Reprezentační prostory Lichtenštejnského paláce si v sobotu a ve státní svátky přišlo prohlédnout 850 zájemců

Reprezentační prostory Lichtenštejnského paláce si v sobotu a ve státní svátky přišlo prohlédnout 850 zájemců, 6. července 2021.
Reprezentační prostory Lichtenštejnského paláce si v sobotu a ve státní svátky přišlo prohlédnout 850 zájemců, 6. července 2021.
Dny otevřených dveří započaly komentovanými prohlídkami Lichtenštejnského paláce v sobotu 3. července 2021. Návštěvníci si mohli poslechnout výklad o zajímavé, místy pohnuté historii paláce i v následujících svátečních dnech 5. a 6. července, kdy si Česká republika připomněla významný Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa.

Za doprovodu průvodců si mohli zájemci projít impozantní salonky Lichtenštejnského paláce situovaného u břehu řeky Vltavy na pražské Kampě, jehož prostory česká vláda využívá k reprezentačním účelům i ubytování státních delegací. Návštěvníkům se tak naskytla možnost nahlédnout do míst, která v minulosti hostila například britskou královnu Alžbětu II., španělského krále Juana Carlose či japonského císaře Akihita.  Jako zpestření prohlídkové trasy si zájemci mohli prohlédnout i výstavu protokolárních darů předsedy vlády ČR, které si český premiér Andrej Babiš přivezl ze svých zahraničních cest.

Abychom zajistili bezpečné prostředí i pohodlí návštěvníků, prohlídky se účastnilo vždy jen 10 osob. Exkurze probíhaly po celé 3 dny, vždy po 15 minutách. Velký zájem ze strany veřejnosti o návštěvu Lichtenštejnského paláce byl patrný po celou dobu konání dnů otevřených dveří. Další možnost nahlédnout do těchto impozantních prostor bude 7. a 8. srpna v rámci festivalu Open House 2021.

Podrobnější informace o historii Lichtenštejnského paláce naleznete na našich webových stránkách.

Vláda souhlasila se zpřísněním protiepidemických opatření kvůli šíření nakažlivější delta mutace koronaviru

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 1. července 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 1. července 2021.
Od 9. července přestane v České republice platit uznávání bezinfekčnosti po první dávce vakcíny s dvoudávkovým schématem. Zpřísní se i pravidla pro příjezd do České republiky. S úpravami mimořádných opatření vyslovila ve čtvrtek 1. července 2021 souhlas vláda Andreje Babiše. Projednala i další formy pomoci lidem a firmám postiženým živelní katastrofou na jižní Moravě a v Ústeckém kraji.

Od pátku 9. července se budou muset lidé, kteří zatím absolvovali pouze jednu dávku očkování u dvoudávkových vakcín, opět prokazovat při návštěvě restaurací, kulturních akcí, ale třeba i při návštěvě pacienta v nemocnici či příbuzného v zařízení sociální péče negativním testem na covid-19. Z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které odsouhlasila vláda, se totiž k tomuto datu přestane uznávat první dávka jako dostatečná k zajištění bezinfekčnosti. Důvodem je šíření delta mutace koronaviru SARS-CoV-2, proti které je člověk po první dávce chráněn jen z 30 procent.

Nově se za bezinfekčního ve všech případech, kdy se bezinfekčnost na základě přijatých protiepidemických opatření vyžaduje, bude považovat člověk až čtrnáct dnů po dokončení vakcinace. Toto pravidlo se použije i pro případné nařízení karantény a izolace ze strany hygienické stanice.

V souvislosti s šířením delta mutace ve světě se od 9. července zpřísní i pravidla pro vstup do České republiky, a to i pro země zařazené na seznam zemí s nízkým rizikem. Cestující z těchto zemí budou muset nově vyplňovat příjezdový formulář, a pokud nebudou čtrnáct dnů po dokončeném očkování, budou se muset prokázat také negativním RT-PCR testem. U zemí s nízkým a středním rizikem nákazy bude možné test před vstupem do ČR nahradit testem absolvovaným do pěti dnů po návratu.

Zároveň u neočkovaných osob bude při návratu ze zahraničí nově platit, že bez prokázání se negativním testem zaměstnavateli nebudou moci být vpuštěni na pracoviště. V případě návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem sice bude možné do doby prokázání se negativním testem do zaměstnání docházet, tito zaměstnanci ale budou mít povinnost na pracovišti nosit respirátory nejméně třídy FFP2.

Česká republika také upraví seznam zemí s extrémním rizikem výskytu nemoci covid-19. Nově na něj od 5. července přibude Tunisko. O zařazení Velké Briitánie od 12. července rozhodne vývoj tamní epidemické situace v následujících dnech. Ministerstvo zdravotnictví zároveň upravilo původní zákaz cestování do těchto zemí na důrazné doporučení do nich necestovat.

Vláda se zabývala také aktuální situací v regionech, které před týdnem zpustošilo silné tornádo a bouře. Vláda schválila nařízení o použití vojáků Armády České republiky v období do 31. srpna 2021 k likvidaci následků pohromy způsobené tornádem, kterým může být na žádost hejtmanů Jihomoravského a Ústeckého kraje zapojeno do likvidace následků živelní pohromy až tisíc příslušníků Armády ČR.

Vláda se seznámila také s návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí na vyhlášení cíleného programu podpory zaměstnanosti Tornádo. Zaměstnavatelé v postižených regionech na jižní Moravě a na Lounsku, kteří se ocitli v situaci, že jim kvůli škodám na provozovnách a jejich zařízení vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele, nebo tato překážka vznikla na straně zaměstnance kvůli nutnosti likvidovat následky pohromy na vlastním majetku či pomáhá s likvidací škod ve veřejném zájmu, dostanou od státu uhrazeny všechny uznatelné mzdové náklady za tyto případy v období od 25. června do 31. července.

Výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-1–cervence-2021-189550/.

Maďarsko poskytlo České republice dalších 100 000 vakcín na covid-19, pomohou zvýšit proočkovanost populace

Premiér Andrej Babiš během jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem, 1. července 2021.
Premiér Andrej Babiš během jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem, 1. července 2021.
Premiér Andrej Babiš převzal ve čtvrtek 1. července 2021 v pražské O2 universum od ministra zahraničí Maďarské republiky Pétera Szijjárta 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech. České republice pomohou zvýšit proočkovanost populace, což je zásadní prvek v boji proti epidemii nemoci covid-19.

„Myslím, že ten timing je skvělý, protože my jsme dnes v noci otevřeli registraci pro věkovou kategorii 12 až 15 let. Mám zprávu, že se zaregistrovalo už 19 000 dětí, což je skvělá zpráva. Chci poděkovat všem rodičům za jejich odpovědný přístup,“ prohlásil premiér Andrej Babiš. „Nemůžeme podceňovat delta mutaci koronaviru. A jediné řešení, jak bojovat s koronavirem, je očkování. Vakcín stále ještě nemáme dost,“ podotkl předseda vlády.

Dnešní dodávka vakcín z Maďarské republiky je už druhá, už začátkem června přijala Česká republika od Maďarska 41 000 dávek. V obou případech se obě strany domluvily na formě zápůjčky. Očkovací látky Česká republika Maďarsku vrátí, jakmile bude pokryta poptávka českých občanů po vakcinaci.

„S Maďarskem máme excelentní, velice nadstandardní vztahy. Naše spolupráce je skutečně skvělá. Moc si toho vážíme,“ poděkoval premiér Babiš maďarskému ministru zahraničí Péteru Szijjártovi a připomněl i nezištnou pomoc, kterou Maďarsko poskytlo České republice v minulosti. „Maďarsko nám projevilo solidaritu opakovaně. Ať už to byly ventilátory nebo vakcíny. Moc si toho vážíme. Je to skvělý důkaz našich výborných vztahů,“ konstatoval předseda vlády.

Kromě standardních dodávek očkovacích látek prostřednictvím smluv uzavřených s výrobci prostřednictvím Evropské unie získala dosud Česká republika navíc již bezmála 300 000 dávek vakcín. Podobně jako Maďarsko vakcíny ČR zapůjčilo také Rakousko a Slovinsko. Darem je Česká republika dostala od Izraele, Srbska a Slovenska.

Premiér Babiš se zúčastnil summitu předsedů vlád V4 v Katovicích

Předsedové vlád zemí V4 se tentokrát sešli v polských Katovicích, 30. června 2021.
Předsedové vlád zemí V4 se tentokrát sešli v polských Katovicích, 30. června 2021.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš se ve středu 30. června 2021 v Katovicích zúčastnil závěrečného summitu předsedů vlád V4 během polského předsednictví, na kterém Polsko symbolicky předalo předsednictví Maďarsku. K hlavním tématům jednání patřily migrace a budoucnost Evropy.

Na úvod jednání se předsedové vlád ohlédli za uplynulým polským předsednictvím, které se neslo ve znamení pandemie covid-19. „Děkuji Polsku, že i za tak těžkých podmínek dokázalo úspěšně předsedat našemu uskupení“ uvedl Andrej Babiš.

Jedním z hlavních témat jednání byla také migrace, o které diskutovali lídři i na nedávné Evropské radě. „Země V4 se dlouhodobě shodují v pohledu na reformu migrační politiky. Naší prioritou musí být vytvoření speciálních partnerství se sousedními tranzitními zeměmi a zeměmi původu. Ta musí být založená na prevenci nelegální migrace, návratech a boji proti převaděčům“ řekl premiér Babiš. V návaznosti na migraci se předsedové vlád věnovali i reformě Schengenského prostoru.

V kontextu nedávno zahájené Konference o budoucnosti Evropy se předsedové vlád věnovali také budoucnosti EU. Mezi zásadní témata patřily oživení po pandemii covid-19 či klimatická politika. V zásadních bodech, jako je nezastupitelná role jaderné energie v energetickém mixu, panuje mezi premiéry V4 shoda.

Lídři zemí V4 řešili také budoucnost vnitřního trhu. „Vnitřní trh je důležitý pro nás všechny a nefunguje. Stále se nám nedaří odstranit překážky pro naše firmy, živnostníky, kteří chtějí podnikat v celé Evropě,“ dodal český předseda vlády.

Český premiér také poděkoval státům V4 za rychlou pomoc poté co řadu obcí na jihu Moravy zasáhlo tornádo.

Reakce předsedy vlády na otevřený dopis ohledně průběhu českého předsednictví Radě EU

Vážení signatáři,

reaguji na váš otevřený dopis ze dne 21. června 2021. V něm vznášíte obavy o průběh českého předsednictví Radě EU v druhé polovině roku 2022. Zejména vám dělá starost plánovaný rozpočet, jehož výše má – podle vašeho mínění – přímý dopad na personální zabezpečení českého předsednictví a dokonce máte pocit, že se může negativně projevit na vlivu ČR v Evropské unii.

Dovolte mi, abych vás hned zkraje uklidnil, že nic takového samozřejmě nehrozí a nikdy nehrozilo. Na naše předsednictví se svědomitě připravujeme již od července 2018, kdy se vláda poprvé usnesla na zahájení jeho příprav. Tedy čtyři roky předem. Zároveň mi dovolte, abych vyvrátil mýty a polopravdy, které v dopise používáte, a uvedl věci na pravou míru. Nejprve k jádru vašeho dopisu, tedy tolik diskutovanému rozpočtu.

Již delší dobu jsou některými novináři zpochybňovány plánované výdaje ve výši zhruba 1,24 miliardy Kč. Jejich kritika pramení z nepochopení věci a ve srovnávání nesrovnatelného. Zmiňovaných 1,24 miliardy Kč totiž nepředstavuje celkové výdaje, nýbrž jen část celkového rozpočtu na české předsednictví. Tato suma tvoří základ z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, celkový rozpočet se však dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů. Tyto požadavky ministerstva stejně jako Úřad vlády ČR upřesní letos v létě při vyjednávání o státním rozpočtu ČR na rok 2022. Zejména u akcí nižší kategorie jako jsou konference či neformální pracovní skupiny, hradí příslušná ministerstva téměř veškeré náklady od dopravy, přes tlumočení, až po občerstvení. Z toho logicky plyne, že částka 1,24 miliardy Kč zdaleka není konečná.

Nižší náklady na naše nastávající předsednictví jsou dány tím, že vláda rozhodla, že jednání nebudou probíhat na celém území ČR, ale jen v Praze, čímž dojde k významné úspoře. Předpokládám, že se shodneme na tom, že akce na Pražském hradě budou dostatečně důstojné a reprezentativní, například ve Španělském sále se uskuteční summit prezidentů a premiérů členských zemí. Srovnávat však nynější rozpočet s  rozpočty jiných členských zemí, které nezveřejňují jejich skladbu, nebo s rozpočtem českého předsednictví v roce 2009 je naprosto zavádějící. Naše první předsednictví probíhalo v době, kdy předseda vlády ještě řídil zasedání hlav států a vlád EU a řešil ad hoc krize jako třeba vámi zmiňovaná plynová s Ukrajinou. Od té doby, jak jste si jistě vědomi, institucionální rámec EU doznal významných změn. Dnes řídí Evropskou radu její stálý předseda a EU má i svého Vysokého představitele pro zahraniční politiku. Je tedy možná pravda, že rozpočet v roce 2022 nebude příliš vysoký, i tak bez problémů umožní realizaci plnohodnotného předsednictví, což nerozporovalo ani jedno ministerstvo. Jinými slovy dáváme přednost skutečné práci a výsledkům, nikoli pompézním akcím. Navíc se tím zmenší prostor pro to, aby se opakovala ostudná kauza Promopro, kde státu vznikla škoda 800 milionů.

 

Pokud jde o personální zajištění českého předsednictví, tak vás mohu informovat, že vláda před delší dobou schválila posílení stavu o celkem 200 pracovníků, z toho 58 z nich zamíří přímo na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu. Zbylých 142 nových zaměstnanců připadá na jednotlivé úřady v Česku podle potřeb jednotlivých resortů. Navíc k 58 posilám v Bruselu přibudou i dvě desítky lidí z jiných resortů než z Ministerstva zahraničních věcí ČR, dále skoro stejný počet tzv. sekondovaných expertů, kteří přijdou z nejrůznějších institucí EU a ještě asi třicítka stážistů. Na Stálém zastoupení v Bruselu tak bude působit přes dvě stě lidí, což je počet plně srovnatelný s předsednictvími jiných členských zemí. V žádném případě tak nebudeme trpět personální nouzí.

Pokud jde o vaše obavy týkající se počtu českých občanů v evropských institucích, je třeba si uvědomit, že úřednické posty a funkce EU se obsazují na základě nestranných výběrových řízení, do nichž vláda ČR nemá možnost a ani nechce zasahovat. To však neznamená, že je nečinná. Postupuje v souladu se Strategií podpory Čechů v institucích EU, která se zaměřuje jak na posílení postavení Čechů v rámci kmenových postů unijních institucí, tak na posílení zastoupení tzv. sekondovaných národních expertů a krátkodobých profesionálních stáží. Od přijetí Strategie se naše postavení dramaticky posílilo. Doufejme, že právě české předsednictví EU v příštím roce tento trend dále prohloubí.

Co se však týče vlivu České republiky jako takové, mohu vás ubezpečit, že naše země je sebevědomým a suverénním členem EU, díky němuž například neprošly povinné přerozdělovací kvóty na migranty či který prosadil jediný český legislativní návrh v EU, tzv. reverse charge. Mimochodem díky mým kontaktům s evropskými politiky se mi podařilo Česku vykompenzovat citelný výpadek vakcín, na kterém se za našimi zády dohodlo vámi zmiňované portugalské předsednictví. Jinými slovy prosazovat svoje priority Česká republika umí. Dalším příkladem je jednání o sedmiletém rozpočtu EU loni v červenci, kdy jsem pro Českou republiku k našemu podílu získal 42 mld. korun navíc na podporu chudších regionů (celkem 978 mld. korun).

Z výše uvedených faktů je zcela zřejmé, že naše předsednictví Radě EU nepodceňujeme. Já i moje vláda si naopak uvědomujeme, že máme jedinečnou příležitost napravit Česku reputaci po předsednictví v roce 2009, pošramocenou zejména pádem tehdejší vlády.

Dovolte mi však se pozastavit nad skutečností, že tolik zkušených politiků a ekonomů, renomovaných vědců a akademiků a dalších osobností veřejného života podlehne nepříliš kvalitní mediální zkratce, aniž by si před tím zjistili, jak se věci ve skutečnosti mají. Nechce se mi věřit, že by si signatáři neověřili fakta a bez rozmyslu připojili svůj podpis pod poněkud ukvapený dopis, který pracuje spíše s dojmy než s tvrdými daty. Nechce se mi ani věřit, že by šlo o snahu na sebe upozornit, ač to tak na první pohled může vypadat, když mezi signatáři figuruje např. neúspěšná prezidentská kandidátka, poradce neúspěšného prezidentského kandidáta, zájemkyně o funkci hlavy státu, sponzoři ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátské strany a STAN či další vytrvalí kritici vlády atd.

Bohužel buď první, nebo druhá možnost musí platit. To znamená, že signatáři buď nechtěně dokazují, že dané problematice nerozumí, anebo jim vůbec nejde o české předsednictví a cynicky rozehrávají vlastní politické hry. Upřímně řečeno, nevím, která ze dvou variant je horší.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že předsednictví České republiky v Radě EU bude probíhat za jakéhokoli složení vlády a je potřeba ho dobře zvládnout a co nejvíce využít ve prospěch České republiky. Není to téma pro vnitrostátní politické hry, na kterém by kdokoliv měl sbírat politické body, jak jsme se ostatně přesvědčili už v roce 2009. Potřebujeme dialog založený na kvalitních informacích a ne dojmech, na konstruktivní spolupráci všech, kdo se na předsednictví budou podílet, a potřebujeme, aby všichni upřednostnili zájmy České republiky před svými vlastními.

S pozdravem

Andrej Babiš, předseda vlády

Stát chce účinněji bojovat proti rakovině, pomoci má osvěta, prevence i nová odborná pracoviště

Tisková konference zaměřená na oblast onkologických onemocnění, 29. června 2021.
Tisková konference zaměřená na oblast onkologických onemocnění, 29. června 2021.
Česká republika bude mít Národní plán boje proti rakovině do roku 2030. V areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vznikne nový Český onkologický institut, stát se ještě více zaměří na prevenci a osvětu, jak zhoubnému onemocnění předcházet. Plány, jak snížit počty nových případů i úmrtí na onkologické choroby, představili v úterý 29. června 2021 na tiskové konferenci ve FN Královské Vinohrady předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na boj s rakovinou česká republika využije i 50 miliard korun, které získá z Evropské unie. Pět miliard korun bude určeno na podporu vědy a výzkumu, v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady vznikne Český onkologický institut a zřízeny budou čtyři biomedicínské ústavy, které se kromě onkologických onemocnění zaměří i na nemoci infekční či kardiovaskulární.

„Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí vůbec. Každý rok kvůli ní zemře na celém světě téměř deset milionů lidí a očekává se, že v roce 2035 bude rakovina hlavní příčinou úmrtí obyvatel Evropské unie. Samozřejmě to má také obrovské ekonomické dopady. Kromě vlastních nákladů na onkologickou léčbu jsou nepřímé celkové ekonomické dopady rakoviny spojené s předčasným úmrtím nebo ztrátou produktivity odhadovány na 1,16 bilionu dolarů ročně. Celkově hospodářský dopad rakoviny v Evropě ročně přesáhne 100 miliard eur,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

České zdravotnictví věnuje v posledních letech nemalé úsilí na zlepšení prevence onkologických onemocnění i na zvýšení osvěty o rizicích vzniku rakoviny, zejména nesprávném životním stylu, škodlivosti kouření atd. Přesto počty nemocných rakovinou stále rostou.

„V České republice každoročně rakovinou onemocní přes 85 000 našich spoluobčanů a bohužel 27 000 této chorobě podlehne. Smutným faktem je, že počet úmrtí na onkologické onemocnění je v Česku vyšší než v Evropské unii,“ připomněl předseda vlády.

Pomoci zlepšit tuto nepříznivou situaci by měl Národní plán boje s rakovinou do roku 2030. „Zhoubné nádory patří mezi onemocnění, kterým lze předcházet, a proto přicházíme s projektem národního boje proti rakovině. Je to samozřejmě o prevenci, o screeningových programech, které snižují nejen úmrtnost, ale snižují i náklady na velmi drahou léčbu pokročilých stádií onemocnění,“ řekl premiér Babiš. „Já jsem se inspiroval tím, co dělal americký prezident Joe Biden v roce 2016, kdy vyhlásil tento program v USA. Já si myslím, že Česká republika takový program rovněž potřebuje, a my jsme samozřejmě připraveni ho realizovat. A doufejme, že i nová vláda po volbách v tom bude pokračovat,“ dodal předseda vlády

Jedním z klíčových bodů programu je vznik Českého onkologického institutu v Praze. „Jedinou onkologickou nemocnicí v Česku je Masarykův onkologický ústav v Brně, který má skvělou pověst a který funguje skvěle a třeba i nemálo lidí z Prahy tam chodí na vyšetření,“ podotkl Andrej Babiš.

Předseda vlády připomněl i fakt, že během epidemie covidu došlo k poklesu absolvovaných preventivních vyšetření na onkologické choroby meziročně o 17 procent v porovnání s rokem 2019. „Pokud nám covid-19 neudělá zase čáru přes rozpočet, tento výpadek do jednoho roku nebo maximálně dvou let vyrovnáme. Prevence a screening jsou opravdu klíčové, ale překonat obavu z vyšetření není nic lehkého. Proto si myslím, že je potřeba o tom mluvit, je potřeba dělat osvětu, a proto jsme i zorganizovali tuto tiskovou konferenci. Je potřeba přesvědčit lidi, aby chodili na preventivní vyšetření včas,“ dodal premiér Babiš.

Rada vlády trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022

Rada vlády trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022, 25. června 2021.
Rada vlády trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022, 25. června 2021.
Červnové zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se konalo v pátek 25. června 2021 ve Strakově akademii. K hlavním bodům jednání patřily opětovně návrh výdajů státního rozpočtu na vědu na rok 2022, Inovační strategie ČR 2019-2030 a podpora výzkumu a vývoje z Národního plánu obnovy, a dále volba členů předsednictva Technologické agentury ČR.

V úvodu zasedání se členové Rady obrátili s výzvou na výzkumné organizace, kolegyně a kolegy působící ve výzkumu, aby zvážili svoji podporu a připojili se k projevům solidarity a sbírkám vyhlášeným na pomoc postiženým oblastem jižní Moravy, které zasáhly ve čtvrtek 24. června 2021 ničivé bouře a tornádo.

V prvém bodu jednání členové RVVI přijali na vědomí usnesení vlády ze dne 7. června 2021 k přípravě státního rozpočtu České republiky na rok 2022 s výhledem (návrh výdajů státního rozpočtu jako celku) spolu s usnesením usnesení vlády č. 524 o návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace (VaVaI) na rok 2022 se střednědobým výhledem na léta 2023 a 2024.

RVVI nadále trvá na návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI předloženém vládě, který byl schválen na 368. zasedání Rady dne 28. května 2021 (ve výši 39,4 mld. Kč na rok 2022), a v této souvislosti se obrací se svého předsedu a premiéra Andreje Babiše a místopředsedu Rady, vicepremiéra a zpravodaje pro výdaje státního rozpočtu na VaVaI Karla Havlíčka s žádostí o projednání návrhu výdajů státního rozpočtu na vědu a výzkum předloženého Radou s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou – s cílem navýšit prostředky na vědu na adekvátní úroveň ve smyslu návrhu Rady, resp. oprávněných požadavků resortů systému VaVaI.

Rada opakovaně zdůrazňuje klíčový význam výzkumu, vývoje a inovací pro rozvoj České republiky, obzvláště po pandemii COVID-19. Ministerstvo financí nyní zapracovalo do návrhu státního rozpočtu svůj návrh výdajů na VaVaI v letech 2022–2024 v roční výši pouze 36,1 mld. Kč, což je oproti finálnímu návrhu schválenému Radou v roce 2022 o 3,25 mld. Kč méně, v roce 2024 již o 5,06 mld. Kč méně. 

Ve standardním bodu k podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy schválila RVVI stanovisko k implementačnímu programu EXCELES, doplněný o programovou prioritu neurodegenerativních onemocnění, v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je odpovědné za komponentu 5.1 plánu „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“. Program EXCELES bude hrazen z prostředků Evropské unie v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF) pro Národní plán obnovy. Finální podoba financování z Národního plánu obnovy bude známa až po schválení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu v září 2021.

Na základě výsledků tajné volby doporučila RVVI vládě jmenovat z 12 kandidátů tři členy předsednictva Technologické agentury ČR. Jsou jimi RNDr. Jiří Očadlík, doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. a Ing. Jiří Plešek, CSc., který byl navržen pro druhé funkční období.

RVVI dále schválila text Výzvy k přihlašování vybraných výsledků do hodnocení v Modulu 1 podle Metodiky hodnocení 2017+, který bude následně vyvěšen na stránkách www.vyzkum.cz.  

Rada schválila stanoviska k materiálům „Koncepce činnosti Grantové agentury České republiky 2021+“ a „Návrh skupiny grantových projektů Grantové projekty orientovaného základního výzkumu“. Také schválila vypořádání připomínek k operačnímu programu Jan Amos Komenský (OP JAK).

Členové RVVI byli zároveň informováni o aktuálních úkolech a prioritách vědecké diplomacie České republiky. V současnosti působí specializovaní vědečtí diplomaté na misích v Izraeli, USA a při České ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji. Ve Stálém zastoupení ČR při Evropské unii dále v Bruselu působí vědecká tajemnice pro výzkum a vesmír. 

Vláda schválila pomoc lidem a obcím na jižní Moravě postiženým živelní pohromou

Společné foto členů vlády s prezidentem republiky Milošem Zemanem, 28. června 2021.
Společné foto členů vlády s prezidentem republiky Milošem Zemanem, 28. června 2021.

Daňové úlevy, dotace či bezúročné úvěry pro podnikatele pomohou obyvatelům i obcím na Břeclavsku a Hodonínsku, které minulý čtvrtek zasáhla živelní pohroma. O formách pomoci rozhodla vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 28. června 2021. Po skončení zasedání vlády se uskutečnil pracovní oběd členů vlády s prezidentem republiky Milošem Zemanem.

Podnikatelé postižení řáděním tornáda budou moci využít dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu. Na nákup nového dlouhodobého majetku jako náhrady za zničený budou moci dostat až jeden milion korun, 50 000 korun z této částky bude jednorázová podpora na úklidové práce. Dalších až 45 milionů korun na rekonstrukci své firmy si budou moci bezúročně půjčit od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vláda na tuto podporu vyčlenila až 200 milionů korun. Více o dotačním programu Pomoc po tornádu v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

S obnovou obydlí zničených tornádem pomůže stát prostřednictvím Státního fondu podpory investic. Vláda změnila podmínky jím udělované podpory tak, aby kromě nízkoúročených půjček mohl fond poskytnout lidem postiženým živelní pohromou i dotaci na obnovu obydlí. Dotace na rekonstrukci poškozeného či výstavbu nového obydlí může činit až dva miliony korun. V případě bytového domu půjde o dva miliony za každý byt. Úvěr se bude poskytovat v rozmezí 30 000 až tři miliony korun. Podporu bude možné využít i na nákup nové nemovitosti. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Daňoví poplatníci v postiženém regionu obcí s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín se dočkají také daňových úlev. Vláda odsouhlasila, aby ministryně financí rozhodla o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň plátcům daní na tomto území. Pokud plátci daní splní stanovené podmínky, budou jim prominuty například pokuty za opožděné tvrzení daně z příjmů za zdaňovací období roku 2020, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u této daně, daňovým subjektům majícím termín pro podání daňového přiznání ke dni 1. 7. 2021 či pokuty za opožděné tvrzení daně z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2021, červen 2021 a II. čtvrtletí 2021, včetně úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u této daně. Seznam všech daňových úlev a jejich podmínky naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Stát pomůže i poškozeným zemědělcům. Tato pomoc se bude týkat i hospodářů z Ústeckého kraje, které zasáhla silná bouřka a tornádo menšího rozsahu než na jižní Moravě. Ve všech postižených oblastech došlo k výraznému poškození porostů trvalých kultur – zejména chmelnic, vinic a ovocných sadů, společně s výraznými škodami na porostech zeleniny, v některých případech došlo k úhynu hospodářských zvířat, k devastaci výrobních hal a hospodářských budov a ke značným škodám na souvisejícím strojním vybavení a zemědělské technice. Za utrpěné škody poskytne Ministerstvo zemědělství postiženým zemědělcům kompenzaci, která vychází z notifikovaného znění Rámcového programu řešení rizik a krizí v zemědělství, ve výši až sto procent prokázaných škod. O tuto kompenzaci mohou žádat nejen zemědělci, ale i potravináři či lesní a vodní hospodáři. Více informací je v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda rozhodla také o navýšení účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků až o 20 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy a o poskytnutí dotace ve stejné výši Jihomoravskému kraji určené na pokrytí prvotních nákladů na likvidaci následků živelní katastrofy. Dotace bude udělena v souladu s vládou schválenými Zásadami postupu při použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků.

Vláda se zabývala i agendou související s epidemií koronaviru. Schválila čtyři nová znění mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Nejdůležitější změny se týkají nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Od 1. července už nebudou povinné respirátory na nástupištích a v čekárnách veřejné dopravy, v motorových vozidlech, ve vnějších prostorách provozoven stravovacích služeb a na veřejných nebo soukromých akcích, kde bude uvnitř na jednom místě méně než 10 osob a venku 30 osob. Povinnost nosit alespoň roušku přestane platit na všech venkovních veřejných místech, ve vnitřních prostorách (s výjimkou těch, kde je nutné nosit respirátor) budou povinné jen tam, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň dvou osob vzdálených od sebe méně než dva metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.

Ministerstvo zdravotnictví také od 1. července nařídilo laboratořím, které testují PCR vzorky na přítomnost koronaviru, aby současně provedly u každého pozitivního vzorku tzv. diskriminační RT-PCR vyšetření na zjištění případné mutace koronaviru. Toto vyšetření budou mít povinnost provést u všech pozitivních vzorků do 24 hodin, případně si musí najmout jinou laboratoř, která toto vyšetření dokáže provést. Přehled projednaných mimořádných opatření naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž se souhlasem vlády vypsalo mimořádný dotační program pro zdravotníky pracující pro poskytovatele lůžkové péče, kteří pečovali o hospitalizované pacienty s covid-19. Cílem programu je pomoci zdravotníkům z nemocnic, kteří v uplynulém období zažívali extrémní psychickou zátěž spojenou s mimořádným náporem pacientů a také s nebývale vysokými počty zemřelých. Každé nestátní zdravotnické zařízení, které v období od 1. 3. 2020 do 17. 5. 2021 pečovalo o pacienty s covid-19, bude moci požádat o 8 000 korun na zdravotnického pracovníka či jiného odborného pracovníka. Z těchto penez pak bude moci dotyčný pracovník čerpat zdravotní služby za účelem obnovy tělesných a duševních sil, například na pobyt v lázních. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví také předložilo vládě plán na screeningové testování dětí přípravných tříd základní školy a přípravného stupně základní školy speciální a žáků základní školy, střední školy a konzervatoře v denní formě vzdělávání po jejich návratu do školních lavic v září. Plošné testování má pomoci získat komplexní informaci o virové náloži a s tím související potenciál šíření nákazy v populační věkové skupině v rozmezí věku 6 až 18 let, a to v období bezprostředně po letních prázdninách. Testování ve školách bude zahájeno první školní den a ukončeno 9. září a na jeho zajištění bude potřeba zhruba 4,2 milionu antigenních testovacích sad. Část z nich pokryjí nespotřebované sady z aktuálního školního roku, zbytek dokoupí Správa státních hmotných rezerv.

Vláda také předloží do Parlamentu novelu zákona distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a dalších souvisejících zákonů, která má umožnit bezplatné úhrady očkovacích látek na covid-19, které stát získá jinak než prostřednictvím centrálních nákupů organizovaných Evropskou komisí. S úhradou očkování u vakcín získaných z jiných zdrojů totiž současná právní úprava nepočítá.

Ministři se zabývali i komunikační kampaní na podporu očkování proti nemoci covid-19. Shodli se, že v kampani je třeba pokračovat i v dalších měsících, které rozhodnou o tom, zda obyvatelstvo České republiky dosáhne proočkovanosti potřebné k získání kolektivní imunity, tedy 75 procent populace. V současné době se proočkovanost pohybuje na hranici 50 procent dospělé populace, nyní bude podle vlády třeba intenzivněji přesvědčovat další skupiny obyvatelstva, například mladé lidi, rodiče dětí starších 12 let nebo ty, kteří mají o prospěšnosti a bezpečnosti vakcín pochybnosti. Vláda proto souhlasila s uvolněním dalších 50 milionů korun na další fázi komunikační kampaně.

Kabinet schválil také návrh na prodloužení stávající výjimky z placení DPH u ochranných prostředků – respirátorů, filtračních polomasek a dalších souvisejících produktů. Dosavadní pardon ministryně financí měl skončit k 30. červnu, vláda ale pověřila místopředsedkyni vlády, aby vydala nové rozhodnutí, kterým ho prodlouží až do 31. srpna.

Dojde také k dalšímu prodloužení programu Antivirus, konkrétně Antiviru A, kterým stát poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd za nařízené karantény a izolace. Vzhledem k tomu, že tyto karantény a izolace jsou nařizovány i nadále přestože se epidemická situace zásadně zlepšila, a nedá se vyloučit jejich další nárůst v souvislosti s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, souhlasila vláda s návrhem ministryně práce a sociálních věcí na prodloužení programu a uznatelnosti výdajů do 31. října. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila i program podpory malých prodejen na venkově OBCHŮDEK 2021+, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kraje s výjimkou hlavního města Prahy budou moci až do roku 2025 získat až tři miliony korun ročně na podporu malých venkovských prodejen v obcích do 1 000 obyvatel, nebo v obcích do 3 000 obyvatel, jejíž místní části mají méně než 1 000 obyvatel. Dotace je určena na snížení provozních nákladů maloobchodních prodejen, tedy například na mzdové náklady na zaměstnance, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky atd. Jedna maloobchodní prodejna bude moci touto formou od státu získat až 100 000 korun ročně. Celkem stát plánuje na tento program vynaložit až 156 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-28–cervna-2021-189393/.

Předseda vlády Andrej Babiš jednal v Bruselu o pandemii covid-19 a vztazích s Ruskem

Premiér Babiš na summitu v Bruselu s dalšími lídry EU řešil mimo jiné aktuální vývoj pandemie covid-19 či problematiku migrace, 24. června 2021.
Premiér Babiš na summitu v Bruselu s dalšími lídry EU řešil mimo jiné aktuální vývoj pandemie covid-19 či problematiku migrace, 24. června 2021.
Premiér Andrej Babiš se ve dnech 24. a 25. června 2021 v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské rady. Lídři EU jednali o pandemii covid-19, hospodářském oživení, migraci a vnějších vztazích EU, včetně vztahů s Ruskem a Tureckem. Na Evropskou radu v pátek 25. června navázal eurosummit v rozšířeném formátu.

Evropská rada byla zahájena pracovním obědem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, během kterého proběhla diskuze o geopolitických otázkách a aktuálních globálních výzvách. „Já jsem hovořil o bezpečnosti a migraci. S generálním tajemníkem Guterresem jsme se shodli, že je potřeba věnovat velkou pozornost Afghánistánu, protože tamní situace je velkým rizikem a mezinárodní komunita by tam měla zůstat i po odchodu jednotek NATO,“ uvedl premiér Babiš.

Následně se lídři věnovali pandemii covid-19, především vývoji epidemiologické situace v EU, stavu očkování, digitálnímu certifikátu EU COVID a připraveností na budoucí krize. „Mám radost z digitálních covid certifikátů, které usnadní letní cestování. Musíme být ale opatrní, protože varianta delta se začíná šířit, je podstatně nakažlivější a může v EU velmi rychle zkomplikovat situaci. Klíčové je proto očkování, dosažení vysoké míry proočkovanosti. Mluvili jsme také o sdílení vakcín se třetími státy. Do toho se v následujících týdnech také zapojíme, připravujeme se na to,“ řekl Andrej Babiš.

Na programu byla první den jednání také otázka migrace, zejména vztahy EU se zeměmi původu a tranzitu. „Musíme sledovat všechny migrační trasy. Kolegové z pobaltských států upozornili na alarmující počty migrantů z Afghánistánu, kteří přicházejí přes hranice s Ruskem. Především musíme mít fungující spolupráci se zeměmi tranzitu a původu, založenou na prevenci nelegální migrace, boji proti převaděčům a návratech,“ zmínil předseda vlády.

Proběhla rovněž debata o právech LGBT+ a základním principu nediskriminace menšin, v níž většina lídrů vyjádřila kritický pohled na související legislativu v Maďarsku.

Večer se lídři věnovali vnějším vztahům EU, především vztahu mezi EU a Tureckem a Ruskem. „Vztahy s Tureckem jsou komplexní. Musíme pracovat na udržení dialogu a spolupráce v klíčových oblastech, jako jsou bezpečnost a migrace. Komisi jsme zadali připravit návrh na pokračování finanční podpory uprchlické komunity v Turecku, ale i v Jordánsku a Libanonu,“ uvedl premiér Babiš.

Pokud jde o vztahy s Ruskem, navázalo jednání na mimořádnou Evropskou radu, která se konala 24. a 25. května 2021. „V závěrech jsme jasně odmítli podvratné aktivity Ruska na území členských států EU. Shodli jsme se ale, že určitá míra diskuze s Ruskem je nutná, zejména v klíčových oblastech a při řešení některých mezinárodně politických otázek. Nemusí se však jít o jednání ve formátu EU27 na nejvyšší úrovni. Na tom rozhodně nemusíme trvat,“ řekl Andrej Babiš.

Na závěr se lídři ještě krátce vrátili k aktuální situaci v Bělorusku a k dění v oblasti Sahelu a v Etiopii.

Druhý den jednání byl věnován hospodářskému oživení po pandemii covid-19, tedy zejména implementaci plánu obnovy Next Generation EU a národním plánům obnovy. „Jsem rád, že si už Komise může začít půjčovat. Očekávám, že náš plán bude brzy schválen a začneme naplno využívat tyto prostředky,“ doplnil předseda vlády.

Evropská rada byla zakončena jednáním eurosummitu v rozšířeném formátu, který měl na programu prohlubování bankovní unie a unii kapitálových trhů.

Vláda schválila přírodní katastrofou postižené oblasti pomoc ze státních hmotných rezerv

Vláda Andreje Babiše schválila na mimořádném jednání v pátek 25. června 2021 poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků větrné smrště na postižených územích v Jihomoravském kraji.

Správa státních hmotných rezerv na základě rozhodnutí vlády bezplatně uvolní na pomoc s odstraňováním následků přírodní katastrofy na jižní Moravě pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému, Armády České republiky a Správy státních hmotných rezerv při zásazích na postiženém území a pro přímou humanitární pomoc pohonné hmoty a formou výpůjčky nebo předáním do spotřeby a trvalého využití i pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.

Ze státních hmotných rezerv mohou být mimo jiné poskytnuty prostředky pro záchranné a likvidační práce, náhradní zdroje elektrické energie, prostředky pro nouzové zásobování pitnou vodou a další prostředky a technika podle požadavků krizových štábů. K odběru pohonných hmot budou složkám IZS k dispozici odběrové karty Správy státních hmotných rezerv.

Vláda rovněž rozhodla uvolnit ze státního rozpočtu až 30 milionů korun. Tyto peníze z vládní rozpočtové rezervy půjdou na účet Správy státních hmotných rezerv jako refundace odvodu daně z přidané hodnoty a spotřební daně za vydané státní hmotné rezervy.