Vláda na dnešním jednání rozhodla o tom, že preventivní testy na onemocnění covid-19 budou i nadále hrazeny ze zdravotního pojištění. Všichni pojištění tak stále budou mít k dispozici jeden antigenní test týdně a dva PCR testy měsíčně. Vláda zrušila mimořádná opatření, podle kterých měly být testy od 1. září zdarma pouze pro osoby mladší 18 let, ty s nedokončeným očkováním a osoby, které se očkovat nemohou ze zdravotních důvodů.

Kabinet schválil také návrh na prodloužení stávající výjimky z placení DPH u respirátorů. Dosavadní pardon ministryně financí měl skončit k 31. srpnu. Vláda ovšem pověřila místopředsedkyni vlády, aby vydala nové rozhodnutí, kterým ho prodlouží až do 31. října 2021.

Od 1. ledna 2022 by mělo dojít k zavedení mistrovské zkoušky. Ta bude sloužit k ověření toho, že řemeslníci vykonávají odbornou činnost na nejvyšší úrovni. Zkouška naváže na přerušenou tradici mistrů řemesel. Vznik mistrovské zkoušky povede ke zvýšení ochrany veřejných i privátních spotřebitelů. O zkoušku mohou žádat absolventi počátečního vzdělání po pětileté praxi v oboru. Po úspěšném absolvování obdrží uchazeči Mistrovský list. Držitelé listu získají oprávnění používat označení mistr. Během prvních pěti let se očekávají až 2 000 uchazečů ročně. Rozdat by se pak mohlo asi 1 600 mistrovských listů každý rok.

Celkem 1 miliarda korun zamíří do Jihomoravského a Ústeckého kraje jako kompenzace pro oblasti postižené přírodní pohromou. Peníze jsou určené na financování škod v rostlinné a živočišné výrobě v potravinářství. Finance do postižených oblastí uvolní kabinet z vládní rozpočtové rezervy.

Vláda souhlasila s realizací třetí fáze programu na zmírnění dopadu kůrovcové kalamity v lesích. Důvodem pro spuštění další fáze je nízká cena jehličnatého dříví z nahodilých těžeb. Ze státního rozpočtu půjde částka ve výši 2 miliardy korun. Další prostředky přijdou z peněž Evropské unie a kapitoly Ministerstva zemědělství. Celkem se tak vyčlenilo více než 12 miliard korun.

Vláda schválila Zprávu o naplňování úkolů spojených s předsednictvím ČR v Radě EU za rok 2020 a první polovinu roku 2021. Odsouhlasila postup v rámci organizačního zajištění předsednictví včetně posílení personálních kapacit. Rozhodla také o zvýšení rozpočtu v souvislosti s předsednictvím České republiky Radě Evropské unie. Navýšení rozpočtu bude ve výši 200 milionů korun. Celkem tak na organizaci předsednictví stát poskytne 1,4 miliardy korun. Více na našich stránkách.

Vláda schválila i věcný záměr zákona, který umožní transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik. Nově by ŘSD měla nahradit Správa dálnic a silnic. Cílem je zrychlení přípravy, výstavby a modernizace dopravní infrastruktury a zvýšení efektivity její správy, provozu a údržby. Přeměna má pomoci také k získání a udržení kvalifikovaných odborníků a tím k posílení konkurenceschopnosti. Toto povede k omezení outsourcingu a podnik bude moci zajišťovat odborné činnosti především za využití vlastních zaměstnanců. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

I další bod se týkal oblasti dopravy. Konkrétně se jedná o úpravu pracovní doby a odpočinku strojvedoucích. Od 1. ledna 2022 dojde k prodloužení minimální doby odpočinku mezi směnami ze šesti na sedm hodin, garantováno pak bude alespoň šest hodin na lůžku. Strojvedoucím se rovněž nově může prodloužit směna pouze o dobu, kdy vykonávají plánovanou režijní jízdu na konci směny, a to maximálně na 15 hodin. Změna se dotkne i tzv. dělení směn. Omezuje se maximální čas během dne, kdy lze rozdělit směnu do více částí. I zde je maximem 15 hodin. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila i dotační titul, určený na dofinancování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pro rok 2021 je vyčleněno celkem 62 milionů korun. Částka se za každé obsazené lůžko zvýší o 13 200 korun. Nově tak zařízení za obsazené lůžko obdrží 36 000 korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Poskytnutí 65 milionů korun Českému tenisovému svazu z vládní rozpočtové rezervy dnes schválili ministři. Finance svaz využije k organizaci mistrovství světa družstev žen v tenise, bývalý Fed Cup, které by se mělo konat v Praze.

Vážený pane ministře,
Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci,
Dámy a pánové,

jsem rád, že Vás mohu po roce opět osobně pozdravit a diskutovat s Vámi o naší zahraniční politice.

Poslední téměř rok a půl přinesl velké změny do života nás všech a měl dopad i na výkon Vaší zahraniční služby. Pandemie diplomacii a výkon zahraniční politiky stále komplikuje, bilaterální kontakty a oficiální cesty státních představitelů bohužel zůstávají omezeny, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.

Museli jste se přizpůsobit novým podmínkám. Některé obvyklé činnosti našich ambasád byly přerušeny, mnoho nových  přibylo. Vaše úřady hrály klíčovou roli při organizaci repatriačních letů na začátku pandemie loni na jaře, řada z Vás se zasadila o úspěšné dodávky zdravotnického materiálu pro naši zemi i naopak doručení darů České republiky a nyní zahajujeme také fázi darování vakcín proti covidu našim zahraničním partnerům a přitom bude Vašich kontaktů také třeba.

Rád bych Vám za tuto spolupráci poděkoval.

Rád bych také hned v úvodu poděkoval za spolupráci i vedení ministerstva zahraničních věcí. Ministr Kulhánek převzal úřad v nelehké době pro českou diplomacii, dobře obstál při zvládnutí krize v česko-ruských vztazích a nyní i v afghánské krizi. I díky němu se moje spolupráce s ministerstvem zahraničních věcí výrazně zlepšila.

A já musím říci, že jsem byl členem vlády od roku 2014 a podle mě je to nejlepší ministr zahraničních věcí ze všech vlád, kterých jsem byl členem a jeden z nejlepších v naší samostatné zemi. Mladý, jazykově vybavený, akční. Nedělá politiku. Moc děkuji, pane ministře, za spolupráci. Moc si toho vážím.

Protože mnou vedená vláda za několik týdnů předstoupí před voliče, dovolte mi, abych krátce zrekapituloval její činnost v oblasti zahraniční politiky.

Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala k prosazování sebevědomé, aktivní a srozumitelné zahraniční politiky, jejímž hlavním motivem je prosazování českých národních zájmů. Tomu odpovídaly i priority, které jsme si stanovili.

Základní hodnotovou a bezpečnostní premisou zahraniční politiky naší země je členství v EU a NATO. Proto jsme se v těchto organizacích aktivně zapojovali do řešení problémů, kterým s našimi spojenci a partnery čelíme. Po celou dobu vláda podporovala spolupráci v mezinárodních organizacích a zasazovala se o dodržování mezinárodního práva.

Setrvale jsme podporovali integraci zemí západního Balkánu do EU a aktivně se zapojovali do přípravy unijní politiky vůči zemím Východního partnerství. Já jsem také aktivně vícekrát vystoupil, kdy už konečně vezmeme do Schengenu Bulharsko, Rumunsko a strategii Chorvatsko a západní Balkán. To by mělo být jednodušší než rozhovory o vstupu do EU. Bohužel to zatím nefunguje.

Nezapomínali jsme na bilaterální relace. V EU jsme posilovali efektivní spolupráci, resp. strategický dialog s Francií a Německem, pracovali jsme i na rozvoji přátelství a spojenectví se Slovenskem a Izraelem, kde jsme v minulých letech otevřeli České domy.

Oživili jsme vztahy s USA – kromě mé návštěvy v Bílém domě se podařilo zorganizovat úspěšnou návštěvu amerického ministra zahraničí v Česku.

Pozornost jsme věnovali i našim partnerům v Asii – zejména Japonsku a Jižní Koreji. Podepsali jsme akční plány pro spolupráci a rozvoj partnerství.  Velice mě mrzí, že nemůžu navštívit Vietnam. Je to fantastický trh. Osobně mám přátelství s prezidentem a minulé pondělí jsem více než hodinu mluvil s vietnamským premiérem. Probrali jsme všechny naše ekonomické zájmy, probrali jsme plánovanou přímou linku Bamboo Airlines. Naši podnikatelé se na to těšili, na cestu do Jižní Koreje a do Vietnamu. Vietnam také patří mezi naše priority v ekonomické diplomacii.

Důležitý je i důraz na aktivní ekonomickou diplomacii a podporu českých exportérů. I nadále bude platit, že pokud je to jen trochu možné, a já myslím, že je to možné, bude standardní součástí doprovodu představitelů ČR při zahraničních cestách podnikatelská delegace.

Kromě unijních priorit, jako je propojenost vnitřního trhu EU, k čemuž se ještě dostanu, jsou pro nás důležité i trhy mimo EU. V této souvislosti nehodláme akceptovat, aby se české firmy musely odněkud stahovat z některých regionů jen kvůli politice.

Jak je známo, náš export je orientován hlavně na Evropskou unii, 87 %. Mluvíme o tom, že chceme nové trhy.

Ekonomická diplomacie stojí především na komunikaci s konkrétními firmami. Úspěšný výkon ekonomické diplomacie pak zahrnuje stanovit si nejen prioritní regiony, ale také klíčová témata. Chceme, aby v některých regionech takovými tématy mohla být např. jaderná energetika, podpora českých startupových firem v dané zemi. Vy musíte aktivně taková témata identifikovat.

Prosazování ekonomických zájmů našich firem a lidskoprávní politika se nevylučují. Obrana lidských práv je jedním z tradičních pilířů české zahraniční politiky. V uplynulých čtyřech letech ČR dokázala, že není lhostejná vůči násilí a represím nikde na světě. A tak to i do budoucna zůstane.

Nutné je něco opravdu konkrétního v tomto směru činit a ne z toho dělat domácí politické exhibice. Budeme nabízet konkrétní  pomoc, nikoli líbivá gesta.

Tak tomu je například při práci v Bělorusku. Já sám jsem se několikrát setkal s představiteli běloruské komunity (naposledy přesně před 14 dny), opakovaně jsem se zasazoval o propuštění politických vězňů a zprostředkoval jsem konkrétní pomoc.

CZ PRES 2022

Nejen v otázce lidských práv je česká zahraniční politika jasně hodnotově zakotvena. Víme, kde je naše místo. Jsme součástí Evropy, členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Jsme sebevědomá, bohatá a bezpečná země. Jsme země pro budoucnost a to není jen slogan. Realita je taková, že do České republiky se stěhují lidé z jiných členských států EU. Hlavně ze západních států, protože ano, jsme osmá nejbezpečnější země na světě. A to je velice důležité, že jsme země pro budoucnost. Jsem o tom bytostně přesvědčený.

A tak přistupujeme i k našemu předsednictví v Radě EU. Půjde o zásadní zahraničně politickou událost. Přípravy postupují dle plánů ve všech rovinách – obsahové, personální, logistické i komunikační.

Nejprve k tolik kritizovanému rozpočtu. Ano, jsem šetřivý člověk. Vláda v roce 2019 schválila rozpočet ve výši 1,235 mld. Kč. Byla to třetina oproti prvnímu předsednictví v roce 2009 a k tomu se skutečně nechci vracet. Nových pracovních míst bylo v roce 2019 schváleno 200, z toho 58 na Stálé zastoupení v Bruselu a 142 do Prahy pro ministerstva.

Po obsáhlém vyhodnocení stavu příprav za poslední rok a půl dnes vládě navrhnu, a předpokládám, že to i schválí, dále navýšit rozpočet o 200 mil. Kč, tedy celkem na 1,435 mld. Kč.

Nové prostředky umožní vznik 28 dočasných pozic pro sedm resortů a 11 dalších míst pro zastoupení v Bruselu (10 MZV, 1 MF). Dále půjdou peníze na přípravu a organizaci 265 akcí v ČR a související komunikaci.

Není tak třeba mít donekonečna mediálně omílané obavy o finanční a personální zajištění předsednictví. V Bruselu bude naše zájmy hájit celkem bezmála 250 lidí, což je naprosto srovnatelné s jinými zeměmi. V Praze bude celkem 160 nových pozic. Tyto počty odráží agendu, kterou budeme mít jako předsednictví reálně před sebou. 

V rámci obsahové přípravy předsednictví vláda koncem května schválila sektorové agendy jednotlivých zasedání Rady a prověření všech existujících legislativních návrhů. Dokumenty jste všichni obdrželi.

V příštích týdnech ve spolupráci s partnery v rámci tria – s Francií a Švédskem – pokročíme na přípravě společného programu předsednického tria, který bude hotový do konce roku.

K užšímu – politickému – uzavření výběru českých priorit dojde až po říjnových volbách. Současně bude ale klíčové připravit obsahové priority včas a mít na nich širokou politickou shodu.

V každém případě by priority měly odrážet naše dlouhodobé priority, které v EU prosazujeme; jako je svobodný vnitřní trh, otevřená a ambiciózní obchodní politika, bezpečnost, rozšíření EU a Schengenu a samozřejmě i boj proti ilegální migraci a pašerákům apod.

V neposlední řadě pokračuje příprava organizace předsednických akcí. Neformální summit uspořádáme na Pražském hradě a evropským kolegům ukážeme jeden z největších klenotů naší země. Diskuze o formátu summitu a jeho zaměření není uzavřena. V každém případě je třeba zohlednit, že po Lisabonské smlouvě je příprava neformálního summitu společná s předsedou Evropské rady.

S organizací předsednictví souvisí desítky veřejných zakázek a smluv. Vysoutěženy jsou mnohé prostory pro konání akcí, nebo např. akreditační systém. Aktuálně běží zakázka na sponzoring vozového parku a další budou navazovat.

Na přípravách již dnes pracují stovky úředníků napříč státní správou. S blížícím se předsednictvím se adekvátně dále navyšují personální kapacity, v ústředí i v Bruselu, kde již bylo Stálé zastoupení posíleno o desítky osob. Jeho role je stěžejní. Zejména hladká spolupráce velvyslanců s ministry bude pro úspěch předsednictví zásadní.

Dovolte mi teď pár slov k regionální spolupráci a vztahům se sousedy. Je důležité prohlubovat regionální spolupráci. Její význam se potvrdil také v době pandemie – v rychlé komunikaci a koordinaci se sousedy. Sousedské vztahy zůstanou pilířem naší zahraniční politiky. Naše vztahy se sousedy jsou dnes  nejlepší v naší historii. Je tomu tak i díky Vaší práci.

V rámci střední Evropy je klíčovým formátem naší regionální spolupráce Visegrádská skupina. Vhodně ji doplňuje Slavkovská spolupráce. 7. září se setkám v Lednici se Sebastianem Kurzem a se slovenským premiérem Hegerem a 1. 9. bude fórum Bled, kde se účastním. Je to první výročí, jak jsem řekl, že jsme best in covid a teď to tam i směřuje v rámci incidence za posledních sedm dní, ale samozřejmě to naši novináři zesměšňují. Ale je to tak a nemusím se k tomu moc vracet.

Naše aktivity jsou jasné. V pátek je tady německý prezident Steinmeier, budu s ním mít bilaterální jednání a 6. 10. proběhne neformální Evropská rada pod slovinským předsednictvím. Tyto vztahy fungují skvěle, osvědčily se i při vyjednávání o evropských dotacích a doufejme, že bude dobrou spolupráci i po volbách mezi s V4 a Slavkovským formátem udržíme

Bilaterální vztahy

Na pozadí současné pandemické situace zůstává jednou z klíčových vazeb naší země česko-německé partnerství.

V zájmu udržení vzájemné obchodní výměny s Německem je zapotřebí věnovat se zlepšování infrastruktury důležité vč. železničního a silničního propojení. Už dnes máme dohodu, že rychlovlak Praha – Drážďany, který bude stavět jen v Ústí a cesta z Prahy potrvá do Drážďan 50 minut, začneme stavět v roce 2023.

Naše vztahy s německými politiky jsou excelentní. S panem premiérem Söderem, panem Kretschmerem. Osobní vztahy, velice dobré vztahy a jak už jsem říkal, je to klíčové.

Stejně tak je nutné orientovat se v přístupu Německa v oblasti nových technologií a inovací, ochrany klimatu či energetiky a případně na německém inovačním růstu konstruktivně participovat. Nesmíme zapomínat, že 33 % našeho exportu putuje do Německa a hlavně do Bavorska.

Spojené státy jsou naším nepostradatelným transatlantickým partnerem. Naše vztahy jsou velice dobré. Spojené státy jsou pro naše firmy fantastický trh. Export stále stoupá, naše firmy investují ve Spojených státech a je důležité, aby EU konečně uzavřela obchodní smlouvu se Spojenými státy. Spolupráce se vylepšila a upevnila i v kyberbezpečnosti a bezpečnosti 5G sítí.

Dalším důležitým mimoevropským partnerem je Izrael, se kterým nás pojí silné a tradiční přátelské pouto. I díky naší vládě je ČR takto vnímána v Izraeli, v Evropské unii a ve světě. Nebojíme se přihlásit k našim sympatiím, obzvláště v době, kdy se v Evropě zvedá nová vlna antisemitismu. Budeme proto pokračovat v posilování našeho diplomatického zastoupení v Jeruzalémě.

Spojené království zůstává naším dalším významným partnerem i přes to, že již není členským státem Evropské unie. Jeho role v zajišťování bezpečnosti evropského kontinentu je ale i nadále významná, stejně jako pro nás zůstává významným obchodním partnerem.  Právě proto zahajujeme novou éru bilaterální relace. Británie se svým tradičním důrazem na jednotný trh, selský rozum méně regulace nám bude v EU chybět. Uvnitř byla naším tradičním a důležitým spojencem.

Francie je naším strategickým partnerem v Evropě. Čeští vojáci hrají významnou roli na misích v Sahelu, Francie též projevuje zájem na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. V neposlední řadě nás také pojí předsednictví v Radě EU, které nám Francouzi budou předávat v polovině příštího roku.

Česko-ruské vztahy procházejí velmi těžkým obdobím, nikoli však z naší viny. My rozhodně nemáme zájem krizi dále prohlubovat.  K dialogu jsou ale zapotřebí dva. A já z ruské strany zájem o dialog nevidím. Navíc ani nemůže být o dialogu řeč do té doby, dokud nás Rusko bude veřejně označovat za zemi, se kterou nemá přátelské vztahy.

Podobně máme i nadále zájem o rozvoj vztahů s Čínou, a to na základě vzájemného respektu, reciprocity, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany. Česko-čínská obchodní spolupráce má stále rezervy, Čína má s námi stále velký obchodní přebytek.

Další rychle rostoucí zemí s velkým potenciálem je Indie. Indie je současně jedním z největších trhů pro český obranný průmysl a nejen tuto součást průmyslové spolupráce chceme dále rozšiřovat.

Západní Balkán, Východní partnerství a rozšíření EU

Co se týče západního Balkánu, Východního partnerství a rozšíření Evropské unie. Mě skutečně mrzí a opakovaně jsem vyzýval kolegy na Evropských radách, abychom už konečně měli nějakou strategii – strategii Schengen, strategii Evropská unie. Některé státy jako Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko čekají sedm, osm, devět let. Nevím proč je takový problém vzít tyto země do Schengenu. Tyto země ještě lépe brání hranici proti ilegální migraci a pašerákům než některé členské země. Bohužel se to neposouvá, je to škoda a to mluvím pouze o Schengenu. To by mělo být podstatně jednodušší než přístupové rozhovory.

Neschopnost EU dohodnout se na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií považuji za obrovskou chybu. Zorana Zaeva, premiéra Severní Makedonie, považuji za svého přítele a aktivně jsem mu pomáhal. Aktivně jsem na Evropské radě říkal, vždyť jste mu to slíbili. A když něco slíbíme na úrovni Evropské rady, tak to máme dodat. Je to velká škoda.

Obě země prokázaly, že podmínky pro zahájení vyjednávání splnily. Pro jejich splnění přinesli tamní občané řadu obětí. Česká republika musí obě kandidátské země i nadále hlasitě podporovat.

Chceme i pokračovat v přístupových jednáních Černé Hory a Srbska. Zároveň přitom musíme dbát na dostatečný pokrok v oblastech právního státu, spravedlnosti či svobody médií v těchto zemích. A Srbsko je naše spřátelená země. Prezident Vučić tady byl a projevil velkou solidaritu. Na počkání daroval 100 tisíc dávek vakcíny Pfizer/Biontech a dodal je do dvanácti dnů. Byl velice solidární a máme skvělé vztahy. Je velká škoda, že v tomto směru Evropská unie nemá strategii.

Evropská perspektiva nesmí být upírána kterékoli zemi, která se pro ni svobodně rozhodne a splní podmínky. Aktuální mezinárodní situace vyžaduje ještě intenzivnější spolupráci s Ukrajinou a dalšími zeměmi Východního partnerství.

Bezpečnost a migrace, vnější aspekty migrace

Partneři z regionu západního Balkánu jsou pro nás důležití mj. také kvůli tématu migrace. Toto téma dočasně upozadila pandemie. Ovšem nelegální migrace zůstává bezpečnostní hrozbou. A nyní je to téma znovu na stole kvůli Afghánistánu.

Samozřejmě platí dlouhodobá pozice mojí vlády, která nikdy nepřijme přerozdělování migrantů pomocí kvót. Toto jsme s Viktorem Orbánem vybojovali 29. 6. 2018 ve čtyři ráno po obrovské debatě a jasně jsme řekli, jak se to má řešit. Rozhodování v otázkách migrace musí zůstat primárně v kompetenci národních států. Nikdo nám nebude určovat, koho na své území přijmeme a koho ne.

Na druhou stranu vítáme legální kvalifikované pracovní síly, které jsou přínosem pro naši ekonomiku. Ale o tom mají rozhodovat naše firmy a naše instituce a ne někdo mimo Českou republiku. Takže musíme bojovat proti pašerákům a já osobně jsem se angažoval. Jsem jediný premiér, který navštívil Frontex, kromě polského, ten to má za rohem. Byl jsem v Palermu na konferenci o Libyi, angažoval jsem se v Maroku. V4 má jasné návrhy, jak to řešit. Dohodami s Tureckem, Libyí, Alžírskem, Tuniskem atd. Bohužel, akčnost Evropské unie není moc velká.

Pro ČR je zásadní východní středomoří a balkánská migrační trasa.

Prioritou musí být navázání partnerství se sousedními zeměmi EU a to jak v severní Africe, tak na Balkáně a na Blízkém východě, s důrazem na prevenci a boj proti převaděčům. Ti vydělávají miliardy euro na lidech, kterým slibují lepší budoucnost, která se potom nedostaví.

Musíme tlačit na to, aby se v budoucnu stala migrace hlavní součástí spolupráce se třetími zeměmi na úrovni EU, a pokud nebudou spolupracovat, měly by být využity vízové i jiné páky.

Protože neexistuje univerzální přístup pro všechny, je třeba také plně podporovat partnerství šitá na míru tranzitním zemím, jako tomu bylo v případě Turecka. To zůstává klíčovým partnerem v této oblasti. To vyjednala německá kancléřka a doufejme, že po volbách v Německu se najde taková osobnost, jako je paní kancléřka, která bude schopná koordinovat a reprezentovat hlavní zájmy Evropské unie v zahraničí na nejvyšší úrovni členských států.

Jak vidíme nyní na bělorusko-litevských hranicích, některé okolní země nejenomže nespolupracují, ale jsou dokonce ochotny použít migraci jako hybridní zbraň proti EU, čemuž se musíme postavit a okamžitě pomoci.  Jsem rád, že jsme prostřednictvím Ministerstva vnitra byli schopni Litvě urychleně poskytnout konkrétní pomoc.

Velké obavy mám z Afghánistánu, kde náhlým pádem vlády vypukla katastrofální situace, která mimochodem hrozí přerůst do masivní uprchlické krize. Odchod vojsk NATO, který byl podle mého názoru chybou a hlavně byl chybně proveden, by mohl opět zvýšit tlak na pro nás nebezpečné balkánské migrační trase, přičemž Afghánci patří již nyní mezi nejčastější národnosti připlouvající skrze východně středomořskou trasu na řecké ostrovy. Letos tvoří až 63 %.

Co se Afghánistánu týče, chtěl bych zde opět vyzvednout vynikající práci velvyslance Balouna, ministra Kulhánka, vojáků a pilotů a všech, kteří se zúčastnili improvizované ale velmi úspěšné záchranné mise. A je velmi zajímavé, a možná to řekne pan ministr, že některé významné členské státy NATO nás dávají za příklad, jak jsme to zvládli a zvládli jsme to perfektně. Pokud tomu někdo nevěří, ať se podívá na ta videa. To, co dokázali naši, nedokázal nikdo. A je to tak. Mise byla ukončena, postarali jsme se o lidi, kteří pro nás pracovali, a teď se Afghánci rozhodnou, zda zůstanou u nás nebo půjdou do Francie nebo Rakouska, kde je afghánská komunita. Je to na nich. My jsme svou povinnost a solidaritu jasně ukázali. Nyní se musí celé mezinárodní společenství domluvit, jak se dál stavět k novému režimu v Afghánistánu, který se nesmí stát základnou světového terorismu.

I Vy svou prací přispíváte k tomu, že ČR je oceňovaným a zodpovědným spojencem, který se podle svých možností účastní všech zahraničních misí a operací NATO či EU. Neděláme to pro jiné, děláme to pro sebe a vlastní bezpečnost.

Naše armáda odvádí vynikající práci, a to jak při plnění úkolů v domácím prostředí, tak v mezinárodních misích. Za to patří našim vojákům obrovský dík. Nevím, co bychom dělali v rámci Chytré karantény a pandemie bez naší armády. Bez týmu generála Procházky, plukovníka Šnajdárka a dalších. V uplynulých 4 letech jsme udělali velký pokrok v modernizaci ozbrojených sil. Po dlouhé době jsme první vládou, která postupně výrazně a bezprecedentně navyšuje výdaje na obranu směrem k plnění našich závazků v rámci NATO.

V tom bude ČR pokračovat, přestože pandemie negativně zasáhla i do této oblasti. Mimochodem rozpočet v roce 2021 pro obranu je o 100 % vyšší než v roce 2014. Primárním úkolem NATO je teritoriální ochrana členských zemí, to je základ, nejvíce je v NATO ohroženo východní křídlo. Po tom, co se odehrálo v Afghánistánu, si ale NATO musí ujasnit, zda a jak přesně bojovat proti terorismu, jestli se má také zabývat migrací a jak silné má mít NATO expediční sbory.

Klimatická politika EU

Ještě zde mám dvě témata týkající se Evropské unie, a to je klimatická politika, což je nejzásadnější priorita Evropské unie na následující roky a bude to také velice důležité pro české předsednictví. My chceme být aktivní.

Zveřejnění balíčku Fit for 55 vyvolalo v ČR veliký ohlas. Samotný balíček je rozsáhlý, jednotlivé resorty aktuálně analyzují jeho části a připravují pozici ČR.

Pro ČR bude zásadní, aby byla zachována technologická neutralita, umožněna flexibilita při dosahování cílů a brány v potaz výchozí podmínky členských zemí.

Je nám jasné, že energetická tranzice je nevyhnutelná a přináší také řadu příležitostí, ovšem musíme minimalizovat možné negativní socio-ekonomické dopady. A možná by vám moji kolegové mohli vyprávět, kolik hodin jsem bojoval na Evropské radě, než jsem dostal do conclusion slovo jádro, slovo kůrovec a slovo plyn. Nebylo to jednoduché. Evropská rada rozhoduje jednomyslně, takže občas je to výhoda, tady to byla velká výhoda a to jsme prosadili. Náš vlastní energetický mix. Některé ty hlasy, které o tom mluví, nejsou pravdivé. My tam sedíme sami, všichni premiéři a prezidenti Evropské unie a dělá se z toho zápis a jasně se dá zdokladovat, že jsme prosadili tyto věci, které jsou pro nás nesmírně důležité.

Naposledy tu byl výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. ČR souhlasí s cíli balíčku Fit for 55, ovšem pro nás jako jednu z nejvíce průmyslových zemí v EU bude dosažení cílů vyžadovat enormní investice. Je pro nás zcela zásadní, aby byla uznána přechodná role zemního plynu při snižování emisí. Hlavně je pro nás nepřijatelné zpochybňování jaderné energetiky. A nechceme žádné technologické daně.

Co se týče výroby aut. Přestanou se vyrábět klasická auta, tak si myslím, že to také není dobrý nápad. Měla by rozhodovat poptávka a ne byrokrati a politici v Evropském parlamentu. Myslím, že tato vlna občas až ekologického fanatismu se musí zreálnit a musíme vidět dopady. Musíme ochránit naše firmy a naše zaměstnance.

Vnitřní trh a konvergence v EU

Pár vět k vnitřnímu trhu a konvergenci Evropské unie. Další z našich nejdůležitějších priorit je vnitřní trh EU. Na ten se zaměříme i během nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU.

Stále se potýkáme se zbytečnými překážkami a bariérami, které poškozují naše společnosti, podnikatele i živnostníky a také omezují konkurenceschopnost celé EU.

Dokončení vnitřního trhu by přitom přineslo EU dodatečné tržby 235 miliard eur. Naší dlouhodobou prioritou je odstraňování překážek na vnitřním trhu, a to zejména v sektoru služeb, který byl velmi citelně zasažen pandemií. Členské státy z důvodu pandemie totiž zaváděly omezení pohybu osob i zákazy vývozu kritického zboží.

Je tedy zapotřebí ve spolupráci s podobně smýšlejícími státy EU ohledně vnitřního trhu (like-minded group) efektivněji prosazovat pokračující prohlubování a deregulaci vnitřního trhu.

V souvislosti s odchodem Spojeného království z EU, které rovněž patřilo do tzv. tvrdého jádra, je ale neméně důležité její rozšiřování o další členy, k čemuž můžete přispět i Vy. Cílem ČR by tak mělo být pragmaticky rozšiřovat naše spojence o názorově blízké státy.

Ukotvení ČR v EU a NATO

Dámy a pánové, rád bych závěrem zdůraznil, že jsme nikdy v historii neměli takové garance bezpečnosti, hospodářské prosperity a ochrany lidských práv, jaké nám poskytují EU a NATO.

Díky plnohodnotnému členství v obou organizacích je Česká republika silnějším a respektovanějším hráčem na mezinárodním poli a dokáže lépe čelit rovněž globálním výzvám, které přesahují hranice jednotlivých států.

Díky silné tržní pozici Evropské unie jsme rychle získali kvalitní vakcíny, které nám efektivně pomáhají zpomalit šíření viru i jeho mutací. Výsledkem unijní spolupráce jsou i tzv. covid pasy, díky nimž mohli Češi vyjet na letní dovolené do zahraničí.

Je zřejmé, že v dnešním globalizovaném světě bude podobných výzev přibývat a my se na ně musíme připravit. Je dobré vědět, že máme po boku silné a spolehlivé partnery, kteří nám v tom pomůžou, a my pomůžeme jim.

Je také potřeba říci, že Evropská unie i Severoatlantická organizace plní své úkoly i za přispění České republiky. Velký dík tedy patří českým diplomatům a diplomatkám – vám všem, kteří se podílíte na udržování a pěstování klíčových vztahů, které prospívají naší zemi.

Dámy a pánové, přeji Vám mnoho zdaru při naplňování Vaší mise v zájmu České republiky, a těším se na následující diskuzi.

Andrej Babiš, předseda vlády

V Černínském paláci se uskutečnila tisková konference k evakuaci českých občanů a spolupracovníků z Afghánistánu. Premiér Andrej Babiš poděkoval armádě, vojákům a Ministerstvu zahraničních věcí za úspěšné provedení evakuace. „Uskutečnil se katastrofický scénář a nikdo takový vývoj nečekal. Vojáci a MZV dokázali obrovskou věc a díky nim jsme zachránili mnoho životů,“ uvedl předseda vlády.

„Česká diplomacie a armáda za sebou mají největší zkoušku posledních let. Během čtyř dnů jsme zvládli z Afghánistánu dopravit tři letadla, která do ČR dovezla 170 afghánských občanů. Zvládli jsme dovézt domu všechny osoby, které byly k evakuaci určeny,“ řekl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD). „Vnímám, že afghánská společnost bude potřebovat naši pomoc i do budoucna,“ dodal ministr Kulhánek s tím, že pro ČR i její spojence platí, že budou muset být pragmatičtí a budou muset komunikovat s ostatními státy v regionu, které jsou v kontaktu s Tálibánen.

„Děkuji za rychlou reakci pana ministra. Když hodnotím situaci na letišti v Kábulu, jsem přesvědčen, že ČR vzala maximum lidí, které mohla. Moje práce je být připraven vždy na to nejhorší, poslední dny byly pro mě i mých 11 kolegů obrovským vypjetím. Za skvělou pomoc jim tímto děkuji,“ zhodnotil velvyslanec Jiří Baloun.

Za úspěšnou evakuaci z Afghánistánu se rozhodl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek udělit velvyslanci Balounovi nejvyšší diplomatické vyznamenání – medaili Za zásluhy o diplomacii.

Zároveň ministr obrany Lubomír Metnar jednal o situaci v Afghánistánu s poslanci Výboru pro obranu PS PČR. Více informací na stránkách Ministerstva obrany.

1. vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček jednal s Asociací krajů o další možné pomoci evakuovaným afghánským spolupracovníkům. Více informací na stránkách Ministerstva vnitra.

Vláda pověřila Michala Koudelku zastupováním ředitele Bezpečnostní informační služby s účinností od 16. srpna 2021, a to do doby jmenování nového ředitele BIS. Toho by měla podle premiéra Andreje Babiše jmenovat až nová vláda vzešlá z říjnových parlamentních voleb.

„Myslíme si, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a Sněmovny. Je to mandát na pět let,“ uvedl předseda vlády s tím, že je to rozhodnutí celé vládní koalice. „Při hlasování nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel,“ konstatoval premiér Babiš.

Návštěvu Ústeckého kraje zahájil předseda vlády v Centru zabezpečení munice v Travčicích na Litoměřicku. Zástupci Armády ČR mu představili prostory, v nichž je za přísných bezpečnostních standardů NATO skladováno 2 000 tun munice, a jejich zabezpečení.

V Ústí nad Labem nejprve premiér Babiš otevřel nové očkovací místo pro zájemce bez registrace, které bylo pod záštitou Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem zřízeno v obchodním centru Forum. „Jsem rád, že lidé mají o očkování stále zájem. Jen včera se nově registrovalo 11 500 lidí a počty se navyšují,“ konstatoval předseda vlády.

„Není to o tom, že se očkujeme kvůli dovoleným nebo že jdeme na koncert. Očkujeme se kvůli tomu, abychom se ochránili. Je předpoklad že zase na podzim může epidemie dorazit a je jednoznačně prokázáno, že očkování chrání zdraví a chrání život. Bohužel, i v červenci ještě umírali lidé na covid, zemřelo jich dvanáct. Ale z toho osm nebylo naočkovaných a další byli naočkovaní jen jednou dávkou. Takže celkově i statistiky potvrzují, že očkování ochraňuje zdraví, ochraňuje život a zabrání těžkému průběhu,“ připomněl premiér Babiš.

V Dopravním podniku města Ústí nad Labem si předseda vlády prohlédl vozový park městských autobusů, který má projít modernizací na bezemisní vodíkovou mobilitu. Město chce využít lokálního zdroje vodíku, který vzniká jako odpadní produkt průmyslové výroby. Zástupci radnice seznámili předsedu vlády s novým strategickým projektem Zavádění vodíkové mobility ve městě Ústí nad Labem, jehož prvním krokem bude vybudování veřejné plnící stanice, která by měla sloužit jak Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem pro jeho zamýšlené vodíkové autobusy, tak i pro osobní automobily. Náklady projektu město vyčíslilo na 723 milionů korun, z toho 400 milionů půjde na nákup nových autobusů.

Poté se předseda vlády přesunul do děčínské městské části Bělá, kterou spolu s dalšími obcemi v okolí Děčína v noci z pátku 16. na sobotu 17. července poškodily bleskové lokální povodně po průtrži mračen. V doprovodu děčínského primátora Jiřího Anděla si premiér Babiš prošel postiženou lokalitu, kde živel způsobil škody jak na soukromém, tak i na veřejném majetku. „Musíme zmapovat všechny požadavky. Největší požadavky v řádu stovek milionů jsou právě na opravu cest, chodníků a na infrastrukturu. Tyto peníze musí Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí zabezpečit,“ konstatoval premiér Babiš.

Pracovní návštěvu Ústeckého kraje zakončil premiér Babiš v nemocnici Rumburk. Generální ředitel Krajské zdravotní, a. s., Petr Malý a představitelé zdravotnického zařízení ho provedli nemocnicí a představili mu plány na její modernizaci za odhadovaných 600 milionů korun.

„Jsem tady už podruhé a jsem rád, že na základě naší iniciativy, kdy i já jsem se osobně angažoval, ta nemocnice nezkrachovala. Bylo tu riziko, že se zavře, a protože její spádová oblast je obrovská, pro místní obyvatele by to byla úplná katastrofa. Takže chci poděkovat, že se to nakonec povedlo a kraj prostřednictvím Krajské zdravotní tuto nemocnici od 1. července převzal. A skvělá zpráva je, že už mají konkrétní plán rekonstrukce včetně vybudování centrálního urgentního příjmu,“ poznamenal předseda vlády.

Z vakcín, které má Česká republika momentálně ve skladech, daruje česká vláda 250 000 dávek do Vietnamu a 30 000 dávek do Tchaj-wanu. Bude se jednat o vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) a Moderna / Spikevax. Další vakcíny daruje v průběhu následujících měsíců prostřednictvím Týmu Evropa a COVAX podle toho, jak budou docházet zasmluvněné dodávky a jaká bude poptávka od českých občanů. Celkem může podle pravidel stanovených Evropskou radou Česko darovat až dva miliony dávek. Mezi cílovými zeměmi budou Ukrajina, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Mali, Indie, Tunisko, Gruzie. Moldavsko, Zambie, Vietnam, Thajsko a Bhútán. Dalších až 4,36 milionu dávek může Česká republika přeprodat. Jeden milion dávek vakcíny Comirnaty z dodávek ve třetím a čtvrtém čtvrtletí například přenechá Slovensku.

Vláda odsouhlasila také jmenování Pavly Svrčinové do funkce hlavní hygieničky ČR. Pavla Svrčinová, která byla dosud výkonem této funkce dočasně pověřena, vyhrála výběrové řízení na pozici hlavní hygieničky. Oficiálně se tedy funkce ujme od zítřka.

Kabinet odsouhlasil rovněž záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy umožnit školám a školským zařízením využít k plánovanému protestování žáků po návratu z prázdnin i RT-PCR testy. Školám, které této možnosti využijí namísto centrálně zajištěných antigenních testů, stát proplatí 200 korun za jeden vykázaný PCR test. Vláda odsouhlasila, že na tento účel může ministerstvo použít téměř 27 milionů korun z Fondu solidarity EU.

Ministři projednali také tři mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Od zítřka musí mobilní operátoři vložit do uvítacích sms zpráv po příjezdu do České republiky informaci o povinnosti vyplnit elektronický příjezdový formulář. Od 1. srpna pak dojde k mírnému rozvolnění protiepidemických opatření v obchodě a službách. Navýší se maximální povolené počty návštěvníků na kulturních, sportovních či společenských akcích, za zpřísněných požadavků na testy a další způsoby prokazování bezinfekčnosti bude možné na diskotékách, v klubech či restauracích tančit a zmenší se například minimální povolené rozestupy zákazníků v kadeřnictvích a obdobných provozovnách. Na dvojnásobek ze současných nanejvýš deseti osob se zvýší i dosavadní limit používaný ve školství, například pro pravidla u zkoušek či na akademických obřadech.

Vláda také vzala na vědomí zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2020. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v ní mimo jiné konstatuje, že v roce 2020 kybernetických úroků výrazně přibylo. NÚKIB bylo nahlášeno 468 incidentů oproti 217 incidentům v roce 2010 a vzrostla také závažnost incidentů, jak ukazují například útoky proti Fakultní nemocnici Brno nebo Psychiatrické nemocnici Kosmonosy. Vláda schválila také Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021 až 2025, který stanovil celkem 105 úkolů směřujících k posílení kybernetické bezpečnosti, vzdělávání či osvěty.

Vláda projednala i záměr Ministerstva financí navýšit základní kapitál společnosti THERMAL-F, která provozuje stejnojmenný hotel v Karlových Varech. Navýšení základního kapitálu státem o 300 milionů korun umožní pokračovat v rekonstrukci tohoto významného objektu a realizovat zamýšlené investice.

Kabinet odsouhlasil také žádost Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu se změnou závazných ukazatelů rozpočtu Ministerstva kultury tak, aby rezort mohl zrealizovat odkup unikátní kolekce uměleckých předmětů z období českého kubismu. Kolekce je zatím ve vlastnictví Nadace českého kubismu, která se rozhodla ji státu odprodat za 30,83 milionu korun. Kolekce doplní stávající sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Vláda se rovněž seznámila s informací ministryně pro místní rozvoj o přípravách Strategie obnovy části Jihomoravského kraje postižené v červnu 2021 tornádem. Kromě programu Živel, kterým ministerstvo prostřednictvím Státního fondu podpory investic pomáhá živelní pohromou poškozeným občanům, chystá ministerstvo i pomoc obcím a krajům prostřednictvím programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách. Výše podpory na rekonstrukce krajského nebo obecního majetku, případně na pořízení nového majetku, se bude odvíjet od velikosti obce, kraj pak může získat až 50 procent vynaložených uznatelných přímých nákladů.

Vláda schválila také návrh Pravidel řízení a koordinace Dohody o partnerství v programovém období 2021–2027, kterým se stanovují základní principy, závazky, odpovědnosti a způsob řízení a koordinace implementace evropských fondů. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj. Odsouhlasila i dokument Územní dimenze v operačních programech 2021+, což je nástroj regionální politiky při usměrňování podpory z programů financovaných z fondů politiky soudržnosti EU. Více informací nabídne tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři schválili také Vodíkovou strategii ČR, která se zabývá dalším rozvojem vodíkových technologií v Česku do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropské unie. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda odsouhlasila také návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na dofinancování sociálních služeb. K tomuto účelu bude využito více než 893 milionů korun z nedočerpaných mimořádných finančních prostředků, které byly v dotačních titulech vyčleněny na podporu sociálních služeb v období boje s epidemií. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-26–cervence-2021-189934/.