„Je to snad nejdůležitější datum v rámci naší historie a naši předci dělali všechno proto, aby vznikl náš samostatný stát. A s nadšením ho budovali a budovali ho skvěle, protože za první republiky jsme patřili mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa. Byli jsme největší výrobci vojenské techniky na světě a přinesli jsme světu plno inovací,“ řekl předseda vlády Andrej Babiš po pietním aktu na Vítkově.

Oslav výročí vzniku Československa se zúčastnili také předseda Senátu, ministr obrany Lubomír Metnar, představitelé armády, váleční veteráni a další významní představitelé státu.

Sociální partneři i zástupci vlády odmítli zavádění prokazování tzv. OTN u zaměstnanců. „Poprosil jsem kolegy z Ústředního krizového štábu, aby příště podobné návrhy předkládali nejdříve na Radě vlády pro zdravotní rizika, abychom zbytečně neinformovali veřejnost o věcech, které určitě Rada ani naše vláda nepřijmou. Takže ta diskuse už byla de facto zbytečná, to se vysvětlilo,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

Členové tripartity se shodli, že jednoznačnou prioritou všech zúčastněných stran zůstává vysoká proočkovanost populace. „Domlouvali jsme se, jak bychom mohli ještě společně více propagovat očkování jako jediné řešení stávající situace v covid-19,“ uvedl předseda vlády.

Sociální partneři také diskutovali růst minimální mzdy, avšak na její konkrétní výši nebyla nalezena shoda. „Na minulé vládě jsme to začali diskutovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje 16 600 korun, takže je to jiný návrh, než byl na stole před volbami. Příští vláda bude v pátek 5. listopadu a předpokládám, že tam už tento problém dořešíme a odhlasujeme,“ řekl premiér Babiš.

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se zabývali také zavedením programu Antivirus v automobilovém průmyslu, kde vláda čeká na stanovisko Evropské komise, a situací v energetice v souvislosti s dopady rostoucích cen elektřiny a plynu na domácnosti.

„Včera večer jsme to řešili na úrovni ministrů, dnes k tomu zasedla komise, kde byli zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Řešíme možnost poskytnutí další pomoci prostřednictvím institutu mimořádná okamžitá pomoc kromě snížení DPH a náhrady za POZE, které už jsme avizovali a schválili. Ale tyto formy pomoci samozřejmě nejsou okamžité, takže chceme ještě řešit tuto záležitost, protože pro spotřebitele ty zálohy, které teď firmy navrhují, jsou obrovské. Jsme přesvědčeni, že těmto lidem je potřeba pomoci velice rychle, a hledáme k tomu řešení,“ prohlásil předseda vlády.

Předchozí jednání Rady hospodářské a sociální dohody proběhlo minulý týden. V posledních pěti týdnech se jedná o třetí zasedání sociálních partnerů se zástupci vlády. V letošním roce se jednalo o osmé jednání tripartity. Sociální partneři závěrem vyjádřili poděkování vládě Andreje Babiše za vedení intenzivního sociálního dialogu.

Návrh novely zákonů o krizovém řízení a o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky vláda projednala a schválila už 7. prosince 2020. Poslanecká sněmovna ale před volbami nedokázala přehlasovat veto Senátu, a zákon tak nebyl schválen.

Vláda Andreje Babiše ale považuje zpřísnění postihů pro podnikatelské subjekty, které ignorují platná protiepidemická opatření, za důležitou součást boje s pandemií nemoci covid-19. Proto stejný návrh předloží k posouzení i nové Poslanecké sněmovně. Legislativní předloha počítá se zavedením postihů právnických a podnikajících fyzických osob za porušení krizových opatření, fyzickým osobám by měly za totéž hrozit pokuty až 50 000 korun a oprávnění kontrolovat a sankcionovat dodržování platných opatření má výslovně získat i Policie ČR a obecní policie.

Vláda v reakci na rozvíjející se novou vlnu epidemie nemoci covid-19 rozhodla rovněž o změně podmínek cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus, schváleného vládou 31. března 2020. Období uznatelnosti výdajů režimu A bude nově končit až 31. prosince 2021 v případě, že příspěvek je poskytnut na krytí výdajů vzniklých z důvodů nařízení karantény nebo izolace zaměstnancům, tedy jestliže příspěvkem je kryt výdaj vzniklý vyplacením náhrady mzdy zaměstnancům v souladu s § 192 zákoníku práce za dobu nařízené karantény nebo izolace. Nejzazším datem pro uzavření dohody o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce České republiky bude 31. prosinec 2021 namísto dosud platného 31. října. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda vydala také souhlas se změnami v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví vyhlášených na základě pandemického zákona, která vstoupí v platnost od 1. listopadu. Ministerstvo v nich mimo jiné zavádí povinné testování pro děti v přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální a žáky základní školy, denní formy vzdělávání konzervatoře nebo denní formy vzdělávání střední školy v okresech nejvíce postižených aktuální vlnou pandemie covid-19: České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. Testování se uskuteční ve dvou vlnách 1. a 8. listopadu. Testování se vyhnou očkované děti a ty které doloží potvrzení o prodělané nemoci nebo platný negativní výsledek antigenního nebo PCR testu absolvovaného u poskytovatele zdravotních služeb.

Zaměstnanci škol a dalších školských zařízení budou muset ve stejných termínech doložit rovněž OTN, případně na místě podstoupí antigenní samotest. Pro děti i zaměstnance, kteří se testovat odmítnou, bude až na jasně stanovené výjimky platit povinnost nosit celou dobu ve škole nebo školském zařízení ochranu dýchacích cest – do 15 let roušku, pro starší respirátor. Povinnost prokázat se OTN budou mít i vysokoškoláci, kteří budou chtít být ubytováni na kolejích.

Upřesňuje se i mimořádné opatření k nošení ochrany dýchacích cest, kde se například doplňují výjimky z povinnosti používání respirátoru pro přesně stanovené zaměstnance – očkované pečující osoby v dětské skupině, zaměstnance v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zaměstnance ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školách zřízených při nich a ve střediscích výchovné péče při poskytování služeb internátní formou. Upřesňuje se i výjimka z povinnosti používání respirátorů pro osoby v době výkonu práce na pracovišti nebo v době výkonu jiné obdobné činnosti za podmínky postupu v souladu s přijatými a prováděnými hygienickými, technickými, organizačními a jinými opatřeními k prevenci rizik stanovenými zaměstnavatelem podle § 102 zákoníku práce za předpokladu, že jsou vybaveny alespoň jinými ochrannými prostředky (zdravotnickou obličejovou maskou). Více na strákách Ministerstva zdravotnictví.

Kabinet projednal také několik transpozičních novel zákonů, implementujících evropské předpisy, například zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty či autorského zákona, zabýval se několika kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu a projednal vstup do řízení před Ústavním soudem, které se týká zrušení části zákona o zdravotních službách. Vláda bude před Ústavním soudem požadovat zamítnutí derogačního návrhu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-25–rijna-2021-191367/.

Hlavním tématem prvního dne jednání byl prudký růst cen energií. Diskuze se soustředila na možná krátko a dlouhodobá řešení problému a jeho příčinám, včetně fungování systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).

„Na Evropské radě jsme jednali dlouho do noci a musím říct, že pro mě to bylo hlavně téma rostoucích cen energií. Je to skutečně o emisních povolenkách. Evropská komise prověří, jakým způsobem ten trh funguje a pokud zjistí nějaké iregulace, to znamená nějaké nesprávnosti, tak to bude řešit,“ uvedl český premiér.

Lídři se poté krátce věnovali aktuální situaci související s pandemií covid-19, zejména stavu proočkovanosti v EU, uznávání certifikátů třetích států a sdílení vakcín. „V ČR se nám situace opět zhoršuje, čísla nakažených rostou, takže je opravdu zásadní, aby se všichni nechali očkovat,“ uvedl premiér Babiš.

Evropská rada dále diskutovala také o stavu právního státu v souvislosti se situací v Polsku, kde ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva. „Je to složitý právní problém a úloha Evropské rady je v této oblasti omezená. Musíme se hlavně snažit, aby se z toho nestal otevřený konflikt uvnitř EU,“ řekl předseda vlády.

Během pracovní večeře lídři hovořili o obchodní politice EU. Shodli se, že se jedná o důležitý nástroj, prostřednictvím kterého může EU prosazovat své hodnoty. Na závěr prvního dne se lídři věnovali ještě vnějším vztahům, konkrétně přípravě na nadcházející mezinárodní summity, mimo jiné zasedání COP26 o změně klimatu, summit Východního partnerství a summit ASEM.

Druhý den zasedání měli lídři na programu téma migrace a digitální transformace. Ústředním tématem byla ochrana vnější hranice Unie v kontextu aktuální situace na hranicích s Běloruskem. Evropská rada odmítla pokusy o zneužívání migrace ze strany třetích zemí a vyzvala k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. Lídři se shodli na tom, že je nutné přijmout opatření, kterými by se členským státům na vnější hranici urychleně dostalo vhodné podpory z rozpočtu EU, včetně výstavby zařízení na ochranu hranic.

„Migrace je stále velké téma, obrovské téma. Migranti chodí různými trasami, začíná to být velký problém pro všechny. Dnes jsme se dlouho dohadovali na závěrech, které se rodily těžce. Nakonec došlo k nějakému kompromisu, ale migrace je znovu na stole. My na to máme stále stejný názor, že máme bojovat hlavně proti pašerákům. Evropské unii trvalo, myslím tím hlavně Evropské komisi a dalším členským státům, více než 5 nebo 6 let, než dospěli ke stejnému názoru. Došlo se ale tedy k závěrům, že Evropská komise předloží aktivní návrhy, které by řešily tuto situaci,“ shrnul Andrej Babiš.

Na závěr se Evropská rada zabývala pokrokem v digitální transformaci Evropy a v klíčových legislativních návrzích v oblasti digitální agendy.

Projekt Dřív než bude pozdě vznikl ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Sdružení praktických lékařů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, České asociace farmaceutických firem a Asociace provozovatelů lékárenských sítí a jeho cílem je podpořit zájem o prevenci mezi širokou veřejností. Reaguje na situaci vzniklou v souvislosti s rozšířením pandemie nemoci covid-19, kdy lidé ať už v důsledku omezování neodkladné péče zdravotnickými zařízeními a dalšími protiepidemickými opatřeními, nebo ze strachu z možné nákazy dramaticky omezili preventivní prohlídky a návštěvy praktických lékařů.

Odložení preventivních prohlídek, odkládání řešení zdravotních problémů vedlo podle lékařů k celkovému zhoršení zdravotního stavu české populace. Dva ze tří praktických lékařů, kteří se zapojili do průzkumu mezi členy Sdružení praktických lékařů ČR, se setkali s tím, že oddálení návštěvy lékaře způsobilo u pacientů vážné zhoršení zdravotní stavu. Více informací na https://www.drivnezbudepozde.cz/.

Osvětová kampaň, na jejíž podporu se ve čtvrtek kromě Kramářovy vily rozsvítily červenou barvou i další významné budovy v Praze, má pomoci tento stav opět zvrátit a upozornit na zdravotní rizika, která kvůli omezování prevence a včasné léčby mohou nastat.

Více o kampani naleznete také na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, jak ho vyjednalo Ministerstvo financí, nadále počítá se schodkem 376,6 miliardy korun. Předpokládané příjmy ministerstvo vyčíslilo na 1 551,1 miliardy korun, výdaje 1 927,7 miliardy korun. Zákonem se musela vláda zabývat znovu, protože předchozí návrh, schválený v souladu se zákonnými lhůtami koncem září, už nemohla projednat končící Poslanecká sněmovna. Do Sněmovny vzešlé z říjnových parlamentních voleb, je nutné všechny neprojednané návrhy legislativních změn předložit znovu. Podrobnosti o návrhu rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se také vrátila k projednávání opatření, která mají ulehčit odběratelům energií současnou situaci s dramatickým nárůstem jejich cen. Vláda předloží do Poslanecké sněmovny tři návrhy novel zákonů – zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Vláda v nich navrhuje, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně ve výši 21 procent uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, aby bylo možné kompenzovat zákazníkům části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie a aby na finanční krytí těchto podpůrných opatření bylo možné využít peněžní prostředky z aukcí emisních povolenek. Účinnost novely zákona o DPH vláda požaduje od 1. ledna 2022, změny v daních i ve využívání peněz z emisních povolenek ale podléhají souhlasu Evropské komise.

Vláda projednala také změny v protiepidemických opatřeních, které v souvislosti se sílící vlnou epidemie covid-19 připravilo Ministerstvo zdravotnictví. Od 25. října bude opět zavedena povinnost používat respirátor ve všech vnitřních prostorech budov včetně pracovišť až na stanovené výjimky, např. pro pedagogické pracovníky při výuce nebo pro zaměstnance, kteří budou na pracovišti sami.

Od 1. listopadu pak bude platit, že provozovatelé restaurací, klubů, diskoték a dalších obdobných provozoven budou mít povinnost kontrolovat OTN, zda má zákazník platný test, očkování či potvrzení o prodělání nemoci covid-19. Dojde také ke zkrácení doby platnosti testů – antigenní test bude nově platit jen 24 hodin, PCR test 72 hodin. Zároveň ministerstvo rozhodlo omezit úhradu preventivních testů na SARS-CoV-2. Nárok na bezplatné provedení testu (RAT antigenní test jednou za sedm dnů a dva PCR testy za kalendářní měsíc) budou mít nově jen osoby mladší 18 let, osoby, které se kvůli zdravotnímu stavu nemohou podrobit očkování a osoby, které podstoupily alespoň jednu dávku očkování.

Zároveň se ale zvyšuje věková hranice dětí, které se nemusejí prokazovat OTN, ze šesti na dvanáct let, a pokud se bude jednat o organizovanou sportovní soutěž, zvyšuje se tato věková hranice na 18 let.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-20–rijna-2021-191273/.