Prezidenti Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dnes odeslali vládě České republiky tento otevřený dopis:

Vážený pane předsedo vlády, vážení místopředsedové, vážené ministryně a vážení ministři,

obracíme se na Vás naléhavě jako zástupci největších zaměstnavatelských svazů v ČR formou otevřeného dopisu s urgencí vnímání vážnosti aktuální situace a rizik pro další vývoj naší ekonomiky včetně dopadů do společenské stability. Již několik měsíců upozorňujeme na nutnost řešení ekonomické situace, rizika spojená s cenami a zajištěním dodávek energie a nutnost rychlých opatření i pro firmy. I přes řadu jednání není na naše výzvy ze strany MPO a vlády efektivně reagováno. To bohužel způsobuje velké napětí mezi firmami a rizika pro další ekonomický i společenský vývoj. Denně se na nás obrací další desítky firem nejen z naší členské základny potvrzující dopady hrozících negativních scénářů a požadují, abychom  vládě znovu zdůraznili vážnost situace a vyjednali taková opatření, která pomohou průmyslu v ČR překonat současnou, ale zejména z hlediska budoucího vývoje kritickou situaci.

Jak víte, naše kritické hodnocení situace jsme se zároveň vždy snažili doplnit návrhy na konstruktivní spolupráci a konkrétní opatření, z nichž některá z nich se podařilo se zpožděním realizovat a na řadě z nich se i nadále pracuje. Dosud ale bohužel nebylo učiněno například žádné opatření ze strany vlády pro firmy, které využívají plyn. Konkrétně nebyl dosud vládou schválen a EK notifikován program dle tzv. Dočasného krizového rámce určený cíleně pro firmy, na které ceny energie dopadly nejvíce. Opatření dle Dočasného rámce jsme považovali za nezbytné minimum, které po vzoru Německa a Francie – tedy pro určitou výši pomoci i bez podmínky provozní ztráty – mělo být již dávno přijato. Dnešní vyjádření ministra průmyslu zatím stále neznamená schválení programu vládou a tedy ani jasný termín spuštění přijímání žádostí pro firmy.

Chtěli bychom upozornit, že nálada ve společnosti a ve firmách se stále zhoršuje a nelze vycházet pouze z posledních známých účetních výkazů, ale i z opatření, které firmy musí činit a následných multiplikačních efektů do ekonomiky spolu s diferenciací dopadů na jednotlivé subjekty. Firmy se současně snaží učinit maximum opatření k tomu, aby udržely cash-flow pro další činnost. Využívají co nejvíce úsporných opatření, hledají investiční možnosti do alternativních technologií či provozní opatření.  Několikanásobně vyšší ceny energie ale i přes tato opatření ekonomiku firem zásadně ovlivňují.  Projevuje se to například omezováním resp. rušením plánovaných investic, omezeními provozu a s tím souvisejícími problémy v dodavatelských řetězcích. Pokud nebudou urychleně přijaty mimořádné kroky ze strany EU a ČR, růst cen bude znamenat vážné dopady pro ekonomickou a sociální stabilitu, včetně propouštění, další narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců a zhoršení nálady ve společnosti.

Nyní jsme v situaci, kdy se ceny energie dostaly mimo reálné možnosti průmyslových odběratelů, což si vyžaduje i mimořádné zásahy do stávajícího nastavení cenotvorby energie. Žádáme vás proto o urychlené předložení konkrétních opatření v této oblasti včetně možnosti zastropování cen energie s uvedením předpokladů, kompenzačních mechanismů a konkrétních propočtů jednotlivých modelů, a to jak pro řešení na úrovni EU, tak pro případné národní řešení, schválení programu pro firmy dle Dočasného rámce a přijetí konkrétních nařízení ke kurzarbeitu.

Chápeme, že s ohledem na otevřenost naší ekonomiky a roli řady okolních zemí v energetické politice, včetně kroků s negativními dopady pro ČR, by bylo nejvhodnější nalézt evropské řešení. Nicméně je třeba doručit konkrétní opatření co nejdříve. Pokud se nepodaří co nejdříve najít shodu mezi státy a jednání Rady dne 9. září nepřinese jasný harmonogram implementace konkrétního opatření, pak bude nutné přistoupit ke krajnímu národnímu řešení, které musí mít vláda v té době již připravena v podobě, který neohrozí dodávky energie a naší ekonomiku.

Nelze polevit ale ani v krocích ve vztahu k zajištění dodávek energie a urychleně dopracovat řadu dílčích opatření, včetně jasnější a transparentnější širší komunikace základních krizových scénářů, podmínek jejich průběhu a možných opatření a postupů v případě omezení dodávek.

Věříme, že naše slova budou vnímána konstruktivně a že naším společným cílem je maximální zmírnění vážných ekonomických a společenských dopadů. Jsme připraveni na konkrétních opatřeních spolupracovat a poskytnout náš expertní tým ke konzultacím.

S úctou

 

a

 

Celý otevřený dopis si můžete stáhnout také zde.

ČSÚ zpřesnil údaje o HDP za 2. čtvrtletí letošního roku. Celkový růst v tomto kvartále dosáhl meziročně 3,7 %. K meziročnímu vývoji HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které vzrostly o 6,2 %, a také výdaje vlády s téměř 2% meziročním nárůstem. V kladných hodnotách zůstal také mezičtvrtletní růst, který dosáhl 0,5 %. Významný podíl na slabších mezičtvrtletních výsledcích má pokles výdajů na spotřebu domácností i vlády.

Jak jsme již psali v komentáři k předběžnému odhadu, výsledek HDP za druhé čtvrtletí s hodnotou 3,7 % meziročního růstu HDP je v kontextu negativních zpráv spojených například s válkou na Ukrajině poměrně pozitivní. Za druhé čtvrtletí jsme se udrželi zhruba na úrovni tempa meziročního růstu v loňském roce.

Dosavadní vývoj ekonomických výsledků ukazuje, že pro letošní rok bude možné provést korekci naší jarní predikce „směrem nahoru“. První polovina letošního roku de facto navazovala na trend oživování z předchozího roku, kladnému vývoji pomohla i například velmi nízká míra nezaměstnanosti, odložená spotřeba z dob covidových lockdownů nebo vyšší míra úspor domácností. „Odhady pro letošní rok budou díky dosavadním výsledkům nakonec tedy příznivější, avšak na úkor výhledu na závěr tohoto a celého příštího roku, kdy se některé bariéry naopak teprve projeví. Kumulace překážek spojených zejména s vysokými cenami energie, nejistotou ohledně dodávek plynu nebo s celkově rychlým tempem inflace bude znamenat pro příští rok významnější korekci ekonomických odhadů směrem dolů a v úvahu budeme muset brát i zvýšené riziko krizových scénářů,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Uvedené bariéry se již projevují ve slabším mezičtvrtletním vývoji HDP za 2. čtvrtletí, kdy se například snížilo tempo růstu investic. Podniky se již řadu měsíců potýkají se skokovým zdražováním svých vstupů a vyšší ceny jsou nuceny promítat do cen svých produktů, což se jim ne vždy daří. Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a rovněž ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Bohužel se již objevují první případy firem, pro které mají a budou mít tyto problémy fatální důsledky. „Aktuální ceny energie budou představovat pro řadu firem vážné problémy, které se mohou odrazit napříč ekonomikou i společností. I proto je třeba přijmout rychlá mimořádná opatření. Pokud nedojde ke zvratu v cenách energií například mimořádným opatřením ze strany vlády, odrazí se to vážně i v ekonomické situaci domácností a firem,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rychlé tempo zdražování začíná ovlivňovat už i poptávku. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopnosti odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Tyto faktory mohou znamenat další náraz pro aktivitu firem a rozhodně nepřispějí k lepšímu ekonomickému výkonu v následujících měsících.

Přečtěte si komentář Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, k cenám energie a aktuálnímu pohledu a krokům SP ČR.

Situace je vážná. Vláda si musí uvědomit, že dopad cen energie na firmy musí být vyřešen co nejdříve. V opačném případě hrozí vážné škody a nezvratný sociálně-ekonomický dopad. Jako Svaz průmyslu a dopravy ČR proto aktivně a kriticky vystupujeme na všech jednáních s vládou a MPO. Děkujeme za všechny Vaše dotazy a příklady napříč odvětvími, které s námi každý den sdílíte a které nám následně pomáhají vysvětlovat vážnost aktuální situace, a to nejenom vládě, ale i v médiích (např. ČTK a Seznam Zprávy).

Cena energie je pro nás absolutní priorita. Využíváme všech našich kontaktů a jednáních na všech úrovních s cílem urgence potřeby přijetí urychlených i mimořádných opatření. Na jednáních zejména s MPO opakovaně zdůrazňujeme a budeme zdůrazňovat, že meziroční nárůsty cen elektřiny a plynu ohrožují konkurenceschopnost a pokud se nepřijmou adekvátní opatření, tak i existenci evropského a českého průmyslu. Vláda a MPO musí konkrétní návrhy věcně rychle představit a zahájit projednávání jejich implementace. Bohužel k posunům nedochází tak rychle, jak bychom si představovali a jak je nutné.

Pokračujeme i v pracích na snížení rizik spojených s dodávkami plynu. Jedná se např. o úpravu energetického zákona a příslušných vyhlášek, kde je například ve spolupráci s námi připravována další novela vyhlášky č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství, kam se podařilo zapracovat náměty, na které jste ve své praxi narazili (například bezpečnostní technologické minimum apod.). MPO jsme požádali o poskytnutí aktuálních krizových scénářů v případě přerušení dodávek plynu s popisem postupů a předpokladů, které bychom Vám mohli poskytnout. Posunuly se také (i díky našim/Vašim námětům) práce na vymezování tzv. nezbytných sektorů. Nadále nevzdáváme ani využití Dočasného krizového rámce. Urgujeme a dáváme konkrétní návrhy na kurzarbeit a připravovány jsou také úpravy programu podpory substituce technologií.

Dále mimo jiné apelujeme na rychlé svolání mimořádné rady pro energetiku a přijetí rychlého řešení ideálně na unijní úrovni, případně alespoň na národní. Pana ministra Síkelu jsme také pozvali v rámci BusinessEurope na jednání Výboru pro záležitosti průmyslu (IACO), na kterém zástupci evropského průmyslu očekávají od Česka, jako předsednické země Rady EU, diskuzi nad konkrétními návrhy řešení.

V našem tlaku nepolevujeme. Vláda musí přistoupit ke konkrétním řešením, o kterých Vás budeme následně informovat.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

V České republice se dlouhodobě setkáváme s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a také těžší situací ve vybraných mikroregionech. Firmy navíc vedle komplikací, kde sehnat kvalifikované i méně kvalifikované zaměstnance, v posledních měsících řeší i zdražování energie a dalších surovin, problémy s dodávkami řady komponent a také dopady inflace a obecné nejistoty o dalším vývoji. Dlouhodobě nepříznivou situaci na trhu práce navíc nevyřešil ani očekávaný příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto téma nepříznivé situace na trhu práce otevřel na setkání s novináři.

V souvislosti s válkou na Ukrajině získalo k 10. 8. v Česku víza k ochraně 409 363 lidí, z nichž více než třetinu tvoří děti. Práci si pak zatím našlo 101 000 ukrajinských uprchlíků. „Obecným problémem ale je, že nabídka volných pracovních míst obvykle nekoresponduje s kvalifikací a možnostmi uprchlíků. Většina z nich jsou ženy s dětmi. Dalším důvodem, proč se podařilo doposud zaměstnat jen necelou čtvrtinu uprchlíků, je, že jejich jazyková výbava stále ještě neumožňuje zcela využít jejich kvalifikaci. Velkou roli hraje také nejistota z dalšího vývoje války a případného návratu zpět do vlasti, což je samozřejmě pochopitelné,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VOLNÁ MÍSTA BY FIRMY NABÍDLY CIZINCŮM, NEDOSTATEČNÉ KVÓTY JIM TO ALE ZNEMOŽŇUJÍ  

V Česku jsou dlouhodobě nedostatkové profese, jako např. CNC obráběč, zámečník či nástrojář, které jsou firmy připraveny řešit zaměstnáním kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU za využití Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Ani po dlouhých měsících usilovné administrativní práce ale podniky obvykle nemůžou takového zaměstnance z ciziny najmout. Můžou za to nedostatečné kvóty na zahraniční pracovníky, které jsou navíc pouze pro vybrané státy, dále vysoká administrativní náročnost a dlouhý proces vyřízení zaměstnaneckých karet.

Konkrétním příkladem je tradiční strojírenský výrobce Ostroj Opava, který má řadu nových objednávek a možnost nabídnout zaměstnání například svářečům. Kvalifikovaných zaměstnanců je však na českém trhu nedostatek, který se ve firmě dále prohloubil odchodem ukrajinských mužů zpět do vlasti na začátku války. „K řešení situace jsme se postavili aktivně a zorganizovali výběrové řízení, tedy praktické zkoušky pro potenciální zaměstnance z Indie. Probíhaly jak v našem závodě, kam se nám podařilo za tímto účelem dostat indické pracovníky, kteří byli na projektech v Polsku, tak přes našeho obchodního partnera přímo v Indii prostřednictvím videokonference. Předvybrali jsme si takto potenciální zaměstnance, pro které jsme hned začali proces získání zaměstnaneckých karet. Ale od března tohoto roku jsme se nikam nepohnuli a vybrané pracovníky stále zaměstnat nemůžeme. To znamená, že máme problémy s plněním objednávek a tedy vytvářením ekonomické hodnoty pro náš podnik i společnost. Měsíčně tak přicházíme o tržby v objemu cca 5 milionů korun, tedy zhruba 60 milionů za rok. Dokud tuto situaci nevyřešíme, nemůžeme využít naši optimální výrobní kapacitu a alespoň částečně sanovat neúměrný růst cen energií,“ popisuje situaci Ladislav Botur, personální ředitel společnosti OSTROJ a.s.

V podobné situaci se nachází Věra Vávrová, zakladatelka společnosti VAVI, rodinného podniku založeného v roce 1990 vyrábějícího košile a firemní oděvy ve vlastních dílnách ve Vimperku a v Lysé nad Labem. „Před dvěma roky jsme začali budovat novou výrobní halu a nebudeme schopni využít její kapacitu, protože se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v textilním odvětví. V našem kraji mnoho místních lidí pracuje v sousedním Bavorsku. Začali jsme situaci sice řešit výrobou v zahraničí, ale kvůli zvyšujícím se nákladům na dopravu a problémům v dodavatelských řetězcích je toto řešení stále více komplikovanější. Snažili jsme se také zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. Překážkou je pro nás ale především chybějící podpora pro rekvalifikace a také podpora mobility mezi jednotlivými regiony u těch Ukrajinců, kteří chtějí v Česku zůstat. V našem kraji v tuto chvíli nejsou patřičně kvalifikované síly a zaučení na potřebnou úroveň trvá několik měsíců, které pro nás znamenají dodatečné náklady, jelikož z pohledu výroby je po tu dobu pracovník neproduktivní. Proto potřebujeme zaměstnat již kvalifikované pracovníky. Víme, že jsou například v Mongolsku, ale kvůli nízkým kvótám a zdlouhavému procesu nemůžeme stále problém vyřešit. Již téměř rok jsme v kontaktu s 10 kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU a za tuto dobu se nám nepodařilo dostat sem právě kvůli nízkým kvótám a dlouhým čekacím lhůtám ani jednoho z nich,“ říká Vávrová.

Situace ve společnosti VAVI není ojedinělá. V řadě zpracovatelských firem se zaměstnavatelé setkávají se situací, že potřební pracovníci v Česku nejsou. „Když pomineme dlouhodobý problém s učňovským školstvím a přípravou pro výkon vybraných profesí, tak se nám nabízí možnost většího zapojení ukrajinských uprchlíků, žen, a to alespoň ze střednědobého pohledu. Kdyby stát poskytl vybraným firmám dostatečnou cílenou podporu pro rekvalifikaci uprchlíků, kteří mají zájem se v Česku na nějakou dobu usadit, a k tomu aktivně podpořil jejich přemístění za vhodnými pracovními příležitostmi mezi kraji a městy, řada firem by nejenom vyřešila své problémy, ale zároveň pomohla i v integraci uprchlíků. Přestože na tuto skutečnost vládu upozorňujeme již od začátku války na Ukrajině, tyto programy stále neexistují a jediným řešením pro firmy je získávat pracovníky z třetích zemí, v čemž ale brání kvóty a zdlouhavý administrativní proces,” popisuje situaci a možná řešení Jan Rafaj.

STÁT SE NA NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ NA TRHU PRÁCE MUSÍ PŘIPRAVIT

Kromě navýšení kvót a zrychlení povolovacího řízení pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je také důležité, aby stát připravoval opatření a programy na předpokládaný nepříznivý vývoj na trhu práce. „Důraz je potřeba klást na rozvoj kompetencí a odpovídající nastavení rekvalifikací. Zejména u lidí, kteří jsou již ohroženi ztrátou zaměstnání a také s ohledem na aktuální vývoj, ale i z hlediska budoucnosti. S nástupem digitalizace, automatizace, ale i větším důrazem na ekologii vznikají a vzniknou nová povolání a kompetence. Je proto nutné rozvíjet stávající systémy jako NSK, NSP či Kompas. Ty jsou důležité i pro kvalifikované poradenství úřadů práce a zaměření rekvalifikací,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.            

Na první pohled paradoxně, nicméně, zcela logicky a legitimně je pro firmy také důležité, aby stát připravil a v případě potřeby realizoval i kurzarbeit. Ten doposud není notifikován ze strany Evropské komise a vláda také nemá připravená nařízení, která by měla v případě potřeby nastavit jeho spouštěcí mechanismus. Právě Svaz průmyslu a dopravy přijetí kurzarbeitu dlouhodobě prosazuje a sociální partnery upozorňuje na jeho absenci i na tripartitě. „Kurzarbeit vnímáme jako možnost zaměstnavatelů udržet si kvalifikovanou pracovní sílu, nikoliv jako prostředek pro řešení problémů hospodaření firem, toto jsou dvě oblasti, které je třeba oddělit. Je důležité mít spuštění kurzarbeitu připravené a schválené tak, aby ho šlo využít pro zcela neočekávané zásadní situace, jako jsou přírodní katastrofy či například neovlivnitelný nedostatek plynu,“ vysvětluje Jan Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR si půl roku od vypuknutí války cení toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině. Za to jí patří velké díky. Zároveň ale Svaz upozorňuje na to, že je nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Průmyslovým podnikům musí vláda pomoci zejména s cenami energií, které už ohrožují existenci některých firem.

Již první den války jsme za český průmysl a zaměstnavatele jednomyslně odsoudili kroky Ruska a jako hlavní prioritu stanovili starost o lidi. Vlna solidarity mezi firmami a jednotlivci byla obrovská hned od začátku. Již 3 týdny od začátku války se přes tři čtvrtiny námi oslovených firem aktivně zapojily do pomoci a tuto pomoc nadále nabízíme a poskytujeme přes naše dodavatelské firmy. Již v tu chvíli se ale ukázalo, že firmy zároveň čelí výraznému zdražování energie a surovin a že na rostoucí náklady budou muset reagovat. A pokud chceme pomáhat, musíme si udržet i ekonomickou pozici, a ne ji podceňovat. Mimořádnost cenových šoků u mnoha vstupů totiž může řadě sektorů podlamovat konkurenceschopnost.

FIRMY ZAČALY MĚNIT SVÉ CHOVÁNÍ JIŽ NA JAŘE

Zatímco v březnu více než polovina firem dopady na svůj provoz teprve vyhodnocovala, o měsíc později už většina z nich začala podnikat konkrétní opatření. Firmy kromě snižování provozních nákladů či úprav svých ceníků začaly měnit investiční plány a exportní strategii. Přestože většina firem preferovala a stále preferuje řešení dlouhodobá a pomocí systematických investic do energetických úspor nebo technologické a digitální transformace, trvající zdražování energie a k tomu se přidávající inflace situaci firem dále zhoršuje. Pokračující růst cen energie a rizika nedostatku zhoršují výhled firem. Navíc se k tomu přidává ochlazování poptávky, které limituje možnost promítat ceny vstupů a má tedy další dopad na hospodaření firem. Výhled je proto pro mnoho energeticky náročných firem nejistý. Řada těchto sektorů je navíc dodavatelem dalších firem, tudíž je nutné počítat s tím, že se dopady budou mezi jednotlivými odvětvími přelévat. 

RŮST Z PRVNÍ POLOVINY ROKU DÁLE POKRAČOVAT NEBUDE

Při pohledu na výkon české ekonomiky v první polovině tohoto roku vidíme navzdory nepříznivým okolnostem růst. Avšak řada odvětví již začíná stagnovat a zpomalovat, což naznačuje, že na český průmysl dopadá řada překážek v podobě vysoké inflace spojené i s rizikem budoucích dodávek některých surovin.

Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Tyto nejistoty začínají ovlivňovat také poptávku. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopnosti odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Pro další měsíce však přetrvává riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí.

DOPAD CEN ENERGIE NA FIRMY

Firmy se snaží na vysoké ceny energie reagovat. Investují do úspor energie, jak je to jen možné, pracují na zvyšování produktivity a snížení nákladů. Nárůst je ale tak velký, že musí aspoň částečně promítat zvýšené náklady do cen koncových produktů, a to následně vyvolává domino efekt, kdy tyto koncové ceny produktů ovlivňují další řadu zboží a služeb na trhu. Růst cen energie má fatální dopad především na firmy, jež k výrobě nutně potřebují velké množství elektřiny či plynu, které je velmi obtížně nebo nemožné nahradit, například na sklárny, výrobu keramiky, či slévárenství.

ČR NEVYUŽÍVÁ NÁSTROJŮ POSKYTNUTÝCH EU

Pokud by měla cena energie zůstat na stávající úrovni, tak dopad na konkurenceschopnost EU bude obrovský. Navíc ČR je jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Evropská unie umožnila poskytnout členským státům pomoc dle Dočasného krizového rámce. Několik zemí EU této příležitosti využilo, jako například Německo nebo Francie. Energeticky náročné firmy v těchto zemích mohou požádat o podporu formou dotací, které alespoň část navýšení pokryjí. Další státy nabízí pomoc formou zvýhodněných úvěrů či záruk. Díky tomu jsou v lepší pozici a naše firmy jsou oproti nim v konkurenční nevýhodě.

NEGATIVNÍ TRENDY NA TRHU PRÁCE

Trh práce se dlouhodobě potýká s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a přetrvávajícími komplikacemi při zaměstnávání cizinců způsobené současným systémem kvót a zdlouhavým vyřizováním žádostí. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a vysoké náklady na práci jsou jedním z hlavních faktorů omezujících růst firmy. Rigidní trh práce také vede k rychlejšímu růstu nominálních mezd, což je jedním z důvodů vyšších inflačních tlaků.

VÝZVY PRO VLÁDU

Tato vláda pracuje ve velice složité době. Pandemie Covidu a jeho dopady jsou ve společnosti stále aktuální a k tomu se přidávají přímé a nepřímé dopady války na Ukrajině – od potřeby poskytnout pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a samotné Ukrajině a přitom řešit rostoucí ceny energie, dodávky plynu a dalších surovin. Zvládnout tuto kombinaci není snadné. Velice si ceníme toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině, za to jí patří velké díky. Zároveň je ale nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Opatření v oblasti silniční daně a spotřebních daní u pohonných hmot byla bezpochyby správná, ale jsou spíše kosmetického rázu a firmám příliš nepomohla. Určitá opatření v oblasti elektřiny pak vláda přijala, ale například v cenách plynu, které často ohrožují i další existenci firem, žádné konkrétní řešení pro firmy stále není. Nutné je okamžitě zabezpečit prostředky a také dokončit a vyhlásit funkční program dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které ceny elektřiny a plynu významně dopadly.

PODPORA DIVERZIFIKACE EXPORTU

Zároveň je třeba také myslet na exportéry. V roce 2021 šlo téměř 2 % všech českých exportů do Ruska, 0,7 % na Ukrajinu a 0,2 % do Běloruska. Stát by tedy měl podpořit firmy v jejich snaze diverzifikovat své exporty do jiných destinací a zároveň podpořit ty firmy, které se snaží udržet své aktivity na Ukrajině, např. formou finančních záruk pro posílení likvidity podniků zasažených důsledky konfliktu a související energetickou krizí, dále finančními příspěvky, pobídkami, bezplatnými konzultacemi, využitím EU pomoci, jako např. přes Dočasný krizový rámec apod.

OBNOVA UKRAJINY

Aby se Ukrajina vrátila po invazi do standardů 21. století, bude klíčová především synchronizace, adresná a rychlá pomoc. Zajištění takovéto pomoci bude možné jen ve spolupráci s firmami, ať českými nebo zahraničními. Za SP ČR budeme usilovat o to, aby k vyjednávání zakázek docházelo v transparentním režimu a aby byly podmínky účasti nastaveny rovnoměrně. České firmy musí také dostat od státu stejnou institucionální a finanční podporu jako firmy z ostatních členských zemí EU, a to jak ve fázi přípravné, tak během samotné realizace.

POTŘEBA OTEVŘENÉ KOMUNIKACE A SPOLUPRÁCE

V této kritické době je také třeba, aby vláda měla na paměti své programové prohlášení a také všechny podněty, které k němu dostala od sociálních partnerů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě v této době se ukazuje, že co nejvíce otevřená a především obousměrná komunikace směrem k občanům i firmám je naprosto nezbytná. Je třeba komunikovat i obavy a rozdělit politickou diskuzi od podstaty problémů a říct i nepopulární zprávy dříve, než později.

SOUHRNNÝ KOMENTÁŘ

Dagmar Kuchtová, generální ředitelka, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

„Již první den války jsme za český průmysl a zaměstnavatele jednomyslně odsoudili kroky Ruska a jako hlavní prioritu stanovili starost o lidi. Vlna solidarity mezi firmami a jednotlivci byla obrovská hned od začátku. Již v tu chvíli se ale ukázalo, že firmy zároveň čelí výraznému zdražování energie a surovin a že na rostoucí náklady budou muset reagovat. A pokud chceme pomáhat, musíme si udržet i ekonomickou pozici, a ne ji podceňovat. Velice si ceníme toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině, za to jí patří velké díky. Zároveň je ale nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Určitá opatření v oblasti elektřiny pak vláda přijala, ale například v cenách plynu, které často ohrožují i další existenci firem, žádné konkrétní řešení pro firmy stále není. Nutné je okamžitě zabezpečit prostředky a také dokončit a vyhlásit funkční program dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které ceny elektřiny a plynu významně dopadly.“

Svaz průmyslu a dopravy ČR zveřejnil druhý díl podcastové série Signály Průmyslu. Věnuje se exportu a mezinárodnímu obchodu po vypuknutí války na Ukrajině. Nejen o tom, co ruská agrese znamená pro české firmy, které v regionu podnikaly, diskutují Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Martin Vosecký ze společnosti CATRO.

Po invazi Ruska na Ukrajinu je mezinárodní obchod a export ve zcela nové situaci. Firmy, které v Rusku, Bělorusku nebo na Ukrajině dlouhá léta podnikaly nebo tam měly obchodní partnery či dodavatele, se ze dne na den ocitly ve složité situaci. Umí se s ní sami vypořádat? Dokážou se přeorientovat na nové trhy? Jak jim může pomoci stát a Svaz průmyslu a dopravy ČR? Co vlastně probíhající válka pro zahraniční obchod znamená? A kam by v kontextu války a jejích dopadů měly směřovat další podnikatelské mise s podporou ústavních činitelů? Nejen na to se pokusí odpovědět druhá epizoda Signálů Průmyslu. Připravili ji pro vás Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Martin Vosecký ze společnosti CATRO.

Právě Lukáš Martin s Martinem Voseckým před lety ve Svazu průmyslu rozjeli sérii populárních kulatých stolů pro exportéry, která měla velký ohlas nejen u českých podnikatelů zabývajících se zahraničním obchodem. Teď se oba pánové coby odborníci na český export na scénu vracejí v nové epizodě Signálů Průmyslu. Ta vznikla opět v prostorách jednoho z členů SP ČR, společnosti T-Mobile, a to v podcastovně Magenta Experience Center na pražském Pankráci. 

Podcastová série Signály průmyslu je dostupná v běžných podcastových aplikacích, jako je Spotify, Apple Podcasts nebo Google Podcasts. Každý díl naleznete také na YouTube kanále Svazu průmyslu a dopravy ČR. Epizodu o exportu si můžete poslechnou zde:

Státní podpora kvůli vysokým cenám energií by měla být cílenější, a to jak pro průmysl, tak pro lidi. Plošné programy znamenají, že vláda utrácí víc peněz s menším efektem, řekl v rozhovoru pro deník Právo Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Volá i pro úpravě vyhlášky pro stav nouze v plynárenství. Níže si můžete přečíst celý rozhovor, který vyšel ve středu 17. srpna 2022 v deníku Právo.

Hodně se mluví o pomoci domácnostem v podobě tak zvaného úsporného tarifu. Méně se zmiňuje pomoc firmám. Potřebují ji?

Dopady cen energie ve firmách jsou vážné. Už dubnový průzkum ukázal, že pro dvacet procent z nich má nárůst cen elektřiny a plynu fatální dopad. Tehdy ještě neznaly skokový nárůst, který následoval a teprve přijde. Ten podíl dál roste. Na konci prázdnin bude plyn možná zajištěný, i když nevíme, zda pro všechny podniky. Ale jeho cena je naprosto fatální. Pokud u některých oborů něco neuděláme, nejsou schopny to zvládnout. To je třeba známý příklad pekařů, kde plyn dělá na výrobě chleba desítky procent.

Tím fatálním dopadem myslíte uzavření výroby?

Ano, buď uzavření proto, že nebude plyn, nebo tu pec vypnou dobrovolně, protože to bude ekonomicky neúnosné. Pokud od nich zákazník nekoupí chleba za osmdesát korun, tak co mají dělat? Energeticky náročné jsou i sklárny, keramika, výroba potravin, ale i kovovýroba a další obory. Společně s dalšími zaměstnavateli apelujeme na vládu, aby vysoké ceny energie pomohla řešit. Podařilo se prosadit odpuštění poplatku za podporované zdroje energie (POZE) od října a vyplacení kompenzací nepřímých nákladů. To částečně pomůže firmám pouze s cenami elektřiny. Firmy postižené vysokou cenou plynu na podporu nadále čekají.

Mluví se o dvou miliardách pro energeticky náročné podniky. Které to jsou? Stačí tolik peněz?

Za rok 2021 dostanou firmy například z odvětví ocelářství, chemie a papírenství necelých 800 milionů korun na kompenzaci ceny elektřiny kvůli vysoké ceně emisních povolenek. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) deklaroval, že zajistí vyplacení i v příštím roce ve výši dvou miliard. Jedná se o standardní opatření využívané v řadě zemí EU dlouhá léta. Cílem je zachovat konkurenceschopnost vybraných odvětví vůči konkurentům ze třetích zemí, kde tak vysoké emisní poplatky nejsou. Takže toto není nové opatření v reakci na vysoké ceny energie, navíc je to poměrně úzké, pro několik málo oborů. Ale jsme rádi, že vyplacení vláda stvrdila. Pokud se bavíme jen o příštím roce, dvě miliardy by měly stačit. Nicméně program by z našeho pohledu měl pokračovat dál.

Jak firmy reagují na energetickou krizi? Jak se za rostoucích cen a pod hrozbou nedostatku dodávek připravují na další měsíce, roky?

Firmy omezují spotřebu, odkládají se i plánované investice. Naopak ale rostou investice do úspor energie, lokální výroby obnovitelných zdrojů energie. To ovšem souvisí celkově i s trendem ozelenění průmyslu. Například Liberty Ostrava investuje do moderních pecí v ocelárně 8,6 miliardy korun, což je nejvyšší investice za několik posledních desetiletí. Vysoký nárůst cen energie nutí firmy alespoň částečně promítat zvýšené náklady do cen produktů. Výhled do dalších let je naprosto nejistý, záleží na tom, v jaké míře se státu a EU podaří zajistit alternativní dodávky plynu a jak se budou vyvíjet ceny energie obecně.

Je tu dostatečná podpora z vlády?

Říkáme současnému kabinetu, aby vytvořil individualizované programy pro konkrétní postižené segmenty nebo podnikatele. Jednáme o tom s vládou od května, doufali jsme, že do prázdnin to už bude, ale stále čekáme. Vláda opakuje chyby té předchozí, že vypisuje plošné programy. Což do určité míry chápeme, kvitujeme, že snižuje poplatky za POZE. Kabinet se bojí, že specifické programy budou administrativně náročné, či námitek orgánů kontroly hospodářské soutěže. Ale ty detailní programy opravdu potřebujeme. Třeba v Německu a Francii už programy podpory pro průmysl přijali. Řekli si, že některé segmenty na krizi mimořádně vydělávají, jiné mimořádně strádají, těm je třeba pomoci.

Jak jste připomněl, některé obory na krizi vydělávají. Co říkáte úvahám zdanit mimořádné zisky?

Pochopitelně nebudeme volat po tom, aby nás víc zdanili. Musíme ale i jako průmysl přiznat, že tady jsou obrovské disproporce v ziskovosti a některé firmy vydělají výrazně víc, než je obvyklé. To je energetika i firmy v oblasti energetické infrastruktury, jede zbrojní průmysl.

Jakou známkou byste hodnotil dosavadní působení vlády směrem k průmyslu a dopravě?

Žádnou známku dávat nebudu. Ale oceňujeme vládu, jak zareagovala na začátku krize, byla jednotná, udělal se tady kus práce. I díky tomu máme na trhu práce zaměstnaných sto tisíc ukrajinských uprchlíků, to je pozitivní. Vládě vyčítáme, že není schopná hledat zúžené dotační programy pro nejvíce postižené, tím utrácí víc peněz s menším efektem. Dostávají je i ti, kteří je nepotřebují tolik. A to jak u domácností, tak u firem. To se vládě úplně nedaří.

Kde jsou další bolavá místa?

Také vláda říká, že plynu mají zajištěno dost, ale nikde jsme to jako průmysl neviděli na papíře. V případě nouze by platila vyhláška o stavu nouze v plynárenství. Ta potřebuje upravit, aby vnímala složitost technologií. Nejsme je schopni vypnout přes noc, jinak škoda bude násobná. Zákon pokrývá jenom kritickou infrastrukturu, ta je velmi úzká. Vládě se během dvou let během covidu nepovedlo dodefinovat související segmenty nezbytné pro chod společnosti. Tam by měly patřit například ocelárny, které mají nebezpečné provozy, ty je třeba energeticky zajistit. Nebo obalový průmysl, bez kterého nezajistíte dodávky značného množství potravin. Je to nedotažené, nikdo to s námi neprojednal.

Základní sazba ČNB je na sedmi procentech. Mají z toho firmy těžkou hlavu?

Nedávné rozhodnutí ČNB ponechat stabilitu úrokových sazeb vnímáme z pohledu firem pozitivně. Z hlediska byznysu jsou náklady na financování největší průšvih pro malé české firmy, které nedosáhnou na eurové úvěry. Pokud soutěží na globálních trzích, tak jsou cenou peněz obrovsky znevýhodněné. Jinak dnes to motivuje firmy využívat euro v platebních a finančních vztazích, které dříve nebyly.

Co firmy a téměř osmnáctiprocentní inflace, jak se s ní potýkají?

Myslím, že v ČR ji nezvládáme úplně dobře. Na západ od nás vidíme trend, že firmy omezují projekty. U nás spíš ještě víc nakupují s obavou, že to pak bude dražší. Tím pomáháme tu spirálu roztáčet. Můj osobní názor, jak vidím ceny našich dodavatelů, je, že využívají situace k narovnání historických cen nebo i posílení marží. Dokud budeme ochotni akceptovat výrazně vyšší ceny, tak inflaci jen pomáháme.

Poukazujete za svaz i na to, že ČR pořád ještě nemá přijatý kurzarbeit. To je opatření na udržení zaměstnanosti, zjednodušeně, pracovníkům se zkrátí mzda a část doplatí stát. Vláda minule s návrhem narazila v Bruselu, přitom v Německu s tím problém nemají…

Od začátku jsme kritizovali, že základní filozofie není dobrá. My jsme kurzarbeit udělali tak, že pro každou krizi ho vláda spustí a nastaví specifická kritéria. Zatímco v Německu je kurzarbeit spuštěný stále, a kdo naplní podmínky, tak na něj dosáhne. Díky tomu to není v rozporu s hospodářskou soutěží. Evropská komise (EK) nám řekla správně, že to máme špatně nastavené, a pokud se budou podmínky definovat až v nařízení vlády, tak chce každé schvalovat. Nyní jsme navrhli vládě, aby s EK předjednala situaci, že pokud bude vypnutý plyn a některé provozy budou musí zavřít, bude pro ně platit kurzarbeit. Aby se pak neztrácel čas.

Žádá teď více lidí vyšší mzdy kvůli rostoucím nákladům domácnosti? Jak letos firmy přidávají – a budou?

Podle pravidelného šetření svazu s ČNB firmy očekávají, že budou letos zvyšovat mzdy přibližně o 4,8 procenta. Byť vysoké inflační a mzdové tlaky mohou výsledné hodnoty tlačit výše, bude to velmi různorodé v jednotlivých sektorech a firmách. I podle toho, jak na podniky dopadají negativní faktory spojené se situací na Ukrajině či cenami energie. Tempo růstu mezd však letos bezpochyby nedosáhne na očekávanou míru inflace. Firmy si plošné přidávání v její výši prostě dovolit nemohou. Třeba u nás ve firmě odbory začaly vyjednávat už přes léto. Napětí cítíme, jsou podniky, které místo zvyšování mezd dávají různé příspěvky, bonusy navíc. Zas tu bude disproporce, když v některých segmentech mají firmy horentní zisky, budou přidávat nějakým tempem, a vedle toho jejich zákazník bude úplně na hraně a nebude moci přidávat ani třetinu toho.

Svaz spolu s odbory volá po mimořádné tripartitě. Co bude tématem?

Jsou body, kde se s odbory shodneme, například chceme vědět, jak to bude s energiemi a podpůrnými programy pro nejvíce postižené domácnosti a firmy. Chceme též dotáhnout kurzarbeit a připravit si nějaký vzor, kdyby bylo nejhůř. Pak jsou věci, kde si naproti nepůjdeme, protože odbory určitě budou chtít, aby mzdy rostly na úrovni inflace nebo i víc. Na tom se shodnout nemůžeme, to by ekonomicky ani tomu celému problému neprospělo.

Odbory žádají navýšit veřejné platy, jinak hrozí až stávkou. Téma sociálního smíru přichází v poslední době častěji na přetřes. Podaří se ho udržet?

Sociální smír vidíme i za nás jako svaz a zaměstnavatele jako velice důležité téma. Snažíme se maximálně diskutovat se všemi sociálními partnery. Že se tři strany tripartity většinově na něčem neshodnou, je realita, ale není to důvod sociální dialog omezovat. Myslím, že nepokoje nepřinesou nikomu nic dobrého, ani zaměstnancům. Předpokládám ale, že na podzim politicky motivované sociální nepokoje budou. Odbory už to oznámily. I z toho důvodu, že tu máme kandidaturu nejvyššího zástupce odborů na prezidenta. Těžko se to rozlišuje, trochu to tomu jednání škodí.

Ceny průmyslových výrobců se v červenci meziročně zvýšily o 26,8 % (v červnu o 28,5 %). Jedná se o jedny z nejvyšších hodnot v historii ČR. Velmi mírné snížení tempa meziročního růstu a meziměsíční růst o 0,3 % však naznačují, že by se inflační tlaky přeci jen mohly začít pomalu snižovat.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energie o 54,5 %. Nejvíce zdražila elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch, a to o 49,8 %. Dále výrazně rostly i ceny chemických látek a výrobků o 47,1 %, těžby a dobývání o 30,4 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 23,8 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se pak zvýšily o 22,2 %.

Další výrazný meziroční nárůst cen průmyslových výrobců je dán zejména současnou energetickou krizí, jelikož ceny ve skupině průmyslových výrobců bez energie se meziročně zvýšily „pouze“ o 18,0 %. Bohužel se ale současná situace kolem elektřiny a jejích cen v srpnu dále komplikuje, takže i v za tento měsíc očekáváme, že tento ukazatel neklesne a udrží si výrazně vysoké hodnoty.

Za nárůstem cen průmyslových výrobců bez energie stojí předchozí narušení dodavatelských řetězců během pandemie. Vzniklé problémy dále umocnila válka na Ukrajině. Z důvodu nejistých dodávek podniky již řadu měsíců platí za vstupy do výroby skokově vyšší ceny, které jsou nuceny promítat do cen svých produktů, což se jim ne vždy daří v plné míře. Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj.

Objevují se však náznaky, že inflační tlaky začínají pomalu slábnout. Dle červencového Indexu nákupních manažerů za ČR se tempo růstu nákladů firem zvolňuje již čtvrtý měsíc v řadě, stejný Index v rámci eurozóny hlásí snížení zpoždění dodávek a pokles inflačních tlaků kromě sektoru energie. Indikátorem zlepšení může být i vývoj cen některých významných kovů (měď, cín nebo hliník) na světových trzích nebo pokles cen kontejnerové přepravy po mořích.

Dosavadní inflace spojená především s problémy na straně omezené nabídky naráží na své limity i z důvodu postupného zvolňování poptávky. Z výše zmíněného Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopností odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Dopady dřívějšího globálního nabídkového šoku by mohlo utlumit i očekávané ekonomické zpomalení.

Pro další měsíce však přetrvává riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí. Vývoj v této oblasti však bude ale záležet na mnohých neznámých, např. na nejistotách spojených s vleklým ukrajinsko-ruským konfliktem.