Další kolo amerických ekonomických sankcí vůči Íránu vstoupilo v platnost. O jejich obnovení rozhodl v květnu americký prezident Donald Trump, když Spojené státy odstoupily od vícestranné dohody s Íránem o kontrole jeho jaderného zbrojního programu.
První kolo ekonomických sankcí vstoupilo v účinnost dne 6. srpna, cílem nového kola sankcí je omezení vývozu íránské ropy a ropných produktů. Sankce tak postihnou především íránský energetický sektor. Zahraniční banky také nebudou smět obchodovat s íránskou centrální bankou a vybranými finančními institucemi a íránské banky nebudou mít přístup do mezinárodního mezibankovního systému SWIFT. Americké ministerstvo financí uvádí, že americké i neamerické firmy budou moci i nadále do Íránu vyvážet zemědělské komodity, potraviny léky a zdravotnickou techniku. Firmy ovšem nesmí obchodovat s podniky a osobami, které jsou na americkém sankčním seznamu. To se týká vybraných íránských bank nebo islámských revolučních gard.
Dopad nových sankcí bude velký a nejvíce ho pocítí dodavatelé technologií pro těžbu a zpracování surovin a pro energetiku. Dotknout se mohou i automobilového průmyslu, kde jsou rozsáhlé a dlouhé dodavatelské řetězce. Nepřímo mohou sankce postihnout české firmy, které jsou subdodavateli zahraničních společností. Pokud ty kvůli sankcím omezí svůj vývoz do Íránu, mohou přijít o zakázky i naše podniky. Veřejně už omezení aktivit v Íránu oznámilo několik velkých evropských firem jako automobilky Daimler nebo PSA.
Svaz průmyslu a dopravy návrat českých firem do Íránu aktivně podporoval. Už v roce 2016, kdy byly původní sankce proti Íránu pozastaveny, organizoval velkou podnikatelskou misi do Teheránu. V posledních letech se firmy účastnily v Íránu také řady veletrhů v oblasti zdravotnictví, těžby ropy, strojírenství a průmyslu obecně. Například letošní říjnový mezinárodní průmyslový veletrh IInEX v Teheránu Svaz pomohl prosadit mezi české oficiální účasti s podporou státu.
Za posledních pět let se český vývoz do Íránu zdvojnásobil. České firmy loni do Íránu vyvezly zboží za 1,8 miliardy korun. V období leden až srpen letošního roku měl český vývoz hodnotu 970 milionů korun.
Doplňující tiskové oznámení z 6. srpna najdete zde.
Česká národní banka opět zvýšila základní úrokové sazby. Všechny zvedla, stejně jako při minulém navýšení na konci září, o 0,25 p.b. V případě dvoutýdenní repo sazby na 1,75 %, lombardní sazba se zvýšila na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %.
„Ačkoliv pro ekonomiku není aktuální zvýšení sazeb žádný šok, firmy už ho pociťují. Navíc se sazby zvyšují v době, kdy jim rostou náklady, protože rostou mzdy, zdražují se energie a další dodavatelské ceny. Pro rok 2019 nevidím pro firmy dobrou zprávu,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmám se tímto zvyšují náklady na úvěry a obecně na externí financování. Úrokové míry rostou postupně z historických minim a firmy toto navýšení firmy očekávaly a počítaly s ním. Mimo jiné, protože je na něj Svaz průmyslu v minulosti opakovaně upozorňoval. V celkovém pohledu toho, co se teď děje na trhu, jako je zdražování dodavatelských cen nebo nedostatek lidí, je to ale pro firmy další překážka v rozvoji.
Tlaky na zvýšení sazeb pravděpodobně nepominou ani v následujících měsících. Svaz průmyslu a dopravy proto očekává, že ČNB bude o dalším navýšení uvažovat i na příštích jednáních (nejbližší proběhne 20. prosince 2018).
Svaz průmyslu a dopravy Vás zve k účasti v podnikatelské delegaci, která bude doprovázet předsedu vlády ČR pana Andreje Babiše při návštěvě Marockého království, a to ve dnech 4. a 5. prosince 2018.
Podle předběžného rámcového programu navštíví delegace hlavní město Rabat a Casablanku. Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR a s kanceláří CzechTrade a místním partnerem podnikatelské fórum a B2B jednání v Casablance, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky a technologie zainteresovaným místním partnerům a další program.
Účast v delegaci doporučujeme zejména firmám, které mají v Maroku rozpracované projekty. Dále také firmám ze sektoru energetiky, dopravní infrastruktury, automobilového, leteckého, elektrotechnického, zdravotnického, farmaceutického, těžebního a zemědělského průmyslu. Uzávěrka závazných přihlášek je v úterý 13. listopadu 2018. Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je pro členské firmy26.200,- Kč a pro nečlenské 27.500,- Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelu, místní transfery, pronájem prostor a audio/video techniky pro konání podnikatelského fóra, společenské akce a občerstvení, zápis do oficiálního katalogu mise a jeho výrobu a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka SP ČR během cesty (přeprava vládním speciálem je zdarma).
Prosíme také o vyplnění jednoho snímku v Powerpointu. Vzor snímku zde. Bude sloužit pro prezentaci podnikatelské delegace na podnikatelském fóru.
Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402.
Zaměstnavatelé hodnotí rozhodnutí poslanců zrušit karenční dobu a zároveň nahradit zaměstnancům v pracovní neschopnosti mzdu ve výši 60 % mzdy jako velmi špatné.
„Poslanci schválili pro zaměstnavatele nejhorší možnou variantu ze všech, které se již od května diskutovaly na jednáních tripartity. Kromě návrhu zachovat karenční dobu byly na stole i další varianty, které ctily programové prohlášení vlády z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace. To rozhodně není sleva ve výši 0,2 % na pojistném. Je to pro firmy černý den,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
KOMPENZACE 0,2 % NA POJISTNÉM NEMŮŽE FIRMÁM POKRÝT ZVÝŠENÉ NÁKLADY
„Snížení odvodů o 0,2 % není pro zaměstnavatele žádná kompenzace. Firmám nemůže pokrýt zvýšené náklady, které budou mít s proplácením prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Podle statistik MPSV se zvýší nemocnost o 2–3 % ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o 8 mld. Kč. Díky snížení pojistného ušetří přibližně 3 mld. Kč, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy,“ vysvětluje Jaroslav Hanák s tím, že kromě nákladů bude mít zrušení karenční doby dopad i na personální stav ve firmách.
ZRUŠENÍ KARENČNÍ DOBY DOPADNE NEJEN NA FIRMY, ALE I NA LIDI
„Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ doplňuje Jaroslav Hanák.
„Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo 5. týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci. Ale i objem osobních nákladů ve firmách má své limity,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.
„Firmy navíc očekávají, že zítra ČNB opět zvýší úrokové sazby. To pro ně bude další rána,“ uzavírá Jaroslav Hanák.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky společně s Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS Vás z pověření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky srdečně zvou k účasti v podnikatelské misi vedené viceprezidentem SP ČR Františkem Chaloupeckým a předsedou představensta Komory SNS Františkem Masopustem. Mise která bude doprovázet 1. místopředsedu PSP ČR Vojtěcha Filipa při jeho oficiální návštěvě Uzbecké republiky.
Podnikatelská mise se uskuteční v termínu26. – 29. 11. 2018.
Hlavním bodem programu bude Česko-uzbecké podnikatelské fórum a B2B jednání v Taškentu, jehož cílem je setkání s co největším počtem potenciálních obchodních partnerů. Na fórum můžeme dle Vašich požadavků přizvat i stávající obchodní partnery a Vámi předvybrané uzbecké firmy.
Očekává se, že místopředseda PS P ČR se sejde s uzbeckým předsedou Sněmovny panem Nuriddinjon Ismailovem, a dále s ministrem zahraničního obchodu Jamshid Khodjaevem a s ministrem hospodářství Batyr Khodjaevem. Dle možností bude relevantním firmám umožněno se těchto setkání zúčastnit.
Účast v podnikatelské misi je vhodná zejména pro firmy aktivní v oblastech:
Dopravní průmysl a infrastruktura
Energetický průmysl a obnovitelné zdroje
Stavební průmysl
Elektrotechnický průmysl
Obranný průmysl
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Zemědělský a potravinářský průmysl
Chemický průmysl
Vodohospodářství a čištění odpadních vod
Služby a finanční služby
Záloha na účastnický poplatek činí pro jednoho účastníka 48 700,- Kč.
Odhadované náklady na účastníka mise zahrnují:
letenky (poslanecká delegace má pro cestu k dispozici pouze nejmenší letoun z vládní letky (Challenger CL-601 pro cca 14 osob), čímž odpadá možnost využití vládního speciálu pro naši podnikatelskou misi. Bez ohledu na výše uvedenou přepravní komplikaci považujeme variantu využití oficiální parlamentní návštěvy k podpoře českých firem za přínosnou. Přeprava se uskuteční linkovým spojením (Praha – Moskva – Taškent a zpět). Odlet z Prahy v pondělí 26. listopadu ve 13:05 hodin a návrat zpět do Prahy ve čtvrtek 29. listopadu s příletem v 21.25 hodin.
dále ubytování v jednolůžkových pokojích, místní přepravu autobusem, účast na podnikatelském fóru, výrobu tištěného katalogu účastníků v ruštině, společenské akce a občerstvení, náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníků Svazu průmyslu a dopravy ČR a Komory SNS během mise.
Uzávěrka závazných přihlášek je do pondělí 5. 11. 2018.
Současně s přihláškou je nezbytné vyplnit elektronický formulář, který naleznete zde: http://registrace.spcr.cz Veškeré potřebné informace se vyplňují do elektronické registrace. Vyplněné údaje v elektronickém registračním formuláři slouží nejen jako podklad pro výrobu katalogu k misi pro uzbecké partnery (katalog pro nás zpracovává společnost Copy General), ale také jako podklad pro organizaci B2B jednání a oslovení potenciálních partnerů z řad uzbeckých firem. Bez vyplnění elektronického formuláře není možné Vaši přihlášku akceptovat.
Dále Vás žádáme o vyplnění vzorového snímku ve formátu PowerPoint (slouží pro představení delegace na podnikatelském fóru a tato informace bude využita k podpoření prezentace naší mise, prosíme tady o vyplnění vzoru dle požadavků) a jeho zaslání na itauerova@spcr.cz.
Po obdržení Vaší závazné přihlášky a provedení elektronické registrace Vám zašleme další pokyny a zálohovou fakturu na účastnický poplatek. Další podklady a informace Vám budeme průběžně zasílat elektronickou poštou. Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Irena Tauerová (itauerova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 403.
Do evropských voleb chce Evropská komise stihnout prosadit několik klíčových návrhů, které už pustila do legislativního procesu. Mezi nimi je také několik novinek, před jejichž přijetím Svaz průmyslu a dopravy ČR varuje. Vedly by k omezení konkurenceschopnosti evropských firem.
Ze všech návrhů, které Evropská komise předložila v tomto volebním období ke schválení Evropskému parlamentu a Radě, byla již přibližně polovina přijata a další pětina je na dobré cestě ke schválení. Pozornost evropských zákonodárců se podle Komise musí nyní – ve zbývajících měsících před evropskými volbami – obrátit k rozjednaným návrhům, aby započatá práce přinesla konkrétní výsledky.
Proto pro rok 2019 navrhuje Komise pouze patnáct nových iniciativ, a to takových, které reagují na nejnovější evropské výzvy. Jsou to iniciativy v oblasti migrace, posílení hospodářské a měnové unie, reakce na zvyšující se napětí v rámci světového obchodního systému, dodržování zásad právního státu v některých členských státech a dosažení dohody s Velkou Británií o jejím odchodu z EU (veškeré dokumenty týkající se pracovního programu EK na rok 2019 najdete zde).
Svaz průmyslu a dopravy ČR v obecné rovině vítá snahy Evropské komise v oblasti posilování bezbariérovosti jednotného trhu a aktivity v oblasti liberalizace světového obchodu. Na druhé straně s obavami již delší dobu sleduje vývoj řady legislativních návrhů Junckerovy Komise a apeluje na evropské zákonodárce, aby na poslední chvíli před volbami neschvalovali žádné předpisy, které by vedly k omezení konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst v EU. Z těch aktuálně projednávaných má Svaz značné výhrady mimo jiné ke stávající podobě návrhu směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.
JEDNOTNÝ TRH: SVAZ VÍTÁ BALÍČKY O OBCHODU SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI
Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje vnitřní trh za jednu z největších deviz EU. Komise hodlá ještě ke konci roku 2018 přijít se sdělením, které se bude zabývat směřováním k férovému a na budoucí globální výzvy připravenému vnitřnímu trhu EU. V oblasti vnitřního trhu se bude i v rámci iniciativy REFIT hodnotit fungování některých právních norem. Jde například o Směrnici o právní ochraně průmyslových vzorů a Nařízení o průmyslových vzorech společenství, Nařízení o stavebních materiálech či nařízení vztahující se k obsahu pesticidů a uvádění dotčených produktů na trh. Revize v rámci REFIT mají za cíl odstranit nadbytečnou legislativní zátěž a snížit náklady.
Mezi projednávanými legislativními akty čekajícími na schválení je také balíček pro zboží, který je zaměřen na vzájemné uznávání zboží legálně uvedeného na trhu v jiném členském státě a zlepšení koordinace dozorových orgánů členských států vymáhajících pravidla jednotného trhu. Svaz zdůrazňuje, že je třeba zlepšit uplatňování stávajících pravidel a zvýšit koordinaci a efektivitu existujících nástrojů, než se začnou vytvářet nová pravidla. Na schválení čeká také tzv. balíček o službách, který by měl mj. zjednodušit poskytování služeb napříč členskými státy a omezit administrativní zátěž.
JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH: NEUSPĚCHAT PRAVIDLA PRO SOUKROMÍ A AUTORSKÁ PRÁVA
V aktuálně uváděných nových iniciativách oceňujeme a podporujeme snahu Evropské komise o dokončení jednotného digitálního trhu. Vítáme aktivity Evropské komise v oblasti rozvoje umělé inteligence, zejména vytvoření společného Akčního plánu, který hodlá Komise představit ještě letos. Koncepční uchopení umělé inteligence požadujeme také na národní úrovni, kde jsme již několikrát vyzvali zástupce resortů a vlády, aby byl co nejdříve připraven Akční plán či strategie ČR pro tuto oblast, na kterých jsme společně s Platformou pro umělou inteligenci, která vznikla na Svazu průmyslu a dopravy, připraveni úzce spolupracovat.
Svaz naopak zdůrazňuje, že není možné uspěchat projednání klíčových legislativních návrhů, jakými jsou například návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, tzv. ePrivacy, či návrh směrnice o autorských právech na úkor jejich kvality.
Digitální přívětivost legislativy přijímané na půdě EU musí být posuzována na základě následujících principů: dostatečně prokázaná potřebnost (daný problém nelze efektivně řešit jinak než novým legislativním předpisem), odstraňuje bariéry, zlepšuje přístup občanů a podniků ke službám a produktům. Všechny legislativní návrhy musí být podrobeny důkladným analýzám praktických dopadů, což se v případě mnohých návrhů v minulosti nepodařilo. Příkladem je i již zmiňovaný návrh nařízení o ePrivacy, a proto je třeba věnovat projednávání dostatek času.
ZAHRANIČNÍ INVESTICE: PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NESMÍ NARUŠIT OBCHOD
Jedním s důležitých návrhů, jehož projednávání intenzivně sledujeme, je návrh nařízení ustavující rámec pro prověřování (neboli screening) přímých zahraničních investic do EU. Pozice Svazu průmyslu, která odráží názory podnikatelské sféry, vytvoření odpovídajícího rámce pro prověřování zahraničních investic do Česka v zásadě podporuje. Je však nutné zdůraznit, že mechanizmus musí zůstat striktně v mezích svého původního záměru, kterým je ochrana národní bezpečnosti a veřejného pořádku a musí se omezit pouze na skutečně kritickou infrastrukturu a klíčové technologie. Evropa musí zůstat otevřeným flexibilním investičním trhem a prověřování zahraničních investic se nesmí stát recipročním nástrojem obchodní politiky, která má své vlastní nástroje opírající se o pravidla WTO.
DOPRAVA: OBAVY ZE ZPŘÍSŇOVÁNÍ EMISÍ CO2 U AUTOMOBILŮ
Z aktuálně projednávaných legislativ se Svaz obává dopadů především dvou návrhů nařízení, které se věnují stanovení výkonnostních norem emisí CO2 u nových těžkých nákladních vozidel a stanovení výkonnostních emisních norem pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla.
Naopak za předpokladu dobrého nastavení Svaz vítá návrh nařízení o zjednodušení opatření pro zlepšení budování transevropské dopravní sítě a návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2009/33/EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel.
EKONOMIKA A DANĚ: DIGITÁLNÍ ZDANĚNÍ OHROZÍ KONKURENCESCHOPNOST
Komise hodlá ještě letos přijít se sdělením, které se bude věnovat posilování mezinárodní role eura. Svaz se ztotožňuje s nutností zdůrazňovat mezinárodní význam společné měny euro. Téma je klíčové i pro země mimo eurozónu, pro něž je vzhledem k ekonomickým vazbám na eurozónu společná měna a její vývoj důležitý.
Mezi projednávanými návrhy je například balíček tzv. udržitelných (nebo také zelených) financí, které mají zajistit investice do udržitelných oblastí pro dosažení např. cílů v oblasti klimatu. Svaz ale zdůrazňuje, že taková podpora jednoho druhu financování nesmí ohrozit hospodářskou soutěž nebo omezit tržní prostředí.
Svaz se nebrání modernímu nastavení daňového systému, ale aktuálně projednávaný návrh na zavedení dočasného digitálního zdanění nepovažuje za vhodnou cestu ke zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Obdobně chce být při vyjednávání detailů budoucího nastavení definitivního systému DPH, který kromě cílů zamezení daňových podvodů musí vyhovovat modernímu podnikatelskému prostředí a musí přinášet pozitivní změny a zjednodušení.
Při diskuzích o společném konsolidovaném daňovém základě souhlasíme se zamýšleným cílem zjednodušení pravidel. Musí jít ale o jasná a snadno aplikovatelná pravidla, aby změna byla pouze pozitivní a nepřinesla soukromému sektoru komplikace oproti stávajícímu stavu.
Svaz také upozorňuje, že je nutné zajistit schválení víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027, tedy zjednodušeně dlouhodobého rozpočtu EU na toto období, co nejdříve, a to před evropskými volbami. Jinak se obáváme zdržení, které by vedlo k nejistotě a např. nemožnosti plánovat, nejen na úrovni EU, ale i na mikroúrovni ve firmách a podnicích, které např. čerpají evropské zdroje. Svaz také nesouhlasí s rozšiřováním vlastních zdrojů EU. Výdaje musí být kryty z příspěvků členských států a neměly by být nesystémově hrazeny průmyslem.
ENERGETIKA: NEJISTÝ OSUD SMĚRNICE O TRHU S ELEKTŘINOU
V rámci energetiky je prioritou Komise dojednání konečné podoby nařízení a směrnice pro trh s elektřinou. Finalizace těchto materiálů by doplnila další, již schválené legislativní dokumenty z tzv. zimního balíčku, který Komise představila už na konci roku 2016. Tyto předpisy budou stanovovat závazná pravidla pro všechny aktéry elektroenergetického trhu a vytyčí tak mantinely rozvoje celého odvětví v zhruba následující dekádě. S ohledem na doposud komplikovaná jednání v trialogu však není vůbec jisté, že se materiály podaří schválit ještě za této Komise.
OBCHODNÍ POLITIKA: PODPORA VOLNÉHO OBCHODU JE KLÍČOVÁ
Oceňujeme, že EU nadále podporuje multilaterální obchodní systém, uzavírá moderní obchodní dohody a podporuje Světovou obchodní organizaci. Mezi významné úspěchy se řadí obchodní dohody s Kanadou, Japonskem a aktuálně také se Singapurem a Vietnamem.
K významným úkolům pro budoucí Komisi bude zřejmě patřit dojednání obdobných dohod s Novým Zélandem a Austrálií, jejichž příprava právě začíná. Případně obchodní dohody se sdružením MERCOSUR, která se jeví značně komplikovaně. Velkou výzvou do budoucnosti jsou také transatlantické vztahy, pošramocené uvolním cel na ocel a hliník, kauzou amerických sankcí na Írán nebo Rusko. Je nutno říci, že EU se v rámci svých možností postavila poměrně pevně za své obchodní zájmy a alespoň v oblasti obchodní politiky se jeví jako více emancipovaný hráč. Je třeba nastolit pozitivní agendu se současnou americkou administrativou a prakticky jednat o vzájemné liberalizaci obchodu. Výzvou je rovněž hledání rovnováhy ve vztazích EU-Čína, které musí zohlednit jak ekonomiku, tak bezpečnost a strategické zájmy.
K 25. květnu letošního roku nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation), takzvané GDPR. Firmy jsou vystaveny extrémnímu tlaku, aby zajistily, že se v jejich podniku budou uchovávat data a nakládat s nimi v souladu s tímto nařízením. Ne vždy k tomu však mají přesné a úplné informace. Výsledkem je obrovský chaos, který na trhu panuje. Podniky zavádí opatření, která je často stojí spoustu prostředků, aniž by vedla k zamýšlenému výsledku. Tím je slovy nařízení přijetí takových technických a organizačních opatření firem jako správců údajů, která povedou k zabezpečení nakládání s osobními údaji a splnění povinností správců údajů i naplňování práv subjektů údajů. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto na svých stránkách postupně zveřejní sérii populárně-naučných článků, kterými vysvětlí nejčastější mýty a omyly o GDPR a dá firmám praktické návody, jak případné omyly napravit. Přinášíme nyní první z nich.
OMYL PRVNÍ: GDPR PŘECI NEPLATÍ PŘÍMO, ČEKÁME NA ČESKÝ ZÁKON
Častým omylem je, že GDPR je směrnice a ke svému převedení do národního práva tedy vyžaduje nový zákon, který ovšem stále ještě visí v Poslanecké sněmovně. Chyba lávky – jak vyplývá již ze samotného názvu General Data Protection Regulation, GDPR je nařízením, tedy „evropským zákonem“, který platí pro všechny členské země EU, a tedy i pro ČR, přímo a nevyžaduje nutně novou národní legislativu. Pokud by s ním však byly stávající národní předpisy v rozporu, automaticky pozbývají platnosti dnem zahájení účinnosti nařízení. Na nový zákon o zpracování osobních údajů tedy není nutné čekat, GDPR se aplikuje přímo.
Národní legislativa může obsahovat jisté variace, zpřísnění nebo změkčení nařízení v některých ohledech. Zákon o zpracování osobních údajů však těchto možností převážně nevyužívá, převzala nařízení tak, jak je. Jednou z mála výjimek je zúžení vymezení „veřejné instituce“, kterou GDPR definuje. Podle českého práva by to pak měla být taková organizace, která je zřízena zákonem a současně vykonává veřejnou moc – tedy autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech občanů. To je důležité pro odlišení pozice správců údajů, kteří mají nebo nemají povinnost jmenovat pověřence. Další důležitá odchylka by se mohla týkat diferenciace výše pokut pro jednotlivé typy správců údajů – uvažuje se o tom, že např. školy, obce nebo dokonce všichni veřejnoprávní správci by mohli být zcela nebo zčásti zproštěni sankcí. Za Svaz průmyslu však doufáme, že k tomu nedojde, protože takové nastolení nerovnosti mezi správci údajů by nebylo fér a ve výsledku by ani nepřispělo řádnému uplatnění nařízení.
OMYL DRUHÝ: GDPR MI VŮBEC NIC DOBRÉHO NEPŘINESE, JE TO JEN ZÁTĚŽ A NOVÝ EVROPSKÝ VÝMYSL
Ano, splnění GDPR je administrativně náročné. Ano, každou firmu zcela jistě bude stát nějaké peníze a úsilí, aby se s touto novou legislativou seznámila a uvedla ji do praxe. Ano, přijímáním podobných předpisů Evropská unie popírá sama sebe, když na jedné straně už několik let vehementně snižuje administrativní zátěž firem a na straně druhé ji přidává obdobnými předpisy.
Ale slyšeli jste někdy o tom, jak Velký bratr sleduje občany v Číně nebo jiných třetích zemích? Co vše o nich shromažďuje, jak s informacemi nakládá a jak jich využívá pro profilování a třídění občanů a firem? Nic z toho by se v EU nikdy nemohlo stát, dokud je zde pevná právní regulace v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. GDPR platí nejen pro firmy, ale i pro všechny veřejné instituce, a tedy i pro stát, samosprávy, orgány státní a veřejné moci. Jedinou výjimku mají orgány činné v trestním řízení, ale i ty musejí potřebu získávání informací vždy pečlivě odůvodňovat a vázat na probíhající vyšetřování trestných činů. Pokud tu evropská regulace ochrany osobních dat bude, nemůže se legálně stát, že o Vás nebo o Vaší firmě bude někdo jiný shromažďovat a zpracovávat více informací, než nezbytně potřebuje k naplnění své povinnosti, smlouvy, ochraně svých oprávněných zájmů nebo ochraně Vašeho života a zdraví. GDPR má tedy mimo zátěž, kterou s sebou přináší, i své světlé stránky.
OMYL TŘETÍ: GDPR JE ÚPLNÁ REVOLUCE V PRÁCI S OSOBNÍMI ÚDAJI, MUSÍME VŠE ZBOURAT A ZAČÍT ZNOVU
Věděli jste, že už od roku 1995 v EU platila směrnice o ochraně osobních údajů? A to, že máme v Česku od roku 2000 zákon o ochraně osobních údajů, pro Vás také není novinkou, viďte? A znáte obsah tohoto zákona a všechna práva subjektů a povinnosti správců, které z něj vyplývají?
Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, jistě pro Vás nebude novinkou, že například právo na výmaz údajů by již v praxi Vaší firmy mělo fungovat téměř dvacet let. Zásada omezeného uchování osobních dat zakotvená v zákoně č. 101/2000 Sb. ho už totiž obsahuje. Měli byste také být připraveni na poskytování všech údajů o tom, jaká data o konkrétní osobě zpracováváte. A v neposlední řadě byste měli vědět, jak pracovat s obchodními sděleními, a koupené a převzaté databáze kontaktů by pro Vás měly být tabu. Pokud jste doposud ochranu údajů u Vás ve firmě nepodceňovali, GDPR pro Vás bude jen několika kroky navíc směrem k lepšímu zabezpečení osobních dat a eliminaci rizik, která při nakládání s nimi vznikají. Praxe v českých firmách je však často zcela opačná – doposud ochranu dat svých zaměstnanců a klientů vůbec neřešily, a GDPR je tedy pro ně šokem a studenou sprchou.
JAK TYTO OMYLY ŘEŠIT V PRAXI
Nenechávejte se ukolébat neověřenými informacemi, že GDPR se Vás netýká, týká jen okrajově anebo bude týkat teprve poté, co bude přijat zákon o zpracování osobních údajů. Osobní údaje jako správci zpracovávají všechny firmy – všechny totiž mají zaměstnance, klienty, zákazníky, partnery, kteří jsou fyzickými osobami, a tedy nositeli (subjekty) osobních údajů, jejichž práva mají být chráněna.
Neberte GDPR jen jako nutné zlo, ale i jako příležitost, jak si v datech (a to nejen osobních) ve Vaší firmě udělat pořádek a zavést třeba i nový systém pro jejich získávání, správu, uchovávání a zabezpečení.
Sebekriticky se podívejte, nakolik Vaše firma doposud brala vážně povinnosti vyplývající z dosud platného zákona o ochraně osobních údajů a identifikujte si úzká místa, u nichž byste rychle měli začít se změnami, které povedou k lepšímu zabezpečení osobních dat. Odpovědi na nejožehavější otázky Vám dají snad i další články o GDPR, které pro Vás připravujeme.
Svaz průmyslu a dopravy ČR se přípravě českých firem na GDPR věnuje soustavně již od počátku roku 2017. V prvním pololetí 2017 připravil sérii regionálních diskuzních fór pro firmy. Od června 2017 do dubna 2018 pak zorganizoval projekt Akademie GDPR. Spolu s partnery Svaz připravil celkem 22 tematických seminářů a workshopů věnovaných 17 tématům určených k praktické přípravě českých firem na účinnost GDPR. V roce 2018 také spustil e-learningovou platformu Vyškoleno CZ (www.vyskoleno.cz), kde mohou firmy absolvovat zevrubnou i základní verzi e-learningových kurzů k GDPR určeným jak pro vrcholový management firem a jejich pověřence nebo manažery pro ochranu osobních údajů, tak i pro běžné zaměstnance. Všechny tyto projekty Svaz realizuje v úzké partnerské spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je také jejich odborným garantem.
Nyní Svaz připravuje sérii populárně-naučných článků, jejichž cílem je rozptýlit nejčastější dezinformace a dezinterpretace, které se ohledně GDPR na českém trhu vyskytují. Postupně se tak bude věnovat tématům:
Výrobce elektromotorů Atas Náchod ročně vyrobí 500 až 600 tisíc motorů. V poslední době ale zažívá boom produkce resolverů. Bez těchto čidel polohy se neobejde moderní soustruh, tank ani robot. „Nyní nakupujeme zařízení za milion eur, které výrazně zvedne kapacitu jejich výroby,“ říká Otto Daněk, předseda představenstva firmy, kterou letos ocenil Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém Sněmu za přínos k rozvoji průmyslu a regionu.
Jak se Atas Náchod změnil za posledních deset let?
Za tu dobu jsme hodně investovali do nejmodernějších technologií. Dříve jsme vyráběli klasické motory. Dnes mají naše motory zabudovaný počítač a dají se programovat. Jejich výhodou je, že pracují přesně podle toho, jak si přeje zákazník. Programovatelný motor také nemá tak vysoké energetické ztráty. Spotřebuje méně energie, protože má vyšší účinnost.
Co se dá v motoru programovat?
Výkonová charakteristika, která se řídí otáčkami. U klasického motoru je v nízkých otáčkách výkon relativně malý a postupně se s rostoucími otáčkami zvyšuje. Máme třeba motor, který pohání vodní čerpadlo. Pro tuto činnost takový postupný náběh výkonu stačí. Ale když by měl čerpat hustší kaly, tak se nenastartuje. Při malých počátečních otáčkách motor čerpadlo neutáhne. Proto výkonovou charakteristiku musíme přizpůsobit. Třeba tak, že v nízkých otáčkách bude mít několikanásobný moment proti klasickému motoru.
Závisí to jen na řídící elektronice, nebo se kvůli tomu musí změnit i vnitřní konstrukce motoru?
V některých případech stačí přidat elektroniku. Naše motory mají výkony od 20 do 750 wattů. Elektrická síť pracuje s frekvencí 50 herzů, v některých zemích 60 herzů. Když k motoru přidáme frekvenční měnič a frekvenci násobně zvýšíme, vzroste i výkon motoru. Se zabudovaným frekvenčním měničem se stejně velký motor může dostat na výkon až 3500 wattů.
Máte k motorům i jejich virtuální dvojčata, na nichž si zákazník může simulovat, jestli v jeho zařízení bude fungovat?
Pracujeme s digitálními nástroji konstrukce. Koncový uživatel má přesně zástavbové parametry v digitální podobě. Šli jsme ale dál. Navrhujeme motory přesně podle toho, co po nich bude zákazník chtít. Dřív se stávalo, že zákazník přišel, že chce motor s konkrétními otáčkami za minutu a určitým točivým momentem. My jsme ho vyrobili a on zjistil, že v jeho zařízení nefunguje. Třeba si myslel, že bude pracovat stejně i při zcela odlišném charakteru zátěže.
Jaké speciální motory jste takto navrhli?
Vyrábíme třeba motor, který chladí generátor ve větrných elektrárnách. Jeho cena není vysoká, ale závisí na něm generátor, který přijde na milion eur. Kdyby náš motor zkolaboval, tak generátor během krátké doby shoří. Proto motory procházejí náročnými zkouškami. Od standardních motorů se liší i použitým materiálem, například měděným drátem, který má na sobě více vrstev izolačních laků.
Vyrábíte také motory pro námořní kontejnery. K čemu v nich slouží?
Jsou to motory pro kontejnery na přepravu ovoce z exotických zemí. Díky vakuové pumpě zajišťují optimální atmosféru v kontejneru, při které ovoce během přepravy dozraje. Náš motor musí garantovat, že v kontejneru po celou dobu udrží stejné podmínky. Kontejnery přitom většinou bývají na volné ploše, kde může být i 60 stupňů. Pro představu kontejner banánů stojí 100 tisíc eur a kontejner avokáda dokonce 150 tisíc eur. Kdyby náš motor selhal, tak dovozce o tuto částku přijde a my mu budeme muset škodu nahradit.
Změnila se poptávka po motorech s nynější vlnou automatizace a robotizace?
Roste poptávka po servomotorech do robotů. Dramaticky se zvyšuje poptávka po resolverech. To jsou čidla polohy. Vypadají jako malé ložisko. Umějí určit polohu s přesností do deseti úhlových minut. Používají se třeba u CNC soustruhů.
Kde se resolvery uplatňují nejvíce?
V robotech. Každý obsahuje několik resolverů.
Jak velký je rozdíl v ceně resolverů a motorů?
Resolver přijde na více než 20 eur, zatímco motory stojí od 50 do 500 eur.
Kolik motorů vyrobíte za rok?
Zhruba 500 až 600 tisíc motorů. Je to nějakých 400 druhů. Z nich tak 30 druhů jsou sériově vyráběné motory. Zbytek je kusová zakázková výroba.
Jsou pro vás velkou konkurencí čínští výrobci?
Speciální motory moc nevyrábějí. Ale jestli se ještě před pár lety zajímali jen o série nad 100 tisíc kusů, tak teď už jdou i do sérií kolem 20 tisíc kusů. Technologie a know-how si pořídili z Evropy.
Setkali jste se s tím, že by vaše motory Číňané zkopírovali?
Jednou na veletrhu přišel na náš stánek Číňan, který si chtěl jeden motor vyfotit. Nechali jsme ho to udělat. Druhý rok přišel znovu, jestli bychom od jeho firmy nechtěli koupit motor. Ukázal nám ho a na něm bylo i naše logo. Číňané ho zkopírovali do nejmenších detailů. Osvítilo nás to a teď do motorů instalujeme skryté identifikační prvky, kterými umíme prokázat, že jsme tento motor opravdu vyrobili my. Chráníme se tím pro případ, že by motor někoho zabil a my bychom museli prokázat, že to nebyl motor od nás.
Do jaké míry máte výrobu automatizovanou?
Tok dat po firmě už je digitální. Využíváme CNC stroje.
Jak vám to zvedlo produktivitu práce?
Když jsem do firmy nastupoval v roce 2002, měli jsme tržby 280 milionů korun. Loni jsme měli 530 milionů korun, ale počet lidí se od té doby nezměnil. Tento nárůst ale nejde celý za digitalizací. Ta je trendem až posledních dvou let.
Všechny průmyslové firmy si stěžují, že nemohou najít kvalifikované zaměstnance. Které profese nejvíce chybějí vám?
Kovoobráběči, soustružníci, brusiči, nástrojaři, ale i konstruktéři. V okolí je jediná škola, se kterou spolupracujeme, která kovoobráběče vychovává. Loni do prvního ročníku nastoupili čtyři studenti, kteří se chtějí stát kovoobráběči. Během studia zpravidla polovina odpadne. Takže za tři roky budeme mít k dispozici dva absolventy, když půjde vše dobře.
Kolik byste jich potřebovali?
Okamžitě bych jich vzal deset do Náchoda a deset do Poříčí.
Zkoušeli jste najmout cizince?
Ano, ale zpravidla jejich vzdělání, pokud mluvíme o lidech z východní Evropy, nestačí na obsluhu moderních CNC strojů. Aby se dali zaškolit, musí mít dobrý základ. Nicméně Ukrajinci obsluhují například navíječky drátů a tam jsou perfektní. V řadě případů je jejich přístup k práci mnohem lepší než u Čechů. Když skončí svou práci, tak přijdou za mistrem s dotazem, co mají dělat dál.
Jak moc jste museli zvedat mzdy kvůli vysoké konkurenci na trhu práce?
Nejdřív o sedm a pak dvakrát o jedenáct procent za poslední tři roky. Museli jsme kvůli tomu zdražovat, protože u naší výroby, kde jde hodně také o ruční práci, je vysoký podíl mzdových nákladů. U zákazníků už jsme ale narazili na odpor, tak musíme hledat vnitřní cesty, jak snížit ostatní náklady. Když šéf ČMKOS Josef Středula přišel s požadavkem na další růst mezd, měl by si uvědomit, že mzdy nemohou růst rychleji než produktivita. A produktivita se nemůže měřit na jednoho pracovníka, ale na korunu vyplacených mezd.
Jak jste na tom s produktivitou práce ve srovnání s podobnou firmou v Německu?
V produktivitě práce na člověka zaostáváme, protože Němci mají nejmodernější technologie. My máme pořád polovinu technologie ruční a polovinu moderní tam, kde se to vyplatí. Když se na produktivitu podíváme přes mzdy, tak jsme možná na 80 procentech. Platí, že čím více máme ruční práci, tím jsme konkurenceschopnější, a čím více máme strojní práce, tím méně jsme konkurenceschopní. To ale neplatí jen o Atasu.
Pokud byste chtěli mít stejné strojní vybavení jako Němci, abyste dokázali na člověka vyrábět tolik jako oni, kolik peněz byste potřebovali?
Jde o stovky milionů korun. Teď třeba kupujeme ucelenou technologii na výrobu resolverů. Je to několik strojů. Stojí dohromady přes milion eur. Byl bych schopný dnešní výrobu dělat místo osmi set s dvěma sty zaměstnanci, ale musel bych do strojů nainvestovat několik desítek milionů eur.
Německá firma, která už takto vybavená je, prodává motory dráž než vy?
Ano, v průměru asi o 20 až 30 procent, ale záleží na sortimentu.
Hodně spolupracujete se školami. V čem spočívá tato spolupráce?
Spolupracujeme s Vysokým učením technickým v Brně, které je pro nás klíčové. Máme kontakty také na elektrotechnické fakulty v Liberci, ČVUT v Praze a v Plzni. Problém je, že třeba konstruktérů motorů je ročně potřeba v republice padesát. Ze školy ale každý rok odchází jen šest až deset. Asi si dovedete představit, jaká je o ně rvačka. Přitom konstruktér, který vyjde ze školy, motor nenavrhne. Musí sedět minimálně tři roky vedle zkušeného konstruktéra, aby se to naučil.
Jak vypadá vaše spolupráce se středními školami?
Spolupracujeme se školami v Novém Městě, Hronově, Náchodě. Jezdíme tam přednášet, zveme je na exkurze. Zadáváme jim práce, což se týká i vysokých škol. Dáváme jim pomůcky, poskytujeme jim naše výrobky, aby si s nimi mohli hrát, měřit je a zkoušet je v dílnách. Nejpropracovanější spolupráci v tomto ohledu máme s gymnáziem v Náchodě, kde mají dva kroužky elektrotechniky. Umějí vyrábět a programovat roboty, kteří na soutěžích vyhrávají i v konkurenci vysokých škol.
Koordinační orgán vlády schválil 26. 10. 2018 novou přílohu, kterou musí žadatelé přiložit k žádosti o zaměstnaneckou kartu.
Jedná se o vzor plné moci, kterou budou žadatelé zmocňovat své budoucí zaměstnavatele, aby mohli získat informace o stavu řízení o zaměstnanecké kartě. Pokud chce být zaměstnavatel informován o stavu řízení, musí být řádně vyplněná plná moc doložená při podání žádosti.
Další novinkou je, že pokud žadatel podá neúplnou žádost obdrží v průběhu správního řízení o zaměstnaneckou kartu přílohu k výzvě v ukrajinštině. V té bude seznam náležitostí, které při podání žádosti chyběly (v příloze naleznete pro informaci vzor v ČJ verzi). Ve výzvě bude vyznačeno, která konkrétní náležitost žadateli chybí. Ten bude muset ve stanovené lhůtě chybějící dokumenty doložit na uvedené místo ve výzvě, tedy na VÍZOVÉ CENTRUM VFS Global, ulice Džerelna 18, Lvov. Nelze dokládat na jiné místo (GK Lvov, zasílání datovou schránkou apod.). V případě nedoložení ve stanovené lhůtě, se řízení ZASTAVUJE. Zavedení do praxe – od 1.11.2018.
NERUŠIT hlášenku volného pracovního místa po zařazení do Režimu Ukrajina (je možné až po fyzickém nastoupení uchazeče)
Dokládat výpis/y z Rejstříku trestů uchazeče vydaný státem, jehož je cizinec občanem a také státem/státy, ve kterých cizinec v posledních 3 letech pobýval déle než 6 měsíců
Doložit doklad o vzdělání a prokázat případnou praxi v oboru
Pokud máte zájem o další informace, kontaktujte: Mgr. Tereza Hejlová: thejlova@spcr.cz
V obchodě mezi Evropskou unií a Singapurem padnou poslední cla a řada bariér, které komplikovaly vývoz zboží a služeb do tohoto centra asijského obchodu. Evropská unie podepsala se Singapurem dohody o volném obchodu a o ochraně investic.
Vývoz do Singapuru, který je jedním z nejvýznamnějších center světového obchodu, bude pro české firmy jednodušší. Evropská unie po osmi letech vyjednávání podepsala v říjnu se Singapurem dohodu o volném obchodu a dohodu o ochraně investic. Český export do Singapuru za posledních deset let vzrostl více než dvojnásobně na loňských sedm miliard korun. Dohodu nyní musí schválit Rada EU a Evropský parlament.
DOHODA USNADNÍ VÝVOZ ZBOŽÍ A SLUŽEB
Dohoda otevírá českým firmám další možnosti, jak se na singapurský trh dostat. Už před uzavřením smlouvy neuplatňoval Singapur na téměř všechno evropské zboží cla. Dohoda tento stav potvrzuje a zruší i zbývající cla během pět let od vstupu v platnost.
Obchod bude jednodušší. „Singapur například souhlasil s tím, že bude uznávat evropské označování nebo bezpečnostní certifikáty. Týká se to například označení uváděných na oblečení a textilu. Singapur bude uznávat evropské bezpečnostní testy a standardy pro auta a automobilové díly,“ vypočítává přínosy dohody Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. Evropské bezpečnostní testy budou platit i pro vybrané druhy elektroniky. Singapur také vyhodnotí jen celý evropský systém dohledu nad bezpečností potravin a nebude už požadovat hodnocení bezpečnosti u jednotlivých výrobců.
Evropským firmám se otevře přístup k singapurským státním zakázkám, které každý rok dosahují objemu 20 miliard dolarů. Firmy z oblasti finančních služeb, telekomunikací, dopravy, informačních technologií nebo environmentálních služeb získají lepší postavení na singapurském trhu než jejich konkurenti ze třetích zemí. Singapur také začne uznávat kvalifikace pro výkon profese účetních, architektů, inženýrů a právníků.
Českým pivovarníkům by měla pomoci také ochrana vybraných geografických označení. Dohoda chrání před zneužitím označení České pivo, Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var, Českobudějovické pivo a Žatecký chmel.
ČESKÉ FIRMY JSOU V SINGAPURU AKTIVNÍ
Jde o první bilaterální dohodu, kterou EU uzavřela se členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Obchodní výměna se zbožím mezi EU a Singapurem dosahuje ročně více než 53 miliard eur, vzájemný obchod se službami pak dalších 44 miliard eur.
Studie, kterou si Evropská komise nechala zpracovat po dojednání dohody, ukázala, že evropská ekonomika během příštích deseti let díky smlouvě získá 550 milionů eur. Každá miliarda eur exportu přitom dává práci 14 tisícům pracovníků.
V oblasti elektronických komponentů je Singapur pro české firmy dovozním i vývozním trhem. Na vzájemném obchodě se podílejí například firma AVX CZECH Lanškroun, která vyváží do Singapuru tantalové kondenzátory. Mezi další významné české exportéry patří TESLA SEZAM, Gillete Czech, Preciosa, Interlacto, Škoda, Foxconn CZ, Lasvit či Social Bakers. Významnými dovozci zboží ze Singapuru jsou především Foxconn CZ, Matsushita, Tesla Sezam, Panasonic, Philips, Compaq, Barum Continental či Apple.
FIRMÁM DÁ JISTOTU TAKÉ NOVÁ DOHODA O OCHRANĚ INVESTIC
Díky své strategické poloze je singapurský přístav celosvětově druhým největším přístavem (po čínské Šanghaji) z hlediska množství přepravených kontejnerů. Pouze menší část zboží skončí přímo ve městě, většina putuje do dalších lokalit. Singapurská ekonomika je velmi otevřená a liberální. Místní trh se orientuje na tzv. knowledge based economy, a to zejména v oblastech elektroniky, elektrotechniky, informačních technologií, biochemie a medicíny. Dalšími odvětvími, ve kterých se mohou mezi evropskými firmami uplatnit na singapurském trhu i české firmy, jsou design, luxusní předměty a částečně také potravinářský průmysl.
V Singapuru sídlí přes deset tisíc evropských firem a zároveň se jedná o největšího příjemce evropských investic směřujících do Asie. V roce 2016 dosáhl objem bilaterálních investic 256 miliard eur. Proto se EU dohodla se Singapurem také na uzavření smlouvy o vzájemné ochraně investic. Ta nahradí třináct bilaterálních smluv, které mají se Singapurem jednotlivé členské státy EU. Spory mezi firmami a státy bude nově řešit Systém investičního soudu místo dříve používaných arbitrážních tribunálů.
Investiční dohodu ovšem musí schválit kropě Evropského parlamentu také jednotlivé národní parlamenty členských států. Pak s ní bude muset souhlasit také Rada Evropské unie.
SINGAPUR JE BRÁNOU DO JIŽNÍ A JIHOVÝCHODNÍ ASIE
Singapur je pro Evropu důležitým uzlem pro obchodování s celým tichomořským regionem, který na otevřený obchod sází. Obchodní partnerství se singapurskými podniky významně usnadňuje vstup na trhy nejen v oblasti jihovýchodní Asie, ale i do Číny nebo do Indie.
“Z téměř čtyřiceti tisíc zahraničních firem působí v Singapuru 3200 společností z Číny a 4400 subjektů z Indie. Zákony jsou zde velmi striktně dodržovány a místní právní prostředí je na vysoké úrovni, a to nejen oproti řadě jiných zemí Asie. Cesta na další trhy přes partnerskou firmu v Singapuru může být nakonec kratší a právně méně složitá než přímý vstup,“ vysvětluje Jiří Zavadil, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Singapuru.
Evropská unie tak po Jižní Koreji a Japonsku zaznamenává další významný úspěch na poli společné obchodní politiky. „Asijské země dlouhodobě patří k významným obchodním partnerům EU, jsou ekonomickými hybateli v regionálním, ale také globálním měřítku, a s Unií také sdílejí představy o tom, jak by měl vypadat mezinárodní obchod,“ připomněla česká europoslankyně a místopředsedkyně výboru EP pro vnitřní trh Dita Charanzová (ANO, ALDE) měnící se podmínky globálního obchodu vyvolané nedávnými protekcionistickými opatřeními americké administrativy.
