Ekonomické a politické dopady koronavirové epidemie bude Česko řešit ještě dlouho. Jedním z palčivých problémů, který po epidemii zůstane, je stav veřejných financí. Deficit státního rozpočtu, který nelze přičíst na vrub covidu nebo hospodářskému cyklu, významně narostl kvůli řadě politických opatření na příjmové i výdajové straně. Deklarovaný efekt na růst ekonomiky se u mnoha z nich nedostavil. Jen úprava sazeb daně z příjmů fyzických osob, zavedení stravovacího paušálu a zrušení daně z převodu nemovitosti představuje roční výpadek v příjmech rozpočtu kolem 100 miliard korun.

Je zřejmé, že vzniklý strukturální deficit rozpočtu bude nutné snižovat. Objeví se proto logicky návrhy na úpravu daňového mixu. Svaz průmyslu bude i nadále politikům opakovat, že při těchto změnách je nezbytné myslet několik kroků dopředu.

Zvyšování daňových sazeb či úpravy základů pro vypočet daní není obyčejná trojčlenka, která spoléhá na jednoduchou vazbu mezi aktuálními a potenciálními příjmy rozpočtu. Změny daní mají mnohem širší dopady, které je třeba pečlivě vyčíslit. Ovlivňují například motivaci firem i jednotlivců být ekonomicky aktivní, promítají se do cen i do nákladů firem a domácností, mají vliv na investiční rozhodnutí. V konečném důsledku mohou dlouhodobě omezovat potenciál ekonomického růstu, a omezovat tak daňové výnosy.

TLAK NA RŮST DANÍ

Do budoucna čeká na firmy v daňové oblasti řada nejistot. Na mezinárodní scéně se intenzivně diskutuje o globálním zdanění firemních zisků. Ve hře je též zdanění digitálních aktivit, a to jak celosvětově, tak v Evropské unii. V Evropě roste tlak na změny v ekologických a energetických daních. Nejistotu přiživují také aktuální předvolební daňové výroky domácích politických stran.

Pro firmy je ovšem klíčová stabilita. Musí mít také dostatek času se na potenciální změny připravit. Při všech diskusích o daních Svaz průmyslu vždy požaduje analýzy, jak se změny projeví v administrativní náročnosti podnikání a atraktivita Česka pro podnikatele. Ptá se, jak se návrhy projeví v zaměstnanosti, tvorbě přidané hodnoty či konkurenceschopnosti země. Upozorňuje, že je nutné předem zhodnotit, co daňové změny udělají s investiční aktivitou firem a s růstem potenciálu ekonomiky.

Nastavení daní nesmí limitovat prorůstové nástroje hospodářské politiky a konkurenceschopnost českého průmyslu ve srovnání s okolními zeměmi. Proto Svaz průmyslu při jednáních poskytuje fakta a čísla z praxe, které má k dispozici díky své široké členské základně.

OPATŘENÍ PRO RESTART

Svaz průmyslu během koronavirové krize dokázal, že dobré daňové změny mohou pomoci firmám snadněji se s krizí vypořádat. Firmy, které v minulosti odváděly státu daně, si zasloužily podporu, aby se z krize mohly rychleji dostat. Proto Svaz průmyslu například inicioval, několikrát vrátil do hry a nakonec i prosadil tzv. loss carry back, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty. V řadě zemí je to standardní a funkční nástroj, který pomáhá rychlejšímu zotavení ekonomiky po recesích. Nebyl důvod, aby ho neměly k dispozici také firmy v Česku.

Mezi další nástroje pro restart ekonomiky patří mimořádné zrychlené odpisy, které podporují obnovu firemních investic. Nyní Svaz průmyslu usiluje o jejich prodloužení i pro rok 2022. Pro oživení investiční aktivity bylo důležité také zvýšení hranice, pod níž firma může náklady na pořízení hmotného majetku v daném roce plně započítat do základu daně z příjmu. U nehmotného majetku mohou firmy pro výpočet základu daně používat metody odepisování, jak je mají nastaveny v účetnictví.

Svaz průmyslu také v průběhu krize zabránil několika nežádoucím změnám. Například odvrátil zavedení zdanění výnosů z prodeje dlouhodobě vlastněných akcií, což by mohlo negativně zasáhnout především rozvoj rodinných firem.

NÁVRHY NA ZMĚNY

Při předvolebních jednáních se zástupci politických stran Svaz průmysl představil kromě základních dlouhodobých požadavků v oblasti daní také například návrh jedenácti konkrétních úprav daní, které by podnikatelskému sektoru pomohly. Usnadnily by podnikání a přitom v dlouhodobém horizontu by státní rozpočet nic nestály. Ať už jde o rychlejší vracení nesporné části vratky DPH (tedy prostředků, které náleží podnikateli a stát je nemá zbytečně dlouho zadržovat), revizi pravidel pro odepisování majetku nebo ponechání v platnosti některých úlev u poplatků či lhůt z doby covidu.

Svaz průmyslu bude v nadcházejícím období bránit negativním daňovým návrhů, a pomáhat v diskusi nad systémovými změnami v daňovém mixu. Nejlepším nástrojem pro zvyšování daňových příjmů je růst ekonomiky. Celkový daňový mix musí být připravován na základě důkladných analýz dopadů a diskusí s dotčenými subjekty. Do těchto diskusí jsou Svaz průmyslu a jeho členové připraveni se odborně zapojit.

(Bohuslav Čížek, Vladimír Štípek)

11 PRAKTICKÝCH DAŇOVÝCH NÁMĚTŮ SVAZU PRŮMYSLU PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU

1. Co nejdříve rozšířit služby daňového portálu MOJE Daně, zároveň snížit výkazní požadavky na podnikatele v oblasti daní a odvodů.
2. Automaticky a rychle vracet nespornou část vratky DPH.
3. Prodloužit neomezeně lhůtu pro uplatňování daňové ztráty „dopředu“ (případně alespoň z 5 na 7 let).
4. Umožnit volitelně vedení účetnictví a daňové evidence v eurech.
5. Podpořit rozvoj nízko-emisní mobility snížením odvodu u služebního vozu využívaného pro soukromé účely z 1 % na 0,5 %.
6. Modifikovat daňový systém jako motivační nástroj pro rozvoj elektromobility a dalších alternativních pohonů.
7. Prodloužit mimořádné zrychlené odpisy z let 2020/2021 až do roku 2022.
8. Revidovat problematiku odpisů, například aktualizovat dobu odepisování vybraných aktiv.
9. Upravit postupy finanční správy směrem ke klientskému přístupu.
10. Schválit úpravu zákona o daních z příjmů, která zamezí sankcionování firem kvůli nemožnosti zajištění praktické výuky v době epidemie na majetku, na který uplatňují daňové odpočty.
11. Provést analýzu liberačních balíčků a generálních pardonů a inspirovat se jimi do budoucna.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Firmy i v krizi udržely investice do výzkumu a vývoje. „Uvědomily si, že jinak budou výrazně zaostávat za konkurencí,“ říká Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací.

Jak koronavirová krize dopadla na české výzkumné organizace, které se zabývají průmyslovým výzkumem?
Dopady byly obdobné jako na výrobní firmy. Naše výzkumné organizace se ovšem zapojily i do řešení problémů s covidem, vyvíjely ochranné pomůcky, desinfekce, přístroje pro lékaře i organizační a pracovní postupy.

Rušily nebo odkládaly firmy zakázky na smluvní výzkum a vývoj?
V první fázi epidemie samozřejmě vznikla panika a firmy začaly řešit čistě přežití, takže výzkum šel stranou. Od poloviny roku 2020 se ale situace výrazně zlepšila, protože firmy si uvědomily, že pokud si nepomohou samy a nepřipraví se na oživení inovacemi svých výrobků a technologických postupů, budou výrazně zaostávat. Konkrétně výzkumná organizace kde pracuji, skončila v roce 2020 na původně plánovaném obratu se ziskem. Celkově se na nás v loňském roce obrátilo o 10 procent zákazníků více než v roce 2019.

Očekáváte, že české firmy po krizi budou více investovat do výzkumu, vývoje a inovací?
Důležité je, aby si firmy a jejich majitelé uvědomili, že výzkum a vývoj nejsou vyhozené finance. Jde o systematickou práci, která jim umožňuje podchytit světové trendy v jejich oboru a poznávat a následně optimalizovat svoje firemní možnosti. Pokud nemám dostatečné informace, nemohu kvalitně řídit a rozhodovat a moje nabízené výrobky nebo služby mohou konkurovat pouze cenou, nikoli kvalitou.

Podporuje stát dostatečně firemní výzkum a vývoj?
Existuje systém podpory aplikovaného výzkumu a vývoje počínaje daňovými odpočty a konče přímými dotacemi. V poslední době se ale opět objevují tendence šetření na nepravých místech. Technologická agentura, která aplikovaný výzkum podporuje, přišla vloni o 500 milionů korun, na letošní rok jsou plánované další škrty v rozpočtu. Na příští rok přišlo ministerstvo financí s „úžasným nápadem“ snížit rozpočet na výzkum a vývoj o 10 procent, a to hlavně v podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje. V době, kdy vyspělé státy naopak tento sektor posilují.

Co se musí změnit, aby české firmy více investovaly do výzkumu a vývoje?
Vše je o přístupu majitele firmy. Pokud se bude firma podbízet jako „zakázkové krejčovství“, kde si každý může objednat subdodávku výrobku na základě dodané dokumentace, v takové firmě můžete maximálně optimalizovat výrobní postupy. Pokud má ale firma zájem o výrobu konečných nebo netradičních produktů, je nutné investovat do výzkumu a vývoje, protože konkurenci porážíte kvalitou a nestandardní nabídkou, samozřejmě s podstatně vyšší marží. Je proto potřeba, aby v Česku byl dostatek firem s vlastními produkty. Dalším faktorem může být dostatek technicky vzdělaných lidí, aby i nadnárodní firmy mohly u nás zakládat vývojová střediska, která potřebují subdodávky výzkumu a vývoje. Důležitou roli musí hrát i vyspělý výzkumný sektor, který produkuje výsledky uplatnitelné ve firmách.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Průmysl zakončil letošní první pololetí pozitivně. Potvrdil tak, že i přes různá omezení a nejistotu se v posledním roce postupně stabilizoval. Meziročně v červnu 2021 průmysl vzrostl o 11,4 % a meziměsíčně o 1 %. K meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba kovových konstrukcí, výroba motorových vozidel a také výroba pryžových a plastových výrobků. Dařilo se i dalším sektorům, jako třeba výrobcům elektrických zařízení nebo strojů. Meziměsíčně ale například výroba motorových vozidel zpomaluje, protože už naráží na nedostatek komponent. Zahraniční obchod skončil po roce ve schodku.

„Průmysl se v červnu podle našeho očekávání vrátil na předkrizovou úroveň. Oproti předchozím krizím se stabilizoval a obnovil poměrně rychle, i když tahle rychlost už teď naráží na různé překážky,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za vysoký meziroční růst v letošním druhém čtvrtletí může hlavně rekordní propad v době vypuknutí koronakrize vloni na jaře. Stávající kondici ale dokládají i výsledky růstu tržeb. Ty meziroční stouply o 15,6 %, hodnota zakázek firmám narostla o 22,8 %. Rostoucí hodnotu zakázek potvrzují i průzkumy Svazu průmyslu mezi firmami. Podniky jsou podle nich optimistické i ve svých očekáváních pro zbytek roku. Průmysl tak potvrdil, že pozitivně přispíval k vývoji HDP ve 2. čtvrtletí, kde před pár dny Český statistický úřad odhadl celkový růst ekonomiky o 7,8 %.

„I přes aktuální pozitivní výsledky průmyslu ale nemůžeme zcela jásat. Ceny některých surovin a materiálů meziročně stouply i na dvojnásobek, výrazně zdražuje i elektřina. To se následně projevuje ve vstupních cenách nejen pro průmysl. Některým firmám se tak výrazněji zvyšují náklady. Podniky se také potýkají s nedostatkem některých dílů a materiálů. Očekáváme ovšem, že u řady komodit a mezivstupů se situace postupně stabilizuje,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR. Firmy také stále trápí nedostatek zaměstnanců. 

I PŘES NĚKTERÉ PŘEKÁŽKY BY MĚL PRŮMYSL DÁL RŮST

Celkově průmyslové výsledky za druhý kvartál roku 2021 ještě poznamenala velmi nízká srovnávací základna z loňského roku. I z toho důvodu jsou hodnoty růstu za celé čtvrtletí vysoké. Meziročně průmysl vzrostl o 28,1 %, hodnota nových zakázek stoupla dokonce o 48 %, tržby v průmyslu o 33,9 %. „Příští čtvrtletí by i přes nedostatek a zdražování vstupů a další rizika mělo být patrně také rostoucí. Budeme ho už ale srovnávat s ustálenějšími daty loňského roku, kdy se ekonomika postupně začala vyrovnávat s úvodním šokem pandemie. Takto vysoké hodnoty proto již v druhém pololetí i kvůli současným bariérám neuvidíme,“ dodává Bohuslav Čížek.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD SKONČIL PO 12 MĚSÍCÍCH VE SCHODKU

Dnes zveřejněné výsledky zahraničního obchodu jsou podle Svazu průmyslu a dopravy lepší, než se předpokládalo. Meziměsíční pokles vývozu o 2,1 % a nárůst dovozu o 3 % je s ohledem na situaci očekávatelný. Firmy totiž byly a jsou pod tlakem několika faktorů. Kvůli pandemii jsou stále narušené některé dodávky klíčových vstupů, potíže v mezinárodním obchodě prohloubilo i nedávné zablokování Suezského průplavu nebo opakované omezení čínských přístavů kvůli Covid-19. Obchod s některými státy, zejména pak s Ruskem a Čínou, ovlivnilo i zvýšené politické napětí. Svaz průmyslu ale očekává, že s postupným odstraňováním překážek způsobených pandemií se bude situace zlepšovat. Nedostatek některých surovin a materiálů a růst jejich cen ovšem může přetrvávat delší dobu.

Při vší covidové smůle měli letošní maturanti na rozdíl od loňských kolegů i kousek štěstí. Pokud hledali odpovědi na maturitní otázky ve Vyhledávání Seznam.cz, dostali mnohem přesnější informace než loni. Seznam.cz na začátku roku nasadil technologii, která umožňuje hledat na internetu pomocí významových vektorů. Tato největší změna tuzemského vyhledávání za posledních deset let výrazně vylepšuje výsledky hledání u dlouhých a složitých dotazů. Nová funkce totiž najde hledaný obsah i na stránkách, na nichž se nenacházejí přímo všechna konkrétní slova použitá v samotném dotazu.

Příkladem může být otázka „Jak se nazýval dokument z roku 1212, který mj. zaručoval českým panovníkům dědičný královský titul?“. Díky podobnostnímu hledání se na prvním místě zobrazí odkaz pro heslo Zlatá bula sicilská na wikipedii. Bez něj by tento odkaz v seznamu doporučených stránek chyběl, nebo by byl umístěný na nižších místech.

UMĚLÁ INTELIGENCE V HLAVNÍ ROLI

Vývoj nové funkce trval dvacítce výzkumníků a vývojářů v Seznamu zhruba rok. „Pro každou webovou stránku se spočítá zhruba 300 čísel, do nichž se obsah stránky zakóduje. Stejně se převede na čísla také dotaz uživatele. Pak vyhodnotíme, do jaké míry se těchto 300 čísel z dotazu podobá 300 číslům určité webové stránky. Čím jsou si podobnější, tím výše se ve výsledcích vyhledávání stránka zobrazí,“ vysvětluje princip podobnostního hledání Vladimír Kadlec. V Seznamu vede skupinu výzkumníků, kteří se zabývají vylepšováním fulltextového vyhledávání.

Nejsložitější bylo pro výzkumníky vymyslet, jak tyto mnohočíselné významové vektory spočítat pro stránky v češtině. Nemohli se opřít o funkční jazykové modely, které existují jen pro angličtinu. Rozhodli se proto vycvičit vlastní umělou inteligenci. „Jedno kolo učení trvalo zhruba čtrnáct dnů. Museli jsme jich ale absolvovat několik, abychom naši umělou inteligenci správně vyladili. Celkem jsme jejím tréninkem strávili půl roku. Výhodou je, že jazykový model se už dál učit nemusí, nadstavbu použitou pro řazení dokumentů nicméně doučujeme průběžně,“ říká Kadlec.

UŽIVATELÉ JSOU SPOKOJENÍ

Počítání vektorů je velmi náročné na výpočetní výkon procesorů na serverech. Kvůli nasazení podobnostního hledání proto Seznam musel zainvestovat i do nového hardware. Podstatné bylo, aby celý proces vyhodnocování dotazu a hledání výsledků trval co nejkratší dobu. Přesněji, aby se vešel do jedné desetiny sekundy.

Podobnostní hledání je jen jedním z nástrojů, které při fulltextovém vyhledávání dávají dohromady výsledný seznam doporučených webových stránek. Při testování, kdy se uživatelům zobrazovalo více verzí vyhledaných výsledků, se ukázalo, že uživatelé jsou spokojenější, když se do hledání zapojily i významové vektory. „Spokojení uživatelé se k nám vracejí. Tím se vylepšené vyhledávání promítá i do našeho byznysu,“ dodává Kadlec.

Významové vektory by vědci ze Seznamu chtěli v budoucnu používat i pro lepší kategorizaci dokumentů nebo hledání obrázků bez použití klíčových slov.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Současná Vláda ČR má před sebou poslední měsíce svého volebního období. ČTK při této příležitosti požádala prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka o zhodnocení makroekonomického vývoje s ohledem na to, jak ho ovlivnila právě politika vlády. Komentář Jaroslava Hanáka vám přinášíme v plném znění.

První polovinu volebního období vlády Česko ekonomicky rostlo, především v roce 2019 lámala naše země rekordy v řadě ekonomických ukazatelů. Ne vše bylo samozřejmě ideální. Firmy se potýkaly s relativně rychlým růstem cen materiálů, surovin a energií. Velký problém byl nedostatek pracovníků a z toho plynoucí tlak na vysoký růst mezd. Firmám se přesto dařilo, díky čemuž rostly i příjmy státu, takže mohl naplňovat své priority, například zvyšovat důchody nebo uvažovat o snižování daní. Už v letech 2017 až 2019 Svaz průmyslu vládu upozorňoval, že období konjunktury nebude trvat věčně a žádal, aby nevytvářela schodkové rozpočty. Po konjunktuře nastalo zákonité, ale velmi postupné ochlazení, na což státní rozpočet nebyl připraven, natož na rok 2020, kdy všechno obrátil vzhůru nohama covid.

Předchozí pozitivní vývoj ekonomiky zastínil rok 2020, který přinesl dosud největší makroekonomickou turbulenci, jaká naši zemi v moderní historii potkala. Největší újmu utrpěly firmy, kterým vláda epidemickými opatřeními zabránila v podnikání. Průmyslové podniky se s krizí dokázaly vypořádat. Urychlily svou digitalizaci, umožnily práci řady zaměstnanců na dálku. Zvýšené nemocnosti zaměstnanců předcházely zaváděním přísných hygienických opatření, testovaly zaměstnance, pořizovaly ochranné prostředky a celkově se snažily rychle přizpůsobit nové situaci. Díky zodpovědnému přístupu a disciplíně zaměstnanců se firmám podařilo zamrzlou výrobu obnovit a udržet. Průmysl tak velmi silně přispěl k tomu, že se hrubý domácí produkt nepropadl tak, jak očekávaly nejčernější scénáře. Oproti očekáváním z počátku pandemie se ani celková nezaměstnanost výrazněji nezvýšila. Zásluhu na tom má nejen program Antivirus a další programy, ale zejména snaha podnikatelů udržet chod firem a neztratit své pracovníky.

Jedním z nejvýraznějších šrámů z krize, který bude mít celoekonomický dopad, je zvyšování zadlužení státu. Zatímco v roce 2019 činil podíl státního dluhu na HDP 30 %, letos by to mělo být už necelých 45 %. Samo ministerstvo financí uvádí, že v roce 2024 bude podíl dluhu na HDP necelých 55 %, což považujeme za velmi neodpovědné. Růst zadlužení totiž bude mít negativní vliv na makroekonomickou stabilitu České republiky, a to není problém řešitelný z roku na rok. Kdyby se dluh vymkl kontrole, ztratíme důvěru investorů. Ti nás budou vnímat jako rizikovou zemi, což není dobré pro příliv investic, ani pro vnímání naší země jako solidního obchodního partnera. To vše by mohlo zpomalit růst ekonomiky a omezit příjmy státního rozpočtu, a tedy financování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a podobně, nemluvě o potřebných investicích. Vláda v růstové době před pandemií nevytvořila dostatečný polštář v podobě přebytkového hospodaření státního rozpočtu, které bychom během pandemie mohli využít. Řešení dopadů krize je tak teď o to složitější a je to nezáviděníhodný úkol pro příští vládu.

Svaz průmyslu a dopravy výrazně posiluje své postavení v Bruselu. Vedoucí naší bruselské kanceláře Jana Hartman Radová se ujala funkce předsedkyně Výboru pro vnitřní trh, klíčového výboru střešní organizace BusinessEurope. Výrazně tím posiluje postavení Svazu vůči BusinessEurope, evropským svazům a institucím, ale také získává výhody pro Svaz a jeho členy. Svaz průmyslu je na tento úspěch hrdý z řady důvodů. Nejenže je to poprvé, co je v čele jednoho z výborů BusinessEurope, ale posiluje tím i postavení celého regionu. Jana Hartman Radová je totiž mezi předsedy jedinou zástupkyní střední a východní Evropy, navíc je jedinou ženou.

Během takřka třicetiletého členství v organizaci BusinessEurope již Svaz několikrát sehrál místopředsednickou roli. Nyní je to ovšem poprvé, co se Svaz průmyslu ujímá předsednického křesla v jednom ze sedmi výborů BusinessEurope. Ukazuje to silné postavení svazu mezi členy BusinessEurope i respekt sesterských svazů napříč Evropou. Jejich podpora byla pro úspěch velmi důležitá. „Jsem ráda, že se podařilo pro Svaz průmyslu získat předsednickou funkci v takto důležitém výboru. Odráží to nejen značné lobbingové úsilí, ale také naši aktivitu a postavení Svazu v Bruselu i evropské byznysové komunitě,“ říká Jana Hartman Radová, vedoucí bruselské kanceláře Svazu průmyslu a dopravy.

Pod výbor pro vnitřní trh spadá celkem šest pracovních skupin, a to pro digitální ekonomiku, dopravu, veřejné zakázky, volný pohyb služeb, volný pohyb zboží a zlepšování regulace. Výbor odpovídá za stanovení celkových priorit BusinessEurope v otázkách vnitřního trhu a koordinuje činnosti příslušných pracovních skupin. Zabývá se také průřezovými otázkami, které jsou společné různým oblastem vnitřního trhu, a rozhoduje o strategickém směřování činnosti i postojů BusinessEurope. S předsednickou funkcí se pojí jak řízení jednání výboru, tak i strategický vliv na směřování činnosti, priorit i postojů evropského byznysu v této důležité oblasti. Předsedkyně také získá mj. lepší přístup k informacím či možnost zastupovat BusinessEurope při různých příležitostech. Postavení Svazu se tím bezesporu dále posílí.

„Vnitřní trh je největším přínosem evropské integrace a v koronavirové krizi utrpěl velkou ránu. Byli jsme svědky záplavy jednostranných opatření i nedostatku koordinace mezi státy. Je nutné ho nejen vrátit do předkrizového stavu, ale dále ho posílit a odstranit i dlouhotrvající překážky. Je také třeba usilovněji než kdy dříve pracovat na jeho další integraci a zabránit protekcionismu. Jsem připravena nadále hájit zájmy byznysu a bojovat za kvalitnější regulaci, která se na firmy valí,“ říká Jana Hartman Radová.

Mandát předsedkyně je dvouletý s možností jednoho prodloužení. Jejími místopředsedy budou zástupci svazů z Dánska a Španělska.  

V letošním roce plánuje do výzkumu a vývoje investovat 72 % firem. Pro čtvrtinu podniků jsou investice do výzkumu a vývoje dokonce nejvýznamnější položkou investičního rozpočtu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výzkum a vývoj firmám pomáhá vyvinout inovativní produkty a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, a to i na náročných trzích. Svaz průmyslu a dopravy proto po vládě požaduje, aby více podpořila firemní výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. 

Pro průmyslové firmy je veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje důležitá. Dovoluje jim například častěji pracovat na zajímavých projektech či překlenout mnohaleté období od zahájení vývoje inovace po její masový komerční prodej. Díky nim pak firmy na trh přicházejí s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. „Firmy budou díky inovacím prodávat výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotu, zaměstnancům budou platit vyšší mzdy, a stát získá vyšší příjmy z daní. Prostředky vložené do podpory výzkumu a vývoje se tak státu vrátí,“ vysvětluje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Před vypuknutím koronavirové krize směřovalo na výzkum a vývoj v Česku stále větší množství peněz. V roce 2019 to podle Českého statistického úřadu bylo rekordních 112 miliard korun, což byla necelá 2 procenta HDP. Samotné firmy se na této částce podílely 65 miliardami korun. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že na letošek má téměř 90 % firem na výzkum a vývoj připravený vyšší nebo alespoň stejný rozpočet jako v roce 2020. 

„Podle našeho průzkumu se letos průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. Uvedlo to 42 procent firem. Do vývoje nových produktů a služeb se pustí 35 % podniků. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NA PODPOŘE VÝZKUMU A VÝVOJE NESMÍ STÁT ŠETŘIT

Podniky v průzkumu Svazu průmyslu potvrdily, že státní podpora hraje v rozvoji firemního výzkumu a vývoje zásadní roli. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. „Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky veřejné podpoře mohou firmy více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd nebo soukromých výzkumných organizací. Víc než polovina podniků, které investují do výzkumu a vývoje, v průzkumu uvedla, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje nebo by ho nerealizovaly vůbec. Více než polovina oslovených firem také hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít. 

PODPORA OD STÁTU DOSTALA OD FIREM TROJKU

Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora, například v podobě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj. Svazu průmyslu se už podařilo v tomto směru několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Když měly firmy ohodnotit fungování daňových odpočtů výdajů na VaVaI podobně jako ve škole od jedničky do pětky, oznámkovaly ho horší trojkou. 

Hodnocení dotací na podporu výzkumu a vývoje dostalo od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Na zpracování žádostí o podporu si podniky často musejí najímat externí poradenské firmy, které si z celkové finanční podpory projektu ukrojí i několik procent. Pokud by ale administrativa byla jednodušší, mohly by firmy i tyto peníze využít na samotný výzkum,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu.

Pro větší podporu výzkumu a vývoje musí vláda vyčlenit i dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Vláda sice dlouhodobě hovoří o tom, jak je nutné inovace podporovat a buduje image země pod značkou Country for the Future. Pro příští rok ale navrhlo ministerstvo financí snížit prostředky ze státního rozpočtu na tuto oblast na 36,1 miliardy korun z letošních 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2022 na 39,4 miliardy korun.  

„Svaz průmyslu se snižováním státních investic do výzkumu a vývoje nesouhlasí. V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy. Státní rozpočet přesto nadále bude hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ zdůrazňuje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy od 26. do 28. května. Ze 155 průmyslových firem, které se šetření zúčastnily, bylo 31 % malých firem do 50 zaměstnanců, 32 % středních firem s 50 až 250 pracovníky a 37 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete prohlédnout zde.

Česká ekonomika ve druhém kvartálu roku 2021 podle předběžného odhadu vývoje hrubého domácího produktu meziročně vzrostla o 7,8 %. Předběžný odhad vysokého tempa růstu ekonomiky ale musíme posuzovat v kontextu loňského historicky nejvyššího poklesu. Ve 2. čtvrtletí loňského roku ekonomika totiž poklesla o více jak 10 %, tedy v podstatě dvojnásobně oproti poslední velké ekonomické krizi z roku 2009. 

„Téměř osmiprocentní růst je historicky sice nejvyšší, ale zároveň ho porovnáváme s největším propadem. Navíc naše očekávání a také očekávání některých dalších ekonomů byla pro druhé čtvrtletí o něco pozitivnější. Pro druhé čtvrtletí jsme očekávali růst HDP zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přesto je jednoznačné, že se ekonomika oživuje, samozřejmě i díky uvolňování protipandemických restrikcí,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pozitivní je, že výkon ekonomiky rostl i ve srovnání s 1. čtvrtletím, a to o 0,6 %. Hospodářství se tak i přes řadu překážek postupně úspěšně vzpamatovává z krize.

Průmyslu se na jaře letošního roku podařilo dosáhnout přibližně předkrizových hodnot své produkce. K ekonomickému růstu tak bezpochyby významně přispěl právě i průmysl. Šetření Svazu průmyslu a dopravy mezi podniky v druhém čtvrtletí navíc ukazovala lepšící se výsledky například v oblasti zisků a zakázek. „Naše společné šetření s Českou národní bankou potvrzuje, že firmy jsou ve vyhlídkách například nových zakázek optimistické. Přesto ale musíme být opatrní a vnímat i některé bariéry dalšího růstu. Firmy například stále bojují s nedostatkem některých materiálů, surovin, meziproduktů a také pracovníků,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve své jarní predikci Svaz průmyslu a dopravy pro letošní rok očekává růst HDP za celý rok mírně nad úrovní 3 %.

Program Kvalifikovaný zaměstnanec má od 1. srpna 2021 nová pravidla. Aktualizovaná úprava zpřesňuje stávající znění programu a zároveň mění některé podmínky pro zaměstnavatele při žádosti o zařazení do programu. V souvislosti se změnami textu v kapitole 5.1.2. došlo k úpravě vzorového formuláře čestného prohlášení, které předkládá zaměstnavatel žádající o zařazení do Programu.

Celé aktualizované znění programu Kvalifikovaný zaměstnanec najdete spolu s dalšími informacemi zde.

Upozornění a další užitečné informace jsou k dispozici na webu MV ČR zde.

Už příští rok se český ORLEN Unipetrol zařadí po bok světových gigantů jako Shell nebo ExonMobile. Stane se jedním z pěti evropských producentů dicyklopentadienu, klíčové suroviny například pro výrobu pryskyřic, z nichž se vyrábí tiskové barvy, listy vrtulí větrných elektráren, části lodí a aut či optické komponenty. Uplatnění najde i ve farmacii a elektrotechnice. Poptávka po něm rychle roste po celém světě. V Evropě ovšem dostatečné výrobní kapacity chybí. Nová jednotka, kterou ORLEN Unipetrol staví v Litvínově za 831 milionů korun, zvedne dosavadní evropskou produkci o čtvrtinu.

Dicyklopentadien (DCPD) sice vzniká jako vedlejší produkt při výrobě etylénu, ovšem nejprve bylo třeba vymyslet způsob, jak DCPD z proudu směsi různých uhlovodíků získat v dostatečné čistotě. V Litvínově se už o výrobu DCPD neúspěšně pokoušeli na konci 90. let minulého století. „V roce 2002 jsme dostali za úkol vyvinout jinou technologii izolace dicyklopentadienu. Zkonstruovali jsme pilotní jednotku a přibližně šest let jsme testovali různé varianty technologie tak, aby kvalita produktu vyhovovala požadavkům koncových spotřebitelů,“ vzpomíná Tomáš Herink, který dnes v ORLEN Unipetrol působí jako člen představenstva zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj. Na výzkumu úzce spolupracoval také s profesorem Josefem Paškem a Jiřím Krupkou z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Během vývoje si experti museli poradit například i s nežádoucími aromatickými uhlovodíky, které zhoršovaly kvalitu DCPD. Zdroj jednoho z těchto uhlovodíků, který je při destilaci od DCPD těžko oddělitelný, se výzkumnému týmu nedařilo dlouho objevit. „Detailním testováním jsme zjistili, že pochází ze zástřiku proplachového oleje do kompresorů, který slouží ke smývání případných úsad polymerů z oběžných kol,“ vysvětluje Herink. Pak už jen stačilo použít jako proplachový olej jinou vhodnou látku, která plní tutéž funkci a zároveň ji lze snadno separovat.

Jako problém pro některé koncové aplikace DCPD se ukázala také jeho žlutá barva. Ta vadí třeba v polymerech pro optiku, které musí být čiré. Tady přišli na řadu vědci z VŠCHT. Díky společné detailní analýze vyrobeného DCPD bylo možné rozklíčovat zdroj žluté barvy a navrhnout způsob, jak žluté látky od finálního produktu separovat. Na tuto klíčovou část technologie mají s výzkumníky z ORLEN Unipetrolu společný patent.

Kompletní technologie byla hotová už v roce 2007. Stavbu výrobní jednotky ovšem tehdy pozastavila celosvětová hospodářská recese. O deset let později si česká firma ověřila, že potenciální zákazníci o její dicyklopentadien mají pořád zájem. Loni rozhodla o stavbě výrobního zařízení, které uvede do provozu na konci roku 2022. „Budeme vyrábět DCPD v čistotě od 80 do 95 procent. Ovšem i příměsi, které v něm zůstanou, zlepšují vlastnosti výsledných pryskyřic, což budoucím zákazníkům vyhovuje,“ říká Herink.

Celý výzkum a vývoj technologie na výrobu DCPD financoval ORLEN Unipetrol sám, podobně jako další své projekty aplikovaného průmyslového výzkumu. Finanční podporu ze strany Technologické agentury ČR nebo programů Evropské unie využívá převážně ve výzkumu, na kterém firemní experti pracují společně s vědci z VŠCHT. 

 Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.