Medaili z rukou premiéra obdržela i hospodářka velvyslanectví ČR v Afghánistánu Zuzana Černá Vondráčková. Za plánování, řízení a mezirezortní koordinaci Operace E obdrželi toto ocenění rovněž velitel Velitelství pro operace Armády České republiky generálporučík Josef Kopecký, zástupce náčelníka generálního štábu generálmajor Milan Schulc a náčelník odboru řízení operací Velitelství pro operace Armády ČR plukovník Josef Nejedlý.

Předseda vlády udělil medaili za nadstandardní zabezpečení leteckého úsilí Armády České republiky ve prospěch Operace E kapitánovi vojenského leteckého speciálu A 319 plukovníkovi generálního štábu Liborovi Tomolyovi, kapitánovi vojenského leteckého speciálu A 319 majorovi Michalovi Malému. Za nadstandardní zabezpečení Operace E v extrémních podmínkách na území Afghánistánu a vzornou reprezentaci Armády České republiky v zahraničí premiér ocenil i 18 příslušníků Armády České republiky a Vojenské policie.

„Všem oceněným patří velké díky za naprosto profesionální výkony a příkladnou reprezentaci České republiky. Pokud hledáte hrdiny této mimořádné operace, stojí dnes před vámi. A je mi ctí, že jim za jejich hrdinství můžu udělit cenu premiéra, medaili Karla Kramáře,“ uvedl v projevu během slavnostního ceremoniálu v Lichtenštejnském paláci premiér Andrej Babiš.

Medaile Karla Kramáře je udělována předsedou vlády a byla vytvořena u příležitosti 90. výročí vzniku první československé vlády a pojmenována po prvním československém předsedovi vlády Karlu Kramářovi.

Slavnostnímu aktu byla přítomna také řada význačných hostů, mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš, předseda Senátu Miroslav Vystrčil, ministr obrany Lubomír Metnar, vojáci v čele s náčelníkem Generálního štábu AČR, armádním generálem Alešem Opatou, a řada dalších hostů.

Premiér poděkoval ministru obrany a náčelníkovi Generálního štábu za organizaci slavnostního nástupu. „Touto akcí jsme jednoznačně poděkovali vojákům za misi v Afghánistánu,“ uvedl Babiš a vyzdvihl také odvahu a statečnost vojáků, kteří se podíleli na evakuaci osob z Kábulu v minulých týdnech.

Hlavní cíl mise se podařilo naplnit 

Ministr obrany ve svém proslovu zmínil význam mise, ale i její dopady. Zdůraznil, že hlavní cíl mise, tedy eliminace teroristických hrozeb v Evropě a USA, se nepochybně podařilo naplnit. „Dnes symbolicky završujeme největší a nejdelší operační nasazení české armády v naší novodobé historii. Během svého téměř dvacetiletého nasazení se v Afghánistánu vystřídalo jedenáct a půl tisíce českých vojáků. Plnili přitom rozličné úkoly, ať už v přímém boji s teroristy, během patrolování, při doprovodu a ochraně osob, při ostraze alianční základny či při výcviku a mentorování místních jednotek,“ uvedl ministr Metnar zásluhy našich vojáků a ve výčtu odborností pokračoval: „Nesmíme zapomenout na naše lékaře z polních nemocnic, pyrotechniky, chemiky, vrtulníkáře, meteorology či vojáky provinčních rekonstrukčních týmů a na řadu dalších specialistů, bez nichž by jednotky nemohly fungovat.“ Stejně jako premiér poděkoval pilotům a vojenským policistům za rychlou a bezchybnou evakuaci našich diplomatů a místních spolupracovníků z Afghánistánu. „Vojáci a vojákyně! Byli jste součástí největší alianční operace v historii. Jsem pyšný, jak dobře jste reprezentovali Českou republiku,“ dodal na závěr ministr obrany Lubomír Metnar.

Mise v Afghánistánu armádu posílila

Také podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, armádního generála Aleše Opaty, mise primární vojenské cíle splnila a armáda se zde hodně naučila. „Máme větší sebevědomí a naše armáda získala ve světě respekt. Plnili jsme úkoly a nikdy jsme se neschovávali za druhé. Posílilo nás to.“

Česká armáda v Afghánistánu ztratila 14 vojáků. Krátkou pietní vzpomínku na každého z nich přednesli armádní kaplani a ve své modlitbě na ně zavzpomínal hlavní kaplan AČR, plukovník Jaroslav Knichal.

Ohlédnutí za misí v Afghánistánu zprostředkoval Vojenský historický ústav na infopanelech, ale také pomocí vozů Humwee a Tatra 815 SOT. Vojáci ukázali část techniky, která se na misi používala, mimo jiné obrněné vozy IVECO LOV, kolový obrněný transportér Pandur, vůz Land Rover Kajman, či Dingo. Součástí nástupu byl i průlet letecké techniky, mimo jiné vrtulníků české armády, stíhaček JAS-39 Gripen nebo letounu Airbus A-319CJ.  

Zdroj: Ministerstvo obrany, Michal Voska

Návštěvu kraje zahájil premiér diskusí s hejtmankou Ilonou Mauritzovou o plánovaných investicích ve zdravotnictví. „Paní hejtmanka má velice dobrý projekt rozšíření nemocnice v Klatovech o centrální urgentní příjem, JIP a další zdravotnická pracoviště. Dále jsme se bavili o nové nemocnici v Plané u Mariánských Lázní – to má být ambulantní specializovaná poliklinika. To je úplně nová věc a já s tím souhlasím. Chceme zlepšit dostupnost lékařské péče pro občany, aby nemuseli jezdit dlouhé cesty k lékaři a do nemocnic,“ uvedl po jednání Babiš. Tématem jednání byla také modernizace a zabezpečení železniční trati Praha–Plzeň–Mnichov.

Předseda vlády poté zavítal do Fakultní nemocnice Plzeň, kde si prohlédl nový Psychiatrický pavilon za 457 milionů korun. Nyní probíhají dokončovací stavební práce, dochází k nákupům zdravotnické techniky a vybavení pro jednotlivá patra. K příjmu prvních pacientů by mělo dojít do konce letošního roku. Plánovaný termín ukončení projektu je prosinec letošního roku.

S vedením nemocnice jednal Andrej Babiš spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o plánovaných investicích jako je výstavba Pavilonu chirurgických oborů za více než dvě miliardy korun, která by měla začít příští rok. „Já myslím, že když zde dokončí všechny ty projekty, jako je Pavilon chirurgických oborů, staví se zde také obrovský kampus, tak plzeňská nemocnice bude patřit mezi nejlepší v republice,“ řekl premiér.  

V městském Dron centru v Plzni předseda vlády shlédl ukázky využití dronů pro integrovaný záchranný systém, detekci kůrovce a inspekce nosných konstrukcí. Na závěr návštěvy kraje navštívil premiér Babiš Stříbro. Mezi hlavní témata jednání s vedením města patřil boj s chudobou, problematika bydlení a stárnutí populace.

V úvodu zasedání si členky a členové RVVI připomněli minutou ticha památku náhle zesnulého prof. Jaroslava Koči. Prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc. byl od roku 2020 předsedou Grantové agentury ČR, stál u vzniku Středoevropského technologického institutu CEITEC, a dále byl mj. zakladatelem Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty Masarykovy university.

V prvém bodu pravidelného jednání poté informoval místopředseda Rady a vicepremiér Karel Havlíček přítomné o aktuální podobě návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2022 se střednědobým výhledem na roky 2023 a 2024 a v něm obsaženém návrhu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace (VaVaI) na uvedené období. 

Členové RVVI ocenili skutečnost, že se po intenzívních jednáních předsedy Rady, premiéra Andreje Babiše, s místopředsedkyní vlády a ministryní financí Alenou Schillerovou podařilo dosáhnout návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2022 ve výši 39,35 mld. Kč, a to ve struktuře navržené RVVI.

Rozpočet na VaVaI byl výsledně Ministerstvem financí zapracován v souladu s výdajovým výhledem dle návrhu schváleného RVVI dne 28. května 2021. (Prvotní návrh resortu financí, který byl zařazen na program vlády dne 7. června 2021, byl zhruba o 3,2 mld. Kč nižší oproti návrhu RVVI.)

„Návrh výdajů na vědu a výzkum, který je předložen na jednání vlády, je výrazným úspěchem Rady a jejího předsednictva, s podporou resortů odpovědných za VaVaI. Takový výsledek několikaměsíčního vyjednávání  potvrzuje, že oblast vědy a výzkumu patří mezi jasné priority vlády. Rozpočet v této podobě respektuje klíčový význam výzkumu pro rozvoj České republiky, obzvláště po pandemii COVID-19,“ sdělil první místopředseda Rady Pavel Baran. 

Ve standardním bodu k podpoře vědy a výzkumu z Národního plánu obnovy (NPO) diskutovali členové RVVI aktuální stav přípravy plánu se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a zároveň vyjádřili poděkování vyjednávacím týmům. Předsednictvo RVVI začátkem roku 2022 předloží Radě návrh rozpočtových opatření k zatímnímu řešení financování části NPO komponenty 5.2 (aplikovaný výzkum) ze zdrojů státního rozpočtu.
 
„Národní plán obnovy jde do finální fáze schválení na úrovni EU příští týden na Radě ministrů ECOFIN. Poté budou podepsány dvě dohody, finanční a prováděcí. Česká republika by v návaznosti na to měla obdržet finanční zálohu ve výši 13% z celkové alokace plánu,“ upřesnila současné schvalovací procedury náměstkyně MPO Silvana Jirotková.

Očekávaným bodem zářijového jednání je tradičně návrh na udělení nejvyššího vědeckého ocenění Národní cena vlády Česká hlava. Na základě výsledku tajné volby doporučila RVVI vládě jmenovat laureátem za rok 2021 prof. Ing. Vladimíra Kučeru, DrSc., dr. h. c., rovněž za jeho zásadní přínos k teorii automatického řízení v celosvětovém měřítku. Národní cena vlády se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. Je s ní spojena odměna ve výši jeden milion korun.

Podle výsledku druhé tajné volby následně RVVI navrhla svému předsedovi jmenovat prof. Ing. Bohumíra Strnadela, DrSc. členem Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV). Bohumír Strnadel působí od roku 2014 jako ředitel Centra pokročilých inovačních technologií Vysoké školy báňské – Technické university Ostrava. 

Členové RVVI byli taktéž informováni o rozhodnutí svého předsedy udělit Cenu předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy a výzkumu za rok 2021. Laureátem ocenění se letos stane MUDr. František Koukolík, DrSc. Známý český neuropatolog, spisovatel, publicista a neúnavný propagátor kritického myšlení se stěžejně věnuje popularizaci svého oboru, avšak se značným přesahem do společenských věd. Slavnostní předání ceny se uskuteční 15. září 2021 v reprezentativních prostorách Hrzánského paláce v Praze.

Z dalších významných témat byla na zasedání projednána mj. Problematika výzkumu veřejného zdraví, Aktuální stav implementace Inovační strategie ČR do roku 2030, nebo Zveřejnění výstupů hodnocení výzkumných organizací na národní úrovni ve 4. roce hodnocení podle Metodiky 2017+.

Prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc., dr. h. c. 

Vladimír Kučera je profesorem v oboru technická kybernetika. Působí jako zástupce ředitele a vedoucí oddělení na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC). Prof. Kučera je emeritní vědecký pracovník Akademie věd ČR a zkušený pedagog, který desítky let přednáší právě na ČVUT. 
Mezi jeho výzkumné zájmy patří zejm. teorie systémů a automatické řízení, nové metody syntézy optimálních a robustních systémů řízení. Prof. Kučera se zasloužil o vyřešení dlouho otevřeného problému tzv.  neinteraktivního řízení lineárních systémů.

Tryzna se koná v Terezíně každý rok obvykle třetí květnovou neděli na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Obsahem této přísahy bylo prohlášení osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945, že neustanou v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.

“Chodím sem každý rok. Nikdy nesmíme zapomenout. Vždy tu vyslechnu silné příběhy lidí. Musíme si je připomínat,” řekl premiér Babiš po pietě v Terezíně.

Záštitu nad konáním Terezínské tryzny 2021 převzal ministr kultury Lubomír Zaorálek. V rámci pietního aktu na Národním hřbitově uctili premiér Andrej Babiš a další ústavní a vládní činitelé a další hosté památku zemřelých položením věnce. Po úvodním slově ředitele Památníku Terezín Jana Roubínka a projevu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského vystoupil s osobní vzpomínkou bývalý vězeň terezínského ghetta Hanuš Hron. Tryznu zakončil úryvek z Verdiho opery Nabucco v podání Děčínského pěveckého sboru.

Nařízené opakované testování na covid-19 se nebude týkat těch osob, které jsou plně očkované, prodělali nemoc covid-19 v posledních 180 dnech nebo se prokáží vlastním platným výsledkem PCR testu. Nebude se vztahovat ani na klienty v terminálním stádiu nemoci v hospicích. V případě zaměstnanců se tato povinnost bude vztahovat až na zmíněné výjimky na všechny, kteří přicházejí s klienty či uživateli sociálních služeb do styku, přičemž za zaměstnance se budou považovat i osoby vykonávající činnost ve prospěch poskytovatele na základě jiného než s ním uzavřeného pracovněprávního vztahu, včetně dobrovolníků. Pravidelné testování se tak bude týkat například domovů pro seniory, lůžkových zařízení pro osoby se zdravotním postižením, týdenních stacionářů či odlehčovacích pobytových služeb.

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo vydání ochranného opatření, kterým nařizuje provozovatelům veřejných mezinárodních letišť v České republice, aby prováděli namátkové kontroly cestujících přilétajících do České republiky. Kontroly se v součinnosti s Policií ČR a Celní správou mají zaměřit na dodržování platných protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví, zejména na vlastnictví dokladů, které jsou pro vstup do ČR v současnosti třeba, jako jsou vyplněný příjezdový formulář či národní certifikát o očkování, případně doklad o negativním testu na SARS-CoV-2.

Ministr zahraničních věcí informoval vládu o dočasném uzavření velvyslanectví České republiky v Kábulu z bezpečnostních důvodů. Velvyslanec Baloun bude jako v případě jiných států EU působit prozatím z ústředí. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda projednala mimo jiné také tři poslanecké návrhy novel zákonů. K návrhu novely zákona o myslivosti přijala nesouhlasné stanovisko, s návrhy novel transplantačního zákona a zákona o posuzování vlivu na životní prostředí vyslovila souhlas. Rozhodla také o navýšení finančních prostředků na platy policistů o téměř 24 milionů korun změnou systemizace Policie České republiky a systemizace Hasičského záchranného sboru České republiky pro rok 2021. Z těchto peněz budou uhrazeny přesčasy a další platové výdaje pro policisty, kteří budou ve dnech 8. a 9. října zajišťovat bezproblémový průběh voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-30–srpna-2021-190410/.

Premiér Babiš a prezident Steinmeier v Hrzánském paláci diskutovali o aktuálním dramatickém vývoji situace v Afghánistánu, strategickém dialogu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, který je od roku 2015 klíčovým nástrojem spolupráce obou zemí v celé řadě oblastí společného zájmu, dále hovořili o současném vývoji pandemie covid-19 a také o vynikající ekonomické spolupráci obou zemí. Důležitým tématem bylo i předsednictví v EU, které Českou republiku čeká a které Německo mělo v loňském roce. Andrej Babiš a Frank-Walter Steinmeier si vyměnili zkušenosti s organizací předsednictví a výzvami s tím spojenými.

„Bylo mi ctí přivítat v Hrzánském paláci prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Témata, hlavně vývoj pandemie covidu v ČR i v Německu, zelená transformace, dopravní infrastruktura, hospodářské vztahy. Velmi jsem ocenil jeho návštěvu v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici, kde uctil památku československých výsadkařů. Je to silné gesto přátelství,“ řekl k setkání s německým prezidentem Andrej Babiš.

Německý prezident se v předchozích dnech setkal například s prezidentem České republiky Milošem Zemanem. Dnes navštíví CIIRC ČVUT a česko-německé centrum excelence RICAIP. Návštěvu zakončí v Ústí nad Labem, prohlídkou expozice o česko-německém soužití.

Průmysl, zásoby a těžba

Na Cínovci v Ústeckém kraji se nachází ložisko lithné slídy cinvalditu. Chce ji těžit firma Geomet, která patří pod společnost ČEZ. Nyní se dokončuje geologický průzkum a zpracovává studie proveditelnosti, která by měla být hotová příští rok v květnu.

„Český stát získal zpět kontrolu nad českým lithiem, a to prostřednictvím firmy ČEZ, kde máme majoritní podíl. Vstoupili jsme navýšením kapitálu téměř ve výši 30 milionů eur do firmy Geomet, kde měl European Metals Holdings stoprocentní účast, a tím jsme splnili náš slib,“ uvedl premiér Andrej Babiš a dodal: „Náš hlavní projekt je samozřejmě gigafactory. Tuto investici bychom chtěli realizovat v Ústeckém kraji v areálu elektrárny Prunéřov, která patří ČEZ“. 

Aktuálně se řeší metoda, jak lithium z cinvalditu získávat. Jde o klíčovou věc proto, aby byl tuzemský projekt konkurenceschopný. V Evropě jsou totiž i jiné zdroje lithia, například v Srbsku, Finsku či Portugalsku a v dalších zemích se dělají průzkumy. Česká republika však vždy byla silná v automobilovém průmyslu. Pozici si je třeba nejen udržet, spíš si ji zlepšit, s čímž může pomoci právě cínovecké lithium.      

„V ČR tak vzniká ve spolupráci s ČEZ unikátní hodnotový řetězec, který nemá obdoby, protože my bychom byli schopni zvládnout těžbu lithia, zpracování lithia, následně jeho dodávky do gigafactory. Pro úplnost, továrnu chystáme v kapacitě 25 až 55 gigawatt hodin a kapacita lithia na Cínovci by mohla být okolo 30 gigawatt hodin. To znamená, že v podstatě vše by se dalo zpracovat jenom v rámci této gigafactory,“ dodal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Projekt a úpravárenská metoda

Projekt získávání lithia z Cínovce nyní postupuje do další fáze. V ní se ověří technický postup výroby v poloprovozních podmínkách a na pilotních testovacích linkách. Zpracovatelské technologie se porovnávají, co do výnosu prvků a ekologičnosti.  I tady hrají Češi důležitou úlohu, jednou z cest by mohla být unikátní úpravárenská metoda vyvinutá VŠCHT.  

„Úpravárenskou metodou, kterou jsme na naší škole vyvinuli, a která je bezodpadová, lze získávat lithium z lithné slídy cinvalditu. Technologii, která zatím není nikde ve světě v provozu, naši experti ověřují v červnu otevřeném technologickém centru CIRKTECH v čížkovické cementárně,“ říká rektor VŠCHT v Praze Pavel Matějka.

Potenciál, spolupráce a další postup

Aktuální ambicí ČR v oblasti lithia není vytěženou rudu prodávat na světových trzích, ale vytvořit celý produkční řetězec. Protože se v souvislosti s útlumem spalovacích motorů dá čekat, že se Evropa vydá cestou elektromobility, v letech 2020 až 2030 by mohlo dojít až k 10tinásobnému nárůstu trhu s bateriemi. Tento bateriový průmysl by nejen mohl kompenzovat ztráty HDP způsobené eliminací spalovacích motorů, celkové HDP vytvořené automobilových průmyslem by dokonce mohl navýšit. Stát zastoupený MPO proto před časem podepsal se společností ČEZ memorandum týkající se výstavby Gigafactory.  Továrna by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních automobilů ročně.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování lithia, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni začít s výrobou v roce 2025, aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš a dodává: „Gigafactory vždy staví konsorcium technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Rádi bychom rozhodnutí o finálním konsorciu dali do konce roku. Při optimistickém scénáři by továrna mohla být postavena v roce 2025.“

Gigafactory zamýšlí vybudovat také Škoda Auto. Kromě velkokapacitního úložiště elektřiny se tak nabízí i masivnější výroba dostupnějších tuzemských elektromobilů. A také spolupráce se Saskem, ložisko Cínovec se totiž nachází ze dvou třetin na území ČR a z jedné třetiny v Sasku.

Aktuální testování úpravárenské technologie pro zpravování lithia z Cínovce by mělo skončit letos v horizontu měsíců. Pokud vše dobře vyjde, české lithium by se maximálně zhodnotilo v České republice, kde by zůstala také nejvyšší přidaná hodnota.