Dne 1. 7. 2019 přešlo předsednictví v Radě EU do rukou Finska. Od finského předsednictví se očekává, že zvládne změnu a stabilizaci institucí EU, rozvine novou strategickou agendu Rady 2019-2024 a posune Evropu blíže k očekáváním definovaným na summitu v Sibiu.

Finsko je zkušená předsednická země s programem, který má potenciál tento příslib naplnit. Ústředním mottem FI PRES je Udržitelná Evropa. Programový dokument jasně definuje komplexní a globální výzvy, kterým Evropská unie v současné době čelí. Je třeba především uchrániy základní hodnoty evropské integrace – mír, bezpečnost, stabilita, demokracie a prosperita.

Evropská ekonomika stále roste, i když se její růst zpomaluje. Napětí v mezinárodním obchodě, transformace práce, revoluce v technologiích a stárnutí obyvatelstv to vše má dopad na růst, zaměstnanost, blahobyt a prosperitu. K zajištění růstu, blahobytu a prosperity je zapotřebí především plně fungující jednotný trh, blahobyt a dovednosti, ambiciosní, otevřený a na pravidlech založený obchod, a inklusivní hospodářská unie.

Finsko ve svém programu rozvinulo čtyři základní priority:

• Posílit základní hodnoty a právo EU
• Učinit EU více konkurenceschopnou a sociálně inklusivní
• Posílit pozici EU jako globálního lídra v klimatické oblasti
• Ochránit plně bezpečnost občanů

OČEKÁVÁNÍ EVROPSKÉHO BYZNYSU

BusinessEurope, Konfederace evropského podnikání, zaslal dopis na Antti Rinneho, finského předsedu vlády, ve kterém zdůrazňuje důležitou úlohu finského předsednictví pro implementaci strategické agendy 2019-2024. Současně znovu opakuje, že evropský byznys věří v EU a že BusinessEurope a jeho členské svazy jsou plně připraveny podpořit FI PRES tak, aby Evropa zůstala jedním z nejlepších míst na světě pro život, práci a podnikání.

V souladu s ambiciosní agendou Evropa 2030 si evropský byznys od FI PRES slibuje, že bude bojovat proti protekcionismu a chránit obchod založený na pravidlech, rozvine přeshraniční obchod a investice v rámci jednotného trhu, bude pokračovat v upevňování principu účelné regulace, podpoří a usnadní výzkum, vývoj a inovace, zasadí se o daleko strategičtější průmyslovou politiku, urychlí kyberneticky bezpečnou digitální evropskou ekonomiku, dokončí hospodářskou a měnovou unii, bude směřovat k cílům klimatické neutrality, posílí postupnou ekonomickou a sociální konvergenci, najde řešení pro lepší zvládnutí migrace, a konečně plně zváží dopady „no-deal Brexitu“ pro evropské podniky.

Další informace o finském předsednictví najdete na webových stránkách: https://eu2019.fi/en/frontpage

„Omlouvám se za svůj výrok* týkající se mladých lidí demonstrujících proti změně klimatu. Považuji ho za nešťastný, takto to jistě vyznít nemělo. Mám rád otevřenou debatu. Vítám, že mladá generace a studenti projevují vlastní názor. Nelíbilo se mi však, že by to měli dělat po celé Evropě na úkor výuky a vzdělávání, klíčových prvků jejich budoucího úspěchu v životě.

Rád bych se vyjádřil i k samotnému problému klimatu. Nezpochybňuji, že životní prostředí má být jednou z našich priorit. Jsem si vědom toho, že průmysl musí přispívat k řešení a mnohé firmy již do ekologizace výrob a do snížení svého vlivu na životní prostředí investují významné částky.

Svaz průmyslu a dopravy ČR se přihlásil k Pařížské dohodě a jejím klimatickým cílům, budoucnost Evropy nás velmi zajímá. A to jak s ohledem na životní prostředí, ve kterém všichni žijeme a které předáváme našim dětem a budoucí generaci, tak na blahobyt lidí a konkurenceschopnost Evropy.

Jako reprezentant českého průmyslu musím hlídat i finanční a technologické možnosti boje proti klimatické změně, aby přístup, který zvolíme, dával smysl, fungoval a zároveň neohrozil budoucnost evropských firem, naši konkurenceschopnost, a tím i zaměstnanost a blahobyt lidí,“ říká Jaroslav Hanák, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

 

---

*Výrok k evropským klimatickým opatřením zazněl v pořadu Evropa Plus (vysílaného na ČRo Plus dne 14. 7. 2019). Využita byla část vystoupení prezidenta SP ČR J. Hanáka z konference ekonomických diplomatů v Černínském paláci dne 24. června 2019.

„Tihle lidé jsou zásadně proti průmyslu, jsou proti automobilovému průmyslu, těžebnímu průmyslu, strojírenství klasickému, a to všecko je základ naší ekonomiky, takže tihle lidé jsou velkým nebezpečím, mají velké myšlenky, velké myšlenky jsou dobré na záchranu planety, ale myslím si, že když čtrnáctileté děti v Německu a ve Švédsku, místo aby dostali přes držku, že každý pátek chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí, tak si myslím, že to není dobrá zpráva pro Evropu, takže Zelení je velké nebezpečí a buďme rádi, že zatím nemají osobnosti a neprobudili se tady.“

Podle nedávného vyjádření Evropské Komise by mělo Česko do roku 2030 navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030 minimálně na 23 %. Česko doposud počítalo pouze s nárůstem 20,8 %. Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že je třeba postupovat v tomto případě maximálně racionálně a myslet při navyšování cíle na dopady do cen energií pro konečné spotřebitele. Za nešťastné považuje Svaz průmyslu a dopravy vyloučení solárních elektráren z plánovaných energetických aukcí po roce 2020. Technologie solárních elektráren totiž v posledních letech výrazně zlevnila a systém aukcí zajistí, že cena z vybraných zdrojů bude nejnižší možná.

„Musíme myslet na konkurenceschopnost českých podniků. Nesmí se opakovat situace, kterou jsme tu zažili před několika lety. Pro plnění českého cíle je třeba vybrat takové obnovitelné zdroje, které budou mít co nejmenší dopad na cenu energií pro firmy i občany,“  říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „V původním návrhu klimatického plánu jsme postrádali údaje o předpokládaných nákladech na obnovitelné energie pro jednotlivé druhy v sektorech dopravy, tepla a elektroenergetiky. S MPO v tomto spolupracujeme a jsme dohodnuti, že před přijetím jakéhokoliv závěru budeme možnosti ČR společně konzultovat,“ dodává.

Evropská komise zveřejnila v červnu oficiální doporučení členským státům v otázkách takzvaných Vnitrostátních klimaticko-energetických plánů (“klimatický plán”), které řeší mimo jiné distribuci schváleného celounijního cíle pro podíl výroby energií z OZE na konečné spotřebě do roku 2030, a doporučila České republice vyšší cíl na úrovni 23 procent obnovitelných zdrojů energií. Původní český návrh stanovoval cíl 20,8 % a sází v plnění cílů především na odvětví dopravy a vytápění. Opomíjí ale potenciál a realitu zlevnění technologií v elektroenergetice.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie sice počítá se zaváděním mechanismu aukcí na obnovitelné zdroje, které se ukázaly být velice účinné například v Německu, Francii nebo v Polsku. Z aukcí, ve kterých by měly mezi sebou o nejnižší cenu soutěžit různé zdroje energie, chce ale ministerstvo vyloučit solární elektrárny, a to i přesto, že právě fotovoltaika v aukcích v mnoha státech EU vychází jako nejlevnější nový zdroj zelené elektřiny. Například ceny v německých aukcích se pohybují okolo ceny tržní a v některých aukcích byly i nižší. Potenciál pro rozvoj FVE spatřujeme zejména na brownfieldech či výsypkách dolů, tedy plochách, které nemají alternativní zemědělské využití. Elektrárny na zemědělské půdě lze navíc ze soutěže vyloučit v tzv. technických podmínkách aukce. O tomto Svaz a MPO nadále společně jednají.

„Stát by měl stanovit reálný technický potenciál jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Z této analýzy by pak měl vyplynout nákladově nejefektivnější způsob dosažení klimatických cílů. Aukce by proto měly být technologicky neutrální,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek a dodává: „Pokud musí Česká republika svůj evropský závazek naplnit, musí postupovat racionálně. Nejhorší by bylo, kdybychom se nepoučili z minulosti a udělali stejnou chybu dvakrát, tedy nastavili příliš štědrou podporu příliš drahým zdrojům.“

České podniky si konečně začínají uvědomovat nutnost své digitální transformace, a to nejen kvůli plnohodnotnému začlenění do hodnototvorného řetězce, ale i podstatnému zefektivnění veškerých vnitropodnikových procesů. „Po čtyřech letech často velmi obecných diskusí a nezřídka také pouze marketingových proklamací tak nastupuje druhá vlna Průmyslu 4.0. Praktická vlna, kdy se firmy už jednotlivými atributy konceptu Průmysl 4.0 vážně zabývají, investují do své digitální proměny a postupně začínají implementovat pokročilé technologie,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rozvoj průmyslové automatizace v jednotlivých odvětvích zaznamenáváme již několik posledních desetiletí a dosavadní vývoj ukazuje, že se zatím žádné katastrofické scénáře na trhu práce nenaplňují. V současné době firmy spíš lidi shání, než že by je nějak masivněji propouštěly. „Ze zkušenosti vím, že některé firmy propustily maximálně do deseti procent lidí, převážně agenturních zaměstnanců. Tedy na kmenové zaměstnance má tento proces zatím minimální dopad,“ komentuje Jiří Holoubek.

Nové technologie v Česku nejvíce ohrožují rutinní dělnické profese ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnance v logistice a lidi v administrativě. „Odhadujeme, že přibližně až 30 % zaměstnanců se přesune z průmyslové výroby do oblasti služeb souvisejících s produkty, na jejichž výrobě se v minulosti podíleli,“doplňuje Holoubek.

Odhady na úbytek pracovních míst v České republice do budoucna se různí. Podle studie zpracované Úřadem vlády ČR bude v roce 2029 v ekonomice existovat 3,9 milionu pracovních míst. Podle odhadů ubude 700 tisíc pracovních míst. V důsledku modernizace ale vznikne 300 tisíc nových pozic. Pozitivní roli sehraje demografický vývoj. Podle predikce ČSÚ se v roce 2029 bude o práci ucházet přibližně o 400 tisíc lidí ve věku 20-64 let míň, než v roce 2015.

Svaz průmyslu a dopravy nerozumí pozici vlády, která na svém včerejším jednání zaujala neutrální postoj k návrhu novely školského zákona, předloženému skupinou opozičních poslanců.

„Vláda si při svém nástupu jako jeden z cílů stanovila připravit Česko na nadcházející změny spojené s plošnou digitalizací, zaváděním Průmyslu 4.0, a minimalizovat tak jejich případné negativní dopady na zaměstnanost a trh práce. Překvapuje nás proto, že se nijak nevymezila proti snaze zrušit povinnou zkoušku z matematiky a cizího jazyka,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodává: „Přitom právě znalost matematiky je důležitá nejen pro studium technických oborů, ale i pro rozvoj logického a invenčního myšlení, což je pro práci v digitalizovaných firmách využívajících prvky Průmyslu 4.0 klíčové. Musíme se zaměřit spíš na zlepšení kvality výuky matematiky, nikoliv rušit povinnou maturitu z ní.“ Povinnou maturitu z matematiky a cizího jazyka schválil Parlament ČR po důkladných jednáních v roce 2015. Letošní výsledky maturitní zkoušky ukázaly, že se žáci zlepšují v matematice, a naopak se mírně zhoršili v češtině.

„Povinná maturita z matematiky nebo cizího jazyka se měla týkat už studentů, kteří nastupovali do prvního ročníku na střední školy v roce 2018. S ohledem na to si vybírali školu. Není správné jim měnit podmínky v průběhu studia. Také učitelé, pokud mají učit kvalitně, potřebují jasně vědět, na co mají žáky připravovat,“upozorňuje Jaroslav Hanák.

Poslanci dále navrhují využít kategorii „středního vzdělání“, která je dnes určena pro absolventy praktických škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, i pro neúspěšné maturanty. Ti doposud spadají do kategorie „ukončené základní vzdělání“.

„Chápeme snahu poslanců řešit nepříznivou pozici neúspěšných maturantů na trhu práce. Podle našeho názoru ale zařazení do kategorie „střední vzdělání” jejich zaměstnatelnost nijak nezlepší. Zaměstnavatelé nemají pro takové uchazeče tabulky pro odpovídající zařazení a ohodnocení,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.

Zbývající poslanecké návrhy jsou shodné s novelou školského zákona, kterou od loňského podzimu připravuje MŠMT.

„Doporučujeme ministru školství, aby co nejdříve dokončil a předložil do vlády vlastní návrh novely školského zákona, na jehož obsahu panuje odborná shoda,“ uzavírá Jaroslav Hanák s tím, že by měl ministr s předkladateli poslaneckého návrhu vyřešit, jak jejich náměty zapracovat, aby byly ve shodě s programovými cíli vlády i potřebami České republiky.

Umělá inteligence nachází uplatnění nejen v komunikaci se zákazníky, ale také při vývoji autonomních aut, řízení elektrických sítí, údržbě strojů a zařízení či medicíně. Zvyšuje tak produktivitu práce, ale také umožňuje dělat věci, které by jinak nebyly možné.

ENERGETIKA

Inteligentní údržba elektráren a sítí

Umělá inteligence dokáže zlepšit údržbu obnovitelných zdrojů energie. Energetická skupina ČEZ, člen Svazu průmyslu, zvažuje nasazení dronů pro kontrolu fotovoltaických elektráren. Dron se zabudovanou kamerou fotí solární panely, umělá inteligence fotky vyhodnotí, a pokud zjistí poškození panelů, vyšle na místo obsluhu. Podobný systém ČEZ využívá v pilotních projektech i při monitoringu větrných parků a distribučního vedení. Firma také ověřovala monitorování a vyhodnocování zvuků strojů v elektrárnách. Umělá inteligence z nich určovala, jestli stroj běží správně, nebo hrozí jeho porucha. Pro prvotní komunikaci se zájemci o práci ČEZ používá chatbota.

Lepší řízení elektrických sítí

Umělá inteligence patří mezi pět nových technologií s největším potenciálem pro budoucí použití v provozu a řízení přenosových soustav. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, člen Svazu průmyslu, má díky spolupráci s jinými evropskými přenosovými soustavami přístup k projektům, které se při využití umělé inteligence zaměřují na rozvoj zařízení a jejich komponent, sledování a vyhodnocování provozu sítí, diagnostiku a předpovídání provozu nebo řízení a optimalizaci sítí. ČEPS vyhodnocuje možnosti strojového učení například při zavádění chytrých sítí. Predikční systémy s prvky umělé inteligence by měly pomoci přenosovým soustavám čelit vyšší kolísavosti v přepravě elektřiny kvůli klimatickým a tržním podmínkám.

MEDICÍNA

Umělá inteligence se ve zdravotnictví využívá například pro rozpoznávání obrazu. Ať už se jedná o snímky ze zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance) nebo cytologických vzorků, z nichž se určuje, zda buňky pod mikroskopem vykazují známky zhoubného bujení. „Umělá inteligence je v tomto směru přesnější než lidské oko. Pomocí umělé inteligence se také analyzují zobrazení cévního řečiště mozku při náhlé mozkové příhodě, kdy se podle vyhodnocení pravděpodobnosti zotavení provede či neprovede určitý výkon,“ vysvětluje Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (Czechmed), člena SP ČR. Pro vyhodnocení snímků páteře některé české nemocnice používají například systém Microsoft Inner Eye. Algoritmus ze snímků identifikuje místo s nádorem, pomáhá tak lékaři rychleji se orientovat ve velkém množství prostorových snímků. Lékaři využívají umělou inteligenci také pro analýzu velkých dat za účelem stanovení optimálních léčebných postupů, ať u vzácných onemocnění nebo kvůli stanovení optimálních postupů u velkého množství podobných, zejména chronických onemocnění.

MARKETING

Umělá inteligence pomáhá s optimalizací prodeje v on-line obchodech. Dokáže v reálném čase analyzovat, na jaké položky lidé klikají a odvodit, co budou chtít dělat v dalším kroku. Po napojení na vnitřní systémy elektronického obchodu umožní efektivnější fungování e-shopu. Umělá inteligence analyzuje také data o sledovanosti televizí a určí, kdy se cílová skupina konkrétního inzerenta dívá na obrazovku. Tento přístup lze aplikovat i na optimalizace bannerové reklamy na internetu.

KONVERZAČNÍ ASISTENTI – CHATBOTI

Na řadě pracovišť jsou dnes využíváni konverzační asistenti, tzv. chatboti. Prakticky je vyzkoušel také Svaz průmyslu. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vytvořil a testoval automatického konverzačního asistenta, který odpovídal na výkladové otázky kolem nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Během dvouměsíčního ověřovacího provozu odpověděl zhruba na 4000 dotazů. Z těchto 4000 dotazů asi na 210 dotazů chatbot nedokázal odpovědět stoprocentně správně a úplně. Na tyto dotazy proto odpověděli odborníci na ochranu osobních údajů z ministerstva vnitra. Díky chatbotovi, který byl vytvořen a je provozován na technologii Watson Assistant od firmy IBM, se museli zabývat jen 7 procenty položených dotazů.

Květnové výsledky průmyslu jsou velmi podobné těm v dubnu. V době, kdy ekonomika mírně zpomaluje, průmysl rostl uspokojivým tempem již druhý měsíc za sebou. Přestože zakázky i tržby vykázaly poměrně pozitivní výsledek, určitá opatrnost je na místě.

Mírné snížení růstu ekonomiky předpovídají červnové hodnoty Indexu nákupních manažerů PMI za ČR i snižující se červnová důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Indikátorem může být i vývoj v Německu. „Zpomalení německé ekonomiky se v růstu českého hospodářství projeví. Nečekáme ale pokles, spíše jen zpomalení růstu, což se již děje,“ řekl Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zpomalování tempa ekonomického růstu během roku 2019 ukazují i výsledky šetření Svazu průmyslu za 1. čtvrtletí, které dělá pravidelně s ČNB. „Výsledky našeho šetření za 1. čtvrtletí byly opatrné a ukazují na zpomalování tempa ekonomického růstu během letošního roku. Přestože nemůžeme z měsíčních výsledků přímo odvodit zásadní trend vývoje, více než 3% růst průmyslu v dubnu i květnu může postupné snižování růstu ekonomiky mírně oddálit a oslabit. To může pozitivně ovlivnit průměrné hodnoty v celém roce 2019,“říká Bohuslav Čížek.

Vítáme, že vláda 1. 7. 2019 schválila novelu občanského soudního řádu, exekučního řádu a dalších předpisů.

Svaz oceňuje, že znění novely občanského soudního řádu, exekučního řádu a dalších předpisů, které vláda schválila, reflektuje některé požadavky, které zaměstnavatelé v souvislosti s exekučními srážkami dlouhodobě požadovali.

„Ministerstvo spravedlnosti coby předkladatel návrhu vyslyšelo naše volání a mimo jiné alespoň obecně vymezilo, jaké informace musí zaměstnavatel exekutorovi poskytnout na jeho žádost o součinnost v exekučním řízení. Novela také zavádí možnost komunikovat s exekutorem elektronicky prostřednictvím datových souborů,“ komentuje Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Ministerstvo spravedlnosti v novele navrhuje pro zaměstnavatele za veškerá exekuční řízení vedená vůči konkrétnímu zaměstnanci náhradu nákladů 50 Kč měsíčně ze srážené částky. Ve srovnání s tím, jak je tato agenda náročná, se jedná spíš o symbolický obnos. Někteří zaměstnavatelé ale pravděpodobně nebudou chtít zaměstnance dále zatěžovat ani takovou částkou. Pokud si totiž náhradu za konkrétní měsíc nesrazí, nárok na ni jim automaticky zanikne,“ popisuje Jitka Hejduková s tím, že se alespoň jedná o krok správným směrem. Ještě více by ale pomohlo snížit počet bezvýsledných exekucí, kdyby se umožnil dřívější odpis zjevně nevymahatelných pohledávek.

Svaz průmyslu a dopravy ČR provedl mezi firmami šetření, ve kterém zjišťoval jejich zkušenosti s exekucemi. Jako jeden z nejpalčivějších problémů se ukázala například právě nejasně definovaná informační součinnost s exekutorem, tedy jasné vymezení, co mohou zaměstnavatelé exekutorovi poskytnout.

„Z našeho průzkumu mezi firmami například vyplynulo, že jsou i firmy, které řeší i přes sto exekucí na jednoho zaměstnance. Ze 150 dotazovaných firem jen osm nemělo s exekucemi svých zaměstnanců zkušenosti,“ komentuje Jitka Hejduková. Výsledky šetření Svaz průmyslu poskytl Ministerstvu spravedlnosti.

„Byli bychom velmi rádi, kdyby výše zmíněná řešení pro zaměstnavatele palčivých otázek úspěšně prošla legislativním procesem. Přináší totiž řešení některých palčivých otázek pro zaměstnavatele, které řeší v souvislosti s exekucemi zaměstnanců,“ uzavírá Jitka Hejduková.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák si v Miláně převzal ocenění Honorary Professor of The Academic Union, Oxford. Tímto titulem oceňuje oxfordská Akademická unie přednášející a akademiky, filantropy nebo veřejné činitele a generální ředitele inovativních společností. Předává ho každoročně v Oxfordu nebo Miláně.

Jaroslava Hanáka ocenila akademická obec za rozvoj ve společnosti FTL – First Transport Lines, a.s. Pod jeho vedením firma pravidelně investuje do inovací a nových technologií a dbá na životní prostředí. Kromě neustálé obměny svého vozového parku přitom do systému environmentálního managementu zapojuje i své dodavatele.

Oxfordská Akademická unie je mezinárodní akademické sdružení více než 200 zástupců univerzit, vědců a výzkumníků. Podporuje úsilí vědců, pedagogů a průmyslníků a díky tomu propojuje vědu, vzdělávání a podnikání a pomáhá tak dalšímu rozvoji všech těchto oblastí. 

Jedno z nejdelších obchodních jednání mezi státy a jejich bloky skončilo v centrále Evropské komise přesně 20 let od chvíle, kdy 28. června 1999 započalo. Stalo se tak na konci aktuálního argentinského předsednictví v tomto seskupení. Dohoda má ještě další prvenství, protože je první komplexní obchodní dohodou uzavíranou MERCOSUREm od jeho vzniku v roce 1991.

„Jedná se o největší dohodu tohoto druhu, jakou kdy EU sjednala a po jejím úplném dokončení a ratifikaci otevře pro spolupráci trh s více jak čtvrtmiliardou obyvatel. Evropské zboží a služby, včetně produktů českých firem, najdou na těchto trzích řadu odběratelů. Zatím jim stojí v cestě výrazná cla a technické překážky,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v posledních letech průběžně ověřoval s firmami překážky obchodu v jednotlivých zemích MERCOSUR a poskytoval podklady například Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Informovali jsme své členy o potenciálu těchto trhů a lobovali jsme i na úrovni EU za dokončení dohody ještě v mandátu aktuální EK. O to více nás tato zpráva těší. 

Předpokládá se, že cla pro vývoz z EU do států MERCOSUR klesnou ročně o 4 miliardy €. Dohoda jde daleko nad rámec prostého rušení tarifů, zabývá se přístupem k veřejným zakázkám, chráněnými zeměpisnými označeními a rozšiřuje možnost vzájemného poskytování služeb.

VÍCE O DOHODĚ

Ze strany EU budou pro MERCOSUR odstraněna cla na 93 % exportu, zbylých 7 % získá preferenční zacházení. Pro země jihoamerického bloku je největší výhrou zlepšení přístupu na trh zemědělských produktů (především hovězí, drůbež, cukr a etanol). Brazílie očekává úplné zrušení cel na pomerančový džus, instantní kávu a ovoce. MERCOSUR odstraní okamžitě cla na 91 % objemu dovozů z EU. Evropské firmy získají značnou výhodu nad konkurenty z jiných zemí, neboť MERCOSUR tradičně uplatňuje dosti vysoká cla. Firmy z EU by tam tak měly mít značnou konkurenční výhodu. EU bude těžit hlavně z odstranění cel na auta a jejich součástky, chemikálie, strojírenské a textilní výrobky a získá lepší přístup na trh pro evropské sýry a víno.

SVOBODNÝ OBCHOD DLE MEZINÁRODNÍCH PRAVIDEL NENÍ MRTVÝ

Dohoda vysílá jasný signál, že EU a její partneři mají zájem na přetrvání otevřeného systému volného obchodu a nechtějí se nechat strhnout současnou vlnou protekcionizmu. Pro poněkud skomírající MERCOSUR je to nový impulz a demonstrace toho, že se chce více otevřít. Nyní ji však musí ratifikovat parlamenty na obou stranách. V EU je nejvíce ostražitá Francie, hlavně kvůli zemědělství, které je tradičně citlivou kapitolou. Na straně MERCOSUR by mohl nastat problém, pokud by v říjnových prezidentských volbách v Argentině neobhájil mandát Mauricio Macri a vrátil by se tak na scénu levicový populismus. Tamní opozice se již teď o dohodě vyjadřuje negativně. Okno příležitosti je potřeba využít.

Nejsou zveřejněny zatím všechny dojednané podrobnosti, ale věříme, že výsledkem bude vyvážená dohoda otevírající trhy a chránící oprávněné zájmy obou stran.

STRUČNĚ O MERCOSUR

Členy MERCOSUR jsou Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Bolívie (ta je ve stádiu ratifikace svého přistoupení), členství bylo suspendováno Venezuele, neboť ačkoli je MEROCOSUR primárně zónou volného obchodu, nese i další integrační prvky a závazek dodržování základních demokratických principů. I poslední zmíněný fakt činí z MERCOSURu zajímavého partnera pro Evropskou unii. 

Více o MERCOSUR: https://www.mercosur.int/en/