Podnikatelská mise se uskuteční v termínu 6. – 9. března 2020.

Program podnikatelské mise intenzivně připravujeme a co nejdříve jej zveřejníme.

• energetiky
• strojírenství
• vodohospodářství a ochrana životního prostředí
• infrastruktury pro uprchlické tábory
• elektrotechnika
• zdravotnictví

Jordánské partnerské obchodní komory jsou nicméně připraveny najít relevantní partnery i pro české firmy podnikající v jiných oborech. Kompletní přehled perspektivních oblastí pro export včetně aktuálních příležitostí najdete v mapě oborových příležitostí.

UZÁVĚRKA ZÁVAZNÝCH PŘIHLÁŠEK JE DO PONDĚLÍ 27. ledna 2020.

Záloha na účastnický poplatek činí pro jednoho účastníka 42.000,- Kč (členské firmy SP ČR mají 5% slevu, tj. 39.900Kč) a zahrnuje:

ŘÁDNÁ REGISTRACE NA MISI ZAHRNUJE:

1. Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu ihavirova@spcr.cz
2. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete na adrese: https://registrace.spcr.cz/?eventId=778&controller=event&task=individualRegister
3. Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu. Bude sloužit pro prezentaci delegace na podnikatelských fórech.
4. Zaslání kopie pasu účastníka

 

Vzorový snímek

Používání soukromých elektromobilů ke služebním cestám je díky Svazu průmyslu jednodušší. Pokud zaměstnanec dobije vůz doma, může si nechat tyto náklady od firmy proplatit podle nově stanovené referenční ceny elektřiny pro dobíjení soukromého elektromobilu využitého pro služební účely. Na jejím zavedení se Svaz aktivně podílel. Jedná se o významný krok k podpoře elektromobility.

V případě, že při dobíjení služebního elektromobilu doma nelze doložit cenu nabíjení účtenkou či fakturou, lze nově využít referenční cenu, která pro rok 2020 činí 4,80 korun za kilowatthodinu. Tuto cenu stanovuje vyhláška o náhradách za používání motorových vozidel a ceně pohonných hmot pro poskytování cestovních náhrad (vyhláška č. 358 z 18. 12. 2019).
Zavedení této referenční ceny na konci roku 2019 prosadil Svaz průmyslu a dopravy ČR za významného přispění řady svých členů, kterých se problematika týká od automobilového sektoru, přes dopravu, až po oblast energetiky. Svaz spolupracoval také s dalšími institucemi. Velké poděkování patří Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu průmyslu a obchodu, Českému statistickému úřadu, Energetickému regulačnímu úřadu.

ROZVOJ ELEKTROMOBILITY

Stanovení referenční ceny elektřiny pro domácí dobíjení soukromých elektromobilů pro služební účely je jedním z kroků k rozvoji elektromobility. „Nyní jednáme s ministerstvem financí a Generální finančním ředitelstvím, jak postupovat při domácím nabíjení služebních elektromobilů. Věříme, že i zde se podaří co nejdříve situaci zjednodušit,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
V nejbližších letech lze čekat v oblasti praktického využívání automobilů na elektřinu v běžném provozu i v oblasti výroby elektromobilů v Česku zásadní pokrok. Svaz průmyslu se proto iniciativně rozhodl některé aspekty rozvoje elektromobility vyjasnit, například právě cenu dobíjení elektromobilů pro účtování náhrad pro služební účely.

ELEKTŘINA NEMÁ ÚČTENKU

Elektromobil má určitá specifika, např. k „dotankování“ už není potřeba čerpací stanice, ale stačí domácí elektrická zásuvka. U klasických automobilů vždy uživatel dostane účtenku o množství a ceně natankovaného paliva. Při domácím nabíjení ale nelze jednoduše přesnou cenu elektřiny zjistit. To je problém při stanovení náhrad, které by vám měl zaměstnavatel zaplatit.

DALŠÍ KROKY

Stanovení referenční ceny je jedním z bodů připravovaného materiálu „Daňové otázky elektromobility“. Svaz průmyslu se všemi výše zmíněnými subjekty a ve spolupráci s ministerstvem financí řeší dosud nezodpovězené otázky v daňové praxi, které přináší fenomén elektromobility. „Po vyjasnění těchto otázek budeme informace sdílet se členy Svazu, abychom zajistili vyšší míru jistoty pro firmy při daňových postupech,“ dodává Bohuslav Čížek.

Autor: Vladimír Štípek

Firmy v Česku čeká několik novinek. Začne fungovat elektronická neschopenka, zvýší se minimální mzda a dopravcům se rozšíří síť silnic a dálnic, kde budou platit mýto.

E-NESCHOPENKA SE ROZJÍŽDÍ OD 1. LEDNA 2020

Půl roku po zrušení karenční doby pro vyplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti začne od 1. ledna 2020 fungovat systém elektronické neschopenky. Nástroj, po jehož zavedení Svaz průmyslu dlouho volal, by měl firmám usnadnit kontrolu nemocných zaměstnanců. Zaměstnavatelé si budou moci nechat posílat do datových schránek notifikace o vzniku pracovní neschopnosti svých pracovníků. Ty do firmy dorazí, jakmile do systému České správy sociálního zabezpečení přijde elektronické hlášení od lékaře o vystavení e-neschopenky.

Zavedení e-neschopenky nezbaví zaměstnance povinnosti, aby zaměstnavateli neprodleně nahlásil vznik pracovní neschopnosti. Kromě notifikace o vzniku pracovní neschopnosti budou mít firmy k dispozici služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Získají je po přihlášení na ePortálu ČSSZ. Se zavedením e-neschopenky ovšem vznikne firmám nová povinnost. Budou muset ČSSZ okamžitě hlásit nástupy a výstupy zaměstnanců.

MINIMÁLNÍ MZDA SE ZVEDÁ NA 14 600 KORUN

Vládní koalice se na konci listopadu shodla, že minimální mzda v roce 2020 se zvedne z 13 350 na 14 600 korun. Od této úrovně nejnižší mzdy se odvozují také zaručené mzdy. Ty jsou rozdělené do osmi skupin podle náročnosti profesí. V roce 2020 se budou zaručené mzdy pohybovat od 14 600 korun v první skupině až po 29 200 korun v poslední skupině nejvíce kvalifikovaných pracovníků. V roce 2019 činila nejvyšší úroveň zaručené mzdy 26 700 korun měsíčně.

Za poslední pět let se minimální mzda zvýšila o 47 procent. Svaz průmyslu pro rok 2020 navrhoval růst minimální mzdy o 700 korun. Tento návrh vycházel z odhadovaného růstu ekonomiky, inflace za rok 2019 i z předpokládaného růstu mezd na rok 2020. Částka také odpovídala valorizačnímu mechanismu, který Svaz průmyslu dlouhodobě prosazuje. Podle něj by se minimální mzda na rok 2020 počítala jako 44 procent průměrné mzdy v roce 2018.

VLÁDA CHCE PROSADIT NOVOU DIGITÁLNÍ DAŇ

Svaz průmyslu aktivně jednal s ministerstvem financí o nastavení parametrů nové daně, kterou bude parlament schvalovat patrně na přelomu roku. Vláda se bude snažit proces urychlit, aby získala plánovaný výnos z této daně od poloviny roku 2020.

Na konci roku, nejspíše v prosinci, 2020 by měl podle ministerstva financí začít fungovat nový daňový portál MOJE Daně. Bude to takzvaný online finanční úřad, který by především fyzickým osobám a malým podnikatelům měl pomoci zrychlit a zjednodušit některé úkony v rámci správy, podávání daňových přiznání a placení daní.

Ministerstvo financí také připravuje návrh na paušální daň pro živnostníky (OSVČ), kteří nejsou plátci DPH s ročními příjmy do 1 milionu korun. Tato možnost by se měla týkat až 400 tisíc poplatníků. Živnostník by měsíčně platil paušál zhruba 5 500 korun, v němž by byla zahrnuta platba sociálního a zdravotního pojištění i daně z příjmu. Pro paušál, pokud projde legislativním procesem, se živnostníci budou moci rozhodnout nejspíš od začátku roku 2021.

DOPRAVCI ZAČNOU PLATIT MÝTO NA DALŠÍCH 973 KILOMETRECH SILNIC A DÁLNIC

Od 1. prosince 2019 začal v Česku fungovat satelitní systém výběru mýta za provoz automobilů s hmotností nad 3,5 tuny. Není to ovšem jediná změna, která dopravce čeká. Od ledna 2020 budou muset mýto platit na dalších 973 kilometrech silnic. Nově se zpoplatní 868 kilometrů silnic první třídy. Síť dálnic, na nichž se mýto platí, se rozšíří o 65 kilometrů.

Celkem budou dopravci hradit mýto za používání 1102 kilometrů silnic první třídy a 1307 kilometrů dálnic. Ministerstvo dopravy očekává, že na mýtném v roce 2020 vybere o 1 až 1,5 miliardy korun více než v roce 2019.

Kvůli přechodu na nový způsob výběru mýta musí dopravci od 1. prosince 2019 používat nové palubní jednotky. Kauce za její pořízení se zvýšila z původních 1550 korun na 2468 korun. Výběr mýta bude kromě satelitů hlídat také šedesátka kontrolních bran a čtyřicet hlídkových vozidel.
Citace: Síť dálnic, na nichž se mýto platí, se rozšíří o 65 kilometrů. Nově se také zpoplatní 868 kilometrů silnic první třídy.

EKONOMIKA POROSTE O 2 PROCENTA

Česká ekonomika v roce 2020 poroste už osm let v řadě. Růst ekonomiky mírně zpomalí z 2,7 procenta v roce 2019 na 2 procenta. Hospodářství se může opřít o stabilní domácí poptávku, kterou drží spotřeba domácností díky vysoké zaměstnanosti a rychlému růstu mezd.

Nezaměstnanost zůstane u hranice dvou procent. Pro firmy to znamená, že budou pořád jen obtížně hledat potřebné zaměstnance. Tlak na další zvyšování mezd mírně poleví, nicméně pořád porostou rychleji než produktivita práce. Právě růst mezd spolu s vysokými cenami materiálu, surovin a energií je dlouhodobě hlavní bariéra pro další rozvoj českých firem, vyplývá z pravidelného šetření, které pořádá Svaz průmyslu s Českou národní bankou.

České firmy cítí zpomalování ekonomického růstu na objemu zakázek. V šetření SP ČR klesá podíl podniků, které hlásí růst objednávek v příštích šesti měsících. Naopak přibývá firem, které v příštím půlroce očekávají méně zakázek. Podniky budou proto v roce 2020 opatrnější i ve svém investičním plánování.

EKONOMIKA V ROCE 2020

Celý článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy Spektrum. Celé číslo čtěte zde.

Číslo 2020 je nesmírně sympatické, protože jsem se narodil dvacátého, a to mi dává optimismus a víru, že to zase bude dobrý rok. Bude ale asi trošku složitý. Mám obavy, že narostou vnější problémy, které můžou mít dopady na českou ekonomiku. Na konci ledna by to měl být brexit, v průběhu roku občasné nerozvážnosti amerického prezidenta a rizika z toho vyplývající jako třeba cla, celní válka a podobná omezení. Jednoznačně to hrozí ve vztazích Spojených států s Íránem, Čínou a bohužel tomu tak možná bude i v některých oblastech ve vztahu Spojených států k Evropské unii, z čehož rozhodně radost mít nebudu.

Co se týče České republiky, bohužel, rozpočet na rok 2020 je nepovedený. Má obrovské mandatorní výdaje a je špatnou výzvou pro budoucí léta. Vláda to nechce slyšet, je populistická a levicově, sociálně orientovaná, a to v době hrozícího oslabování ekonomiky. Sice nevěřím, že by krize v roce 2020 nějakým dramatickým způsobem přišla a udeřila, ale musíme se na ni připravit. Musíme – tak jako u krize, která byla v letech 2008 až 2010 – udržet nejlepší lidi za každou cenu a nebát se riskovat a investovat. Tyhle dvě věci rozhodnou. Když investujeme, budeme mít inovativní výrobky, novou technologii a zvládneme digitalizaci mnohem lépe než stát.

Zároveň chci věřit, že když se v roce 2020 nekonají žádné klíčové volby, jako třeba parlamentní, tak politická reprezentace včetně prezidenta, premiéra, ministrů a vedení poslanecké sněmovny bude co nejvíce jezdit na vládní a podnikatelské mise, protože na to je ten správný rok a čas. To mi přijde jako nejdůležitější v roce 2020. Firmám pak přeji, aby měly co nejvíce zakázek zahraničních, domácích a aby udržely tempo v digitalizaci, robotizaci a k tomu, aby měly odvahu odměňovat ty nejlepší lidi, kteří je táhnou.

Ing. Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Předsednictví Evropské unie přebírá 1. ledna 2020 na další půlrok Chorvatsko. Jednou z jeho prirorit bude ekonomické propojování Evropy s inteligentní energetickou politikou a infrastrukturou.

Chorvatsko bude od 1. ledna 2020 zastřešovat společný projekt dalšího budování silnější a propojenější Evropy ve světě plném výzev. Tomu odpovídají i čtyři hlavní prioritní osy:

• Evropa, která roste a vyvíjí se
• Evropa propojená ekonomicky, s inteligentní energetickou politikou a infrastrukturou
• Evropa ovlivňující globální scénu
• Evropa, která chrání své občany

„Evropa je druhá největší ekonomika a podílí se na pětině globálního HDP. Nicméně v současné době plné technologických, geopolitických a demografických změn ekonomika EU a její trh práce čelí narůstající konkurenci, především ze strany USA a Číny,“ uvedl priority své země chorvatský premiér Andrej Plenković.

HR PRES sází na propojenost a ochranu, protože jen tak se může plně využít potenciál infrastruktury EU a jejích lidských zdrojů. Důležitá je i ochrana občanů. Předsednictví se proto speciálně zaměří na vnitřní bezpečnost a bude podporovat úzkou spolupráci členských států v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz a financování terorismu. HR PRES podpoří i snahu o vytvoření funkční migrační politiky a zaměří se i na ochranu vnějších hranic. Z historických důvodů bude specifickou prioritou HR PRES i politika rozšíření EU a další perspektiva pro země Západního Balkánu. Silným impulsem by měl být Summit o Západním Balkánu plánovaný na květen 2020.

OČEKÁVÁNÍ EVROPSKÉHO BYZNYSU

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, adresoval svá očekávání v dopisu zaslaném premiéru Plenkovičovi. Zdůrazňuje v něm klíčovou úlohu HR PRES, které se ujímá vlády na samém začátku nového institucionálního cyklu 2019-2024 a má tedy možnost položit základy nové agendy EU. BusinessEurope vychází ze svých dvou strategických dokumentů – „Planeta, Lidé, Prosperita“ a „50 akcí, které je třeba podniknout v prvních 100 dnech“.

V dopise zdůrazňuje prioritní oblasti pro byznys:

1. Jednotný trh, podporující inovace a poskytující flexibilitu pro byznys adaptovat se na změny a rozvoj nových byznys modelů
2. Mezinárodní obchod, pokračovat v realizaci FTAs a reformách WTO
3. Průmyslová politika
4. Digitální ekonomika
5. Better regulation
6. Završení HMU, rychlé dotažení dohody o VFR 2021-2027

BusinessEurope cílí také na sociální oblast a rozvoj dovedností, překonání nedostatků na trhu práce a podporu mobility. Pozornost bude věnovat i environmentální a energetické politice, spotřebitelské politice a brexitu.

Vladimíra Drbalová

poradkyně prezidenta a GŘ SP ČR pro mezinárodní organizace a EU

Příloha: Dopis BusinessEurope pro premiéra Plenkoviće

Související dokumenty:

• Priority chorvatského předsednictví
• Programové priority chorvatského předsednictví

Český vývoz v roce 2019 spěje k dalšímu historickému rekordu. V přeshraničním pojetí, které sleduje veškerý pohyb zboží a služeb přes hranice, by se měl vyšplhat k metě 4,5 bilionu korun. Tempo růstu vývozu ovšem klesá. Za celý rok 2019 se hodnota českého vývozu zvedne podle domácích i zahraničních odhadů o necelá 2,5 procenta. O rok dříve to byly více než 4 procenta.

Ještě pomalejší růst se dá čekat v roce 2020. Svaz průmyslu a dopravy ČR odhaduje, že hodnota vývozu se zvýší zhruba o 2 procenta. S podobným očekáváním přišly letos na podzim také Evropská komise a české ministerstvo financí. Čeští exportéři budou hůř shánět zakázky především kvůli zpomalení ekonomického růstu v Evropě a ve světě. Ministerstvo financí počítá s tím, že růst hlavních exportních trhů pro české výrobky se v roce 2020 sníží na 1,7 procenta.

POTÍŽE V ZAHRANIČÍ

Rostoucí potíže se získáváním nových zakázek naznačuje pravidelné šetření, které pořádá Svaz průmyslu s Českou národní bankou. Už více než rok přibývá firem, které hlásí, že se zahraniční poptávka zhoršuje. Ve třetím čtvrtletí 2019 jich bylo 17 procent. Jen 8 procent firem uvedlo, že naopak zájem o jejich výrobky v zahraničí roste.

Většina českých podniků podle šetření významné změny v zahraniční poptávce necítí. „Vývoj exportu je zatím pozitivní. Nicméně rizika spojená s nestabilitou zahraniční poptávky přetrvávají, což se odráží i v investiční aktivitě. V Evropě se například propadá spotřeba oceli, což naznačuje problémy ve strojírenství či automobilovém průmyslu. Český vývoz strojů také příští rok nejspíš neporoste,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.

SVĚTOVÝ OBCHOD KLESÁ

Český export míří z více než 80 procent do zemí Evropské unie. Přesto je nepřímo závislý i na vývoji globálního obchodu. Řada komponent vyrobených v Česku končí ve výrobcích, které nakonec opustí hranice Evropské unie. Vývoz ze zemí eurozóny poroste v roce 2020 pomaleji než světová poptávka, uvádí Evropská komise. Evropští vývozci tak přijdou o část svého tržního podílu.

Na světovém obchodě už od začátku roku 2019 leží deka protekcionismu a obchodní války mezi USA a Čínou či Japonskem a Jižní Koreou. Z dat Světové obchodní organizace vyplývá, že v prvním pololetí 2019 objem světového exportu klesl meziročně o přibližně 3 procenta. Jen celní přestřelka mezi USA a Čínou vymazala v první polovině roku 2019 obchod v hodnotě 14 miliard dolarů, spočítali analytici Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

Z vyšších amerických cel na čínské zboží ovšem profitují jiné země a mezi nimi i Evropská unie. Dovoz do USA v hodnotě 21 miliard dolarů od čínských výrobců převzaly především firmy z Tchaj-wanu, Mexika a EU. Z Evropy se do USA díky protičínským clům vyvezlo více strojů. Celkem EU od Číny přebrala vývoz do USA za 2,7 miliardy dolarů.

NOVÉ AMERICKÉ HROZBY

Americká administrativa bude evropským exportérům brnkat na nervy pravděpodobně i v roce 2020. Sice na podzim 2019 potichu couvla od hrozby, že uvalí dodatečná cla na dovoz evropských osobních aut a autodílů, nicméně na začátku prosince USA přišly s novou hrozbou. Úřad obchodního vyjednavače prozkoumal evropské plány na zavedení digitální daně a zvažuje, že proti nové dani bude bojovat vyššími cly. Prezident Donald Trump výslovně zmínil Francii, které pohrozil vyššími cly na víno, sýry či kabelky v hodnotě 2,4 miliardy dolarů. Americká administrativa si chce nicméně posvítit i na další státy jako Rakousko či Itálii. Česká vláda hodlá digitální daň uzákonit v polovině roku 2020.

Američané odvetu za digitální daně opírají o zákon, který podle některých expertů není v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Jenže obrana proti jednostrannému zvyšování cel nejen ze strany USA je od prosince 2019 složitější. Odvolací panel, který ve WTO rozhoduje s konečnou platností o obchodních sporech, přišel o dva ze tří zbývajících členů. Vzhledem k tomu, že USA blokují jmenování nových rozhodců, přestal tento rozhodčí orgán fungovat. Tím se zastaví i řešení obchodních sporů před WTO. V době zpomalování ekonomického růstu je to další z rizik, kterým budou muset nejen čeští exportéři čelit.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo čtěte zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě usiluje o zásadní zjednodušení, urychlení a zkvalitnění povolovacích procesů. SP ČR proto vítá, že vláda a státní správa zpracovaly návrh nového stavebního zákona. Vláda teď musí maximálně využít potenciál, který rekodifikace poskytuje. Díky tomu by v budoucnu mohlo firmám i občanům zahájení výstavby stačit pouze jedno povolení, které by vydal jeden stavební úřad.

Cílem nového stavebního zákona je maximálně integrovat všechny úřady a agendy, které souvisejí se stavebním řízení. Vláda nesmí dopustit, aby se tento cíl v budoucnu obcházel odkazováním na jiné zákony, které mají také vztah ke stavebnímu řízení. Příkladem je zejména povolení k nakládání s vodami, které by měl podle návrhu stavebního zákona získat stavebník v rámci povolení stavby. Tento problém se ale může týkat i dalších řízení. Integraci úřadů a agend je nezbytné zachovat tak, jak je navrženo v návrhu stavebního zákona nebo posílit v případech, kde se k ní ještě důsledně nepřistoupilo.

Protože cílem rekodifikace stavebního práva je zjednodušit a maximálně integrovat veškeré procesy do jednoho řízení, není důvod zachovat povolení k nakládání s vodami či jiná povolení jako samostatný proces, na nějž bude navázáno vydání či případná vykonatelnost povolení stavby.

Svaz průmyslu také trvá na tom, aby se převedla stavební agenda z obcí a krajů na nezávislou soustavu stavebních úřadů. Toto je základní kámen rekodifikace a nelze z něj ustupovat.

Apelujeme na vládu, aby v těchto bodech neustupovala a naplnila tak deklarované cíle.

ZJEDNODUŠIT A URYCHLIT POVOLOVACÍ PROCESY

Zároveň ale přikládáme návrhy na další zjednodušení a urychlení povolovacích procesů. Také je třeba vyjasnit řadu nově zaváděných opatření. Příkladem je digitalizace všech povolovacích procesů. V novém stavebním zákoně není digitalizace dostatečně jasně upravená. Proto navrhujeme, aby vláda do stavebního zákona převzala úpravu digitalizace procesů z novely zákona o zeměměřičství, kterou už poslanci projednávají.

Dále je třeba umožnit rychlejší realizaci nejen mezinárodních, ale také nadregionálních staveb prostřednictvím možnosti jejich vymezení v celorepublikovém územním plánu. Je také třeba zpřesnit problematiku náhrad například za dočasné omezení použitelnosti pozemku kvůli stavbě a samostatně upravit tyto náhrady v případě veřejně prospěšných staveb.

V zákoně také zatím chybí možnost, aby se v rámci řízení o návrhu vedlo i vyvlastňovací řízení, což bylo původním věcným záměrem zamýšleno. Zásadní je lépe implementovat směrnici o kontrole nebezpečí závažných havárií a zajistit tak zájmy stávajících provozů (např. chemických) v případech, kdy se v jejich okolí plánují nové stavby. Podmínkou rozvoje tuzemského automobilového průmyslu je také zjednodušení výstavby dobíjecích stanic.

Pro zachování energetické soběstačnosti české ekonomiky je nutné přijmout samostatnou právní úpravu pro výstavbu nových jaderných zdrojů. U další výstavby drah, nejen těch vysokorychlostních, a také pro zajištění interoperability železničních zabezpečovacích zařízení, je potřeba vyřešit rozdělení některých pravomocí úřadů, sloučení činností a přechod odborných pracovníků.

Na základě požadavku ministerstva pro místní rozvoj jsou připomínky Svazu průmyslu přiloženy v samostatných excelovských souborech.

Připomínky k návrhu souvisejícího změnového zákona naleznete zde.

Byznys potřebuje nastavení nového vztahu mezi EU a Británií před ukončením předpokládaného přechodného období. Neřízený brexit je nepřijatelný, je třeba zamezit opakování téže situace na konci příštího roku.

Vítězství konzervativců bylo očekávané, mnohé však překvapil výsledný poměr sil. Konzervativci v čele s Borisem Johnsonem jednoznačně vyhráli a získali 365 křesel z 650 (+47 křesel, 43,6 %), labouristi bezprecedentně oslabili (203 křesel, – 59 křesel, 32 %). Skotská národní strana (SNP) získala 48 křesel, liberální demokraté 11, DUP 8, ostatní malé strany dohromady 15 křesel. Konzervativci tedy mají pohodlnou většinu a očekává se, že protlačí výstupovou dohodu a Britové vystoupí z EU na konci ledna. 

Konečně došlo k odblokování patové situace v parlamentu a akceschopnost britské exekutivy byla obnovena. Z hlediska brexitu očekáváme rychlé ukončení více než tříleté nejistoty, která jak vládám, tak byznysu ubírala čas a energii potřebnou k řešení jiných otázek, a brzké schválení připravené dohody o vystoupení Británie z EU. Premiér Johnson nemusí za současné situace tolik lavírovat mezi různými zájmy tak jako předchozí vlády. Je dobré poznamenat, že jistý vnitropolitický tlak může v Británii přesto vznikat, zejména s ohledem na zájmy prosazované úspěšnou SNP a možný tlak nacionalistů v Severním Irsku, kteří mají poprvé mírnou převahu nad unionisty.

Pokud jde o uspořádání vztahů mezi EU a Británií po brexitu, plánované ukončení přechodného období na konci roku 2020 bez dojednané obchodní dohody, která nastaví budoucí vztahy, by nebylo šťastné a jen by o rok odložilo negativní dopady divokého brexitu. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto apeluje na relevantní politiky, aby pobrexitová dohoda mezi EU a Británií byla dojednána ještě před koncem přechodného období, a to i za cenu jeho prodloužení. Jedině tak zabráníme opakování scénáře plného nejasností a obav na straně firem i občanů.

SPEKTRUM 2020_1Q KE STAŽENÍ

Z obsahu:

• Trh práce 2030: Lidé budou potřebovat jinou kvalifikaci než dnes
• Co na firmy čeká v roce 2020
• Evropská komise v novém složení si dala na čas. Byznys ale nezahálel a chystá se na změny
• Jak bude vypadat Česko v roce 2020?
• Zdeněk Petzl: Český autoprůmysl nástup elektromobility přežije
• Díky firmám dosáhly v roce 2018 investice do výzkumu a vývoje rekordu
• Růst českého exportu v roce 2020 zpomalí na 2 procenta