Předseda vlády Andrej Babiš se setkal Tomášem Peťovským, generálním ředitelem Uber v ČR a na Slovensku, 8. března 2018.
Předseda vlády Andrej Babiš se ve čtvrtek 8. března 2018 setkal na Úřadě vlády s Tomášem Peťovským, generálním ředitelem Uber v ČR a na Slovensku, a dalšími zástupci této společnosti. Domluvili se na uzavření společného memoranda, které definuje například to, že řidiči budou mít živnostenský list a zavedenou elektronickou evidenci tržeb.
Setkání se zúčastnili i ministryně financí Alena Schillerová, ministr dopravy Dan Ťok, primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro internetizaci ČR Ondřej Malý.
Podle premiéra Andreje Babiše vláda podporuje nové technologie, nesmí to ale vést k porušování pravidel a zvýhodňování jedné skupiny před jinou.
„Do konce března podepíšeme memorandum, které bude obsahovat všechny kroky, to znamená, že řidiči budou mít živnostenský list a bude nutnost požádat si o licenci. V memorandu bude také to, že dobrovolně souhlasí se zavedením EET,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Mezi společností Uber, Finanční správou ČR a ministryní financí Alenou Schillerovou bude podepsán také protokol o vykazování tržeb. Uzavřen by měl být do 30. dubna letošního roku. Dále by měl Uber založit v České republice pobočku se samostatnou právní subjektivitou.
Premiér Andrej Babiš už 26. února poslal spolu s pražskou primátorkou Krnáčovou dopis šéfovi společnosti Uber Daru Khosrowshahimu, ve kterém ho vyzval k dodržování českých zákonů. Zároveň uvedl, že řidiči Uber a Taxify nezpochybnitelně nedodržují některé části zákona o silniční dopravě a často jim chybí i živnostenské oprávnění.
Dnešní schůzkou premiér Andrej Babiš navázal na setkání se zástupci taxikářů, které se konalo 14. února.
Členové vlády jednali s Radou Zlínského kraje o hlavních tématech kraje, 5. března 2018.
V pondělí 5. března 2018 vyjela vláda Andreje Babiše na svoji první návštěvu krajů. Ve Zlínském kraji se věnovala tématům zdravotnictví, dopravy, ale i opravě kulturních památek. Během jednání s radními se projednávalo také financování regionálního školství, problematika afrického moru prasat či budoucí využití věznice v Uherském Hradišti.
Návštěvu kraje zahájila vláda v Kroměřížské nemocnici, kde si prohlédla prostory pro výstavbu nové magnetické rezonance a diskutovala s vedením nemocnice a lékaři. Pacienti musejí nyní na vyšetření na magnetické rezonanci čekat několik týdnů, a proto se kraj snaží co nejdříve zajistit nový přístroj. Vyčlenil na to 58 milionů korun. V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně si poté vláda prohlédla Oddělení interny.
Významným tématem pondělní návštěvy byla výstavba dopravní infrastruktury. Členové vlády si prohlédli místo budoucí výstavby dálnic D49 a D55. Stavba zde už delší dobu stojí, a to především kvůli odporu ekologických aktivistů požadujících přezkum vydaných správních rozhodnutí. Argumentují zejména výskytem chráněných živočišných druhů, například křečka polního, lelka lesního a skřivana lesního. Vláda navštívila také železniční nádraží ve Vsetíně, které projde zásadní rekonstrukcí. V jeho blízkosti má vyrůst nákupní galerie s podzemním parkovištěm a blíže se k němu přesune autobusové nádraží. Během své cesty ministři a ministryně navštívili i místo budoucí silnice I/49 a I/57.
„Máme jeden z nejvyšších růstů v Evropě, téměř pět procent, a ten je tažen spotřebou občanů a firem a exportem. Bylo by dobré, aby všichni starostové, hejtmani, primátoři, ministři a zástupci dalších institucí napsali svou představu investic, protože paradoxně i u nejmenších obcí jsou velké projekty. Jsou zde ale i velké investice do zdravotnictví, sportu, do sociálních zařízení, obchvatů, dálnic, železnic, škol a školek, kultury a samozřejmě do bydlení a dalších. To vše, když sečteme, budou obrovské investice. Poté bude třeba je seřadit z hlediska priorit a návratnosti,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Členové vlády se sešli i na společném jednání s Radou Zlínského kraje. Kromě dopravy a zdravotnictví byla tématem například kompenzace mezd řidičů, kterým se od začátku ledna 2018 zvýšila minimální mzda. Kraji se proto na dodatku smluv s dopravci navýšily náklady o téměř 75 milionů korun. Jedním z bodů jednání byla i nákaza africkým morem prasat, se kterým se Zlínský kraj potýká už od června 2017. K polovině února byla potvrzená nákaza u 200 kusů divokých prasat. Ministerstvo zemědělství kraji proplácí náklady na udržování provozu elektrických ohradníků. Vláda se setkala i se starosty obcí s rozšířenou působností ve Zlínském kraji. Mluvilo se i o budoucím využití věznice v Uherském Hradišti, kde by mohlo vzniknout Muzeum totality, dotacích na výstavbu a rekonstrukce objektů pro sociální služby a financování regionálního školství, protože učitelé ve Zlínském kraji pobírají oproti jiným regionům nižší mzdy.
Následně předseda vlády Andrej Babiš a členové kabinetu zavítali do Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, kde byly představeny plány na jeho revitalizaci. Po celkové rekonstrukci se má památník vrátit do podoby po roce 1933, kdy byl postaven. Uvnitř památníku bude také kopie letadla Junkers F 13, ve kterém Baťa zahynul. Na celkové náklady 70 milionů korun přispělo Ministerstvo kultury částkou 32 milionů korun. Významnou rekonstrukcí projde také Velké kino z roku 1932, které je od března 2016 zavřené kvůli problémům se statikou.
Poblíž Vlachovic si členové vlády prohlédli údolí, kde by měla být postavena vodní nádrž za 5,5 miliardy korun. Nádrž je důležitá především jako zdroj pitné vody, dále pak jako ochrana před povodněmi. V současné době jsou zpracovávány potřebné studie. V provozu by měla být od srpna 2030.
Spolu s předsedou vlády Andrejem Babišem se cesty zúčastnili 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová, ministr zemědělství Jiří Milek, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministr kultury Ilja Šmíd. Ministři kultury, školství, mládeže a tělovýchovy, zemědělství a ministryně práce a sociálních věcí navíc navštívili samostatně vybraná místa Zlínského kraje. Zde se zabývali problémy spadajícími pod jejich resorty.
V návštěvách krajů bude vláda pokračovat už v úterý 13. března 2018, kdy pojede do Libereckého kraje. Následovat budou kraje Středočeský, Královéhradecký a Moravskoslezský.
5. března 2018
Po celodenním jednání ve Zlínském kraji proběhla závěrečná tisková konference.
Předseda vlády Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání ve Zlínském kraji.
Poslední zastávkou byly prohlídky míst, kde budou probíhat stavby silnic I/49 a I/57.
Místo stavby silnice I/57.
Premiér si prohlédl místo, kde probíhá stavba silnice I/49.
Delegace navštívila železniční nádraží před rekonstrukcí ve Vsetíně.
Ministři a premiér si prohlédli návrh rekonstrukce nádraží ve Vsetíně.
Setkání se starosty a starostkami proběhlo formou pracovního oběda.
Ministr životního prostředí Robert Brabec se přivítal se starosty a starostkami.
Ministryně financí Alena Schillerová se přivítala se starosty a starostkami.
Ministr kultury Ilja Šmíd se přivítal se starosty a starostkami.
Premiér Andrej Babiš si prohlédl údolí, kde je plánovaná stavba vodního díla Vlachovice. Přehrada by měla zajistit pitnou vodu pro Zlínský a část Jihomoravského kraje a chránit před povodněmi.
Prohlídka stavby vodního díla Vlachovice.
Údolí plánované stavby vodního díla Vlachovice.
Ministři, hejtman a premiér na místě, kde se plánuje stavba vodního díla Vlachovice.
Ve Zlíně proběhla návštěva památníku Tomáše Bati, kde přítomným byla předvedena prezentace plánů revitalizace památníku.
Předseda vlády na prezentaci revitalizace památníku.
Plán revitalizace pomníku Tomáše Bati ve Zlíně.
Primátor města Zlín, hejtman Zlínského kraje a premiér před návrhem památníků Tomáše Bati.
Členové vlády po jednání s Radou Zlínského kraje se podepsali do pamětní knihy. Novináři byli připraveni na komentář premiéra po jednání s radou.
Krajský úřad Zlínského kraje.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se podepsala do pamětní knihy.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se podepsal do pamětní knihy.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se podepsal do pamětní knihy.
Novináři čekali na vyjádření po jednání s radou.
Členové vlády jednali s Radou Zlínského kraje, tématy byly oblast zemědělství, životního prostředí, školství či sociálních věcí.
Členové vlády jednali s Radou Zlínského kraje o hlavních tématech kraje.
Členové vlády jednali s Radou Zlínského kraje o hlavních tématech kraje.
Předseda vlády Andrej Babiš navštívil Krajskou nemocnici Tomáše Bati, kde je významně zastaralé oddělní interny.
Premiér se seznámil se současným stavem krajské nemocnice.
Prohlídka oddělení interny.
Cestou do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se delegace zastavila v místě výstavby dálnice D49 a D55. Premiér si zde prohlédl detailněji plánky a dokumenty dalšího postupu výstavby a při té příležitosti převzal petici s 15 000 podpisy.
Zastávka v místě výstavby dálnice D49 a D55.
Místo výstavby D49.
Převzetí petice s podpisy 15 000 lidí na místě výstavby dálnice D49.
Předseda vlády Andrej Babiš přijel do Kroměřížské nemocnice, aby se podíval, kde bude nová magnetická rezonance.
Tisková konference po jednání vlády, 27. února 2018.
Vláda Andreje Babiše se v úterý 27. února 2018 zabývala především novelou důchodového pojištění, která přinese největší meziroční navýšení. Projednala také změnu systemizace, poslanecké návrhy i změny v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí. Projednávání novely zákona o státní službě přerušila kvůli konzultacím s Evropskou komisí.
Členové vlády dnes schválili novelu důchodového pojištění, kterou vláda deklarovala už ve svém programovém prohlášení. Novela zvyšuje základní výměru důchodu z 9 na 10 procent průměrné mzdy. Seniorům nad 85 let také navyšuje důchod o 1000 korun měsíčně. V příštím roce budou mít tato opatření dopad na státní rozpočet ve výši 14,2 miliardy korun. Finanční prostředky na navýšení chce vláda získat legislativní úpravou zákona o Fondu národního majetku, čímž se uvolní 21 miliard korun. Úroveň důchodů by se měla zvednout od 1. ledna 2019 a týkat se to bude také už vyplácených důchodů.
„Schválili jsme navýšení v průměru o 918 korun, což je největší meziroční navýšení důchodů. Senioři jsou pro nás prioritou a do měsíce chceme projednávat například i slevy na jízdné. Nyní je průměrný důchod 12 240 korun měsíčně, a to je podle nás velmi nízké. Náš cíl je navýšit za čtyři roky průměrnou úroveň důchodů na 15 tisíc korun. Připravíme také důchodovou reformu, která přinese například samostatný důchodový účet. Je potřeba, aby naši důchodci měli lepší život,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Schválení novely služebního zákona kabinet v úterý přerušil. Změny je nutné nejprve konzultovat s Evropskou komisí a až na základě výsledků konzultací se k řešení problému vláda vrátí. Novela zvyšuje flexibilitu a operativnost státní správy. Nově by se měla výběrová řízení otevřít širšímu okruhu lidí, především pak odborníkům, upravit by se měl také systém služebního hodnocení a rozšířil by se okruh lidí, kteří budou jmenovaní na dobu určitou.
Kabinet v úterý schválil návrh na změnu systemizace, která navazuje na lednové schválení udílení pracovních víz pro zahraniční pracovníky. Na vybraných služebních úřadech je nutné navýšit počet zaměstnanců, kteří zajistí rychlejší vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty. Vláda usnadněním přístupu zahraničních pracovníků reaguje na zájem českých podnikatelů a na situaci na trhu práce v České republice.
K poslaneckému návrhu na změnu zákona o majetku České republiky přijala vláda nesouhlasné stanovisko. Navrhovaná právní úprava je nadbytečná, protože už nyní jsou dostatečně vymezeny povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Navíc obsahuje věcné nedostatky.
Vláda nepodpořila ani poslanecký návrh na novelu zákona o dani z příjmů, která chce vrátit snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti na úroveň roku 2016. V obecné rovině vláda podporuje návrh, že stanovení paušálních výdajů by se mělo drobným podnikatelům snížit a zjednodušit administrativu, navržené opatření je ale dílčím nesystémovým krokem. Podle poslaneckého návrhu by zároveň veřejný rozpočet přišel o zhruba 1,2 miliardy korun ročně u daně z příjmů fyzických osob.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministryně financí Alena Schillerová dnes předložili vládě materiál, který hodnotí vývoj systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů na rok 2018 a střednědobých výhledů na roky 2019 a 2020. Vláda doporučila předložit pojistné plány Poslanecké sněmovně s návrhem na jejich schválení. Nyní pracují zdravotní pojišťovny s rozpočtovými provizorii, protože Poslanecké sněmovna plány nestihla schválit do začátku roku 2018. Podle výsledků hodnocení by měl být systém veřejného zdravotního pojištění v letošním roce stabilizovaný a skončit s přebytkem 1,8 miliardy korun.
V souvislosti se změnou vlády dnes kabinet odsouhlasil i změny v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí. Dvě místa, která patřila místopředsedovi vlády pro vědu, výzkum a inovace a ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, byla zrušena. Členem nově nebude ani veřejná ochránkyně práv s ohledem na malý průnik projednávaných protikorupčních témat. Naopak novou členkou se stane ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, protože Rada se zabývá řadou materiálů z této oblasti. Ministryně se stala zároveň místopředsedkyní Rady.
Předseda vlády Andrej Babiš se v pátek 23. února zúčastnil neformální Evropské rady v Bruselu. Společně s dalšími evropskými lídry řešil způsob volby nového předsedy Evropské komise či snížení počtu europoslanců po brexitu. Na okraj bruselského summitu se český premiér setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.
Evropští státníci na úvod dnešního jednání mluvilio způsobu výběru příštího šéfa Evropské komise. Jeho volba bude na pořadu dne příští rok po volbách do Evropského parlamentu. Český premiér zdůraznil, že Evropa potřebuje nestrannou a nepolitickou Komisi. To je v rozporu s tzv. systémem Spitzenkadidaten, podle něhož kandidáty navrhují jednotlivé frakce v Evropském parlamentu. Proto Česká republika a většina členských zemí podporuje, aby návrh nového předsedy Komise byl v rukou prezidentů a premiérů členských států. Při debatě o institucionální reformě se lídři EU dále shodli na snížení počtu europoslanců. V návaznosti na odchod Velké Británie z EU by se celkový počet měl snížit na 705.
Druhým tématem neformálního summitu byl rozpočet EU po roce 2020. Jeho první návrh předloží Evropská komise letos v květnu. Vyjednávání o rozpočtu nicméně může trvat i několik let a EU se během něho bude muset vyrovnat i s odchodem Velké Británie. Český premiér dnes podpořil, aby byl příští rozpočet zaměřen na financování klíčových nových priorit, jako jsou migrace a bezpečnost. „Prioritou pro nás zůstává zachování dostatečného financování kohezní politiky a rovných podmínek pro podniky v rámci zemědělské politiky. Musíme mít příležitost si sami určovat, na co evropské peníze v Česku použijeme, abychom nebyli svázáni dopředu stanovenými striktními a zkostnatělými pravidly,“ uvedl po jednání předseda vlády.
Před jednáním Evropské rady se český premiér zúčastnil Mezinárodní konference k Sahelu, kde prezentoval finanční příspěvek ve výši 1 milionu eur, který schválila vláda tento týden na podporu bezpečnosti v regionu prostřednictvím rozvoje jednotek G5 Sahel Joint Force. Během roku 2018 pak ČR poskytne sahelskému regionu další 3 miliony eur, a to na rozvojové a humanitární projekty.
Na okraj neformálního summitu se Andrej Babiš setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. S oběma jednal o aktuálních otázkách, jako je reforma evropského azylového systému a efektivní řešení migrace mimo Evropu.
Vláda ve středu 14. února 2018 schválila přistoupení České republiky k tzv. fiskálnímu paktu a jmenovala vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci. Předseda vlády Andrej Babiš se také setkal se zástupci protestujících taxikářů.
Vláda na dnešním jednání schválila přistoupení ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. „Přihlásili jsme se k hlavě I a II, kterými se hlásíme k rozpočtové odpovědnosti, ale nepřipojili jsme se k hlavám III a IV, které předpokládají vstup do eurozóny,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš. Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, která byla podepsána 2. března 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, ČR a Chorvatska (které tehdy ještě nebylo členskou zemí).
Dnes byl jmenován vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Jeho funkce bude spadat pod Ministerstvo vnitra. Současně vláda zrušila funkci koordinátora digitální agendy ČR, kterým byl Ondřej Malý, ten v současné době působí jako náměstek pro internetizaci České republiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Kabinet uvolnil prostředky z vládní rozpočtové rezervy, které pokryjí zvýšené výdaje na mzdy policistů, kteří zajišťovali bezpečnost a veřejný pořádek při doplňovacích volbách do Senátu a při obou kolech prezidentských voleb. Celkem bude vynaloženo zhruba 20,8 milionů korun.
Na programu měl kabinet premiéra Babiše také Závěrečnou zprávu z účasti České republiky na Mezinárodní specializované výstavě EXPO Astana 2017. Protože náklady na výstavu přesáhly objem uzavřených kontraktů, bylo jednání o tomto bodu přerušeno a ministr průmyslu a obchodu dostal za úkol připravit podrobnější informace o tom, jak proběhl výběr firmy, která účast České republiky na výstavě zajišťovala.
V souvislosti s protesty taxikářů se na okraj jednání vlády premiér Andrej Babiš, ministr dopravy Dan Ťok a ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner sešli s místopředsedkyní Asociace koncesionářů Karolínou Venclovou a zástupci Magistrátu hlavního města Prahy. Premiér s formou protestu taxikářů nesouhlasí, ale bude usilovat o to, aby se poskytovatelé přepravních služeb chovali v rámci českých zákonů. „Česká republika chce podporovat moderní technologie. Nicméně, stejně jako tyto společnosti respektují zákony ve většině zemí Evropské unie, měly by je respektovat i u nás, a to okamžitě. Cílem není zakazovat moderní technologie a aplikace ve službách přepravy osob. Cílem je, aby stanovená pravidla dodržovali všichni účastníci trhu,“ uvedl po jednání premiér Babiš.
Tisková konference po jednání členů vlády k prioritám České republiky v Evropské unii, 14. února 2018.
Vláda premiéra Andreje Babiše dnes na svém neformálním jednání stanovila priority české evropské politiky pro následující měsíce. Ty směřují do oblasti migrace, obrany, budoucího rozpočtu EU a čerpání fondů. Kabinet se dnes zároveň shodl na aktivnějším prosazování českých zájmů na evropské úrovni, pravidelné účasti ministrů na sektorových Radách a aktivní komunikaci evropských témat na veřejnosti.
Mezi priority české evropské politiky v následujících měsících bude patřit v první řadě migrace, u které je třeba stanovit strategii vyjednávání o migračních kvótách. Závěrečná podoba reformy tzv. dublinského systému bude klíčová pro předcházení dalším migračním krizím. Českým cílem je, aby tato reforma nebyla v žádném případě založena na povinných kvótách, ale aby se zaměřovala na funkční řešení jako pomoc v postižených zemích, efektivní návraty a zřízení přijímacích středisek za vnější hranicí EU.
Vedle migrace čekají vládu v následujících měsících také náročná vyjednávání o budoucím rozpočtu EU, kde pocítíme odchod Velké Británie. Premiér o tomto tématu hovoří se všemi evropskými premiéry i s komisaři. Cílem ČR je neškrtat v kohezi a zemědělství, zároveň bude česká vláda prosazovat investice do nových priorit, zejména do evropské bezpečnosti, obrany a řešení migrace.
Dalšími oblastmi, na které se bude česká vláda soustředit, jsou obranná spolupráce, vnitřní trh a efektivní čerpání fondů. Zároveň se dnes vláda shodla na důraznějším hájení českých zájmů v EU. Premiér opětovně apeloval na ministry, aby se osobně účastnili jednání sektorových Rad a pravidelně informovali o vyjednávání českých cílů.
V úterý 30. ledna 2018 se premiér Andrej Babiš zúčastnil tradičního setkání s účastníky podnikatelských misí. Toto pravidelné setkání, které se letos konalo na Ministerstvu zahraničních věcí, pořádá Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Na letošní rok navíc připadá 25. výročí těchto misí.
Zástupci významných českých firem poděkovali ústavním činitelům a představitelům státní správy za příležitost doprovázet je na jejich zahraničních cestách. Tématem setkání byla také podpora exportu ze strany státu, systém ekonomické diplomacie a jejich další směřování v budoucnu.
Novoročního neformálního setkání se zúčastnil i předseda Senátu Milan Štěch, ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministr zemědělství Jiří Milek a zástupci České exportní banky, CzechTrade či Exportní garanční a pojišťovací společnosti.
„Je důležité, abychom měli v zahraničí dobré reprezentanty a dobré vedoucí delegace, kteří budou mít správné kontakty. Naše vláda bude podnikatelské mise rozhodně podporovat. Osobně se chci soustředit hlavně na země Evropské unie, protože musíme usilovat o reformu EU, musíme se snažit mít v ní podstatně větší slovo, než jsme měli, a musí to být předsedové vlád a prezidenti členských států, kteří mají zásadní slovo, a ne Evropská komise. Potřebujeme v Evropské unii získávat další spojence a já se o to budu snažit,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Premiér Babiš zároveň zdůraznil, že vláda se i ve svém Programovém prohlášení zavázala k podpoře českého exportu. Konkrétními kroky by měla být reorganizace České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, nová strategie pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku i řešení nedostatku pracovní síly na trhu.
„Účast firmy na podnikatelské misi má většinou přímý a jistý dopad na vybudování obchodních vztahů v zahraničí. Podnikatelé mohou například využít jednání pod záštitou vysokých politických představitelů nebo se přímo účastnit jednání s jejich politickými protějšky v dané zemi. Na podnikatelské mise s námi jezdí i nadnárodní společnosti, které u nás mají pobočku. Chtějí tak využít této možnosti a snadněji expandovat na další světové trhy,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podnikatelské mise organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR již 25 let. Za tu dobu doprovodilo nejvyšší ústavní činitele na 180 cestách do celkem 97 zemí zhruba 4 300 podnikatelů. V posledních letech pořádá svaz 12 až 15 cest ročně, a to jak po Evropě, tak do vzdálených zemí. Jen v roce 2017 vycestovalo na 12 doprovodných podnikatelských misí přes 400 zástupců firem. V letošním roce je pak v plánu přibližně 15 cest.
Předseda vlády Andrej Babiš svolal na pondělí 29. ledna 2018 na Úřad vlády jednání, které se zabývalo aktuálním stavem čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Setkání se zúčastnily ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová.
Premiér Andrej Babiš jednal s ministryněmi o současném programovém období, které probíhá v letech 2014-2020. Pro Českou republiku byla v těchto letech vyčleněna částka 607,9 miliardy korun (23,9 miliardy eur). Konkrétní využití bylo specifikováno v deseti národních operačních programech, které jsou zastřešeny národním strategickým dokumentem, takzvanou Dohodou o partnerství. Největší podíl na celkové alokaci mají Integrovaný regionální operační program, Operační program doprava a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
„Čerpání prostředků z fondů EU musíme věnovat velkou pozornost, protože v tomto směru Česká republika dlouhodobě zaostává. Je důležité, abychom měli větší vliv na to, kam prostředky z evropských fondů půjdou. Chceme se zaměřit především na investice, které podpoří hospodářský růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost české ekonomiky. Se členy vlády se chci pravidelně scházet a stav čerpání průběžně vyhodnocovat,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Čerpáním evropských fondů se zabývali také předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny na summitu V4 v pátek 26. ledna 2018 v Maďarsku. V rámci diskuze o dalším rozpočtovém rámci jednali o tom, kdo bude o novém programovém období rozhodovat, tedy zda by to měla být současná Evropská komise či až nově zvolená. Podle premiérů V4 by takové rozhodnutí měla učinit až komise v novém složení.
Od začátku aktuálního programového období bylo vyhlášeno už 644 výzev s celkovou alokací 595,8 miliardy eur. Ke konci prosince 2017 byl největší podíl v žádostech vzhledem k alokaci u OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Zaměstnanost a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Naopak nejnižší podíl vykázal OP Technická pomoc. K datu 31. prosince 2017 bylo vedeno řízení o poskytnutí či převodu podpory ve výši 269,3 miliardy korun, tedy 47,1 procenta hlavní alokace. Proplaceno pak ke stejnému datu bylo celkem 93,4 miliardy korun, což představuje 16,3 procenta.
Tématem dnešního jednání byla také příprava priorit České republiky v období po roce 2020. Ty by měl specifikovat strategický dokument Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Cílem koncepce je lépe zacílit intervence a zaměřit se na klíčové priority zohledňující národní a regionální potřeby při respektování možností veřejných rozpočtů ČR. První návrh dokumentu by vláda měla projednat na konci letošního roku.
V programovém období 2007-2013 se podařilo z celkové alokace zhruba 700 miliard korun vyčerpat 96,4 procenta. Celkové nedočerpání by mělo být zhruba 20,17 miliardy korun. Finální částka nedočerpání by ale měla být známa až po konečném uzavření jednotlivých programů ze strany Evropské komise. Čerpání ovlivnilo mimo jiné pozdní schvalování a změny evropských předpisů, složitost nastaveného čerpání fondů EU v ČR i například ekonomické krize a intervence ČNB.
Ministerstvo dopravy připravilo novelu zákona urychlující pomalou výstavbu dálnic. Po dohodě v Poslanecké sněmovně vznikl kompromisní návrh, který má za cíl zkrátit dobu přípravy staveb. Návrh obsahuje i konkrétní výčet prioritních dálnic a železnic, kterých se má urychlení výstavby týkat.
Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je institut tzv. předběžné držby, který umožní stavět ještě předtím, než budou vykoupeny nebo vyvlastněny všechny pozemky pod budoucí dálnicí. Druhým návrhem je, že se územní řízení u vyjmenovaných staveb povede vždy jeden specializovaný stavební úřad v kraji, který celý proces urychlí. Přílohou novely je také výčet dálničních staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě. Návrhem novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna ve svých výborech.
Kvůli útlumu výstavby není dostatek nově otevíraných úseků dálnic
Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry z původních 30 kilometrů. V celkových počtech se zahájilo za tyto „hubené“ čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů nových dálnic a 34,4 kilometrů na modernizované dálnici D1. Oproti tomu mezi lety 2014 až 2017 byl zahájeno o 60 procent víc staveb, konkrétně 75,1 kilometrů nových dálnic a 54,3 kilometrů modernizované D1, což je v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a skoro 14 kilometrů modernizované D1.
„Celá dálniční síť měla být hotová už před osmi lety. Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb. Neúnosná je délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.
Aktuálně se staví více než 145 kilometrů nových dálnic a silnic I. tříd a připraveno je k zahájení přes 200 kilometrů projektů (v příloze zprovozněné a zahájené projekty dle ministrů dopravy od roku 2002 a aktuální stav výstavby).
Příloha k novele zákona č. 416/2009 Sb. 1. Dálnice a silnice I. třídy
1.1 Dálnice D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D48, D49, D52, D55 1.2 Silnice I. třídy přímo navazující na dálniční tahy I/35 Turnov – Hrádek nad Nisou, státní hranice, I/49 Vizovice – státní hranice
2. Dráhy
2.1 Dráhy konvenční železniční trať Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno železniční trať Cheb – Karlovy Vary – Teplice – Ústí nad Labem železniční trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno železniční trať Hranice na Moravě – Horní Lideč stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeno železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy) stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice) stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Vratimov, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice) železniční spojení Praha – Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha železniční trať Plzeň – České Budějovice železniční trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň železniční trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem železniční trať Otrokovice – Vizovice železniční trať Olomouc – Šumperk železniční trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice železniční trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim železniční trať Brno – Zastávka u Brna – Okříšky
2.2 Dráhy vysokorychlostní RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL RS 2 Brno – Břeclav – státní hranice SK/AT RS 3 Praha – Beroun/Hořovice RS 4 Drážďany – Ústí nad Labem – Praha včetně odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most
Tisková konference předsedy vlády Andreje Babiše s předsedou Maďarska Viktorem Orbánem, 26. ledna 2018.
Premiér Andrej Babiš přijel v pátek 26. ledna 2018 na oficiální návštěvu Maďarska. Setkal se s prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem. Kromě toho se zúčastnil summitu předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny a jednal s polským premiérem Mateuszem Morawieckim.
Program předsedy vlády Babiše v Budapešti začal na Náměstí hrdinů, kde položil věnec u hrobu neznámého vojína. Následně se setkal s maďarským prezidentem Jánosem Áderem, se kterým mluvil především o hospodářské spolupráci. Maďarsko představuje z pohledu ČR 8. nejdůležitější exportní destinaci a jen za minulý rok přesáhl vzájemný obchod rekordních 7,5 miliardy eur. Podle premiéra Babiše je spolupráci možné dále rozvíjet především v obranném a leteckém průmyslu a také v jaderné energetice.
S premiérem Orbánem jednal Andrej Babiš jak o vzájemné dvoustranné spolupráci obou zemí, tak v rámci Visegrádské skupiny. Shodli se, že je důležité, aby země V4 aktivně diskutovaly i s dalšími členskými státy EU a přispívaly tak k hledání evropských řešení. Potvrdili také, že v budoucnu by se mohli summitů zemí V4 opět účastnit někteří tradiční partneři V4.
V rámci diskuze o bilaterální spolupráci spolu hovořili například o rozvoji železničního spojení v regionu střední Evropy. Ke zlepšení spojení mezi Českou republikou, Slovenskem, Rakouskem a Maďarskem by měla přispět i stálá skupina expertů pro železniční dopravu mezi těmito zeměmi, která vznikla v prosinci loňského roku.
„Jsem velice rád, že jsme dnes diskutovali o projektu vysokorychlostní železnice, včetně možného financování. Lituji, že jsme to u nás neřešili už dávno. Česká republika si nemůže dovolit být mimo páteřní propojení střední Evropy. Rozhodně na tomto projektu budeme chtít spolupracovat,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš uvítal stávající spolupráci mezi českými a maďarskými univerzitami. Smysl vidí i ve společném výzkumném projektu ELI, do kterého budou zapojena laserová centra v ČR, Maďarsku a Rumunsku.
U evropských otázek si oba předsedové vlád potvrdili, že hlavní prioritou je zachování jednoty Evropské unie a soudržnost vnitřního trhu. Země V4 musí společně postupovat i v nadcházející diskuzi o víceletém finančním rámci, kde chtějí podpořit financování nových priorit včetně obrany a bezpečnosti. V oblasti migrace se shodli na nutnosti reformy společné migrační a azylové politiky, protože mechanismus povinných kvót je nefunkční a pro oba státy nepřijatelný. Místo toho je nutné posilování ochrany vnějších hranic a spolupráce se třetími zeměmi.
Premiér Andrej Babiš mluvil s premiérem Viktorem Orbánem i o parlamentních volbách, které Maďarsko čekají 8. dubna 2018.
