Masarykův onkologický ústav bude v následujících letech do modernizace, rozšíření kapacit a spektra a kvality poskytované péče investovat více než miliardu korun. Více než 100 milionů korun bude stát výstavba nového stacionáře pro ambulantní podávání protinádorové léčby, centra paliativní medicíny a bronchoskopického centra, které má být hotové v březnu 2022, další miliarda korun z Národního plánu obnovy ČR půjde do výstavby a rozvoje Centra onkologické prevence a nových pracovišť pro inovativní a podpůrnou péči.

„Držím palce, aby se to povedlo, aby nová pracoviště zase sloužila jako příklad i pro ostatní kraje. Myslím, že Masarykův onkologický ústav si to zaslouží. Zaslouží si to, protože je v podstatě lídrem v onkologii, lídrem v boji proti rakovině,“ konstatoval premiér Andrej Babiš a připomněl, že onkologická onemocnění jsou v ČR druhou nejčastější příčinou úmrtí se zhruba 27 000 zemřelými ročně.

Podle předsedy vlády je proto důležité, aby se na onkologickou péči specializovalo i další velké pracoviště, specializované onkologické centrum v Praze, jehož vznik by mohl být uhrazen rovněž z prostředků získaných z Evropské unie na Národní plán obnovy. „U nás se o tom vede debata, jestli je to dobře, nebo jestli je to špatně. Já nejsem odborník, samozřejmě. Ale experti říkají, že naši špičkoví odborníci skutečně potřebují toto zázemí, takové centrum, nejlepší přístroje, abychom mohli poskytnout našim lidem co nejlepší péči,“ prohlásil předseda vlády.

S projektem na výstavbu nových specializovaných pracovišť seznámil premiéra Babiše, vicepremiérku Schillerovou a ministra zdravotnictví Vojtěcha ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda. Centrum onkologické prevence bude vybudováno v areálu bývalé transfuzní stanice v Tomešově ulici, který MOÚ získal od Jihomoravského kraje. V nových prostorách dostavby Švejdova pavilonu pak budou vytvořeny nové prostorové kapacity pro Centrum prvního kontaktu, Informační a edukační centrum, Centrum klinického hodnocení a Centrum podpůrné péče.

Ředitel Svoboda provedl členy vlády také nově zrekonstruovaným Bakešovým pavilonem, kde jsou soustředěny zejména ambulantní a lůžkové provozy Kliniky operační onkologie MOÚ a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU). Tato přestavba vyšla na 431 milionů korun.

Před návštěvou Masarykova onkologického ústavu si členové vlády prohlédli Univerzitní kampus Bohunice a jednali s vedením Masarykovy univerzity Brno a otevřeli dvě nová veřejná očkovací místa pro zájemce bez registrace. Nejprve premiér Babiš s ministrem Vojtěchem v ostravském nákupním centru Forum Nová Karolina, které provozuje Fakultní nemocnice Ostrava, a poté i s vicepremiérkou Schillerovou v brněnském obchodním centru Olympia Brno, kde zdravotnický personál a další servis zajišťuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Předseda vlády ocenil velký zájem, který lidé o očkování bez nutnosti registrace na všech dosud otevřených veřejně přístupných očkovaných místech mají. „Budeme v tom pokračovat, budeme otevírat další centra. Připravuje se Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové. Lidé mají zájem a my máme radost, že jich je tady tolik. A zpětná vazba je důležitá, protože jsme zjistili, že lidé hlavně řeší problém z hlediska rychlosti. Proto je takový zájem o vakcínu Janssen. Ale velkou motivací je i to, že nebudou muset chodit na testy. Proto se snažíme všechny přesvědčit, aby se maximálně naočkovali,“ uvedl premiér Babiš.

Předsedkyně Evropské komise v pondělí 19. července 2021 navštívila Prahu v souvislosti se schválením Národního plánu obnovy ČR. Ten je podmínkou pro čerpání finančních prostředků z nového Nástroje pro oživení a odolnost a obsahuje projekty v hodnotě 180 miliard korun.

„Jsem rád, že jsem dnes mohl v Praze přivítat předsedkyni Evropské komise paní Ursulu von der Leyenovou. Chtěl bych jí poděkovat za intenzivní spolupráci při přípravě českého národního plánu. Ten vznikal od podzimu loňského roku, je výsledkem řady konzultací s hospodářskými a sociálními partnery, dohody mezi jednotlivými resorty a spolupráce s Evropskou komisí. Byl o něj obrovský zájem,“ uvedl premiér Babiš.

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard eur. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie covid-19 silnější. Více v tiskové zprávě Evropské komise.

„Evropská komise dává českému Národnímu plánu obnovy zelenou po důkladném zhodnocení a výborné spolupráci. Next Generation EU připravuje společnost na to, aby byla odolnější. Je to jeden z největších plánů obnovy na světě. Je to oživení, které Evropa a ČR potřebují,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Česká republika prostřednictvím Národního plánu obnovy požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost v celkové výši 180 miliard korun ve formě grantů. „V plánu reflektujeme striktní požadavky na plnění příspěvku ke klimatickým cílům. Tam směřuje 41,6 % všech investic plánu. Na digitalizaci půjde 22,1 %,“ doplnil Andrej Babiš.

„Celý plán představuje základní stavební kámen pro naši obnovu a odolnost po pandemii v nadcházejících letech. Jeho příprava nebyla vůbec jednoduchá, ale to ještě obtížnější máme teprve před sebou, a sice jeho implementaci,“ dodal předseda vlády ČR.

„Plán obnovy je založen na dosahování výsledků. Obsahuje proto řadu milníků a cílů pro všechny oblasti plánu, včetně těch směřujících na průběh implementace a kontroly provádění plánu. V tomto směru není nikterak výjimečný, jedná se o požadavky, které jsou vlastní konstrukci plánů obnovy,“ doplnila bližší detaily státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Celé vyjádření státní tajemnice pro evropské záležitosti.

Reformy a investice, které jsou v Národním plánu obnovy obsaženy a které chce ČR díky prostředkům z Nástroje pro oživení a odolnost realizovat, jsou rozděleny do šesti pilířů:

• Digitální transformace;
• Fyzická infrastruktura a zelená tranzice;
• Vzdělávání a trh práce;
• Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19;
• Výzkum, vývoj a inovace;
• Zdraví a odolnost obyvatelstva.

Více informací k Národnímu plánu obnovy ČR na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Premiér Babiš jednal s Ursulou von der Leyenovou v budově Státní opery, společně si prohlédli také historickou budovu Národního muzea. Při nedávných rekonstrukcích obou budov totiž byly využity nejnovější technologie v oblasti energetické účinnosti a digitalizace, což ilustruje zaměření projektů obsažených v Národním plánu obnovy ČR.

„Jsem ráda, že jsem dnes měla možnost vidět renovaci klenotů z 19. století směrem k 21. století, ke klimatické neutralitě. Udělalo to na mě velký dojem a je to důkazem odhodlání České republiky pro udržitelnou budoucnost, kterou EU podpoří,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

Státní opera jako jedna z prvních státních institucí začala s komplexním projektem energetických úspor. Projekt společnosti ČEZ ESCO ze Skupiny ČEZ započatý už v roce 2009 plní aktuální klimatické cíle Evropské komise představené v balíčku pod názvem „Fit for 55“. Celkem se za dobu existence projektu uspořilo přes 17 500 tun emisí CO2 a 57 000 m3 vody.

Novela nařízení vlády o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021 umožní získat dotaci a úvěr z prostředků fondu i v situaci, kdy živel poškodil jejich rozestavěné či nezkolaudované obydlí. To dosavadní znění vládního nařízení neumožňovalo. Zmírní se také podmínky pro ověření solventnosti žadatele o podporu tak, aby na finanční pomoc od státu dosáhlo více poškozených obyvatel dotčených obcí na jižní Moravě. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda zároveň vyhověla žádosti hejtmana Jihomoravského kraje a souhlasila s prodloužením doby vyhlášeného stavu nebezpečí na části území Jihomoravského kraje postiženého živelní katastrofou na období nejdéle do 23. srpna 2021.

Kabinet schválil také tři materiály, které umožní vyplatit mimořádné odměny policistům, celníkům, profesionálním hasičům, vojákům a příslušníkům Vězeňské služby za nasazení v mimořádně obtížných podmínkách během pandemie covid-19. Všichni hasiči a příslušníci ozbrojených sborů, kteří se v rámci služby aktivně zapojili do řešení následků pandemie, dostanou k platu mimořádnou odměnu ve výši 20 000 korun. Jedná se o 33 861 příslušníků bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra, 11 853 vojáků z povolání a 6 511 příslušníků bezpečnostního sboru Ministerstva spravedlnosti. Celkem vláda na tyto mimořádné odměny a s nimi spojené vedlejší náklady vyčlení ze státního rozpočtu více než 1,4 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra a v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda odsouhlasila také udělení dvou humanitárních darů. První má pomoci Tuniské republice zvládnout současnou vlnu pandemie nemoci covid-19. Česká republika do této severoafrické země pošle ze zásob Správy státních hmotných rezerv 256 000 kusů zdravotnických roušek a 50 490 kurů respirátorů FFP2 v celkové hodnotě přesahující 5,6 milionu korun. Druhý dar, 40 milionů korun, má pomoci Afghánistánu se stabilizací země. Jedná se o pokračování dosavadní podpory afghánské vlády, kterou česká republika poskytovala v letech 2016 až 2020. Peníze budou vyplaceny třem svěřenským fondům, které v této zemi podporují zemědělství, rozvoj venkova a vzdělávání a také afghánskou armádu a policii.

Vláda rovněž projednala i dva věcné záměry nových zákonů. Zákon o vyvlastnění má pomoci zrychlit proces vyvlastnění zkrácením délky vyvlastňovacího řízení snížením počtu a délky soudních řízení a urychlením zahajování staveb, které jsou na vyvlastňovacích procesech závislé. Nový zákon má také zvýšit právní jistoty v otázkách náhrady za vyvlastnění a vést ke zvýšení motivace k uzavírání dohod o získání práv. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Druhý zákon o národní infrastruktuře pro prostorové informace má napravit současný stav, kdy v českém právním řádu chybí ucelené, přehledné, systematické a současně závazné legislativní ukotvení národní infrastruktury pro prostorové informace. Nový zákon by měl pozitivně změnit podmínky pro sběr, pořizování, zpracování, správu, sdílení a využívání prostorových informací z území ČR, a to i ve vztahu k prostorovým informacím využitelným pro potřeby zajišťování obrany státu a bezpečnosti, krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

Vláda projednala také návrh ministra zdravotnictví na vydání nového mimořádného opatření, kterým se od 1. září změní podmínky pro bezplatné testování na nemoc covid-19. Nově budou mít nárok na testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění pouze osoby mladší 12 let, ty s plně nedokončeným očkováním a také ti, kteří předloží lékařskou zprávu, že se ze zdravotních důvodů nemohou nechat naočkovat. Pro tyto osoby bude dál platit limit dvou bezplatných RT-PCR testů za měsíc a jednoho POC antigenního testu za 7 dní.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-19–cervence-2021-189842/.

Na jednání s vedením OKD, a. s., se předseda vlády seznámil s aktuální ekonomickou situací státního podniku včetně plánů na další vývoj ukončování provozu dolu ČSM a také s jeho příspěvkem v boji s pandemií nemoci covid-19. „Možná si vzpomenete, že v roce 2016 bylo OKD po nešťastné privatizaci úplně na bankrot. Ohroženo bylo asi 8 000 zaměstnanců. Dnes mohu konstatovat, že mé tehdejší rozhodnutí, jako ministra financí, že jsme počátkem roku 2017 do OKD vstoupili, podnik koupili a zachránili ho, bylo jednoznačně správné. Bylo to riziko, které se vyplatilo. OKD funguje a každý rok nám odvádí dvě miliardy korun do veřejných rozpočtů a z titulu sociálního a zdravotního pojištění, takže deset miliard za pět let díky tomu, že jsme tenkrát zachránili tuhle vytunelovanou firmu,“ konstatoval předseda vlády.

Ocenil i přístup vedení firmy k boji s pandemií nemoci covid-19. „OKD funguje, prosperuje a jde příkladem, protože OKD je premiantem v PCR testování. Dozvěděli jsme se, že budou znovu testovat od 29. července PCR metodou všechny zaměstnance, i když to už není povinné, ale jako dobrý hospodář chrání firmu proti viru a jdou příkladem i v očkování. Každý zaměstnanec OKD, který se nechá naočkovat, dostane 3 000 korun,“ ocenil premiér Babiš.

Ve Zdravotním ústavu v Ostravě si premiér společně s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou prohlédl nový transmisní elektronový mikroskop, který má mimo jiné pomoci při detekování nových mutací koronaviru. „Je to špičková technologie za 18 milionů. Dostal jsem fotku delta viru, který tu na nás útočí, ale my se bráníme očkováním. Myslím, že Státní zdravotní ústav má skutečné odborníky. Dlouho jsme diskutovali o protilátkách a bylo velice zajímavé slyšet názor paní Markéty Pomiklové, která je skutečně odbornice a od které jsem se dozvěděl plno zajímavých věcí,“ uvedl Andrej Babiš.

V Ostravě se plánuje také otevření dalšího očkovacího centra pro zájemce bez registrace. „V pondělí otevíráme další očkovací centrum v pražském obchodním centru Nový Smíchov. To bude mít na starosti Fakultní nemocnice Motol a opět to bude očkování bez registrace. Jsme rádi, že to funguje. Zájem je velký a znovu opakuji, že je to jediný způsob, jak se vrátit do normálu,“ připomněl předseda vlády.

V doprovodu ministra obrany a moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka navštívil premiér Babiš budovu budoucího komunitního centra pro válečné veterány. Po jednání s vedením Moravskoslezského kraje navštívili předseda vlády a ministr obrany Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, kde se zajímali o další možnosti rozvoje areálu, a návštěvu Moravskoslezského kraje zakončili exkurzí ve Vojenském veterinárním ústavu Hlučín, který mimo jiné poskytuje veterinární péči pro potřeby Armády ČR a Ministerstva obrany.

„Pro mne to byla velmi dobrá návštěva, dozvěděl jsem se plno věcí. Vojáci zde dělají skvělou práci. Armáda je velice důležitá, je ve světě renomovaná, dělá skvělou práci a já všem našim vojákům velice děkuji,“ dodal premiér Babiš.

Igor Stříž se funkce nejvyššího státního zástupce ujme od 13. července. Z titulu funkce 1. náměstka nejvyššího státního zástupce tuto pozici dočasně zastával už od 1. července poté, co se předchozí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vzdal funkce k 30. červnu. Igor Stříž je dlouholetým státním zástupcem s bohatými zkušenostmi a vysokou odborností a jeho jmenováním bude zachována kontinuita fungování Nejvyššího státního zastupitelství. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda se zabývala také několika poslaneckými legislativními návrhy v sociální oblasti. K návrhům na vznik institutu integračního sociálního podniku zaměstnávajícího sociálně znevýhodněné osoby a tří legislativních návrhů, které mají změnit dosavadní systém důchodového pojištění, zaujala vláda neutrální stanovisko.

Kabinet následně podpořil poslanecký návrh zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, kterým poslanci navrhují vyplatit odškodné za výbuch muničních skladů ve Vrběticích Zlínskému kraji (59 milionů) a dotčeným obcím Bohuslavicím nad Vláří (36,5 milionu), Haluzicím (16 milionů), Lipové (36 milionů), Slavičínu (104 milionů) a Vrběticím (116,5 milionu korun). Odškodnění ve výši 300, 100 a 20 korun za den podle intenzity zásahu složek Integrovaného záchranného systému bude mít nárok každý postižený občan.

Vláda projednala a schválila také návrh kandidátní listiny na soudce Evropského soudu pro lidská práva za Českou republiku. O místo JUDr. Aleše Pejchala, jemuž končí 31. října mandát, se budou u Parlamentního shromáždění Rady Evropy ucházet tři schválení kandidáti a dva vybraní náhradníci.

Vláda rovněž vyslovila souhlas se dvěma novými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví. V prvním se od 15. července zkracuje interval mezi oběma dávkami u vakcíny Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech z dosavadních 38 až 42 dní na 21 až 23 dní od podání první dávky. U zbylých dvou dvoudávkových vakcín se lhůty pro podání druhých dávek nemění. Druhé opatření nařizuje pořadatelům hromadných akcí s předpokládanou účastí více než 1 000 osob, aby pořádání této akce oznámili příslušné krajské hygienické stanici. V případě akcí konaných do 22. července 2021 včetně tak musí učinit bezodkladně, v případě akcí konaných od 23. července 2021 pak nejpozději 5 dnů přede dnem zahájení akce.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-12–cervence-2021-189665/.

Summit začal jednáním ve formátu V4. Premiéři Andrej Babiš, Viktor Orbán, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki v úvodu prodiskutovali plány maďarského předsednictví ve V4. „Pevně doufám, že maďarské předsednictví ve V4 a slovinské předsednictví v Radě EU budou úspěšná, a že vývoj pandemie umožní uskutečnit všechny plány, které kolegové mají,“ řekl Andrej Babiš.

Premiéři poté hovořili o aktuálních evropských otázkách a na závěr přijali společné prohlášení. V něm zdůraznili důležitost úzké spolupráce a kvalitních vztahů zemí V4 a shrnuli hlavní oblasti, ve kterých jsou si pozice zemí V4 blízké a ve kterých budou během maďarského předsednictví ve V4 dále spolupracovat. Patří mezi ně především klimatická politika, reforma migrační a azylové politiky, rozšíření EU a Konferece o budoucnosti Evropy.

„Všichni samozřejmě doufáme, že naše plány obnovy, které schvaluje Evropská komise, budou schváleny, a že budeme moci začít investovat a použít tyto peníze na obnovu naší ekonomiky,“ dodal po jednání premiér Babiš.

Následně se uskutečnilo setkání ve formátu V4 + Slovinsko. Premiér Janez Janša představil program a hlavní priority slovinského předsednictví v Radě EU, o nichž pak předsedové vlád diskutovali. „Mám radost, že právě teď má Slovinsko předsednictví EU, vnímá ta témata V4, která jsme předestřeli, a která pan slovinský premiér určitě bude řešit, iniciovat,“ zmínil český předseda vlády.

Hlavním tématem jednání byla reforma Schengenského prostoru a rozšíření EU. „Měli bychom mít plán, aby západní Balkán byl co nejdříve součástí schengenského prostoru. To by měl být náš zájem, já o tom mluvím opakovaně,“ zmínil premiér Andrej Babiš.

Premiéři se věnovali také migraci a situaci v Mali. „Myslím si, že všichni vnímáme migraci jako problém obrovského rizika, obrovského množství milionů lidí z Afriky, kteří na základě situace v jednotlivých teritoriích mohou nekontrolovaně migrovat do Evropy. My bychom měli skutečně pomoci, aby ti lidé nemuseli opouštět svoje země. Tam, kde se narodili a kde žijí, abychom jim pomohli tam, kde se cítí nejlépe,“ doplnil český předseda vlády.