Svaz průmyslu a dopravy ČR shrnul své argumenty, proč podporuje navýšení platů učitelů o 15 % dva roky po sobě. Argumenty předal prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák předsedovi vlády Andreji Babišovi. 

• Svaz konzistentně, dlouhodobě a otevřeně podporuje splnění vládního slibu – platy učitelů v roce 2021 na 150 % výše z roku 2017 (tj. 45 tis. Kč v roce 2021): naše stanovisko opakovaně zaznívá na školské tripartitě, plénu tripartity, na Sněmu, na klubu (naposledy s ministryní financí).
• Opakovaně jsme zdůrazňovali, že náš souhlas se schodkovým rozpočtem je podmíněn 3 podmínkami: investicemi do dopravní infrastruktury, do výzkumu a vývoje a reformou školství zahrnující navýšení platů učitelů 2 roky po sobě o 15 %.
• Vzhledem k tomu, že významně financujeme státní rozpočet i jeho navýšení, žádáme přesunout potřebnou částku ve výši 4,5 mld. Kč ve prospěch rozpočtové kapitoly MŠMT a využít ji ke slibovanému navýšení platů učitelů v roce 2020. Jsme přesvědčeni, že finance na toto slibované navýšení v rozpočtu jsou. Jen díky dobrému výkonu firem a ekonomiky došlo oproti červnové verzi rozpočtu ve vládním návrhu k navýšení příjmů rozpočtu o 19,976 mld. Kč.
• Investice do kvalitních učitelů a vzdělávání vnímáme jako klíčovou investici do budoucnosti a blahobytu celé naší společnosti. Mezi členy SP ČR jsou ty nejvyspělejší a nejprogresivnější firmy a vidíme, jaké hluboké změny tyto technologie přinášejí (digitalizace, robotizace, proměna 100 % pracovních míst), bez kvalitního vzdělávacího systému nebudeme mít kvalitní pracovní sílu.
• Přesto, že vzdělávání je deklarovanou prioritou vlády, její kroky jdou bohužel opačným směrem – zrušení povinných maturit z matematiky bez jakékoliv předchozí konzultace, absence plánů v digitálním vzdělávání, resortismus MŠMT a MPSV a žádný výkon v re-skillngu a upskillingu nebo dalším vzdělávání.

POSTAVENÍ UČITELŮ V ČESKÉ REPUBLICE

•  Ve srovnání s ostatními vysokoškoláky dostávají učitelé pouze 61 % průměrného vysokoškolského platu. Je to nejhorší ze všech zemí OECD, kde berou učitelé v průměru 91 % platu vysokoškoláků.
•  Na současný průměrný plat 37.235,- Kč dosáhnou pouze učitelé, kteří mají praxi nad 32 let. Současná strategie je tak demotivující jak pro nastupující učitele, tak pro ty, kteří teprve uvažují o povolání učitel. Mladých učitelů do 30 let je u nás pouze 8 %. Přitom již nyní chybí 5 tisíc učitelů a do 5 let to bude dokonce 11 tisíc. Chybí zejména učitelé přírodovědných a odborných předmětů.

VÝVOJ JEDNÁNÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ

•  Vláda ČR přijala ve svém programovém prohlášení ze dne 27. 6. 2018 závazek růstu platů učitelů do roku 2021 na úroveň 150 % jejich průměrné výše z roku 2017.
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) konkretizovalo tento závazek záměrem navýšení prostředků na platy učitelů o 15 % každoročně v období let 2018-2020 (plus zbytkovým navýšením v roce 2021), aby bylo dosaženo stanovené výše, tj. 45 000 Kč.
•  Na jaře 2019 o 15% navýšení mluvil předseda vlády do médií a taktéž ministr Plaga na pracovním týmu RHSD pro vzdělávání a lidské zdroje 21. března, kde jsme řešili možné rozdělení do tarifů a nadtarifů (7,5 % a 7,5 %).
•  Při projednávání prvního návrhu rozpočtu pracovním týmem RHSD pro vzdělávání a lidské zdroje dne 25. června 2019 ministr Plaga informoval o snížení částky na 10 %. Svaz i odbory toto rozporovaly a chtěly i nadále 15 %. Nakonec odbory přistoupily na nižší navýšení platů v roce 2020 pod podmínkou, že se platová úroveň ostatních zaměstnanců v platové sféře v příštím roce nezvýší více, než o tehdy očekávaná 2-3 %. Ze zápisu 25. června: „Pan ministr zároveň zdůraznil, že pokud budou ve státní sféře v roce 2020 stoupat platy více, než je v současné době dohodnuto (o 2 %), pak bude usilovat, aby se o ta samá % zvyšovaly platy i u pedagogických a nepedagogických pracovníků.“
• V průběhu letních úprav rozpočtu a jeho schvalování vládou došlo ovšem k nárůstu platů ostatních zaměstnanců o dalších zhruba 5 %, čímž se vymazal očekávaný „odskok“ od platů ostatních zaměstnanců i rostoucí průměrné mzdy. Pro zachování reálného růstu platů učitelů bude proto nutné, aby do návrhu rozpočtu kapitoly školství byly dodatečně přesunuty další prostředky, a to v odpovídající výši zhruba 5 mld. Kč.

ZÁVĚR

Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem žádáme o úpravu návrhu státního rozpočtu 2020 přesunutím dalších 5 % na nadtarifní složky (příplatky a odměny). Jsme přesvědčeni, že prostor pro tuto klíčovou investici do vzdělání budoucích generací existuje. Například ho vidíme v efektivnosti obsluhy státního dluhu.

Naše stanovisko podporuje Konfederace zaměstnavatelských svazů KZPS, jménem prezidenta Jana Wiesnera, k 12. listopadu 2019 i Českomoravská konfederace odborových svazů ČMKOS, jménem předsedy Josefa Středuly, od 6. listopadu 2019.

Argumenty, proč SP ČR podporuje navýšení platů učitelům podepsané prezidentem Svazu průmyslu.

Po souhlasu Evropského parlamentu z února tohoto roku schválila obchodní dohody mezi EU a Singapurem o volném obchodu a o ochraně investic minulý týden i Evropská rada. To znamená, že dohoda o volném obchodu vstoupí v platnost již ve čtvrtek 21. listopadu 2019. Dohoda o ochraně investic pak hned po ratifikaci parlamenty členských států.

Předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu řekl: „Jde o první bilaterální obchodní dohodu Evropské unie se zemí jihovýchodní Asie a základní kámen užší spolupráce mezi Evropou a jedním z nejdynamičtějších regionů světa. Je korunovací úsilí této Komise o vybudování partnerské sítě oddané otevřenému a spravedlivému obchodu respektujícímu pravidla. Od té doby, co jsem se v roce 2014 ujal úřadu, vytvořil obchod v Evropské unii 5 miliónů nových pracovních míst a v současnosti tak přispívá k zaměstnávání celkem 36 miliónu lidí. To, spolu se skutečností, že vytváří 35% HDP v celé EU, ukazuje, že obchod je obchod pro evropskou prosperitu životně důležitý.“

Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová k tomu dodala: “Obchodní dohoda se Singapurem je dalším důkazem naší oddanosti spravedlivému obchodu založenému na pravidlech. Z dohody budou profitovat pracovníci, zemědělci i firmy všech velikostí, a to jak tady v EU, tak v Singapuru. Dohoda obsahuje také silné klauzule o ochraně lidských a pracovních práv a o ochraně životního prostředí. Přijetí dohody se Singapurem znamená, že za poslední 5 let jsme jménem EU dojednali celkem 16 obchodních dohod. Celkem má tedy EU v současné době uzavřeno již 42 obchodních dohod se 73 partnery, což odpovídá třetině objemu obchodu celé EU. Jde o největší podobnou síť na celém světě.”

Singapur je pro Evropskou unii zdaleka největším obchodním partnerem v celé jihovýchodní Asii s celkovým objemem obchodu se zbožím přes 53 mld EUR a dalšími 51 mld EUR obchodu se službami. V Singapuru je registrováno více než 10 000 evropským firem, které jej využívají jako centrum svých aktivit pro celý pacifický region. Singapur je zároveň nejvýznamnější destinací evropských investic v Asii a investice mezi EU a Singapurem v posledních letech navíc rapidně rostou – v roce 2017 dosáhly vzájemné investice výše 344 mld EUR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR oceňuje plodnou aktivitu Evropské komise v oblasti společné evropské obchodní politiky a vítá přínosy dojednaných dohod pro české firmy a jejich pracovníky.

Podrobněji k obsahu dohody se dočtete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů na úrovni místopředsedů tripartity vyzvaly otevřeným dopisem premiéra Andreje Babiše, aby vláda příští rok zvýšila výdaje státního rozpočtu na platy učitelů o 5 miliard korun. Jen tak bude moci dodržet svůj slib, aby každý rok zvyšovala učitelské platy o 15 procent a do roku 2021 průměrný plat učitelů vzrostl o 50 procent proti roku 2017.

Vláda při schvalování státního rozpočtu rozhodla, že platy učitelů vzrostou příští rok o 10 procent. To je v rozporu se závazkem, který si vláda dala ve svém programovém prohlášení z roku 2018, aby v roce 2021 činil průměrný plat učitelů 150 procent úrovně z roku 2017. To odpovídá částce 45 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo školství spočítalo, že ke splnění tohoto slibu je nutné, aby platy učitelů rostly každý rok o 15 procent.

„Svaz průmyslu podporuje splnění vládního slibu navýšit průměrný učitelský plat na 45 tisíc korun za měsíc. Vyzvali jsme proto spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů premiéra Andreje Babiše, aby vláda ve státním rozpočtu na rok 2020 přesunula do kapitoly ministerstva školství dodatečných 5 miliard korun. To zajistí meziroční navýšení platů o původně slibovaných 15 procent,“ vysvětluje viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková.

Česko se chce stát lídrem v digitální ekonomice a nových technologiích. Ty s sebou přinesou hluboké změny na trhu práce, na které je třeba obyvatele připravit. Klíčovou roli v tom hraje kvalitní školství, které má zajistit, aby absolventi škol byli připraveni na kvalitní uplatnění v dobrých pracovních pozicích nebo jako podnikatelé a na rychlé změny obsahu práce.

Samo ministerstvo školství letos zjistilo, že školám aktuálně chybí necelé dva tisíce učitelů. Do pěti let by se ale počet chybějících pedagogů měl zvednout až na 11 tisíc.

„V situaci, kdy školám chybí kvalitní učitelé, zvláště pak přírodovědných a odborných předmětů, je platový růst jediným reálným benefitem, který může do škol přivést nové učitele, ať už z fakult určených k jejich vzdělávání, tak i z praxe,“ cituje z dopisu viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková.

„Investice do vzdělávání, a zvláště do platů učitelů, vedle rozvoje infrastruktury a podpory vědy a výzkumu jsou jediné smysluplné rozvojové investice, které mohou v současné době vláda a parlamentní strany učinit,“ dodává Milena Jabůrková.

Svaz průmyslu spolu s ČMKOS vyzývají nejen vládu, ale také všechny parlamentní strany ke spolupráci. Jejím cílem musí být zlepšení českého vzdělávání a připravenosti žáků na významné změny v budoucnosti. Bez trvalé podpory učitelů a jejich odměňování to nepůjde.

Čtěte otevřený dopis předsedovi vlády.

Dvanáctičlenná podnikatelská mise organizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR od úterý doprovází ministra zahraničí Tomáše Petříčka na jeho třídenní návštěvě Etiopie. Druhá nejlidnatější země Afriky dokázala od roku 2000 zvýšit své HDP desetkrát. Tamní vláda hodlá díky ambicióznímu reformnímu programu dostat zemi do roku 2025 do skupiny států se středním příjmem. Pro české firmy se otevírají příležitosti v energetice, vodohospodářství, budování dopravní infrastruktury, obranném průmyslu či v zemědělství a potravinářství.

Svaz průmyslu a dopravy dlouho upozorňoval vládu, aby se její ministři vydali do subsaharské Afriky, kde existuje zajímavý obchodní potenciál pro české firmy. Volání zástupců průmyslu vyslyšel ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který spolu s dvanáctičlennou podnikatelskou delegací, vedenou prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem, odjel na třídenní návštěvu Etiopie.

Zástupci firem se zúčastní podnikatelského fóra, setkají se s představiteli etiopského ministerstva obrany a policie a navštíví inovační inkubátor blueMoon. „Etiopie má dlouhé diplomatické a ekonomické vztahy s Českou republikou. Je to nejrychleji rostoucí ekonomika v regionu. Díky své poloze má Etiopie také strategický význam pro přístup na trhy Středního východu. Navíc Etiopie nedávno ukončila ozbrojený konflikt se sousední Eritreou, což tamním firmám otevřelo přístup k eritrejským obchodním přístavům,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Etiopský premiér Abiy Ahmed letos obdržel za urovnání konfliktu s Eritreou Nobelovu cenu za mír. Jeho vláda, která je u moci od roku 2018, vypracovala ambiciózní reformní program. Slibuje lepší podmínky pro zahraniční investory, na nichž je závislá modernizace země. Posílit chce také soukromý sektor. Dosud ekonomice dominují státní firmy. Etiopie navzdory růstu HDP na hlavu ze 124 dolarů v roce 2000 na nynějších více než 800 dolarů a snížení míry chudoby na polovinu, zůstává jednou z nejchudších zemí světa. Vláda však věří, že do roku 2025 posune zemi do skupiny zemí se středním příjmem, tedy s HDP na hlavu nad 1026 dolarů. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že etiopská ekonomika poroste v příštích letech více než sedmiprocentním tempem.

České výrobky mají v Etiopii dobrou pověst. Loni se jich do Etiopie vyvezlo za 327 milionů korun a za prvních devět měsíců letošního roku za 266 milionů korun. Některým českým výrobcům se daří díky kvalitě porážet čínské výrobce, kteří jsou na afrických trzích dosud dominantní. „Čeští výrobci a exportéři najdou v zemi řadu příležitostí, zejména v energetice, budování dopravní infrastruktury, automobilovém průmyslu, letectví, obranném průmyslu, zdravotnictví či v potravinářství a zemědělství,“ dodává Jaroslav Hanák. Ten za Svaz průmyslu podepíše také dohodu o spolupráci s Obchodní komorou Addis Abeby a sektorovými asociacemi.

Etiopie jako důležitý hráč v řešení regionálních bezpečnostních rizik je perspektivní partner například pro Českou zbrojovku. „Chceme našim potenciálním partnerům nabídnout možnost vyzkoušet produkty naší společnosti, která se řadí mezi největší výrobce lehkých palných zbraní na světě. Zároveň chceme nabídnout ucelený systém podpory, výcviku a zaškolení,“ říká Petr Kallus, ředitel pro oblast vojenské techniky z České zbrojovky.

Důležitým faktorem pro rozvoj ekonomiky bývá i kvalitní předpověď počasí, která vyžaduje instalaci speciálních senzorů a radarů. Tyto technologie nabídne etiopským partnerům český Meteopress. „Chceme nabízet naše nejmodernější meteorologické radary na měření srážek, dále naše systémy umělé inteligence na zlepšení predikce počasí a radarové předpovědi srážek. Senzorickou síť může využívat jak stát, tak široká veřejnost,“ vysvětluje Michal Najman, ředitel Meteopress.

Proniknout na etiopský trh už v minulosti zkoušel výrobce osvětlovacích systémů Vyrtych. Na misi chce tyto kontakty prohloubit osobními schůzkami. „Cílem návštěvy v Etiopii je zjistit, jaké jsou aktuální obchodní příležitosti na etiopském trhu, ale také získat informace o případných bariérách, které by nám stály v cestě. Rádi bychom se také dozvěděli, zda existují programy ze strany etiopské vlády na podporu projektů v osvětlení,“ uvádí Josef Jelínek, obchodní manažer ze společnosti Vyrtych.

Cesta do Etiopie je letos dvanáctou podnikatelskou misí, kterou Svaz průmyslu uspořádal. Za posledních pět let Svaz průmyslu zajistil účast v podnikatelských misích téměř dvěma tisícovkám zástupců z pěti set firem. Podle jejich zpětné vazby jsou podnikatelské mise hodnoceny jako efektivní nástroj k navázání kontaktů se zahraničními partnery, prohloubení stávajících obchodních vazeb a v neposlední řadě i k účinné podpoře konkrétních projektů a řešení souvisejících problémů.

Na Třinecku je jen minimum firem, které nespolupracují s Třineckými železárnami. Navíc do místní ekonomiky huť každý rok napumpuje přes 4 miliardy korun, které vyplatí na mzdách. „V regionu také hrajeme pro mnoho firem roli jakéhosi zkušebního polygonu. U nás si mohou vyzkoušet, jaké to je udělat zakázku pro velkou firmu,“ říká Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren, které na letošním Sněmu Svazu průmyslu získaly ocenění za Rozvoj průmyslu a regionu.

Svaz průmyslu a dopravy ČR letos na svém Sněmu ocenil Třinecké železárny za jejich přínos k rozvoji průmyslu a regionu. Jak se železárny podílejí na zaměstnanosti v Třinci a okolí?

Třinecké železárny jsou dominantním zaměstnavatelem v nejvýchodnějším regionu republiky, který má sto tisíc obyvatel. Jde o oblast od Ostravy až po hranice se Slovenskem. Do průmyslového areálu k nám dochází za prací pravidelně dvanáct tisíc lidí. Lidí, kteří přicházejí nepravidelně na konkrétní zakázky, je minimálně dalších deset tisíc.

Kolik z nich je zaměstnanců Třineckých železáren?

Celkem mají Třinecké železárny 7100 zaměstnanců, když se započítají naše firmy v Ostravě, Starém Městě, Bohumíně a Kladně. V areálu pracuje šest tisíc zaměstnanců Třineckých železáren a dalších šest tisíc lidí, kteří pracují v našich dceřiných společnostech nebo ve firmách, které u nás mají pronajaté prostory.

Řada firem a lidí v regionu žije z existence vaší firmy. Dá se tento efekt vyčíslit?

Ročně vyplatíme na mzdách přes 4 miliardy korun. Firmy, které v tomto regionu působí a nemají vůbec nic společného s železárnami, by se daly spočítat na prstech obou rukou. Spousta lidí nepracuje přímo pro Třinecké železárny, ale na jejich existenci jsou do určité míry závislí. Komu by prodávali v obchodech, nebo komu by kadeřnice dělala účes, kdyby k nim nepřišli lidé, kteří vydělávají ve Třineckých železárnách.

Jak se tento ekonomický ekosystém kolem železáren změnil od začátku 90. let?

Na začátku 90. let tady byla jedna velká fabrika se 16 tisíci zaměstnanci. Bez Třineckých železáren by tady nebylo skoro nic. Po roce 1989 vznikla spousta firem, částečně i z Třineckých železáren. Jedna z velkých stavebních firem, dnešní Skanska, dřívější IPS, měla hlavní základnu v Třinci, protože byla naším hlavním dodavatelem stavebních prací. Z našich stavebních dílen vznikla řada menších stavebních firem, což jsme podporovali, protože jsme je nutili, aby hledaly zakázky i mimo železárny. Sám jsem zakládal dvě společnosti, které vznikly z útvarů v Třineckých železárnách.

Čím se zabývaly?

Jedna z těch firem je IT společnost Autel. Dělá software pro řízení výroby v hutnictví, cementářském průmyslu, papírenském průmyslu a v dalších oborech. Dnes má 150 zaměstnanců a zákazníky po celém světě. Na začátku to byla skupina třiceti inženýrů a techniků v našem oddělení automatizace výroby. Původně dělali projekty jen ve Třineckých železárnách ve spolupráci s velkými inženýrskými firmami.

Kolik dalších firem takto vzniklo?

Určitě to jsou desítky firem, včetně kabelové televize, reklamního studia nebo gastronomických služeb, služeb ostrahy areálu, úklidu a podobně.

Nabalují se na Třinecké železárny další dodavatelé, jak modernizujete svůj výrobní program?

Spousta firem i z jiných regionů ví, že u nás mají jistotu, že dostanou včas zaplaceno. Každý den tady mám prezentace firem, které se snaží dostat kontrakt na dodávky různých služeb a zboží. Prostor je tady velký. Když se na železárny podíváte, je to město se vším všudy. Kromě nových technologií tady potřebujeme taky třeba někoho, kdo opraví koupelnu, nalepí kachličky, položí vodovodní potrubí. Tak jako to potřebujete k životu i jinde.

Uvažovali jste někdy o vlastním fondu na podporu start-upů?

Spíše se soustřeďujeme na prodlužování našeho výrobkového řetězce. V regionu také hrajeme pro mnoho firem roli jakéhosi zkušebního polygonu. U nás si mohou vyzkoušet, jaké to je udělat zakázku pro velkou firmu. A spolupracovat s firmou, která platí včas. To podnikatelé oceňují, zvlášť v době, kdy se zase začíná objevovat zpožďování plateb a sekundární platební neschopnost. Jak chcete nastartovat nějaký byznys, když vám jednou, podruhé nikdo nezaplatí, a musíte skončit? Firmám, které mají kvalitní produkt, solidní lidi a umějí pracovat, těm dáváme spoustu příležitostí.

Jak se na Třinecku projevila krize z roku 2009?

V roce 2009 jsme začali s generální opravou koksovny, což byla akce za 1,5 miliardy korun. Většina lokálních dodavatelských firem měla šanci si na této zakázce vytížit své kapacity. Do určité míry to byl z naší strany příspěvek k tomu, aby místní ekonomika kvůli krizi prudce nepropadla. Po diskusi s odboráři jsme se shodli, že nemáme zájem propouštět ani přesouvat lidi na 60procentní úvazek. Hledali jsme cestu, jak zaměstnanost udržet. To se nám podařilo i za tu cenu, že jsme snížili mzdy v průměru o 4 procenta. Pocítili to ale hlavně lidé s vyššími příjmy. U dělnických profesí se až na výjimky mzdy nesnižovaly.

V regionu finančně podporujete sport, kulturu i mládež. Podle čeho si stanovujete priority, jaké akce podpoříte?

Nepodporujeme všechny nápady. Přicházejí třeba obce, že chtějí uspořádat den obce a na něj přitáhnout špičkové umělce. Stačí jen, aby je někdo zaplatil, aby lidé měli zábavu zadarmo. To ale není dobrý přístup, mimo jiné to ničí kulturní trh. Naším hlavním kritériem je, aby šlo o lokální akci. Ale žádostí chodí tolik, že nelze paušálně říct, co podpoříme a co ne. Snažíme se dívat na to, jak akce pomůže k rozvoji regionu, jak pomůže v rozvoji mladé generaci. Podporou akcí se pak zabýváme na představenstvu.

Jak spolupracujete se školami, aby si děti vytvořily vztah k železárnám a regionu?

Spolupráce se školami funguje dlouhodobě. Každý rok oceňujeme talentované žáky nominované pedagogy, všechny mateřské školy jsme vybavili technickými stavebnicemi a deskovou hrou, která ukazuje, jak funguje naše fabrika. Základní školy aktivujeme do různých soutěží a naši lidé osobně žáky i studenty navštěvují. Mimo jiné jsme před lety začali s projektem Můj Werk. Chodíme do sedmých tříd základních škol a ve dvouhodinové lekci jim říkáme, co železárny vyrábějí, jak pracují s ekologií, jaké profese tady máme. Snažíme se budovat hrdost na to, že tady je firma, která vyrábí pro celý svět. Vysvětlujeme jim zábavnou formou, jak vzniká ocel. Každé dva až tři roky vymýšlíme něco nového.

Jak se vám tato snaha vrací?

Neumíme spočítat, jestli nám to přinese třeba více studentů na naši střední odbornou školu nebo učiliště. Škola je zrekonstruovaná, modernizovaná, má špičkově vybavené dílny ve všech oblastech. Děláme tam i kurzy pro svářeče z podniku. V dílnách si děti z okolních základních škol mohou zkoušet vyrábět své výrobky, o což mají zájem holky i kluci. Pro děti všech věkových kategorií škola pořádá také soutěž, která se dnes jmenuje Řemeslné hry a těší se velkému zájmu. Takže věřím, že všechny tyto snahy skutečně vztah k železárnám v dětech budují.

Železárny v minulosti zanechávaly citelnou stopu na místním životním prostředí. Kolik peněz jste investovali do ekologizace svých provozů?

Od privatizace jsme investovali přes devět miliard korun. Rozdíl v kvalitě ovzduší je obrovský. Dnes okolní lesy z našeho podniku nedostávají žádnou zátěž. Máme rozpracované další tři projekty za zhruba miliardu korun. Soustřeďujeme se na zachycování takzvaných fugitivních emisí, které vznikají při přesypávání materiálu nebo uskladňování. Samotné výrobní technologie jako vysoké pece, koksovny, aglomerace, konvertorová ocelárna jsou již odprášeny na úrovni, která je lepší než vyžaduje parametr nejlepších dostupných technologií a než nám ukládají integrovaná povolení.

O kolik jste emise snížili?

Ve srovnání s rokem 1980 jsme nyní na jednom procentu tehdejších emisí prachu. Podstatného snížení jsme dosáhli také u dalších látek, například u dioxinů, oxidu siřičitého i polycyklických aromatických uhlovodíků.

„Svaz průmyslu podporuje přechod na oběhové hospodářství. Pokud myslíme vážně odklon od skládkování a transformaci k oběhovému hospodářství, musíme pro to vytvořit podmínky. Důležitý je například správně nastavený poplatek za skládkování, aby se jakékoli jiné využití odpadu ekonomicky vyplatilo. Stávající legislativa platná už 18 let však těmto aktuálním potřebám nevyhovuje. Proto ji musí nahradit nová, která bude obsahovat zásadní změny. Pokud ne, alternativy, jako je například recyklační průmysl, nevzniknou v dostatečné míře a za pár let budeme řešit stejné problémy jako dnes,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Vytvoření správných podmínek pro přesun materiálů do vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady nad skládkováním neznamená rozhodně nárůst poplatků pro domácnosti ve stejné míře. Nyní je domluven v předloženém návrhu zákona o odpadech široce přijatý kompromis, skládkovací poplatek se postupně navýší na 1850 Kč v roce 2029. Od roku 2030 bude platný zákaz skládkování využitelného odpadu. Toto byl z naší strany významný kompromis a ústupek tak, aby návrh měl širší podporu. Naše původní návrhy byly ještě ambicióznější. Toto je kompromisní minimum, které je třeba v dalším projednávání legislativy udržet a jehož narušení by demotivovalo vznik alternativ pro skládkování,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

V úterý 12. 11. bude návrhy odpadové legislativy projednávat vláda.

Průmyslová výroba v září meziměsíčně dle očištěných dat ČSÚ vzrostla o 0,8 %. Ve srovnání s loňským zářím byla nižší o 0,6 %. „Průmyslová výroba v září meziročně mírně klesla mimo jiné i proto, že loňský silný růst vytvořil vysokou srovnávací základnu. O stále dobré kondici českého průmyslu svědčí, že průmyslové tržby i hodnota nových zakázek si v září meziročně podržely růstové hodnoty,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nejvíce v září rostla výroba motorových vozidel a elektrických zařízení. Naopak celkové zářijové výsledky tlačila dolů nižší výroba strojů.

„Předpokládáme, že zbývající měsíce do konce roku nebudou poznamenány zásadnějšími problémy. Čekáme spíše stabilní výsledky obdobné zářijovým, které by neměly ve zbytku roku celkový mírný růst průmyslu nějak dále podtrhnout. Naše poslední šetření za třetí čtvrtletí neukazovalo, že by se po zbytek roku měly dále zhoršit dosavadní výsledky postupného zpomalování růstu,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výsledky průmyslové výroby za první tři čtvrtletí potvrdily očekávání ze začátku roku, že tempo růstu průmyslu letos mírně zpomalí. Riziky nadále zůstává tvrdý brexit, externí hrozby a obchodní války.

Na jednodenní podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR do Bulharska projednávají zástupci šesti společností své obchodní příležitosti s bulharskými partnery. V delegaci vedené viceprezidentem Františkem Chaloupeckým jsou zástupci perspektivních oborů, které mají vazbu na Průmysl 4.0. Právě ta je jednou z prioritních oblastí pro budoucí spolupráci.

„Stojíme před velkou ekonomickou transformací směrem k Průmyslu 4.0. Prvky digitální ekonomiky se stále rozšiřují do mnoha průmyslových odvětví. Věřím, že vyšší investice do výzkumu a vývoje jsou nezbytné, aby společnosti uspěly na globálním trhu. Právě v této oblasti by naše země mohly využít svůj potenciál a navázat užší spolupráci,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký a dodává: „Je důležité českým a bulharským firmám otevírat dveře i v tradičních průmyslových odvětvích, jelikož obě země mají dlouhou průmyslovou tradici. Obě země se mohou rozvíjet jen na základě otevřené ekonomiky a podpory exportu. Toto jsme sdělili i bulharskému ministru hospodářství, se kterým jsme jednali na podnikatelském fóru.“

Podnikatelské mise se účastní především firmy z oblasti ICT a elektrotechniky. České firmy se v Bulharsku mohou uplatnit například v oborech přímo spjatých se softwarem a hardwarem.

„V Bulharsku má naše skupina etablovanou pobočku s téměř 300 zaměstnanci a kancelářemi v Sofii, Plovdivu a Varně. Náš bulharský tým se podílí na celé řadě sofistikovaných softwarových řešení především pro naše klienty v Kanadě, Německu a USA, ale i pro lokální bulharské společnosti. Navázali jsme také rozsáhlou spolupráci s bulharskými universitami,“ říká Jan Mrázek, Prezident Adastra Group Ltd.

Některé firmy, které se mise účastní, již mají se zeměmi na balkánském poloostrově zkušenosti. V Bulharsku hledají hlavně zákazníky i strategické partnery s již vytvořeným portfoliem klientů. Díky nim mohou snáze proniknout na místní trh.

„Na bulharském trhu působí řada firem, kterým můžeme pomoci s optimalizací jejich dodavatelských řetězců. Zkušenosti Logia z balkánských zemí ukazují, že tamní firmy mají velký potenciál k zefektivnění logistiky a řízení svého dodavatelského řetězce, což vede ke zvýšení jejich profitu a jasné konkurenční výhodě,“ říká generální ředitel poradenské společnosti Logio s.r.o. Marek Šucha.

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL JE V BULHARSKU NA VZESTUPU

V oblasti automobilového průmyslu může Česká republika v Bulharsku se svými dlouholetými a bohatými zkušenostmi uspět. Kromě automobilů samotných tam české firmy mohou dodávat kvalitní autodíly a spolehlivé služby. Bulharská města ale i policie investují do obnovy svého vozového parku. Společnost SOR Libchavy spol. s.r.o. dodá do této země tři CNG autobusy v hodnotě 17 milionů korun. Bulharští strážci zákona v letošním roce investovali do nákupu osobních aut ŠKODA AUTO.

České firmy ale mohou v Bulharsku najít uplatnění i v dalších perspektivních odvětvích, jako jsou environmentální technologie a vodní hospodářství. Mohou se zapojit například do modernizace lokálního distribučního systému a infrastruktury.

Podnikatelská mise se zástupci sedmi firem doprovází na zahraniční cestě do Číny předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Za Svaz průmyslu a dopravy ČR delegaci povede prezident Jaroslav Hanák. Součástí programu je návštěva šanghajského veletrhu CIIE, kde bude vystavovat nebo bude zapojeno do expozice na národním stánku dalších téměř 40 českých firem.

„Veletrh CIIE v Šanghaji představuje novou dimenzi v rámci vztahů Číny se zahraničními obchodními partnery. Věříme, že splní svůj účel, tedy přispěje k částečnému narovnání obchodních deficitů, které převážná část zemí světa s Čínou má. Jedeme do Číny s misí podnikatelů, kteří v Číně mají celou řadu již rozpracovaných projektů, hledají další možnosti a uplatnění pro své zboží a technologie,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na veletrhu budou firmy prezentovat Českou republiku svými technologiemi a uměním, jak na národním stánku, tak v komerčních expozicích. Ke zviditelnění českých firem pomůže i to, že ČR je partnerskou zemí veletrhu CIIE.

Firmy, které se mise účastní, jsou z elektrotechnického průmyslu, optiky, strojírenství, IT, e-commerce, ale i zábavního průmyslu. Účastní se také zástupci organizace na podporu bilaterálních vztahů.

Na programu mise budou oficiální akce na šanghajském veletrhu CIIE, speciální česko-čínská business večeře za účasti předsedy sněmovny Radka Vondráčka, podnikatelské fórum ve městě Hangzhou v sídle společnosti Alibaba Group. Delegace navštíví také průmyslové zóny v Suzhou. Radek Vondráček zavítá v Hangzhou v doprovodu Jaroslava Hanáka do mateřské společnosti naší členské firmy Logarex Smart Metering. Ta je příkladem, jak funguje expanze čínského podniku na západní trh.

„Naše společnost Logarex Smart Metering, s.r.o, vidí velký potenciál v obchodní a výrobní spolupráci mezi českými a čínskými firmami na trzích třetích zemí. S naší mateřskou společností Hangzhou Sunrise Technology, Ltd., tento koncept již mnoho let úspěšně aplikujeme zejména na evropských trzích,“ říká jednatel společnosti Michal Mika.

Na podnikatelskou misi vyráží hlavně firmy, které mají v Číně své projekty již rozpracovány a budou pokračovat v dalších jednáních se stávajícími i potencionálními novými partnery.

„Nevyužít možnosti a potenciál Číny v oblasti byznysu by byla neodpustitelná chyba. Dlouhodobě spolupracujeme s partnery v optickém průmyslu a využíváme je jako zdroj kvalitních optických, případně mechanických komponent, které dále zhodnocujeme v Meoptě. V současné době vnímáme možnost do Číny vyvážet nejen luxusní sportovní optiku, ale zejména zařízení na kontrolu či výrobu mikročipů,“ říká Vítězslav Moťka, generální ředitel Meopta – optika, s.r.o.

ČESKO-ČÍNSKÉ OBCHODNÍ VZTAHY

Česká bilance obchodu s Čínou je dlouhodobě deficitní. Dovoz z Číny do Česka převyšuje náš vývoz do této země asi desetinásobně.

Pro české firmy Čína nabízí celou řadu výzev a příležitostí, které vyplývají z probíhající snahy o přeměnu čínské ekonomiky z ekonomiky tažené exportem na ekonomiku taženou domácí poptávkou. Rychlý růst životní úrovně Číňanů doprovází změna jejich spotřebitelského chování, jako je preference „západního“ konzumu. Jejich spotřební chování mění i rychlý růst mezd a stárnutí obyvatelstva.

Nové možnosti pro zahraniční firmy nabízí například posilování energetického sektoru, automobilového průmyslu a železniční a letecké dopravy.

„I když se čínský trh s rostoucími potřebami a velmi rychle se vyvíjející ekonomikou pomalu otevírá, je pro exportéry stále těžký a složitý. Má celou řadou bariér, je tam jiná kultura, firmy musí počítat s odlišným stylem jednání, také tam platí jiné zásady. Nemusí se nám to líbit, ale příležitost proniknout na tento obrovský trh je neodmítnutelná,“ komentuje situaci Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.