Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych vás jménem Bezpečnostní rady státu co nejsrdečněji přivítal na dnešním slavnostním vyhlášení Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2021.

Cena Bezpečnostní rady státu se od roku 2017 uděluje osobnostem a kolektivům, které se významně zasloužily o bezpečnostní politiku ČR. Navazuje tím na cenu Jaroslava Jandy udělovanou již od roku 2002.

Naším cílem je ocenit nejen zástupce z řad bezpečnostní komunity, ale také z řad odborné veřejnosti a studentů za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky naší země.

Její důležitost dnes rezonuje daleko více než dřív. Čelíme novým hrozbám, které stírají kdysi jednoznačnou hranici mezi mírem a konfliktem a berou na sebe čím dál častěji podobu dezinformačních kampaní. Hrozby, které se nám v nedávné minulosti zdály být vzdálené nebo překonané, jsou znovu aktuální a jsou realitou pro miliony lidí v různých, dříve bezpečných, zemích. Různě motivované útoky na civilní osoby na ulicích, v obchodních a kulturních střediscích či dopravních prostředcích ve světových metropolích jsou stále aktuální a objevily se ale i hrozby nové, například oblast kybernetické kriminality nebo masová neřízená migrace, možná řízená pašeráky.

Naší zemi se nevyhýbají a jsou pro nás závažnou hrozbou i přírodní pohromy, na které musíme být připraveni a které musíme umět zdolávat. Příkladem je současná pandemie koronaviru se závažnými dopady v celém světě.

Česká republika je při řešení otázek bezpečnosti aktivní a reaguje na změny v bezpečnostním prostředí. Nové hrozby sebou přináší také nové výzvy a odpověď na ně již nemůže být omezená jen na činnost příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, ale musí mít nutně celospolečenský charakter.

A proto jsem rád, že máme možnost cenou Bezpečnostní rady státu ocenit nejen aktivní činnost v bezpečnostní komunitě, ale také významná díla týkající se bezpečnostní a obranné politiky České republiky, a samozřejmě celoživotní přínos této oblasti a osvětu o ní. Přínos, který významně přispěl k bezpečnosti všech občanů naší země, a díky kterému jsme dobrými spojenci našim partnerům.

Chci Vás ujistit, že vláda České republiky i Bezpečnostní rada státu se problematikou bezpečnosti pravidelně vážně zabývají a je pro nás důležité, aby bezpečnostní systém našeho státu byl funkční, spolehlivý a připravený řešit bezpečnostní problémy. Protože víme, že v bezpečném prostředí se naší zemi bude dařit a bude prosperovat.

Vážené dámy, vážení pánové, jsem si vědom toho, že mnoho z vás přítomných má významný podíl na zajišťování bezpečnosti naší země, a všichni si uvědomujeme, že do budoucnosti je nadále potřebné posilovat bezpečnostní politiku naší země.

Dovolte mi, abych Vám za spolupráci na tomto důležitém úkolu poděkoval a popřál Vám mnoho úspěchů.

Andrej Babiš, předseda vlády

V letošním roce se jedná o páté zasedání tripartity a současně o desáté společné videokonferenční jednání. Pracovní týmy a regionální tripartity se postupně začínají vracet k prezenční formě jednání.

Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2022

Prioritami rozpočtu jsou úspory na provozu státu, investice za 189 mld. Kč, růst důchodů, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků. Schválený návrh rozpočtu počítá s dalším meziročním zvýšením výdajů na vědu a výzkum, a to o 300 mil. Kč na celkových 48 mld. Kč. Návrh státního rozpočtu počítá s celkovými příjmy 1 485,7 mld. Kč a výdaji ve výši 1 875,7 mld. Kč.

Návrh směrnice o evropské minimální mzdě

Hlavním cílem směrnice je zlepšit pracovní podmínky, resp. odměňování v EU prostřednictvím přiměřených minimálních mezd. Směrnice požaduje, aby členské státy na národní úrovni nastavily předvídatelný proces stanovování a valorizace minimální mzdy. Směrnice nepředepisuje konkrétní výši minimální mzdy ani konkrétní „vzorec“ pro její výpočet. Podstata návrhu směrnice odpovídá prioritám vlády vyjádřeným v programovém prohlášení vlády, a to jak na národní úrovni, tak v evropské politice.

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2022

Podle posledních dostupných údajů vyplývá, že minimální mzdou bylo odměňováno cca 3,9 % zaměstnanců, tj. 139 tis. osob. Zvýšení minimální mzdy o 2 800 Kč na 18 000 Kč znamená meziroční nárůst minimální mzdy o 18,4 %. Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení minimální mzdy o 600 Kč na úroveň 15 200 Kč za měsíc. Sociální partneři a zástupci vlády nenalezli vzájemnou shodu na navýšení minimální mzdy pro nadcházející rok.

Návrh novely zákona o významné tržní síle

Novela stanoví pravidla v oblasti uzavírání dodavatelských smluv a vymezí seznam nekalých obchodních praktik při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků. Cílem je dohoda na společném evropském rámci, která zajistí ochranu pro zemědělce a jiné dodavatele zemědělsko-potravinářských produktů proti nekalým obchodním praktikám.

Rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o digitalizaci

Rámcová dohoda je samostatnou iniciativou zaměřenou na maximalizaci ekonomických přínosů a minimalizaci sociálních rizik spojených s probíhající digitální přeměnou v EU a jejích členských státech.

Novým nařízením vlády se od 1. ledna 2022 zvýší vyměřovací základ za státního pojištěnce na 14 570 korun. V důsledku toho se platba státu na jednu osobu měsíčně zvýší o 200 korun na 1 967 korun, a zdravotní pojišťovny tak získají od státu navíc zhruba 14,35 miliardy korun. Toto navýšení jim má pomoci vykompenzovat ztráty a zvýšené výdaje, které zdravotní pojišťovny měly a mají v období pandemie covid-19. Pokud by stát platby za své pojištěnce pro příští rok nenavýšil, reálně by hrozilo vyčerpání veškerých finančních rezerv, které zdravotní pojišťovny mají například na saturování výpadků příjmů v období ekonomických krizí. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda schválila také přesun finančních prostředků na podporu subjektů působících v kultuře, které jsou rovněž dramaticky postiženy výpadkem příjmů v období pandemie. Ministerstvo financí převede ve prospěch rozpočtu Ministerstva kultury prostředky na podporu veřejného sektoru až 420 milionů korun. Tyto prostředky rezort kultury použije například na podporu zpřístupňování umění prostřednictvím digitálních médií, na podporu české literatury či na dofinancování výpadků příjmů státem i soukromými subjekty zřizovaných divadel, orchestrů, pěveckých sborů, muzeí či galerií.

Kabinet projednal také poskytnutí několika humanitárních darů do zahraničí. V rámci programu MEDEVAC pošle 5 milionů korun organizaci Světlo pro svět na projekt zvyšování kvality oftalmologické péče v regionu Hauts-Bassins v Burkině Faso. V rámci programu Pomoc na místě pak vyplatí tři peněžní dary v celkové výši 70 milionů korun na pomoc zemím postiženým migrační vlnou. Dvacet milionů korun půjde Mezinárodní organizaci pro migraci na projekt Podpora migračního systému Bosny a Hercegoviny v oblasti posílení dobrovolných návratů a sběru dat, 25 milionů korun Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na projekt Podpora živobytí syrských uprchlíků v Jordánsku a stejná částka bude připsána ve prospěch EUCAP Sahel Niger na projekt Zřízení mobilních jednotek k ochraně jižní hranice Nigeru. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda se zabývala také několika legislativními materiály. Schválila mimo jiné novelu nařízení vlády o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví. Tato novela bude znamenat přesunutí administrace žádostí programu řízené ekonomické migrace s názvem Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví ze Zastupitelského úřadu v Kyjevě na Generální konzulát ve Lvově, čímž dojde ke sjednocení místa administrace všech programů řízené ekonomické migrace na Ukrajině a ke zjednodušení administrativy s těmito vízy.

Vláda odsouhlasila několik změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. S platností od zítřka, tedy od úterý 22. června, se do pravidel pro prokazování se certifikátem o očkování doplňují i certifikáty v anglickém jazyce vydané oprávněným subjektem v České republice a členských státech EU a také certifikáty vydané ve třetích zemích občanovi České republiky nebo občanovi Evropské unie s vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou republikou, že byl plně naočkován látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou. Vzory schválených národních certifikátů zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách.

Druhá změna se týká změn v omezeních maloobchodu a služeb, které měly původně začít platit od 1. července. Jedná se například o snížení limitu prodejní plochy na jednoho zákazníka, navýšení limitů počtu osob na venkovní a vnitřní akce či povolení živé hudby v restauracích, barech nebo hudebních klubech, což vláda odsouhlasila už minulé pondělí. Nově ale tyto změny s drobnými úpravami začnou platit už od pondělí 26. června. Zpřesňují se třeba pravidla pro případ pozitivního testu na covid-19 zjištěného během vícedenní akce pro děti a mládež.

Vláda schválila také čtyři materiály Ministerstva vnitra týkající se bezpečnosti: Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti, Akční plán boje proti terorismu 2021 a Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-21-cervna-2021-189281/.

Vážené excelence, dámy a pánové!

Děkuji za možnost zahájit tuto každoroční konferenci, která je věnována Evropské unii a rovněž euroatlantickým vazbám a otázkám. Začnu Evropou a Evropskou unií. Česká republika je pevnou součástí Evropské unie a pro mne by členství v této unii nemělo být předmětem politické diskuze. Evropská unie tu bude stále a Česká republika bude stále její součástí.

Ale být pevnou součástí Unie neznamená, že bychom měli automaticky přijímat vše, co vymyslí eurokraté v Bruselu nebo progresívní politické elity ve velkých státech. Být pevnou součástí Unie znamená, že jsme jejím velmi aktivním členem a v případě potřeby budeme mít odvahu kritizovat. Neměli bychom automaticky odsouhlasit vše, co je v zájmu velkých států. Musíme v Unii neustále bojovat za své národní zájmy a neměli bychom v tomto směru být naivní, neboť všechny členské země v tomto klubu bojují za své národní zájmy.

Jsme středně velká evropská země, s tradicí vyspělého průmyslu a orientace na export. Pro nás je nejvýznamnějším výdobytkem EU vytvoření společného trhu s volným pohybem osob, zboží, služeb a investic.

Z hlediska HDP je EU největším trhem na světě, ale čtyř uvedených složek volnosti nebylo ještě dosaženo v plném rozsahu. Naší prioritou je to, aby se Evropská unie namísto nalézání stále nových oblastí integrace soustředila na splnění všech těchto základních svobod, které společný trh přináší. O nových oblastech integrace bychom měli přemýšlet teprve tehdy, až bude jednotný trh fungovat na plný výkon.

Jsme pro méně regulací a méně byrokracie. Našim přirozeným spojencem bylo v tomto směru Spojené království, jehož odchodu z Unie litujeme, ale musíme tuto politiku prosazovat, ať s Británií, nebo bez ní.

Ekonomický růst EU je v posledních desetiletích pomalejší než v USA nebo Asii. Nové členské země si v tomto ohledu vedou o něco lépe, ale Evropská unie by měla usilovat o nižší míru zdanění, méně regulací, méně byrokracie a vyšší dynamiku, více kreativity a více inovací. Zdá se, že EU je mistr světa v regulacích, ale nemá dost mistrů v technologických oborech.

Naší prioritou je rovněž sjednocení vnějších hranic Schengenského prostoru a vnějších hranic EU. Plně podporujeme integraci zemí západního Balkánu do EU. Chceme přísnější kontroly na vnějších hranicích EU. Migrační politika by měla být pevně v rukou členských států a žadatelé o azyl by měli projít řádným vyřizovacím procesem na kontrolních stanovištích spravovaných EU a nacházejících se mimo její území.

Evropská unie je ekonomicky silná, ale tuto sílu neumí projektovat ani do oblastí úzce spjatých s Evropskou unií. Když se něco například stane na Blízkém východě, zapojí se do toho Rusko, Turecko, Spojené státy, ale EU není nikde vidět, bohužel.

Evropská unie má sbor pro zahraniční politiku a takzvanou vnější službu, ale o jejich obsahu a o našich společných politických zájmech neprobíhá žádná diskuze.

Pro naši zem je kromě EU důležitá i skupina V-4. V rámci EU by měly takovéto překrývající se dobrovolné skupiny existovat, protože EU je díky nim živější, rušnější a barevnější. Členové V-4 mají některé důležité společné zájmy. Máme společnou historii spjatou s komunismem, a proto se nadšeně nevrháme na každou progresívní problematiku, od otevřenosti k migraci až po všechny aspekty politické korektnosti a klimatické otázky. Struktura našich ekonomik je do jisté míry podobná. Jsme stále příjemci prostředků z EU, ale naše společnosti platí velké dividendy svým mateřským firmám v zahraničí a náš finanční sektor je téměř naprosto řízen mateřskými společnostmi v původních členských zemích EU.

Velmi důležitými tématy jsou pro nás energetická bezpečnost a diverzifikace zdrojů. V našem národním zájmu je rozvoj jaderné energetiky a možnost investovat do jaderných zdrojů. Nemůžeme se opírat o víru, že se větrná nebo sluneční energie postará o všechno.

A nyní se ve stručnosti zmíním o některých transatlantických otázkách. Pro nás je transatlantický prostor prostorem demokracie, svobody, volnosti, zákona a pořádku a svobody podnikání a tržní ekonomiky. Toto jsou naše hodnoty, které dohromady můžeme nazývat Západem: k němu můžeme přidat asijské demokratické státy s tržní ekonomikou, jako Japonsko a Jižní Koreu, a rovněž Izrael, Austrálii a Nový Zéland. Všechny tyto státy, plnohodnotné demokracie s tržní ekonomikou, by měly v budoucnu navzájem více spolupracovat.

Evropa pro Spojené státy a Severní Ameriku nepředstavuje hrozbu a měli bychom být schopni uzavírat dohody a smlouvy o volném obchodu se všemi demokratickými zeměmi. EU a USA by neměly jenom soutěžit, ale také více spolupracovat v oblasti technologií, výzkumu, vývoje a inovací.

To je jedna oblast: další je bezpečnost a obrana v rámci NATO. Česká republika je odpovědným a aktivním členem Aliance. Zapojujeme se do všech nejdůležitějších misí a bereme nasazení našich vojáků velmi vážně. Moje vláda mimochodem byla první vládou v historii této země, která koupila od USA důležitý vojenský materiál, konkrétně vrtulníky. Věříme, že i investice tohoto typu posilují vzájemné transatlantické partnerství.

Byli jsme první vládou, která měla odvahu striktně omezit velikost ruského velvyslanectví a vypovědět všechny známé špióny a agenty. V budoucnu bude atlantická bezpečnost – stejně jako veškerá bezpečnost – záviset ve větší míře na technologiích, umělé inteligenci, kybernetické bezpečnosti, ochraně dat atd. Úspěch transatlantické spolupráce v příštích letech závisí i na intenzitě spolupráce v těchto klíčových technologických oborech budoucnosti.

Děkuji vám, a ať je tato konference úspěšná! Hodně štěstí.

Andrej Babiš, předseda vlády

Nestátní vlastníci a provozovatelé hradů, zámků, církevních objektů či skanzenů budou moci od státu získat úhradu až 80 procent provozních nákladů vztahujících se k činnosti provozování kulturní nemovité památky za rok 2020, a to formou paušálu z rozdílu prodaných vstupenek v roce 2019 za měsíce březen, duben, květen, říjen, listopad a prosinec a 2020 za stejné období. Jeden podnikatelský subjekt, který provozuje celoročně či sezónně veřejně přístupnou nemovitou kulturní památku v jiném než státním vlastnictví zpřístupněnou za vstupné, bude moci získat až čtyři miliony korun. Umožní to rozšíření dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu Covid – Kultura, které vláda odsouhlasila.

Vláda schválila také návrh nového zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Tento zákon má umožnit voličům v říjnových parlamentních volbách, aby i v případě nařízené karantény či izolace mohli využít svého práva hlasovat. Návrh v těchto případech počítá, podobně jako tomu bylo při loňských krajských a senátních volbách, například s drive-in hlasováním, s hlasováním v do přenosné volební schránky nebo s hlasováním při uzavřeném pobytovém zařízení. Nový zákon by měl být uplatněn při volbách pouze tehdy, bude-li 15. září v ČR stále platit stav pandemické pohotovosti nebo nouzový stav vyhlášený alespoň na části území republiky. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil rovněž plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2022. Na tuto rozvojovou pomoc, kterou bude Česká republika realizovat především v prioritních zemích – Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii, je v rozpočtu na rok 2022 navrženo 987,166 milionu korun.

Vláda odsouhlasila i navýšení rozpočtu Správy Pražského hradu o 200 milionů korun. Jedná se o náhradu výpadku příjmů Správy Pražského hradu vzniklého kvůli vládním protiepidemickým opatřením, kdy se na Pražském hradě nemohly konat společenské a další komerční akce, propadly se příjmy z pronájmů i z turistického ruchu.

Vláda projednala také změny v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od úterý 15. června se ruší přísnější pravidla pro nošení ochrany dýchacích cest ve školách a na pracovištích v Jihočeském, Libereckém a Zlínském kraji. Upravují se i podmínky pro nařizování izolace a karantény. Mezi výjimky z nařízení karantény a izolace se doplňují držitelé certifikátu o provedeném očkování, a to i pro certifikáty zemí EU a v dalších zemích s nízkým rizikem nákazy, na druhou stranu se ale ruší dosavadní výjimka pro osoby, které prošly první dávkou dvoudávkového očkovacího schématu. Do karantény či izolace nebudou muset ti, kteří jsou 14 dnů po ukončení vakcinace. Mění se i podmínky pro testování studentů na vysokých školách, kde se prodlužuje platnost RT-PCR testů na sedm dnů a uznávat se budou i testy provedené v zaměstnání a samotesty.

Od 1. července pak vláda odsouhlasila další rozvolnění pravidel pro činnost maloobchodu a služeb. Mezi změnami jsou například zvýšení maximálního počtu zákazníků v provozovně, zoo či v muzeích a na hradech, konec zákazu živé hudební produkce v restauracích či na diskotékách, zvýšení limitu povolené kapacity u bazénů, wellnes či saun na 75 procent či konec povinnosti pro kadeřníky či pedikéry obsluhovat v režimu jeden na jednoho a vést evidenci zákazníků.

Zvýší se i maximální počty povolených osob u zájmových akcí pro děti a mládež, pro pořádání spolkových, tanečních, kulturních či sportovních akcí, a to na 500 uvnitř budov a 1 000 venku. Pro dětské tábory a podobné dlouhodobé akce se ruší povinnost znovu se testovat po sedmi dnech, avšak za podmínky, že před odjezdem absolvují všichni účastníci, kteří mají povinnost se otestovat, výhradně RT-PCR test. Zvýší se i počty povolených diváků na koncertech a dalších kulturních, sportovních a vzdělávacích akcích, a to na 5 000 venku a 2 000 uvnitř a povolen bude i vstup diváků na stání za podmínky jeden divák na čtyři metry plochy určené k stání. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda se seznámila také s výroční zprávou o stavu veřejných zakázek. I přes dopady epidemie covid-19 došlo k nárůstu trhu veřejných zakázek o 38 miliard korun. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Před schůzí vlády se uskutečnilo jednání ministrů se zástupci Asociace krajů ČR. Na programu bylo dofinancování krajských investic do výstavby či rekonstrukcí silnic II. a III. tříd, dofinancování sociálních služeb, rozdělování finančních prostředků z programu REACT-EU a Národního plánu obnovy a další fungování testovacích a očkovacích center a laboratoří zpracovávajících odebrané vzorky. Kraje dostaly mj. příslib 569 milionů korun na dofinancování pro sociální služby, vzniknout má i páteřní síť laboratoří. Více k bodům Ministerstva pro místní rozvoj.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–cervna-2021-189140/.

„Musíme si připomínat ta zvěrstva nacistů, ta zvěrstva, která lidé dokázali. Je potřeba o tom přemýšlet, nad tím, jak se to stalo. Třeba i dnes bychom měli přemýšlet nad tím, proč je současná společnost tak nenávistná a co to vyvolává. Já sem chodím každý rok. Ten zločin, který se tu stal, je potřeba odsoudit a připomínat. Je to memento. I když je to necelých osmdesát let, tak to není tak dávno. Tehdejší atmosféra, fašistické Německo, zfanatizovaní lidé, to neznamená, že se to nemůže opakovat, proto bychom o tom měli mluvit,“ řekl Andrej Babiš.

Setkání se zúčastnili také předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ministr kultury Lubomír Zaorálek, velvyslanci a další čestní hosté.

Osud Lidic se naplnil 10. června 1942. Po atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942 byla obec po rozkazu Karla Hermanna Franka 10. června 1942 srovnána se zemí. 173 mužů bylo zastřeleno a ženy a většina dětí byly převezeny do koncentračních táborů. Původní záměr nacistů vymazat obci z povrchu světa ale nevyšel. Lidice byly obnoveny a řada náměstí, ulic, obcí nebo i žen na celém světě nese na jejich počest jméno Lidice.