bohužel naše firmy a naši občané. Chci říci, že nechápu, když to nikdo na světě nedělá, proč to dělá naše ČNB.

Rád bych doplnil to, co tady pan prezident říkal. PR jsem už komentoval. V roce 2013 končila vláda, předseda odešel z politiky, v roce 2017 také skončila vláda a premiér také odešel z politiky a já mám pro vás špatnou zprávu, že tu chci zůstat. To je rozdíl mezi vládou, která končí teď a mezi předcházející.

Taxonomii jsem říkal. Snížili jsme stavy o 4 500 lidí. Musíme přece zaplatit naše hasiče a vojáky, učitele a zdravotníky. Nechápu, proč to kritizuješ. Konečně už se kreslí dráha Praha – Drážďany.

No ano, ty vratky, pro ČSSD to byla ideologie. Před volbami jsem se hlásil, že si MPSV rádi vezmeme. Je zajímavé, že paní Pekarová ani Richterová ho nechtějí, ani paní Jelínková. Nikdo ho nechce. To je resort, kde se neudělalo vůbec nic. Rád bych, aby se vědělo, kolik lidí k tomu potřebujete, aby konečně byla evidence. I Zbrojovka Uherský Brod potřebuje 70 lidí, nabízí průměrnou mzdu 34 000, tak je to potřeba někde mít. A to budu chtít, protože někdo říká, že potřebuje 300 000, úřady práce to neevidují a jak fungují úřady práce. Má si vzít CV nezaměstnaného, jít do firmy a říci tady je uchazeč, vezmete ho? Bereme. Když nebude pracovat, nedostane vůbec nic. Ani korunu. Je potřeba zjistit, proč naši nezaměstnaní nepracují.

Před volbami jsem byl napadán, že chci dovézt 300 000 zahraničních dělníků. Já ne, vy potřebujete lidi a my potřebujeme zjistit proč. A když jsme se hádali na vládě s Maláčovou a Toman byl na naší straně a říkal, že proč důchodci za 150 korun sbírají brambory, protože nezaměstnaní nechtějí sbírat brambory. Ani sázet stromy nechtějí. A Lesy ČR to dávají firmám. Ano, to je hlavní problém, nejsou lidi a nebudou.

Mě fascinoval portugalský premiér. Pěstuje avokádo. Každé pondělí letá tisíce Portugalců do Lucemburku a nemá lidi. Vozí je z Nepálu. Tak to je Evropa, takhle to funguje a to je celý problém.

České předsednictví děláme až do poslední chvíle, zapomněl jsi říct, že nám posledně ukradli 10 milionů. My jsme nekradli, proto jsem i šel do politiky. Kurzarbeit, a proč ho neudělali. Měli jsme vzít ten německý, ten náš je takový pošahaný.

My jsme vždy bojovali proti dezinformacím, takže jsem uložil všem ministrům, abychom vše sepsali, uděláme z toho hezkou knížku a budeme to rozdávat. A uvidíte, že i když vláda vládla jen 2 roky, tak udělala více, než všechny vlády před námi.

Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády