Zveme Vás k účasti v podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR, která bude doprovázet ministra zahraničních věcí České republiky Jakuba Kulhánka při návštěvě Jordánského hášimovského království a Království Saudské Arábie, a to ve dnech 12. až 15. září 2021.

Podle rámcového programu navštíví delegace Ammán a Rijád, kde Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v obou hlavních městech a s partnerskými organizacemi Jordan Europe Business Association (JEBA) a Council of Saudi Chambers (CSC) podnikatelská fóra a B2B jednání, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky a technologie zainteresovaným partnerům z obou zemí a další doprovodný program.
 
Zaměření podnikatelské mise bude zejména na energetický průmysl, obranný průmysl, ICT, zdravotnický a farmaceutickým průmysl, těžební průmysl včetně smart technologií. Účast v podnikatelské delegaci se nabízí rovněž firmám z dalších oblastí dle rozpracovaných či plánovaných projektů firem. 
Účast v misi bude možná jen v případě uzavřeného očkování a minimálně 14 dní od druhé dávky.
 
Uzávěrka závazných přihlášek bude ve středu 11. srpna 2021.

Pozvánka s dalšími informacemi a dispozicemi k cestě včetně rámcového programu zde.
Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz.
Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronicky formulář, kde uvedete informace o firmě pro partnery v obou zemích a osobní informace pro přepravu vládní letkou.
Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu do společné prezentace, o sken pasu (pro vízum do Saudské Arábie je třeba mít v pase volnou dvoustránku) a sken certifikátu o ukončeném očkování proti nákaze Covid-19.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402 nebo 605 089 599.

Téměř rok a půl čekaly české firmy na restart podnikatelských misí s vysokými státními představiteli. „Jenže jejich restart přichází pozdě, jen pár měsíců před koncem vlády,“ lituje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Po patnácti měsících půstu jste s podnikateli doprovodil ministra životního prostředí Richarda Brabce do Indonésie. Jak důležitý je restart podnikatelských misí?
Pro řadu firem, ale i univerzit, je důležitý k navázání obchodní spolupráce v zahraničí. Bohužel ale přichází v nejméně vhodnou dobu. Kvůli pandemii obnovujeme podnikatelské mise až ve chvíli, kdy končí vláda a celá poslanecká sněmovna. Takže naděje na brzké další mise s ministry, které bychom rádi organizovali, nejsou velké. Pro příští měsíce můžeme počítat v podstatě s jediným partnerem, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.

Kam by ho mohli podnikatelé doprovodit?
S předsedou Senátu jsme se domluvili, že bychom mohli vyrazit do pobaltských zemí, kde jsme dlouho nebyli. To je zajímavý trh, který nejspíš bude částečně opouštět Rusko. My bychom tam mohli zajímavě vkročit. S panem Vystrčilem bychom mohli i na Balkán, plánuje se cesta do Indie a předseda Senátu také předpokládá, že by navštívil některou africkou zemi. Nabízí se třeba Angola. V době covidové krize Svaz průmyslu s angolskou stranou podepsal dohodu o spolupráci. Uspořádali jsme online podnikatelské fórum, takže návštěvu Angole tak trochu dlužíme.

Ve kterých zemích by členové vlády měli exportéry po koronavirové krizi více podpořit?
Byli bychom rádi, aby představitelé státu s podnikateli více jezdili do úspěšných asijských zemí, ať už je to Jižní Korea nebo Vietnam, dále do Jižní Ameriky, zejména do Brazílie, Chile, Argentiny nebo Uruguaye anebo do subsaharské Afriky.

Během pandemie uspořádal Svaz pouze jednu podnikatelskou misi do Portugalska v hybridní online podobě. Může to být do budoucna cesta, jak uspořádat mise i za složité epidemické situace?
Hybridní mise do Portugalska byla skvělá věc, která se nám povedla i v nelehké době. Jejím výsledkem bylo i velké česko-portugalské podnikatelské fórum, které jsme s portugalskou stranou uspořádali také v online podobě teď v červnu. Ale přiznám se, že osobně nejsem zastáncem online akcí. Dramaticky mi v nich chybí osobní kontakt. Ten je v mezinárodním obchodě nenahraditelný. V byznysu je totiž důležité podání ruky a přímé jednání mezi čtyřma očima. Proto doufám, že do budoucna už k takovým mimořádným řešením nebudeme muset přistoupit.

(Václav Rokyta)

 Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů považují kontroly ve firmách, ať už na základě podnětů nebo namátkové, jako legitimní nástroj výkonu statní správy. Na mnoha tripartitních jednáních sami doporučujeme, aby zejména tam, kde je důvodné podezření na porušování pravidel zákonného zaměstnávání, kontroly prováděné byly.

Na druhé straně, pokud ministryně práce po třech letech výkonu svého mandátu a tři měsíce před volbami začne provádět kontroly, které hraničí spíše s teatrálním předváděním úřední moci, pak je na místě bedlivě sledovat, že se nejedná o neúměrné zasahování politiků do výkonu státní správy.

Zejména nestandardní podoba kontrol Státního úřadu inspekce práce a zveřejňování informací z jejich průběhu, kdy například poradce ministryně práce a sociálních věcí zveřejní na sociálních sítích jméno firmy, ve které kontrola probíhá, spolu s fotografiemi z provozu, nemohou nechat zástupci zaměstnavatelů bez reakce. Jedná se podle nich o chování na hraně ochrany osobních údajů (GDPR) a možného poškození dobrého jména firmy.

Navíc takto medializované kontroly politiků, které se objevují jen bezprostředně před volbami, snižují důvěru k institucím státu a důvěru k řádnému procesu. Obáváme se, že jde spíše o kampaň než reálnou snahu dlouhodobě a trvale pečovat o korektní pracovněprávní vztahy.

Předseda Senátu PČR pan Miloš Vystrčil plánuje na pozvání předsedy Senátu Polské republiky pana Tomasze Grodzkeho v termínu 30. – 31 8. 2021 návštěvu Polska. V rámci programu navštíví delegace 30. 8. Varšavu a 31. 8. Štětín. Přeprava bude zajištěna vládním speciálem.

Účast doporučujeme zejména firmám z oborů dopravní průmysl a infrastruktura, energetický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, ICT a služby.

Rámcový program cesty a další podrobnosti včetně účastnického poplatku najdete v pozvánce zde.

Uzávěrka závazných přihlášek bude 8. srpna 2021.

Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu pserakova@spcr.cz. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář REGISTRACE. Bez vyplnění elektronického formuláře nemůžeme Vaši přihlášku zpracovat.

Prosíme také o vyplnění jednoho snimek_profil_do_spolecne_prezentace.pptx do společné prezentace (použití obrázků do snímku vítáno). Bude sloužit pro představení podnikatelské delegace na podnikatelských fórech během mise.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Ing. Petra Šeráková (pserakova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 404.

Těšíme se na spolupráci s Vámi.

Nafukovací čluny, paddleboardy nebo plovoucí norné stěny dnes mohou vznikat i na tkalcovských stavech. Stačí tkát zároveň dvě tkaniny, které se průběžně spojují provazovacími nitěmi. Výsledná 3D tkanina se opatří vrstvou gumy nebo PVC a po nafouknutí drží určený tvar. Proto lze dovolenkový paddleboard snadno složit do auta a u vody nafouknout tak, že je pevný jako prkno.

Jenže tkát takovou 3D tkaninu dostatečně rychle a navíc s proměnlivou tloušťkou dlouho nešlo. Až do okamžiku, kdy experti v liberecké firmě VÚTS po dvouapůlletém vývoji sestrojili unikátní automatický tryskový tkací stroj DIFA, za který loni získali ocenění Česká hlava a Cenu TAČR. „Spolupracovali jsme s tchajwanskou společností TTRI, která měla na 3D tkaninu patent. Nás oslovila, abychom vyvinuli stroj, který by ji dokázal vyrábět,“ vzpomíná na začátky vývoje Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení VÚTS.

Lepší pevnost a tvar
Na Tchajwanu původně tkaninu vyráběli ručně. Stav obsluhovalo pět lidí. Teď díky libereckým expertům řídí tkaní počítač. Ze stroje vychází tkanina, která po roztažení může mít tloušťku od 12 do 50 centimetrů. Na metr čtvereční dokáže stroj DIFA do tkaniny vetkat až 120 tisíc provazovacích nití. Tím ovlivní pevnost, tvar či tuhost výsledného výrobku. Podle hustoty provazovacích nití vyjede ze stroje za hodinu až šest metrů tkaniny. „DIFA je už teď produktivnější než dosud používané stroje na výrobu 3D tkanin. Tkaní chceme v dalším vývoji ještě zrychlit,“ dodává Václavík. Nejvíce se experti z Liberce zapotili při vývoji přírazné lišty, která je klíčová pro tkaní provazovacích nití a pohybuje se na magnetickém polštáři. Museli vypočítat přesnou sílu magnetů, které její pohyb řídí.

Filtry na vodu i ropu
Se strojem DIFA předběhli ve VÚTS dobu. Trh s 3D tkaninami teprve vzniká. „Pořád se hledají aplikace, kde by se mohly kromě nafukovacích produktů uplatnit. Už se bavíme s firmami, které by tkaninu chtěly použít třeba pro čištění vody nebo zachytávání ropných látek,“ říká Václavík. Nečistoty by se zachycovaly na provazovacích nitích. Odborníci z Technické univerzity Liberec už se například snaží na provazovací nitě umístit nanovlákna, která ještě zlepší filtrační schopnosti. „Instalace takových filtrů by byla velmi jednoduchá. Kazeta s 3D tkaninou se jen ponoří do vody. Věříme, že trh s 3D tkaninami se rozjede během dvou až tří let,“ tvrdí Václavík. Zatím VÚTS dodal stroje DIFA prvním tchajwanským zákazníkům. Intenzivně jedná o prodeji jak zákazníkům z Číny, tak z EU a USA.

Vývoj a výroba prototypu stála 10 milionů korun. „Bez podpory z programu Delta Technologické agentury ČR bychom to nedokázali. Je to revoluční inovace. Sami bychom takovou investici s dlouhou návratností nedokázali financovat,“ vysvětluje Václavík. S tchajwanským partnerem bude liberecká firma ve vývoji pokračovat opět s podporou TAČR. Chce se s tloušťkou tkaniny dostat pod 10 centimetrů a zvětšit šířku tkaniny až na 2 metry. Nová generace stavu DIFA by měla také tkát 3D tkaninu tak, aby se pak dala snadněji potáhnout gumou nebo polyuretanem.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Vodík funguje jako výborný akumulátor energie. „Vyvíjíme inteligentní systém jak tento plyn skladovat a přepravovat, aby byl dostupný všude, kde bude potřeba,“ tvrdí Jan Světlík, předseda dozorčí rady výrobce tlakových lahví Cylinders Holding, který se se svými firmami vrátil mezi členy Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nedávno jste představil vizi nové čtvrti v Ostravě, kterou by poháněl vodík. Na tento plyn sázíte i ve svém výrobním programu. Co vás na něm tak láká?
S vodíkem pracuji už čtyřicet let. V minulosti byl vodík jen specifický technický plyn. Používal se jako redukční činidlo v různých směsích například v chemickém průmyslu. Situace se změnila před pěti sedmi lety, kdy se začalo uvažovat o vodíkových bateriích, v nichž by vodík vystupoval jako akumulátor energie. To funguje skvěle. Vodík se najednou dostal do úplně nové pozice.

V čem je jeho největší výhoda?
Politici se nadchli pro elektromobily na baterie. Ale ty nejsou příliš použitelné na trasách třeba nad tisíc kilometrů. Proto se začaly hledat alternativy. Vodík je jednou z nich. Rychle ho do auta naplníte, v tlakové nádobě je bezpečný. Může nahrazovat na delších trasách baterie, a to nejen u osobních aut, ale i u nákladních vozů nebo vlaků.

Jeho hlavní roli vidíte více v dopravě než v energetice?
Ne, obecně v akumulaci energie. Představte si, že máte dům se solárními panely. Přes den nejste doma, tak si nejdřív dobijete domácí baterii a přebytek si uložíte do vodíku. Večer vám menší spotřebu pokryje baterie a při větším odběru se zapne vodíkový palivový článek. Akumulace energie se může týkat i průmyslu. Určitě ale nesouhlasím s tím, že máme používat vodík vždy a všude. Své místo budou mít i jiné zdroje energie.

Je veřejnost připravená na nástup vodíku?
Paradoxně narážíme na poměrně malou vzdělanost veřejnosti. Je to nejmenší molekula. Nabalila se na ni spousta nesmyslů. Třeba, že vodík volně prochází ocelí. Kdyby to byla pravda, tak bychom čtyřicet let nevyráběli ocelové tlakové lahve na tento plyn. Nebo že v zimě bude kvůli autům na vodík, které produkují vodní páru, námraza na silnicích. Proto je třeba lidi s vodíkem a jeho využitím pořádně seznámit.

Dá se už na vodíku vydělávat?
Vodíkové technologie už vyrábíme. V našem případě jde o skladování a přepravu. Vyvinuli jsme chytrý kontejner, který sám hlásí data o kapacitě či o přepravovaném množství. V posledních pěti letech jsme intenzivně pracovali na vývoji tohoto systému. Budeme schopni vytvořit celý model nejen jak vodík používat, ale také jak ho skladovat a přepravovat. Nezajímá nás jen výroba vodíku nebo plnicí stanice.

Jak bude takový model skladování a přepravy vypadat?
Mám teorii, že se budou vytvářet ostrovy, kde se vodík bude vyrábět a kde se bude zároveň i spotřebovávat. Představte si model vodíkového města. Máte v něm solární elektrárny, geotermální zdroje na vytápění. Když budete mít přebytek energie, vyrobíte z ní vodík. Chcete ho prodat? Pak ho budete muset někde uskladnit. Když budete mít menší zásobník, tak se váš vodík odveze do nadřazeného skladu a až ho budete zase potřebovat, tak vám ho přivezou zpátky. Mít přímo na místě velký zásobník by bylo zbytečně drahé. Fungovat to bude díky inteligentnímu řízení.

Nelepší podmínky pro výrobu zeleného vodíku má sever Evropy s větrnými elektrárnami a jih Evropy se solárními elektrárnami. Budeme ho odtamtud dovážet?
Spousta potenciálního vodíku je schovaná v cirkulární ekonomice. Například v odpadech. Navíc si zelenou energii můžeme dovézt po drátech a vodík si s její pomocí vyrobit.

Jaké vodíkové aplikace ještě potřebujete vyvinout?
Co se týče skladování a přepravy, máme vše hotovo. Teď musíme začít dělat větší instalace. Standardně se v jednom kontejneru vozilo 300 kilogramů vodíku, my už umíme vozit 500 kilo. Teď vyvíjíme řídicí systém celého skladovacího modelu. Víme, jakou moc chytré systémy mají. V posledních třiceti letech bylo právě IT největším konkurentem výrobců tlakových lahví.

Proč?
Protože IT systémy umožnily mnohem větší optimalizaci používání lahví u zákazníků. Takže jich najednou potřebovali méně.

Zasáhla výrobu tlakových lahví koronavirová krize?
Loni v prvním čtvrtletí jsme zaznamenali velký nárůst poptávky po medicinálních lahvích na kyslík pro dýchání. Volali nám tehdy z Itálie, že koupí vše, co jsme měli na skladě. Ale tyto úseky zvýšené poptávky trvaly vždy jen několik týdnů.

A co tlakové lahve na ostatní plyny?
Skoro všichni zákazníci odsunuli své objednávky. Takže jestliže předtím jsme jeli na plnou kapacitu, ve třetím čtvrtletí 2020 jsme byli skoro na nule.

Už se zákazníci s objednávkami vrátili?
Ano, ale jejich posunutí nám loni zkomplikovalo život, protože hromadná výroba musí jet nepřetržitě. V mezidobí jsme dodávali lahve na kyslík na Ukrajinu, do Indie, do spousty zemí v Evropě. Jsem rád, že i Česká republika přišla na to, že může být zajímavé, když místo přikrývek do Indie jako humanitární pomoc dodá kyslíkové lahve.

Jak významný je pro vás vlastní výzkum a vývoj?
Veškeré naše výrobky jsou výsledkem vlastního vývoje. Nezabývám se téměř ničím jiným. Na vývoji dělá v Česku a v Polsku několik desítek lidí. Lahví, které jsme vyvinuli před více než deseti lety, děláme tak maximálně deset procent. Většina jsou nové výrobky.

V čem vývoj spočívá?
Vyvíjíme oceli, z nichž jsou lahve vyrobeny, nářadí i metody zkoušení. Když nějakou činnost díky robotizaci zpřesníme, tak si můžeme dovolit někde ubrat materiál. Pracujeme i na vývoji výrobních technologií, které používáme. Jde o zhruba 60 operací a 40 z nich si musíme vyvinout sami.

Na jakém zajímavém projektu nyní pracujete?
Potřebujeme postavit zkušebnu na tlakové lahve na vodík, protože v Evropě žádná není. Nelze vozit speciální vodíkové nádoby na zkoušky do USA. Takže si musíme postavit tři technologie, na což chceme využít i veřejnou podporu.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Svaz průmyslu získal za komunikaci v době koronaviru druhé místo v prestižních cenách LEMUR. „Ukázali jsme, že se firmy staly součástí řešení epidemie,“ říká Eva Veličková, ředitelka Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu byl letos hodně vidět a slyšet, když se řešily otázky spojené s epidemií Covid-19. Jaké sdělení bylo pro vás v komunikaci nejdůležitější?
Cítili jsme obrovskou zodpovědnost za naše firmy. Sledovali jsme, jak reagují, zavádí náš hygienický manuál, vlastní opatření, starají se o lidi, izolují od sebe jednotlivé týmy, směny, zavádí dlouhodobý home office. To vše jsme pravidelně komunikovali vládě, odborné i široké veřejnosti a bojovali za racionalitu při rozhodování o fungování firem v době epidemie. Bez pravidelné a otevřené komunikace s médii by to nešlo.

Přesto jste čelili názoru odborů i některých odborníků, že by se firmy měly uzavřít.
Byl to střet dvou světů a my ve Svazu jsme byli mezi nimi. Na jedné straně firmy, které spíš očekávaly podporu, rady a ocenění vlastního boje proti epidemii, na druhé straně veřejná diskuze, která je označovala za ohniska epidemie a tlačila na zavření podniků. Některé firmy dobrovolně a pravidelně testovaly své zaměstnance dříve, než vláda nařídila povinné testování. Od nich jsme získávali data, která vyvracela domněnky o ohniscích šíření infekce v podnicích. Tyto naše závěry potvrdil první týden povinného testování ve firmách. Dokázali jsme, že opatření nastavená ve firmách fungují. Stali jsme se součástí řešení epidemie, a odvrátili tak negativní pozornost upřenou na firmy.

Jak jste v komunikaci pracovali s informacemi od vašich členských firem?
Každé dva týdny jsme dělali masivní průzkum o situaci ve firmách, získávali jsme tak data o více než sto tisících testovaných zaměstnanců. Dvakrát měsíčně jsme mohli poskytovat aktuální informace vládě i médiím na online tiskových konferencích. Kromě tvrdých dat z průzkumů jsme přinášeli také příběhy jednotlivých firem a jejich zaměstnanců. Předávali jsme je médiím jako tipy pro reportáže a na sociálních sítích jsme je společně publikovali s hashtagem #Zodpovědnépracoviště. S touto komunikační kampaní Svazu jsme v cenách LEMUR za PR, kterou pořádá Asociace PR agentur, v průmyslové kategorii obsadili druhé místo. Vážím si toho a chtěla bych zde pogratulovat a poděkovat všem kolegům, členům představenstva Svazu, firmám a médiím, že s námi ochotně spolupracovali.

Jakou největší zkušenost si z koronavirové krize z pohledu komunikace odnášíte?
Ještě více než kdy jindy bylo potřeba přinášet správné informace v pravý čas. Myslet dopředu a vzhledem k nepředvídatelnosti situace se připravovat na několik variant možného vývoje.

Co zajímavého chystáte v komunikaci na druhou polovinu roku?
Na podzim plánujeme náš Sněm. Po loňském virtuálním eventu se těšíme, že opět zahájíme Mezinárodní strojírenský veletrh, byť v netradičním termínu 8. listopadu. Pro nás je veletrh oslava českého průmyslu a umu firem a lidí. Věřím, že nám letošní ročník umožní návrat k roku 2019, kdy náš stánek ožil řadou odborných seminářů a networkingových aktivit.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Firmy i přes léto zůstávají obezřetné a rychle zareagovaly na opožděné vládní nařízení o kontrolách zaměstnanců po návratu na pracoviště ze zahraničí. I nadále uplatňují ve svých provozech ochranná hygienická, organizační a další opatření i přes léto. Potvrzují tak, že jsou pořád klíčovým nástrojem pro kontrolu šíření epidemie. Přestože vláda podniky oficiálně k očkování zaměstnanců nepustila, je proočkovanost především ve velkých firmách vyšší než v celé populaci. Třetina firem má navíc stále zájem se do očkování proti Covid-19 zapojit. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR ve dnech 14. a 15. července mezi dvěma stovkami členských firem.

Zaměstnanci, kteří nejsou plně očkovaní a kteří v posledním půlroce neprodělali Covid-19, se od 9. července musí z nařízení vlády při návratu na pracoviště ze zahraniční prokázat negativním testem. I když vláda upravovala parametry této povinnosti na poslední chvíli a v době dovolených, podniky našly způsob, jak v rámci svých interních předpisů a podmínek tato pravidla co nejlépe splnit. Svaz průmyslu přitom takové opatření po vládě požadoval už od června, aby se na něj mohli připravit firmy i lidé.

Pozdní vládní vyhlášení a nedotažená pravidla způsobila chaos. Některé podniky i proto využily možnosti, kterou s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí vyjednal Svaz průmyslu a dopravy. Podle paragrafu 102 zákoníku práce mohou firmy zanést testování a další hygienická opatření do svých interních předpisů a pokynů k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Po skončení plošného povinného testování k 30. 6. je tedy testování na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, v souladu s jeho interními předpisy. Vedle toho však má zaměstnavatel nadále výše uvedenou povinnost nevpustit zaměstnance na pracoviště bez negativního testu, v případě že zaměstnanec pobýval mimo ČR.

„Firmy se opět stávají významným a nejmasivnějším nástrojem pro prevenci covidu, respektive kontrolu bezinfekčnosti. Významná část firem, zejména větších podniků, jde nad rámec požadavků ministerstva zdravotnictví, protože chtějí mít větší jistotu, že případné rozšíření epidemie neohrozí jejich podnikání,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Takových podniků je 38 %.

Kromě testů firmy využívají pro potvrzení bezinfekčnosti po návratu ze zahraničí i čestná prohlášení. Některé podniky plánují nabídnout testování všem zaměstnancům po celozávodní dovolené.

VLÁDA ZPŮSOBILA PRÁVNÍ CHAOS

Mezi firmami pořád panuje právní nejistota, jak mají vůči zaměstnancům pravidla prokazování bezinfekčnosti po návratu z dovolené vyžadovat. U 16 % firem z průzkumu zaměstnanci nejsou ochotni zaměstnavateli hlásit, že byli na dovolené v zahraničí. 22 % podniků uvádí, že není v jejich silách zjistit, jestli je zaměstnanec bezinfekční.

„Požadovali jsme po vládě dlouho dopředu, aby stanovila pravidla pro testování a prokazování bezinfekčnosti během léta. Bohužel vláda přišla s novými pravidly na poslední chvíli, čímž vytvořila v pracovněprávních vztazích zbytečné napětí. Z průzkumu je patrné, že malá část firem má problémy, jak vládní povinnost uvést do praxe. Zaměstnanci například odmítají sdělit, že se vrací ze zahraničí. Získání informace o bezinfekčnosti tak není jednoduché, nicméně zaměstnavatel postupující podle našich doporučení může řádný způsob mít,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmám může pomoci nový Hygienický manuál 4.0, který Svaz průmyslu připravil společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Manuál nová pravidla přehledně vysvětluje a radí firmám, jak je naplnit.

FIRMY CHTĚJÍ ZNÁT PRAVIDLA VČAS

Svaz průmyslu požaduje, aby vláda jasně a hlavně včas stanovila hygienická pravidla, která budou platit od září. Neměla by se opakovat situace ze začátku léta. Svaz průmyslu požaduje po vládě tři věci: aby její opatření byla udržitelná, pro firmy splnitelná a přehledná a neměnila se ze dne na den.

Firmy zůstávají obezřetné, více než třetina firem využila možnosti, kterou dojednal Svaz průmyslu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví. Upravily si své vnitřní směrnice a umožňují testování zaměstnanců i po skončení povinného testování.

Podniky také samy aktivně sledují vývoj epidemie ve svých regionech. „Téměř polovina firem v našem průzkumu uvedla, že je připravena opět začít plošně testovat své zaměstnance, pokud by se v jejich regionu epidemická situace zhoršila. Nechtějí v tomto ohledu čekat na případné nařízení vlády o opětovném zavedení plošného povinného testování,” uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z výsledků průzkumu je také vidět, že firmám záleží na zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a že dokázaly alespoň části z nich samy zařídit očkování. Přestože vláda podniky oficiálně k očkování zaměstnanců nepustila, je proočkovanost především ve velkých firmách často vyšší než v celé populaci. Podle výsledků průzkumu má 29 % firem naočkovanou víc než polovinu svých zaměstnanců.

„Zároveň nám z průzkumu vyplynulo, že je zde řada firem, které by i v tuto chvíli stály o jasně nastavený systém očkování zaměstnanců ve firmách, jak po něm Svaz průmyslu a dopravy ČR volá více než půl roku. Nepochybně by se hodil i při případné třetí dávce,” uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Do očkování proti Covid-19 je stále ochotno se zapojit 33 %, pokud to vláda oficiálně umožní, 13 % podniků od tohoto záměru odradil dosavadní přístup vlády.

Svaz průmyslu a dopravy ČR provedl průzkum ve dnech 14. a 15. 7. 2021 mezi 200 firem. Z uvedeného vzorku bylo 12 % malých podniků do 50 zaměstnanců, 42 % středních firem do 250 zaměstnanců a 46 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Hygienický manuál pro zajištění bezpečného prostředí ve firmách si můžete stáhnout zde.

Po měsících příprav poslalo začátkem června Česko do Bruselu ke schválení Národní plán obnovy (NPO). Ten zemi otevře dveře k téměř 180 miliardám korun ze speciálního nástroje EU, který vznikl s cílem pomoci členským zemím s restartem ekonomiky po koronavirové krizi. Svaz průmyslu a dopravy ČR při přípravách NPO opakovaně připomínal vládě, že nabízené peníze z EU je třeba využít na posílení dlouhodobého růstu ekonomiky a podporu investic firem v reakci na klíčové výzvy, například spojené s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku či potřebou rychlejší digitalizace.

Vláda ovšem podobně jako některé další členské státy EU do priorit NPO významně zahrnula investice a výdaje, které by musela v příštích letech platit ze státního rozpočtu. Nakonec do Bruselu odeslala dokument, který přerozdělí celkem 191 miliard korun. Přibližně 180 miliard korun by Česká republika měla obdržet z evropských peněz v podobě přímých dotací. Zbylých 11,5 miliardy by měla vláda dodat ze státního rozpočtu.

MÁLO PENĚZ NA ZELENOU TRANSFORMACI FIREM

Vláda při tvorbě NPO musela splnit několik předem daných požadavků Evropské komise. Na zelenou transformaci musela vyčlenit minimálně 37 procent výdajů a na digitální transformaci 20 procent prostředků. Česko se nakonec přidrželo těchto minimálních požadavků. „Pro zajištění odolnosti a budoucího růstu hospodářství to není ideální postup. NPO by si zasloužil zejména vyšší podíl projektů firem na zelenou a digitální transformaci,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

Největší část prostředků z Národního plánu obnovy jde na tzv. fyzickou infrastrukturu a zelenou transformaci, dohromady 85 miliard korun. Ta zahrnuje mimo jiné výdaje na dopravní a energetickou infrastrukturu, podporu oběhového hospodářství či opatření v oblasti životního prostředí. Bohužel ale ne všechny výdaje v tomto pilíři souvisí přímo se zelenou transformací. Druhá nejvýznamnější část, necelých 42 miliard korun, směřuje do oblasti vzdělávání a trhu práce. Třetí největší kapitolou je s necelými 28 miliardami korun digitální transformace.

PRO FIRMY JE MÉNĚ NEŽ PĚTINA PROSTŘEDKŮ Z NPO

Do tvorby Národního plánu obnovy významně zasáhly politické priority vlády a příslušných resortů. Podařilo se z něj odstranit nejvíce problematické návrhy, jako bylo vyplácení důchodů z evropských peněz nebo digitalizace archivnictví. Podíl investic do hospodářství a firem na jejich digitální a nízkouhlíkovou transformaci je však stále mnohem nižší, než by odpovídalo významu těchto témat. „Na tom, jak se firmy s těmito výzvami poperou, bude záviset jejich budoucí konkurenceschopnost a v konečném důsledku také výše daňových příjmů státního rozpočtu,“ dodává Bohuslav Čížek.

Podle odhadu Svazu průmyslu je pro firmy v NPO vyčleněna méně než pětina prostředků. Bez aktivního zapojení Svazu průmyslu do příprav NPO by to nicméně bylo ještě méně. Většina peněz bude směřovat na dlouhodobě odkládané investice státu.

ZMĚNY VE PROSPĚCH PODNIKŮ

Svazu průmyslu se podařilo vyjednat navýšení prostředků pro firmy v některých klíčových oblastech a úpravu některých podmínek, které by získání peněz na firemní projekty mohly výrazně omezit. Například u komponenty Digitální transformace firem ministerstvo průmyslu nakonec vypustilo podmínku, aby digitální projekty zároveň přispívaly ke snižování emisí a zlepšování životního prostředí. V praxi by ji bylo velmi obtížné prokazovat. Prostředky na digitální transformaci firem se díky aktivitě Svazu průmyslu podařilo zvýšit z 1 na 5 miliard korun.

U vysokorychlostních sítí se Svazu povedlo vyčlenit část peněz na pokrytí tzv. bílých míst, která nemají připojení k vysokorychlostnímu internetu. Významným úspěchem bylo zajištění dostatečného financování a konkrétního nastavení podpory výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. Důležité bude provázání NPO se státním rozpočtem. Je třeba co nejdříve vyřešit poslední technické nejasnosti, aby byly soutěže připraveny podle harmonogramu a projekty se mohly co nejrychleji rozjet.

Svazu průmyslu se také povedlo alespoň částečně zvýšit alokaci na investice do cirkulárních řešení v podnicích z 250 milionů na 1 miliardu korun. Vzhledem k tomu, kolik prostředků si v budoucnu vyžádají nutné investice do udržitelnosti výroby a cirkulární ekonomiky, jde ovšem stále o neúměrně malou částku.

PRVNÍ VÝZVY UŽ NA PODZIM

Nyní bude důležité jasně stanovit pravidla financování a dobře nastavit výzvy pro podnikatele. Svaz průmyslu bude na přípravě podmínek jednotlivých výzev spolupracovat. Bude mít také zástupce ve vrcholném řídícím výboru Národního plánu obnovy.

Český Národní plán obnovy musí ještě posoudit Evropská komise. Pak se k němu vyjádří i další členské státy. První výzvy by mohly být vyhlášeny na podzim. V některých oblastech bude možné proplácet už proinvestované prostředky zpětně.

(Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice SP ČR)

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Dočasná změna výše českého podílu při pojištění EGAP je opatřením, které má podpořit financování českých exportérů. Od 5. července 2021 jsou aplikována nová pravidla pro určení a vyhodnocení podílu zboží a služeb českého původu na hodnotě vývozu nebo výroby pro nově uzavírané obchodní případy.

Nově nastavený režim pravidel pro „český podíl“ odstraňuje administrativní bariéry, zároveň provedená změna umožňuje provádět transakce spojené s objemově menšími případy flexibilněji. Celkově tedy tento režim vede ke zvýšení podpory českého exportu a exportérů. Jedná se o změnu dočasného charakteru, která bude v podobě zmíněné v následujícím odstavci aplikována od data účinnosti, tj. 5. července 2021, do 31. prosince 2022. 

V rámci určení a vyhodnocení podílu zboží a služeb českého původu bude uplatňován pásmový režim, kdy určení hodnoty českého podílu bude odvozeno od výše maximální pojistné hodnoty (dále „MPH) konkrétního obchodního případu.

U obchodních případů s MPH do 100 mil. CZK včetně, není požadavek na minimální výši českého podílu uplatňován. U obchodních případů s MPH nad 100 mil. CZK a do výše 500 mil. CZK včetně, je vyžadována minimální výše českého podílu na úrovni 30 %. Co se týče obchodních případů s MPH nad 500 mil. CZK, Český podíl je standardně vyžadován minimálně na úrovni 50 %. V tomto pásmu však platí současně platné výjimky, na základě kterých může být v případě schválení EGAP hodnota českého podílu snížena. Zároveň došlo k odstranění přirážky k pojistné sazbě za nedodržení minimálního českého podílu, takže nyní již nebude tato výjimka zpoplatněna vyšším pojistným. 

Věříme, že výše uvedená změna povede k usnadnění a nárůstu vývozu. Zároveň připomínáme, že až do konce roku 2021 je možné využít kromě standardních pojistných produktů EGAP i již dříve oznámené protipandemické programy EGAP, konkrétně ve spolupráci s bankami program záruk COVID Plus za provozní a investiční úvěry se splatnosti do 6 let, které jsou určené pro velké podniky a skupiny s více než 250 zaměstnanci, a dále pojištění krátkodobých vývozních pohledávek se splatností do 2 let pro zákazníky ze zemí Evropské unie a zemí OECD. 

Informace o všech produktech i kontaktní osoby pro zodpovězení doplňujících dotazů naleznete na stránkách www.egap.cz