Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podporuje přijetí novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh sice není dokonalý, ale umožní zavést nový produkt EGAP PLUS, který by měl pomoci firmám vyrovnat se s ekonomickými dopady války na Ukrajině. Svaz současně upozorňuje, že novela nenaplňuje dlouhodobě vytyčené cíle, kam by měla podpora exportu směřovat. Proto také Svaz požádal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby podpořil iniciativu založení pracovní skupiny, která se bude společně s podnikateli a všemi zainteresovanými stranami podílet na dalším vývoji koncepce exportu se státní podporou.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje aktuálně navrhovanou změnu zákona a její urychlenou implementaci především s ohledem na rychlé přijetí programu EGAP PLUS. „Je zásadní, aby mohly české firmy co nejdříve využít připravovaný program záruk EGAP PLUS na základě Dočasného krizového rámce. Podniky například z Německa nebo Polska již mají pomoc k dispozici několik měsíců. Proto je nutné podpořit i české firmy, které byly závažným způsobem zasaženy ekonomicko-politickou situací v důsledku agrese Ruska proti Ukrajině a následným přijetím sankcí ze strany EU. České firmy musí zůstat nadále konkurenceschopné a využívat systému státní podpory exportu podobně jako firmy z dalších zemí EU,” říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dočasný krizový rámec pro opatření státní pomoci na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01) schválila Evropská komise 23. března 2022. Jeho platnost je omezena pouze do 31. prosince 2022. Svaz průmyslu proto upozorňuje, že je nezbytné urychlit práce na předložení zákona a legislativním procesu jeho přijetí, aby nabyl účinnosti co nejdříve. Proto podporuje, aby se program držel obecného vymezení. Zkušenosti s programy záruk v souvislosti s pandemií Covid-19 ukazují, že by flexibilnější znění zákona bez taxativního výčtu veškerých nabízených produktů pro firmy pomohlo rychlejší implementaci krizových programů.

NOVELA ZÁKONA UMOŽNÍ POSÍLIT LIKVIDITU FIREM ZASAŽENÝCH KRIZÍ A TAKÉ INVESTICE

Připravená novela také umožní podporu firem v oblasti růstu exportního potenciálu, ne jen v případě jednotlivých exportních smluv a transakcí. „To je prvek, po kterém dlouhodobě voláme, aby podpora státu byla cílena komplexně, ne pouze vázána na jednotlivé konkrétní exportní kontrakty, a vytvářela tak pro české firmy podnikatelské prostředí podobné tomu, jaké mají k dispozici firmy z dalších zemí EU,” vysvětluje Radek Špicar.

Aktuálně mohou ČEB a EGAP podporovat pouze exportní transakce, které jsou spojeny s prokazatelnou existencí smlouvy o vývozu, ale neumí podpořit růst exportního potenciálu firem (investice, modernizace, zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, atd.). Navrhované rozšíření zákona o pojem exportně orientovaných podniků nabídne možnost získat podporu státu v oblasti růstu vývozního potenciálu, mezinárodní konkurenceschopnosti a získávání nových vývozních kontraktů díky komplexnějšímu přístupu státní podpory, a to skrze financování např. investic a modernizace výrobních kapacit, materiálového předzásobení, včetně strategického nákupu surovin či snížení energetické náročnosti a zvýšení ekologizace výroby.

Svaz průmyslu u současné novely požaduje snížení administrativní náročnosti pro žadatele. „Chceme proces žádosti o podporu pro firmy co nejvíce zjednodušit. Exportéři by měli vyplňovat jen ty nejnutnější údaje a vše by mělo probíhat pouze digitálně. Není přece nutné vyplňovat informace, jako je například výše obchodního majetku. Ty je exportní banka povinna si získat sama, a dokonce snáze než žadatel, a může je překontrolovat v rámci pro ni platných pravidel. Jako nutné by tak bylo uvést jen identifikační údaje vývozce a zahraniční osoby, jíž je úvěr poskytován, předmět a hodnotu vývozního úvěru,” říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PODPORA EXPORTU VYŽADUJE VĚTŠÍ ÚPRAVY

Svaz průmyslu vnímá současnou novelu jako nutné krátkodobé řešení, nikoliv jako funkční koncept pro úpravu efektivní podpory českého exportu. Proto prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák odeslal ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi dopis, ve kterém zdůrazňuje požadavek na vznik pracovní skupiny při MPO za účasti ČEB, EGAP, zástupců komerčních bank a podnikatelských asociací k řádné novelizaci zákona č. 58, případně k návrhu nového zákona.

Dobrovolný závazek členských států EU snížit spotřebu zemního plynu o 15 % znamená pro ČR snahu uspořit asi miliardu kubíků na úrovni celé ČR. Pokud se to podaří, předejdeme omezování dodávek a tedy i výroby.

Na konci července na zasedání mimořádné Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku schválili ministři členských států EU návrh Komise dobrovolný závazek uspořit 15 % plynu před nadcházející zimou. Debata to dle dostupných informací nebyla jednoduchá. Mezi členskými státy EU jsou značné rozdíly ve využívání plynu, jejich závislosti na Rusku a propojenosti a využitelnosti plynárenské infrastruktury. Proto řada států s navrženým zněním nesouhlasila a do finálního návrhu se dostalo několik výjimek. Státům se taktéž nelíbil původní návrh Komise, že v případě vyhlášení krizového stavu Komisí se z dobrovolného cíle stane cíl závazný. Budou to nakonec členské státy, které o případném vyhlášení celounijní krizové situaci mohou rozhodnout.

Česká republika se tedy bude snažit v příští topné sezóně uspořit alespoň 15 % zemního plynu oproti průměrné spotřebě za předcházejících 5 topných sezón. Cíl 15 % úspory plynu platí pro celou ČR, nikoliv pro jednotlivá odběrná místa. Referenční období pro potřeby výpočtu požadavku je definováno jako spotřeba zemního plynu od 1. srpna do 31. března za roky 2017-2022. Výpočet neuvažuje chladné a teplé zimy. Co to znamená konkrétně? Dle dat Eurostatu je průměrná spotřeba plynu v ČR daných obdobích 6,9 mld. m³, bude tedy potřeba uspořit 1 mld. m³ a dostat tak spotřebu v nadcházející topné sezóně ideálně pod 5,9 mld. m³. (pozn.: Českou republikou využitelná výjimka v podobě nezapočtení neenergetického užití zemního plynu do výpočtu závazku prakticky nehraje roli.) To je ještě o 13 % níže než v poslední sezoně 2021-2022, do které se již promítly vysoké ceny energie z podzimu 2021, ale již jen okrajově situace po ruském útoku na Ukrajinu.

Graf 1 Data Eurostat, zpracování vlastní se znázorněním orientačního cíle pro sezónu 2022-2023.

Snaha ušetřit 15 % má za cíl pomoci před zimou dostatečně naplnit zásobníky a díky jejich naplněnosti snížit rizika spojená se závislostí na dodávkách z Ruské federace. Případné vyhlášení stavu nouze na evropské úrovni by znamenalo, že cíl 15 % by se stal pro členské státy závazným. Do povinných úspor by se započítaly všechny již dosažené dobrovolné úspory, a pokud stát naplnil své zásobníky plynu k 1. listopadu nad 80 % kapacity, i veškerý plyn uložený v zásobnících nad touto hranicí. Pokud by se ČR, ale i jiným členským státům nedařilo 15 % uspořit na dobrovolné bázi, a došlo by k přerušení dodávek z Ruské federace, mohlo by dojít k omezení dodávek, kdy by provozovatel přepravní soustavy vyhlásil stav předcházení stavu nouze, stav nouze v plynárenství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo mimořádný stav nouze. To by znamenalo aktivaci odběrových stupňů podle závažnosti situace a postupné nucené omezování až přerušení dodávky plynu a tím i omezování výroby. Jako první by byly zasaženy výrobny elektrické energie z plynu – tedy plynové elektrárny Počerady a Vřesová. Už toto opatření by v kombinaci s dobrovolnými úsporami firem mělo stačit na splnění cíle

Za první dva kvartály statistici meziročně evidují pokles spotřeby plynu očištěný o vliv počasí o 15 % ve všech kategoriích odběru a instalační firmy hlásí nebývalý zájem o úsporná řešení a montáže fotovoltaických panelů. Hodí se dodat, že celková spotřeba plynu v roce 2021 byla v ČR nejvyšší za posledních 10 let a meziroční úspora není to samé, co úspora proti průměru. Řadě dalších úspor nicméně brání i platná legislativa, která stanovuje například minimální a průměrné teploty pro vnitřní prostory budov. Tento námět Svaz průmyslu vznesl již při prvních jednáních k plynové krizi s MPO na jaře. Ušetřit by se tak dalo na vytápění kanceláří, hal i učeben. V tomto ohledu oceňujeme, že MPO již pracuje na změně příslušné legislativy, která by umožnila vytápět na nižší teploty. Obecně se totiž uvádí, že každé snížení vnitřní teploty o 1°C znamená snížení spotřeby o 6-7 %.

Je úkolem MPO a vlády najít další vhodná úsporná opatření a zapojit do dobrovolných úspor všechny sektory, aby úspory stačily k dosažení cíle a společně se zajištěnými dodávkami plynu mimo Ruskou federaci a naplněnými zásobníky plynu, nebylo nutné přistoupit k vyhlašování žádných odběrových stupňů a omezování výroby. MPO vyzvalo k úsporám ve veřejných budovách a dle svých možností šetří i firmy. a to zejména kvůli vysokým cenám energie, které řadu firem dostaly do ekonomických problémů. Pro stát musí být priorita dočasná podpora podle pravidel Dočasného krizového rámce nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti. V okolních zemích vlády v rámci Dočasného krizového rámce podnikům s cenami energie pomáhají.

Již čtvrtým rokem mapujeme situaci o stavu digitální transformace firem a implementaci technologií Průmyslu 4.0 v podnicích. Rádi bychom vás proto požádali o spolupráci a zapojení se do aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jeho výsledky nám dávají jedinečný vhled do uvažování firem o digitální transformaci, důležitosti tématu a pokroků, které v této oblasti dělají. Data z průzkumu také pomáhají směřovat naše aktivity a využijeme je při jednáních s vládou o nastavení programů na podporu digitalizace a transformace firem.

Letos se v dotazníku vedle sebehodnocení firem směrem k naplňování cílů digitální transformace a Průmyslu 4.0 zaměřujeme také na dopad růstu cen energie a dalších faktorů, přímo i nepřímo spojených mj. s válkou na Ukrajině.

• Průzkum prosím vyplňujte do pátku 26. srpna 2022 zde. Jeho vyplnění zabere kolem 15 minut.

Velmi nám pomůže, pokud průzkum vyplníte, i když se Průmyslu 4.0 nevěnujete. Získáme tak ještě přesnější přehled o stavu implementace. Pomocí výsledků chceme také téma digitální transformace více mediálně zviditelnit. Hlavní závěry představíme v rámci našeho podzimního Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

V případě dotazů k průzkumu se prosím obracejte na kolegu Ondřeje Ševčíka ze Sekce komunikace (osevcik@spcr.cz).

Děkujeme!

Průmyslová produkce za červen vzrostla meziročně reálně po očištění pracovních dní o 1,7 %. Zůstala tak již druhý měsíc za sebou v kladných číslech. Samotný zpracovatelský průmysl vzrostl o 1,2 %. Výsledky jsou relativně pozitivní, kladné meziroční výsledky vykázalo např. odvětví výroby motorových vozidel (15 %), ostatních dopravních prostředků a zařízení (9,7 %), farmaceutických výrobků (30,2 %) nebo výroby a rozvod elektřiny, plynu a tepla (6,1 %). Výraznější meziroční pokles naopak zaznamenala výroba a zpracování kovů (-12,1 %) kovových konstrukcí (-8 %), výroba strojů a zařízení (-8,6 %) nebo zpracování dřeva (-20,2 %).

I přes relativně pozitivní meziroční výsledky, například i díky zlepšení situace v automobilovém odvětví, ovšem průmyslová produkce meziměsíčně stagnovala. Meziměsíční pokles zaznamenal již podruhé za sebou např. chemický sektor nebo hutnictví. Údaje za červen naznačují, že na český průmysl dopadají kumulované překážky v podobě vysoké inflace spojené i s rizikem budoucích dodávek některých surovin. Právě růst cen materiálů a surovin a rovněž ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Firmy se snaží reagovat na aktuální výzvy a najdeme i sektory, kterým se relativně daří. Ale například energeticky náročné firmy, které nemají takový prostor promítnout zdražování energie do cen svých produktů, mají problémy a pro některé to může mít i fatální následky.

Výše uvedené nejistoty dříve spojené především s problémy na nabídkové straně – tj. s důsledky předchozího narušení dodavatelských řetězců – nyní začínají postupně omezovat investice, ale i poptávku. Navzdory solidnímu meziročnímu růstu nových průmyslových zakázek dle ČSÚ je ale nutné brát budoucí výhled s rezervou. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je například patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopností odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB. V neposlední řadě klesá poptávka v klíčových ekonomikách, mj. v Číně či v Německu. Zhoršený odbyt do zahraničí se pak dříve či později promítne i v české exportně orientované ekonomice.

Druhá polovina roku se bude odvíjet od dopadů bariér, kterým průmysl aktuálně čelí. Přetrvává i riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí. Vývoj v této oblasti bude záležet na mnohých neznámých, například na nejistém vývoji války na Ukrajině. Je ale patrné, že ekonomika bude zejména v závěru roku ochlazovat, což již teď naznačuje nepříliš silné tempo mezičtvrtletního růstu HDP za 2. čtvrtletí ve výši 0,2 %.

Komentář prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka k výsledkům průmyslu za červen naleznete zde.

Česká národní banka nechala na dnešním zasedání (po devíti zvýšeních za sebou) úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba zůstala na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. První jednání ve složení nové bankovní rady znamená částečný obrat v dosavadním kurzu měnové politiky. Nový guvernér Aleš Michl ostatně již dříve naznačil, že namísto vyšších úrokových sazeb chce spíše posílit kurz české koruny.

ČNB nyní reaguje na vysokou inflaci, která je rekordní za posledních 30 let a násobně překračuje původní odhady řady institucí, včetně prognóz samotné ČNB. Meziroční míra růstu spotřebitelských cen dosáhla za červen 17,2 % a ještě vyšší čísla jsou patrné např. z Indexu cen průmyslových výrobců, který za stejné období stoupl o 28,5 %. Výrazně rostou zejména ceny energie, pohonných hmot či potravin. Ačkoliv např. podle aktuálního Indexu nákupních manažerů za ČR i za eurozónu hlásí firmy zmírnění tempa růstu nákladů, inflační tlaky rozhodně nejsou u konce.

Rychlost zdražování představuje vážný problém jak pro spotřebitele, tak pro firmy. Podniky dle aktuálního šetření (společné šetření SP ČR a ČNB za 2. čtvrtletí 2022) považují růst cen materiálů a surovin a ceny energie za nejzávažnější bariéry svůj pro další rozvoj. Inflace a další nejistoty např. v důsledku vypuknutí války na Ukrajině také začínají pomalu ochlazovat poptávku, což je patrné mj. z posledních konjukturálních průzkumů (pokles sentimentu spotřebitelů popáté v řadě) nebo z opatrného výhledu budoucích zakázek.

ČNB se v předchozích měsících snažila zamezit inflaci navýšením úrokových sazeb, které jsou nyní rekordní od roku 1999. Je však otázkou, jak účinný nástroj je „úrokový kanál“ měnové politiky. Aktuální cenový vývoj je z velké části zaviněný mezinárodními nabídkovými vlivy, zejména předchozím narušením dodavatelských řetězců, které nemá bankovní rada možnost výrazněji ovlivnit. Ve světle nynějších překážek by další zvýšení úrokových sazeb představovalo pro firmy dodatečné náklady na úvěrové financování. Úrokové sazby u nových úvěrů nefinančním podnikům dosáhly za červen 7,9 %, což je nejvíce v historii měření statistik ČNB.

Na začátku července přebrala Česká republika štafetu od Francie a po dobu půl roku vede Radu Evropské unie. „Vláda, odbory i zaměstnavatelé musí v těchto měsících táhnout za jeden provaz. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví zásadní událost,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Máte už za sebou více než půl roku jednání tripartity s novou vládou. Jak je zatím hodnotíte?
Jsem velice rád, že předseda vlády a jednotliví ministři pochopili význam sociálního dialogu a spustili tripartitu. Je to důležité i vzhledem k válečné situaci na Ukrajině. Musím říct, že jednání tripartity zatím fungují přesně podle jednacího řádu. Předseda vlády ví, jaké kdo má na tripartitě právo a jak dlouho může mluvit, takže zatím to funguje opravdu velmi dobře.

Na konci minulého roku jste říkal, že do jednání tripartity se musí vrátit řád. Podařilo se ho tedy znovu nastolit?
Na celostátní úrovni se neřád podařilo změnit v řád a tripartita funguje, jak má. Nejsem si ovšem úplně jistý, jestli stejně dobře funguje tripartita v krajích. Sám se účastním zasedání tripartity v Olomouckém kraji a tam funguje skvěle. Ale v některých regionech bude potřeba její jednání určitě pozvednout.

Jak těžká práce tripartitu v druhé polovině roku 2022 čeká?
Během předsednictví v Radě EU nás čeká nesmírně těžká práce. Budeme, doufám, všichni tahat za jeden provaz a hájit zájmy a postoje nás všech. Od vlády, přes odbory až po zaměstnavatele. Zároveň samotný dialog mezi námi, vládou a odbory musí být v těchto těžkých chvílích pravidelný a častější. Z hlediska prestiže naší země je předsednictví v Radě EU zcela zásadní událost.

Velkým problémem je i inflace. Jak moc může v následujících měsících ohrožovat českou ekonomiku?
Řešení inflace je velká výzva. Pokud bychom se dostali do stagflace, bude to průšvih. Protože jestli neporoste ekonomika a inflace bude kolísat kolem 15 procent, mohlo by to znamenat i určitou sociální nespokojenost nebo sociální problémy. A to je to nejhorší, co by nás v době válečného konfliktu a předsednictví v Radě EU mohlo potkat. Vláda bude muset bedlivě sledovat vývoj i v jednotlivých odvětvích české ekonomiky. Jestli hospodářský růst spadne k nule nebo se dokonce dostane pod ní, tak to bude špatně a budu vládě vyčítat, že některé věci mohla udělat rychleji a důkladněji.

Na dubnové tripartitě se i s ohledem na rostoucí inflaci hodně probíralo slovní spojení sociální smír. Jak ho v současné situaci udržet i nadále?
Bude to hodně složité. Čeká nás všechny náročné období. Už před válkou na Ukrajině rostla inflace, ceny energií a surovin, samotný konflikt situaci ještě zhoršil. Speciálně v České republice se k tomu všemu přidávají různé dezinformace, které náladu ve společnosti ještě vyostřují. Udržení smíru mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládou je přitom pro fungování demokratické společnosti klíčové.

Můžou sociální partneři přispět k tomu, aby vliv dezinformací na českou společnost byl co nejmenší?
Určitě by tomu pomohla větší informovanost. Vláda by měla častěji informovat veřejnost o tom, jaké kroky a opatření vzhledem k aktuální situaci chystá. Vím, že kabinet Petra Fialy oproti předchozí vládě zvolil jinou strategii a nechce moc zveřejňovat dopředu něco, na čem se ještě neshodl. Jenže to na druhou stranu dává prostor různým spekulacím nebo dokonce dezinformacím. I z našich průzkumů víme, že firmy si dopadů dezinformací na své zaměstnance začínají všímat. Jako sociální partneři bychom tedy měli být otevřenější a s veřejností více a otevřeněji komunikovat. Část společnosti by to určitě mohlo uklidnit. Koneckonců, ve Svazu průmyslu od začátku války na Ukrajině firmám pravidelně přinášíme přehled všech dopadů a opatření, o kterých s vládou a úřady jednáme. A od firem víme, že takovou službu oceňují.

(Václav Rokyta)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2022. Celé číslo si můžete přečíst ZDE. 

Dle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 3,6 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziroční růst byl podpořen domácí poptávkou a z pohledu sektorů například obchodem, dopravou či ubytováním a pohostinstvím.

„Ekonomické výsledky za první polovinu roku s hodnotou 3,6 % meziročního růstu HDP jsou v kontextu negativních zpráv spojených například s válkou na Ukrajině poměrně pozitivní. V podstatě jsme za druhé čtvrtletí zhruba na úrovni tempa růstu v loňském roce, které ekonomika dokázala ještě udržet,“ komentuje předběžný odhad Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Důležitý je i mezičtvrtletní výsledek, který také ještě udržel kladnou hodnotu.

„První polovina letošního roku zůstala například z pohledu poptávky a zakázek vcelku solidní. Odkládaná spotřeba z dob covidových, nízká míra nezaměstnanosti, naspořené prostředky či vyšší příjmy domácností z předešlých let patřily mezi pozitivní faktory. Kumulace bariér růstu, doplněná o velmi vysoké ceny energie a inflaci celkově, či rizika dodávek, ale signalizuje nutnou opatrnost ve výhledu a postupné očekávání zpomalování růstu nejen české ekonomiky. Dopady současných nejistot jsou velmi různorodé napříč odvětvími i podniky. Firmy se snaží reagovat na aktuální výzvy a najdeme i sektory, kterým se daří. Například energeticky náročné firmy, které nemají takový prostor promítnout nárůsty cen energie do cen produktů, ale mají problémy a pro některé to může mít i fatální dopady. Dlouhodobé překážky jako zpoždění v dodávkách vstupů nebo nedostatek pracovníků doplňuje i vysoká míra inflace spojená s vysokou nejistotou, což se bude postupně stále více odrážet také na poptávce domácností či v investiční aktivitě firem,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Zhoršení v poptávce naznačují například i konjunkturální průzkumy či výsledky šetření Svazu průmyslu a dopravy s ČNB ve 2. čtvrtletí 2022 mezi nefinančními podniky. „Navzdory kumulaci několika bariér v ekonomice zůstala domácí i zahraniční poptávka v první polovině roku poměrně silná. Další výhled je ale nejistý, o čemž svědčí například mírně negativní očekávání vývoje zakázek pro konec tohoto roku. Podle našeho společného šetření s Českou národní bankou nejistoty nepřispívají ani investiční aktivitě v následujících měsících. Přestože firmy převážně chtějí investiční aktivitu minimálně v nominálním měřítku zvyšovat, přibývají podniky, které omezují nebo očekávají omezení investic,” komentuje Bohuslav Čížek. Konkrétní výsledky našeho šetření najdete zde.

Dosavadní překážky např. v podobě předchozího narušení dodavatelských řetězců byly doposud způsobeny na straně nabídky. Nyní se promítají i do ochlazování růstu poptávky v řadě světových ekonomik, mj. v Německu a v Číně, které se s nejvyšší pravděpodobností přenesou i do české exportně orientované ekonomiky. MMF např. nedávno snížil letošní růst SRN na pouhých 1,2 % a příští rok na 0,8 %.

„Příznivější výsledek HDP za 1. pololetí sice dává statisticky šanci pro lepší celkový výsledek letošního roku, než byla naše jarní predikce. Výhled na konec roku ale odráží dopady výrazných překážek, kterým ekonomika aktuálně čelí, a které výsledky v dalších měsících zhorší. Přetrvává navíc významné riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu. Ekonomika bude tedy ochlazovat, zejména v závěru roku,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu v zájmu svých členů s ohledem na vážnost situace jedná na mnoha úrovních se zástupci české vlády, zejména MPO ohledně potřebných kroků v souvislosti s aktuálně vážnou situací a nejistotami, které dopadají na firmy i domácnosti.

Dne 27. 7. proběhla dvě jednání na vyšší úrovni, kde hlavním bodem bylo právě projednání situace v energetice a rizik dodávek plynu, konkrétně proběhla porada ekonomických ministrů za účasti sociálních a hospodářských partnerů a následně pracovnější jednání na MPO. Zde byly například projednávány konkrétní závěry Energetické rady, ale i vyhodnoceny aktuální rizika či stav prací u jednotlivých kroků a požadavků Svazu. „Za firmy vidíme jako nutné se o krizových scénářích jasně a srozumitelně bavit, předcházet jim a minimalizovat rizika, ale i se co nejlépe připravit na kritické scénáře. Aktuální situace znamená pro firmy vysoké nejistoty v cenách i dodávkách,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Svaz vítá, že vzájemná komunikace nyní probíhá aktivněji a můžeme se vzájemně informovat o situaci, o požadavcích firem a stavu prací,“ dodává Jaroslav Hanák.

„Ocenili jsme kroky MPO a vlády například ve vztahu ke včerejší Radě pro energetiku, stav plnění zásobníků, dojednání LNG terminálů, úpravy Vyhlášky o stavu nouze v plynárenství či některé úpravy energetického zákona. Je pro nás zásadní, že ekonomičtí ministři explicitně zdůraznili, že nechtějí uzavírat průmysl a je cílem zajistit pokračování výroby i v případě dalších problémů. Minimalizace těchto rizik není pouze o stavu zásobníků či alternativních dodávkách, ale i o aktivitách v oblasti úspor či nově v legislativní úpravě energetického zákona, který dává MPO za určitých podmínek možnost postupovat při stavech nouze i trochu odlišně od Vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Nyní proto probíhají pracovní jednání nad propočty spotřeb a možnostmi jednotlivých subjektů v ekonomice,“ komentuje dále průběh diskuse Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky.

„Shodli jsme se, že nadále je třeba situaci nepodceňovat a podnikat další kroky s ohledem na opravdu velmi vysokou vážnost krizové situace a vysoká rizika, které zde ve vztahu k dodávkám plynu nadále jsou. Všichni musíme dle svých možností hledat možnosti, jak případně k úsporám přispět od státu přes firmy po domácnosti,“ říká Bohuslav Čížek. Svaz znovu připomněl například i nabídku na koordinaci manuálů, doporučení, sdílení dobré praxe a osvěty.

Pro Svaz průmyslu je zásadní, že ekonomičtí ministři deklarovali, že chtějí udržet průmysl v chodu a v nejkrizovějších scénářích zohlední potřebu tzv. technologické spotřeby v průmyslu, aby při omezení dodávek plynu nedošlo k vážným technologickým či ekonomickým škodám tam, kde úspory již nelze učinit, smysl nedávají či nelze zdroj minimálně krátkodobě substituovat.

Část jednání se zaměřilo také na konkrétní další pracovní postupy pro vymezení nezbytných sektorů. „Všichni sice doufáme, že vymezení nezbytných sektorů nebude potřeba nikdy použít, ale jako Svaz průmyslu požadujeme a považujeme za nutné, aby stát měl přehled a kategorizace pro krizové situace a uměl pak s nimi jasně pracovat a minimalizovat škody,“ říká Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu v neposlední řadě znovu připomněl svůj klíčový požadavek na využití opatření dle Dočasného krizového rámce. „Důrazně nesouhlasíme se stopkou cílenému opatření dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které vážně dopadly skokové růsty cen energie. Stále žádáme, aby vláda ho co nejdříve vrátila do hry a neobracela se k firmám a podnikatelům zády,“ uzavírá Bohuslav Čížek.

Česká republika patří k nejohroženějším státům vůči hackerských útokům. Jen v Evropě je Česko pátým nejčastějším terčem kybernetických útoků. Mediálně nejviditelnější jsou útoky na státní organizace, nemocnice, vysoké školy, výzkumné ústavy nebo finanční instituce. Skoro v polovině všech útoků ale hackeři cílí i na malé a střední firmy.

I kvůli tomu se Svaz průmyslu a dopravy ČR rozhodl pokračovat v další osvětové akci kulatým stolem na téma Hybridní hrozby ekonomickým subjektům. Vystupující v tomto směru otevřeli čím dál důležitější kapitolu současného byznysu, tedy vědomí o možných kybernetických útocích a možnosti jak se jim bránit, s cílem posílit firemní odolnost.

PREVENCE, PREVENCE, PREVENCE

Leitmotivem setkání byla nutnost majitelů firem uvědomit si, že jde o reálné riziko, které se navíc zvětšuje, protože útoků přibývá a stávají se navíc sofistikovanější. Většina mluvčích se proto shodla na nutnosti a výhodách prevence před napadením. „Základním krokem je opravdu prevence. Výchozí je pak manažerské rozhodnutí jestli ve firmě budete chtít zvýšit odolnost proti kybernetickým útokům nebo jakémukoliv vlivovému působení. Pokud ano, máte možnost ta rizika řídit. Pokud ne, spoléháte na náhodou a štěstí, že se zrovna vám nic nestane,“ říká Petr Bílý, Vrchní ministerský rada, Odboru bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR, který připomněl, že neexistuje jednoduché nebo zázračné řešení a ve složitějších případech proto doporučuje kontaktovat k tomu určenou emailovou adresu Bezpečnostní informační služby: prevence@bis.cz. Ministerstvo vnitra také připravilo protivlivový manuál pro akademické prostředí.

Hybridní hrozby ale nejsou jen ty, které na podniky míří z internetu. Infiltrace do struktury firem může nastat i při zahraniční spolupráci nebo zahraniční investici. Odborníci z Ministerstva průmyslu a dopravy ČR proto ve své práci posuzují právě bezpečnost investic do českých podniků ze třetích zemí mimo EU. „Všeobecná charakteristika rizikového investora je, že není veden čistě ekonomickými zájmy, jeho cíle mohou být politické. Investor má taky nejasnou vlastnickou strukturu a samozřejmě je potenciálně velmi riziková úzká vazba na vládu cizího státu,“ říká Petr Lang z Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací MPO.

Skutečným cílem takových investic pak může být přístup k bezpečnostně důležité technologii, výrobě nebo know-how. Dále pak přístup nebo možná kontrola kritické infrastruktury, stejně jako ovlivňování veřejného mínění nebo sběr citlivých osobních dat pro zpravodajské účely (profilace, vydírání). K prověřování konkrétních investic nabízí MPO konzultace, které jsou dobrovolné, a investor při nich získává jistotu, že neohrožuje bezpečnost ČR a nebude prověřována z moci úřední. V případě investice do větších mediálních domů jsou pak povinné. Rozcestník, který se týká bezpečnosti zahraničních investic včetně kontaktů, na koho se obrátit, MPO plánuje brzy uveřejnit.

ZÁKLAD CYBER SECURITY

I když mnoho podniků na nějaké úrovni svou kybernetickou bezpečnost řeší, může to být nedostatečné. Kybernetická bezpečnost totiž podle odborníků stojí na třech pilířích, kdy se jeden bez druhého neobejde: technologie, procesy a lidé. „Útočníci cílí primárně na aplikace a systémy dostupné z internetu a zaměstnance firem. I když mohou být technologie i procesy dobře nastavené, ve chvíli kdy do hry vstupuje lidský faktor, je třeba neustále své zaměstnance vzdělávat a nastavené procesy taky hlídat,“ říká Jan Kopřiva, Senior Security Consultant ze společnosti ALEF.

Hackeři si totiž dobře uvědomují, že právě lidé mohou být tím nejslabším článkem kybernetické obrany a stále častěji používají klamné taktiky, aby zneužili zaměstnance firem. Ti se mohou nevědomky stát obětí phishingového útoku, které se snaží přes různé podvodné emaily, dokumenty nebo formuláře vylákat z uživatelů citlivá data, včetně nejen osobních, ale i firemních přístupových hesel a dat, a proto i jedno malé kliknutí může zničit celou firmu. „U phisingových kampaní je vždycky nějaká úspěšnost, je jich totiž obrovské množství, které navíc roste, a bývají propracovanější. Dopady takových útoků mohou být velmi citelné, výsledkem mohou být zašifrované počítače a jejich data nebo napadená celá síť, ve které se škodlivý kód může skrývat a působit i měsíce nebo roky. Dopady takových útoků pak můžeme pocítit i v reálném světě,“ vysvětluje Jan Kopřiva s tím, že výsledkem pak nejsou jen ekonomické a reputační dopady na firmu ale i na svět mimo firemní prostředí – omezení fungování dopravy, výpadky elektrické energie, ohrožení zdravotnické péče apod. Na toto, pro firmy čím dál důležitější téma, reaguje i aktuální finalizace širší regulace v oblasti kybernetické bezpečnosti na úrovni EU (NISd2). Tím se o několik desítek procent zvýší počet subjektů, které budou muset kybernetickou bezpečnost povinně řešit (nově např. organizace v likvidaci odpadů, distribuce potravin apod.). Pro všechny úrovně znalosti firem může v této oblasti pro inspiraci dobře posloužit publikace osvědčených postupů pro počítačovou bezpečnost CIS Critical Security Controls.

DEZINFORMACE A BYZNYS

Český byznys může poškodit nejen přímé napadení firemních počítačů ze strany hackerů, ale i ovlivňování veřejného mínění skrze nejrůznější dezinformace. Jejich reálné dopady a rizika pro ekonomiku i společnost zmínila Adéla Klečková odbornice na informační a kybernetické operace z German Marshall Fund.

„V minulosti i u nás proběhly konkrétní dezinformační kampaně proti 5G sítím. Velkou dezinformační odezvu taky měla snaha jednoho významného oděvního řetězce upozornit na realitu nevyhovujících podmínek pro zaměstnance v čínských textilních továrnách v Ujgurské autonomní oblasti. Dezinformace obecně rozdělují společnost a znejišťují ji v názorech, a ta se tak stává snadno ovladatelná,“ vysvětluje Adéla Klečková. Existují ale preventivní způsoby, jak těmto problémům čelit – zamezit inzerci na dezinformačních webech, přidat do arzenálu organizace odborníka na strategickou komunikaci a propagovat kvalitní a důvěryhodné zpravodajské zdroje. I proto se Svaz průmyslu a dopravy ČR jako první zaměstnavatelská organizace stal podporovatelem iniciativy NELEŽ, která bojuje proti dezinformačním webům. Mezi své členy proto Svaz šíří osvětu, aby byli zodpovědnými zadavateli reklamy, nepodporovali weby šířící nepravdivý obsah a chránili svou značku.

Akce Hybridní hrozby ekonomickým subjektům se zúčastnili IT/bezpečnostní/generální/strategičtí ředitelé, jednatelé, podnikoví právníci, IT a kybernetičtí specialisté a další zástupci členských firem SP ČR (ČEZ, T-MOBILE, ORLEN UNIPETROL, SOLEK, …), státních institucí (Ministerstvo obrany, NÚKIB, NAKIT, České dráhy, … ) a dalších organizací a proběhla v rámci regionálního zastoupení SP ČR.