O aktuálním stavu čerpání z programu OP PIK jsme se bavili s ředitelem Sekce hospodářské politiky Bohuslavem Čížkem. 

ČR je v čerpání fondů na 23. místě. Zlepšilo se fungování OP PIK, případně dalších programů na MPO? Kde vidíte nejlepší problémy a kde naopak došlo ke zlepšení? 

OP PIK považujeme pro podnikatele za zásadní program. Přestože s ním firmy mají řadu negativních zkušeností a systém byl v minulosti v řadě ohledů špatně nastaven, dochází nyní k pozitivním změnám. Je potřeba, aby se tak pokračovalo i dál. Očekáváme, že v nejbližších dnech obnoví Evropská komise certifikaci, kterou pozastavila. To bude další významný pozitivní impuls ve směřování tohoto programu.

Svaz průmyslu a dopravy se o problémech a námětech na zlepšení pravidelně baví s MPO. Naše náměty, které vycházejí z praktických zkušeností, berou vážně. To je obrovský posun. Diskuse je otevřenější a vedení MPO má zájem hledat řešení problémů, snížit administrativní zátěž a zajistit, aby program fungoval. To se promítá do konkrétních opatření. V poslední době MPO například změnilo hodnocení hospodárnosti a hodnocení tzv. cen obvyklých. Původní nastavení totiž neúměrně zatěžovalo a odrazovalo žadatele a bylo jednou z příčin dlouhých dob hodnocení. Svaz průmyslu také spolupracoval na nové vylepšené výzvě pro úspory energie. Ta odstranila hlavní bariéry, proč ji firmy nevyužívaly. Snížila se bodová hranice, vyjasnily se některé sporné podmínky čerpání. Odstraněna byla například také podmínka předložit položkové rozpočty, které v řadě případů nebylo ani reálné ani smysluplné předložit.

Nyní se snažíme o těchto pozitivních změnách firmy informovat. Po jejich zkušenostech a negativních zprávách, které kolem OP PIK v minulosti kolovaly, to ale není snadné. Samozřejmě řadu problémů nelze změnit ze dne na den a kvůli už nastaveným pravidlům některé dokonce vůbec. Například stávající systém hodnocení žádostí o dotace a rychlost úkonů ve vztahu k žadateli nepatří rozhodně mezi nejfunkčnější. Také některá chybná rozhodnutí v nastavení podmínek a postupů pro hodnocení žádostí z minulosti komplikují možnost nápravy, protože by se tím narušil rovný přístup ke všem žadatelům. Přestože je nyní ochota to řešit. Příkladem je, když MPO odmítalo na žádost firem prodloužit realizaci projektu z důvodů, které nebyly na straně žadatele.

Na druhou stranu nyní přijatý akční plán, který reagoval na výsledky auditu programu, obsahuje řadu opatření, která by měla chybovost programu eliminovat. Více se začínají využívat při hodnocení externí odborníci. Díky změně nastavení hospodárnosti projektu se firmám snížila administrativa. Svaz průmyslu a dopravy také celkově tlačí na rychlost i kvalitu hodnocení.

Může se stát, že do konce programového období nevyčrpáme všechny finanční prostředky?

Svaz průmyslu a dopravy předložil vedení MPO a MMR a Monitorovacímu výboru rozbor absorpční kapacity programu. Odhadnout s jistotou, že se vyčerpají všechny prostředky, samozřejmě nedokážeme. Záleží i na dalším fungování programu a případných možnostech flexibility uvnitř OP PIK. Za firmy ale můžeme říct, že pokud bude program správně nastaven a zbývající prostředky budou směřovány do oblastí s absorpční kapacitou, tedy kde mají firmy dostatek projektů, je v řadě programů reálné je vyčerpat. Asi všichni jsme již delší dobu věděli, že například prostředky na vysokorychlostní internet za 14 mld. Kč se nevyčerpají, přestože je pro nás zavedení vysokorychlostního internetu v ČR klíčové. Aktuálně probíhají jednání o realokaci zbývajících 7 mld. Kč, které se na vysokorychlostní internet nevyčerpají, do jiných oblastí. Ideální čísla o čerpání nevykazuje ani program Úspory energie. Zde se ale nyní podařilo odstranit největší bariéry v nastavení programu pro čerpání.

Na druhou stranu zde máme řadu programů, které absorpční kapacitu mají. Některé programy dokonce měly významné převisy žádostí nad alokované finance. V některých výzvách již nyní máme alokaci téměř vyčerpanou. Jedná se například o programy Potenciál, Inovace a Aplikace, do kterých firmy hlásily kvalitní projekty spojené s vývojem a inovacemi v praxi. Absorpční kapacitu má i program Nemovitosti či ICT v podnicích pro projekty s prvky 4.0.

Pro další rozvoj české ekonomiky je klíčové zajímavé projekty v těchto programech ještě podpořit. MPO a MMR nám přislíbilo, že prostředky pro prioritně identifikované programy s absorpční kapacitou zajistí.

---

Dokonce i některé změny byly či jsou dojednávány s EK. V minulosti byl například odstraněn limit alokace pro velké podniky, který z logiky věci zde nijak nesnižuje prostředky pro malé firmy. Nyní třeba Ministerstvo vnitra schválí úpravu umožnit realizovat úspory energie i firmám spadajícím do odvětvové klasifikace pod cestovní ruch. Je třeba také informovat o této výzvě. Samozřejmě jednáme s MPO i o praktických detailech a problémech. Nyní je například na trhu nedostatek energetických auditorů, které potřebujete, když připravujete žádost.

---

Peníze mají nově směřovat do IROP a OPŽP. Jaký na to má Svaz průmyslu a dopravy názor? Jaké projekty by se podle vás měly podpořit?

Do určité míry se jedná o politické rozhodnutí. V případě realokace do OPŽP přislíbilo MŽP a MMR, že peníze půjdou na projekty v zásobníku zaměřené na snížení emisí. Tady byl výrazný převis poptávky, je zde mnoho připravených kvalitních projektů s vysokým bodovým ohodnocením. Tyto projekty navíc přispívají k ochraně ovzduší a k modernizaci výroby a konkurenceschopnosti firem v ČR. Tuto realokaci považujeme za smysluplnou a má naši podporu.

Realokaci do IROP, tedy do uhelných regionů, v oblasti dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, nepovažujeme za ideální řešení. Nicméně jsme ji akceptovali.

Pro byznys je klíčový OP PIK, který podporuje konkurenceschopnost, inovace a plnění souvisejících cílů EU. Právě proto jsme předložili přehled programů v OP PIK s absorpční kapacitou, kde jsou projekty s jasnými pozitivními efekty pro naši ekonomiku. MPO a MMR nám přislíbilo, že bude hledat cesty, jak pro ně ve zbývajícím období zajistit prostředky. To byl důvod naší akceptace realokace do IROP.

Pro úspěch české ekonomiky je klíčové, aby firmy zvyšovaly přidanou hodnotu své výroby. S tím jim může pomoci lepší podpora výzkumu, vývoje a inovací. Produktivitu práce sice firmy zvedají zaváděním automatizace, nicméně pro takto upravené provozy potřebují kvalifikované pracovníky. Ty jim může dodat jak duální vzdělávání, tak podpora celoživotního vzdělávání stávajících zaměstnanců. Nejen tato doporučení zazněla na konferenci Svazu průmyslu a dopravy „Jak podpořit rozvoj českých firem?“, která se konala v rámci aktivit podle §320a zákoníku práce.

Česká ekonomika pomalu dohání vyspělejší část Evropské unie. Loni se český hrubý domácí produkt přepočtený na jednoho obyvatele vyšplhal už na 89 procent průměru celé evropské osmadvacítky. Další zvyšování blahobytu Česka bude ovšem závislé na schopnosti tuzemských firem zvyšovat přidanou hodnotu svých výrobků a služeb. Pak budou moci rychleji růst také mzdy. „Zkušenosti ukazují, že zejména inovativní firmy dokážou uspět na světových trzích a expandovat, což se zpětně promítá do změn ve struktuře ekonomiky, do míry zaměstnanosti a struktury zaměstnanců,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.

PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE VE FIRMÁCH

Cesta k lepší a hodnotnější produkci vede přes investice do výzkumu, vývoje a inovací. Studie, kterou nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR, ovšem prokázala, že se významně rozevírají nůžky v objemu inovačních investic mezi firmami v českém a zahraničním vlastnictví. Zatímco české dcery zahraničních společností od roku 2010 zvyšují investice do výzkumu a vývoje, tak v ryze českých firmách objem těchto investic stagnuje. Stejný rozdíl je také mezi velkými firmami nad 250 zaměstnanců a menšími podniky.

Za hlavní bariéry pro soukromý firemní výzkum a vývoj označují podniky nedostatek peněz a kvalifikovaných pracovníků. „Na finanční bariéry nejčastěji upozorňují malé a střední podniky. Nedostatek lidí trápí velké firmy a podniky pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Kristýna Meislová z Technologického centra AV ČR, která se na zpracování studie podílela. Firmy také tvrdí, že bariéry se spíše prohlubují.

Stát může sehrát významnou roli při podpoře soukromých investic firem do výzkumu a vývoje. Studie ukázala, že v Česku chybí podpůrné programy, které by pokrývaly celý inovační cyklus. Firmám by pomohly také dlouhodobé programy, které by podporovaly výzkum a vývoj v konkrétních technologických oblastech, například v nanotechnologiích nebo biotechnologiích. Na ně by mohly být navázány programy pro malé a střední firmy, z nichž by podniky mohly peníze použít i na uvádění svých inovací na trh. Silnější podporu by si zasloužily také začínající technologické firmy, které potřebují zdroje na studie proveditelnosti, posouzení komerčního potenciálu inovací nebo patentové rešerše. „Některá z doporučení obsažených ve studii už jsou součástí programového prohlášení Svazu. Některá jsou určena k širší diskusi,“ upřesňuje Jan Proksch, manažer Svazu průmyslu pro výzkum, vývoj a inovace.

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Česko je v Evropě výjimečné vysokým podílem průmyslu na celkové zaměstnanosti. Podíl lidí pracujících v průmyslu dokonce v posledních letech roste, zatímco ve zbytku Evropy je trend opačný. Za evropským průměrem ovšem český průmysl zaostává v podílu zaměstnaných specialistů. „Těch je ve zpracovatelském průmyslu 5,8 procenta, zatímco v Německu jich v průmyslu pracuje 12,6 procenta,“ říká Zdeňka Matoušková z Národního vzdělávacího fondu.

S postupující automatizací výroby budou firmy potřebovat více zaměstnanců s kvalitnějším vzděláním, kteří budou schopni nové stroje obsluhovat a řídit. „Chceme změnit systém rekvalifikací, abychom více vycházeli vstříc potřebám firem. Připravujeme také program, který bude zaměřený na další vzdělávání zaměstnaných. Jde o prevenci budoucí nezaměstnanosti,“ uvádí Jiří Vaňásek, náměstek ministryně práce a sociálních věcí.

Samotné firmy se už snaží spolupracovat se školami, aby z nich vycházeli absolventi, kteří budou lépe splňovat jejich požadavky. V Moravskoslezském kraji už Svaz průmyslu rozjel pilotní projekt duálního vzdělávání, v němž spolupracují vybrané firmy s několika středními školami. Tento koncept vzdělávání českým podnikům chybí, vyplynulo z průzkumu, který pro Svaz průmyslu zpracovala poradenská společnost Trexima. „Duální vzdělávaní nejvíce postrádají velké firmy. Uvedlo to 42,5 procenta podniků s více než 250 zaměstnanci. Mezi středními firmami od 50 do 249 zaměstnanců má stejný názor 32 procent firem,“ vysvětluje Marcel Navrátil z Treximy.

Dvě pětiny oslovených škol ovšem uvádějí, že intenzivnější spolupráci s firmami komplikuje obtížná koordinace odborné přípravy žáků v podnicích s obdobími školní výuky. Polovina škol tvrdí, že podniky mají nerealistické představy o rozsahu odborné přípravy. Firmy podle škol mají také nereálná očekávání ohledně počtu žáků zapojených do odborné přípravy u konkrétního zaměstnavatele.

PODPORA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Kvůli automatizaci a robotizaci zmizí do roku 2050 podle některých odhadů až polovina dnešních pracovních míst. Nejvíce ohrožení robotizací jsou zaměstnanci se středním vzděláním. Proto je důležité, aby si lidé zvykli, že se musí vzdělávat i během pracovní kariéry. „Finanční podpora dalšího vzdělávání ze strany státu je však mizivá,“ tvrdí Miroslav Procházka z Národního vzdělávacího fondu.

Zaměstnanci, kteří se v Česku při práci dál vzdělávají, tráví na školeních a dalších kurzech za rok 35 hodin. Evropský průměr je však 67 hodin. Ve vyspělých státech, jako je Německo, se průměrná doba dalšího vzdělávání pohybuje nad 100 hodinami za rok.

Nástroj, který by mohl zaměstnance k dalšímu vzdělávání motivovat, jsou takzvaná vzdělávací konta. Na nich by pracovníci měli na rok stanovenou částku, za níž by si mohli koupit vzdělávací kurzy podle vlastního výběru. Tato metoda podpory se osvědčila v řadě západoevropských zemí. „Kdyby v Česku tato konta aktivně používalo 10 procent ze všech zaměstnaných, kteří by měli k dispozici 5 tisíc korun za rok, stálo by to 2,7 miliardy korun ročně. Pokud by se systém omezil jen pro lidi se základním vzděláním, činily by náklady 860 milionů korun,“ vypočítává Procházka. Oslovení experti se shodují, že by bylo žádoucí, aby se zaměstnanci na financování dalšího vzdělání podíleli z vlastních prostředků.

Konferenci uzavřela svým příspěvkem k mobilnímu balíčku v dopravě na území Evropské unie Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy: „Stále nové povinnosti a pravidla výrazně zvyšují administrativní, časovou a finanční zátěž, dopravci ztrácejí konkurenční schopnosti a přestávají v některých zemích mezinárodní dopravu podnikat.“

Prezentace ke stažení:

• Potenciál růstu soukromých investic do VaVaI
• Dopady automatizace na trh práce
• Možnosti a bariéry zavádění duálního vzdělávání v ČR
• Osobní vzdělávací konta
• Vysílání pracovníků v dopravě

Analýzy ke stažení:

• Analýza dopadů automatizace práce, změn v organizaci práce a pracovních podmínek
• Stav, potenciál a bariéry rozvoje prvků duálního vzdělávání realizovaného v partnerství SOŠ a zaměstnavatelů
• Možnosti zavádění osobních vzdělávacích kont

Vláda začala spolupracovat s iniciativou Blockchain Republic na podpoře průlomové technologie v Česku. Nedávno spuštěná iniciativa pod vedením České fintech asociace a Svazu průmyslu a dopravy ČR má za cíl pomoci podnikatelům, přilákat k nám talenty a investice a udělat z České republiky jedno ze světových center blockchainu. Globálně úspěšná technologie dnes mění svět financí, obchodu a dopravy a může výrazně přispět k modernizaci naší ekonomiky i státní správy. Proto je ale potřeba odstranit překážky, především upravit zákony a přijmout mezinárodní standardy.

Zatímco hodnota bitcoinu a kryptoměn padá, technologie blockchainu, na které stojí, naopak získává na síle. A to nejen ve světě, ale i v Česku. Největší banky, logistické skupiny i technologické startupy na ní staví nové, decentralizované obchodní modely a služby například pro zjednodušení a zrychlení mezinárodních obchodních transakcí, vypořádání plateb nebo úpis dluhopisů. Aby se Česká republika přidala ke globálnímu trendu, podepsali v pondělí zástupci hlavních pilířů vládní koncepce Digitální Česko memorandum o spolupráci s iniciativou Blockchain Republic vedenou Českou fintech asociací a Svazem průmyslu a dopravy ČR.

Jedním z hlavních cílů spolupráce je vytvoření vstřícného podnikatelského prostředí pro rozvoj blockchainu a technologií distribuovaného registru, a to v jiných oblastech, než jsou kryptoměny. Zásadní je přitom i změna legislativy. „Vývoji často brání zastaralá právní úprava, která nepočítá například s elektronickou formou obchodního dokumentu nebo zápisem cenného papíru do decentralizované databáze,“  vysvětluje Maria Staszkiewicz, výkonná ředitelka České fintech asociace.

Právní jistota je tím, co láká investice do nových technologií a s ními také talenty do nových firem. „Předvídatelné právní prostředí je proto jednou z priorit vlády, kterou jsme promítli do programu Digitální Česko” zdůraznil Vladimír Dzurilla, zmocněnec pro IT a digitalizaci „Vyřešení regulatorních otázek v oblasti blockchainu je jedním z konkrétních úkolů vládní strategie Digitální ekonomika a společnost,” dodává Dzurilla.

V Česku působí velmi silná programátorská komunita se špičkovými dovednostmi v oblasti kryptografie. Právě díky ní má Česko všechny předpoklady stát se přímo jedním ze světových center decentralizovaných technologií. „Blockchainové projekty, které vyvíjí čeští podnikatele například ve finančním sektoru a logistice, jsou obrovskou příležitostí pro vznik dobře placených pracovních míst přímo v ČR,” zdůrazňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Technologie blockchain používají šifrování, časová razítka a nemají jen jedno centralizované úložiště. „Díky tomu zvyšují důvěryhodnost dat v online prostředí, zajištují jejich bezpečnosti a brání proti neoprávněnému použití. Ve výsledku v mnoha případech přináší lepší, efektivnější a levnější služby, které jsou základem moderní ekonomiky,” vysvětluje Petr Očko, náměstek MPO pro technologie 4.0 za koncepci Digitální ekonomika a společnost, která je součástí materiálu Digitální Česko.

Aby se tak stalo, je potřeba jasná pozice ČR a plán aktivit v této oblasti. Zajistit je má právě podepsané memorandum. „Tématem technologie blockchain se v současnosti aktivně zabývá Evropská komise nebo například OECD. Kromě nezbytné konzultace a koordinace zapojených stran při vytváření pozice ČR je cílem našich aktivit do budoucna také vysvětlení přínosu blockchainu směrem ke státní správě a soukromému sektoru,” dodává Zbyněk Smetana, ředitel odboru koordinace hospodářských politik EU na Úřadu vlády. První využití blockchainu ve veřejné správě přijdou možná z Bruselu, Evropská komise spolu s členskými státy chystá přeshraniční projekty, například v oblasti akademických titulů nebo dani.

Evropská komise  zveřejnila 22. 11. 2018 svoji zprávu o politice jednotného trhu KOM (2010) 770 „Jednotný trh v měnícím se světě“. Jednotný trh je jedním z největších přínosů evropského projektu, jde nad rámec zóny volného obchodu a celní unie a umožňuje volný pohyb zboží, služeb a kapitálu.

Každý další krok k prohloubení integrace jednotného trhu bude vyžadovat větší politickou kuráž a politickou vůli ke kompromisu. Je třeba znovu otevřít diskusi a obnovit závazky. Komise v uplynulých čtyřech letech předložila celý balík vyvážených návrhů pro další prohloubení jednotného trhu (strategie pro jednotný trh, jednotný digitální trh, unie kapitálových trhů). EP a Rada však ještě musí přijmout 44 z 67 předložených návrhů.

V březnu 2018 Evropská rada vyzvala Komisi k vypracování zprávy o současném stavu fungování jednotného trhu, pokud jde o implementaci, aplikaci a prosazování legislativních pravidel, ale také o přetrvávající překážky a příležitosti. Jednotný trh je motorem evropské konkurenceschopnosti a prosperity občanů. 82% evropských občanů oceňuje svobodu žít, studovat, pracovat a podnikat v jiném členském státě. Zpráva zmiňuje i výhody pro spotřebitele – větší výběr, kvalitnější služby a produkty za nižší ceny (35% snížení cen za telekomunikační služby), výhody pro podnikatele přilákat investice pro svůj růst a výhodu silnějšího hlasu EU v rámci mezinárodních obchodních jednání.

Zpráva je zaměřena zejména na implementaci a aplikaci pravidel jednotného trhu. U směrnic přijatých v posledních dvaceti letech byl transpoziční deficit 0,9% v roce 2017. Transpoziční deficit 25% je u směrnic s transpoziční lhůtou mezi prosincem 2017 a květnem 2018. U tří směrnic v oblasti veřejných zakázek s transpozicí do dubna 2016 zahájila Komise 58 řízení o nesplnění povinnosti podle práva EU tzv. infringementů s 21 členských států.

Zpráva také varuje před tzv. gold platingem na národních úrovních. Největším rizikem je nařízení GDPR, kde v členských státech bylo přijato již 600 stran dodatečné legislativy. Komise mluví také o své roli strážce Smluv a záruky, že ČS budou respektovat unijní pravidla. Opírá se o sdělení Právo EU: Lepší výsledky díky lepší aplikaci založené na principu lepší regulace a orientace skutečně jen na podstatné věci. Komise kritizuje i podniky, které nelegálními praktikami brání hospodářské soutěži.

Zpráva se věnuje vytváření jednotného digitálního trhu a řadě iniciativ Komise na podporu e-obchodování. Zmiňuje však i nové překážky vytvářené ČS a podniky, které brání e-obchodování a přeshraničnímu obchodu. Komise zjistila, že stále ještě 40% webových stránek brání on-line přístupu spotřebitelů z jiných ČS. V on-line platformách vidí zpráva veliký potenciál umožňující milionu podniků dostat se k zákazníkům napříč EU. Překážkou je malá důvěra a proliferace národní legislativy.

V závěrech Komise zejména vyzývá Evropský Parlament a Radu, aby do března 2019 přijaly všechny iniciativy v oblasti jednotného trhu, jednotného digitálního trhu, unie kapitálových trhů a bankovní unie. Ale také iniciativy týkající sociální dimenze, ochrany spotřebitele, energetiky a dopravy. Vyzývá Evropskou Radu, aby angažovala občany a podniky v pokračující podpoře jednotného trhu.

BusinessEurope zveřejnil svoje priority pro jednotný trh po roce 2019:

• Další otvírání a integrace trhů se zbožím a službami, včetně logistických a síťových služeb
• Digitalizace je zásadní pro evropskou konkurenceschopnost, proto řídící rámec pro rozvoj digitálních technologii a vytváření spravedlivých pravidel pro přístup k datům a volný pohyb dat musí být dosažen holistickým přístupem.
• Investice do infrastruktury podporovaná regulatorním a finančním rámcem musí zaručit, že fyzická a digitální infrastruktura budou výrazně zlepšeny a budou interoperabilní.
• Legislativa jednotného trhu musí důsledně reflektovat integrační ambice trhu cestou omezování překážek: musí umožnit inovace, flexibilitu pro podniky, tak aby mohly reagovat na rychle se měnící prostředí, umožnit nové podnikatelské modely a být technologicky neutrální.
• Praktická implementace principů lepší regulace zůstává nadále klíčová.
• Infrastruktura řízení jednotného trhu musí být posílena jak na EU, tak na národních úrovních v zájmu včasné, transparentní a účinné implementace a prosazování pravidel jednotného trhu.

Vladimíra Drbalová

Zpráva EK o politice jednotného trhu KOM (2010) 770 „Jednotný trh v měnícím se světě“

Stanovisko BusinessEurope k prioritám jednotného trhu

Lídři evropského byznysu prodiskutovali témata klíčová pro budoucnost průmyslu. Věnovali se mimo jiné ambici byznysu pro budoucnost EU po roce 2030, vizi pro oblast energetiky a klimatu do roku 2050 či brexitu. Jednali s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem o prioritách a vývoji předsednictví Rakouska v Radě EU. Šéfy delegací přijal ve svém sídle sám prezident Rakouska Alexander Van der Bellen.

Lídři evropského byznysu ve Vídni přijali společné prohlášení 36 členských svazů BusinessEurope. Zdůraznili v něm, že je nezbytně nutné předejít chaotickému brexitu. Firmy potřebují jistotu a rovné podmínky. Vyzvali proto EU27 a UK k přijetí rozvodové dohody, jejíž součástí je přechodné období, během kterého bude členství UK ve vnitřním trhu a celní unii dočasně zachováno. „Shodli jsme se, že situace bez dohody by negativně dopadla jak na UK, tak na EU. Tento scénář zkrátka nepřipadá v úvahu a je třeba se mu vyhnout. Vyzvali jsme proto všechny strany, aby vyvinuly veškeré úsilí a chaotickému brexitu předešly,“ řekl po jednání prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Načasování diskuze o brexitu bylo více než aktuální. Konalo se totiž jen dva dny před speciálním summitem hlav států a vlád v Bruselu, který byl svolaný na neděli 25. listopadu. Jeho výsledek je pro byznys pozitivní. „Vítáme podporu návrhu dohody o odchodu Velké Británie z EU i politické deklarace o budoucích vztazích ze strany lídrů evropské sedmadvacítky. Dostává nás to opět o krok dál od katastrofického scénáře bez dohody. Nicméně vzhledem k nestabilní politické situaci v Británii, jejíž parlament bude o dohodě teprve hlasovat, nejistota nadále přetrvává,“ dodala generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová.

Britský parlament bude o dohodě hlasovat v druhém prosincovém týdnu, výsledek tohoto hlasování je ovšem značně nejistý. Na straně EU bude muset dohodu posléze ještě ratifikovat Evropský parlament, který bude o dohodě hlasovat nejspíš začátkem roku 2019. Formálně ji bude muset odhlasovat i kvalifikovaná většina členských států.

Lídři evropského byznysu ve Vídni také prodiskutovali společnou vizi, jak by měla EU vypadat v roce 2030. „Byznys chce silnou, nezávislou, funkční a soudržnou Evropskou unii, která bude světovým lídrem v inovacích, digitalizaci a udržitelnosti. Firmy sehrávají aktivní a klíčovou roli ve společnosti, potřebují k tomu ale vhodné podmínky. Konkurenceschopnost a inovace musí být proto v centru pozornosti při tvorbě politik,“zdůraznil viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Ambice evropského byznysu by měla být zveřejněna ještě před Vánoci.

BusinessEurope bude se svými členy v následujících měsících pracovat také na společné vizi pro oblast energetiky a klimatu. Obdobně jako Komise, která by měla přijít se svoji vizí již tento týden, se byznys zamýšlí nad směřováním této oblasti s výhledem do roku 2050. V souvislosti s blížící se klimatickou konferencí COP24, která se letos uskuteční ve dnech 3. – 14. prosince v polských Katowicích, také proběhla živá diskuze o tom, co od COP24 očekává byznys. Šéfové evropských svazů usilovali o hledání rovnováhy mezi ambicemi v boji proti globálnímu oteplování a emisím na jedné straně a obavami z ohrožení konkurenceschopnosti evropských firem na straně druhé.

„Dle Svazu musí být environmentální úsilí vyvíjeno globálně. EU se musí vyvarovat přijetí takových politik a opatření, které by ohrozily konkurenceschopnost evropských firem. V tomto varujeme před dalším unilaterálním navyšováním cílů ze strany EU, které nebude podpořeno podobnými opatřeními ze strany emitentů ze třetích zemí,“ zdůraznila v této souvislosti postoj Svazu jeho generální ředitelka Dagmar Kuchtová.

Části jednání se účastnil také rakouský kancléř Sebastian Kurz, který informoval o prioritách současného rakouského předsednictví a postupu v projednávání vybraných legislativních návrhů. „Shodli jsme s kancléřem Sebastianem Kurzem mimo jiné na důležitosti skutečné evropské průmyslové strategie a vyjednání kvalitního víceletého finančního rámce pro období 2021-2027 bez zbytečných průtahů,“ řekla vedoucí bruselské kanceláře SP ČR Jana Hartman Radová. „Z pohledu byznysu je důležité, aby k jeho přijetí došlo ještě před blížícími se evropskými volbami v květnu 2019. Další zpoždění by ohrozilo přípravu a následné čerpání prostředků v novém programovém období,“ dodala Hartman Radová, která je zároveň stálou delegátkou při BusinessEurope.

Vyvarujte se nejčastějších chyb při zavádění GDPR. 

OMYL PRVNÍ: KOUPÍME SI NEBO ODKOUKÁME TYPOVÉ „GDPR ŘEŠENÍ“ PRO URČITOU VELIKOST FIRMY/OBOR PODNIKÁNÍ A MÁME VYSTARÁNO

Pozor – k implementaci GDPR rozhodně nepřistupujte schematicky. Není úplně zodpovědně možné „odkoukat“ způsob řešení od jiné firmy. Byť je podobné velikosti a podniká v obdobném oboru jako Vy, může mít zcela jiný způsob nakládání s osobními údaji. Počet zaměstnanců nebo klientů, jejichž data spravujete, může být sice srovnatelný, rozsah zpracovávaných údajů, procesy nakládání s nimi nebo rizikovost těchto procesů, se však bude velmi pravděpodobně lišit. Je tedy zcela na místě, abyste se nad způsobem zpracování osobních údajů právě ve Vaší firmě vážně zamysleli a zvolili (ať už svépomocí, nebo s pomocí externího odborníka) nikoli řešení, které se osvědčilo „u sousedů“, ale takové, které bude vhodné právě pro Vaši firmu či organizaci.

Na tomto místě je dobré podotknout, že jakákoli schematická, na bázi jednoduchého checklistu založená, nebo „krabicová“ řešení v oblasti ochrany osobních údajů obvykle nefungují. Příkladem mohou být různorodé odpovědi na základní otázky související s procesní přípravou na GDPR a identifikací rizik, kterých by se při ní měla Vaše organizace vyvarovat, například:

• Jak dlouho funguje Vaše firma na trhu?
• Máte celou dobu Vašeho fungování zajištěnu kontinuitu zpracování osobních údajů nebo v závislosti na průběžných personálních změnách a změnách směru strategie Vaší firmy dochází i ke změnám způsobu zpracování osobních údajů?
• Kolik informačních systémů a fyzických úložišť dat využíváte pro zpracování osobních údajů a jak jsou tyto systémy a úložiště vzájemně propojené?
• Kolik máte a historicky jste měli externích dodavatelů služeb, kteří přicházejí do styku s osobními údaji Vašich zaměstnanců nebo zákazníků a jak zabezpečujete jim přenášená a jimi zpracovávaná osobní data?
• Jaké způsoby zabezpečení využíváte pro Vaše informační systémy, koncová zařízení a fyzická úložiště dokumentů?
• Jaké chytré technologie určené pro sledování způsobu chování Vašich zaměstnanců a zákazníků využíváte a jakým způsobem s výstupy z takového monitoringu pracujete?
• Kolik zaměstnanců a pracovišť/úseků se ve Vaší firmě či organizaci podílí na zpracování osobních údajů a kolik z nich o způsobu zpracování samostatně rozhoduje?
• Nakolik jste aktivní ve vztahu ke třetím zemím (vysílání zaměstnanců na služební cesty, pohyb Vašich dat včetně zpracování v cloudových úložištích nebo pohyb zboží, s nímž cestují i osobní údaje Vašich zaměstnanců nebo subdodavatelů)?

Nechte tyto dotazy zodpovědět několik zdánlivě srovnatelných firem a uvidíte rozdíly. Z nich pak lze dovodit i to, že v závislosti na svých odpovědích by jednotlivé firmy nebo organizace jako správci osobních údajů měli odlišně řešit základní proces přípravy na GDPR a zaměřit se na to, jak zejména:

• Vypracovat interní předpisy, metodiky a postupy osvědčující naplňování zásad zpracování, ochrany a zabezpečení osobních údajů
• Přistoupit k plnění své evidenční povinnosti a zpracovávání záznamů o činnostech zpracování
• Zavést či nezavést roli pověřence pro ochranu osobních údajů nebo jmenovat manažera či jiného styčného zaměstnance zodpovědného za zpracování osobních údajů
• Zavést v organizaci procesy související s naplňováním práv subjektů osobních údajů
• Naplňovat Vaši informační povinnost vůči subjektům údajů
• Zavést proces identifikace, hlášení a evidence bezpečnostních incidentů na poli osobních údajů (tzv. data breaches)
• Revidovat smlouvy s nejvýznamnějšími zpracovateli osobních údajů
• Provést úvodní posouzení vlivů na zpracování osobních údajů v oblastech, 
kde bude identifikováno vysoké riziko zpracování osobních údajů
• Zavést systém sběru, evidence a zpracování souhlasů se zpracováním osobních údajů.

OMYL DRUHÝ: JEDNOU JSME GDPR ZAVEDLI A MÁME NAVŽDY KLID

Vězte, že úspěšným zvládnutím prvního kola proces neskončil. Ač jste sami nebo s dopomocí dosáhli více či méně dokonalého souladu stavu i všech procesů a postupů ve Vaší firmě s GDPR, rozhodně není možné usnout na vavřínech.

Odpovídejte sami:

• Znáte už základní principy a požadavky, které na Vás GDPR klade zejména v oblasti dodržování základních zásad, naplňování práv subjektů údajů, jejichž osobní data spravujete i plnění povinností Vaší organizace jako správce a eventuálně zpracovatele údajů?
• Jste si vědomi všech praktických dopadů GDPR do firemního života?
• Jste připraveni na naplňování práv subjektů osobních údajů, jejichž data spravujete?
• Plníte povinnosti Vaší firmy coby správce osobních údajů?
• Dořešili jste své vztahy se zpracovateli osobních údajů anebo povinnosti Vaší firmy jako zpracovatele ve vztahu ke správcům, pro něž osobní údaje zpracováváte?
• Máte jasno ve způsobu nakládání se zaměstnaneckými osobními údaji?
• Vyřešili jste zpracování osobních údajů v rámci Vaší klientské a obchodní agendy, a to jak ve vztahu ke konečným spotřebitelům, tak i ve vztahu k Vašim firemním dodavatelům a odběratelům?
• Máte jasno ve zpracování osobních údajů při Vašich kontaktech s veřejnou sférou?
• Jmenovali jste pověřence nebo manažera pro ochranu osobních údajů a pokud nikoli, máte přesně vyhodnoceno, proč?
• Dosáhli jste stavu, kdy je veškerá činnost Vaší firmy v souladu s GDPR?
• Máte zcela jasno v tom, jaké osobní údaje a kde se ve Vaší firmě nacházejí?
• Víte, kdo a proč s nimi uvnitř i vně Vaší firmy přichází do kontaktu a jak s nimi nakládá?
• Máte analyzovány rizikové faktory a procesy při zpracování osobních dat?
• Máte nastavenu míru zabezpečení a víte, jak úzká místa eliminovat?

Ani pokud jste na všechny tyto otázky odpověděli kladně, nemáte ještě vyhráno. Ochrana osobních údajů, stejně jako informační bezpečnost, je proces kontinuální a nikdy nekončící – ve firmě zavádíte nové procesy, vyvíjíte nové produkty, v čase vznikají nová rizika a dějí se bezpečnostní incidenty, které nejen musíte zvládnout, ale také předejít jejich opakování do budoucna.

Je proto třeba myslet i na průběžné další zajišťování souladu s GDPR, a to zejména v následujících oblastech:

• Dlouhodobé sledování a aktualizace rizik a jejich řešení
• Analýzy veškerých nových procesů z pohledu ochrany osobních údajů
• Průběžná revize způsobu zabezpečení a ochrany osobních údajů
• Prevence vzniku rizik a v případě bezpečnostních incidentů maximálně snaha o to, aby se stejný nebo obdobný incident v budoucnu již neopakoval.

Mimo jiné i tyto procesy jsou totiž jedním z důležitých ukazatelů, na které se zaměřují preventivní kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů, anebo která hrají roli při vyšetřování incidentů na poli zpracování osobních údajů a rozhodování o eventuálních sankcích vůči provinivším se správcům a zpracovatelům osobních údajů.

JAK SE TĚCHTO A OBDOBNÝCH OMYLŮ VYVAROVAT?

Spoléhejte jen na zaručené informace, publikované Úřadem pro ochranu osobních údajů na jeho webové stránce www.uoou.cz nebo ve spolupráci s ním.

Pokud si nejste jisti, čerpejte z výkladových stanovisek a informací ÚOOÚ nebo Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Sledujte aktuální rozhodovací činnost ÚOOÚ, sboru i soudů na poli kontroly správnosti postupu správců a zpracovatelů a sankcionování jejich pochybení.

K tematice procesní přípravy firem a organizací na GDPR pro Vás mohou být užitečné následující odkazy:

• Desatero zpracování pro správce údajů: https://www.uoou.cz/desatero-zpracovani-pro-spravce/ds-4821/p1=4821 
• Doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů k vedení záznamů o činnostech zpracování údajů: https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=30188 
• Doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů k hlášení případů porušení zabezpečení údajů: https://www.uoou.cz/poruseni-zabezpeceni/ds-5020/p1=5020

---

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přípravě českých firem na GDPR věnuje soustavně již od počátku roku 2017. V prvním pololetí 2017 připravil sérii regionálních diskuzních fór pro firmy. Od června 2017 do dubna 2018 pak zorganizoval projekt Akademie GDPR. Spolu s partnery Svaz připravil celkem 22 tematických seminářů a workshopů věnovaných 17 tématům určených k praktické přípravě českých firem na účinnost GDPR. V roce 2018 také spustil e-learningovou platformu Vyškoleno CZ (www.vyskoleno.cz), kde mohou firmy absolvovat zevrubnou i základní verzi e-learningových kurzů k GDPR určeným jak pro vrcholový management firem a jejich pověřence nebo manažery pro ochranu osobních údajů, tak i pro běžné zaměstnance. Všechny tyto projekty Svaz realizuje v úzké partnerské spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který je také jejich odborným garantem.

Nyní Svaz připravuje sérii populárně-naučných článků, jejichž cílem je rozptýlit nejčastější dezinformace a dezinterpretace, které se ohledně GDPR na českém trhu vyskytují. Postupně se tak věnuje tématům:

1. Kontext a souvislosti GDPR
2. Souhlasy se zpracováním osobních údajů
3. Pověřenci pro ochranu osobních údajů
4. Přeshraniční přenosy osobních údajů
5. Procesy implementace GDPR ve firmách

---

K 25. květnu letošního roku nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation), takzvané GDPR. Firmy jsou vystaveny extrémnímu tlaku, aby zajistily, že se v jejich podniku budou uchovávat data a nakládat s nimi v souladu s tímto nařízením. Ne vždy k tomu však mají přesné a úplné informace. Výsledkem je obrovský chaos, který na trhu panuje. Podniky zavádí opatření, která je často stojí spoustu prostředků, aniž by vedla k zamýšlenému výsledku. Tím je slovy nařízení přijetí takových technických a organizačních opatření firem jako správců údajů, která povedou k zabezpečení nakládání s osobními údaji a splnění povinností správců údajů i naplňování práv subjektů údajů. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto na svých stránkách postupně zveřejňuje sérii populárně-naučných článků, kterými vysvětluje nejčastější mýty a omyly o GDPR a dává firmám praktické návody, jak případné omyly napravit.

---

PŘEČTĚTE SI I DALŠÍ ZE SERIÁLU ČLÁNKŮ

Přeshraniční přenosy osobních údajů

Dnes odlétá podnikatelská mise do uzbeckého Taškentu, kterou pořádá Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) ve spolupráci s Komorou pro hospodářské styky se zeměmi SNS (Komora SNS). Sedmadvacetičlenná delegace podnikatelů doprovází 1. místopředsedu Poslanecké Sněmovny České republiky Vojtěcha Filipa na oficiální návštěvě Uzbekistánu. Vede ji viceprezident SP ČR František Chaloupecký a předseda představenstva Komory SNS František Masopust. České firmy se už v Uzbekistánu podílely na výstavbě paroplynové elektrárny Taškent 1. Na Česko-uzbeckém podnikatelském fóru získají informace o navazujícím investičním celku Taškent 2. Společnosti projednají své obchodní příležitosti v Taškentu s obchodními partnery i během bilaterálních schůzek.

„Uzbekistán je perspektivní a zajímavý trh, na kterém jsou české výrobky velmi žádané. Vezeme sem mnoho českých vysoce kvalitních firem. Hlavním cílem této cesty je podpořit naše vzájemné vztahy, které jsou založeny na dlouhodobých pevných základech. Chceme posílit vzájemné obchodní a investiční aktivity,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký a doplňuje: „Chceme české firmy podpořit hlavně v dodávkách pro výstavbu paroplynové elektrárny Taškent 2. Předchozí projekt totožné elektrárny Taškent 1 měl hodnotu 1,3 mld. eur, takových příležitostí není mnoho. Stejně důležitá budou i jednání v oblasti ekologie, čističek odpadních vod, úpravy pitné vody a dalších.“

Svaz průmyslu a dopravy ČR, Komora SNS a Obchodní a průmyslová komora Uzbekistánu (CCI) pro firmy uspořádala Česko-uzbecké podnikatelské fórum. Na něm bude po úspěšně dokončené paroplynové elektrárně Taškent 1 (v hodnotě cca 1,366 mil. eur) představen připravovaný navazující projekt Taškent 2. Na výstavbě Taškentu 1 se naše firmy významně podílely. Společnost Synecta a.s. jako generální dodavatel zajišťovala výstavbu, a především dokončení tohoto projektu. Zapojily se do něj i další české firmy, například Modřany Power, M Power a GE Česká republika.

Čeští dodavatelé se chtějí zapojit i do právě připravované výstavby paroplynové elektrárny Taškent 2. Svými znalostmi, zkušenostmi a know-how z prvního projektu, mohou garantovat kvalitu, včasnost i vysokou technickou úroveň.

„Do Uzbekistánu odlétá Česká východní, a.s. jako lídr Konsorcia „CZET-české energetické technologie“ s cílem navázat spolupráci s Ministerstvem energetiky a energetickými společnostmi Uzbekistánu, které řeší problémy modernizace energetické infrastruktury Uzbekistánu. Máme zájem se na modernizaci energetické infrastruktury Uzbekistánu podílet moderními, vysoce kvalitními, českými energetickými technologiemi. Vidíme tam velkou příležitost právě v této oblasti,“ říká Zdeněk Zbytek, předseda Sdružení CZET – české energetické technologie.

Podnikatelského fóra se zúčastní na 80 uzbeckých firem. Kromě předsedy 1. místopředsedy PSP ČR Vojtěcha Filipa na něm vystoupí i jeho uzbecký protějšek Otamuratov Sarvar Sadullaevič. Při této příležitosti podepíší SP ČR a CCI memorandum o spolupráci.

V UZBEKISTÁNU VIDÍ PŘÍLEŽITOST I FIRMY Z DALŠÍCH SEKTORŮ PRŮMYSLU

Firmy, které se účastní podnikatelské mise, působí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a v oblasti rozvoje. Kromě společností z oblasti energetiky, které zastupují představitelé Konsorcia české energetické technologie, chtějí v Uzbekistánu uspět i firmy z oblasti biopaliv, biotechnologie a ekologické likvidace odpadů, chemického a petrochemického průmyslu nebo farmacie.

„Uzbekistán patří mezi naše strategická a perspektivní teritoria pro realizaci investičních celků v sektoru chemického průmyslu, vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. Cílem mise je navázat dlouhodobou a stabilní spolupráci s významnými výrobci zejména minerálních hnojiv a poskytnout jim ucelené spektrum kvalitních služeb při realizaci EPC projektů v rámci modernizace a zvýšení výrobních kapacit,“ říká Ing. Vladimír Hlocký, zástupce obchodního ředitele a vedoucí exportu do zemí SNS společnosti Chemoprojekt a.s.

V delegaci nechybí ani společnosti působící ve strojírenství, výstavbě infrastruktury, exportu potravin a nápojů a zemědělských produktů, čistírnách odpadních vod a úpravě pitné vody.

„Prozatím máme v Uzbekistánu jednoho klienta, se kterým jsme se poznali na veletrhu KazBuild v roce 2015. Chceme rozšířit naši spolupráci a najít i další potenciální zákazníky. Mise nám pomůže zmapovat situaci v našem podnikání. Zkušenosti ze sousedních zemí nám říkají, že kvalitní kanalizační a odpadní systémy vyráběné v české společnosti s německým know-how zde mají velmi dobré jméno,“ tvrdí Martin Vandas, ředitel obchodního oddělení společnosti Ostendorf – OSMA s.r.o.

V podnikatelské misi jsou i zástupci z firem poskytujících tlumočnické, finanční a další služby.

VZÁJEMNÝ OBCHOD S UZBEKISTÁNEM

Pro Českou republiku je Uzbekistán druhým největším obchodním partnerem ve Střední Asii. Svaz průmyslu a dopravy ČR navštíví tuto zemi již počtvrté. Už nyní zde fungují projekty, na které můžou české firmy navázat: např. v oblasti těžby a zpracování plynu, nerostných surovin, chemie, energetiky, strojírenství, farmacie, dopravní infrastruktury, informačních technologií, vodohospodářství nebo čištění odpadních vod.

V roce 2017 české firmy do Uzbekistánu vyvezly zboží a služby za 69,9 mld. USD. Uzbecký dovoz do ČR činil 5,3 mld. USD. Na tamějším trhu můžou firmy uspět například s kotli, vozidly, železem a ocelí, oleji nebo léky. Uzbecké firmy nejčastěji exportují drahé kovy, bavlnu, paliva, měď, oděvy nebo ovoce a ořechy.

V úterý 20. listopadu se Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada dohodly na podobě systému koordinace prověřování přímých zahraničních investic. 

Jak se před zahájením rozhovorů mezi hlavními institucemi EU vyjádřil hlavní vyjednavač týmu Evropského parlamentu Franck Proust:  „Ukončíme evropskou naivitu.Všechny světové velmoci – USA, Japonsko, Čína – nějakou metodu prověřování investic mají. Pouze Evropa ne.“

Prověřování investic má chránit strategické technologie a infrastrukturu, jako jsou přístavy nebo energetické sítě. Evropská komise bude prověřovat zahraniční investice v kritických sektorech a poskytovat členským státům svá stanoviska, zda záměry investora ohrožují bezpečnost životně důležité infrastruktury nebo zda inovace, jejichž vývoj stál mnoho let a zdrojů, nebudou v cizích rukách ztraceny. 

“Nezavíráme naše trhy, jen se budeme chovat odpovědně,” uvedla k návrhu nařízení rakouská ministryně hospodářství Margarete Schramböcková, jejíž země předsedá Radě EU.

Parlament bude o dosaženém kompromisu hlasovat v únoru nebo březnu 2019. Evropští poslanci do něj úspěšně prosadili tvrdší screening, než jaký původně navrhovala Evropská komise, a to zejména pokud jde o povinnost Komise prověřovat investice a požadavek na spolupráci členských států. Vedle toho prosadil Evropský parlament rovněž rozšíření seznamu „kritických sektorů“ o letecký a kosmický průmysl, zdravotnictví, nanotechnologie, média, elektrické baterie a zásobování potravinami. 

Všechny členské státy budou Komisi předkládat roční zprávu o bezpečnosti přímých zahraničních investic. Komise bude muset vydat své stanovisko ohledně plánované zahraniční investice, pokud v souvislosti s ní vyjádří své obavy alespoň třetina členských států.

STÁTY NEPŘIJDOU O PRÁVO REGULOVAT

Nicméně budou to členské státy, nikoli Komise, kdo bude mít poslední slovo ohledně zablokování zahraniční investice s ohledem na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

„Jde nám hlavně o to, aby byla zachována křehká rovnováha mezi přívětivým investičním prostředím a právem státu regulovat v zájmu bezpečnosti. EU musí zůstat přátelským trhem pro investice, nesmí vytvářet zbytečnou administrativní zátěž a nepřejeme si vytváření nějakých nových orgánů. To zatím návrh splňuje. Důležité je, aby se díky EP výrazně neodchyloval od původního záměru. Není a nesmí to být nástroj investiční, ani obchodní politiky. Na druhou stranu nelze být naivní. Investice sice nemá politické smýšlení a ideologii, ale její nositel už třeba ano,“ dodal k aktuálnímu vývoji zástupce ředitele Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Pavel Fára.

SCREENING INVESTIC A ČÍNA

Ačkoli návrh nikde Čínu přímo nejmenuje, jeho zastánci ho neformálně často interpretují jako opatření proti této zemi. Jak uvádějí někteří komentátoři, EU s téměř dvojnásobným objemem čínských přímých investic oproti USA, se snaží dohonit zbytek světa poté, co vláda USA již jednoznačně označila Čínu jako svého strategického vyzyvatele.

ČLENSKÉ STÁTY NEJSOU JEDNOTNÉ

Koordinované prověřování zahraničních investic do EU je zaváděno z popudu Francie, Německa a Itálie. Několik členských států, jako je Kypr, Řecko, Lucembursko, Malta a Portugalsko, se ovšem staví proti návrhu. V některých z nich čínské investice jednoznačně vítají, jako např. Řecko, jehož největší přístav Pireus je většinově vlastněn čínskou společností COSCO Shipping.

ČÍNA HOREČNĚ INVESTUJE DO SKUPOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ A STRATEGICKÝCH FIREM

Podle serveru Businessinfo.cz se navzdory deklaracím čínského vedení o otevřenosti místního trhu zahraničním investorům tamní podmínky kontinuálně zpřísňují. Od roku 2015 je patrný sestupný trend zahraničních investic v Číně, zejména ze zemí EU. V roce 2017 dosáhly investice EU v Číně 7 miliard dolarů, což představuje meziroční pokles o 15 procent. 

Čínské investice v EU za rok 2017 naproti tomu činily 31,7 miliardy dolarů. Oproti roku 2015 tak v roce 2017 vzrostly o 38 procent  (rok 2016 byl z pohledu čínských investic výjimečným – nejen v EU). Zatímco evropské firmy se snaží v Číně o tzv. greenfield projekty, čínské investice v EU tvoří většinou akvizice technologicky vyspělých firem.  

Svaz průmyslu a dopravy ČR návrh nařízení v obecné rovině vítá, nicméně – jak už uvedl ve svém veřejném stanovisku, které se opírá i o průzkum mezi podniky – odmítá odůvodňování screeningu přímých zahraničních investic EU specifickými poukazy na Čínu nebo reciprocitou, které je z EU na neformální rovině slyšet. Více k tomu viz oficiální stanovisko SP ČR.

Zdroje: Reuters, Businessinfo, iHNed

Evropská komise zveřejnila 21. 11. svoji Výroční zprávu o růstu 2019 – KOM (2018) 770 Za silnější Evropu čelící globální nejistotě, která zahajuje v pořadí již devátý Evropský semestr. V příloze ke sdělení jsou uvedeny i úspěchy EU za uplynulé období. Od roku 2014 bylo vytvořeno 12,4 milionu pracovních míst, investice se zvýšily o 6 % (více než 500 miliard Euro), míra nezaměstnanosti klesla z 10 % na 6,8 %, veřejné zadlužení kleslo o 7,1% HDP, průmyslová výroba se zvýšila o 9,2 %, digitální propojenost dosáhla 42 %.

Výroční zpráva o růstu je pozitivní. Kapitola hospodářské a finanční krize se pomalu uzavírá a evropská ekonomika vstupuje do šestého roku nepřerušeného hospodářského růstu. Tento solidní ekonomický růst byl doprovázen oživením investic, silnější spotřebitelskou poptávkou, zlepšením veřejných financí a pokračující tvorbou pracovních míst, samozřejmě existují rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Také mikroekonomická výkonnost se zlepšila za poslední období, propast v produktivitě vůči USA se stabilizovala a průmyslová výroba vzrostla.

Pokrok v zajištění zdravých fiskálních politik a strukturálních reformách b yl zásadní pro snížení úrovně zadlužení a tvorbu více a lepších pracovních míst. V rámci Evropského semestru strukturální reformy podpořily inklusivní růst a zaměstnanost. A dosažené výsledky přispěly také k zlepšení fungování trhu práce a posílení sociální dimenze. Celková nezaměstnanost klesla na 6,8%. Nezaměstnanost mladých a dlouhodobá nezaměstnanost se také snížily, i když zůstávají v některých členských státech stále vysoké. Pozornost se zaměří na rozvoj dovedností v souvislosti s digitalizací ekonomiky.

Obavy Komise budí nyní zejména regionální a teritoriální disparity. EU byla vždy nástrojem konvergence v Evropě mezi členskými státy, nyní ale dochází k disparitám mezi regiony uvnitř jednotlivých členských států. Tato propast se ještě prohloubila od roku 2010. Znepokojivá je i propast v investicích do výzkumu, vývoje a inovací, včetně digitální infrastruktury. Komise zdůrazňuje, že investice do vzdělávání, odborné přípravy a dovedností jsou zásadní z hlediska růstu produktivity v kontextu rychlých změn a digitalizace.

Investice a investiční priority členských států budou nyní novou charakteristikou Evropského semestru 2019. Komise intenzivně komunikuje s jednotlivými členskými státy, tak aby se v únorových národních zprávách poprvé objevily přílohy obsahující tuto investiční připravenost.

Celá zpráva ke stažení zde.

Vladimíra Drbalová

Vláda musí snižovat zátěž podnikatelů, takové je základní východisko nového programového prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho znění schválila podzimní valná hromada. Při přípravě nových zákonů a předpisů by vláda měla aplikovat metodu „jedna nová povinnost zavedena, dvě stávající povinnosti zrušeny“.

Své požadavky a priority svaz shrnul do třinácti kapitol, které se týkají například vzdělávání, trhu práce, energetiky, životního prostředí, podpory exportu, dopravy nebo výzkumu, vývoje a inovací. „Máme představu, že vláda bude dodržovat principy a zásady sociálního dialogu, které na tripartitě platí už 25 let,“ doplnil programové prohlášení Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Kritický zůstává nedostatek lidí na trhu práce, který už viditelně brzdí růst české ekonomiky. „Nedostatek pracovníků zasahuje také střední management nebo pozice specialistů. Alternativa, která nám hodně pomáhá, jsou režimy pro zaměstnávání cizinců. V našich chemičkách pracuje řada Ukrajinců. Pořád je ale proces najímání cizinců zdlouhavý a administrativně náročný,“ uvedl Daniel Rubeš, personální ředitel společnosti Agrofert, která letošní valnou hromadu hostila v prostorách Centra pohybové medicíny.

Svaz v programovém prohlášení vyzývá vládu, aby rozšířila a případně modifikovala stávající projekty a režimy ekonomické migrace, které by urychlily nábor cizinců ze třetích zemí. Svaz už poslal premiérovi Andreji Babišovi dopis, v němž požaduje, aby se okamžitě zvedl limit pro zaměstnávání Ukrajinců na 50 tisíc lidí. Jen tak budou firmy moci pokrýt nedostatek vybraných profesí na českém trhu práce.

Tradiční prioritou Svazu zůstává rozvoj digitální ekonomiky. Po vládě Svaz požaduje, aby převedla do praxe koncepci digitální Česko. Úřad vlády by měl také hrát silnější úlohu v oblasti koordinace aktivit spojených s Jednotným digitálním trhem EU a dalšími evropskými politikami. „Vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla mě přesvědčil, že vláda má konečně v digitalizaci vizi. Všechny rezorty prý na jejím naplňování spolupracují,“ dodal Jaroslav Hanák.

Kromě programového prohlášení valná hromada schválila také rozpočet Svazu a platební řád na rok 2019. Svaz bude hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Výše členských příspěvků se pro příští rok měnit nebude. Kolektivní a individuální členové musí členské příspěvky uhradit do 30. dubna 2019. V odůvodněných případech ovšem může člen požádat představenstvo o prodloužení termínu uhrazení příspěvku.

• Usnesení z valné hromady
• Programové prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR 2018/2019
• Platební řád SP ČR pro rok 2019