Předseda vlády Andrej Babiš se v úterý 9. listopadu 2021 zúčastní na brněnském výstavišti sněmu Svazu průmyslu a dopravy, kde vystoupí s projevem. Premiéra doprovodí ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček a ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Sněm formálně zahájí letošní 62. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, jehož hlavními tématy budou Průmysl 4.0, digitální továrna, cirkulární ekonomika a nakládání s materiálními zdroji.
Termín
9. listopadu 2021
Program
10.00 – prohlídka veletrhu 13.00 – zahájení sněmu a úvodní projevy 14.00 – předání ocenění
Tisková konference po jednání vlády, 5. listopadu 2021.
Minimální mzda v České republice se od 1. ledna 2022 zvýší o tisíc korun na 16 200 korun. O navýšení rozhodla na jednání v pátek 5. listopadu 2021 vláda Andreje Babiše. Kabinet odsouhlasil rovněž výzvu úřadům, institucím a státním podnikům, aby vyzvali své dlužníky v exekuci k využití institutu tzv. milostivého léta, a projednal i několik návrhů legislativní změn včetně návrhu nového zákona, který umožní podávání hromadných žalob.
Konečnému rozhodnutí o navýšení minimální mzdy předcházela dlouhá diskuse. Na její výši pro příští rok se neshodla ani Rada hospodářské a sociální dohody ČR. Vláda nakonec rozhodla o kompromisním řešení a minimální mzda tak po 1. lednu 2022 vzroste o tisíc korun na 16 200 korun. Zároveň se zvýší i nejnižší zaručené mzdy v osmi skupinách prací.
Vláda se na návrh premiéra Andreje Babiše zabývala také využitím právní úpravy tzv. milostivého léta. Tato právní úprava, platná od 28. října, umožňuje dlužníkům v exekuci, aby v tříměsíční lhůtě využili možnosti rychlého a finančně únosného oddlužení v podobě úhrady nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny vymáhané v exekučním řízení a poplatku za náklady exekuce ve výši 750 korun. Poté by byla jejich exekuce zastavena.
Vláda vyzvala své ministry, vedoucí dalších ústředních orgánů státní správy, ale také vedení státních a národních podniků, veřejných výzkumných institucí, státních fondů, veřejných vysokých škol, České televize a Českého rozhlasu, zdravotních pojišťoven, krajů, obcí a dalším subjektům z veřejného sektoru, aby aktivně formou dopisu oslovily všechny své dlužníky, na něž se institut milostivého léta vztahuje, a informovaly je o této možnosti zbavit se exekučního břemene. Úřad vlády ČR připraví jednotný koncept textu výzvy, aby byl shodný pro všechny dotčené subjekty. Podrobnosti o institutu milostivého léta naleznete například na stránkách Ministerstva spravedlnosti https://exekuce.justice.cz/milostive-leto/.
Kabinet také znovu schválil návrh zákona o hromadném řízení, který má umožnit podávání hromadných žalob v oblasti ochrany práv spotřebitelů. Tento institut zatím v české legislativně, na rozdíl od praxe platné v řadě zemí, chybí. Kvůli jeho absenci dochází jednak k zahlcování soudního systému množstvím obdobných soudních sporů, ale i k opačnému jevu, kdy se poškození svých práv soudně nedomáhají, protože jim vzniklá škoda je malá, ačkoliv v součtu všech se jedná o škodu vysokou, která podvádějícímu subjektu kromě finančního prospěchu dává i konkurenční výhodu oproti čestně podnikající konkurenci. Vláda už stejný návrh zákona, která pomoci jak poškozeným, tak i justici, schválila už loni v únoru 2020, ale minulá Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat.
Vláda se rovněž rozhodla řešit aktuální problém s nedostatkem aditiva AdBlue, které se využívá na snižování emisí u moderních naftových motorů. Kvůli nedostatku dochází k dramatickému nárůstu cen a může být ohrožena i plynulost a dostupnost silniční, zejména nákladní dopravy. Vláda proto souhlasila s návrhem expertního týmu zařadit AdBlue do systému státních hmotných rezerv, a to v množství, které pokryje devadesátidenní průměrnou spotřebu vozidel integrovaného záchranného systému. Správa státních hmotných rezerv proto dostala za úkol na základě vypsané veřejné zakázky nakoupit 72 000 litrů aditiva a na tento nákup vláda uvolnila sedm milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.
Kabinet projednal také návrh Ministerstva pro místní rozvoj na změnu rámcových podmínek dotačního titulu Covid – Ubytování II. Se souhlasem vlády bude tento dotační program rozšířen o nový subtitul Záruka cestovním kancelářím. Pomoc cestovním kancelářím při úhradě zákonného pojištění pro případ úpadku bude poskytnuta prostřednictvím Národní rozvojové banky, která udělí bankovní záruku ve výši 75 procent z požadované spoluúčasti cestovní kanceláře do 30 procent limitu pojistného plnění. Tato záruka pomůže cestovním kancelářím překonat finanční problémy spojené s dopady epidemie nemoci covid-19 a použít finanční zdroje na zajištění své další činnosti.
Ministři se zabývali i žádostí Evropské komisi ohledně možnosti zvýšení limitu obratu pro osvobození od DPH. Vláda uložila místopředsedkyni vlády a ministryni financí požádat Evropskou komisi o možnost do 31. prosince 2024 zvýšit současný limit pro osvobození od DPH na 85 000 eur. Podle platných evropských směrnic může Česká republika poskytnout osvobození od daně daňovým poplatníkům, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu v národní měně částky 35 000 eur při kurzu platném ke dni přistoupení České republiky k Evropské unii, což v přepočtu dělá 1 139 425 korun. Evropská komise ale v únoru 2020 přijala novou směrnici, která limit zvyšuje na 85 000 eur nebo ekvivalent v národní měně, avšak s platností od 1. ledna 2025. Česká republika nyní chce požádat o výjimku, aby tuto vyšší hranici mohla používat pro české podnikatele co nejdříve. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.
Vláda rozhodla také o udělení dalšího humanitárního daru na pomoc se zvládáním pandemie covid-19. Lotyšsku daruje ze státních hmotných rezerv 90 plicních ventilátorů s příslušenstvím, o které lotyšská strana požádala v souvislosti s krizí vyvolanou masivním šířením nemoci v zemi. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.
Kabinet schválil i druhou etapu majetkoprávního vypořádání přivaděčů vody, které mají pomoci vyřešit extrémní sucho na Rakovnicku. Jedná se o přivaděč vody z Ohře do nádrže Vidhostice, přivaděč vody z nádrže Vidhostice do Rakovnického potoka včetně přípojky z budoucí nádrže Kryry a přivaděče vody z Rakovnického potoka do Kolešovického potoka. Ministři odsouhlasili, že investorem projektové dokumentace a vlastní realizace těchto přivaděčů vody bude Sdružený zadavatel Povodí Ohře, státní podnik, a Povodí Vltavy, státní podnik, a že na druhou etapu majetkoprávního vypořádání stát vyčlení 133,2 milionu korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.
Vláda projednala také dílčí změny v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od 15. listopadu se zpřísní pravidla pro návštěvy ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče tak, že se zkrátí doby platnosti testů na obligátních 72 hodin u PCR a 24 hodin u RAT testu, přičemž zůstane možnost provést si samotest přímo při vstupu do objektu. Od 22. listopadu se změní i mimořádné opatření omezující provoz maloobchodu a služeb. Do opatření se doplňují pravidla pro lyžařské areály a lanovky, kdy provozovatelé budou muset zkontrolovat platnost OTN při prodeji jízdenek a skipasů a poté alespoň namátkově i u samotných lanovek a vleků, a změní se i podmínky pro pořádání hromadných akcí. Zásadní změnou je, že u kulturních, uměleckých a sportovních akcí s návštěvností nad tisíc diváků se už nebude uznávat prokázání se antigenním testem a že u spolkových a podobných veřejných akcí se stanovuje jednotný limit účastníků uvnitř i venku na 1 000 osob.
Předseda Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš v souladu s bodem I/1 usnesení Bezpečností rady státu ze dne 19. října 2021 č. 41, ke zřízení funkce koordinátora agendy čelení hybridnímu působení a Odborné pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu pro čelení hybridnímu působení, jmenoval dne 26. října 2021 pplk. Mgr. Petra Matouše, přidělence Ministerstva obrany při Úřadu vlády České republiky, koordinátorem agendy čelení hybridnímu působení.
Společné foto premiérů zemí V4 s prezidentem Korejské republiky, 4. listopadu 2021.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš se ve čtvrtek 4. listopadu 2021 v Budapešti zúčastnil historicky druhého summitu předsedů vlád Visegrádské skupiny s Korejskou republikou. K hlavním tématům jednání patřily globální otázky včetně situace v Afghánistánu, boje proti změně klimatu, spolupráce v oblasti obchodu, technologií, vědy a výzkumu.
Summit začal jednáním ve formátu V4. Premiéři Andrej Babiš, Viktor Orbán, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki v úvodu prodiskutovali další plány maďarského předsednictví a aktuální politický vývoj v zemích V4.
Následně předsedové vlád V4 jednali s prezidentem Jižní Koreje. „Pro nás je Korejská republika významný partner. Po Německu a USA je třetím největším zahraničním investorem v ČR,“ zdůraznil český předseda vlády. Premiéři V4 ocenili spolupráci s Korejskou republikou v oblasti moderních technologií. „Chceme, aby se země V4 staly v této oblasti globálně konkurenceschopnými a k tomu nám může spolupráce s Koreou dopomoct,“ uvedl premiér Babiš. V návaznosti na probíhající klimatickou konferenci COP26 ve skotském Glasgow došlo také k výměně názorů na téma změny klimatu, kde zdůraznili nutnost zapojení všech globálních aktérů k dosažení uhlíkové neutrality. Na závěr jednání vyjádřili předsedové vlád Visegrádské skupiny s jihokorejským prezidentem své obavy nad situací v Afghánistánu.
V průběhu jednání také premiéři V4 s prezidentem Munem přijali společné prohlášení týkající se oblastí vzájemné spolupráce, mezi něž patří například věda a výzkum, ekonomická spolupráce, boj proti pandemii covid-19 a další globální výzvy.
Po skončení summitu proběhla bilaterální schůzka českého předsedy vlády s korejským prezidentem, která se soustředila na možnosti spolupráce v oblasti energetiky, eletromobility a turismu. „Těšíme se na obnovu přímého leteckého spojení mezi Soulem a Prahou a zintenzivnění turistického ruchu,“ prohlásil Andrej Babiš.
Andrej Babiš s britským premiérem Borisem Johnsonem a generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, 1. listopadu 2021. Zdroj: COP26.
Premiér Andrej Babiš v pondělí 1. listopadu 2021 vystoupil s projevem na summitu OSN o klimatické změně COP26 v Glasgow. S ostatními lídry diskutoval o závazcích a opatřeních ke zmírnění dopadů klimatické změny, které státy přijímají, i o tom, jaká opatření bude nutné přijmout v budoucnosti. Českou republiku na klimatickém summitu zastupoval také ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Česká republika svůj závazek dokonce přeplňuje, takže my už jsme se minulý rok dostali na čtyřicetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů vůči roku 1990. Problém je, že pokud má Evropa z celkových emisí jen devět procent, Čína 25 procent a Spojené státy třináct procent, tak samozřejmě asi sami coby EU tento úkol zabránit klimatickým změnám nezvládneme,“ uvedl český premiér.
Klimatická konference je 26. konferencí stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26) a zároveň 16. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu a třetím zasedáním smluvních stran Pařížské dohody. Cílem konference je očekávané navýšení národních závazků v boji s klimatickou změnou a jasná deklarace záměru dosáhnout uhlíkové neutrality všemi zúčastněnými stranami, stejně jako mobilizace finančních prostředků, aby mohlo být tohoto cíle dosaženo.
„Hlavním problémem je, že ten největší znečišťovatel není přítomen, a to je Čína. Čína v podstatě oznámila, že nejen že nebude snižovat emise, ale dokonce do roku 2030 je bude navyšovat. Otevírá nové hnědouhelné elektrárny a mluví o závazku někde v roku 2060. Evropa je vlastně jediný kontinent, který plní své závazky z klimatické konference v Paříži,“ prohlásil Andrej Babiš.
Podle českého premiéra je Evropa jediným kontinentem, jenž vyvíjí obrovské úsilí na ochranu klimatu, které se ale negativně promítá do její ekonomiky, cen energií, do zaměstnanosti. „Z mého pohledu konference nepřinesla nic nového. Stanoviska jsou stále stejná.Jsou to apely na všechny státy světa, ale ne všichni se zkrátka snaží jako Evropa. Evropa si musí říci, do jaké míry ta opatření, která se mají diskutovat, poznačí její konkurenceschopnost vůči Spojeným státům, vůči Číně, vůči ostatním zemím,“ konstatoval A. Babiš.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce si Česká republika dala za cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o 20 procent oproti roku 2005. „To jsme splnili a jsme na velmi dobré cestě splnit i cíl snížení emisí o třicet procent do roku 2030. Zdůrazňuji oproti roku 2005. Kromě toho plníme náš cíl oproti roku 1990, kdy už jsme náš cíl roku 2030 splnili o takřka deset let dříve, takže se nemáme za co stydět,” připomněl ministr Richard Brabec. „Jsem naprosto přesvědčen, že to, co máme ve své moci, je adaptace. Přizpůsobení se změnám klimatu. V tom samozřejmě nehraje roli ani Čína ani Rusko ani Spojené státy, tady si můžeme pomoct sami. A naše vláda udělala doslova desetitisíce konkrétních adaptačních opatření na to, jak zadržet vodu v krajině, jak sázet stovky milionů stromů. A to je ta cesta,” podotkl Richard Brabec. Česká republika podle něj musí být připravena na změny klimatu, které nepochybně přijdou a které se už dnes dějí, a to je úkol i pro příští vládu.
Premiér Andrej Babiš se zúčastnil zahájení klimatické konference na vysoké úrovni. Expertní diskuze budou probíhat až do 12. listopadu 2021. Původně se konference měla konat již v listopadu 2020, ale vzhledem k pandemii covidu-19 byla událost odložena.
Premiér Andrej Babiš vystoupil s projevem na klimatické konferenci COP 26, 1. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil 1. listopadu 2021 s projevem na mezinárodním klimatickém summit COP 26 ve skotském Glasgow.
Pane prezidente, excelence, dámy a pánové,
Ochrana životního prostředí je v posledních letech nahrazována bojem proti klimatické změně. Evropská unie usiluje o to, aby do roku 2050 dosáhla nulové úrovně emisí, jak je stanoveno v její Zelené dohodě. Oněch třináct legislativních návrhů nazvaných „Fit for 55“ jde mnohem dále než to, co Evropská unie přijala a na čem se dohodla.
Přitom je to jedině EU se svým zhruba devítiprocentním podílem na celosvětové produkci CO2,, kdo chce podniknout drastický krok k omezení své uhlíkové stopy. EU však nemůže dosáhnout ničeho bez účasti největších znečišťovatelů, například Číny nebo USA, kteří odpovídají za 27 a 15 procent celosvětových emisí CO2.
Navzdory těmto skutečnostem Evropská komise nadále předkládá nebezpečné návrhy, například návrh na zákaz spalovacích motorů v roce 2035 nebo na zavedení emisních povolenek pro dopravu a individuální bydlení. Kvůli nevhodné legislativě a spekulacím se cena emisních povolenek vymkla kontrole, což má za následek prudce rostoucí ceny elektřiny. V důsledku toho a v souvislosti s rychle rostoucími cenami zemního plynu, vyvolanými většinou mocenskými hrami mezi jednotlivými státy, může být mnoho Evropanů ohroženo energetickou chudobou.
Namísto sjednání dlouhodobých kontraktů s Ruskem se evropští politici horlivě snaží zablokovat tranzitní kapacitu plynovodů Nord Stream 2 a Opal s poukazem na obavy z budoucí závislosti EU na Rusku. Dámy a pánové, možná to bude pro vás novinkou, ale my už jsme závislí na ruském zemním plynu a budeme na něm nadále závislí nejméně po dobu příštích dvaceti až třiceti let. Žádný jiný způsob, upřímně řečeno, neexistuje, jelikož EU potřebuje ročně 400 miliard krychlových metrů zemního plynu, ale vyrábí pouze 50 miliard.
Návrhy „Fit for 55“ neberou na zřetel podmínky a dispozice jednotlivých členských států ani poměr průmyslu k HDP. Evropská komise nepředkládá žádné hodnocení dopadu těchto návrhů ani žádná oponující stanoviska. Nevíme, zda tyto cíle nejsou příliš ambiciózní. Nemáme představu, kolik bude stát taková transformace, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.
Pro jednotlivé členské státy je zcela zásadní zvolit si vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Česká republika se nemůže spoléhat výhradně na obnovitelnou energii – naše krajina a klimatické podmínky to prostě neumožňují. Jedinými prostředky, pomocí nichž může Česká republika dosáhnout nulové emise CO2, jsou jaderná energie a zemní plyn. Zejména jaderná energie představuje čistý, bezpečný, spolehlivý a nenákladný zdroj elektřiny a členské státy EU a Evropská komise by to měly uznat.
Zelená dohoda může přinést obrovské sociální, hospodářské, politické a geopolitické náklady. Náklady, které by mohly vyvolat ohromné napětí ve společnosti a mezi spojenci, otevřít dveře radikálům a ohrozit naši demokracii. Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti EU, za zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, za rozpad průmyslu a nakonec i za zničení životního prostředí, které hodlá chránit.
Zelená dohoda prostě chce příliš mnoho, příliš brzy a za jakoukoli cenu. S ohledem na současnou situaci na trhu, na rostoucí ceny energií a komodit, na narušení dodavatelských řetězců a nedostatek zboží se domnívám, že je nezbytné stanovit realistickou strategii pro uplatňování Zelené dohody – musíme spočítat její náklady, posoudit její dopad, stanovit individuální cíle a poskytnout členským státům EU maximální flexibilitu.
Tato konference se skutečně koná v pravý čas. Nedávný vývoj pro nás představuje naléhavý signál k tomu, že musíme začít přistupovat k zelené politice bez ideologie, kriticky a racionálně a musíme prosazovat změny postupně a hospodářsky, politicky a sociálně udržitelným způsobem.
Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 27. října 2021.
Ve středu 27. října proběhlo ve Strakově akademii další z pravidelných zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). K hlavním bodům jednání patřily Národní plán obnovy, Implementace Metodiky hodnocení 2017+ a výsledky mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur.
V prvém bodu jednání k podpoře vědy a výzkumu z Národního plánu obnovy (NPO) se členové RVVI zabývali dvěma souvislými tématy – přípravou prováděcí dokumentace pro implementaci NPO za přizvání relevantních náměstků Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a pokračující diskusí k variantám zajištění chybějících finančních prostředků pro komponentu 5.2 v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu.
V této souvislosti proběhne jednání předsednictva Rady a MPO, Technologické agentury ČR a dalších poskytovatelů s cílem dohodnout zajištění prostředků pro příští veřejnou soutěž programu TREND a projednat možnosti realokace finančních prostředků v rámci NPO v příštím roce. Rada zároveň deklarovala svoji připravenost projednat na příštím zasedání návrhy rozpočtových opatření, pokud budou Technologickou agenturou ČR v součinnosti s MPO předloženy.
Pravidelným bodem jednání je Implementace Metodiky hodnocení 2017+. Na druhém říjnovém zasedání RVVI schválila nový Statut Odborných panelů a Statut Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů tak, aby odpovídaly aktuálním trendům a požadavkům.
Rada dále schválila návrh na obsazení funkce hlavního koordinátora hodnocení a na tuto nově zřízenou pozici jmenovala prof. RNDr. Tomáše Polívku, Ph.D. Členové RVVI zároveň poděkovali prof. Ing. Michaelu Šebkovi, DrSc., za dosavadní koncepční koordinaci hodnocení.
Rada také schválila návrh aktualizovaného složení Odborných panelů, návazně na požadavek zahájení pravidelné obměny jejich členů, a dle výsledků tajné volby doporučila svému předsedovi jmenovat
předsedou Odborného panelu 1. Natural Sciences prof. RNDr. Petra Štěpničku, Ph.D., DSc.,
předsedou Odborného panelu 2. Engineering and Technology prof. Ing. Františka Štěpánka, Ph.D.,
předsedou Odborného panelu 3. Medical Sciences prof. MUDr. Josefa Vymazala, DSc.,
předsedou Odborného panelu 4. Agricultural and Veterinary Sciences prof. Dr. Ing. Luboše Borůvku,
předsedou Odborného panelu 5. Social Sciences prof. PhDr. Davida Šmahela, Ph.D.
Odborné panely byly ustaveny jako poradní orgán RVVI za účelem hodnocení výzkumných organizací. Odborné panely zajišťují průběh každoročního hodnocení dle platné Metodiky 2017+.
V dalším z klíčových bodů zasedání RVVI pokračovala v jednání k tématu velkých výzkumných infrastruktur. Členové Rady byli informováni o výsledcích hodnocení mezinárodní komise. RVVI schválila stanovisko k provedenému Mezinárodnímu peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur uskutečněnému v roce 2021.
„Velké výzkumné infrastruktury představují významný nástroj podpory české vědy a výzkumu s mezinárodním přesahem. Jakkoliv jde o nástroj v gesci Ministerstva školství, Rada vlády v souvislosti s připravovaným hodnocením a návrhem nových infrastruktur vstupuje do procesu přípravy tohoto nástroje a zdůvodňuje a navrhuje vládě jejich financování.
Aktuálně jsme se soustředili zejména na přípravu formulování parametrů posuzování socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur na společnost, ekonomiku a hospodářství,“ sdělil k průběhu jednání první místopředseda RVVI Pavel Baran.
RVVI se dále mj. věnovala námětům pro činnost Rady v následujícím období a problematice otevřeného přístupu k datům státní správy pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.
Prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.je profesorem v oboru biofyzika na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, do r. 2020 zde působil jako prorektor pro vědu a výzkum. Je autorem nebo spoluautorem 135 publikací v impaktovaných vědeckých časopisech (6530 citací ve Web of Science). Prof. Polívka je dále členem Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a dosud byl členem Odborného panelu Natural Sciences pro hodnocení dle Metodiky 2017+. Zpracovává také oponentury pro národní grantové agentury v Evropě, Skandinávii, Izraeli nebo USA.
Preventivní antigenní testování žáků a studentů základních, speciálních a středních škol a konzervatoří se od 8. listopadu rozšíří o další okresy, v nichž narostl počet nově nakažených osob nemocí covid-19 nad hranici stanovenou Ministerstvem zdravotnictví. Změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví schválila vláda Andreje Babiše na mimořádném jednání v pondělí 1. listopadu 2021.
Dvoukolovému antigennímu testování se ve dnech 8. a 15. listopadu budou muset podrobit všichni žáci a studenti základních a středních škol, kteří nedoloží potvrzení o prodělaném očkování, nemoci nebo platný test (tzv. OTN) v dalších 22 okresech České republiky a v hlavním městě Praze. Jedná se o okresy Beroun, Kolín, Praha-západ, Praha-východ, Strakonice, Český Krumlov, Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Rokycany, Louny, Olomouc, Šumperk, Jihlava, Blansko, Brno-město, Vyškov, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kroměříž, Vsetín a Zlín.
Jedná se o regiony, v nichž sedmidenní výskyt nově zjištěných případů onemocnění covid-19 překročil ke dni 30. října hodnotu 300 na 100 tisíc obyvatel. Tuto hranici stanovilo Ministerstvo zdravotnictví jako limitní pro spuštění preventivního testování ve školách už 27. října, kdy nařídilo povinné testy ve školách v okresech České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. První vlna testů v těchto regionech proběhla dnes, druhé kolo se bude konat za týden, tedy 8. listopadu.
Vláda zároveň rozhodla pro toto plošné testování uvolnit ze skladů Správy státních hmotných rezerv dalších 2 621 500 kusů testů určených k samotestování k detekci antigenů SARS-CoV-2 z přední části nosu s názvem SARS-COV-2 Antigen Rapid Test Cassette. Tyto testovací sady pořídilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv na základě usnesení vlády ze dne 6. dubna 2021 č. 352 a nyní budou prostřednictvím Hasičského záchranného sboru rozvezeny do škol, které mají za povinnost žáky otestovat.
Bezpečnostní rada státu vyhlásila další ročník výročních cen. Cena Bezpečnostní rady státu se uděluje kolektivům i jednotlivcům v hlavní a ve studentské kategorii za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky.
Návrhy na udělení Ceny je nutné doručit do 31. prosince 2021 na adresu: vedoucí Oddělení sekretariátu Bezpečnostní rady státu, Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 – Malá Strana, e-mail: sekretariat.brs@vlada.cz. Ceny budou uděleny ve druhém čtvrtletí roku 2022.
Cena se uděluje každoročně za významná díla v oblasti bezpečnostní a obranné politiky České republiky nebo za aktivní činnost v bezpečnostní komunitě a také za celoživotní prospěšnou práci v oblasti bezpečnostní a obranné politiky České republiky a její osvěty.
Do soutěže mohou být navrhována publikovaná i nepublikovaná díla z oblasti bezpečnostní a obranné politiky České republiky. Tyto návrhy předkládají jednotlivci či instituce nebo autoři děl, kteří je mohou přihlásit osobně jako zadání do soutěže. Dále mohou být do soutěže navrhovány osobnosti aktivně pracující v bezpečnostní komunitě a osobnosti za celoživotní prospěšnou práci v oblasti bezpečnostní a obranné politiky a její osvěty. Tyto návrhy předkládají ministři, vedoucí ústředních správních úřadů, hejtmani krajů a primátor hlavního města Prahy, rektoři univerzit (veřejných vysokých škol), Univerzity obrany a Policejní akademie.
K posouzení se přijímají díla buď v písemné podobě (v jednom výtisku) nebo v elektronické podobě (e-mailem na sekretariat.brs@vlada.cz) českých i cizích státních příslušníků v jazyce českém s převážným zaměřením na českou problematiku. Nepublikované práce jsou předkládány anonymně s udáním jména a adresy v zalepené obálce. Vítězné práce jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu vlády České republiky.
Návrh na ocenění osobnosti nebo kolektivu musí obsahovat jméno a příjmení kandidáta, datum narození, povolání, adresu bydliště a pracoviště, telefon, e-mail, stručnou charakteristiku kandidáta a jeho díla a zdůvodnění návrhu na udělení Ceny. U kolektivu název navrženého kolektivu, jméno a příjmení jeho vedoucího, adresu pracoviště, telefon, e-mail, stručnou charakteristiku kolektivu a jeho díla a zdůvodnění návrhu na udělení Ceny. Všechny platné návrhy posoudí Komise pro udělování Ceny.
Bezpečnostní rada státu udělí v hlavní kategorii nejvýše tři Ceny, ve studentské kategorii nejvýše dvě Ceny. Jednotlivci nebo členové kolektivu ve studentské kategorii musí být studenty studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském programu nebo absolventy do jednoho roku po řádném ukončení studia v příslušném studijním programu. Významná díla mohou být doporučena k vydání. Cena se neuděluje in memoriam.
Stejně jako loni, tak i letos je dnešní sváteční den jiný. Stejně jako loni, tak i letos do oslav 28. října zasáhla nemoc.
Loni to byla pandemie covidu, letos se k ní ještě přidala nemoc pana prezidenta.
V souvislosti s touto zvláštní situací se mi vybavilo přísloví, že „zdravý člověk má tisíc přání, ale nemocný jen jedno“.
A protože každému z nás může nemoc nečekaně převrátit život vzhůru nohama, tak si myslím, že bychom měli panu prezidentovi popřát co nejrychlejší uzdravení.
Toto je přesně ten moment, kdy bychom měli zkrotit naše případné antipatie a kdy by politika měla jít stranou.
Zdraví si skutečně vážíme, bohužel až když o něj přijdeme. Všichni cítíme, že sílící pandemie a situace po volbách atmosféru v naší společnosti ještě víc rozjitřily. Vývoj doma i ve světě tomu také nepomáhá. Zvlášť nyní kvůli rostoucím cenám energií, situaci v automobilovém průmyslu a výraznému zvyšování cen ve stavebnictví, službách a dalších odvětvích.
Z novinových titulků se zdá, že se na nás řítí jedna pohroma za druhou. Možná i nás tak trochu zachvátila nemoc. A možná je to nejen nemoc těla, ale i nemoc duše.
Proto si myslím, že bychom se měli – a zvlášť v tento sváteční den – zastavit a zhodnotit situaci s chladnou hlavou.
Ano, ten výhled není zrovna optimistický, ale naše republika a náš národ se dokázal vyrovnat s mnohem horšími obdobími. V minulém století nás nezlomily dvě okupace a dlouhé roky nesvobody. A v tomto století jsme museli čelit různým přírodním katastrofám či politickým krizím.
Samozřejmě, že naše neshody bývají někdy vyostřené, koneckonců i o tom je demokracie. Ale právě v těch nejtemnějších dobách a během těch nejsložitějších situací, kdy bylo opravdu zle, náš národ vždycky držel při sobě. Vždycky nás dokázalo spojit, když jsme cítili, že budoucnost naší země a našich dětí je v ohrožení.
Je pravda, že v následujících letech se budeme muset mnohem více spoléhat sami na sebe, ale jestli jsem o něčem bytostně přesvědčený, tak o tom, že jsme národem neskutečně houževnatým, vynalézavým a srdečným. A proto nemám obavy, že bychom si nedokázali poradit se vším, co přijde.
Brzy bude naše země mít novou vládu, která, doufám, bude dál bojovat za české zájmy a zvyšovat životní úroveň našich občanů. Ponecháme-li na moment stranou každodenní politiku, tak čísla jasně hrají ve prospěch České republiky a její výchozí pozice je dobrá. Ať už ekonomicky jako jednoho z nejméně zadlužených států Evropské unie, tak i politicky jako země, která v EU důrazně hájí národní zájmy, nebojí se použít právo veta a je slyšet. Strach proto není na místě. Pevně věřím, že ani nový kabinet naši zemi a naše občany nedá.
Moc bych si přál, aby na sebe politici pohlíželi jako na soupeře, nikoli jako na nepřátele, aby lidé začali jiným názorům naslouchat, ne je shazovat, a aby se naše společnost začala vyrovnávat s tou, jestli to tak můžu říct, nemocí duše, která ji trápí.
A pokud jde o tu nemoc těla, tak musím znovu všechny vyzvat: prosím, běžte se očkovat. Vím, že celá ta pandemie je dlouhá, protivná a únavná. Ale očkování je ten jediný nástroj, který proti koronaviru máme. Pro klid našich dětí, našich blízkých, našich rodin, našich přátel i pro klid celé naší země, nechte se očkovat. Ať naše Vánoce mohou být šťastné a veselé.
Závěrem mi ještě dovolte poděkovat vám všem za důvěru a za ty čtyři roky, kdy jsem mohl být vaším premiérem. Byla to pro mě velká čest. A jako doposud budu dále usilovat o to, aby Česká republika byla úspěšná i v budoucnu.
Přeji vám vše dobré ke státnímu svátku naší země, České republiky.
