Milý Charlesi, milí kolegové,

jsem rád, že vedeme dnešní diskusi o tomto velmi důležitém návrhu a díky patří
Ursule za legislativní návrhy.

Souhlasím, že musíme společně reagovat na krizi.

Zdá se, že panuje shoda ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Nebyla by to moje první volba, ale nebudu tomu bránit. Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.

Navržený splátkový kalendář úvěru je jasný. Celkové finanční náklady spojené s tímto dluhem by podle Komise měly dosahovat 17,5 miliardy eur v letech 2021–2027. Doufám, že správně chápu, že se jedná o celkovou a konečnou maximální částku servisních poplatků vztahujících se k celé výši půjček.

Pokud jde o dobu trvání plánu obnovy, národní plány musí být důkladně připraveny a dopad strukturálních reforem musí být dlouhodobý. Proto je třeba prodloužit maximální dobu trvání Facility na podporu oživení a odolnosti (RRF) do roku 2027. Velikost národních obálek by rovněž měla být rezervována po celou tuto dobu.

Cíl plánu

Shodli jsme se, že chceme řešit dopady krize.

Nyní se Komise zaměřuje rovněž na budování odolnosti. Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout. Odolnost by neměla znamenat bianko šek pro nepřiměřené utrácení.

Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet klíčové politiky EU vyplývající ze Smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu.

Tradiční politiky musí hrát ústřední roli a zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by za klíčovou prioritu mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu.

Nástroj pro obnovu

Nástroj pro obnovu musí být přínosný pro všechny.

Má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik. Zatím nevíme, jaký přesně bude dopad krize na HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici.

Co ale vím s jistotou, že výpočet podílů jednotlivých států podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný.

V tomto ohledu by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy až budeme mít konečný účet za koronavirus.

Analýza Komise uvádí, že odvětví cestovního ruchu nebo automobilového průmyslu jsou krizí vážně zasaženy. Úplně nechápu, jak přidělení dvou třetin celého třičtvrtěbilionového nástroje na obnovu a strukturální reformy v členských státech na základě míry jejich nezaměstnanosti před pěti lety, může těmto odvětvím pomoci se zotavit.

Řešením by mohl být dynamický alokační klíč. Fázování by nám pomohlo včas vidět skutečné dopady krize a umožnit odpovídajícím způsobem přizpůsobit tok peněz.

Pokud jde o rovnováhu mezi granty a půjčkami, já upřednostňuji granty. Důvodem je, že rozpočet EU je ze své podstaty strukturován jako grantově orientovaný a půjčky v něm nemají jasnou pozici.

Rozumím však, že některé členské státy si budou chtít také půjčit z nového nástroje, a měli bychom to umožnit.

Alokační kritéria

Jak jsem již řekl, způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce.

Kritéria pro rozdělení peněz z nástroje obnovy, by měla být spravedlivá i pro země s nižšími příjmy, protože ekonomická vyspělost zvyšuje schopnost členských států financovat oživení.

Míra nezaměstnanosti v letech před rokem 2020 by neměla být rozhodujícím ukazatelem. Jsem přesvědčen, že bychom měli věnovat větší pozornost hospodářské prosperitě měřené v HND. Mohli bychom také zvážit doplnění dalších kritérií odrážejících důsledky uzavření ekonomiky a trhu, například roční pokles HDP.

Konkrétně je pokles alokace pro moji zemi jen kvůli kritériu nezaměstnanosti téměř 60 %, což představuje zhruba 6 miliard euro. To je více než současná celková alokace, která odpovídá 4,6 miliardám euro.

Nástroj by měl být také pružnější a přizpůsoben konkrétním potřebám dané země.

Role Komise při posuzování kritérií by měla být pečlivě sledována a dobře vyvážena s rolí Rady.

Jsem připraven na tom dál pracovat, ale vzorec tak, jak je teď navržen, pro mě fungovat nebude.

Víceletý finanční rámec

A na závěr, v samotném víceletém finančním rámci stále vidím určitý prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik.

Upřímně oceňuji flexibilní přístup Komise v poslední době k podmínkám implementace a jsem přesvědčen, že maximální flexibilita by měla být zachována i do budoucna.

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, nejsem příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na země s nižšími příjmy.

Kromě toho jsem přesvědčen, že veškeré rabaty by měly být zrušeny.

Jsem připraven v létě pracovat na balíčku, abychom měli dohodu v rozumném čase. Dohodneme se však pouze tehdy, bude-li návrh realistický a skutečně smysluplný pro nás všechny.

Těším se na negobox.

Andrej Babiš, předseda vlády

Čtvrteční videokonference lídrů EU s protějšky ze zemí Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika, Ukrajina) nahradila vrcholný summit, který byl původně plánován, ale s ohledem na epidemiologickou situaci musel být zrušen.

Lídři EU se během videokonference shodli, že politika Východního partnerství patří a nadále bude patřit k zahraničněpolitickým prioritám, a zdůraznili solidaritu v době krize způsobené Covid-19. Podle premiéra Babiše byla videokonference důležitým potvrzením úzkých vztahů EU se zeměmi Východního partnerství. „Uvítal jsem, že strategický význam Východního partnerství pro EU byl dále posílen uvolněním balíčku okamžité podpory a prostředků pro socioekonomickou obnovu ze strany EU pro země regionu během pandemie Covid-19,“ uvedl předseda vlády.

Jednání se věnovalo také dlouhodobým prioritám a rozvoji cílů politiky Východního partnerství po roce 2020, kdy vyprší její stávající program. „Klíčovým principem spolupráce by mělo být posilování odolnosti partnerských zemí prostřednictvím praktické spolupráce, která má hmatatelný dopad na život obyvatel. Podporujeme také prohloubení hospodářské integrace,“ řekl premiér Babiš.

Během diskuze lídři vymezili prioritní témata budoucí spolupráce, k nimž patří další posílení hospodářských vazeb, digitální a zelená tranzice nebo podpora demokracie, právního státu a lidských práv. Společná deklarace k budoucnosti politiky Východního partnerství by měla být přijata na fyzickém summitu, který se uskuteční v březnu příštího roku.

Východní partnerství představuje specifický rozměr evropské politiky sousedství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti partnerských zemí: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny.

Východní partnerství vzniklo v roce 2009jako jednotný rámec politiky EU vůči sousedním státům EU na východě Evropy a v oblasti Jižního Kavkazu. Oficiálně zahájeno bylo na summitu konaném v květnu 2009 v Praze, tedy během prvního předsednictví České republiky v Radě EU.

Výjezd zahájil předseda vlády ve středočeské obci Lešany. V obci kvůli suchu platí omezení v používání pitné vody z veřejného vodovodu. Obyvatelé tak v posledních letech nesmí touto vodou například zalévat zahrady či napouštět bazény. Lešany ze sedmi vrtů získávaly pouze 45 metrů krychlových vody. Obec plánuje kontrolu a vyčištění stávajících vrtů a jedná o možném napojení na posázavský vodovod v Krhanicích. Díky dotaci z Národního programu životní prostředí, ve výši 2,2 milionu korun, je stávající studna vybavena čerpadly a napojena přes nově vybudovanou úpravnu vody do stávajícího vodovodního systému Lešany-Břežany.

„Posilování zdrojů pitné vody je jeden z našich tzv. rychloobrátkových projektů. Přináší rychlé řešení nedostatku pitné vody jako reakci na postupující změnu klimatu a s ní i projevy dlouhodobého sucha. Ministerstvo životního prostředí pomáhá obcím, městům i soukromým vlastníkům pozemků a domácnostem s adaptací na sucho už od roku 2014. Od té doby jsme podpořili na 17 tisíc projektů částkou 13 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zadržení vody v krajině, tvorba nových biotopů a zajištění zájmů ochrany krajiny a přírody. K tomu slouží soustava tůní Stibralky u obce Postupice. Díky finanční podpoře ze strany Ministerstva životního prostředí a Evropské unie ve výši 1,3 milionu vznikají tůně napájené podzemní vodou. Díky nim dojde ke vzniku nezamrzajícího biotopu pro zimující druhy a zajištění dostatku vody v obdobích dlouhotrvajícího sucha.

„Požádal jsem o tuto návštěvu, abychom v praxi viděli, jak bojujeme proti suchu. Jsme na místě, kde vzniklo devět větších tůní a takovýchto tůní letos zrealizuje až tisíc. Minulý rok to byla asi třetina, takže je potřeba toto propagovat. Myslím si, že jsme v realizaci úspěšní a máme se čím pochlubit, protože boj proti suchu je náš hlavní cíl. Toto je nejlepší důkaz, že to realizujeme a máme jasné plány,“ sdělil předseda vlády Andrej Babiš.

Třetí zastávkou Andreje Babiše byla úpravna vody u vodní nádrže Švihov. Úpravna prochází rozsáhlou modernizací. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů financovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Modernizace umožní odstraňovat z vody pomocí aktivního uhlí pesticidní látky či mikroplasty. Zároveň pomůže zajistit potřebnou kvalitu a chuť vody pro obyvatele Prahy, středních Čech a části Vysočiny. Celý projekt vyjde téměř na 1,5 miliardy korun, z toho 753 milionů z OPŽP. Dokončení modernizace se plánuje na konec roku 2020.

„Tuto nádrž jsme s panem ministrem navštívili již v minulosti. Dnes jsme si přijeli prohlédnout úpravnu vody. Je zde to investice za 1,5 miliardy korun, která zásadním způsobem zlepší kvalitu pitné vody. Myslím si, že je to velice důležité,“ řekl premiér po prohlídce.

Členové vlády následně v Zemědělském obchodním družstvu Hořice diskutovali s vedením i se zemědělci, hospodařícími v ochranném pásmu. Tématem byla kvalita vody v povodí Želivky, a to vzhledem k používání pesticidů a herbicidů během obhospodařování krajiny. V roce 2019 byl vyhlášen Program opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Účelem programu je zlepšení kvality vody a snížení negativního vlivu zemědělství na kvalitu vodních zdrojů. Na realizaci programu je vyčleněno cca 60 milionů korun ročně.

„Jde o šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), kteří výrazně omezují používání přípravků na ochranu rostlin, a to ještě nad rámec stávajících omezení. Cílem je zlepšení kvality povrchové vody. Ministerstvo zemědělství má na projekt připraveno 60 milionů korun ročně. Pro rok 2020 jednáme o rozšíření o další dva zemědělské subjekty,“ vysvětlil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Předposlední zastávkou premiéra byla obec Onšov. V obci došlo k obnově rybníků a vznikla průtočná vodní nádrž. Cílem projektu je zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi či zabezpečení užitkové a požární vody. Celkové náklady se vyšplhaly na 3,4 milionu korun, z toho se jednalo o 2 miliony z dotací.

Spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem si Andrej Babiš prohlédl nemocnici v Jihlavě. Členové vlády měli možnost navštívit onkologické centrum s ozařovnami. S vedením jihlavské nemocnice poté diskutovali o prevenci nádorových onemocnění.

Samoživitelky a samoživitelé, kterým druhý rodič dítěte neplatí výživné, dostali po mnoha letech diskusí konečně naději, že nezůstanou bez finančních prostředků. Podle návrhu zákona o náhradním výživném, který do Parlamentu pošle vláda Andreje Babiše, budou moci, pokud předtím využijí všech zákonných možností, požádat stát o finanční pomoc. Jednou z nutných podmínek například bude, že na svého bývalého partnera podali kvůli dlužnému výživnému návrh na exekuci.

„Myslím, že je to úspěch. My jsme o tom ještě vyjednávali dnes ráno. První myšlenka na návrh takového zákona byla v roce 2005, takže patnáct let poté to konečně vláda schválila. Bylo to složité, i za minulé vlády jsme se snažili to řešit. Faktem je, že 31 procent všech samoživitelek nedostává alimenty vůbec a 13 procent samoživitelek dostává alimenty nepravidelně a každý rok je podáno asi 8 000 trestních oznámení kvůli neplacení,“ připomněl premiér Andrej Babiš.

Samoživitelé budou mít nárok na vyplacení náhradního výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka náhradního výživného bude 3 000 korun. „Já jsem velice rád, protože ty maminky si to zaslouží. A jak je všeobecně známo, od vstupu do politiky veškeré své příjmy posílám samoživitelkám, takže doufejme, že i ve Sněmovně tento zákon bude přijat a že pomůžeme maminkám, ale i tatínkům, kteří jsou samoživitelé,“ doplnil předseda vlády. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda schválila také záměr Ministerstva zemědělství finančně přispět obcím na opravy místních komunikací, které byly nebo budou poškozeny v důsledku nadměrné těžby dřeva vyvolané kůrovcovou kalamitou. Ministerstvo pro místní rozvoj pro tyto účely využije svého podpůrného programu Podpora rozvoje regionů 2019+, podprogramu Podpora vládou doporučených projektů v oblasti rozvoje regionů v roce 2020 a letech následujících. Ministři schválili, že pro letošní rok bude na tyto dotace k dispozici 140 milionů korun a že obce budou moci od státu vyinkasovat až 60 procent uznatelných nákladů a dalších 20 procent přispějí kraje. První výzva bude určena obcím v nejvážněji zasažených krajích – Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském, které v současné době vykazují výrazné poškození místních komunikací.

Vláda dnes rovněž jmenovala s účinností od 1. července 2020 nového náměstka ministra vnitra pro státní službu. Na základě výsledků výběrového řízení a rozhodnutí předsedy vlády se jím stane JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., dosavadní náměstek na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jmenován je na šest let. „Doufejme, že ve funkci přinese zefektivnění naší státní správy, protože si myslím, že jsou tam velké rezervy,“ řekl premiér Babiš.

Kabinet rovněž odsouhlasil druhou fázi dofinancování sociálních služeb v souvislosti s epidemií covid-19. Zatímco v květnu vláda schválila mimořádné navýšení finančních prostředků pro sociální služby určené na zvláštní odměny jejich zaměstnancům za mimořádné pracovní nasazení v období epidemie, tentokrát Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolní peníze na úhrady zvýšených nákladů, které provozovatelé sociálních služeb v době epidemie měli. Provozovatelé sociálních služeb tak dostanou navíc téměř 989,8 milionu korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministři se zabývali rovněž jednou ze stěžejních vládních strategií – Digitální Česko a schválili implementační plány tohoto programu pro rok 2021. Schválený rámec investic na digitalizaci je bezmála 2,5 miliardy korun nad rámec rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují především do oblasti digitalizace služeb státu tak, aby byl občan schopen vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad. Takže hodně investujeme do propojení dat mezi rezorty, abychom měli předvyplněné formuláře, jak to požaduje na počátku tohoto roku schválený zákon o právu na digitální služby. Tento zákon předpokládá digitalizaci všech služeb pro občany a firmy v horizontu pěti let,“ podotkl premiér Babiš.

Potřeba urychlené digitalizace se významně projevila i v době epidemie koronaviru, kdy v rámci preventivních opatření byl styk občanů s úřady po několik týdnů povolen pouze prostředky vzdáleného přístupu. Mezi úspěšně se rozvíjející konkrétní projekty patří například Portál občana či projekt BankID. „Musíme digitalizaci propagovat, musíme o tom mluvit, možná ještě víc to dostat do povědomí našich občanů, aby se naučili tyto služby využívat. Zasadíme se o to, aby digitalizace probíhala co nejrychleji,“ slíbil předseda vlády.

Vláda řešila také několik legislativních předloh. Schválila návrh novely zákona o ochraně utajovaných informací, která mimo jiné podstatně snižuje administrativní zátěž pro žadatele, návrh nového zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie či návrh novely nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zabývala se také dvěma poslaneckými předlohami, návrhem novely zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 a návrhem novely školského zákona. K oběma ministři zaujali nesouhlasné stanovisko.

Vláda vzala na vědomí také pět mimořádných opatření ministra zdravotnictví. Čtyři z nich už platí od půlnoci 15. června. Páté, které se týká školní docházky, vstoupí v platnost 22. června. Umožní žákům a studentům vyzvednout si ve škole vysvědčení za uplynulý školní rok, rozloučit se se závěrečnými ročníky a také udělat si společnou fotografii třídy. Přehled mimořádných opatření ministra zdravotnictví naleznete na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/.

Kompletní výsledky jednání vlády 15. června 2020 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-15-cervna-2020-182072/.

Premiéra s ministrem uvítali na půdě univerzity její představitelé, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl a děkan fakulty Pavel Boštík, který na úvod seznámil hosty s činností fakulty.

Na jednání s vedením univerzity a fakulty se předseda vlády zajímal do hloubky o systém přípravy vojenského zdravotnického personálu na vojenské vysoké škole, který je v rámci států NATO spíše výjimkou. Zjišťoval také možnosti pro navýšení vzdělávacích kapacit nejen pro resort obrany, ale také pro případnou potřebu ministerstev spravedlnosti a vnitra. 

Nejdůležitější část návštěvy předsedy vlády a ministra obrany na Fakultě vojenského zdravotnictví představovala beseda se studenty, kteří se podíleli na plnění úkolů v rámci opatření proti šíření nemoci COVID-19. „Chci poděkovat všem studentům, kteří pomáhali občanům naší země v boji proti koronaviru,“ zdůraznil předseda vlády.

Na své nasazení se vojenští medici připravovali od počátku epidemiologické krize. Již na konci března se první skupina studentů zapojila do vznikajícího projektu chytré karantény a postupně je následovali další. Téměř sto mediků působilo nakonec prakticky na všech krajských hygienických stanicích, především na telefonních linkách, kde kontaktovali osoby, které se dostaly do potenciálního kontaktu s nakaženými.

Další studenti a pracovníci fakulty pomáhali ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, ve vybraných objektech ministerstva obrany a dalších armádních zdravotnických zařízeních.

K poděkování premiéra se připojil i ministr obrany, který ocenil činnost studentů a dalších příslušníků fakulty v boji proti koronaviru. „Bylo pro mě velkým potěšením, když mi volali hejtmani a ředitelé nemocnic, děkovali za poskytnutou pomoc a chválili práci, kterou odvedli naši zdravotníci. Vážím si vaší práce a chci vám za vaše nasazení osobně poděkovat,“ uvedl ministr obrany.

Na besedě se studenty předseda vlády uvedl, že jeho prioritou jsou investice do zdravotnictví, včetně vojenského. „Koronavirová krize nám ukázala nutnost posílit systém vzdělávání zdravotnického personálu, zvýšit motivaci i společenské uznání lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu,“ poznamenal Andrej Babiš.

Předseda vlády a ministr obrany zakončili návštěvu fakulty předáním darů, které zkvalitní život na studentském internátě.

Fakulta vojenského zdravotnictví je jediným vzdělávacím a hlavním vědecko-výzkumným centrem resortu obrany v oblasti zdravotnictví. Připravuje vojenské lékaře, zubaře, farmaceuty a zdravotnické záchranáře a je centrem jejich celoživotního vzdělávání. Ve vědecko-výzkumné činnosti se profiluje zejména v oblasti epidemiologie, urgentní medicíny, medicíny katastrof a ochrany proti biologickým, chemickým a nukleárním hrozbám.

Do hospodaření obcí a krajů se negativně promítnou pokles ekonomiky a další negativní dopady pandemie koronaviru, které v důsledku povedou ke snížení příjmů územních samosprávných celků ze sdílených daní. Přechodné snížení daňových příjmů obcí by mohlo znamenat výrazné omezení jejich investiční aktivity a problém zajistit financování provozních výdajů, což by v první fázi potenciálně znamenalo selektivní dopady na lokální ekonomiky a následně na ekonomiku celého státu.

Vláda proto rozhodla, že návrhem zákona o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 předloží Parlamentu řešení tohoto problému. „Dnes jsme dlouze diskutovali o tom, jakým způsobem nahradíme obcím částku, o kterou přišly. Podle našich propočtů je to asi 6,6 miliardy a kraje asi o 3,3 miliardy korun. Nakonec jsme se domluvili už včera večer koaličně s panem předsedou Hamáčkem i s paní vicepremiérkou Schillerovou a teď to schválila vláda, že předložíme do Poslanecké sněmovny bonus 1 200 korun na každého obyvatele každé obce. To znamená, že celkově půjde o náklady ve výši 12,8 miliardy, z toho Praha činí 1,6 miliardy,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Počty obyvatel budou vycházet z údajů Českého statistického úřadu k 1. lednu 2020. Aby mohla být finanční pomoc obcím vyplacena co nejrychleji, požádá vláda Poslaneckou sněmovnu o schválení tohoto návrhu zákona již v prvním čtení.

Ministři odsouhlasili rovněž další novelu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Pokud změnu odsouhlasí Sněmovna, státní rozpočet by mohl dosáhnout v letošním roce schodku až 500 miliard korun. Důvodem k navýšení je nutnost sanovat dopady epidemie koronaviru, ale také snaha vlády předejít hrozící ekonomické krizi masivními výdaji do investic. Vláda kromě podpory obcí podpoří mimo jiné i kraje, kterým přispěje na opravy silnic II. a III. tříd, a navýší i objem finančních prostředků na investice Státního fondu dopravní infrastruktury. Nový rozpočet také počítá se snížením příjmů z daní, a to o téměř 44 miliard korun, o dalších téměř 18 miliard by mohl přijít sociální systém. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

„Rozpočet, který jsme dnes schválili, doufejme, že schválí Poslanecká sněmovna 16. června. A v momentu, když to bude podepsáno, budeme pokračovat v dalších dotacích pro obce, pro kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí tam má 400 milionů, pan ministr Toman tam má 1,6 miliardy na vodu, sedm miliard na kůrovce atd. My jsme přesvědčeni o tom, že nemůžeme krátit investice, že se nemůže stát, že nějaká obec nebude mít na kofinancování svých projektů,“ dodal předseda vlády.

Další miliardu korun vláda uvolnila ve prospěch Ministerstva zemědělství na snižování negativních dopadů klimatických změn. Z těchto peněz budou financovány především vodohospodářské projekty – například výstavba a rekonstrukce infastruktury vodovodů a kanalizací, propojování vodárenských soustav či projekty na zadržování vody v krajině. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda také rozhodla o prodloužení programu Antivirus A až do 31. srpna. Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo museli částečně či úplně omezit svůj provoz. Důvodem tohoto prodloužení je zejména stávající epidemiologická situace a dosud trvající mimořádná vládní opatření, v jejichž důsledku některá pracovní odvětví stále stagnují. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministři odsouhlasili také další, už třetí liberační balíček, který předložila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Mezi schválená opatření patří například prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky u daně z nabytí nemovitých věcí až do 30. listopadu 2020, prominutí daně z přidané hodnoty na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků a dalšího zboží do 30. července 2020 a prominutí dalších sankcí a správních poplatků za opožděná podání daňových dokladů. Příslušné opatření vydá Ministerstvo financí v nejbližších dnech. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet schválil rovněž dokument Krizový akční plán cestovního ruchu ČR 2020-2021, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Akční plán shrnuje opatření, kterými chce vláda podpořit podnikatele v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o segment, který patří mezi nejpostiženější v rámci pandemie koronaviru a souvisejících preventivních opatření včetně uzavření státních hranic. Akční plán obsahuje šestnáct konkrétních kroků, které mají podnikatelům v tomto odvětví pomoci krizi překonat, jako třeba podporu zvýšení poptávky po jejich službách s názvem Dovolená v Česku, revizi nastavení Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech, ale i osvědčené celoplošní programy Covid či Antivirus nebo zavedení voucherů, které cestovním kancelářím umožnily oddálit povinnost vrátit klientům peníze za zaplacené a neuskutečněné zájezdy. Více na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři také odsouhlasili návrh na přijetí velmi výhodného úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy. Česká republika může touto cestou získat až 300 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 8 miliard korun. Peníze mají být použity na úhradu mimořádných nákladů, které mělo zdravotnictví v souvislosti s bojem proti epidemii koronaviru. Úvěr bude možné uplatnit na vynaložené náklady i zpětně, takže by vláda mohla tímto způsobem získat zpět většinu z 11,9 miliardy korun, které uvolnila z vládní rozpočtové rezervy například na nákup ochranných prostředků, testovacích sad či dovybavení jednotek intenzivní péče. Další informace jsou v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes také vyslovila souhlas s uzavřením dohody o neodvolatelných a bezpodmínečných zárukách splatných na požádání ve smyslu článku 11 nařízení Rady o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění covid-19. Prostřednictvím tohoto dočasného nástroje zřízeného Evropskou komisí bude moci Česká republika získat až 374 538 500 eur. Peníze bude možné využít na úhradu programů, vypsaných členskými státy EU v důsledku koronavirové pandemie na podporu udržení zaměstnanosti. V České republice tedy bude možné z tohoto zdroje uhradit výdaje za programy Antivirus a Pětadvacítka. Více na stránkách Ministerstva financí.

Ministři odsouhlasili rovněž záměr Ministerstva zahraničních věcí efektivněji provádět ekonomickou diplomacii. Schválili soubor opatření, která mají posílit efektivitu vnějších ekonomických vztahů a lépe využít kapacitu zastupitelských úřadů ČR při podpoře českých ekonomických subjektů v zahraničí. Tzv. Rekonstrukční balíček využívá již existujících nástrojů podpory českých firem, takže dojde jen k minimálním dodatečným nárokům na státní rozpočet. Důraz klade na zvýšení podpory přímo v zahraničí a její větší flexibilitu. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda schválila také financování dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci do roku 2023. Na pomoc rozvojovým zemím vyhradí ze státního rozpočtu v příštích třech letech více než tři miliardy korun. Finanční pomoc České republiky má pomoci partnerským zemím oživit ekonomický růst a zároveň otevírat dveře českým firmám, podnikatelům a dalším organizacím na tyto trhy.

Ministři schválili také novelu několika zákonů v oblasti bankovnictví, které do českého právního řádu implementují nové evropské předpisy. Jedná se především o novelu zákona o bankách a novelu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Cílem změn je posílit bankovní sektor, zefektivnit výkon dohledu nad bankovním trhem a upravit pravidla pro případné řešení problémů bank. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. června naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8-cervna-2020-181921/.