Memorandum o spolupráci podepsali v ostravském Světě techniky představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a České asociace science center (ČASC). Spolupráce by měla na jedné straně přinést větší zapojení science center do popularizace výsledků současného českého průmyslu, na druhé straně zapojí inovativní firmy do neustálé obměny zábavného interaktivního vzdělávání ve science centrech.

„Budeme společně usilovat o to, aby se pozitivní image science center rozšiřovalo i mezi průmyslovými podniky, a aby vznikaly další společné, vzájemně užitečné, vzdělávací iniciativy, akce a aktivity, které by oslovovaly a inspirovaly širokou veřejnost. Chceme, aby stoupalo povědomí nejen o existenci samotných science center, ale i o vysoké kvalitě výsledků českého průmyslu,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Krize způsobená koronavirem ukázala nutnost hledat nové způsoby vzdělávání a uplatňovat moderní trendy ve výuce. Propojení vzdělávací a podnikatelské sféry se ukazuje jako velmi potřebné a užitečné. Podpisem Memoranda o spolupráci dávají obě strany najevo svůj zájem spolupracovat v oblasti vzdělávání ještě intenzivněji než doposud.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a České asociace science center již dlouhodobě spolupracují a organizují populární akce s názvem „Živá knihovna povolání“. Jejich cílem je ukázat žákům posledních ročníků základních škol, v jakých žádaných oborech, zejména technických a přírodovědných, se mohou uplatnit. Jednotlivé profese přitom představují přímo profesionálové z praxe. Až do pandemie koronaviru byly Živé knihovny povolání vždy velké akce, které se žáci i firmy účastnili osobně. Poslední z úspěšných akcí se uskutečnila online v ostravském Světě techniky. Jednotlivé profese představily podniky žákům prostřednictvím videoprezentací.

Na základě dosavadní spolupráce mezi členy ČASC a Svazu průmyslu a dopravy nyní vyvstala potřeba vztahy obou stran posunout na vyšší, formálnější úroveň a otevřít prostor další a mnohem širší spolupráci mezi jednotlivými science centry a firemní sférou.

„Science centra jako instituce neformálního vzdělávání mohou jedinečným a originálním způsobem pomoci popularizovat výsledky vědy, představovat široké veřejnosti úspěchy českého průmyslu, ojedinělé aplikace či moderní technologie. Nabízí prostor nejen pro diskuzi, ale i pro realizaci konkrétních akcí a aktivit podporující zájem veřejnosti o české inovace, na které můžeme být hrdi pro jejich jedinečnost a originalitu nejen v rámci Česka, ale i pro jejich úspěšnost v celoevropském nebo dokonce celosvětovém měřítku. Jsem ráda, že mohu být u zrodu této iniciativy a věřím, že následující období ukáže, jak užitečné toto propojení může být,“ řekla Ivana Češková, ředitelka ČASC.

Česká asociace science center (ČASC) byla založena v roce 2013, v době, kdy se fenomén science learningových center (zkráceně science center) známý ze světa a západní Evropy, začal rozvíjet i v Česku. Z podpory fondů EU – operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace byla vybudována v rámci ČR zcela nová infrastruktura 5 science center (Svět techniky v Ostravě v Dolních Vítkovicích, VIDA v Brně, IQ Landie v Liberci, Techmánie v Plzni a Pevnost poznání v Olomouci) a byly zrekonstruovány 3 hvězdárny a planetária (v Brně, v Ostravě a v Hradci Králové). Přestože nemají jednotného zřizovatele, jejich společným cílem je umožnit co nejširší veřejnosti seznamovat se s výsledky vědy a lépe porozumět moderním technologiím. Míří zejména na volnočasové aktivity nejen rodin s dětmi, ale i mládeže a dalších věkových kategorií. Velmi pestré a významné jsou také jejich vzdělávací aktivity pro školní skupiny. Science centra a planetária jsou místem, kde se snaží o srozumitelnou prezentaci vědy, technologií a vzdělávání netradičními metodami i formou.

Návrh stavebního zákona potřebuje dotáhnout. Musí splnit požadavek jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák proto na středečním jednání Hospodářského výboru apeloval na poslance, aby v návrhu stavebního zákona přijali kvalitní pozměňovací návrhy. Jedině tak se výstavba v České republice zrychlí a zjednoduší.

„Po pandemii nás čeká složité období obnovy, kterému musí pomoci stavební zákon. Dnešní systém je někdy téměř nefunkční a potřebuje výraznou změnu. Čekáme na ni už 17 let, v povolování stavebních procesů jsme ve světě až na 156. místě. My přitom potřebujeme, aby stát, podnikatelé i ti nejmenší stavebníci mohli stavět za jasně daných podmínek, v jasně daných lhůtách, za jasně daných práv a povinností, a to při současném zachování ochrany všech veřejných zájmů,“ upozorňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu dlouhodobě podporuje změnu stavebního zákona, která je nezbytná pro zefektivnění a urychlení výstavby. Původní vládní návrh ale obsahuje spoustu kompromisů a neřeší důsledně například oddělení stavebních úřadů.

„Vítáme proto, že na Hospodářském výboru prošel komplexní pozměňovací návrh poslanců Kolovratníka, Kořanové a dalších, který vznikl ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Návrh zaručuje nezávislou soustavu stavebních úřadů, řeší systémovou podjatost a zajišťuje předvídatelnost rozhodování. Přináší i další pozitiva v územním plánování i v jiných oblastech a měl by být základem pro dotažení celé rekodifikace, kterou tak nutně potřebujeme,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.

Podle Svazu průmyslu a dopravy je ale třeba, aby Sněmovna přijala ještě některé úpravy, které řeší například možnou nečinnost stavebních úřadů, stanovení konkrétních lhůt či rozšíření drobných staveb bez nutnosti povolení. „Nutné je také zajistit i změny dalších dotčených zákonů. Jsem proto rád, že prošel i pozměňovací návrh, který řeší nakládání s vodami či mezitímní rozhodnutí, díky kterému může začít příprava ke stavbě ještě před ukončením vyvlastnění pozemku nebo konečné dohodě o ceně. Tuto problematiku Svaz řeší mnoho let. Doufám, že Sněmovna dnešní rozhodnutí potvrdí a v některých případech přijme ještě ambicióznější úpravy, například u částí týkajících se liniového zákona nebo zákona o EIA,“ doplňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na celé vystoupení Jaroslava Hanáka ke stavebnímu zákonu v Hospodářském výboru PSP ČR se můžete podívat zde.

S následky, jaké v ekonomice a průmyslu zanechá koronavirová krize, se bude Česko vyrovnávat ještě dlouho po konci pandemie. Jenže stejně jako každá jiná krize má i ta stávající kromě negativních dopadů i nějaké pozitivní. Současná situace například nutí firmy k inovativnímu myšlení a rychlejší tvorbě nových řešení. Z nich pak firmy můžou do budoucna těžit. Vyplývá to z ankety mezi tuzemskými strojírenskými firmami.

1. Jaké trendy a novinky do budoucna ve vašem oboru očekáváte?
2. Přiměla současná krize vaši firmu k urychlení nějaké inovace nebo nové technologie?

JAN RŮŽIČKA, ŘEDITEL KORPORÁTNÍ STRATEGIE, DOOSAN ŠKODA POWER 

1. Jednoznačně sílí tlak na technologie s nízkými nebo nulovými emisemi skleníkových plynů. Za velmi progresivní považujeme nové uplatnění technologií na výrobu a spalování vodíku. Ten se vyrábí z energie obnovitelných zdrojů, které jsou bohužel často závislé na chování přírody. Tato iniciativa podporuje nejen růst kapacit obnovitelných zdrojů, ale současně řeší i akumulaci energie a možnost postupného snižování emisí plynových elektráren navyšováním podílu vodíku na úkor zemního plynu. Navíc vodík nachází uplatnění i v jiných oborech.
2. Energetika je důležitým faktorem dalšího vývoje ekonomiky. Naše turbíny dodáváme například pro spalovny odpadů a biomasy. Našim cílem je modernizovat a rekonstruovat stávající zařízení a přispět tím k eliminaci nepříznivých dopadů na životní prostředí. Digitalizací a automatizací výrobního procesu či nasazováním nových komunikačních a datových technologií navíc posilujeme naši konkurenceschopnost.

PAVEL KOVÁŘ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, KOVOSVIT MAS

1. Trendem je digitalizace. Obráběcí stroje se už osazují různými senzory, které mají usnadnit diagnostiku závad nebo zpřesnit obrábění. Při servisu pomáhá virtuální realita. Do budoucna očekáváme vliv sdílené ekonomiky v oboru obráběcích strojů. To bude znamenat jiný přístup k určitým užitným vlastnostem strojů. To lze například vysvětlit jednodušším ovládáním a programováním CNC strojů, které budou využívat sdílených knihoven podobných dílců jako vzorů k modifikaci na zákaznický dílec. V budoucnu by se také mohl objevit koncept, který dnes vidíme u 3D tiskáren z plastu. Tisk z kovů tu ale nebude tak rychle, protože je nutné vyřešit hodně technických problémů.
2. Současná krize nepříjemně zasáhla téměř všechny firmy v oboru. Díky menším prodejům se zvýšil tlak na cenu výrobků. Tudíž spoustu inovačního úsilí věnujeme interním procesům ve firmě, abychom snížili náklady i při poklesu sériovosti. Z pohledu nových výrobků jsme v tomto roce připravili tři vertikální obráběcí centra a rozšířili tak tuto řadu strojů. Dále doplňujeme stroje o další technologické konfigurace, abychom se více přizpůsobili požadavkům zákazníků.

EDUARD PALÍŠEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, SIEMENS

1. Očekáváme širší a razantnější digitalizaci. Pandemie ukazuje, že firmy, které s digitalizací již začaly, si s krizí dokázaly lépe poradit. Bezesporu se bude ještě více uplatňovat vzdálené řízení výroby a infrastruktury, vzdálený servis i monitoring. A právě v této oblasti je uplatnění digitálních dvojčat výrobků a procesů zcela zásadní a nezastupitelné. Stoupat bude potřeba vysoké flexibility a rychlého uvádění inovací na trh. Zde přijdou ke slovu nové materiály a postupy, stejně jako nové výrobní technologie, jako je například aditivní výroba.
2. U nás se nejedná o konkrétní inovace nebo technologie, ale o celé oblasti. Například s přesunem řady aktivit do kyberprostoru je nezbytné řešit jejich bezpečnost. Ve všech technologických oblastech bude klíčovým trendem využití umělé inteligence. Očekáváme také nárůst poptávky po technologiích, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů. Uplatňovat se budou i v rámci nových obchodních modelů s prvky cirkulární ekonomiky.

MARTIN SYCHROVSKÝ, MARKETINGOVÝ ŘEDITEL, WIKOV INDUSTRY

1. Výroba mechanických převodovek není předurčena pro mnohatisícové série. Přesto i zde se postupně automatizuje výroba, zkracují časy obrábění. Z pohledu našich produktů, tedy převodovek, které se již běžně vybavují čidly a jsou napojené na vzdálenou diagnostiku, se pak na scénu stále více dostává umělá inteligence. Ta může třeba včas informovat o nutnosti budoucí opravy.
2. Novou technologii nebo inovaci pro výrobu jsme pod vlivem krize neimplementovali. Změnili jsme ale komunikační návyky a s klienty komunikujeme online. Urychlili jsme vývoj online konfigurátoru našich převodovek a nasazujeme umělou inteligenci do vyhledávání tržních informací v online světě.

PAVEL CESNEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL, ŽĎAS

1. Určitě bude pokračovat trend digitalizace průmyslu a naplnění myšlenky Průmysl 4.0. Momentálně v této oblasti pracujeme na celé řadě inovativních projektů. Vytvořili jsme softwarovou podporu automatického kování, která zvyšuje produktivitu kovacího souboru na špičkovou úroveň. Ve spolupráci s firmou Siemens vzniklo digitální dvojče našeho hydraulického lisu pro železniční výrobu, které přináší vyšší efektivitu a snižuje rizika při návrhu a oživování. V oblasti výzkumu a vývoje intenzivně spolupracujeme s vysokými školami a vyvíjíme společně nové materiály, případně vylepšujeme stávající materiály pro oblast metalurgické výroby.
2. Současná situace u nás do jisté míry urychlila zavádění již dříve plánovaných opatření, která směřují ke zvýšení produktivity a efektivity. Na inovačních projektech jsme ale intenzivně pracovali i před krizí, to je trvalý proces.

Anketa vyšla v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 1Q/2021 čtěte zde.

Celkový propad HDP ČR za rok 2020 je předběžně odhadován na 5,6 %. To je výrazně méně, než byly původní odhady z jara, po velkém šoku, kdy byla ekonomika „zmrazena“ a vyhlídky byly značně nejisté a pesimistické. Výsledky za poslední čtvrtletí potvrdily také význam fungujícího exportu pro naši otevřenou ekonomiku.

Poslední čtvrtletí 2020 kleslo HDP ČR meziročně předběžně o 5 %, tedy stejně jako ve 3. čtvrtletí. Mezičtvrtletně HDP dokonce mírně vzrostl o 0,3 %, především díky zahraniční poptávce. „Potvrdilo se, jak je pro otevřenou českou ekonomiku potřeba při restrikcích nechat pro obchod otevřené hranice a celkově neomezovat možnost ekonomických kontaktů se zahraničím,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Jsme rádi, že se naše původní predikce nenaplnily a nyní můžeme výsledek komentovat v podstatě trochu optimisticky, že HDP poklesl nakonec „pouze“ o 5,6 %. Česká ekonomika se tedy propadla podobně jako hospodářství v Německu, kde předběžné výsledky ukazují pokles HDP o 5 %. Největší podíl na tomto výsledku mají hlavně firmy se svými zaměstnanci, které se popraly se složitou situací. Za to jim patří velký dík,“ říká Bohuslav Čížek.

I tak se ale jedná stále bohužel o nejhlubší pokles v historii ČR a výsledek nelze podceňovat. A to jak s ohledem na celkové ekonomické výsledky, tak na krizí nejvíce postižené sektory. „Firmy, které nebyly restrikcemi přímo omezeny, se snaží novým podmínkám maximálně přizpůsobit a „jet dál“. Tím vytahují ekonomiku opět nahoru,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se na tripartitě s ostatními sociálními partnery shodl, že po roce příprav je třeba konečně schválit kurzarbeit. Jeho návrhem se budou poslanci zabývat příští týden ve třetím čtení. Firmy by tak konečně získaly jistotu, s jakou pomocí od státu mohou v případě ekonomické krize počítat. Kurzarbeit by zajistil dlouhodobé a systematické překlopení funkčního programu Antivirus do zákonné podoby.

„Na jednání tripartity jsme si s premiérem Andrejem Babišem, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a odbory potvrdili, že nastartovat kurzarbeit je naší prioritou. Přestože podle nového rozhodnutí Evropské komise může vláda ještě prodloužit program Antivirus, firmy potřebují mít legislativně ukotvený program na podporu zaměstnanosti v případě krize,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„O kurzarbeitu jednáme intenzivně od loňského jara. Na tripartitě jsme se už na podzim shodli na jeho podobě. Nyní se ale zasekl v Poslanecké sněmovně. Za Svaz průmyslu jsme jednoznačně podpořili komplexní pozměňovací návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který bere v úvahu naše požadavky a připomínky,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Kurzarbeit je třeba co nejrychleji schválit, přestože Evropská komise rozvázala vládě ruce pro další fungování programu Antivirus i po konci února. Komise prodloužila platnost tzv. dočasného rámce, na jehož základě jsou schvalována opatření veřejné podpory určená na boj s důsledky koronavirové pandemie. Díky tomu bude možné prodloužit i program Antivirus až do konce roku 2021.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se v březnu loňského roku zapojil do přípravy návrhu nejprve programu Antivirus a poté i kurzarbeitu a účastnil se desítek jednání. Vláda však dojednaný návrh změnila, včetně řady zásadních parametrů. Proto Svaz průmyslu na svém Sněmu v říjnu 2020 vyzval premiéra Andreje Babiše, aby opravil zmařený návrh. Nyní společně se sociálními partnery vyzval poslance, aby podpořili komplexní pozměňovací návrh MPSV, který ve Sněmovně předložil poslanec Roman Sklenák.

Svaz průmyslu je proti navyšování karanténního příspěvku. Vyzývá vládu, aby přispěla ke komplexnímu řešení prevence šíření koronaviru, posílila testování a přispívala na něj soukromým subjektům formou dotací. „Testujme zdarma, na veřejných místech, ve školách i školkách, na parkovištích. A tím kontrolujme šíření viru,“ zaznělo na tripartitě. Svaz průmyslu chce po vládě, aby motivovala k prevenci, testovala, očkovala, a ne finančně motivovala k nemocnosti.

Firmy bojují proti šíření Covid-19 každý den. Pravidelně testují své zaměstnance, dodržují hygienická pravidla, nabízí homeoffice a chtějí i očkovat. Plnou podporu pro takový boj proti šíření koronaviru ze strany vlády však postrádají.

„Zaměstnance pravidelně testuje většina firem. Šíření viru na pracovišti aktivně předchází také díky přísným hygienickým pravidlům. Víme přesně, kdo ve firmě je pozitivní a zda s ním někdo přišel do takzvaně rizikového kontaktu. Jsem přesvědčený, že taková prevence a přehled o výskytu viru, jako je právě ve firmách, nikde jinde není. A to je chyba. Potřebujeme zdarma testovat na veřejných místech,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Ochrana zdraví je společnou prioritou všech. Považujeme však za nemorální finančně motivovat k nemocnosti. Chceme naopak motivovat k zodpovědnosti. Vláda by měla boj proti šíření koronaviru řešit komplexně. Dejme lidem možnost testovat se zdarma všude ve městech a na vesnicích. Testujme pravidelně ve školách a školkách i na veřejných místech, a tím kontrolujme šíření nemoci. Vláda by měla částečně hradit i testování ve firmách, což podpoří masivnější testování zejména v menších podnicích,“ doplňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Navrhované navýšení karanténního příspěvku odmítáme, i kdyby šel na vrub státu. Jsme přesvědčeni, že ochrana zdraví je prioritou každého z nás a není třeba k ní finančně motivovat. S navýšenou odměnou za karanténu hrozí její zneužívání,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Všichni bezpříznakoví zaměstnanci na homeoffice pobírají plnou mzdu. Nemocní dostávají náhradu mzdy. O všechny je postaráno minimálně na úrovni zákoníku práce. Mnoho firem jde i dál,“ doplňuje prezident Hanák.

„Od vlády očekáváme maximálně zodpovědný přístup k prevenci epidemie. Chceme, aby se vláda soustředila na efektivní a rychlou podporu ekonomiky. Místo toto brzdí kurzarbeit, pomalu vyplácí podporu a přichází s kontroverzními nápady jako je například navýšení karanténního příspěvku. Pomohlo by také, kdyby všichni členové Parlamentu šli příkladem v prevenci a chovali se zodpovědně,“ uzavírá prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Problematika předávání osobních údajů mimo EU/EHP je dlouhodobě intenzivně diskutovaným tématem jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Svaz průmyslu a dopravy se proto rozhodl uspořádat ve spolupráci se Spolkem pro ochranu osobních údajů expertní diskuzi, které se zúčastnilo široké spektrum zástupců soukromého i veřejného sektoru. Tato online akce se uskutečnila pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a za účasti zástupců Ministerstva vnitra, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zúčastnili se také zástupci slovenské státní správy, například z Ministerstva investic, regionálního rozvoje a informatizace. Expertní diskuzi moderovali Jana Pattynová a František Nonnemann ze Spolku pro ochranu osobních údajů.

Rozsudkem Soudního dvora EU ve věci SCHREMS II ze dne 16. července 2020 došlo ke zrušení tzv. Privacy Shieldu, na základě kterého bylo možné předávat osobní údaje do USA. Nejasný vývoj v posledních měsících ohledně nástrojů, které bude možné nadále využívat, aby nedošlo k narušení funkčních procesů u společností, které se k principům Privacy Shieldu přihlásily, přinesl značnou nejistotu nejen mezi naše členy, ale i do veřejné sféry. Proto se Svaz průmyslu a dopravy rozhodl poskytnout platformu pro aktivní diskuzi mezi soukromým a veřejným sektorem.

S úvodním slovem vystoupila náměstkyně Ministerstva průmyslu a obchodu Martina Tauberová: „Digitální obchod nabírá na obrátkách a mění podobu mezinárodního obchodu. V průběhu pandemie se všechno přesunulo do online prostředí a výrazně se zvýšilo i množství generovaných dat. MPO vnímá jako zásadní potřebu zpracovávat a sdílet data, využívat je v byznysu a hlavně mezinárodním obchodě. EU by měla na půdě WHO sehrát významnou roli a zasadit se o nastavení pravidel, aby byla data maximálně chráněna, nebránilo to jejich využití v byznysu.“ Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková ocenila aktivní roli MPO a uvedla: „Předávání dat je nedílnou součástí fungování mnoha firem a znemožnění těchto procesů by mělo zásadní dopady na ekonomiku. Je potřeba hledat cestu bezpečné spolupráce a vyhnout se protekcionismu.“

Úvodním tématem bylo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Schrems II a související Doporučení Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Dle vyjádření zástupců soukromého sektoru je současná situace značně komplikovaná, trh se jí však snaží přizpůsobit: „Po zrušení Privacy Shieldu nebyly stanoveny přesné podmínky, jakými se mají společnosti řídit. Microsoft proto připravil ke Standardním smluvním doložkám dodatky. V nich se zavazuje například k tomu, že zajistí šifrování dat a zabrání jakémukoliv předání šifrovacích klíčů. Zákazníkům se také zavazuje k rozporování požadavků vydání dat soudní cestou a zároveň odškodnění v případě, že by poskytl jejich data na základě neoprávněného požadavku,“ uvedl zástupce společnosti Microsoft Dalibor Kačmář.

Pozitivním signálem je, že i nová Bidenova administrativa deklaruje, jak je pro ně důležité vyjednat náhradu za Privacy Shield. Lze proto očekávat, že jednání s Evropskou komisí budou brzy zahájena. Dle vyjádření Davida Buriana z Úřadu pro ochranu osobních údajů je však potřeba aktivní přístup ze strany Spojených států: „Jednání Evropské komise s novou administrativou USA budou do velké míry určovány požadavky, které nastavil rozsudek Evropského soudního dvora. Z mého pohledu by mělo dojít k ústupkům ze strany USA. Pokud Spojené státy neudělají změny ve své legislativě, nevidím řešení, jak může Komise dodržet doporučení, které jí uložil Evropský sbor.“

Aktuálně se pracuje také na nových Standardních smluvních doložkách, které by měly být funkčním nástrojem pro předávání dat do třetích zemí, než bude vyjednána nová dohoda mezi EU a USA. „Nové smluvní doložky budou propracovanější a přísnější. Důležitý rozdíl oproti těm původním bude, že ukládají konkrétní parametry předávání. Společnosti si musí ujednat, jaká konkrétní data předávají a k jakému účelu,“ uvedl dále zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů David Burian.

Diskuzi následně shrnula viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková: „Potřebujeme nastavit pravidla, která budou podporovat byznys a budou prostředí rozumně regulovat. Svět stojí na prahu rozhodnutí, jestli budou státy mezi sebe stavět zdi, nebo si nastaví možnosti spolupráce. Je potřeba, abychom na národní i evropské úrovni co nejdříve nalezli funkční řešení.“

Závěrem proběhla debata k právní úpravě využívání cloudových služeb v České republice. Dle současného nastavení pravidel se dosud nepodařilo zapsat žádnou nabídku do tzv. katalogu Cloud computingu, který byl zaveden v srpnu 2020. „Po doplnění potřebných informací ze strany poskytovatelů u přerušených správních řízení by mělo dojít ke zlepšení situace a zápisu prvních nabídek. Věříme, že se tak stane v druhé polovině února,“ uvedl Igor Čermák z Ministerstva vnitra. Aktuálně se čeká na schválení nové právní úpravy poskytování cloudových služeb v rámci veřejné správy, která je nyní předmětem projednávání v Poslanecké sněmovně, a navazují na ni také tzv. cloudové vyhlášky, které připravuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost a jejichž strukturu blíže popsal Adam Kučínský z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Vyhlášky jsou postupně předkládány do připomínkového řízení, proto zatím není jasné, kdy vstoupí v platnost.

Digitalizace zvyšuje odolnost firem v krizi. Vláda si to uvědomuje. „Přišli jsme s ambiciózním tříletým plánem, který zahrnuje podporu vzniku nových technologií, vzdělávání zaměstnanců v tzv. digital skills či pomoc malým a středním podnikům,“ říká Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy.

Koronavirová krize ukázala, jak důležitá je digitalizace a jak pomáhají digitální technologie firmám krizi přežít. Jak chce vláda pomoci firmám, aby ještě více investovaly do své digitální transformace a technologií Průmyslu 4.0?
Těchto aktivit je celá řada. Koronavirová krize jasně ukázala, že firmy zavádějící a podporující inovace a digitalizaci jsou odolnější. MPO proto již delší dobu spolupracuje s Evropskou komisí na vytvoření sítě tzv. Evropských center pro digitální inovace. Firmy si tam budou moci vyzkoušet funkčnost nových technologií. V poslední veřejné soutěži programu Country For the Future jsme rozdělili přibližně 240 milionů korun na zavádění inovací, přičemž většina z nich směřovala právě na digitalizaci. Po úspěšné první výzvě pokračujeme v programu Czech Rise Up. V roce 2021 na něj plynule naváže výzva související s digitalizací a využitím potenciálu digitálních technologií. Cílem bude podpořit vznik nových a vysoce inovativních projektů, které pomohou v boji s následky, a především socioekonomickými dopady pandemie.

V Národním plánu obnovy je nyní na digitální transformaci podniků vyčleněna pouze jedna miliarda korun, přitom by to měla být jedna z priorit. Podaří se vám prosadit výrazně vyšší částku, která by digitální investice ve firmách nastartovala?
Doufáme, že ano. Je ale potřeba říci, že Národní plán obnovy má pokrývat především samotné reformy – vytvoření základu pro digitální transformaci. Tady jsme přišli s ambiciózním plánem, který za tři roky pokryje celou ekonomiku od podpory vzniku nových technologií, přes vzdělávání zaměstnanců v tzv. digital skills, až po podporu malých a středních podniků. Je potřeba se ale dívat do alokací obou programů, z NPO se hradí příprava a z OP TAK realizace. Z Národního plánu obnovy bychom rádi podpořili především oblasti jako je kybernetická bezpečnost. Samozřejmě na to musí být v obou programech dostatek prostředků a souhlasím, že jedna miliarda nemusí pro tak ambiciózní cíl stačit. Počítáme s navýšením prostředků, pokud na tom bude ve vládě shoda.

V aukci kmitočtů pro 5G sítě byla vyčleněna jedna část pro potřeby Průmyslu 4.0. Kdy budou mít firmy tuto síť k dispozici na celém území ČR a jaké možnosti jim nabídne?
Pro potřeby Průmyslu 4.0 budou moci firmy získat kmitočty pro pokrytí soukromých průmyslových a obdobných areálů, aby mohly provozovat lokální neveřejné sítě pro průmyslové užití. Tyto kmitočty by měly být k pronájmu v druhé polovině roku 2021. 5G sítě umožní vysoce spolehlivé přenosy, vyšší kapacity či velké množství propojitelných zařízení. Přinesou vyšší míru autonomního řízení, nové aplikace v oblasti logistiky a ovládání strojů včetně inteligentní prediktivní údržby. Pracovní skupina 5G aliance pro Průmysl 4.0 vedená zástupcem Svazu průmyslu a dopravy ČR poskytne firmám přehled možností pro využití nových komunikačních platforem v průmyslových areálech.

O rychlosti ekonomického zotavení po krizi rozhodne také ochota firem opět investovat. Plánuje MPO úpravy podmínek pro investiční pobídky, aby se zvýšila motivace firem investovat v ČR nebo aby se pomohlo firmám v aktuální krizi?
Vláda na začátku prosince schválila změny v podmínkách poskytování investičních pobídek. Snáze na ně dosáhnou výrobci zdravotnického zboží, ochranných pomůcek nebo z farmacie. Chceme tak více podpořit soukromé, zejména domácí investice malých a středních podniků, ale nejen těch. Navrhli jsme snížení limitů investic pro získání investiční pobídky a také více zacílenou podporu na oblasti, které se ukázaly v nynější krizi jako strategické. Limity se snižují pro všechny velikosti podniků, nejvíc však pro malé podnikatele. U nich bude k získání podpory stačit investice do majetku ve výši 10 milionů korun u výrobních projektů, nebo 2,5 milionu korun u projektů technologických center.

Kdy počítáte, že začne fungovat nový operační program pro firmy OP TAK?
Spuštění OP TAK a příjem prvních žádostí plánujeme na polovinu roku 2021.

Podaří se ČR dodržet své cíle z Národního akčního plánu Čistá mobilita? Podle něj by za 9 let mělo stát v ČR 35 tisíc dobíječek pro zhruba půl milionu elektromobilů.
Počty 35 tisíc dobíjecích stanic a 500 tisíc elektromobilů nejsou cílem Národního akčního plánu Čistá mobilita, ale jedním ze scénářů možného vývoje. V současné době registrace nových elektromobilů na trhu v ČR nepotvrzují, že by zejména tuzemská výroba elektromobilů směřovala k těmto číslům. Při podpoře rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva musíme vycházet z možností operačních a národních programů, ale rovněž i z aktuální nabídky těchto vozidel ze strany výrobců. A také z reálných, zejména finančních, předpokladů na straně uživatelů vozidel.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Na mimořádném jednání tripartity zaměstnavatelé jednomyslně vyzvali vládu, aby co nejrychleji vyhlásila tendr na nový jaderný zdroj v Dukovanech. Odklad kvůli blížícím se volbám do poslanecké sněmovny Svaz průmyslu odmítá a považuje ho za nezodpovědný hazard. Upozorňuje na to, že vláda nesmí ohrozit energetickou soběstačnost a bezpečnost země. Proto musí tendr vypsat co nejdříve.

„Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,“ volá po akci Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Všichni členové tripartity se na jednání shodli, že tendr na výstavbu nových jaderných bloků musí být vypsán co nejdříve a v prvním kole se z něj nemá vyloučit žádný uchazeč. Jedině tak mezi nimi bude dostatečná konkurence a nabídnou dobrou cenu.

Jádro je bezemisní a stabilní zdroj energie. Pokud má Česká republika plnit zpřísněné a velmi ambiciózní celoevropské klimatické cíle, pak je nezbytnou součástí našeho energetického mixu. I občané požadují energetickou bezpečnost a soběstačnost, stejně jako firmy, a nakonec i samotná vláda.

Svaz průmyslu proto také vyzývá vládu, aby na maximum využila potenciál českého průmyslu a jeho unikátní know-how v oblasti jaderné energetiky. „Českou znalost jaderné energetiky nesmíme podcenit. Je důležité využít zkušenosti našich lidí. Vláda musí konat co nejrychleji i z tohoto důvodu. Byla by škoda české kapacity a schopnosti ztratit,“ apeluje na vládu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Evropský parlament hlasoval 21. ledna 2021 o zprávě z vlastní iniciativy maltského zpravodaje Alexe Agiuse Saliby (S&D) týkající se práva pracovníka odpojit se od digitálních (vč. IT) pracovních prostředků mimo stanovenou pracovní dobu. Evropští zaměstnavatelé zprávu obecně nepodporují, protože v příloze obsahuje konkrétní návrh směrnice. Díky europoslanci Tomáši Zdechovskému se však podařilo vyvážit text Resoluce tak, aby zmírnila negativní dopady návrhu. Legislativní iniciativa nicméně zůstává v rukou Evropské komise.

Zaměstnavatelé se domnívají, že regulace dostupnosti pracovníků a jejich práva na odpojení na EU úrovni je nadbytečná. Jednak úpravu pracovní doby reguluje směrnice 2003/88/ES a související otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pak rámcová směrnice 89/391/ES. Navíc byla v červnu 2020 uzavřena Rámcová dohoda Evropských sociálních partnerů o Digitalizaci, o dopadech digitalizace a umělé inteligenci na pracovní podmínky, bezpečnost práce a zdraví zaměstnanců a o nových dovednostech. Dohoda obsahuje i samostatnou kapitolu o podmínkách připojení a odpojení se k digitálním pracovním prostředkům s konkrétními doručeními a postupy pro zaměstnavatele i zaměstnance.

SP ČR proto vítá, že se českému europoslanci Tomáši Zdechovském (EPP), místopředsedovi Výboru pro zaměstnanost EP (EMPL) a jednomu ze stínových zpravodajů zprávy, podařilo ještě před hlasováním v EMPL v prosinci 2020 dostat do textu řadu pozměňovacích návrhů vedoucí k větší vyváženosti textu. Před hlasováním v plénu se mu podařilo, aby zpravodaj předložil pozměňovací návrh, který ještě více zdůraznil Rámcovou dohodu Evropských sociálních partnerů a jejich úlohu, autonomii a právo zaručené Smlouvou a fungování EU (SFEU) přistoupit ke společným jednáním dříve než EK předloží legislativní návrh a společné výstupy implementovat.

Součástí přijaté zprávy zůstává nadále příloha s návrhem na směrnici, nicméně kompromisně upravený text Resoluce je signálem pro EK, aby postupovala v intencích Smlouvy o fungování EU s respektem autonomii sociálních partnerů.

V tiskové zprávě europoslanec Tomáš Zdechovský říká: „Je na sociálních partnerech přijít s řešeními před zahájením legislativní akce. A proto Skupina EPP vítá Rámcovou dohodu Evropských sociálních partnerů, v níž se zavazují přistoupit ke společným opatřením v oblasti připojování a odpojování v průběhu následujících tří let. My bude bedlivě sledovat pokrok sociálních partnerů.“

Více zde.