BOJ PROTI SUCHU

Svaz průmyslu a dopravy oceňuje, že vznikla Národní koalice pro boj se suchem. Klimatické změny a mimořádné stavy jako sucho nebo naopak povodně se objevují stále častěji a jsou problémem celé společnosti. Vážně se dotýkají i průmyslu. Voda je stále klíčovou surovinou pro řadu chemických procesů, čištění, chlazení apod. Narůstají povinnosti podnikům Povodí, které mají na starosti řadu opatření ke zvládání mimořádných stavů vody. Předložený návrh novely vodního zákona neřeší otázku jejich financování.

„Současný systém financování vodního hospodářství je dlouhodobě neudržitelný. Stát musí zajistit dlouhodobě stabilní systém správy vodních toků a jeho financování tak, aby bylo možné reagovat na klimatické změny a flexibilně řešit mimořádné stavy, jako je sucho nebo naopak povodně,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Průmysl se na financování správy vodních toků podílí prostřednictvím poplatků za odběr povrchové vody. Jenže tento důležitý zdroj financování podniků Povodí postupně vysychá, protože firmy jsou nuceny snižovat a snižují svoje nároky na spotřebu vody,“  dodává Jaroslav Hanák.

Podniky chtějí být zapojeny do řešení zvládání sucha

Průmysl si uvědomuje, že když není voda, je jasné, že ji nelze odebírat. Je ale zásadní, aby se velcí odběratelé účastnili jednání o zvládání sucha.

„Požadujeme, aby novela vodního zákona, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, zajišťovala povinnou účast podniků, které patří mezi významné odběratele vody, v komisi pro zvládání sucha,“ říká Jaroslav Hanák.

OP PIK

Operační program OP PIK je pro byznys klíčový. Podporuje konkurenceschopnost, inovace a plnění cílů nastavených Evropskou unií. Přesto je Česká republika v čerpání prostředků kohezní politiky EU na 23. místě.

„Podniky měly v minulosti s programem OP PIK špatné zkušenosti. V poslední době ale pozorujeme v nastavení programu zlepšení. Podařilo se odstranit mnoho administrativních bariér, které firmy odrazovaly od čerpání. Nyní navíc očekáváme, že Evropská komise v nejbližších dnech obnoví pozastavenou certifikaci,“  vysvětluje Jaroslav Hanák.

„Nyní požadujeme od vlády, aby podle dohody zajistila dostatek finančních prostředků na vybrané programy OP PIK, které mají reálně šanci je vyčerpat. Jedná se například o programy na podporu projektů spojené s aplikovaným výzkumem, vývojem a inovacemi, které pomohou v dalším rozvoji naší ekonomiky,“  vypočítává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ŠKOLSTVÍ – CUT-OFF-SCORE

Zavedení nepodkročitelné hranice úspěšnosti tzv. cut-off-score by mělo největší dopad na obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia. Zde by nemohlo být přijato 68 % až 73 % uchazečů.

„Za Svaz průmyslu a dopravy se obáváme, že pevná bodová laťka pro přijetí na střední školy by mohla způsobit, že se některé obory vůbec neotevřou. Může to zhoršit situaci u oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem, a do kterých nyní horkotěžko sháníme žáky. Zkušenosti ze zahraničí nám navíc ukazují, že cut-off score znevýhodňovalo děti ze sociálně slabších rodin, které si nemohly dovolit placené doučování,“ popisuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Namísto zavedení cut-off score podporujeme návrh Asociace krajů, který by navýšil kompetence kraje coby zřizovatele škol vyjednávat s ředitelem školy o počtech otevíraných tříd a nabíraných žáků. Také bychom měli více využívat dalších nástrojů pro zlepšení kvality výuky. Mezi ty patří například zveřejňování výsledků žáků, zkvalitnění kariérového poradenství nebo národní kampaň na podporu technického vzdělávání. Rozšířit by se měla i praktická výuka na bázi duálního vzdělávání,“ dodává Jaroslav Hanák.

Přinášíme čtvrtý ze série populárně-naučných článků, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR vysvětluje nejčastější mýty a omyly o GDPR. Jste exportéři? A jste si jistí, že pracujete s GDPR správně? Seznamte se se dvěma nejčastějšími omyly i s tím, jak se dají napravit.

OMYL PRVNÍ: GDPR SE APLIKUJE POUZE NA ÚZEMÍ EU – A O TO JE PAK ZAHRANIČNÍ OBCHOD JEDNODUŠŠÍ

Není to pravda. GDPR se vztahuje na veškerý pohyb osobních dat občanů, rezidentů, ale i osob, které se jen pohybují na území EU, ať jsou tato data kdekoli ve světě. Je tedy jedno, zda je zpracovává správce nebo zpracovatel usídlený nebo působící na území Evropské unie, nebo zda je jeho sídlo mimo EU. Není nutné, aby sám subjekt údajů aktuálně cestoval po světě, důležité je, že putují jeho osobní data. Ať už je zpracovává správce působící v EU nebo mimo ni, vždy se jedná o zpracování osobních údajů, které podléhá GDPR a stejná pravidla by tedy měla platit kdekoli ve světě. Toto pravidlo si však ne vždy firmy nebo organizace uvědomují, a to ani ty evropské. O těch ze třetích zemích ani nemluvě.

GDPR v tomto ohledu totiž ve svém článku 3 stanoví:

1. Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů v souvislosti s činnostmi provozovny správce nebo zpracovatele v Unii bez ohledu na to, zda zpracování probíhá v Unii či mimo ni.
2. Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů subjektů údajů, které se nacházejí v Unii, správcem nebo zpracovatelem, který není usazen v Unii, pokud činnosti zpracování souvisejí:

• s nabídkou zboží nebo služeb těmto subjektům údajů v Unii, bez ohledu na to, zda je od subjektů údajů požadována platba; nebo
• s monitorováním jejich chování, pokud k němu dochází v rámci Unie.

V médiích se dokonce objevují „zaručené“ informace, že při zahraničním obchodu a přenosu dat mimo EU si firmy mohou „ulevit“, protože se zbaví přísných pravidel, která stanovuje GDPR pro zpracování údajů v Unii. Jak již sami můžete z řečeného odhadovat, nezakládá se tato domněnka na pravdě – pokud jsou totiž při zahraničním obchodu zpracovávány osobní údaje zaměstnanců nebo subdodavatelů, kteří bydlí nebo sídlí v EU, je třeba aplikovat GDPR i mimo hranice EU.

OMYL DRUHÝ: GDPR SE VŮBEC NETÝKÁ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU FIRMY

Právě naopak. Pro oblast zahraničního obchodu (myšleno pro obchod se třetími zeměmi, mimo EU a EHP) platí poměrně přísná omezení, které si firmy obvykle neuvědomují. Evropská komise totiž svým rozhodnutím vymezuje pravidelně doplňovaný výčet třetích zemí, které považuje z pohledu ochrany osobních údajů za země poskytující ochranu srovnatelnou, jako je tomu v EU. Těmi je pouhých 12 států, teritorií nebo i částečně oborově nebo jinak vymezených území, a to: Andorra, Argentina, Faerské ostrovy, jurisdikce Guernsey, Izrael, Jersey, Kanada, ostrov Man, Nový Zéland, Švýcarsko, Uruguay, USA (pouze Privacy Shield) a aktuálně je v jednání obohacení tohoto seznamu o Japonsko.

Pokud pohyb osobních dat probíhá mimo státy EU (a EHP), je nutné splnit některou z dodatečných podmínek, kterými jsou vhodné záruky či výjimky.

Vhodné záruky ve formě:

• závazných vnitropodnikových pravidel, která lze ovšem využít pouze v prostředí nadnárodních korporací,
• standardních smluvních doložek, které kopírují znění doporučené rozhodnutím Evropské komise.

Výjimky spočívající v:

• udělení informovaného výslovného souhlasu subjektu údajů s takovým přenosem.
• tom, že k předání dochází z veřejně přístupného rejstříku.
• tom, že předání je nezbytné:
  • pro plnění smlouvy nebo předsmluvních opatření mezi subjektem údajů a správcem,
  • pro uzavření nebo splnění smlouvy uzavřené se správcem osobou odlišnou od subjektu údajů a v jejím zájmu,
  • z důležitých důvodů veřejného zájmu,
  • pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků,
  • k ochraně životně důležitých zájmů subjektu/jiných osob v situacích, kdy subjekt není způsobilý udělit souhlas.

V těch nejčastějších případech budou firmy pravděpodobně využívat až posledního záchranného právního titulu pro předávání do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím a těmi jsou právě specifické výjimky. Mezi ty bude například spadat předávání dat klientů cestovních kanceláří v souvislosti s jejich dovolenými (plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem) nebo vysílání zaměstnanců k výkonu práce do třetích zemí nebo mezinárodních organizací (buď plnění pracovní smlouvy s takovým zaměstnancem nebo, v případě, že ustanovení o možnosti vyslat zaměstnance na takovou služební cestu, udělení souhlasu zaměstnance s vysláním).

Pokud by ani žádnou z výjimek nebylo možné využít, je poslední únikovou možností jednorázový přenos osobních údajů s tím, že správce o něm současně musí informovat dozorový úřad – Úřad pro ochranu osobních údajů. To lze využít v situaci, kdy předání údajů:

• není opakované,
• týká se pouze omezeného počtu subjektů údajů,
• je nezbytné pro účely závažných oprávněných zájmů správce, které však nejsou převáženy zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů,
• pokud správce poskytl vhodné záruky pro ochranu osobních údajů.

Z dostupných informací je zřejmé, že Úřad pro ochranu osobních údajů žádné takové oznámení dosud nepřijal. To ovšem neznamená, že k podobným přenosům v praxi nedochází a je jen otázkou času, kdy si na tento prohřešek dozorový úřad v Česku či jinde v Evropě při některé ze svých kontrol posvítí.

JAK TYTO OMYLY ŘEŠIT V PRAXI

Spoléhejte jen na zaručené informace, publikované Úřadem pro ochranu osobních údajů na jeho webové stránce www.uoou.cz nebo ve spolupráci s ním.

Pokud si nejste jisti, čerpejte z výkladových stanovisek a informací ÚOOÚ nebo Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Mějte na paměti, že pokud jste aktivní ve vztahu k zemím mimo EU a EHP, měli byste kontinuálně sledovat rozhodovací činnost Evropské komise na poli vydávání tzv. rozhodnutí o adekvátní ochraně, protože právě jejich obsah pro Vás bude určující co do komplikovanosti nebo naopak jednoduchosti předání dat do třetí země.

K tematice předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím pro Vás mohou být užitečné následující odkazy:

• Informace Úřadu pro ochranu osobních údajů k tematice předávání osobních údajů do třetích zemí
• Webová stránka Evropské komise, na které jsou publikovány informace o rozhodnutích o srovnatelné míře ochrany soukromí ve třetích zemích

---

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přípravě českých firem na GDPR věnuje soustavně již od počátku roku 2017. V prvním pololetí 2017 připravil sérii regionálních diskuzních fór pro firmy. Od června 2017 do dubna 2018 pak zorganizoval projekt Akademie GDPR. Spolu s partnery Svaz připravil celkem 22 tematických seminářů a workshopů věnovaných 17 tématům určených k praktické přípravě českých firem na účinnost GDPR. V roce 2018 také spustil e-learningovou platformu Vyškoleno CZ (www.vyskoleno.cz), kde mohou firmy absolvovat zevrubnou i základní verzi e-learningových kurzů k GDPR určeným jak pro vrcholový management firem a jejich pověřence nebo manažery pro ochranu osobních údajů, tak i pro běžné zaměstnance. Všechny tyto projekty Svaz realizuje v úzké partnerské spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je také jejich odborným garantem.

Svaz publikuje sérii populárně-naučných článků, jejichž cílem je rozptýlit nejčastější dezinformace a dezinterpretace, které se ohledně GDPR na českém trhu vyskytují. Postupně se tak věnuje tématům:

1. Kontext a souvislosti GDPR
2. Souhlasy se zpracováním osobních údajů
3. Pověřenci pro ochranu osobních údajů
4. Přeshraniční přenosy osobních údajů
5. Procesy implementace GDPR ve firmách

---

 K 25. květnu letošního roku nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation), takzvané GDPR. Firmy jsou vystaveny extrémnímu tlaku, aby zajistily, že se v jejich podniku budou uchovávat data a nakládat s nimi v souladu s tímto nařízením. Ne vždy k tomu však mají přesné a úplné informace. Výsledkem je obrovský chaos, který na trhu panuje. Podniky zavádí opatření, která je často stojí spoustu prostředků, aniž by vedla k zamýšlenému výsledku. Tím je slovy nařízení přijetí „takových technických a organizačních opatření firem jako správců údajů, která povedou k zabezpečení nakládání s osobními údaji a splnění povinností správců údajů i naplňování práv subjektů údajů“.

---

PŘEČTĚTE SI I DALŠÍ ZE SERIÁLU ČLÁNKŮ

Mgr. Tereza Šamanová, tsamanova@spcr.cz

Vítáme dosažení dohody o vystoupení Velké Británie z EU, která je prvním důležitým krokem k zamezení neřízenému odchodu země z Evropské unie, což by byla pro podnikatele i občany ta nejhorší varianta. Od dosažení „hladkého“ brexitu nás však dělí ještě odsouhlasení dohody parlamenty obou stran. Klíčové je, aby britská premiérka T. Mayová obhájila svůj postoj a dohoda neztroskotala na vnitropolitickém střetu uvnitř Británie.

Havní britská průmyslová konfederace CBI reagovala na zprávu o nové dohodě o vystoupení Británie z EU pozitivně. Byznys na obou stranách potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Podle nás může toto zajistit jen uzavření dohody obsahující přechodné „status quo“ období. To navíc poskytne čas na vyjednání následné dohody o konečném uspořádání vztahů, jejímž základem musí být volný obchod.

Generální ředitelka Britského svazu průmyslu (CBI) Carolyn Fairbairnová k dosažení dohody uvedla: „Po 20 měsících debat učinila britská vláda touto dohodou pokrok. Dohoda znamená zastavení Británie jeden krok od propasti v podobě vystoupení bez dohody a škod, které by varianta no-deal znamenala pro celou britskou společnost. Zajištění přechodného období bylo pro byznys naprostou prioritou a každý další den bez této jistoty by znamenal ztracené investice a pracovní místa, což nejbolestivěji dopadá na ty nejzranitelnější. Už byl nejvyšší čas. Vzniklá dohoda je kompromisem, kompromisem i pro byznys, nicméně nabízí ono nezbytné přechodné období, onen krok zpět od srázu.“

Stejně jako Svaz průmyslu a dopravy si i britský průmyslový svaz CBI uvědomuje dlouhou cestu k vyjasnění všech otazníků okolo vystoupení Británie z EU. Stávající dohoda nicméně dává podle zástupců byznysu naději na zachování hladkého průběhu obchodu.

„Apelujeme na zákonodárce na obou stranách, aby se zodpovědně postavili za zájmy podnikatelů, kteří tvoří pracovní místa a udržují vysokou konkurenceschopnost evropského průmyslu a služeb. Stejně tak nesmíme hrát vabank s osudy občanů žijících a pracujících na obou stranách Doverské úžiny,“  dodává ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Na mimořádném jednání, které svolal předseda vlády Andrej Babiš, jednali zástupci zaměstnavatelů a odborů o výši minimální mzdy od 1. 1. 2019. Po skončení mimořádného jednání se premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček domluvili na zvýšení minimální mzdy od ledna 2019 na samostatném jednání o 1150 Kč.

„Pro firmy je navýšení minimální mzdy o 1150 korun od ledna 2019 špatná zpráva. Nečekal jsem, že premiér takto ustoupí požadavkům ČSSD a ČMKOS,“ komentuje vývoj minimální mzdy prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Pro firmy je to další výrazná zátěž. S takto vysokou minimální mzdou se bude podnikům těžce vstupovat do nového roku, který pro ně i tak bude velmi těžký,“ podotýká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ SE STÁLE ZHORŠUJE

„O výši minimální mzdy jsme začali jednat letos v květnu. Od té doby se firmám výrazně zhoršily podmínky podnikání. Je na ně vyvíjen stále větší tlak,“ říká Jaroslav Hanák a dále to rozvádí: „Zdražují ceny vstupů, energií a surovin. Česká národní banka letos už pětkrát zvýšila úrokovou sazbu. Dražší úvěry se odrazí zejména ve firemních investicích do automatizace, robotizace a digitalizace. Ovlivní to především rozvoj malých a středních firem. Za současného růstu by měly možnost investovat, ale za těchto podmínek budou každou investici více zvažovat. Vinou sociální demokracie se navíc od 1. července příštího roku zruší karenční doba. Na podniky to bude mít nejen finanční dopady, zhorší se ale i personální stav ve firmách. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší.“

SVAZ PRŮMYSLU POŽADOVAL NAVÝŠENÍ O 800 KČ

„Svaz průmyslu a dopravy za zaměstnavatele hájil svoje stanovisko o navýšení minimální mzdy o 800 korun,“uvádí prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Upozornil jsem pana premiéra, že je nejvyšší čas, aby o vývoji minimální mzdy na příští rok rozhodl. Je polovina listopadu, firmy už musí zahájit kolektivní vyjednávání,“ komentuje jednání prezident Hanák.

Předseda ČMKOS Josef Středula požadoval navýšení o 1500 Kč, druhý odborový svaz ASO ČR pak 1000 Kč. Částku 1000 Kč doporučila i ministryně financí Alena Schillerová. Upozornila na reálné riziko, že výkon ekonomiky v příštím roce poklesne.

Odborová i zaměstnavatelská reprezentace byly na včerejším jednání v tradičním složení. Za zaměstnavatele se výjimečně zúčastnil ještě prezident Asociace malých středních podniků Karel Havlíček. Z vlády na jednání kromě premiéra Andreje Babiše a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové byli navíc přítomni i vicepremiér Jan Hamáček, ministryně financí Alena Schillerová a ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.

„Ekonomika roste, nezaměstnanost je nejnižší v EU, firmy investují. Na druhou stranu jsme již ve fázi, kdy produktivita práce roste pomaleji než mzdy. Neúměrně zdražují i energie, suroviny a dodavatelské ceny, a klesá tak celková ziskovost firem. Firmy v jejich dalším rozvoji limituje nedostatek pracovníků. Jejich výrobní kapacity jsou vytížené. Některé podniky dokonce nestíhají nebo i odmítají zakázky. Ekonomika z tohoto důvodu krátkodobě naráží na své možnosti a roste pomaleji,“ komentuje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Mírně klesající hodnoty dynamiky ekonomiky dokládají též minulý týden zveřejněná data za průmysl k 3. čtvrtletí 2018. Průmyslová produkce po očištění meziročně vzrostla o 3,3 %. V rámci dosud známých hodnot za letošní rok je to dobrý výsledek, ale na nižší úrovni než loni.

Firmy sice převážně nečekají pokles zakázek, ale jejich vývoj neindikuje větší míry růstu. Ekonomika by tak měla v následujících měsících nadále růst s mírně negativním výhledem vývoje hodnot růstu. Prostor pro větší tempa ekonomického růstu nenabízí ani očekávaný vývoj zahraničních ekonomik ani zvyšující se role externích rizikových faktorů jako je Brexit či politiky USA.

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ODHADU HDP ČR ZA 3. ČTVRTLETÍ 2018

Ekonomika ve třetím kvartálu rostla meziročně 2,3 %, mezičtvrtletní vývoj byl 0,4 %, to dokládá i zářijový růst průmyslu, který dosáhl ve třetím čtvrtletí letošního roku rovněž růstu. Srovnávací základna meziročního růstu je velmi vysoká, loňská hodnota se pohybovala na rekordním 5% růstu.

Přehled vývoje HDP dle jednotlivých čtvrtletí (meziročně v %) od roku 2015:

Zdroj: SP ČR, ČNB

PREDIKCE ČR A EU

Výsledky za celý rok ukáží až data za 4. čtvrtletí, ale i z dosavadních známých dat lze vývoj do určité míry předvídat. Odhad růstu HDP pro českou ekonomiku, který byl zpracovaný Svazem průmyslu, se pohybuje mírně nad 3 % s riziky výsledné hodnoty směrem dolů. Dosavadní výsledky HDP ukazují, že hodnoty mohou být i mírně nižší. Na rozdíl od řady jiných institucí byl Svaz průmyslu v minulosti se svojí predikcí pro letošní rok nejblíže realitě. Naši prognózu ovlivňuje přetrvávající předpoklad silné domácí poptávky, kterou stimuluje vysoká zaměstnanost, intenzivní využití kapacit, resp. v některých odvětvích dokonce nedostatek kapacit u výrobců a u jejich dodavatelů.

Naše predikce pro následující rok 2019 se postupně snižuje směrem k úrovni 3 %. Opět i zde s riziky směrem dolů. V příštím roce i BusinessEurope (evropský zastřešující zaměstnavatelský svaz) předpovídá rostoucí význam negativních faktorů jako je politická nejistota v EU a exportních zemích, geopolitické napětí a tlak na růst mezd, což je faktor působící i v ostatních zemích EU.

• Predikci BusinessEurope pro všechny evropské státy, kde za ČR poskytl odhady Svaz průmysl, lze najít zde.
• Předpovídané hodnoty i aktuálně dostupná data za 3. čtvrtletí jsou v souladu s výsledky šetření SP ČR a ČNB zde.

PRŮMYSLOVÁ PRODUKCE ZÁŘÍ 2018

Ilustrací ekonomické kondice vedle výše zmíněných dat, predikcí a šetření mohou být i zářijová data o průmyslové produkci, která ukazují reálný meziroční růst po očištění na úrovni 2,5 %. Bez očištění byla produkce o 0,9 % nižší, kvůli jednomu pracovnímu dni méně oproti srpnu. Meziměsíční růst produkce byl v září po očištění 1,1 %. Nepředpokládáme pro nejbližší měsíce změnu trendu či výrazný zvrat, ale snižování dosud relativně vysokého tempa růstu. K tomu již dochází a ekonomika roste pomaleji.

Vliv na výsledek průmyslu v září měl chemický průmysl, kde došlo ke snížení výroby kvůli technologickým odstávkám, naopak pozitivní příspěvek k výsledku znamenal výkon v oblasti výroby počítači a jiných elektronických přístrojů či slévárenství. Mírně klesla výroba motorových vozidel, takže příspěvek této oblasti byl mírně negativní. Tržby v září meziročně mírně rostly (a to domácí i tuzemské tempem mírně nad 1 %). Naopak hodnota nových zakázek v září mírně klesla, v průměru ale nové zakázky od ledna do září 2018 rostly tempem 3,4 %.

Zveme Vás společně s Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji k účasti v podnikatelské misi na Tchaj-wan ve dnech 24. až 30. března 2019, kterou povede prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. V rámci návštěvy Tchaj-wanu proběhne 17. zasedání Česko-tchajwanské podnikatelské rady pro ekonomickou spolupráci v Tchaj-peji, která byla založena v roce 1998 společně s tchajwanským partnerem s Čínskou mezinárodní asociací pro ekonomickou spolupráci (CIECA), a následně B2B jednání s tchajwanskými firmami. Součástí programu bude také návštěva veletrhu Smart City Summit & Expo, který proběhne ve dnech 26. až 29. března 2019.

Účast v delegaci nabízí firmám využití programu v rámci Smart City Summit and Expo, který se zaměřuje na oblast chytrého zdravotnictví, umělou inteligenci, chytrého vzdělávání či zelené energie a cirkulární ekonomiky. Zároveň je zde možnost využít příležitosti aktivní prezentace na tomto veletrhu v rámci společného stánku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Smart City Summit & Expo je nejvýznamnější akcí svého druhu v ICT oblasti v asijsko-pacifickém regionu. Tento veletrh každým rokem přitáhne přes více než 100 000 návštěvníků a více než 150 vystavovatelů z celého světa. Pro české firmy se naskýtá možnost účastnit se výstavy a zároveň řady akcí organizovaných v průběhu Smart City Summit & Expo veletržní správou.

Termín mise se koordinuje také se představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu ČR i Tchaj-wanu tak, aby se ve stejných dnech konaly Česko-tchajwanské ekonomické konzultace za účasti náměstků příslušných ministerstev obou zemí, kteří by se účastnili rovněž i 17. zasedání Česko-tchajwanské podnikatelské rady.

Vhledem k nutnosti rezervovat výstavní plochu do konce listopadu – v případě zájmu o prezentaci na veletrhu – a také s ohledem na zvyšující se ceny letenek s blížícím se termínem odletu, je třeba zaslat závaznou přihlášku do pondělí 26. listopadu 2018. Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz.

Další informace ohledně rámcového programu a ceny najdete v pozvánce zde.

Přihlášku na misi k vyplnění najdete zde.

Registrujte se online zde. 

Blžší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402 (nebo: stancevova@spcr.cz).

Přes 43 % firem omezuje při rozhodování o investicích nedostatek pracovníků na trhu, přesto svou investiční aktivitu utlumit nehodlají. Vyplývá to ze společného šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky za 3. čtvrtletí 2018 mezi téměř 150 podniky. Firmy také očekávají, že ekonomika poroste v následujících měsících pomaleji než v letošním roce. Zásadní zvrat ale podniky neočekávají.

Firmy, které se zapojily do šetření, mají relativně stabilní domácí i zahraniční poptávku. „Zhruba čtvrtina podniků dokonce očekává, že v následujících 6 měsících budou mít ještě víc zakázek než nyní,“ vysvětluje výsledky šetření Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ZDRAŽUJÍ SUROVINY I PENÍZE

Firmy ve svém rozvoji naráží na nové bariéry. „Daleko silněji než v předchozích čtvrtletích firmy pociťují růst cen energií, materiálů a surovin. Elektřina je za posledního půl roku dražší o více než čtvrtinu. Nafta a benzín stojí o 6 procent více. Další zdražování energií očekává 42 % podniků, přitom ve 3. kvartále 2017 to předpokládalo jen 14 % z nich,“ komentuje Bohuslav Čížek.

Oproti výsledkům v 2. čtvrtletí podniky také více pociťují, že se jim v důsledku růstu úrokových sazeb zvyšují náklady na úvěry a externí financování. Dvouletý úvěr za posledního půl roku podražil o více než procentní bod, což při půjčených 10 milionech dělá přes 100 tisíc korun za rok.

MZDY NEPŘESTANOU RŮST

Podnikatelé oslovení v šetření předpokládají, že mzdy v příštím roce vzrostou o 4,5 %. „Svaz průmyslu a dopravy ČR ve své predikci odhaduje, že mzdy v příštím roce vzrostou o 7 %. Zohlednili jsme nedostatek kvalifikovaných sil a s tím související přesčasovou práci, dále firemní mzdové benefity, vývoj minimální mzdy i růst platů ve veřejném sektoru,“ doplňuje predikci Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek, který zároveň upozorňuje, že růst mezd v průměru převyšuje růst produktivity práce.

Vývoj dodavatelských cen, úrokových sazeb a zvyšování mezd má vliv na celkovou ziskovost firem.

FIRMY MAJÍ V PLÁNU INVESTOVAT

Podle výsledků šetření přes 43 % firem limituje v jejich investičních aktivitách nedostatek pracovníků. Přesto ale přes 41 % podniků má v plánu v následujících dvanácti měsících investovat víc než letos. „Těší mě, že firmy na vrcholu hospodářského cyklu investují, investují a investují,“ komentuje vývoj investičních aktivit podniků Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

AŽ 20 % OBCHODŮ PROBÍHÁ V EURECH

Z šetření také vyplývá, že až 20 % tuzemských obchodů firmy uzavírají v eurech. Neobchodují s ním tedy jen při exportu nebo importu. „Podnikatelský sektor se tak dobrovolně a racionálně pomalu připojuje k eurozóně,“vysvětluje Bohuslav Čížek.

PODNIKY TRÁPÍ NÁROČNÁ ADMINISTRATIVA

V posledním roce se podnikatelé nejvíce trápí s přílišnou administrativou a vysokou úrovní byrokracie. Uvítali by, kdyby stát zjednodušil výkazní povinnosti. Spokojení nejsou ani s přístupem finanční správy k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj. Již tradičně hodnotí negativně také dopravní infrastrukturu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR provádí ve spolupráci s Českou národní bankou průzkum mezi podniky pravidelně od roku 2011. Kvartální šetření sleduje aktuální vývoj ve firmách a zjišťuje jejich očekávání na následující období. Celý průzkum najdete zde.

Smí od Vás pověřenec dostávat instrukce, nebo tím odbouráte jeho nezávislost? Může pověřenec sám pracovat s osobními údaji? Je lepší mít interního nebo externího pověřence? Na tyto a další otázky vám odpovíme ve třetím článku o nejčastějších mýtech a omylech o GDPR.

Omyl první: pověřenec nesmí od vedení dostávat žádné instrukce, aby byla zachována jeho nezávislost

Firmy si často stěžují na to, že pověřenec je pro ně jakýsi „nad-zaměstnanec“, protože pokud by jej jmenovaly, nesmí podle GDPR dostávat od vedení své firmy žádné úkoly, prý aby byl ve své pověřenecké činnosti nezávislý. Obecné nařízení k této tematice ve svém článku 38 přesně stanovuje:

Správce a zpracovatel zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se výkonu těchto úkolů. V souvislosti s plněním svých úkolů není správcem nebo zpracovatelem propuštěn ani sankcionován. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům správce nebo zpracovatele.

Důležité zde je povšimnout si formulace „těchto úkolů“ nebo „svých úkolů“. Těmi totiž obecné nařízení rozumí úkoly pověřence vyplývající z nařízení a nikoli obecně všechny úkoly pověřence jako zaměstnance nebo i mandatáře či příkazníka firmy. Bylo by skutečně absurdní si představovat, že pro všechny zaměstnance platí např. zákaz vstupu do rizikových nebo vyhrazených prostor, pracovní doba, povinnosti jako zpracovávat pravidelné reporty či pracovní výkazy, předkládat zaměstnavateli doklady k pracovním cestám apod., jen pověřenci jsou těchto povinností zproštěni kvůli privilegovanosti svého postavení oproti ostatním zaměstnancům.

Opak je pravdou – běžné povinnosti platí pro pověřence úplně stejně jako pro všechny ostatní zaměstnance organizace správce a za jejich neplnění či nesplnění mohou být stejně jako všichni ostatní sankcionováni. Zákaz udílení pokynů a zákaz propuštění i sankcionování platí tedy výlučně na činnosti související s odborným výkonem funkce pověřence a nevztahuje se na jeho běžné zaměstnanecké povinnosti. Současně je třeba pamatovat na to, že pověřence nelze sankcionovat v souvislosti s plněním jeho povinností – v případě jejich neplnění to však neplatí a liknavý či nečinný pověřenec může být svým zaměstnavatelem nebo správcem, který jej do funkce jmenoval, samozřejmě sankcionován za zanedbání jeho povinností.

Omyl druhý: pověřenec vůbec nesmí sám pracovat s osobními údaji, aby nebyl ve střetu zájmů

GDPR ke střetu zájmů uvádí lakonicky pouze to, že pověřenec může vykonávat i jiné úkoly, při jejichž plnění by však každopádně nemělo dojít ke střetu zájmů. Širší kontext výkladu střetu zájmů však uvádí ve svých vodítkách bývalá tzv. WP29 (Pracovní skupina podle čl. 29 směrnice 95/46/ES), která praví, že

…pověřenec pro ochranu osobních údajů nemůže v rámci organizace zastávat pozici, ve které by měl určovat účely a prostředky zpracování osobních údajů.

přičemž situaci pověřence nelze paušalizovat vzhledem k rozdílným poměrům v každé organizaci správce. Současně WP29 uvádí důležitou informaci, že

… může ke střetu zájmů dojít rovněž například tehdy, je-li externí pověřenec pro ochranu osobních údajů požádán, aby správce nebo zpracovatele zastupoval před soudy v případech týkajících se otázek ochrany osobních údajů.

Z uvedeného vyplývá, že každý správce by si měl identifikovat pozice, které jsou vyloučeny z kumulace s funkcí pověřence, a naopak i ty, které jsou s touto pozicí kompatibilní. Pověřencem zcela jistě nemůže být CEO firmy ani manažer rozhodující o nastavení procesů, vývoji služeb zaměřených na zákazníka nebo práci s osobními daty zaměstnanců. Nemůže jím být ani advokát, který poskytuje firmě právní služby v záležitostech, které se mohou týkat i osobních údajů a hrozí tedy, že by měl zájmy organizace správce hájit u soudu.

Naopak pověřencem se stát mohou běžní zaměstnanci – např. pracovník HR oddělení, účetní, ale i poradce šéfa firmy, ovšem vždy jen za předpokladu, že současně plní další požadavek nařízení, kterým je, že:

Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům správce nebo zpracovatele.

Další častá nepochopení institutu pověřenců nebo nesprávný výklad jejich postavení:

• Pověřence mohu bez omezení sdílet s ostatními firmami/organizacemi – I v těchto případech je třeba myslet na střet zájmů. A ten praví, že pověřenec by neměl být ve střetu zájmů ani v externím slova smyslu, neměl by tedy poskytovat své služby správcům údajů, kteří jsou v potenciálně konkurenčním postavení na trhu.
• Je obecně lepší mít interního/externího pověřence – Není možné doporučení paušalizovat. Nejprve je třeba, aby si organizace, resp. vedení organizace správce identifikovalo, zda má daná organizace povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. A pokud už je tato povinnost dána, jaký je odhad kapacity potřebné pro výkon funkce pověřence a nakolik komplikované úkony pověřenec pravděpodobně bude plnit. V návaznosti na tento odhad je možné zvážit obě možnosti – jak jmenování interního zaměstnance, tak i najmutí externího odborníka. Obojí je aplikovatelné a obojí může být právě tím nejvhodnějším řešením pro některé typy organizací.
• Pro výkon funkce pověřence je nutná certifikace nebo zápis do seznamu pověřenců – Nikoliv. V Česku nemáme a nebudeme mít žádný veřejnoprávní seznam pověřenců obdobný seznamu znalců a tlumočníků – je tedy zcela na soukromém sektoru, resp. na trhu, aby zvolil možné cesty k publikaci nabídky služeb pověřenců a je na každém pověřenci, jak se bude snažit stát se na trhu co nejviditelnější. Existují různé seznamy pověřenců vedené soukromoprávními organizacemi, existují různé soukromoprávní certifikáty, které mohou určitému pověřenci dát jistou konkurenční nebo kvalifikační výhodu před pověřenci jinými. Ve výsledku je však vždy na organizaci správce, jakou osobu právě svým pověřencem jmenuje.
• Pověřenec musí být jmenován pro každý typ veřejnoprávní organizace – Ne všechny veřejnoprávní organizace musejí mít svého pověřence – jsou to pouze ty, které spadají pod definici „veřejného subjektu“, o které hovoří ve svém čl. 37 GDPR. Výklad tohoto pojmu poskytuje moudře a v českých podmínkách srozumitelně český zákonodárce, který v aktuálně platném návrhu zákona uvádí, že takovými subjekty jsou orgány zřízené zákonem, které plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu. Z dosavadní výkladové činnosti ÚOOÚ přitom vyplývá, že za takové subjekty se mj. nepovažují veřejné knihovny, poskytovatelé sociálních služeb, organizace poskytující volnočasové aktivity jako domy dětí a mládeže nebo jiná volnočasová centra či základní umělecké školy. Naopak pověřence mít musejí všechny typy veřejnoprávních škol včetně škol mateřských, samozřejmě úřady státní správy i samosprávy, mezi jimi zřizovanými organizacemi je však třeba pečlivě filtrovat ty, které do definice „veřejných organizací“ spadají a které již nikoli.

Jak tyto omyly řešit v praxi

Spoléhejte jen na zaručené informace, publikované Úřadem pro ochranu osobních údajů na jeho webové stránce www.uoou.cz nebo ve spolupráci s ním.

Pokud si nejste jisti, čerpejte z výkladových stanovisek a informací ÚOOÚ nebo Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Buďte u vědomí toho, že v ČR aktuálně neexistuje ani se nepřipravuje žádný systém veřejnoprávní certifikace pověřenců nebo veřejnoprávní seznam pověřenců a všechny certifikace i seznamy tedy pocházejí výlučně ze soukromých iniciativ.

K tematice pověřenců pro Vás mohou být užitečné následující odkazy:

• Informace Úřadu pro ochranu osobních údajů k tematice pověřenců: https://www.uoou.cz/dp/id_ktg=5005
• Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (dříve Pracovní skupina podle čl. 29) k tematice pověřenců: https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=31880

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přípravě českých firem na GDPR věnuje soustavně již od počátku roku 2017. V prvním pololetí 2017 připravil sérii regionálních diskuzních fór pro firmy. Od června 2017 do dubna 2018 pak zorganizoval projekt Akademie GDPR. Spolu s partnery Svaz připravil celkem 22 tematických seminářů a workshopů věnovaných 17 tématům určených k praktické přípravě českých firem na účinnost GDPR. V roce 2018 také spustil e-learningovou platformu Vyškoleno CZ (www.vyskoleno.cz), kde mohou firmy absolvovat zevrubnou i základní verzi e-learningových kurzů k GDPR určeným jak pro vrcholový management firem a jejich pověřence nebo manažery pro ochranu osobních údajů, tak i pro běžné zaměstnance. Všechny tyto projekty Svaz realizuje v úzké partnerské spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je také jejich odborným garantem.

Nyní Svaz připravuje sérii populárně-naučných článků, jejichž cílem je rozptýlit nejčastější dezinformace a dezinterpretace, které se ohledně GDPR na českém trhu vyskytují. Postupně se tak bude věnovat tématům:

1. Kontext a souvislosti GDPR
2. Souhlasy se zpracováním osobních údajů
3. Pověřenci pro zpracování osobních údajů
4. Přeshraniční přenosy osobních údajů
5. Procesy implementace GDPR ve firmách

K 25. květnu letošního roku nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation), takzvané GDPR. Firmy jsou vystaveny extrémnímu tlaku, aby zajistily, že se v jejich podniku budou uchovávat data a nakládat s nimi v souladu s tímto nařízením. Ne vždy k tomu však mají přesné a úplné informace. Výsledkem je obrovský chaos, který na trhu panuje. Podniky zavádí opatření, která je často stojí spoustu prostředků, aniž by vedla k zamýšlenému výsledku. Tím je slovy nařízení přijetí „takových technických a organizačních opatření firem jako správců údajů, která povedou k zabezpečení nakládání s osobními údaji a splnění povinností správců údajů i naplňování práv subjektů údajů“. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto na svých stránkách postupně zveřejní sérii populárně-naučných článků, kterými vysvětlí nejčastější mýty a omyly o GDPR a dá firmám praktické návody, jak případné omyly napravit.

Autorka článku: Mgr. Tereza Šamanová, tsamanova@spcr.cz

Přinášíme druhý ze série populárně-naučných článků, kterými Svaz průmyslu a dopravy ČR vysvětluje nejčastější mýty a omyly o GDPR. V textech o GDPR najdete praktické návody, jak případné omyly napravit. 

OMYL PRVNÍ: PRO UDRŽENÍ KONTAKTU SE SVÝMI ZÁKAZNÍKY A KLIENTY NUTNĚ POTŘEBUJI JEJICH SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Taky jste v prvním pololetí tohoto roku měli plný mailbox žádostí o souhlas se zpracováním osobních údajů? Bombardovaly Vás žádostmi o souhlas úřady, banky, pojišťovny, školy, školky nebo knihovny? A v panice z tohoto dění jste podlehli dojmu, že by i Vaše firma měla plošně získat souhlas se zpracováním údajů ode všech svých klientů nebo zrevidovat souhlasy udělené Vašimi zaměstnanci? Pak vězte, že jste si tuto námahu mohli ušetřit.

GDPR totiž jako právní základ pro zpracování osobních údajů zakotvuje více titulů než jen souhlas. Tyto tituly navíc mají před souhlasem přednost.

• Plnění právní povinnosti – platí pro všechny případy, kdy zpracování údajů vyplývá ze zákona nebo jiného obecně závazného právního předpisu.
• Plnění smlouvy – je závazné pro všechny smluvní vztahy, ať už podchycené formálně písemnou smlouvou, nebo jen v podobě objednávka-faktura případně ústní dohodou o jakémkoli plnění.
• Oprávněný zájem – platí, když si ve firmě vyhodnotíte, že nutně potřebujete získávat a zpracovávat osobní údaje z důvodu ochrany Vašich ekonomických nebo jiných vážných zájmů. Mezi oprávněné zájmy ekonomické zájmy patří monitoring prostoru kamerovými systémy, sledování pohybu osob, ale i marketingové a obchodní zájmy. Nesmíte tím však nadbytečně omezovat subjekty údajů na jejich právech.
• Ochrana životně důležitých zájmů subjektů údajů – platí pro situace, když ve firemním prostředí sledováním osob chráníte jejich život nebo zdraví. Bývá to například ve vysoce rizikových provozech a podobně.
• Výkon veřejné moci – lze použít ve veřejné sféře, když se s využitím osobních údajů realizuje veřejná moc.

Našli jste mezi těmito tituly ten, na jehož základě pracujete s osobními daty svých klientů či zaměstnanců? Velmi pravděpodobně ano. Pro tyto případy rozhodně nepotřebujete souhlas se zpracováním údajů. A nepotřebují jej obvykle ani ti, kteří se Vašeho souhlasu tak vehementně dožadují.

OMYL DRUHÝ: SOUHLASU JE ZAPOTŘEBÍ PRO POŘIZOVÁNÍ FOTOGRAFIÍ A VIDEOZÁZNAMŮ KLIENTŮ I ZAMĚSTNANCŮ

V životě každé firmy se obvykle vyskytují události, které přímo vyžadují nebo při kterých je obvyklé fotografovat nebo pořizovat video či audiozáznamy. Jde o firemní školení, akce, teambuildingy, ale i dokumentaci zaměstnanců při práci a šíření obrazových informací o atmosféře ve firmě v rámci udržování vztahů s veřejností.

Ani v tomto případě nemusíte mít podepsaný souhlas se zpracováním údajů! Vedle obecné legislativy k ochraně osobních údajů (GDPR je obecné nařízení a vznikající zákon o zpracování osobních údajů v tomto ohledu žádná upřesňující pravidla nepřináší) totiž i nadále platí i speciální právní předpisy, na poli ochrany osobnosti tedy zejména občanský zákoník, který upravuje způsob získání a aplikace svolení s pořízením a zpracováním podoby fyzické osoby a jejích osobních projevů. Právě těmito pravidly se řídí pořizování a využívání fotografií a podle nich je k pořízení podobenky fyzické osoby zapotřebí jejího svolení. To ovšem není totožné se souhlasem se zpracováním osobních údajů.

Stačí, aby osoby věděly, že je fotíte nebo nahráváte, a byly si vědomy toho, že mohou své zvěčnění na fotografii nebo audio/video záznam případně odmítnout. Pokud to od nich samozřejmě nepožaduje nějaký právní předpis. Odmítnutí si lze těžko představit například u pořizování pasové fotografie. Pokud neodmítnou, měly by počítat s tím, že fotografie nebo záznam můžete odpovídajícím způsobem využít – např. publikovat na webové stránce, sociálních sítích nebo ve firemním bulletinu.

Pokud se zaměstnanec nebo klient dovolává ochrany svých osobních údajů a dotazuje se, zda máte jeho souhlas se zpracováním osobních údajů, že jej fotíte nebo nahráváte, můžete mu s klidným svědomím vysvětlit, že souhlasu se zpracováním údajů zde není zapotřebí. Má ale samozřejmě možnost udělit i odmítnout své svolení (neformální, ústní anebo konkludentní) s tím, aby byl vyfotografován nebo jinak dokumentován.

OMYL TŘETÍ: I SOUHLAS SE ZASÍLÁNÍM OBCHODNÍCH SDĚLENÍ MUSÍ MÍT DLE GDPR NOVĚ PODOBU SOUHLASU SE ZPRACOVÁNÍM ÚDAJŮ

Většina firem rozesílá svá obchodní sdělení – nabídky výrobků, služeb, akcí a podobně. Mnoho z nich letos podlehlo mylnému dojmu, že k tomu nově musí mít souhlas se zpracováním osobních údajů zákazníků nebo potenciálních zákazníků, které tímto způsobem oslovuje.

Opak je však pravdou. I legislativa, která upravuje zasílání obchodních sdělení (konkrétně zákon o některých službách informační společnosti) je totiž ve vztahu k GDPR předpisem speciálním a obsahuje zjednodušená pravidla pro rozesílku obchodních sdělení. Pokud jste s daným adresátem obchodního sdělení byli již v nějakém obchodním kontaktu, platí princip tzv. opt-out. Můžete předpokládat, že daná osoba automaticky souhlasí se zasíláním obchodních sdělení, a to až do doby, kdy explicitně vyjádří svůj nesouhlas (buď v úvodním formuláři, nebo „na dně“ resp. v samotném obsahu Vaší obchodní nabídky, kde tuto možnost máte povinnost uvést).

U osob, s kterými jste v předchozím obchodním kontaktu nebyli, naopak platí povinnost získat jejich souhlas se zasíláním obchodních sdělení ještě před odesláním prvního obchodního sdělení. V opačném případě by se jednalo z Vaší strany o spam a zakázanou obchodní praktiku.

A ještě jednou pozor. Souhlas se zasíláním obchodních sdělení není roven souhlasu se zpracováním osobních údajů. Jedná se o jednodušší nástroj, který nemusí mít složitou a košatou strukturu souhlasu se zpracováním osobních údajů tak, jak jej popisuje GDPR.

Ulevilo se Vám? Vidíte, ani zde GDPR není takovým strašákem, jak se o něm míní.

JAK TYTO OMYLY ŘEŠIT V PRAXI

Spoléhejte jen na zaručené informace, publikované Úřadem pro ochranu osobních údajů na jeho webové stránce www.uoou.cz nebo ve spolupráci s ním.

Pokud se aplikace GDPR týče, nezačleňujte se do hlavního proudu a nepodléhejte mylně dojmu, že pokud souhlasy vyžadují v určitých situacích všichni okolo Vás, i Vaše firma je potřebuje.

Buďte si vědomi toho, že v České republice platila a nadále bude platit speciální legislativa, která upravuje nejrůznější situace v životě občanů i firem i z pohledu jejich práva na ochranu osobnosti a soukromí, a ne všechna pravidla jsou obsažena přímo v GDPR. Níže naleznete odkaz na užitečná ustanovení občanského zákoníku i zákona o některých službách informační společnosti, která se použijí právě pro případy svolení s pořízením a využitím podoby fyzické osoby a pro rozesílku obchodních sdělení:

• Občanský zákoník, ochrana podoby a soukromí (§§ 84 a následující): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast1 
• Zákon o některých službách informační společnosti, šíření obchodních sdělení (§ 7): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-480 

---

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přípravě českých firem na GDPR věnuje soustavně již od počátku roku 2017. V prvním pololetí 2017 připravil sérii regionálních diskuzních fór pro firmy. Od června 2017 do dubna 2018 pak zorganizoval projekt Akademie GDPR. Spolu s partnery Svaz připravil celkem 22 tematických seminářů a workshopů věnovaných 17 tématům určených k praktické přípravě českých firem na účinnost GDPR. V roce 2018 také spustil e-learningovou platformu Vyškoleno CZ (www.vyskoleno.cz), kde mohou firmy absolvovat zevrubnou i základní verzi e-learningových kurzů k GDPR určeným jak pro vrcholový management firem a jejich pověřence nebo manažery pro ochranu osobních údajů, tak i pro běžné zaměstnance. Všechny tyto projekty Svaz realizuje v úzké partnerské spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je také jejich odborným garantem.

Nyní Svaz připravuje sérii populárně-naučných článků, jejichž cílem je rozptýlit nejčastější dezinformace a dezinterpretace, které se ohledně GDPR na českém trhu vyskytují. Postupně se tak bude věnovat tématům:

1. Kontext a souvislosti GDPR
2. Souhlasy se zpracováním osobních údajů
3. Pověřenci pro zpracování osobních údajů
4. Přeshraniční přenosy osobních údajů
5. Procesy implementace GDPR ve firmách

---

---

 Více o samotném nařízení GDPR se dočtete v článku GDPR. Strašák nebo příležitost? 

Mgr. Tereza Šamanová, 

tsamanova@spcr.cz

kategorie Právní infoservis

V Evropské unii začíná vyjednávání o konečné podobě směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Průmysl už pracuje na způsobech, jak používání jednorázových plastů omezit. Zdaleka ne všechny návrhy jsou ale přiměřené a pro firmy spravedlivé. Na řešení problému se musí podílet všichni.

Průmysl si je dostatečně vědom, že je potřeba řešit vznikající problém plastového odpadu a vnímá potřebu zabránit tomu, aby plastový odpad, nebo jakýkoli odpad, končil na ulicích, v přírodě, řekách a oceánech. Mnoho společností sdílí tento cíl a pokračuje v hledání a podpoře řešení tohoto závažného problému. „Spolupracujeme například v rámci hodnotového řetězce v navrhování takových produktů, které jsou co možná nejvhodnější pro následnou recyklaci. Spolupracujeme se státní správou a zpracovateli odpadů s cílem zlepšit předcházení vzniku odpadů a zlepšování systémů nakládání s odpady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Směrnice se týká deseti druhů jednorázových plastových výrobků, které nejčastěji končí na evropských plážích a v mořích, a také ztracených a opuštěných lovných zařízení. Omezit se má používání nádob na potraviny, sáčků a obalů, nápojových obalů a kelímků, tabákových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků, balonků a lehkých plastových tašek.

Pokud evropské instituce a národní představitelé nebudou reflektovat argumentaci byznysu, nevyřeší se ani problém hromadění odpadu do budoucna. Faktem totiž je, že plastový odpad často končí v životním prostředí kvůli nezodpovědnému chování spotřebitelů nebo nedostatečné infrastruktuře pro nakládání s odpady, která jde převážně za hranice možností kontroly ze strany výrobců plastů.

Podle návrhu směrnice se výrobci jednorázových plastových výrobků budou podílet na nákladech spojených s likvidací těchto odpadů a úklidem a také s osvětovými opatřeními. „Plné přenesení finanční zátěže na vyčištění na ty, kteří za vzniklou situaci nemají výhradní odpovědnost, skutečně není řešením. Naopak je řešením motivace, prevence, tedy určitá forma společného úsilí mezi příslušnými orgány státní správy, výrobci a spotřebiteli,“ dodává Bohuslav Čížek. Jinými slovy, náklady na vyčištění by měly být sdíleny a korporace jsou připraveny napomáhat řešení problému.

Řada firem se v posledních letech intenzivně zapojuje do dobrovolných schémat zpětného odběru s cílem v dohledné době recyklovat až 100 % plastových lahví. Na druhou ve světle všech „rozjetých“ dobrovolných závazků považujeme některé současné návrhy za nespravedlivé a nepřiměřené a spatřujeme v nich nepřijatelné riziko ohrožení výrobců plastů a zároveň vysoce nejisté a neřešitelné praktické důsledky pro členské státy. Zákaz některých výrobků může být i kontraproduktivní, protože některé jednorázové plastové obaly jsou zavedeny k zajištění ochrany zdraví, hygieny a bezpečnosti zákazníků.

Evropský parlament přijal 24. října 2018 pozici k návrhu směrnice. O své pozici následně 31. října 2018 rozhodly také členské státy. Finální podoba směrnice bude nyní dojednána Komisí, Parlamentem a Radou v rámci trialogu, přičemž první trojstranné jednání je plánováno již na 6. listopadu 2018.

Praktické důsledky a nejistota plynoucí z vývoje aktuálně probíhajícího legislativního procesu jsou hluboce znepokojující. Například vnímáme jako velmi nejisté, jak budou čističe odpadů rozlišovat mezi něčím, co je v návrhu navrženo jako plast na jedno použití, a víceúčelovými plasty nebo neplastovými výrobky, které nejsou pokryty navrhovanou směrnicí. Další problém vidíme v nejasnosti definice dotčených výrobků, např. u kompositních materiálů. Jaký podíl plastů musí být v daném výrobku, aby patřil do omezovaných produktů.

Stručně řečeno, průmysl plně rozumí své roli ve společnosti při řešení problémů s odpady z plastů a bude i přes tento znepokojující vývoj nadále pokračovat ve vyvíjení environmentálně šetrnějších výrobků, výrobků s vyšší recyklovanou složkou, edukaci spotřebitelů i dalších výše popsaných aktivitách. Domníváme se však, že stále existuje šance na dosažení spravedlivé dohody.