Adam Vojtěch převzal vedení úřadu po Petru Arenbergerovi, který se v úterý funkce vzdal. Premiér Andrej Babiš odcházejícímu ministrovi poděkoval za odvedenou práci a novému členu vlády po uvedení do funkce připomněl nejdůležitější úkoly.

„Musíme realizovat vícero projektů – musíme dokončit očkování, musíme si promyslet dlouhodobou strategii očkování. Ta se připravuje, máme to připravené, ale potřebujete dlouhodobou strategii očkování. Očekáváme, že Evropská léková agentura schválí vakcínu Pfizer / BioNTech i pro děti, musíme z dlouhodobého hlediska přemýšlet, jak budeme očkovat, v jakých centrech, očekává se vhodná strategie přeočkování, v jakém intervalu to bude, jestli budeme očkovat jen tzv. chroniky a zároveň věkovou kategorii 65 plus. A samozřejmě je důležité a o tom jsme teď diskutovali, aby pan ministr dokončil covid pas,“ konstatoval premiér Babiš.

Mezi úkoly nového ministra je i dopracování strategie, jak zabránit možnému zavlečení nových mutací do České republiky po návratu českých občanů. Za zásadní cíl předseda vlády označil i zvládnutí příprav na bezpečný návrat všech dětí do škol po prázdninách od 1. září.

„Přeji panu ministrovi hodně úspěchů a jsem přesvědčen, že svou pozici vládne. Také mu děkuji, že vyšel vstříc mému požadavku, když jsem ho požádal, aby znovu převzal tuto funkci poté, co ji opustil minulý rok v září. Předpokládám, že společně zůstaneme ve funkcích až do demise vlády po říjnových volbách,“ dodal premiér Babiš.

První den jednání se Evropská rada věnovala vnějším vztahům EU. Lídři nejprve diskutovali o Bělorusku, ostře odsoudili vynucené přistání letadla Ryanair v Minsku, jež ohrozilo bezpečnost občanů EU cestujících z Atén do Vilniusu. „Všichni byli zajedno, že takovýto akt státního terorismu není možné tolerovat a musíme ho tvrdě odsoudit. Přijali jsme proto Závěry, ve kterých žádáme propuštění Ramana Prataseviče. Vyzvali jsme Radu EU, aby zavedla nové cílené ekonomické sankce a rozšířila stávající sankční režim a aby byly zakázány přelety běloruských aerolinií přes území EU a lety na letiště v EU. Aerolinky členských států by navíc neměly létat nad Běloruskem,“ uvedl premiér Babiš. 

Dále se diskuze zaměřila na vztahy s Ruskem. Předseda vlády ČR Andrej Babiš informoval o dalším vývoji v česko – ruských vztazích v návaznosti na vrbětickou kauzu, o níž podrobně hovořil již na neformálním zasedání v Portu 7. května. „Jsem rád, že do Závěrů bylo doplněno a jednomyslně schváleno vyjádření solidarity s Českou republikou a také, že jsme odsoudili podvratné aktivity Ruska vůči EU a členským státům. K debatě se vrátíme v červnu, kdy vysoký představitel Josep Borrell předloží souhrnnou zprávu o vztazích EU a Ruska. Další kroky by měly být založeny na pěti hlavních zásadách politiky vůči Rusku,“ řekl Andrej Babiš.

Na závěr prvního dne se lídři věnovali také vztahům EU se Spojeným královstvím s důrazem na implementaci Výstupové dohody a Dohody o obchodu a spolupráci. Krátce diskutovali také o migraci. „Dlouhodobě kritizuji, že je to problém, který EU není schopná konkrétně vyřešit. Pro ČR je nelegální migrace nepřijatelná,“ doplnil předseda vlády.

Druhý den jednání se diskuze zaměřila na reakci EU na covid-19 – především na riziko, které představují nové mutace viru, digitální covidové certifikáty a solidaritu se třetími zeměmi, které mají horší přístup k vakcínám. „Co se týká solidarity se třetími zeměmi, sdílení vakcín rozhodně podporuji. Je dobře, že jsme se shodli na příslibu darovat do konce roku 100 milionů dávek. ČR se ale může zapojit až poté, co budeme mít dostatek pro všechny naše občany, kteří budou mít o očkování zájem,“ vysvětlil premiér Babiš.

Posledním tématem mimořádné Evropské rady byla změna klimatu. Lídři navázali na jednání z prosince loňského roku a představili své pozice a priority k připravované klimatické legislativě. „Ve svém vystoupení jsem zdůrazňoval naše priority, které byly schváleny již ve dřívějších Závěrech, a sice role jádra a plynu při snižování emisí a nutnost respektování technologické neutrality. Členské státy mají rozdílné startovací pozice, potřebují proto různé dodatečné finanční prostředky, aby se společnému cíli dokázaly přiblížit,“ uvedl Andrej Babiš. Evropská rada potvrdila, že ke všem budoucím legislativním návrhům dodá Evropská komise detailní hodnocení dopadů a to na úroveň členských států, a k tématu klimatické změny se bude pravidelně vracet.

Vláda vzala na vědomí průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise. Uhelná komise vyhodnotila, že nejvýhodnějším scénářem pro útlum využívání uhlí v České republice je tzv. koncepční scénář, který počítá s rokem 2038 jako realistickým datem útlumu uhlí z technického, bezpečnostního, ekonomického hlediska a také z hlediska dopadu na produkci emisí.

Vláda ale Uhelné komisi doporučila, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR, a uložila, aby Uhelná komise zpracovala podrobný harmonogram dekarbonizace pro jednotlivé typy zdrojů s ohledem na jejich emisní intenzitu, návrh potřebných regulatorně legislativních nástrojů pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailní zhodnocení a řešení ekonomických a sociálních dopadů v útlumem postižených regionech. Další výstupy práce má komise vládě předložit do 31. prosince. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda také schválila záměr pořídit jednorázové menstruační vložky do zásob pro humanitární pomoc, kterými by stát pomohl řešit sociálně slabým ženám problém s menstruační chudobou. Stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv nakoupí deset milionů kusů těchto hygienických potřeb a dva miliony kusů uvolní pro sociálně potřebné ženy prostřednictvím potravinových bank. Každý rok pak SSHR dva miliony kusů vložek obmění a vyřazené opět bezplatně poskytne prostřednictvím potravinových bank. Samotná zásoba pak bude určena pro případ nějakého krizového stavu. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet rovněž projednal a schválil návrh na rozdělení prostředků Fondu pro spravedlivou transformaci mezi Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Z tohoto fondu bude pro tři kraje strukturálně postižené útlumem těžby a využívání uhlí k dispozici z evropských zdrojů celkem 41 miliard korun. Tyto peníze mají sloužit ke zmírnění dopadů útlumu, jak sociálních, tak ekonomických, například k omezení nezaměstnanosti, podpory restrukturalizace, ale i k obnově těžbou zdevastované krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj vypracovalo pro rozdělení těchto prostředků metodiku vyhodnocující aktuální stav v jednotlivých krajích a na jejím základě rozhodlo, že Karlovarský kraj získá 6,3 miliardy, Ústecký 15,8 miliardy a Moravskoslezský 18,9 miliardy korun.

Vláda souhlasila také s převodem užívání státem vlastněné administrativní budovy v pražské Štěpánské ulici z České obchodní inspekce na Agenturu pro podnikání a investice. Tento krok umožní pokračovat v projektu synergie implementačních agentur CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism.

Schválila také novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která v souladu se změnou Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 Evropské komise prodlužuje poskytování záruk Exportní garanční a pojišťovací společnosti, za splacení úvěrů poskytovaných bankami vývozcům, výrobním a obchodním podnikům, které se potýkají s nedostatkem likvidity v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené pandemií covid-19 do 31. prosince 2021.

Vláda se zabývala také úpravami platných protiepidemických opatření. Od úterý 25. května se mění podmínky pro ubytovávání hostů v hotelích či penzionech tak, že k dosud platným možnostem prokázání bezinfekčnosti se přidává možnost využít i potvrzení o absolvovaném testu od zaměstnavatele, čestné prohlášení o otestování ve škole nebo absolvování antigenního samotestu přímo na místě. Zároveň se povinnost prokazovat bezinfekčnost nebude vztahovat na děti mladší šesti let.

Další změny vstoupí v platnost od 31. května a týkají se mimo jiné akademických obřadů na vysokých školách, přijímacích zkoušek na vyšších odborných školách, pořádání kongresů a vzdělávacích akcí či činnosti pěveckých sborů. Otevřít se budou moci i venkovní bazény, koupaliště a brouzdaliště, a to na padesát procent kapacity, a skončí zákazy skupinových prohlídek na hradech, zámcích, v muzeích či na veletrzích. Při dodržení podmínek bude moci být ve skupině až 30 osob. Pro venkovní prostory zoo a botanických zahrad přestane platit omezení počtu návštěvníků, redukovat se bude pouze vstup do vnitřních pavilonů, a to počtem osob na plochu. Zvýší se i počty osob při sportování nebo na spolkových akcích, a to až na 75 osob uvnitř a 150 osob venku.

Od 1. června dojde ke změně v úhradách testů na covid-19 zdravotními pojišťovnami. V červnu budou pojišťovny hradit antigenní testy jednou za sedm dnů a PCR testy dva do měsíce. K témuž datu se změní i pravidla pro vstup do České republiky, a to v návaznosti na nařízení Evropské unie o vydávání digitálního covid certifikátu, kterým bude možné prokazovat absolvování testů, očkování či prodělané nemoci covid-19. Lidé přijíždějící do ČR se budou moci vyhnout povinnému testu i pomocí národního certifikátu o provedeném očkování.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-24–kvetna-2021-188532/.

Prodělané onemocnění covid-19 je jednou z alternativ systému o-t-n (očkování, test, prodělaná nemoc), jimiž se prokazují například zaměstnanci u zaměstnavatele, děti ve škole, klienti v lázních či v ubytovacích službách nebo osoby vracející se ze zahraničí, aby nemuseli podstupovat covidový test, dosud platí po devadesát dnů od prvního pozitivního testu na covid-19. Od pondělí 24. května se tato lhůta prodlužuje na dvojnásobek, tedy 180 dnů.

Zároveň bude pro tyto účely tam, kde je to mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví vyžadováno, nově uznáváno i absolvování první dávky očkování na covid-19 u dvoudávkového schématu vakcinace, pokud od jejího podání uplynulo alespoň 21 dnů.

Další změnou v mimořádných opatřeních, kterou vláda schválila a jež bude platit od pondělí, je zrušení zákazu používat ve školách a školských zařízeních šatny.

Vláda se zabývala také návrhem novely zákonů o ochraně veřejného zdraví a o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Novela má do české legislativy zanést pravidla pro vydávání certifikátů fyzickým osobám osvědčujících skutečnost, že jejich držitelé byli očkováni proti covid-19, prodělali covid-19 nebo byli testováni na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo jeho antigenu. Stanovení právního rámce si vyžádá připravované bezprostředně použitelné nařízení Evropské unie, tzv. Digital Green Certificate.

Aby mohl být tzv. covidový pas vydáván i v České republice, je třeba doplnit rozsah údajů, které orgány ochrany veřejného zdraví mohou při plnění úkolů v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění využívat ze základních registrů a agendových informačních systémů. Návrh zákona také výslovně zakotvuje zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví stanovit mimořádným opatřením situace, kdy může být tento certifikát využíván. Vláda chce požádat Parlament, aby tento návrh projednal ve zrychleném řízení v režimu legislativní nouze.

Kabinet rovněž projednal mandát předsedy vlády na jednání Evropské rady, které se koná v pondělí a v úterý v Bruselu. Mezi tématy summitu budou mimo jiné boj proti pandemii covid-19, klimatický balíček Evropské komise či vztahy s Ruskem a s Velkou Británií. Pokračovat bude i diskuse o digitálním zeleném certifikátu, který má být pro občany EU spuštěn během června.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-21-kvetna-2021-188491/.

Prostřednictvím Národního plánu obnovy bude Česká republika čerpat finanční prostředky z nově zřízeného fondu EU, tzv. Nástroje pro oživení a odolnost. Spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu bude na restart české ekonomiky formou investic k dispozici téměř 200 miliard korun. Investice půjdou například do ekologičtějších způsobů dopravy, do zdravotnictví, do budování sítí vysokorychlostního internetu či do výstavby nových zařízení předškolní péče pro děti.

Podrobnosti k Národnímu plánu obnovy, nastaveným pilířům, obsahu jeho jednotlivých komponent až do úrovně dílčích reforem a investic a k finančním alokacím na jednotlivé plánované aktivity jsou veřejně dostupné na speciálním webu http://www.planobnovycr.cz, kde lze nalézt i znění aktuální verze Národního plánu obnovy.

Na dnešním jednání vlády byl schválen také Národní program reforem ČR 2021. Ten popisuje reformy a investice, které vláda plánuje uskutečnit v nadcházejících dvanácti měsících. Dokument popisuje například aktuální změny v daňovém systému nebo podporu dostupnosti bydlení. Obsahuje např. popis postupu v projektu MOJE Daně, jež digitalizuje správu daní pro občany a podnikatele. Popisuje i kontext návrhu zákona o dostupnosti bydlení, který je v současnosti projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a který by měl definovat oblast sociálního bydlení či přinést možnost podpory družstevního bydlení a další.

Vláda schválila také jmenování nového předsedy Národní sportovní agentury poté, co se jejího vedení vzdal Milan Hnilička. Jeho nástupcem se od 18. května stane bývalý reprezentant v pozemním hokeji, bývalý místopředseda Českého svazu pozemního hokeje a člen pléna Českého olympijského výboru Filip Neusser.

Vláda projednala a odsouhlasila také návrh změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od úterý 18. května dojde k dílčí úpravě v opatření upravujícím používání ochrany dýchacích cest. Mezi výjimky budou nově zařazeni sportovci a cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. včetně běhu a jízdy na kole, a také zákazníci v službách, kterým je poskytována péče v oblasti hlavy a krku a použití ochranného prostředku by bránilo poskytnutí této služby.

K většímu rozvolnění protiepidemických opatření dojde od pondělí 24. května. Rozvolnění se bude týkat školní docházky, kde se k prezenční výuce budou moci vrátit vysokoškoláci i v teoretické výuce a také všichni zbývající středoškoláci. Skončí také rotační způsob výuky tam, kde byl až dosud nařízen.

Zvýší se také limity na počty osob ve středicích volného času, v zařízeních zájmového vzdělávání pro děti, na kulturních, sportovních či spolkových akcích uvnitř budov i venku, na kongresech či na sportovištích. Zrušen bude i u vstupu do vnitřních pavilonů zoo či botanických zahrad pro individuální prohlídky, platit bude pouze omezení kapacity na 50 procent, dodržení 15 m² vnitřní plochy na osobu a dvoumetrové rozestupy. Skončí také omezení ubytovávat hosty v hotelích či penzionech. Každý host se ale bude muset při ubytování prokázat platným negativním testem na covid-19 nebo potvrzením o prodělané nemoci, případně certifikátem o prodělaném kompletním očkování.

Vláda řešila také podmínky, za jakých bude možné obnovit činnost škol v přírodě. Ty bude možné začít organizovat od 31. května, škola bude muset pořádání školy v přírodě nahlásit hygienikům včetně adresy a kontaktu a odpovědnou osobu na místě a všichni účastníci se budou muset prokázat platným negativním testem na covid, potvrzením o prodělané nemoci nebo certifikátem o ukončeném očkování. Následně se budou muset během pobytu pravidelně testovat a přísné jsou i hygienické podmínky pro samotný pobyt či stravování.

Vláda projednala mimo jiné také dva poslanecké návrhy novel zákonů, transplantačního zákona a občanského zákoníku, s nimiž vyslovila souhlas, a probrala i osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a schválila rovněž výroční zprávu o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020 za rok 2020.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-17–kvetna-2021-188431/.

Podle upraveného znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví bude zákazník oprávněn vstoupit na zahrádku restaurace jen v případě, že je schopen doložit, že byl očkovaný nebo že prodělal covid-19 nebo že byl otestován podle ministerstvem stanovených pravidel. Oprávnění ke vstupu bude muset zákazník doložit při případné kontrole hygieniky nebo policisty.

Ministerstvo z konečného znění opatření vypustilo také zákaz provozovatelům zahrádek poskytovat hostům internetové připojení. Zrušení tohoto zákazu se bude týkat i velkých obchodních center, kde platil už několik měsíců.

Vláda odsouhlasila také vydání nového znění mimořádného opatření, které řeší povinnosti zaměstnanců a OSVČ, kteří byli pozitivně testováni během plošného testování v zaměstnání. Předchozí mimořádné opatření zrušil svým verdiktem Nejvyšší správní soud kvůli tomu, že bylo chabě odůvodněné. Ministerstvo zdravotnictví proto situaci napravilo, znění samotného opatření se nezměnilo.

Vláda také vzala na vědomí informaci ministryně spravedlnosti o vzdání se funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Oznámení o rezignaci ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o státním zastupitelství bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno 14. května 2021. Funkce nejvyššího státního zástupce tak Pavlu Zemanovi ze zákona zanikne ke dni 30. 6. 2021.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-14-kvetna-2021-188375/.

„Chtěl bych poděkovat našim sestrám za všechno, co vykonaly v době pandemie covid-19. Sestřičky by měly být pro nás všechny, pro naši společnost tou nejváženější profesí. Obrovské poděkování patří také našemu zdravotnímu systému, který to zvládl. Dobrá zpráva je, že tento rok je vysoký zájem studentek a studentů o střední zdravotní školy,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

„Covidový rok ukázal, že zdravotnictví je naše priorita. My jsme se rozhodli na úrovni vlády, že také chceme ještě vynahradit tu těžkou dobu našim zdravotníkům a umožníme jim čerpat voucher v hodnotě 8000 korun na pobyt v lázních, aby mohli nabrat nové síly, “ doplnila ministryně financí Alena Schillerová.

„Bez našich zdravotníků bychom se z té pandemie nedostali a já jsem moc rád, že tato vláda vnímá zdravotnictví jako jednu z priorit, protože to se ne vždycky dařilo. Chtěl bych poděkovat nejen zdravotníkům, ale i vedení státu,“ dodal ministr zdravotnictví Petr Arenberger.

„Je potřeba sestrám jednoznačně poděkovat za jejich extrémně náročnou práci. Jsem velmi ráda, že vláda při příležitosti Mezinárodního dne sester představila program, který pomůže zdravotníkům si odpočinout, který jim pomůže, aby načerpali zpátky jak fyzické ,tak psychické síly,“ řekla předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Již od roku 1965 připadá na 12. květen Mezinárodní den zdravotních sester, kterým si připomínáme narození Florence Nightingale, anglické ošetřovatelky a zakladatelky profesionálního ošetřovatelství a povolání sester. 

Nové pavilony umožní IKEM, jehož spádová oblast je celá republika, rozšířit kapacity a zvýšit tak počet pacientů, kteří potřebují superspecializovanou léčbu kardiovaskulárních chorob, poruch metabolismu nebo transplantaci orgánů. Vláda tuto investici podpořila částkou 603,7 milionů korun, IKEM se bude podílet 447,6 miliony korun. A hotovo by mělo být za 2,5 roku.

„Jsem rád, že dnes došlo k podpisu smlouvy o této skvělé investici a 12. července se začne stavět. Dostavba IKEM je první ze sedmi vládních strategických investic z oblasti zdravotnictví, kde započne realizace stavby. Je skvělé, že zde vyrostou dva nové pavilony, které zásadním způsobem ještě zlepší zdravotní péči v této nemocnici,“ uvedl premiér Babiš.

Do dvou nových pavilonů – jednoho sedmipatrového a druhého čtyřpatrového – bude umístěn společný urgentní příjem, oddělení ARO, kardiologická, metabolická a angiologická jednotka intenzivní péče. Zvětší se také ústavní lékárna nebo technické zázemí nemocnice. Celkově v IKEM vznikne 56 nových lůžek, JIP i standardní. „Za posledních deset let rostou zdravotnické výkony v IKEM rapidním tempem. Zatímco v roce 2008 bylo v institutu transplantováno 333 orgánů, v posledních letech počet každoročně šplhá k pěti stům. IKEM se stará o více než 5 000 transplantovaných, v ambulancích personál ročně ošetří 11 500 lidí, na lůžkových odděleních je každý rok hospitalizováno 162 500 pacientů. A potřeba superspecializované péče neustále roste. Proto výstavba, která IKEM kapacitně rozšíří možnosti poskytování zdravotních služeb, přichází v tu nejvhodnější dobu,“ přibližuje ministr zdravotnictví Petr Arenberger.

Pavilony G1 a G2 budou architektonicky i provozně moderně řešené. Vzdušný design celoproskleného obvodového pláště budovy doplní uvnitř moderní technologické řešení, které bude využívat obnovitelné zdroje energie. „Zdrojem tepla pro podlahová vytápění JIP pracovišť a chladu pro vzduchotechniku budou tepelná čerpadla. Toto řešení zajistí stabilitu provozu i v případě dlouhodobějšího výpadku dodávek tepla, kdy by jinak hrozila evakuace pacientů. A navíc díky obnovitelným zdrojům energie ušetříme téměř 11 % nákladů,“ dodává ředitel IKEM Michal Stiborek.