O pomoci s obnovou Ukrajiny budou české firmy jednat ve Varšavě

Na 30 českých firem bude na mezinárodní konferenci Rebuild Ukraine ve Varšavě vyjednávat o možnostech svého zapojení do poválečné obnovy ukrajinské infrastruktury. Podnikatelé pod vedením Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR doprovodí do Polska na pracovní cestě ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Podnikatelskou delegaci ve dnech 15. až 16. února povede za Svaz průmyslu a dopravy viceprezidentka Milena Jabůrková, za Hospodářskou komoru viceprezident Radek Jakubský.

Rebuild Ukraine je mezinárodní konference, na níž se setkají zástupci ukrajinské místní správy a samosprávy, mezinárodních finančních institucí, donátoři, investoři a firmy především ze stavebního průmyslu, ale i vodohospodářství a dalších odvětví, které mohou přispět k obnově válkou zničené infrastruktury.

„Díky účasti v podnikatelské misi doprovázející ministra průmyslu a obchodu ČR získají firmy jedinečný přístup na jednání s potenciálními ukrajinskými partnery. O obnovu Ukrajiny je mezi podniky zájem. Dle našeho aktuálního průzkumu mezi bezmála 140 firmami má 60 % dotazovaných zájem se na poválečné obnově Ukrajiny podílet. Součástí naší delegace na veletrh Rebuild Ukraine jsou především firmy ze stavebnictví a stavebního průmyslu, ale i vodohospodářství a dalších odvětví, které mohou přispět k obnově zničené infrastruktury a budov a také firmy, které již mají či měly business aktivity na Ukrajině,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která spolu s viceprezidentem Hospodářské komory Radkem Jakubským podnikatelskou delegaci vede.

Během podnikatelské mise získají firmy mj. přístup na jednání s potenciálními ukrajinskými partnery a v rámci celé mezinárodní konference také s dalšími mezinárodními účastníky, stejně jako možnost zhlédnout prezentace vystavovatelů na varšavském EXPO XXI včetně české expozice.  

Náklady spojené s organizací mise si hradí sami podnikatelé, tzn. včetně ubytování, podílejí se nákladech na místní transfery, pronájem konferenčních prostorů a jednacích místností.

 

Německý zákon o náležité péči v dodavatelském řetězci

Co potřebujete vědět

V červnu německý parlament schválil nový zákon, který bude vyžadovat, aby velké společnosti prováděly hloubkovou kontrolu dodavatelského řetězce. Zákon vyžaduje, aby tyto společnosti identifikovaly, předcházely a řešily porušování lidských práv a životního prostředí v rámci svých vlastních operací a operací jejich přímých dodavatelů.

Jaký je nový zákon?

Nový německý zákon o náležité péči o dodavatelském řetězci (původně nazývaný zákon ododavatelském řetězci) vyžaduje, aby velké společnosti zajistily dodržování sociálních a ekologických norem v jejich dodavatelském řetězci. Společnosti musí sledovat své vlastní operace a své přímé dodavatele po celém světě a přijmout opatření, pokud zjistí porušení. Zákon vstupuje v platnost v roce 2023 s rozšířením v roce 2024.

Na koho se vztahuje?

  • Od roku 2023: Společnosti se sídlem v Německu s více než 3 000 zaměstnanci nebo pobočky zahraničních společností registrované v Německu s více než 3 000 zaměstnanci
  • Od roku 2024: Společnosti se sídlem v Německu s více než 1 000 zaměstnanci nebo pobočky zahraničních společností registrované v Německu s více než 1 000 zaměstnanci

Praktické další kroky, pokud se na vaše podnikání vztahuje zákon

  • Nejdůležitějším prvním krokem v systému odpovědného sourcingu je zmapování všech vašich 
    přímých dodavatelů. Podívejte se na informace, které již máte o svých přímých dodavatelích,
    abyste pochopili, zda máte úplný seznam.
  • Spolupracujte se svými nákupními týmy a vytvořte úplný seznam svých přímých dodavatelů,
    včetně jejich umístění, povahy těchto podniků, povahy jejich pracovníků a kontaktních údajů
    každého dodavatele.
  • Proveďte základní posouzení rizik s ohledem na umístění dodavatelů a typy lidí, které
    zaměstnávají. Některé země, kde se nacházejí, a určité typy pracovníků, jako jsou migrující
    pracovníci, jsou považovány za zranitelnější vůči rizikům.

Co musí podniky udělat?

Zákon o náležité péči o dodavatelském řetězci vyžaduje, aby tyto společnosti zavedly procesy pro
identifikaci, hodnocení, prevenci a nápravu rizik a dopadů v oblasti lidských práv a životního prostředí
ve svých dodavatelských řetězcích a ve svých vlastních provozech. Musí se také ujistit, že umožňují
zaměstnancům nepřímých dodavatelů (dodavatelů, se kterými nemají přímý obchodní vztah) podat
stížnost upozorňující společnost na porušování lidských práv nebo životního prostředí.

Mezi rizika, která musí společnosti řešit, patří:

  • Nucené práce
  • Dětská práce
  • Diskriminace
  • Porušování svobody sdružování
  • Neetické zaměstnání
  • Nebezpečné pracovní podmínky
  • Degradace životního prostředí

Společnosti musí také zveřejňovat výroční zprávu, která uvádí kroky, které podnikly k identifikaci a
řešení těchto rizik.

Důsledky a sankce, pokud společnosti nedodržují tento zákon

  • Pokud společnosti, na které se zákon vztahuje, nesplní jeho požadavky, může to mít několik možných důsledků
  • Pokuty až do výše 800 000 EUR nebo až 2 % jejich průměrného ročního celosvětového obratu.
  • Výluka ze získávání veřejných zakázek v Německu až na tři roky.

Praktické další kroky, pokud se na vaše podnikání vztahuje zákon

  • Nejdůležitějším prvním krokem v systému odpovědného sourcingu je zmapování všech vašich
    přímých dodavatelů. Podívejte se na informace, které již máte o svých přímých dodavatelích,
    abyste pochopili, zda máte úplný seznam.
  •  Spolupracujte se svými nákupními týmy na vytvoření kompletního seznamu vašich přímých
    dodavatelů, včetně jejich umístění, povahy těchto podniků, povahy jejich pracovníků a
    kontaktních informací každého dodavatele.
  • Proveďte základní posouzení rizik s ohledem na umístění dodavatelů a typy lidí, které
    zaměstnávají. Některé země, kde se nacházejí, a určité typy pracovníků, jako jsou migrující
    pracovníci, jsou považováni za zranitelnější vůči rizikům.
  • Zjistěte více o zmapování vašeho dodavatelského řetězce. Náležitá péče v dodavatelském
    řetězci vyžaduje, aby tyto společnosti měly zavedené procesy pro identifikaci, hodnocení,
    prevenci a nápravu lidských práv a rizik a dopadů na životní prostředí v jejich dodavatelských
    řetězcích a ve vlastních provozech. Musí také zajistit, aby umožnili zaměstnancům nepřímých
    dodavatelů (dodavatelů, se kterými nejsou v přímém obchodním vztahu) podat stížnost na
    společnost a upozornit je na porušování lidských práv nebo životního prostředí.

Všeobecné povinnosti povinností společností je proto začlenit povinnosti náležité péče jako
součást podnikové politiky. To zahrnuje různá doplňková a související opatření, jmenovitě:

  • zavedení systému řízení rizik v oblasti lidských práv (§ 4 odst. 1 LkSG)
  • zavedení vnitropodnikového orgánu, odpovědného za ochranu lidských práv (§ 4 odst. 3
    LkSG)
  •  provádění analýz rizik souvisejících s lidskými právy (§ 5 LkSG)
  • deklaraci základních zásad ochrany lidských práv v podnikání (§ 6 odst. 2 LkSG)
  • provádění preventivních opatření ve vlastní obchodní oblasti (§ 6 odst. 1, 3 LkSG) a vůči
    přímým dodavatelům (§ 6 odst. 4 LkSG)
  • opatření k nápravě v případě porušení lidských práv (§ 7 odst. 1-3 LkSG)
  • zavedení postupu pro vyřizování stížností (§ 8 LkSG) s ohledem na oznamování porušování
    lidských práv
  • provádění opatření náležité péče s ohledem na rizika spojená s nepřímými dodavateli (§ 9
    LkSG)
  • provádění dokumentačních (§ 10 odst. 1 LkSG) a ohlašovacích (§ 10 odst. 2 LkSG) opatření
    souvisejících s plněním povinné náležité péče
    Na tuto povinnost jsou často dotazy:
    § 10 Požadavky na dokumentaci a výkaznictví
    (1) Dodržování povinnosti péče podle § 3 musí být v rámci společnosti průběžně dokládáno.
    Dokumentace musí být uchovávána po dobu nejméně sedmi let od jejího vytvoření.
    (2) Společnost je povinna zpracovat výroční zprávu o plnění svých povinností v oblasti náležité péče v
    uplynulém účetním období a po dobu sedmi let ji bezplatně zpřístupnit veřejnosti na internetových
    stránkách společnosti, a to nejpozději čtyři měsíce po skončení účetního období. finanční rok. Zpráva
    musí alespoň vysvětlovat srozumitelným způsobem.
    (3) Pokud společnost nepředložila žádná lidskoprávní nebo environmentální rizika a neplnila
    lidskoprávní nebo environmentální závazek a uvedla to věrohodným způsobem ve své zprávě, další
    vysvětlení podle odstavce 2 věty 2 číslo 2 až 4 jsou vyžadovány.
    (4) Je třeba náležitě přihlížet k ochraně obchodního a obchodního tajemství.

Odkazy na různé informace a návody právnických kanceláří

https://www.dqsglobal.com/cs-cz/blog/zakon-o-nalezite-peci-v-dodavatelskem-retezci-nemecky-
lksg-byl-prijat-co-by-mely-spolecnosti-zvazit
https://www.sedex.com/blog/germanys-new-supply-chain-due-diligence-act-what-you-need-to-
know/
https://supplychaincompliance.bakermckenzie.com/2022/11/04/new-german-supply-chain-due-
diligence-act-the-early-bird-catches-the-worm/
https://www.roedl.com/insights/supply-chain-act-due-diligence-obligations

Nový německý zákon o náležité péči o dodavatelském řetězci: LkSG

https://www.ihk.de/blueprint/servlet/resource/blob/5237624/c33ea016311dc16a80fe880420b1269
3/bgbl-1-46-2021-lieferkettensorgfaltspflichtengesetz-data.pdf

Vodítka pro identifikaci, vyhodnocení a prioritizaci rizik

https://www.bafa.de/SharedDocs/Downloads/EN/Supply_Chain_Act/guidance_risk_analysis.html?nn=18898410

Nejčastěji kladené otázky

https://www.csr-in-deutschland.de/EN/Business-Human-Rights/Supply-Chain-Act/FAQ/faq.html

vdrbalova@spcr.cz

 

Průzkum SP ČR: Firmy očekávají náročný rok

Firmy očekávají, že i rok 2023 bude pro jejich podnikání náročný. 46 % firem sice předpokládá, že udrží své výkony a pozici na trhu. Zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy ovšem nebude snadné. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, který proběhl od 12. do 25. ledna mezi 136 průmyslovými firmami. Jeho výsledky Svaz představil ve čtvrtek 9. února na tiskové konferenci.

Navzdory některým pokračujícím problémům v ekonomice a složité situaci na trhu se firmy snaží udržet své pozice. Přesto zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy nebude snadné, stále mají vysoké obavy a rizika. Více než třetina firem očekává, že v roce 2023 udrží zisk z předchozích let. 14 % firem odhaduje, že se jim zisky zvýší. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ovšem také vyplývá, že 39 % podniků očekává pokles zisků. 6 % podniků předpokládá pokračování ztráty a 7 % firem odhaduje, že v letošním roce propadne do ztráty. Situace se ale často výrazně liší v závislosti na konkrétní firmě nebo odvětví. 

pruzkum eka situace valka 2023 na twitter 3

„Díky snažení firem, přijatým protikrizovým opatřením a pozitivnímu vývoji na energetických trzích jsme se zatím vyvarovali krizové situaci, která hrozila v loňském roce. Bez přispění této kombinace faktorů by předběžné ekonomické výsledky za rok 2022 a výsledky tohoto našeho šetření byly jiné. Firmy jsou ve svém výhledu nyní celkově trochu optimističtější, než byly ještě třeba na podzim. I nadále ale mají z dalšího ekonomického vývoje obavy. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Naději na růst podniky pochopitelně vidí, ale stále je brzdí řada nejistot a otazníků,“ upozornil Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, na čtvrteční tiskové konferenci.

TK pruzkum ekonomicka situace firem 2023 02 09

FIRMY BOJUJÍ HLAVNĚ S DOPADY VYSOKÝCH CEN VSTUPŮ A KUMULACÍ BARIÉR

Na firmy nadále dopadají některé faktory, které dle aktuálního průzkumu výrazně ovlivňují jejich podnikání. Je to zejména růst cen energie, zdražování surovin a materiálů potřebných k výrobě, celkově prostředí vysoké míry inflace, tlaky na růst mezd, nedostatek zaměstnanců či snížení domácí a zahraniční poptávky. Slabší poptávka posledních měsíců a zhoršení očekávání vývoje zakázek snižuje ekonomická očekávání podniků. Řadu firem to limituje, aby zdražování vstupů promítly do ceny své produkce.

pruzkum eka situace valka 2023 na twitter 2

Rekordní zdražování energie stále patří mezi nejzásadnější problémy, které na firmy dopadly. Firmy se proto mimo jiné snaží s energií šetřit. Investice do energetických úspor plánuje letos 59 % firem a 39 % podniků chce investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie. Mimořádnost nárůstu cen energie a jejich volatilita v minulém roce vedly k potřebě opatření ze strany státu. Svaz prosazoval například programy pomoci dle Dočasného krizového rámce, zastropování pro firmy všech velikostí, snížení poplatku za obnovitelné zdroje energie na nulu, kompenzace nepřímých nákladů či program EGAP Plus. Dle průzkumu 63 % podniků plánuje využít opatření ke snížení cen energie, zejména zastropování cen elektřiny a plynu.

„Vládní opatření ke snížení cen energie pro firmy vítá 88 % podniků. Některé ovšem s výhradami, jako například, že cenový strop je nastavený příliš vysoko. Je ovšem potřeba říct, že opatření dává firmám alespoň základní jistotu pro plánování. Funguje ale krátce a jeho skutečný dopad se teprve ukáže,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Na aktuální situaci na trhu plánují firmy nejčastěji reagovat snižováním provozních nákladů nebo zdražováním produkce. Třetina podniků také hledá alternativní technická řešení, 34 % firem se snaží zvýšit produktivitu s využitím prvků digitalizace a Průmyslu 4.0. Firmy jsou také opatrnější v oblasti investic. 35 % firem v průzkumu uvedlo, že je nuceno omezit investice do svého rozvoje. Situace a možnosti firem se ale často liší a důležité je, že podniky stále chtějí a potřebují investovat. Tomu může napomáhat i podpora z dotačních fondů EU. 

DŮSLEDKY RUSKÉHO ÚTOKU NA UKRAJINU DOPADAJÍ NA VĚTŠINU PODNIKŮ

Firmy se také potýkají s důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Přímé a zejména nepřímé dopady války v podobě např. skokového nárůstu cen materiálu či energie doposud negativně ovlivnily podnikání dvou třetin firem. „Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Navzdory dopadům ruské agrese se firmy chtějí zapojit do případné poválečné obnovy Ukrajiny. Podílet by se na ní chtělo 60 % firem. Zapojit se chtějí hlavně strojírenské podniky, firmy ze zpracovatelského průmyslu nebo z oboru infrastruktury a dopravy, ale i z dalších odvětví. Část z nich ovšem za předpokladu, že zajištění projektů a jejich proplacení bude garantovat stát či Evropská unie.

pruzkum eka situace valka 2023 na twitter 1

V souvislosti s dopady války firmy také podle své konkrétní situace vítají některá vládní či evropská opatření, která mají průmyslu pomoci. Kromě již zmíněného opatření ke snížení cen energie, které plánuje využít 63 % firem, by 28 % respondentů například uvítalo mít připravený kurzarbeit či další možnosti finanční pomoci. Záleží samozřejmě na konkrétních odvětvích a faktorech, které se jich a následně multiplikačně i dalších firem dotýkají, jako je například energetická náročnost technologií. Celkově ale průzkum ukázal, že řada firem spíše než další krátkodobá opatření státní pomoci preferuje dlouhodobá prorůstová opatření.

„Firmy by v tomto směru ocenily zejména dlouhodobou koncepci státu. Ať už se jedná o podporu exportu na nové trhy, podporu aplikovaného výzkumu včetně vstřícného postoje finanční správy k daňovým odpočtům, rozjetí programů investiční podpory nebo obecně celkového zlepšení přístupu státu k podnikatelům,“ doplňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

ZVYŠOVÁNÍ DAŇOVÉ ZÁTĚŽE SI FIRMY NEPŘEJÍ

Firmy jsou také proti případnému zvyšování daňové zátěže. Za určitých podmínek by s ním souhlasila pouze třetina podniků. Zároveň podle firem ale záleží na tom, jaké konkrétní daně by se vláda rozhodla zvýšit, v jaké výši a nastavení, co by za to nabídla a zda by to bylo spojeno také s jinými, vážně mířenými snahami konsolidovat státní rozpočet. „Firmy si uvědomují, že zvyšování daní by v současné složité situaci jejich podnikání spíše uškodilo, není na to vhodná doba. Místo toho by se stát raději měl podívat na svůj rozpočet a výdaje, abychom věděli, kde je možné něco ušetřit. V první řadě by totiž měl stát začít šetřit sám na sobě, než zavede nějakou daňovou novinku, která firmy i občany zbytečně zatíží či dokonce zbrzdí do budoucna růst naší ekonomiky jako hlavní zdroj veřejných financí,“ připomíná Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 12. až 25. ledna 2023 a zúčastnilo se ho 136 průmyslových podniků napříč odvětvími a regiony. 23 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 36 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 41 % velkých firem s více než 250 pracovníky.

Detailní výsledky průzkumu naleznete zde.

Komentáře vybraných odvětvových a oborových svazů – členů SP ČR – k aktuální ekonomické situaci naleznete zde.

Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky najdete zde.

Pozn.: Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.

Výsledky šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí 2022

Aktuální nejistoty, jako je vysoká míra inflace, ceny energie, ale také nepříliš příznivý vývoj ekonomiky v eurozóně, se podepisují na poklesu poptávky. Výhled zakázek pro první polovinu letošního roku je negativní, firmy jsou ale odhodlány s nepříznivou situací bojovat a navzdory mnohým překážkám se daří pesimistické scénáře vývoje zmírňovat, ukazuje společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky. Šetření mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.

Predikce investic na letošní rok očekává mírný pokles celkové investiční aktivity a přetrvávající opatrnost, výhled je však příznivější oproti minulému šetření. Situace a možnosti firem se často liší a důležité je, že podniky stále chtějí a potřebují investovat. Tomu může pomoci také nabíhající dotační podpora z evropských fondů.

Respondenti mají stále vysoké inflační očekávání, i ve 3letém horizontu je výrazně nad inflačním cílem. Výhled dokládá obavy nad přetrvávajícím růstem cen spojeným s očekáváním výrazného zdražení výrobních vstupů a výstupů v letošním roce. Firmy ostatně považují za svojí nejzávažnější bariéru nárůst cen materiálů a surovin a ceny energie. Naléhavost zejména vysokých cen energie jakožto překážek pro podniky je rekordní. Pozitivní zprávou však může být současný pokles cen elektřiny a zemního plynu na burze, který je do jisté míry ovlivněn např. i teplým počasím na přelomu roku, úsporami energie, naplněnými zásobníky plynu apod.

Celé šetření s analytickými komentáři naleznete ke stažení zde.

Pozn.: Společné šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky mapuje situaci nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí roku 2022 a výhled pro letošní rok.

 

Odborná veřejnost chce být součástí diskuze o boji proti dezinformacím

Profesní sdružení a uskupení zastupující významnou množinu subjektů činných na digitálním, mediálním a ICT trhu (Asociace online vydavatelů, Hospodářská komora ČR, Sdružení pro internetový rozvoj, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Unie vydavatelů) se obrátila na ministra vnitra Víta Rakušana a vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu se žádostí o zapojení odborné veřejnosti z řad profesních organizací do příprav zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online. Poukazují na to, že dezinformace jsou komplexním tématem, kde neexistují snadná řešení. Jejich společným zájmem je mít kvalitní právní úpravu, která by efektivně chránila národní bezpečnost a současně respektovala ústavně chráněnou svobodu slova a všem aktérům na digitálním a mediálním trhu poskytovala právní jistotu, že postupují v souladu se zákonem. Příprava takto zásadního předpisu, který má efektivně chránit národní bezpečnost a současně respektovat svobodu slova, by však měla probíhat za široké společenské diskuze. Nabízí proto odborný vhled a expertízu jejich členů, kteří se dlouhodobě věnují oblasti médií, svobodě projevu, komunikačních technologií i regulaci závadného obsahu, aby společně s vládou mohli hledat účinná, smysluplná a dlouhodobá řešení, na kterých bude široký společenský i odborný konsenzus.

Celý dopis ZDE.

 

Český export v roce 2022 rekordně vzrostl

Zahraniční obchod se zbožím českých firem v roce 2022 vzrostl v meziročním srovnání o více než 13 %, což je dobrá zpráva pro český průmysl. Data ukazují, že válka na Ukrajině a s ní spojené problémy český export celkově negativně neovlivnily. Došlo však k očekávanému velkému propadu vývozu českého zboží do Ruska a Běloruska. Na druhé straně český vývoz na Ukrajinu překvapivě klesl jen o 8 %.

Objemově export opět nejvíce rostl do našich tradičních TOP 10 partnerských zemí – do Německa, Slovenska, Polska, Francie, Rakouska, Itálie, Nizozemska, Spojeného království, Maďarska a Španělska (kolektivně o více než 440 mld. CZK nebo o více než 15 % v porovnání s rokem 2021).

Z jednotlivých TOP 50 zemí – měřeno v pohybu zboží přes hranice – pak nejvíce vzrostl do Kazachstánu (o více než 225 %), Saúdské Arábie (o více než 85 %), SAE (o 38 %), Indie, Litvy a Mexika (o více než 25 %). Pozitivní bylo, že na druhé straně rovnice český export klesl pouze do 7 z TOP 50 destinací.

„Data ukazují, že válka na Ukrajině a s ní spojené problémy český export celkově negativně neovlivnily. Došlo však k očekávanému velkému propadu vývozu českého zboží do Ruska a Běloruska. Na druhé straně český vývoz na Ukrajinu překvapivě klesl jen o 8 %,” komentuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

U exportu do Ruska a Běloruska došlo k propadu o 60 %, resp. 49 % (u Běloruska měřeno v pohybu zboží přes hranice). Na Ukrajinu vyvezli čeští vývozci zboží v hodnotě 27 mld. korun, což je pokles o méně než 8% v porovnání s rokem 2021.

Objem českého exportu do Číny klesl o necelé 3 % oproti roku 2021, u Tchaj-wanu došlo k růstu o téměř 27 %. Objemově však čeští exportéři vyvezou šestkrát více zboží do Číny než na Tchaj-wan. Jak Čína, tak Tchaj-wan jsou pro české firmy důležití obchodní partneři. Obě země jsou také v ČR významnými investory. Objem tchajwanských investic je v poslední době větší než čínský. Na druhé straně český export do Číny dosáhl v roce 2022 objemu téměř 44 miliard Kč, na Tchaj-wan české firmy vyvezly zboží za téměř 7 mld. korun.

Celkový objem českého exportu v minulém roce dosáhl rekordních hodnot, kdy zahraniční obchod se zbožím (národní pojetí exportu) překročil rekordní hranici 4,47 bilionu korun a pohyb zboží přes hranice (přeshraniční pojetí exportu) překročil 5,6 bilionu korun. Hlavními obchodními partnery zůstávají země Evropské unie a Evropy s celkovým podílem na vývozu přes 81 %, resp. 90 %.

VÝHLED DO ROKU 2023

„Vývoj exportu v roce 2023 bude přímo záviset na ekonomickém růstu našich největších zahraničních obchodních partnerů, ale i na světové situaci v důležitých odvětvích pro českou ekonomiku, zejména v automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém či zdravotnickém průmyslu. K pozitivnímu vývoji by mohlo přispět i několik dílčích faktorů, například dořešení pobrexitové dohody mezi EU a Spojeným královstvím v otázce sporu o Severní Irsko, pokrok při vyjednávání dopadů amerického Zákona na snížení inflace mezi EU a USA nebo dořešení dohod o volném obchodu. Svaz průmyslu a dopravy nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ze strany vlády vnímáme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu,“ říká Lukáš Martin ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Český export pozitivně ovlivní dořešení postbrexitové dohody mezi EU a Spojeným královstvím v otázce sporu o Severní Irsko. Pevně věříme, že dojde v nejbližší době k vytvoření mechanismu, jimž se bude moci jednoduše rozlišit mezi zbožím, které putuje pouze mezi Severním Irskem a Velkou Británií, a tím, jež směruje do Evropské unie. To pomůže nastolit vzájemnou důvěru a stabilitu v obchodu s Velkou Británií a Severním Irskem a povede k dalšímu zvyšování objemu obchodu v tomto důležitém odbytišti českého zboží.

Další pozitivní výsledek by případně přinesl i pokrok při vyjednávání dopadů amerického Zákona na snížení inflace (Inflation Reduction Act nebo IRA) mezi EU a USA. Tento americký zákon způsobil nejen zvýšené napětí v obchodní politice mezi EU a USA, ale celkově přispívá k větší obchodní rivalitě. Určitě bude důležité, aby obě strany pokračovali ve společné spolupráci v globálním přístupu k volnému obchodu, zejména např. i v obchodní politice vůči Číně a Rusku, která vyžaduje společný postup.

Otevření nových příležitostí pro obchod a investice českých firem pomohou posílit i vyjednávané dohody o volném obchodu. Rok 2023 tak musí být rokem, kdy obchodní dohody mezi EU a Mexikem, Chile a Novým Zélandem spatří světlo světa. Také dohoda se společenstvím Mercosur, největším a nejchráněnějším trhem, který kdy dohodu s EU sjednal, by byla pro české firmy důležitá a je třeba, aby došlo k pokroku na cestě k jejímu přijetí.

JE NUTNÁ PODPORA EXPORTU ZE STRANY STÁTU

Svaz průmyslu a dopravy nadále vyzývá vládu k ještě aktivnější proexportní politice státu. Ze strany vlády vnímáme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu. Pro úspěšnou realizaci pak bude klíčové zajistit dostatečné finanční prostředky. Exportérům při hledání nových odběratelů pomůže i nová Exportní strategie ČR, kterou vláda začala projednávat se sociálními partnery. Je třeba, aby exportní strategie reflektovala negativní dopady pandemie COVID-19 a aktuální situaci na Ukrajině a její vliv na globální dodavatelské řetězce. Pro úspěch našeho exportu je třeba se v rámci domácí ekonomiky zejména zaměřit na podporu budování silných průmyslových firem s konkurenceschopnými výrobky a marketingovými dovednostmi.

Poznámka: všechny statistiky jsou měřeny jako zahraniční obchod se zbožím (dříve národní pojetí exportu), pokud není označeno jinak.

kategorie Tiskové zprávy

Už 30 let pomáháme podnikatelům pronikat na nové trhy

Již 30 let můžou čeští podnikatelé snadněji objevovat nové trhy a získávat zajímavé obchodní partnery v zahraničí. Právě před 30 lety pro ně totiž Svaz průmyslu ve spolupráci s nejvyššími ústavními činiteli začal organizovat podnikatelské mise, které patří mezi nejefektivnější nástroje podpory exportu. Za tu dobu Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal celkem 210 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů.

Tádžikistán, Libanon, Guatemala, Angola, Zambie či Jemen. To je jen příklad některých netradičních destinací, do kterých vedly víc než dvě stovky podnikatelských misí Svazu průmyslu a dopravy ČR za uplynulé tři desítky let. Zcela první podnikatelská mise SP ČR zamířila v roce 1993 do Velké Británie a ještě tentýž rok exportéři společně s tehdejším ministrem zahraničních věcí Zieleniecem navštívili Mexiko, Venezuelu, Kolumbii a jihovýchodní Asii.

Rok 1994 Svaz průmyslu otevřel cestou na Tchaj-wan, kam se s podnikateli vrátil ještě v letech 2004, 2013, 2015 a 2019. Letos na jaře tam tuzemští exportéři zavítají znovu, když na Tchaj-wan doprovodí předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. „Pro mě osobně to bude jedna z posledních velkých misí, které za podnikatelskou delegaci povedu. Těším se, jak pomůžeme českým podnikatelům v dalším pronikání na tento zajímavý trh,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

2023 02 07 Setkani misi 02

Svaz průmyslu oslavil 30 let od zahájení podnikatelských misí přímo s jejich účastníky v úterý 7. února na symbolickém setkání ve Valdštejnském paláci v sídle Senátu v Praze. Právě předseda Senátu Miloš Vystrčil totiž v posledních dvou letech vzal podnikatele hned na několik svých oficiálních zahraničních cest. „Jsem potěšen, že jsme v sídle Senátu mohli přivítat účastníky podnikatelských misí, které zaštiťuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Naše ekonomika je dlouhodobě orientovaná na zahraniční obchod. V poslední době však prochází pomyslnou zatěžkávací zkouškou vlivem pandemie a situace na Ukrajině. Považuji za důležité český export podporovat a podnikatelské mise, kdy oficiální delegace a přední představitele státu na zahraničních cestách doprovázejí čeští podnikatelé, jsou vhodnou příležitostí. Napomáhají jednotlivým subjektům přiblížit se pro ně neznámému trhu a navázat kontakt s novými obchodními partnery v různých lokalitách,“ komentoval význam podnikatelských misí předseda Senátu Miloš Vystrčil.

PO COVIDOVÉM ÚTLUMU JE POTŘEBA MISE NASTARTOVAT

Až do roku 2020 zažívala podpora exportu dobré časy. Například jenom v roce 2019 uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR celkem 13 podnikatelských misí v doprovodu vysokých představitelů státu. Jenže nástup pandemie Covidu-19 další rozvoj ekonomické diplomacie formou podnikatelských misí utlumil. Kvůli lockdownům a dalším opatřením omezujícím cestování po celém světě se tak počet cest v posledních třech letech výrazně snížil.

„Vloni byli zástupci vlády bohužel zaneprázdněni agendou českého předsednictví v Radě EU, tudíž s námi na mise příliš nejezdili. I přesto jsme podpořili podnikatele ve Spojených arabských emirátech nebo Alžírsku, kam jsme doprovodili ministra průmyslu Jozefa Síkelu. Podařilo se také uspořádat početnou výpravu do Spojených států amerických s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, kterému tímto osobně děkuji za jeho zapojení a pomoc více než 30 podnikatelům, kteří s ním byli v Chicagu a Washingtonu D.C.,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu.

V letošním roce je tak podle exportérů ideální příležitost na to podnikatelské mise znovu oživit. Svaz průmyslu a dopravy ČR už na svém sněmu v říjnu minulého roku vyzval předsedu vlády Petra Fialu a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu ve svém sedmeru úkolů k tomu, aby rok 2023 byl skutečně rokem podpory exportu a za všechny ústavní činitele se uskutečnilo celkem minimálně 25 zahraničních cest za doprovodu podnikatelů. První týdny tohoto roku dávají naději, že by tomu tak mohlo být. Rok 2023 totiž zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR označili jako rok exportu a podobně se o letošním roce hovořilo i na lednové tripartitě.

„Po letech útlumu je už konečně potřeba podporu exportu opět nastartovat. A to pomocí všech nástrojů ekonomické diplomacie, včetně podnikatelských misí. Zatím to vypadá nadějně. Ještě v únoru se vydáme s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou na výjimečnou konferenci Rebuild Ukraine do Varšavy, na konci února povedu opět s ministrem Síkelou misi do Vietnamu a Malajsie. Následně na přelomu února a března pojedeme s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským do Indie a první čtvrtletí zakončíme již zmiňovanou velkou misí na Tchaj-wan a do Korejské republiky s předsedkyní poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou,“ nastiňuje plány na letošní rok Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výhledově v tomto roce chystá Svaz průmyslu ještě podnikatelské mise například do Srbska, Kazachstánu a Uzbekistánu, Chile a Uruguaye, ale i do Rakouska. „Zatím to jsou jen první potvrzené cesty, ke kterým, jak již nyní víme, přibude řada dalších. Doufáme, že podnikatele ke svým zahraničním cestám přizve také nově zvolený prezident republiky Petr Pavel,“ dodává Jaroslav Hanák.

2023 02 07 Setkani misi 20

SVAZ PRŮMYSLU ZAJIŠŤUJE EXPORTÉRŮM SYSTEMATICKOU PODPORU

Podnikatelské mise doprovázející nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách patří mezi nejefektivnější nástroje podpory exportu. Velký význam mají zejména v zemích, kde stát hraje v ekonomice rozhodující roli. Nejsou ale zdaleka jediným nástrojem ekonomické diplomacie, který pomáhá českým exportérům.

Svaz průmyslu a dopravy ČR například společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podporuje podnikatele i v účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí. Aktuálně se například podnikatelé můžou do poloviny února přihlásit na unikátní veletrh v Bagdádu, kde se firmám v tomto listopadu otevřou příležitosti se aktivně zapojit do obnovy válkou zničeného Iráku.

Každoročně pak Svaz ve spolupráci s MPO, MZV, CzechTrade a dalšími partnery připravuje pro exportéry konzultace s ekonomickými diplomaty z celého světa. Letos se toto tradiční setkání uskuteční opět v červnu v Praze. „Zjednodušeně řečeno se dá říct, že během dvou dnů mohou exportéři velmi efektivně využít čas a zkonzultovat své obchodní příležitosti napříč celým světem. A to vše bez toho, aniž by museli opustit Českou republiku. Minulý rok jsme takto zabezpečili pro 300 zástupců z 281 firem přes 2 000 jednání. Těším se, že letos toto číslo společně ještě překonáme a možnost konzultovat s českými ekonomickými diplomaty ze všech koutů světa aktivně využije ještě více firem,“ uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Děkujeme partnerům setkání:

DOSTAV Praha a.s.
CzechTrade
Česká exportní banka (Czech Export Bank)
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

ČNB se opět přiklonila ke stabilitě úrokových sazeb

Česká národní banka nechala v souladu s tržními i našimi očekáváními na čtvrtečním zasedání již popáté za sebou základní úrokové sazby beze změny. Základní dvou týdenní repo sazba tedy zůstala na úrovni 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Někteří členové bankovní rady ČNB již dříve avizovali, že se na únorovém zasedání bude rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb.

 „Uvědomujeme si potřebu stabilizace cenové hladiny, kde vysoká míra inflace zůstává vzdálená od cílového inflačního pásma bohužel i v letošním roce, což stabilitě ekonomiky či růstu investic nepomáhá. Zároveň, přestože úrokové sazby nadále nejsou hlavní bariérou růstu a investic, vzrostl od roku 2021 dle našich šetření mezi firmami význam tohoto kritéria a jeho vnímání jako dalšího nárůstu nákladů v době rostoucích cen energie a dalších vstupních surovin. Náklady na úvěrové financování podniků v české měně jsou na nejvyšších nominálních hodnotách od roku 2004, což s dalšími nejistotami nepřispívá úvěrové a investiční aktivitě. Část firem na tuto situaci reagovala a vzrostl podíl „výhodnějších“ úvěrů v eurech, některé však tuto možnost nemají. Česká ekonomika navíc vstoupila koncem roku do technické recese a řada indikátorů od konjukturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb nebo výhledu zakázek ve společném šetření SP ČR a ČNB dokládá postupné ochlazování ekonomiky spojené s útlumem domácí poptávky, jejíž vývoj bankovní rada zohledňuje ve svých měnových rozhodnutích jako jeden z (proti)inflačních faktorů“, říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.  

Česká ekonomika se nyní potýká s vysokými hodnotami spotřebitelské inflace, která za loňský rok dosáhla průměrné výše 15,1 %. Podniky se musí vypořádat s rychlým růstem cen svých vstupů, především pak s vysokými cenami energie. Situace se liší dle konkrétní firmy či odvětví, s ochlazující poptávkou je ale pro podniky stále těžší promítnout stoupající náklady do cen svých konečných produktů. Obtížnou situaci potvrzuje předběžný odhad HDP od Českého statistického úřadu, dle kterého je české hospodářství v technické recesi. V řadě případů tak může docházet ke snižování jejich marží s negativním dopadem na ziskovost či investice. Dle výsledků aktuálního šetření je mezi podniky znát opatrnost při plánování aktivity na letošní rok.

Míra inflace zůstává stále vzdálena inflačnímu cíli ČNB. Pozitivní zprávou je, že se v minulých měsících nenaplnily obavy, které se týkaly dalšího výrazného nárůstu cen energie nebo dokonce nedostatku zemního plynu. Aktuálně naopak dochází k poklesu velkoobchodních cen elektřiny a zemního plynu, který je ovlivněn relativně příznivým počasím, významnými úsporami energie firem a domácností nebo naplněnými zásobníky plynu. Také další indicie, jako např. pokles cen některých průmyslových kovů či námořní dopravy, mohou svědčit o možném oslabování inflačních tlaků, byť ve spojení se slabší poptávkou. Protiinflačním faktorem je kromě trvajících vyšších úrokových sazeb také posílení české koruny z pohledu dovozu vstupů, což ale na druhé straně příliš nepomáhá exportérům. K výkyvu kurzu naší měny nicméně může dojít kdykoliv s ohledem na její pozici menší měny.

 

Sociální partneři podepsali gentlemanskou dohodu

Sociální partneři opět ukázali vůli a schopnost dohodnout se na společném postupu úpravy zákoníku práce. Zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády nalezli shodu na velmi obtížné transpozici evropských pravidel v oblasti transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek. Gentlemanskou dohodu za zaměstnavatele podepsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Stejně jako v roce 2019 se sociální partneři podpisem gentlemanské dohody zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat žádné změny této transpoziční novely zákoníku práce ani žádné další návrhy změn novely zákoníku práce.

„Svaz průmyslu a dopravy kvituje, že po několikaměsíčním intenzivním jednání, se sociální partneři v rámci sociálního dialogu podruhé v novodobé historii dokázali nad takto náročnou novelou pracovního práva dohodnout,“ komentuje Jaroslav Hanák.

„Novela zákoníku práce je maximálním možným kompromisem při transpozici unijních pravidel. A to citlivým způsobem, který zachová potřeby českého trhu práce,“ oceňuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který z pozice největšího zaměstnavatelského svazu vyjednává za české podniky s vládou a odbory na tripartitě.

„Novela posiluje elektronizaci komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zjednodušuje a zrychluje doručování písemností při větším využití digitálních forem komunikace,“ uvádí Jaroslav Hanák a dodává: „Novela navíc zavádí flexibilní pravidla výkonu práce na dálku a dává prostor zaměstnanci pro skloubení práce a péče o své blízké.“

Gentlemanskou dohodu bude MPSV následně podepisovat i s hlavními ústavními činiteli. „Novelizace zákoníku práce je vždy nesmírně těžká a všechny strany musí udělat řadu ústupků, jinak bychom se nikam neposunuli. Proto za zaměstnavatele doufáme, že zákonodárci budou respektovat kompromisní znění, na kterém se shodli všichni sociální partneři, a novela projde legislativním procesem bez dalších zásahů,” uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

Ekonomika loni vzrostla o 2,5 %, v závěru vstoupila do recese

Dle předběžného odhadu České statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ČR očištěný o cenové vlivy za celý loňský rok o 2,5 %. Meziroční výsledek ke konci roku zůstal sice kladný, avšak mezičtvrtletně česká ekonomika již druhé čtvrtletí v řadě poklesla, čímž se dostala do technické recese.

Dle ČSÚ byl růst HDP za celý rok 2022 podpořen výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávkou. V rámci odvětví pak zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Negativní vliv však měly výdaje na konečnou spotřebu domácností.

Katastrofické scénáře, které se v proběhu roku občas objevovaly, se naštěstí nenaplnily. Celkové výsledky za rok 2022 jsou v kontextu nejistot a problémů v ekonomice umocněné válkou na Ukrajině a energetickou krizí nakonec poměrně pozitivní s tím, že předčily odhady z loňského jara, kdy se pohybovaly s velkými nejistotami kolem 1,5 % růstu HDP. Je to zejména díky vývoji v první polovině roku, který byl ovlivněn mj. nízkou srovnávací základnou a odloženou spotřebitelskou poptávkou včetně firemních investic po koronavirové pandemii. Přes vysoké obavy na konci léta a na podzim kvůli vysokým cenám energií či krizovým scénářům nedostatku zemního plynu se nakonec podařilo dosáhnout ekonomického růstu a dostat se v průběhu roku fakticky zpátky na předcovidovou úroveň, byť řadě zemí EU se toto podařilo již v loňském roce. Pro firmy to ale nebyl lehký rok. Kumulace bariér v podobě vysoké inflace, vysokých cen energie a dalších nejistot se ale na ekonomickém výkonu podepsala a ve druhé polovině loňského roku začala ekonomika zpomalovat. To potvrzovalo postupně několik indikátorů z řady měkkých a tvrdých dat od konjunkturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb nebo poklesu poptávky v eurozóně dle Indexu PMI pro zpracovatelský průmysl. Mezičtvrtletně již ekonomika podruhé poklesla a dostali jsme se do technické recese,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podniky se již řadu měsíců snaží vypořádat se stále silným růstem cen materiálů a surovin a s vysokými cenami energie. Dle výsledků společného šetření SP ČR a ČNB za 4. čtvrtletí loňského roku se jedná o nejvýraznější bariéry jejich rozvoje. Některé indicie, jako např. pokles cen některých průmyslových kovů, ropy či námořní dopravy apod. svědčí o možném oslabení inflačních tlaků. Pro firmy je ale s ochlazující poptávkou naopak stále těžší přenést stoupající náklady do cen svých konečných produktů. Tím dochází ke snižování jejich marží s negativním dopadem například na ziskovost či investice. Ve výhledu investiční aktivity dle šetření na konci roku je ostatně znát přetrvávající opatrnost firem s očekáváním mírného poklesu v letošním roce, byť dopady se různí dle konkrétních firem a odvětví.

hdp 4q 2022

Zdroj grafu: ČSÚ

I přes současnou nelehkou situaci si také snaží udržet své zaměstnance a významná část z nich chce naopak nové pracovníky v první polovině roku nabírat s očekáváním příznivějšího vývoje. Konkrétní výhled je nyní nejistý, dobrou zprávou ale je, že aktuální ekonomické výsledky dopadly o trochu lépe než původní očekávání na podzim. Týká se to např. zlepšení prognózy letošního HDP v Německu, ale i tamější nálady podnikatelů. Za zlepšením výsledků může stát mj. současný pokles cen elektřiny a zemního plynu na burze, který je ovlivněný relativně příznivým počasím, úsporami energie, naplněnými zásobníky plynu nebo částečným obnovením výkonu jaderných elektráren ve Francii.