Premiér Andrej Babiš předstoupil v pátek 30 října 2020 před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o prodloužení nouzového stavu vyhlášeného vládou kvůli nepříznivé epidemické situaci šíření nemoci covid-19. Při té příležitosti přednesl před poslanci a poslankyněmi tento projev.
Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,
předstupuji dnes před vás jménem vlády s žádostí o prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila usnesením číslo 957 ze dne 30. září 2020, nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky, a to na dobu od 00.00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů. Nouzový stav vyhlášený vládou tedy končí 3. listopadu 2020. Jediným zájmem vlády i důvodem prodloužení nouzového stavu je samozřejmě ochrana zdraví a života našich občanů.
Vláda v rámci aktuální situace vyhodnotila, že epidemiologická situace v České republice není vůbec příznivá. Stále evidujeme vysoký počet pozitivně diagnostikovaných pacientů, rostoucí počty hospitalizací a také významný zásah do rizikových skupin obyvatelstva. Vyhodnocení situace probíhá na základě analýz příslušných parametrů. Jedná se například o epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a čtrnáctidenní trendy, počty hospitalizací nebo přítomnost komunitního šíření dle hlášení krajských hygienických stanic.
Jakákoliv opatření v boji s virem se začínají projevovat na tempu šíření nákazy s desetidenním odstupem. Stále se nám zrychluje růst hospitalizovaných a rychle ubývá počet potřebných lůžek v nemocnicích. Sice na základě středečních a čtvrtečních dat se zdá, že pandemie začíná pomalu oslabovat, ale data o mobilitě napovídají, že se sice dál zpomaluje aktivita lidí, jenže je zatím jen velmi pozvolná.
Využívání veřejné dopravy kleslo podle Applu o 58 procent, zatímco v březnu to bylo cca o 80 procent. Přítomnost lidí v maloobchodech klesla o 57 procent, zatímco na jaře to bylo 61 až 79 procent. Na pracovištích, a my stále apelujeme na home office, nyní ubylo 32 procent lidí, zatímco na jaře to bylo 45 procent. A v úterý také vyskočila pozitivita testů až na 34,4 procenta.
I díky datům o mobilitě lidí, ale i kvůli stále vysokým počtům nakažených je zřejmé, že zdaleka nemáme náš boj vyhraný. Epidemie je ve zlomové fázi, a proto jsou i nadále naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle článku 5 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Přesně z tohoto důvodu tu dnes před vámi stojím s návrhem a žádostí o prodloužení nouzového stavu.
Musíme co nejdříve docílit toho, aby se šíření epidemie zpomalilo, ochránili jsme naše občany, rizikové skupiny a zabránili kolapsu nemocničních kapacit. Stejně tak nutně potřebujeme snížit reprodukční číslo R pod hodnotu 1. Teprve pak můžeme uvažovat o postupném uvolňování vládních opatření.
Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice vláda přistoupila k dalším plošným opatřením, která bez prodloužení nouzového stavu nebudou platná. Jsou to klíčová opatření, která mají za cíl dostat epidemii pod kontrolu.
Aktuální opatření spočívají v těchto omezeních: přísné omezení volného pohybu osob mezi 21. hodinou až 5. hodinou ranní, omezení volného pohybu osob mezi 5.00 až 21.00, nařízení zaměstnavatelům maximálně využívat u zaměstnanců práci na dálku, tzv. home office, zákaz prezenční výuky na všech typech škol, zákaz maloobchodního prodeje zboží a prodeje za poskytování služeb až na výjimky, uzavření provozoven stravovacích služeb, ukončení uměleckých a sportovních událostí, omezení poskytování ubytovacích služeb, zákaz pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech, zákaz prodeje na tržištích, tržnicích a mobilních provozovnách s výjimkou farmářských trhů, zákaz maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den a v pondělí až sobotu v čase mezi 20. hodinou až 5. hodinou ranní s výjimkami, zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních a v pobytových sociálních službách, povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest ve stanovených případech, nařízení pracovní povinnosti studentům zdravotnických, sociálních nebo pedagogických oborů.
K tolik diskutovanému a médii často kritizovanému zákazu vycházení bych rád uvedl příklady z jiných zemí, které nemají tak vysoké nárůsty počtu nakažených v přepočtu na počet obyvatel, ale přitom podobné opatření také zvolily. Tak například ve Francii prezident Macron oznámil, že pro každý pohyb mimo domácnost je vyžadován vyplněný formulář s udáním důvodu opuštění domova a nepovolují se cesty mezi regiony. Již předtím platil zákaz vycházení mezi 21. hodinou a 6. hodinou
Ve stejném čase je zákaz vycházení uplatňován i ve Slovinsku. Podobně je to ve Španělsku, Belgii, Řecku. V sousedním Polsku se dokonce osoby mladší 16 let mohou v čase od 8 hodin ráno do 16 hodin odpoledne pohybovat na veřejnosti pouze v doprovodu dospělé osoby.
V souvislosti s prodloužením nouzového stavu přirozeně vznikají otázky, jak dalece se tento stav projeví na stavu ekonomiky. V první řadě zatím nepředpokládáme uzavření ekonomiky v takovém rozsahu, jak tomu bylo na jaře. Nepočítáme s tím, že bychom iniciovali uzavření průmyslových podniků.
Prosím vás, tady v mediálním prostoru všichni mluví o lockdownu a nikdo to nedefinoval. Tady mám článek, že ve Francii vyhlásili druhý lockdown. To slovo skutečně nikdo nikdy nedefinoval, ano, uzavření, a ve Francii druhý lockdown znamená, že zavřeli restaurace a bary.
A pokud někdo stále mluví o Izraeli, prosím vás, tak je potřeba skutečně se obeznámit s tím, co Izrael udělal, protože se říkalo – udělali totální lockdown. Není to pravda Podle našeho honorárního konzula Davida Hebkého ve druhé vlně lockdownu byly v Izraeli otevřeny všechny tzv. manufactures. Výroba v jednotlivých výrobních provozech se v průběhu září nezastavila. Pouze jim bylo doporučeno dodržovat platná nařízení Ministerstva zdravotnictví. Otevřen zůstal výrobní průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářská výroba, chemický průmysl, vojenský průmysl, hi-tech.
Po zaměstnancích nebyly vyžadovány testy na přítomnost covid-19. My tady uvažujeme o tom, že bychom nějakým způsobem možná i podpořili ty antigenní testy, ale k tomu se ještě dostanu. Takže podstata tzv. izraelského lockdownu, který tady všichni opakují a vyzývají k němu, spočívala hlavně v omezení kontaktu osob v rámci rodiny, příbuzenstva, známých a omezení pohybu na vzdálenost jeden kilometr od domu a cesta do práce. Takže prosím vás, pokud někdo mluví, že v Izraeli byl totální lockdown, není to pravda, v Izraeli nikdy takový lockdown nebyl a izraelské firmy vyráběly dál.
Vraťme se k tomu, co se stalo na jaře. Došlo k přerušení výroby některých významných průmyslových firem, a pokud k tomu došlo, tak to bylo nejen z důvodu epidemie, ale rovněž proto, že klesl odbyt jejich produkce, a to nikoliv na domácích trzích, ale na zahraničních trzích. Největší firmy v automotiv jsou součástí globálních koncernů a ty nakonec rozhodly o tom, co se zde bude vyrábět. My jsme nikdy výrobu Škodě Auto nezavřeli, rozhodl o tom Volswagen. A pokud se podíváte na čerpání Antivirů, tak právě automotiv je tam na prvních místech, celkově až miliardové částky.
Jsme exportní ekonomika, a proto každá porucha na zahraničních trzích se rychle projeví na výrobě našich firem, protože jsme významným dodavatelem komponentů. To se týká, jak už jsem říkal, celého odvětví automotiv. Musíme si uvědomit, jak mnoho našich firem je závislých na vývoji v zahraničí.
Jestli vidíme, že např. německý automotiv za letošních osm měsíců zaznamenal pokles výroby o třetinu, tak to má přirozeně vliv i na naše firmy. Dochází sice k poklesu jejich produkce, která je nižší než v minulém roce, přesto se zotavují velmi rychle a například největší český výrobce v automotiv Škoda Auto hlásí lepší výsledky za září 2020 než v roce 2019. Celý propad odvětví by neměl dosáhnout ani 20 procent, což je nad očekávání na jaře.
Pevně věřím, že naší ekonomice pomůže i schválená nová metoda testování, založená na antigenních testech, které dokážou detekovat infekční pacienty. OKD tyto testy užíval od června tohoto roku a do těchto dnů zachytili šest pozitivních pacientů a vyhnuli se tak dalšímu propuknutí nákazy. Antigenní testy budeme používat hlavně, a ty testy by měly dorazit dnes, a neprodleně, předpokládám nejpozději v neděli, v pondělí, začneme testovat hlavně na ochranu seniorů a rizikových skupin obyvatelstva, které jsou nákazou covid-19 nejvíc ohroženy.
Naše vláda schválila finanční prostředky pro 10 miliónů antigenních testů a samozřejmě schválila i odměnu pro lékaře, kteří budou testovat, ve výši 200 korun. Takže celkově jsou to zatím 2 miliardy korun a dá se předpokládat, že tyto antigenní testy budeme používat.
Já jsem velice rád, že to dělá například Škoda Auto, a myslím si, že dobré managementy a dobří majitelé firem by to měli dělat ve vlastním zájmu. My přemýšlíme o tom, jak podpořit tyhle antigenní testy ve firmách, aby je dělaly, aby jim záleželo na tom, že jejich zaměstnanci budou chodit do práce a nebudou v riziku nakažení. O tom samozřejmě vláda bude diskutovat a přemýšlím o nějaké motivaci pro firmy, v rámci NERV jsme to diskutovali.
Zatím nejsou k dispozici data o vývoji českého průmyslu za celé třetí čtvrtletí, ta budou k dispozici až příští týden. Za poslední tři měsíce červenec, srpen, září je průmyslová výroba nižší zhruba o desetinu oproti minulému roku a to není špatný výsledek s vědomím samozřejmě, co nás postihlo, ta pandemie covid-19.
V podstatě stejný vývoj lze zaznamenat ve stavebnictví. Také tam je pokles zhruba o desetinu. Vliv na to má i mimořádná míra veřejných investic do dopravní infrastruktury. Právě inženýrské stavebnictví a státní výdaje do tohoto sektoru pomáhají udržet klíčové odvětví s ohledem na zaměstnanost v relativně dobré kondici.
Současně můžeme vidět i velmi pozitivní vývoj v zemědělství, kde bylo dosaženo vyšší sklizně hlavních plodin než v minulém roce. Nejvíce byla zasažena část sektoru služeb, kde ve druhém čtvrtletí – opět nejsou k dispozici novější data – došlo k poklesu o pětinu vlivem totálního uzavření především v dubnu a částečně i v březnu a květnu, ale v letních měsících tento sektor pracoval bez větších omezení, a tak ztrátu z tohoto období trošku narovnal.
K samotnému vývoji hrubého domácího produktu za letošní rok. Za první pololetí letošního roku poklesl hrubý domácí produkt o necelá 3 procenta oproti prvnímu pololetí minulého roku. Očekávám, že celoroční data o poklesu HDP se budou pohybovat kolem 6,5 až 7 procent, jak předpokládají prognózy Ministerstva financí. Vývoj ekonomiky bychom měli posuzovat střízlivě, bez katastrofických předpovědí. Řada průmyslových odvětví v současnosti běží a bude tomu tak i nadále – energetika, chemie, elektrotechnický průmyslu, potravinářský průmysl, slušné tempo si drží i automotiv. Stejně tak běží i některé služby – IT, finanční služby, poradenství, rekordy hlásí obchod on-line, e-shopy atd.
Proto tvrdím, že bychom se měli vyhýbat katastrofickým předpovědím. Není to dobré také proto, že tím vyvoláváme ovzduší strachu z budoucnosti, a to se přirozeně přenáší i na vývoj na spotřebitelském trhu a ve sklonu k investicím.
Vláda se snaží pomoci. Schválili jsme investiční programy a na příští rok v oblasti infrastruktury. Nikdy nebyl rozpočet SFDI tak vysoký, jako je v příštím roce. Navazujeme tím na letošní rok a příští rok je nakonec investice 187 miliard, nejvíc v historii, na letošní rok, kdy se nakonec podaří zvýšit výdaje do dopravní infrastruktury vůči 2019 o více než třetinu.
Současně zahajujeme podporu podnikových investic, zrychlujeme odpisy, posilujeme investiční záruky a měníme investiční pobídky. Hlavní opatření vlády směřovala ale k provozní podpoře, např. kompenzační bonus, antivirus, COVID-Nájemné, COVID-Bus, COVID-Úvěry, COVID-Kultura, COVID-Sport, COVID-Ubytování, vyšší ošetřovné, odpuštění odvodů, odklad plateb DPH, sociální pojištění atd.
Tato opatření mají udržet koupěschopnost obyvatelstva i přispět k řešení finanční situace firem. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu celková přímá a nepřímá podpora OSVČ činila dosud více než 50 miliard korun. Stejně tak je odhadovaná celková podpora firem a OSVČ na téměř 200 miliard korun, samozřejmě podpora zaměstnanců.
Navíc pokračují záruční programy, v rámci kterých budou firmy čerpat další desítky miliard. Víc se těžko dá v současné situaci dělat. V tom se chováme stejně jako ostatní evropské země, i ony otevírají programy v řádech desítek miliard eur, aby udržely chod ekonomiky a kompenzovaly ztráty firem. I tyto vlády jsou si vědomy, že však nelze zcela zvrátit vývoj na trzích. I přes masivní podporu – a to bych rád zdůraznil – že v těch relativních číslech se nelišíme od vyspělých zemí Evropské unie.
Tady se stále diskutuje o zadlužení. Já bych jenom rád připomněl, že od nástupu Sobotkovy vlády, kdy jsem byl ministr financí, jsme snížili dluh ze 41,3 na 29 minulý rok. Pokud ten dluh teď roste, tak je to logické v pandemii. Ale poslední čísla Eurostatu, myslím z 22. října, říkají přesně to, co my tady opakujeme stále: Že v roce 2020 budeme – a to je odhad Evropské unie – v dluhu v sektoru vládních institucí na úrovni 39,4 procenta, takže podstatně níž než v roce 2013. Takže pokud tady opozice mluví o zadlužení, tak ona zadlužovala za normálních časů, normálních časů.
Takže toto já zásadně odmítám a naše zadlužení je jedno z nejmenších v Evropě. Je to hluboko pod úrovní dosahovanou v západoevropských zemích. Německo má 71, znovu opakuji – u nás 39 – Francie 117, Velká Británie 93 procent, Holandsko 59, Rakousko 84, Slovensko 63. I v těchto zemích podíl dluhu na HDP roste, stejně jako u nás, ale my se samozřejmě těžko můžeme porovnávat s malými zeměmi typu Estonsko, kde je úplně jiná ekonomika a kde žijí dva miliony obyvatel.
Většina našich opatření je naplánována do konce roku, takže to, co my děláme a jak pumpujeme peníze do ekonomiky, děláme, abychom nastartovali naši ekonomiku, abychom udrželi zaměstnanost, abychom udrželi příjmy lidí. Takže tato opatření jsou naplánována do konce letošního roku.
My musíme řešit krizovou situaci, přesto již nyní myslíme na další období a počítáme nadále s masivní podporou investic. Rozšíření programu bankovních záruk, podporou zaměstnanosti přes kurzarbeit a dalším navýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace. A my chceme podržet všechny zaměstnance, a proto jsem přišel i s tím pozměňovacím návrhem, kde snižujeme daně pro všechny zaměstnance o sedm procent.
Tady proběhla debata o důchodech. Ano, důchodová reforma, to je určitě, můžete nám vyčítat důchodovou reformu. Desítky let se neudělala a to je záležitost, na které je potřeba se domluvit všichni. A že to má řešení? Určitě to má řešení! Na výdajové stránce to zvládne každý, je potřeba řešit tu příjmovou. A tam samozřejmě je to o zaměstnavatelích, o zaměstnancích a o státu. Ale je důchodová komise, tam jsou všichni zastoupeni, tak ty návrhy, které jsou, jsou zatím na výdajové stránce. A na té příjmové, tak příští, ani ne za celý jeden rok jsou volby, takže předpokládám, že každá strana a hnutí bude mít svoji daňovou politiku.
K těm důchodům, prosím vás, čísla jsou jasná: 2013 na důchody šlo 383 miliard, 2021 půjde 537 miliard. Takže o 153 miliard navíc. A pokud průměrný důchod 2013 byl 10 913, tak příští rok bude 15 336, to je navýšení o 49 procent. Takže myslím, že důchody jsou jasné. Vždycky to byla naše priorita, důchodci, jejich lepší život. A v tom žebříčku v Evropě, i když my navyšujeme na rozdíl od našich předchůdců, tak stále je to málo.
Naše vláda potřebuje čas. Za této situace hasíme vzniklé problémy, děláme operativu, každodenní operativu a to nám samozřejmě odčerpává čas a prostor pro hledání aktivních opatření. Přesto již nyní pracujeme na strategických opatřeních střednědobého a dlouhodobého hospodářského charakteru. Vicepremiér pro hospodářství Havlíček a jeho tým připravují restart ekonomiky založený na transformaci průmyslu, energetiky a dopravy.
Nová hospodářská strategie bude založena na přidané hodnotě, výrazně vyšším stupni využití nových technologií, nových programech pro vznik start-upů a spin-offů. Stejný tým dokončuje plán obnovy postavený na digitalizaci, chytrých investicích, posílení vědy, vzdělávání a trhu práce, vše ve vazbě na trendy spojené s dekarbonizací a klimatickými cíli.
I přes fakt, že procházíme nejnáročnějším obdobím novodobých dějin a museli jsme omezit ekonomické aktivity nebývalým způsobem, je patrné, že dobrá kondice našeho hospodářství před krizí v kombinací s provozní podporou v průběhu pandemie a zaváděním strategických opatření dlouhodobého charakteru můžeme z krize vyjít posíleni. Máme k tomu dobré předpoklady. A já tomu pevně věřím.
S ohledem na uvedené vláda žádá podle čl. 6 odst. 2 Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu do 3. prosince 2020. Současně s tím vás chci požádat, abychom všichni právě nyní zapomněli na politiku a všechny vzájemné animozity.
Pandemické krize jako nyní nezažíváme jen my, ale i většina Evropy a zbytek světa. Určitě není nejlepší čas pro politické spory a hádky. Koronavir porazíme a zdraví i životy našich občanů totiž ochráníme jen společně. Na jaře jsme to nakonec dokázali a díky tomu jsme pandemii zastavili mezi prvními zeměmi v Evropě. Zkusme to proto zopakovat i nyní, když se koronavir vrátil ještě silnější než na jaře.
Klidně naši vládu věcně a konstruktivně kritizujte, je to vaše právo a my určitě nejsme bezchybní. Pojďme ale, prosím, znovu táhnout za jeden provaz. Je to i naše povinnost vůči veřejnosti. Bez toho koronavir neporazíme.
Já vám děkuji za pozornost a vaše pochopení.
Andrej Babiš, předseda vlády
