„Žádáme, aby stávající motivační bonusový systém pro úředníky finanční správy byl zastaven a jeho revize byla jedním z prvních úkolů pro nového či novou generální ředitelku Generálního finančního ředitelství. Pokud se totiž nezmění přístup úřadu a jeho zaměstnanců, nepomůže České republice ani diskutovaná změna legislativy.

Posledních pět let znamenalo pro podniky dobu zvyšování povinností, jako například zavedení EET, kontrolního hlášení či rozšiřování režimu reverse charge, což se projevilo zvýšením administrativní zátěže a rizik při plnění daňových povinností.

Řadu nových opatření v boji proti daňovým únikům jsme přesto jako Svaz podporovali a podporujeme. Nyní je ale na čase, abychom se zaměřili i na přístup finanční správy.

Věřím, že GFŘ využije změny ve vedení a tam, kde to dává smysl, bude uplatňovat klientský přístup. Podpořit výzkum by mělo být naším společným cílem – Svazu průmyslu, vlády i úřadu. Bohužel to, jak je nastavený bonusový systém pro úředníky finanční správy, uklidnění současné atmosféry nepomáhá. Chceme, aby finanční správa efektivně zajišťovala výběr daní a snižovala daňové úniky, ale zároveň nevytvářela prostředí, které umožňuje individuální a nepřiměřený přístup finančních správců k podnikům,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pravidelné zasedání Evropské rady (ER) se v Bruselu koná ve dnech 13. a 14. prosince 2018. Na programu jednání jsou následující body:

Víceletý finanční rámec
Dle návrhu závěrů by ER měla ocenit dosavadní práci a vzít na vědomí příslušnou zprávu AT PRES a vyzvat RO PRES k přípravě další fáze jednání. Cílem by mělo být dosáhnout dohody na úrovni ER na podzim 2019. AT PRES bude prezentovat Zprávou o pokroku v projednávání návrhů k VFR 2021+, kterého bylo dosaženo od 1. 7. 2018, kdy převzalo tento úkol od bulharského předsednictví. Negociační balíček připravený AT PRES je základ pro politickou diskuzi připravený na základě projednání návrhů EK a pozic členských států a obsahuje varianty pro politická vyjednávání.

Vnitřní trh
ER by měla přijmout závěry k problematice dobudování vnitřního trhu. Měla by vyzvat k dokončení co možná největšího počtu rozjednaných iniciativ před koncem legislativního cyklu a opětovně vyzvat k plné implementaci a vynucování pravidel vnitřního trhu. ER by měla rovněž poukázat na potřebu přizpůsobit vnitřní trh digitální éře a ekonomice s vysokým podílem sektoru služeb. Měla by také vyzvat k posílení koherence se souvisejícími politikami, jako jsou obchod, inovace, průmysl a životní prostředí. Strategická diskuse o dalších krocích proběhne na řádném zasedání v březnu.

Migrace
Dle návrhu závěrů ER prodiskutuje implementaci komplexního přístupu k migraci v souladu se závěry z června 2018 a potřebu komplexního řešení migrace s důrazem na kombinaci opatření ve vnitřní a vnější dimenzi a efektivní ochrana vnějších hranic EU.

ER se bude dále věnovat boji proti dezinformacím na základě akčního plánu, který by měla předložit vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V rámci vnějších vztahů se ER bude zabývat přípravou summitu s Ligou arabských států v únoru a dalšími aktuálními otázkami dle situace. ER by měla rovněž přivítat závěry Rady k boji proti antisemitismu. ER by měla být informována o výsledku občanských konzultací a o přípravě nové Strategické agendy, kterou by měla přijmout ER v červnu 2019. Dále by měly být přijaty stručné závěry vyzývající Radu k diskusi o dlouhodobé klimatické strategii v první polovině roku 2019. ER se dotkne i eskalaci napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, použití síly proti ukrajinskému námořnictvu a blokády Kerčské úžiny.

Poselství BusinessEurope
BusinessEurope adresoval své pravidelné poselství Evropské Radě formou dopisu na jejího předsedu Donalda Tuska. Evropský byznys volá po konkrétních rozhodnutích, které jsou naléhavě třeba pro posílení EU. Zaměřuje se zejména na dokončení HMU a posílení důvěry v Euro. Část svého poselství věnuje také Jednotnému trhu EU. BusinessEurope volá po dalším otevření a integrování trhů se zbožím a službami, včetně logistických a síťových služeb. Je třeba zaručit, aby legislativa Jednotného trhu naplňovala své ambice odstraňovat stávající překážky. Klíčovou prioritou by mělo být implementace principu Better regulation a posílení nástrojů vymahatelnosti pravidel jednotného trhu na EU i národních úrovních. Poselství se dotýká i projednávaného VFR a apeluje na jeho směrování na budoucí priority EU a zejména včasné dohody ještě před volbami do Evropského Parlamentu. BusinessEurope se také dotýká problematiky migrace a zejména posílení boje proti nelegální migraci.

Dopis BusinessEurope Donaldu Tuskovi

Vladimíra Drbalová

Interiéry v autonomních autech získají nové funkce. Sedadla se budou moci pohybovat více než dnes. Dveře se budou otevírat a zavírat samy. „Vidíme v autonomních autech velký potenciál. Máme specializovaný tým, který pracuje na interiéru budoucnosti. Už jsme například vymysleli sedadlo, které bude mít zabudovaný bezpečnostní pás. To mu dá větší volnost pohybu,“ vysvětluje Niclas Pfüller, generální ředitel Brose CZ, největšího výrobce dveřních zamykacích systémů a sedadel na světě.

Do Česka se přesunulo už několik sdílených služeb pro celou skupinu Brose. Proč jste si ze všech zemí, kde působíte, vybrali právě Česko?

Máme v Česku už patnáct let výrobní závod, který se postupně stal největším v celé skupině Brose. Máme tady mnoho talentovaných pracovníků. Zjistili jsme, že řada z nich postrádá možnost kariérního růstu. V minulosti jsme kvůli tomu ztratili kvalitní zaměstnance, kteří odešli pracovat ke konkurenci. To byl jeden z důvodů, proč jsme o centrech sdílených služeb pro celou skupinu začali uvažovat. Druhým byl fakt, že jsme v Německu velmi těžko hledali odborníky v oblastech jako globální nákup, IT služby nebo vývoj produktů a logistika. V Česku jsme je dokázali najít. Nepotýkáme se tady s tak silnou konkurencí jako v Německu. Tam při náboru soupeříme s firmami jako Bosch, Porsche, BMW nebo Mercedes.

Najdete dost lidí i nyní, kdy si firmy stěžují, že na českém trhu práce už kvalifikovaní zaměstnanci nejsou?

Neviděl bych to tak negativně. Pochopitelně je to komplikovanější než před deseti nebo patnácti lety. Ale ve srovnání s Německem můžeme pořád najít dost kvalifikovaných lidí a v takovém čase, v jakém volná místa potřebujeme obsazovat. Ve skupinových sdílených službách před dvěma roky pracovalo méně než sto zaměstnanců, dnes jich máme skoro dvě stovky. To dokazuje, že potenciál na českém trhu práce pořád je.

Dostanou se vaši zaměstnanci k atraktivním projektům, které souvisí s digitalizací výroby nebo využíváním velkých dat?

Máme takové projekty. Od letoška jsme oficiálně jedním z devíti vedoucích závodů ze šedesáti dvou továren, které má Brose po celém světě. Status vedoucí továrny spočívá v tom, že dostáváme peníze na testování nových věcí. Jednou z nich byla informační aplikace pro zaměstnance. Pak máme spoustu aktivit, které se týkají digitalizace a automatizace výroby. Přímo ve výrobě budeme zkoušet autonomní vozidla, a to nejen v logistice, ale také přímo ve výrobních linkách.

Plánujete přesunout do Česka ještě další skupinové služby?

Máme tady vše, co do budoucna potřebujeme. Pro divizi sedadel a divizi zamykacích systémů máme vývoj produktů a projektový management. Pro celou Evropu řídíme dopravu a logistiku. Veškerá doprava od dodavatelů a k odběratelům se koordinuje z Česka. Pro celou skupinu poskytujeme sdílené IT služby a centrální nákup. Očekáváme, že význam všech těchto funkcí poroste. S tím se bude zvyšovat i počet zaměstnanců. Z méně než dvou stovek se dostaneme na 250 lidí.

Budete posilovat výzkum a vývoj v Česku?

Osvědčilo se nám, že jsme převzali sériovou podporu, která zahrnuje design, kontakt se zákazníkem nebo projektový management. Takže příští generace sedadel a zamykacích systémů pro konkrétní automobily se budou vyvíjet u nás. Třeba v Rožnově vyvíjíme zamykací systém pro dveře zavazadlového prostoru, které se ale budou montovat v Portugalsku. Naši lidé mají na starosti projekty v Číně, Jižní Africe a Severní Americe. I díky tomu je práce v českém Brose zajímavější.

Loni jste vykázali rekordní tržby 20 miliard korun. Kolik je to prodaných sedadel a zamykacích systémů?

Z Rožnova každý rok prodáme sedm až osm milionů zamykacích systémů. U sedadel je to podobné číslo. Ale nejde jen o celá sedadla. Z Kopřivnice dodáváme také komponenty, které jsou potřeba k montáži sedadel. Třeba motory a převodovky pro pohyb opěradel, kterých vyrábíme čtyři miliony za rok. Posíláme je pak do ostatních závodů Brose, které provádějí konečnou montáž.

Jak se připravujete na éru autonomních aut?

Brose se strategicky soustředí na autonomní řízení. Na rozdíl od jiných výrobců nás nové trendy neohrožují, ať už je to elektromobilita nebo autonomní vozidla. Protože náš hlavní byznys se týká sedadel a interiérů. Ty budou ještě důležitější, když se auta budou řídit sama. Vidíme v nich proto velký potenciál. Stejné je to u dveří. Globálně jsme největší výrobce dveřních systémů. U autonomních aut se budou dveře zavírat a otevírat automaticky, na čemž už pracujeme. Dveře budou muset být inteligentnější, třeba aby uměly zjistit, jestli se nedostanou do kolize s nějakým předmětem. Na přelomu roku začneme vyrábět také elektrický kompresor klimatizace, který bude mít velmi nízkou spotřebu elektřiny. To je zase trend elektromobility, aby spotřeba elektřiny byla co nejnižší.

Bude mít interiér nové funkce, když se lidé nebudou muset věnovat řízení?

Máme specializovaný tým, který pracuje na interiéru budoucnosti. S automobilkami se bavíme, jak bude interiér vypadat a jak můžeme přispět s našimi znalostmi elektrických a mechatronických sedadel.

Tyto inovace vymýšlíte sami, nebo je děláte na objednávku automobilek?

Brose je systémový dodavatel, takže máme vlastní vývoj. V celé naší více než stoleté historii jsme přicházeli s inovacemi, které se pak uplatnily na trhu. Třeba systém chránící ruku před přivřením do elektricky ovládaného okna. Náš vynález je také sedadlo, které si pamatuje nastavení pro různé pasažéry. Ale pochopitelně s automobilkami spolupracujeme, bavíme se s nimi, v čem vidí budoucnost. My pak vymýšlíme, co jim můžeme nabídnout.

To byl také případ otevírání dveří zavazadlového prostoru pomocí pohybu nohy?

Ano, měli jsme už zamykací systém, motory, které otevírají a zavírají tyto dveře, a pak nás napadlo, proč otevírání neudělat bezdotykové. Senzory, které by fungovaly se zamykáním, také existovaly. Tento systém může být ještě inteligentnější.

V kopřivnickém závodě je už teď k vidění spousta robotů. Do jaké míry je celá výroba automatizovaná?

Měli jsme vždy štěstí, že jako rodinná firma jsme nebyli pod tlakem odcházet do zemí s nižšími výrobními náklady. Místo toho jsme se zaměřili na to, jaká investice nebo automatizace bude správná, abychom byli dlouhodobě konkurenceschopní. Proto nám mateřská firma umožnila, abychom v roce 2011 investovali do inovativního logistického konceptu, který jsme vyvinuli s univerzitou v Mnichově. V Kopřivnici jsme do logistického centra investovali 22 milionů eur. Zakomponovali jsme tím do výroby první prvky Průmyslu 4.0. V Kopřivnici máme teď více než dvě stovky robotů. V automatizaci budeme pokračovat.

Jak rychle se vám investice do automatizace vrátí?

Jak logistický systém, tak automatizace výroby mají docela dobré doby návratnosti. Díky tomu, že nás jako rodinnou firmu netlačí akciový trh, nemusíme za každou cenu dělat investice s bleskovou návratností. Můžeme si dovolit investovat do technologií s delší návratností.

O kolik tyto investice zvýšily produktivitu závodu?

Každý rok se snažíme zlepšit produktivitu o pět až deset procent, záleží na konkrétních projektech. Tento cíl jsme i díky kombinaci s projekty automatizace v minulosti dosáhli. U našeho logistického konceptu produktivita vzrostla ještě více. Teď investujeme do nové logistiky v Rožnově. Tam uděláme ještě další krok vpřed. Všechny objednávky materiálu z výrobní linky budou automatizované, signály půjdou do skladu a autonomní vozíky dodají materiál až ke strojům.

Co budete potřebovat pro ještě větší využívání technologií Průmyslu 4.0?

Ve všech firmách to bude vyžadovat mnohem větší investice do vzdělávání pracovníků. Rozhodně potřebujete stabilní zaměstnanost a vysoce kvalifikované zaměstnance. U digitálních nástrojů musíte nejdříve pracovníky proškolit, aby měli požadovaný ekonomický přínos.

Jak přistupujete ke vzdělávání zaměstnanců?

V prosinci budeme otevírat vlastní vzdělávací centrum v oboru mechatronika, což je kvalifikace, kterou postrádáme. Jednak tady uvítáme studenty ze škol na praxi, jednak v něm budeme vzdělávat vlastní zaměstnance.

Spolupracujete s místními školami?

Spolupracujeme s jednou školou v Ostravě, jednou v Rožnově a jednou ve Frenštátě. Chtěli bychom spolupracovat i s místní školou v Kopřivnici, ale ta zatím nebyla ochotna přizpůsobit se našim potřebám. Na ní se učí zámečníci, ale my potřebujeme mechatroniky nebo elektrotechniky.

Průmyslová produkce za rok 2018 si udržela stabilní a solidní růst. Již nyní můžeme rok 2018 hodnotit pozitivně.

Růst průmyslové výroby v závěru roku potvrzuje, že česká ekonomika je v dobré kondici. Podle očekávání loňské vysoké růstové tempo letos mírně zpomaluje. „Nálada firem zůstává převážně optimistická. Jejich výkon dál roste. Ve srovnání s posledním vrcholem hospodářského cyklu před deseti lety průmyslové firmy vyrobily zhruba o čtvrtinu více. Jejich tržby se budou za letošní rok celkově pohybovat nad 5,5 biliony korun. Rostoucí poptávka ovšem naráží na bariéru spojenou s nedostatkem pracovních sil. Bez ní bychom dosáhli ještě vyšších hodnot,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Meziroční růst průmyslové produkce očištěný o počet pracovních dnů vzrostl v říjnu podle dat ČSÚ o 3,3 %. Bez očištění o jeden pracovní den navíc oproti loňskému říjnu byl růst dokonce 6,7 %. Ve srovnání se zářím 2018 se však průmyslová produkce snížila o 1,1 %. Trend mírného stabilního růstu přesto pokračuje.

Nejvíce k meziročnímu růstu přispěla výroba motorových vozidel a výroba kovových konstrukcí. Produkce se ale zvyšuje ve všech odvětvích. Nezaostaly ani ostatní klíčové ukazatele.

Omezujícím faktorem, který další růst průmyslu brzdí, je také vývoj cen vstupů, a to jak materiálu, tak mezd, a jejich dostupnost. Náklady na vstupy rostou rychleji než produktivita práce. Ziskovost firem proto v průměru klesla. Dlouhodobě by však tento vývoj byl pro firmy problematický. „V následujících letech se bude muset opět vyrovnat růst produktivity práce s vývojem mezd. Zvyšování produktivity by měly zajistit investice firem do moderních technologií. Zde stále mají firmy v ČR potenciál,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.

Tržby z průmyslové činnosti rostly téměř o 10 %, a to jak u tržeb z produktů prodaných v Česku, tak u tržeb z vývozu. Hodnota nových zakázek ze zahraničí rostla o 14,2 %, domácí zakázky rostly tempem 8,1 %. „Statistická data potvrzují to, co již víme od našich firem. V závěru roku by se neměly objevit výraznější problémy,“ dodává Čížek.

Před měsícem byly zveřejněny údaje o průmyslové výrobě za 3. čtvrtletí, které ukazovaly růst o více než 3 % po očištění a obdobnou růstovou hodnotu lze čekat i celkově za celý letošní rok. Celkový růst ekonomiky nebude, jak dokládají průběžná data, tak vysoký jako loni.

 

 SPEKTRUM 2019_1Q KE STAŽENÍ

Z obsahu: 

• Jaké změny čekají podniky v roce 2019? 
• Recyklační byznys v ČR – pomůže mu růst poplatků za skládkování
• J. Hanák: Český kapitál v průmyslu posiluje
• Česko zlepšuje výběr DPH i bez zavedení reverse charge
• Česká ekonomika poroste v roce 2019 o 3 %
• Plošné zavedení e-neschopenky pomůže zabránit zneužití pracovní neschopnosti
• Výzkum a průmysl: synergie, která se stále více prohlubuje

Zveme Vás k účasti v podnikatelské delegaci do Singapuru, Thajska a Indie.

Svaz průmyslu pořádá podnikatelskou misi, která doprovodí od 13. do18. ledna 2019 premiéra Andreje Babiše do Singapuru, Thajska a Indie. 

Podle předběžného rámcového programu navštíví delegace Singapur, Bangkok a Indii, kde se ve svazovém státě Gudžarát zúčastní mezinárodního fóra/veletrhu s názvem Vibrant Gujarat Global Summit 2019. Česká republika je jednou z partnerských zemí na tomto summitu. Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s velvyslanectvími ČR v Jakartě, v Bangkoku a v Dillí a se zástupci CzechTrade a s místními partnerskými organizacemi jednání s místními firmami a akce, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky, technologie a inovace zainteresovaným místním partnerům, a další program. Příležitost se naskýtá také zájemcům o aktivní prezentaci v pavilonu ČR na summitu v Gudžarátu.
 
Účast v delegaci doporučujeme zejména firmám, které mají v těchto zemích rozpracované projekty. Dále firmám ze sektoru strojírenského, energetiky, dopravní infrastruktury, ICT, automobilového průmyslu, leteckého, obranného, elektronického, zdravotnického, farmaceutického, těžebního, sklářského průmyslu, zemědělského a vodohospodářského.
 
Pokud jde o účast na Vibrant Gujarat Global Summit, každý z členů podnikatelské mise bude muset mít vlastní registraci. Tato registrace umožní nejen vstup na summit, avšak také přístup k informacím vyhrazeným pro jeho účastníky. Výhodou registrace je, že si každý bude moci prohlédnout své případné protějšky a plánovat napřímo s nimi obchodní schůzky B2B. Z uplynulých ročníků lze odvodit, že summit se zúčastní nejen klíčové indické firmy, avšak také firmy ze zahraničí. Veškeré informace týkající se summitu jsou na www. https://vibrantgujarat.com/ a budou dále upřesňovány po uzávěrce závazných přihlášek.

Uzávěrka závazných přihlášek je ve středu 12. prosince 2018.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci je pro členské firmy 46.000,- Kč a pro nečlenské 48.300,- Kč. Cena zahrnuje ubytování v hotelích, místní transfery, společenské akce a občerstvení, zápis do oficiálního katalogu mise a jeho výrobu, vízový poplatek a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka SP ČR během cesty (přeprava vládním speciálem je zdarma).

Pozvánka s dalšími informacemi a s rámcovým programem ke stažení zde.

  Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete v odkaze zde: https://registrace.spcr.cz/?eventId=693&controller=event&task=individualRegister

Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu. Bude sloužit pro prezentaci podnikatelské delegace na podnikatelském fóru.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402.
 

Zveme Vás společně s Českou ekonomickou a kulturní kanceláří v Tchaj-peji k účasti v podnikatelské misi na Tchaj-wan ve dnech 24. až 30. března 2019, kterou povede prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. V rámci návštěvy Tchaj-wanu proběhne 17. zasedání Česko-tchajwanské podnikatelské rady pro ekonomickou spolupráci v Tchaj-peji, která byla založena v roce 1998 společně s tchajwanským partnerem s Čínskou mezinárodní asociací pro ekonomickou spolupráci (CIECA), a následně B2B jednání s tchajwanskými firmami. Součástí programu bude také návštěva veletrhu Smart City Summit & Expo, který proběhne ve dnech 26. až 29. března 2019.

Účast v delegaci nabízí firmám využití programu v rámci Smart City Summit and Expo, který se zaměřuje na oblast chytrého zdravotnictví, umělou inteligenci, chytrého vzdělávání či zelené energie a cirkulární ekonomiky. Zároveň je zde možnost využít příležitosti aktivní prezentace na tomto veletrhu v rámci společného stánku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Smart City Summit & Expo je nejvýznamnější akcí svého druhu v ICT oblasti v asijsko-pacifickém regionu. Tento veletrh každým rokem přitáhne přes více než 100 000 návštěvníků a více než 150 vystavovatelů z celého světa. Pro české firmy se naskýtá možnost účastnit se výstavy a zároveň řady akcí organizovaných v průběhu Smart City Summit & Expo veletržní správou.

Termín mise se koordinuje také se představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu ČR i Tchaj-wanu tak, aby se ve stejných dnech konaly Česko-tchajwanské ekonomické konzultace za účasti náměstků příslušných ministerstev obou zemí, kteří by se účastnili rovněž i 17. zasedání Česko-tchajwanské podnikatelské rady.

Vhledem k nutnosti rezervovat výstavní plochu do konce listopadu – v případě zájmu o prezentaci na veletrhu – a také s ohledem na zvyšující se ceny letenek s blížícím se termínem odletu, je třeba zaslat závaznou přihlášku do pátku 14. prosince 2018. Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz.

Další informace ohledně rámcového programu a ceny najdete v pozvánce zde.

Přihlášku na misi k vyplnění najdete zde.

Registrujte se online zde. 

Blžší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402 (nebo: stancevova@spcr.cz).

Zítra odlétá druhá část podnikatelské mise Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS (Komora SNS) do ruské Kazaně. Část českých firem sem vyrazila již 4. prosince na zahájení výstavy Mašinostrojenie Metalloobrabotka. Zítra se k nim připojí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková s prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem a několika dalšími podnikateli. Celkem jednadvacetičlennou delegaci vede prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda představenstva Komory SNS František Masopust. Kromě návštěvy vyhlášené strojírenské výstavy projednají firmy obchodní příležitosti se svými protějšky na Česko-tatarstánském podnikatelském fóru.

„Republika Tatarstán je jednou z nejrozvinutějších a nejprůmyslovějších oblastí Ruské federace. Firmy zde mají zájem o nové technologie a chtějí modernizovat své výroby. Přivážíme sem firmy, které nabízí jedinečné know-how s dlouhou tradicí. Jsou konkurenceschopné a úspěšné i v mezinárodním měřítku,“ říká prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

O Ruskou federaci mají čeští exportéři zájem. Směřuje sem okolo 2 % našeho exportu a jeho hodnota za poslední tři roky neustále stoupá. I přes ekonomické sankce a nepříznivý vývoj rublu Svaz očekává, že i letos dosáhne vyšších hodnot. „České firmy se podle nás již lépe orientují v sankčním režimu, mají více informací, co je možné vyvážet a co ne. Věříme, že nejhorší období již překonaly. Vzájemný obchod by se měl nyní začít mírně navyšovat, a navázat tak na stabilní růst z minulých let,“ doplňuje prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Mise doprovází ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou na její oficiální návštěvě výstavy Mašinostrojenie Metalloobrabotka, kde vystavuje i jedenáct českých firem.

„Naše cesta s podnikateli do Tatarstánu byla dlouhodobě plánována a jejím hlavním cílem je podpora konkrétních firem a jejich projektů. Jsou exportní teritoria, kde přítomnost podnikatelů v delegaci svého ministra je jasnou vládní deklarací, že podnikatelé, kteří mají takovou úroveň podpory vlastní vlády, by měly být důvěryhodní, a hlavně spolehliví i pro zahraniční partnery. Věřím, že právě toto se nám, během naší návštěvy veletrhu Metaloobrabotka v Kazani, podaří dobře prezentovat,“  uvedla ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková.

NA MISI VYRÁŽÍ I FIRMY, KTERÉ NA RUSKÉM TRHU JIŽ PŮSOBÍ

Firmy v podnikatelské delegaci působí v širokém spektru oborů s vysokou přidanou hodnotou. Své působení na ruském trhu projednají společnosti z oborů výroby elektroniky a elektrotechnických součástek, parních a plynových turbín či průmyslových kotlů. Nechybí ani výrobci průmyslových svítidel, lisovacích nástrojů, průmyslových textilií, ale i přední výrobci obráběcích strojů.

„Společnost TOS VARNSDORF a.s., působí na ruském trhu dlouhodobě. Považujeme ho za významný, což dokazuje i fakt, že již v roce 2012 jsme v Jekatěrinburgu s naším ruským partnerem založili společný podnik a vyrábíme zde stroje pro ruské zákazníky. Na misi za přítomnosti paní ministryně Novákové a pana ministra Manturova podepíšeme s naším ruským partnerem dohodu o předání technického a výrobního know-how na výrobu dalších strojů z produkce TOS VARNSDORF do dceřiné společnosti GRS Ural. Tím zásadním způsobem rozšíříme výrobní možnosti a posílíme konkurenceschopnost našeho společného podniku v Rusku,“  říká Jan Rýdl ml., generální ředitel TOS VARNSDORF a.s.

Tradičně jsou na misi i poskytovatelé bankovních, pojišťovacích a právních služeb.

VZÁJEMNÝ OBCHOD S RUSKEM

V roce 2017 zahraniční obchod ČR s Ruskou federací vzrostl. Vzájemný obrat vrostl o 30 % oproti roku 2016. Češi vyvezli do Ruska zboží a služby v hodnotě 3,5 mld. USD. Ruský obchod do ČR činil 4,9 mld. USD.

České firmy nejčastěji vyváží do Ruska součástky do motorových vozidel, elektrické přístroje, hračky a kočárky, ale i léčiva. Na našem trhu je největší poptávka po ruském zemním plynu, ropných olejích, oceli a železu nebo hliníku.

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal podnikatelskou misi, která doprovodila premiéra Andreje Babiše do Maroka. Kromě setkání s marockými podnikateli budou zástupci českých firem jednat s představiteli marocké vlády a regionu Velká Casablanca. Vývoz českých firem do Maroka se za posledních sedm let ztrojnásobil.

Na dvoudenní podnikatelskou misi do Maroka, kterou organizuje Svazu průmyslu a dopravy ČR, odjelo s premiérem Andrejem Babišem 37 zástupců českých firem. „Maroko je nejdůležitější partner Česka v regionu severní Afriky. Řada našich členů tam už úspěšně působí, například Škoda Auto, Zetor nebo Linet. Tuzemský export do Maroka se za posledních pět let zdvojnásobil. Je to již druhá velká podnikatelská mise do Maroka, kterou jsme v posledních třech letech organizovali,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Loni vyvezly české firmy do Maroka zboží a služby za 7,4 miliardy korun. Letos by měl být objem exportu ještě vyšší. Za první tři čtvrtletí letošního roku se český vývoz dostal na 6,4 miliardy korun. Mezi roky 2010 a 2017 se český export do Maroka více než ztrojnásobil. Největší zájem je v Maroku o české elektrické rozvaděče, elektrické kabely, izolace a osobní automobily. Dynamicky rostou také dodávky plastových trubek, desek a plastového příslušenství k automobilům a nábytku. Zvyšuje se také obchod s pneumatikami.

Do Maroka se s premiérem vydaly firmy ze zbrojařského, farmaceutického, automobilového průmyslu či dodavatelé energetických zařízení. „Tatrovky jsou určeny především pro transport nákladu těžkým terénem, kde se naplno projeví výhody unikátní tatrovácké koncepce. Nabízet naše vozy chceme především v oblasti těžby, ve které excelujeme díky zcela mimořádné efektivitě převozu. Naší specialitou jsou také takzvané Tatra traktory určené pro zemědělství, se kterými bychom chtěli marocké partnery detailně seznámit,“ uvádí Petr Hendrych, ředitel obchodu a marketingu Tatra Trucks.

Tatra Trucks se zajímá také o dodávky speciálních aut pro marocké hasiče a armádu. Maroko se může pro kopřivnickou automobilku stát dobrou základnou pro vstup na další trhy v severní Africe.

Maroko ve světě poptává chemické produkty, plasty, papír a kaučuk, ale také léčiva a farmaceutické výrobky. Na tamním trhu už úspěšně působí český výrobce léčivých přípravků, léčivých bylinných čajů nebo zdravotnických prostředků Dr. Müller Pharma. „V Maroku máme dva obchodní partnery. Pro jednoho vyrábíme naše přípravky pod jeho privátní značkou. Druhý partner od nás pravidelně nakupuje a v marockých lékárnách prodává některé naše léčebné kosmetické přípravky a doplňky stravy. Můžeme tady uspět hlavně díky evropské kvalitě a konkurenceschopné ceně, i když tradičními obchodními partnery Maroka jsou Francie, Španělsko a Německo,“ vysvětluje Marcela Kaňková, obchodní ředitelka Dr. Müller Pharma.

Firma sází na marockou tradici lázeňství, která je spojená s velkým zájmem o přírodní kosmetiku a přípravky na přírodní bázi. Zkušenosti z Maroka může Dr. Müller Pharma využít i při expanzi do dalších severoafrických zemí.

Za 26 let zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR na 186 podnikatelských misí do stovky zemí světa. Možnost vyjet spolu s předními představiteli státu do zahraničí a účastnit se byznysových jednání na nejvyšší úrovni za tu dobu využilo přes 4300 exportérů. Letos uspořádal Svaz průmyslu podnikatelské mise do Albánie, Vietnamu, Spojených arabských emirátů, Uzbekistánu, Maroka a Ruska.