HDP v roce 2021 vzrostl o 3,3 %

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2021 podle předběžného odhadu o 3,3 %. Ve 4. čtvrtletí HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %. Česká ekonomika v minulém roce rostla.
 
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] byl v roce 2021 podle předběžného odhadu o 3,3 % vyšší než v roce 2020. Růst byl podpořen výdaji na konečnou spotřebu a změnou stavu zásob, naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Růst hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj v průmyslu, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče.
 
V posledním čtvrtletí předchozího roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %. V mezičtvrtletním srovnání růst podpořila hlavně zahraniční poptávka. Meziroční růst ovlivnily především výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Na straně tvorby přidané hodnoty se dařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles zaznamenal průmysl.
 
Zaměstnanost[2] vzrostla v minulém roce o 0,1 %. Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně vzrostla o 1,3 %.
 
_______________
[1] Všechny zde uváděné údaje jsou očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.
[2] Zaměstnanost v pojetí národních účtů.
 
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad

Státní rozpočet bude vláda schvalovat v příštím týdnu, leden skončil v přebytku

Vláda ČR by měla státní rozpočet na letošní rok schvalovat příští týden, konkrétně ve středu 9. února, jak, podle zpravodajství České televize, avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice si dala za cíl schválit rozpočet do konce března s úsporami na výdajové straně za 80 miliard korun. V lednu stát v rámci provizoria hospodařil s přebytkem 3,9 miliardy korun.

O návrhu rozpočtu jednotlivých ministerstev jednali v pondělí do pozdního večera ministři. Ministr Z. Stanjura již v neděli v České televizi prohlásil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Je to zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).

Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý snahu snížit schodek opět potvrdil. „Musí být pod 300 miliard korun. Stále platí, že v první polovině února by měl projít vládou, tak aby provizorium skončilo nejpozději ke konci března,“ uvedl.

Původně se měla ve středu ráno k projednání návrhu státního rozpočtu dnes ráno sejít Rada hospodářské a sociální pomoci ČR neboli tzv. tripartita, kterou tvoří ekonomičtí ministři či jiní, určení ministři vlády ČR, dále zástupci zaměstnavatelů a odborů. Dnešní tripartitu, jak jsme se včera od předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka dozvěděli, premiér Petr Fiala během úterý odvolal a odložili ji až na středu 9. února 2022. Důvodem je, že vládní koalice si musí navzájem ještě vyjasnit některé navrhované změny ve státním rozpočtu, které potom, právě ve středu 9. února přeloží svým sociálním partnerům, to je zaměstnavatelům a odborů k projednání. Načež by mělo následovat projednání návrhu rozpočtu ve vládě ČR a jeho schválení, aby mohl být předložen do Poslanecké sněmovny k projednání a schválení.

Jak dále Česká televize ve svém zpravodajství uvedla, český stát, od počátku roku 2022, hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Poslanecká sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh minulé vlády. Stát by měl, podle nového státního rozpočtu pro rok 2022, fungovat od dubna.

Podle ministerstva financí, skončilo hospodaření státu v rámci rozpočtového provizoria v lednu v přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v lednu skončil rozpočet se schodkem 31,5 miliardy korun, což byl tehdy nejvyšší lednový deficit od vzniku České republiky.

Za zlepšením hospodaření stála především specifika rozpočtového provizoria omezující výdaje státu a v menší míře také daňové příjmy související s vývojem ekonomiky v závěru minulého roku.

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně stouply o 5,4 miliardy na 125,5 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 5,5 miliardy na 110,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně klesly o 30 miliard na 121,6 miliardy korun.

„Jsem rád, že po dlouhých 35 měsících mohu za ministerstvo financí prezentovat přebytek státního rozpočtu. Úleva je to pro mě samozřejmě jen částečná, protože jsme na začátku závazku zastavit rekordní zadlužování naší země a vrátit ji na cestu udržitelného hospodaření. Ke kladnému výsledku samozřejmě přispěly mantinely dané rozpočtovým provizoriem, ale také meziročně vyšší daňové příjmy hlavně u daní ze spotřeby,“ uvedl ministr financí Z. Stanjura. Podle něj se potvrzuje, že chod státu je i během provizoria plynule zajištěn a poskytuje prostor pro přípravu zodpovědnějšího státního rozpočtu na tento rok.

„Meziroční pokles výdajů je dán jak rozpočtovým provizoriem, tak vysokou srovnávací základnou z minulého roku, kdy probíhala akutní fáze pandemie, a běžely tak naplno podpůrné programy jako antivirus a další. Výdaje ale byly nižší i než v lednu 2020, což je ještě předpandemická hodnota,“ upozornil, podle České televize, ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Podle něho, a to i přes dílčí zlepšení, stojí před novou vládou úkol obrátit trend zadlužování nastavený poslední dva roky. „Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem si nová vláda s touto výzvou poradí. Nové vládě citelně svazuje ruce slib nezvyšovat daně,“ dodal.

I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lednové výsledky rozpočtu fakticky nic nemění na tom, že je třeba výrazně pokročit v ozdravování tuzemských veřejných financí. „Škrty, které zatím představil ministr financí Stanjura, ke splnění kritéria ani vzdáleně nepostačují. Vláda tak může nakonec být nucená zvýšit daně, ačkoli její představitelé tvrdí, že tak neučiní,“ uvedl.

V rámci rozpočtového provizoria musí jednotlivé kapitoly primárně hradit výdaje mandatorní povahy, a to například důchody, sociální dávky, mezinárodní smlouvy, smluvní závazky, a dále výdaje kvazimandatorní, zejména platy státních zaměstnanců. Následně poté záleží u každé příslušné rozpočtové kapitoly na tom, kolik peněz bude mít z konkrétní dvanáctiny k dispozici a jaké budou vedle zajištění mandatorních výdajů její další priority. Přičemž Česká televize dodala, že za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Zpravodajství České televize dále připomnělo divákům, že v historii samostatné České republiky bylo rozpočtové provizorium dvakrát na začátku menšinové vlády Miloše Zemana.

  • Zdroj: Česká televize

Předběžný výsledek HDP za rok 2021 je pozitivní zprávou

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2021 podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu o 3,3 %. Ve 4. čtvrtletí HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %.

„Předběžný výsledek HDP za rok 2021 je s ohledem na limity, kterým firmy musely čelit zejména ve třetím čtvrtletí, pozitivní zprávou a příjemným překvapením. Většina odhadů směřovala pod 3 %. ČR v závěru roku zabrala a i přes skokově rostoucí ceny, ochromené dodavatelské řetězce, omezování výrob v automotiv či pokračující epidemii koronaviru patřilo mezičtvrtletní tempo růstu naší ekonomiky mezi nejlepší v EU. Pořád je to ale trochu hořké vítězství, protože celkově se ekonomika zotavuje znatelně pomaleji, než by bylo potřeba, a stále jsme nedosáhli předkrizových hodnot. Růst našeho hospodářství zaostává i za předpokládanými výsledky eurozóny i celé EU, kde se růst odhaduje dle Eurostatu shodně na 5,2 %. Pozitivní je, že se podniky snaží dívat optimističtěji do letošního roku. Podle našeho šetření, které provádíme společně s ČNB, očekáváme, že růst bude pokračovat a alespoň mírně zrychlí. Ukazuje to například firemní očekávání zakázek. Bariérou však v současných měsících zůstává nadále růst cen, nejistoty v dodavatelských řetězcích či aktuální vývoj pandemie,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

kategorie Ekonomika v číslech

Novým členem RVVI se stal biofyzik Tomáš Polívka, místopředsedou byl znovu zvolen Vladimír Mařík

Tisková konference po jednání RVVI, 28. ledna 2022.
Tisková konference po jednání RVVI, 28. ledna 2022.

V pátek 28. ledna proběhlo ve Strakově akademii první zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v tomto kalendářním roce. Jednání vedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která byla vládou jmenována 5. ledna do funkce předsedkyně RVVI. K hlavním bodům jednání patřily informace o programovém prohlášení vlády, priority Předsednictví ČR v Radě Evropské unie pro oblast VaVaI, volba místopředsedy RVVI, Metodika hodnocení 2017+, či jednání o rozpočtu a financování VaVaI v době rozpočtového provizoria.

 

V úvodu jednání seznámila předsedající ministryně pro vědu Helena Langšádlová členy Rady s hlavními body a východisky programového prohlášení vlády. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády. V gesci ministryně Langšádlové se bude dané problematice věnovat Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR.

„Věda, výzkum, vývoj a inovace jsou jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti,“ zdůraznila ministryně v souladu s vládním prohlášením.

Vládní prohlášení pro oblast vědy a výzkumu stojí na 5 pilířích, které se soustřeďují na témata Moderního, koordinovaného a transparentního systému řízení, Lidských zdrojů, Financování výzkumu, vývoje a inovací, Transferu technologií a Publicity vědy a výzkumu.

Pravidelným bodem jednání RVVI jsou v tomto období výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Ministryně Langšádlová informovala radní o přípravě vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. V diskusi k zavedenému rozpočtovému provizoriu v systému VaVaI ministryně potvrdila, že k prioritám vlády patří stěžejně oblast školství, obrany a vědy a výzkumu.
 
Rada jmenovala zpravodajem pro rozpočet svého 1. místopředsedu dr. Pavla Barana, a dále schválila upravený harmonogram jednání o rozpočtu. Jednání k návrhu výdajů na VaVaI na rok 2023 s výhledy budou pokračovat na úrovní rezortů a členů Rady od 1. února 2022.  

Z výsledku tajné volby RVVI byl do funkce místopředsedy Rady znovu zvolen prof. Vladimír Mařík, a to s účinností od 1. února 2022. Dle Statutu Rady jsou místopředsedové RVVI voleni z řad členů, návrhy kandidátů podávají členové Rady.

Dosavadního třetího místopředsedu RVVI doc. Karla Havlíčka na jeho vlastní žádost odvolal kabinet premiéra Petra Fialy ve středu 26. ledna 2022.

RVVI dále usnesením vlády nově doplní profesor biofyziky prof. Tomáš Polívka, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Téměř od počátku svého působení se Tomáš Polívka věnuje problematice hodnocení vědy a výzkumu. Je členem Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a v roce 2021 byl jmenován hlavním koordinátorem hodnocení výzkumných organizací.

Návrhy na uvedené personální změny předložila vládnímu kabinetu ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

V pravidelném bodu k Metodice hodnocení 2017+ členové RVVI přijali informaci o Metodice hodnocení výzkumných organizací Ministerstva zemědělství a ve smyslu vyjádření KHV konstatovali její soulad s platnou Metodikou 2017+. RVVI zároveň schválila iniciativu předsedy KHV prof. Štěpána Jurajdy shromáždit informace o oborových kapacitách.

Významným tématem jednání byla dále příprava Předsednictví ČR v Radě EU. Členové RVVI byli seznámeni s návrhem priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie v oblasti VaVaI v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Česká republika bude předsedat Radě EU od 1. července do konce roku 2022. Již nyní je ČR součástí tzv. předsednického tria spolu se Slovinskem a Francií, následovat bude Francie, ČR a Švédsko. „Aktuální trio si klade za cíl pokračovat v diskusích o rozvoji Evropského výzkumného prostoru a přispět k definování a provádění politiky v oblasti výzkumu a inovací v úsilí řešit stávající společenské a ekonomické výzvy ve prospěch občanů Unie,“ doplňuje ministryně Langšádlová.

Hlavními prioritami českého předsednictví jsou v oblasti výzkumné agendy témata výzkumných infrastruktur a synergií ve financování výzkumu, vývoje a inovací. Obě témata jsou průřezová, s potenciálem přispět k naplnění některých cílů rozvoje ERA.

RVVI se v této souvislosti obrátí na poskytovatele, zejm. na Ministerstvo průmyslu a obchodu (pro oblast inovací), Ministerstvo dopravy (pro oblast kosmických aktivit) s dotazem na jejich zapojení do českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu.

V dalších bodech jednání členové RVVI přijali informaci o organizačních změnách v Úřadu vlády ČR v souvislosti se zřízením Sekce pro vědu, výzkum a inovace. RVVI dále projednávala aktuální stav Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Člen Rady prof. Jurajda byl požádán o koordinaci přípravu návrhu priorit RVVI pro plánované výzvy OP JAK.

V druhé části jednání RVVI přijala aktualizovanou informaci o konsorciu ELI-ERIC a následně požádá MŠMT a Akademii věd ČR o přípravu materiálu o dlouhodobé finanční udržitelnosti projektu ELI, včetně zapojení zahraničních partnerů.

Rada přijala materiál Celková podpora výzkumu, úspěšnost v jednotlivých programech resortů a doporučuje jej zohlednit při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu VaVaI na rok 2023. Odsouhlasila také stanovisko k Národnímu plánu výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti do roku 2025,

V bodech bez rozpravy se členové RVVI seznámili s materiálem Spolupráce se Spolkovou republikou Německo ve VaVaI a materiálem Analýza přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR v gesci MŠMT.

Svaz průmyslu chce Evropu přátelskou pro byznys

Česko by během svého předsednictví v Radě EU mělo bojovat za zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a ekonomiky.

Evropská unie a evropská politika se v roce 2022 dostanou do centra pozornosti nejen vlády, ale také veřejnosti. Ve druhém pololetí se Česko ujme půlročního předsednictví v Radě EU. Evropská unie a její další směřování jsou klíčové pro dosavadní i budoucí úspěch českého průmyslu a ekonomiky. Česko tak během předsednictví bude mít významnou příležitost ovlivňovat pokrok v tvorbě evropské legislativy a moderovat diskuse o významných evropských tématech.

Svaz průmyslu a dopravy hodlá výjimečného roku 2022 využít k tomu, aby zdůrazňoval, že Evropská unie musí zůstat přátelská k byznysu a vytvářet rovné a férové podmínky pro podnikatele ze všech členských zemí. Definoval tři pilíře, na kterých by měla EU do budoucna stavět, a bude chtít po české vládě, aby tyto priority během předsednictví zdůrazňovala.

TŘI PRIORITNÍ OKRUHY SP ČR

Zástupci českého byznysu se shodli, že chtějí, aby Evropa byla „otevřená a silná“, „konkurenceschopná a udržitelná“ a disponovala „dynamickým trhem práce“.

První z priorit se opírá zejména o posílení evropského průmyslu prostřednictvím zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců a jejich diverzifikaci. Tomu má napomoci ambiciózní obchodní politika, která bude evropským firmám otevírat cesty na nové trhy a k novým dodavatelům a odběratelům.

Evropská průmyslová strategie musí podporovat konkurenceschopnost a vlastní evropskou produkci ve strategických oblastech. Je proto nutné, aby EU úzce spolupracovala s partnery, jako je USA. Měla ba se zasadit o reformu Světové obchodní organizace a podporoval svobodný obchod.

KONKURENCESCHOPNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ

Evropa musí zůstat mezinárodně konkurenceschopná, i když půjde po cestě ke klimatické neutralitě. Tato cesta musí respektovat svobodu při volbě technologií, které tento cíl pomohou naplnit. Evropa nesmí zavrhovat přechodné technologie, které pomohou překlenout dobu, než budou k dispozici nové bezuhlíkové technologie a postupy. Je nutné, aby EU respektovala firemní investiční cykly a brala ohled na národní specifika a reálné možnosti. Ochranná opatření, aby se kvůli boji se skleníkovými emisemi průmysl nestěhoval za hranice EU, je třeba zanechat a posilovat.

Evropské firmy potřebují lepší fungování vnitřního trhu EU. Jeho pravidla musí Evropská komise vymáhat důsledně a aplikovat jednotně, aby nevznikaly stále nové národní překážky. Zejména je potřeba podpořit trh se službami a uvést do praxe iniciativu směřující k férovému a jednoduchému daňovému systému, zejména zjednodušit registraci k DPH. Při vytváření nové regulace nelze postupovat metodou „one size fits all“ a je nutné provádět kvalitní dopadové studie.

Svaz průmyslu bude věnovat mimořádnou pozornost návrhům Evropské komise v oblasti udržitelné správy a řízení obchodních společností a náležité péče v dodavatelských řetězcích. Je nutné zajistit, aby tyto nové povinnosti nezhoršily konkurenční pozici evropských firem v v globálním prostředí.

PRUŽNÝ TRH PRÁCE

Bez dobře fungujícího trhu práce nemůže evropská ekonomika prosperovat. Trh práce se bude muset přizpůsobovat novým demografickým a technologickým trendům. Prioritou je podporovat celoživotní učení, rozvíjet kombinované vzdělání na všech úrovních, a zvyšovat flexibilitu trhu práce. Evropský trh práce musí být právně předvídatelný a administrativně jednoduchý.
Autonomie členských států a sociálních partnerů v oblasti mezd a systémů sociální ochrany musí zůstat zachována. Stejně jako pro oblast vnitřního trhu, i zde platí nutnost jednotné aplikace legislativy EU ve všech členských státech.

SILNÝ HLAS V EVROPĚ

Česko bude mít během předsednictví v Radě EU možnost půl roku „boxovat“ mimo svoji „váhovou kategorii“, po boku významnějších hráčů, působit na zásadní témata a při mnoha jednáních se prezentovat i na globální úrovni. Zásadní bude koordinace s dalšími zeměmi, které budou předsedat EU od začátku roku 2022 do druhého pololetí 2023, tedy Francie, Česko a Švédsko.

Svaz průmyslu bude krátce před a během předsednictví organizovat řadu akcí. Hlavní událostí bude v červnu 2022 jednání Rady prezidentů členských svazů BusinessEurope v Praze, tzv. COPRES. Svaz průmyslu získá jedinečnou příležitost vyzdvihnout své priority a zároveň se prezentovat jako špičková zaměstnavatelská organizace, která dokáže být v Evropě slyšet. Hlavní událostí bude v červnu 2022 jednání Rady prezidentů členských svazů BusinessEurope v Praze, tzv. COPRES.

SP ČR posílil své postavení v BusinessEurope
Jedním z viceprezidentů největšího evropského zaměstnavatelského svazu BusinessEurope bude od ledna 2022 Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Do funkce ho schválila Rada prezidentů (COPRES), nejvyšší orgán BusinessEurope. „Je to pro mě velká čest. Tuto pozici jsem získal díky důvěře prezidia Svazu průmyslu, které mě do ní nominovalo, a vedení BusinessEurope, organizace, kde patříme k nejaktivnějším a nejvlivnějším členům. BusinessEurope hájí zájmy byznysu vůči Evropské komisi, Radě a Parlamentu. Pozice v jeho vedení mi umožní, aby v jeho politice byly dostatečně akcentovány zájmy českých firem a české ekonomiky jako celku,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a od ledna také viceprezident BusinessEurope.

Článek vyšel v časopise Spektrum 1Q/2022. Celé číslo čtěte zde.

 

Vláda schválila dar Ukrajině i úpravy v protiepidemických opatřeních

Tisková konference po jednání vlády, 26. ledna 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 26. ledna 2022.
Česká republika pošle Ukrajině, ohrožené ruskou agresí, 4 006 dělostřeleckých nábojů jako gesto solidarity. Poskytnutí materiálního daru na žádost ukrajinské vlády schválila ve středu 26. ledna 2022 vláda Petra Fialy. Odsouhlasila i částečné změny v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví a souhlasila s vyhlášením jedenácti kulturních památek za národní kulturní památky.

Na základě žádosti ukrajinské vlády ze 17. ledna schválila vláda Petra Fialy poskytnutí materiálního daru pro potřeby ozbrojených sil Ukrajiny ve formě 4 006 kusů dělostřeleckých nábojů ráže 152 mm v hodnotě přibližně 36,6 milionu korun. Česká vláda tím vyjadřuje solidaritu Ukrajině, která čelí hrozbě vojenské agrese ze strany Ruské federace. Česká armáda disponuje dostatečným množstvím dělostřelecké munice ráže 152 mm, aby část ze svých zásob mohla Ukrajině přenechat, a navíc v rámci přezbrojení na děla NATO ráže 155 mm už je nebude potřebovat. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Eskalace tohoto konfliktu by mohla mít závažný dopad na bezpečnost Evropy, na ceny energií i na další věci. Jsme součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, postupujeme koordinovaně. Je dobře, že zde existuje společný postup evropských zemí a členských zemí Severoatlantické aliance. Podporujeme Ukrajinu a snažíme se dosáhnout toho, aby se situace řešila mírovými prostředky, diplomatickou cestou a abychom odradili Rusko od jakékoli vojenské agrese. To je samozřejmě i záměr české vlády. Věříme v diplomatickou cestu, ale jsme připraveni, a je to naše povinnost se na to připravovat, i na horší scénáře,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Důležité je také ukázat, že Ukrajina má spojence a podporovatele, kteří jsou připraveni jí pomoci. Na tom je po jednání naší vlády jednoznačná shoda,“ doplnil předseda vlády.

Vláda schválila také návrh Ministerstva kultury na rozšíření seznamu národních kulturních památek o dalších jedenáct kulturních památek na Broumovsku. Jedná se o ucelený soubor 10 kostelů a jedné kaple Broumovská skupina kostelů, jejichž autory jsou až na jednu výjimku Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Unikátní komplex sakrálních staveb byl až dosud zařazen mezi kulturní památky, jeho povýšení na národní kulturní památku je zároveň i připomínkou výročí 270 let od smrti Kiliána Ignáce Dientzenhofera v loňském roce a 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera, které si připomínáme letos. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Ministři a ministryně projednali a do Parlamentu poslali návrh novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Tento změnový zákon má mimo jiné od 1. února 2022 změnit i zákon o archivnictví a spisové službě tak, že do legislativy vkládá pravidla atestace elektronických systémů spisové služby a všem institucím ukládá povinnost vykonávat spisovou službu v elektronických systémech spisové služby, kterým byl udělen atest. Požadovaná atestace však není dostatečně připravena, proto vláda schválila návrh novely změnového zákona, která odloží účinnost pravidel atestace elektronických systémů spisové služby na 1. červenec 2023 a zároveň i odložení účinnosti povinnosti vykonávat spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby na 1. ledna 2026.

Kabinet odsouhlasil také postup při realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2022, který nastavuje priority integrační politiky České republiky pro rok 2022 a navrhuje konkrétní opatření, jak tyto priority naplňovat. Hlavními prioritami integrace cizinců do českého prostředí zůstávají znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace v české společnosti, rozvíjení vzájemných vztahů mezi komunitami a postupné nabývání práv v závislosti na délce pobytu, stát chce nadále podporovat i programy integrace na lokální a regionální úrovni či dostatečnou informovanost jak cizinců, tak i majoritní společnosti, jaké bezplatné služby stát cizincům v rámci integrace nabízí a jak je integrace důležitá pro budování harmonického soužití.

Vláda se zabývala rovněž změnami v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictvíOd 15. února začne platit v České republice omezení platnosti certifikátů o dokončeném očkování u osob starších 18 let na maximálně 270 dnů. Stejné nařízení v rámci evropského digitálního certifikátu, které vydala Evropská komise, bude platit už od 1. února, ale vláda se rozhodla dát českým občanům ještě další dva týdny, aby se stihli naočkovat třetí dávkou, a platnost certifikátu si tak prodloužili. Od 31. ledna se změní pravidla pro testování zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a členů firemních orgánů tak, že výjimku z testování budou mít všichni, kteří měli v posledních 30 dnech pozitivní RT-PCR test a skončili v izolaci. To samé bude platit i pro testování žáků, studentů a zaměstnanců ve školách, ale nově se do testování zapojí i studenti vyšších odborných škol. Ministerstvo také se souhlasem vlády zakázalo od 27. ledna do 13. února až na přesně specifikované výjimky návštěvy ve věznicích, ústavech pro výkon zabezpečovací detence a v zařízeních pro zajištění cizinců.

Vláda projednala rovněž návrh na pozastavení činnosti a rozpuštění některých politických stran a politických hnutí, jak jej vypracoval Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Celkem se jedná o 50 návrhů, které budou teď předloženy Nevyššímu správnímu soudu, z toho u 42 politických subjektů se jedná o pozastavení a u osmi na rozpuštění.

Kabinet také rozhodl o novém složení řídicích orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jedná se o deset zástupců státu ve správní radě, z čehož sedm jich bude nových a třem byl mandát prodloužen, a jednoho ze tří zástupců státu v dozorčí radě. Důvodem změn je konec stávajícího funkčního období. Vláda rovněž k 31. lednu odvolala z funkce zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helenu Válkovou, která na tuto funkci sama rezignovala, ale bylo třeba její rozhodnutí formálně potvrdit.

Vláda schválila také novelu zákona o ochraně chmele, což je adaptační novela na nařízení Evropské komise ze 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-26-ledna-2022-193932/.

Na zelené elektrárny půjdou v Česku stamiliardy. Může to být past

Podíl obnovitelných zdrojů v Česku zaostává za průměrem Evropské unie. Změnit to má dotační smršť: Na nové soláry a větrníky půjdou v příštích letech řádově stamiliardy korun. Kolik jich má u nás vyrůst a co to zemi přinese?

Zatímco v Evropské unii pokrývají podle čerstvé zprávy Eurostatu obnovitelné zdroje v průměru něco přes pětinu spotřeby energie, česká „zelená“ energetika zajišťuje jen něco přes 17 procent naší spotřeby.

Podle tři roky starého Národního klimaticko-energetického plánu měl tento podíl do roku 2030 stoupnout na 22 procent. Evropa však urychluje boj s emisemi, a tak je jisté, že cíl z roku 2019 nebude stačit. A tak se rozjíždí obrovský zelený boom tažený štědrými dotacemi.

Z Modernizačního fondu, Fondu spravedlivé transformace, Národního plánu obnovy, Nové zelené úsporám a dalších podpůrných programů směřují na podporu investic solárních a větrných investic stovky miliard korun.

en z Modernizačního fondu by v příštích třech letech mělo jít především na soláry kolem 26 miliard. Větrnou energetiku chce vláda navíc povzbudit vedle investičních dotací i provozní podporou prostřednictvím nově zaváděných aukcí.

Zvyšte tempo!

Ozývají se hlasy, že dotační smršť je třeba ještě zesílit. Po zavedení provozních podpor i pro soláry volá třeba Svaz moderní energetiky. „Pokud je Ministerstvo průmyslu nezahrne mezi podporované zdroje, zříká se tak nejlevnějšího zdroje v našich podmínkách, říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Zatím nevíme, co všechno se za obrovský dotační balík může postavit. Limitem nebudou peníze, ale omezené výrobní a stavební kapacity. Hlavní otázka však je, co může zelená smršť Česku přinést – nakolik ovlivní naše platby za energie a zabezpečí jistotu dodávek.

Vláda ještě nemá o svých zelených cílech jasno. Do roka slibuje vypracovat dopadové studie, aktualizovat do roku 2023 Státní energetickou koncepci a pro začátek podpořit budování fotovoltaických elektráren na 100 tisících střechách do roku 2025, což by zvedlo instalovaný výkon českých solárů z dnešních 2,1 gigawattu asi o polovinu. V Národním plánu obnovy je na to vyčleněno pět miliard korun.

Panely na střechách však mají být jen začátkem. Česko určitě nesplní evropské úkoly ve snižování emisí bez pozemních solárních parků a nových větrníků. Kolik jich má být, aby to dávalo smysl?

Zastaralý Národní klimaticko-energetický plán počítal s instalovaným výkonem solárů a větrníků ve výši 4,7 gigawattu, což je zhruba dvojnásobek proti dnešku. Objevuje se však řada studií a doporučení, které vidí zelený potenciál české energetiky daleko výš.

Různé scénáře

Státní firma ČEPS zodpovědná za udržování rovnováhy v rozvodných sítích ve svém nejradikálnějším scénáři předloženém pro jednání Uhelné komise počítala s jedním gigawattem ve větru a 11,5 GW v solárech. Podobně poradenská firma Deloitte vypočetla pro Svaz moderní energetiky k roku 2030 český potenciál větrné energetiky na 1,4 GW a solárů na devět gigawattů.

Ekologičtí aktivisté jsou v odhadech především větrného potenciálu mnohem velkorysejší.

Hnutí Duha a Greenpeace doporučují pro konec dekády až 4,7 GW ve větru a 10 GW v solárech. „Jsme si vědomi, že pravděpodobnější jsou vzhledem ke zkušenostem s povolovacím řízením větrných elektráren, ale také kvůli plánu ČEZ na investici do šesti gigawattů nových fotovoltaik méně ambiciózní scénáře. Vzhledem k rozložení produkce během roku by ale byl větší důraz na větrnou energetiku vhodný,“ říká energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

O něco střízlivější Komora obnovitelných zdrojů ve svém optimistickém scénáři předpokládá do roku 2030 až 2,35 GW větrných a kolem 17 GW fotovoltaických elektráren. Nejméně devět tisíc z nich (tedy devítinásobek vládního plánu za pět miliard!) má být na budovách.

Z politiků jsou vůči obnovitelným zdrojům nejvstřícnější Piráti. A někdy otevřeně říkají, že jejich možnosti neradi propočítávají.

„Nemám otázku na potenciál obnovitelných zdrojů rád, protože spíš než k fyzikální podstatě problému směřuje k počítání, kolik máme volných střech budov, fasád, brownfieldů a podobně. Výsledkem je nějaké číslo, které ale nemůže zahrnout všechny možnosti, typicky třeba plný potenciál agrofotovoltaiky, tedy moderního konceptu využití půdy zároveň pro zemědělství i výrobu energie,“ říká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Kloní se k odhadům brněnské poradenské firmy EGÚ. „Jejich studie mluví až o 39 gigawattech celkového instalovaného výkonu, pokud bychom využili všechny z jejich pohledu vhodné plochy,“ dodává.

Potenciál zelených zdrojů v Česku

Zdroj dat Odhadovaný výkon (v GW)
Národní klimaticko-energetický plán* 4,7
Komora obnovitelných zdrojů 19,4
Greenpeace a Hnutí Duha 15,6
Studie Ember 14,0
ČEPS pro Uhelnou komisi 12,5
Studie McKinsey 5,6

* Z roku 2019, zastaralý, počítá se se zvýšením cílů Zdroj: MPO, Fakta o klimatu, spolky

Hlavním handicapem jak solárů, tak větrníků je nestabilita. Soláry pracují, když svítí slunce, větrníky v bezvětří stojí. Vyrovnanější poměr solárních a větrných elektráren, po němž volá Polanecký, by byl opravdu výhodný, protože by se mohly doplňovat.

Česko má ale lepší podmínky pro elektřinu ze slunce než z větru. „Naše větrníky mají dvakrát menší účinnost než offshorové větrné elektrárny třeba na severu Německa, takže bychom jich na stejnou roční výrobu museli postavit dvakrát tolik,“ připomíná profesor František Hrdlička z pražské ČVUT, odborník na energetické stroje a člen Uhelné komise.

Kromě toho Češi vrtule nechtějí na dohled od svých obydlí. A tak se hlavní obnovitelný boom soustředí na fotovoltaiku.

Zelené limity

„Obnovitelné zdroje dokážou s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby,“ říká Polanecký z Duhy.

Potíž je v tom, že zastánci obnovitelných zdrojů obvykle kalkulují se souhrnným celoročním výkonem obnovitelných zdrojů a neberou v úvahu jejich výkyvy. Ani maximální nasazení zelených elektráren podle těch nejoptimističtějších scénářů by Česku nezajistilo dostatek elektřiny. A hlavně v zimních měsících bude výpadek solárních panelů citelný.

Spolek Realistická energetika a ekologie spočetl na základě výroby solárů a větrníků v posledních třech letech předpokládaný český energetický mix podle jednotlivých scénářů v jednotlivých měsících.

Srovnání produkce nestabilních obnovitelných elektráren a „stálých zdrojů“ v roce 2030 podle konzervativního Národního energeticko-klimatického plánu a podle ambiciózní vize ekologických iniciativ nabízí následující grafika.

Ukazuje, že ani vysoký podíl solárů a větrníků dokonce ani v nejslunnějším období roku nepokryje domácí potřebu.

„V zimních měsících i při velkém instalovaném solárním výkonu se musí produkce obnovitelných elektráren dohánět tvrdými zdroji. Ukazuje se, že v jednotlivých scénářích se jejich potřeba v zimních měsících od sebe zas tak moc neliší, jen mají při vysokém podílu obnovitelných zdrojů mnohem horší využití výkonu v roce a produkují elektřinu výrazně dráž,“ říká profesor Hrdlička, který se na výpočtech podílel.

 

O čem se nemluví

Peníze je tedy třeba najít nejen na podporu nových solárů a větrníků, ale i plynových elektráren a tepláren.

Vláda počítá s tím, že do roku 2033 v Česku definitivně skončí s těžbou a spalováním uhlí, které stále zajišťuje přes dvě pětiny domácí elektřiny. Nový jaderný zdroj do té doby nepostavíme, technologie na skladování elektřiny z obnovitelných přebytků nejsou tak výkonné, aby vykryly sezonní výpadky. Na doplnění a zálohování solární a větrné produkce musíme stavět nové plynové zdroje. Jednak velké paroplynové elektrárny, jednak kogenerační teplárny, které jsou vysoce účinné, ale pouze při současném odběru elektřiny i tepla.

Plynovky však poběží naplno jen část roku. Jen tehdy, když bude jejich maximální výkon potřebný. A tak se nedá počítat s tím, že se investorům vrátí kapitál do nich vložený jen ze samotného prodeje energie. „Čím méně se při rostoucím podílu solárů a větrníků budou využívat stabilní zdroje, tím víc se bude prodražovat jejich výroba,“ říká Hrdlička.

Jinými slovy: Čím více budeme podporovat obnovitelnou energetiku, tím více znevýhodňujeme zdroje potřebné k jejímu zálohování. Pokud se mají stavět, bude stát muset jejich majitelům platit za to, že je staví a udržují v pohotovosti. Bude to drahé a v důsledku to budou platit spotřebitelé, buď v cenách distribučních služeb, nebo v daních.

Ostatně čím vyšší bude výroba obnovitelných elektráren a menší potřeba „tvrdých zdrojů“, tím menší bude i poptávka po jaderné elektřině. Ceny energie na burzách budou se vzrůstajícím podílem solárů a větrníků v celé střední Evropě stále výrazněji sezonně padat, což bude zhoršovat i návratnost jaderných investic.

O těchto dodatečných nákladech se při plánování zelené české budoucnosti zatím moc nemluví.

Příznivci obnovitelných zdrojů jsou přesvědčeni, že všechny zmíněné handicapy postupně vyřeší maximální nasazení solárů a větrníků. Ty sice budou za příznivého počasí vytvářet obrovskou nadvýrobu, přebytky se ale mají ukládat, v budoucnu hlavně do vodíku. V případě nedostatku se z úložišť má elektřina vracet do sítě.

Potíž je v tom, že dostupné akumulační technologie jsou neefektivní. I nejvýkonnější baterie nebo přečerpávačky v našem regionu dokážou dodávat do sítě nejvýš několik málo hodin. A při přeměně elektřiny na vodík a zpět na elektřinu se zhruba polovina energie ztratí. Nadvýroba solárů a větrníků by tak musela být obrovská.

„V určité fázi ale obnovitelné zdroje narazí na své limity – obrovské přebytky v době příznivého počasí, limity v pozemcích, materiálu, přenosových sítích a tak dále,“ říká Hrdlička. I Německo se svými offshorovými větrnými farmami počítá s tím, že ve velkém bude dovážet jak obnovitelnou elektřinu, tak vodík.

Tři hromádky

Podle profesora Hrdličky by vláda všechny tyto souvislosti měla brát v úvahu. „Určitě je dobré podporovat solární instalace u spotřebitelů, kteří si tím mohou snižovat rostoucí platby za silovou elektřinu. Zároveň se spotřebitelé musí chystat na to, aby energii spotřebovávali přednostně tehdy, když je jí dost,“ říká.

Varuje ale před tím, aby se veřejná podpora soustředila jen na obnovitelné zdroje. „Ty nevyřeší potřeby velké energetiky a nezajistí bezpečnost dodávek. Dotační peníze by se měly rozdělit minimálně na tři hromádky: Vedle podpory zelených elektráren nesmíme zapomínat na podporu distribuce a stabilizace sítí budováním zdrojů nahrazujících fosilní elektrárny. Nejlépe nízkoemisní jadernou energií, tedy zdroji s minimálně dva-, spíše však třikrát delší životností, než jakou mají soláry a větrníky. A část peněz musíme také nechat průmyslu, aby se mohl se změnami vyrovnat,“ dodává energetický expert z ČVUT.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-na-zelene-elektrarny-pujdou-v-cesku-stamiliardy-muze-to-byt-past-186903#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=VvobhLUPICv-202201280713&dop_id=186903&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

  • Zdroj: seznamzpravy.cz

Čeští zemědělci, po dnešním jednání na ministerstvu zemědělství o změnách ve Strategickém plánu SZP, vyhlásili protestní pohotovost!

Od Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR jsme, po dnešním jednání se zástupci Ministerstva zemědělství ČR o změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027, obdrželi jejich stanovisko. Uvádí se v něm, že Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily protestní pohotovost a založily společný krizový štáb obou organizací.

V tomto stanovisku prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvádí, že „ministerstvo zemědělství začalo jednat se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 koncem ledna, tedy těsně před odesláním tohoto dokumentu ke schválení Evropské komisi. Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let. Vláda nebere ohledy na dopady těchto změn, kterými jsou hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců. Ztráty produkčních zemědělců, kteří vyrábějí většinu českých potravin, potvrzuje také zveřejněná kalkulačka od Ministerstva zemědělství. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR proto zvažují další kroky a nevylučují další protestní akce.“.

Na počátku jsme byli obviněni, že ve spolupráci s bývalým vedením Ministerstva zemědělství chceme okrást všechny zemědělce. Aktuálně zveřejněná kalkulačka nám dává za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty. Tím zmanipulovali politiky, kteří nemají šanci se ve složité situaci financování zemědělství orientovat. Stále věřím, že je ještě šance nastavit pravidla tak, aby umožnila dále rozvíjet zemědělství v naší vlasti v souladu s dosud platnou strategií rozvoje zemědělství do roku 2030,” dodal k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

  • Zdroj: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR

SP ČR posiluje český vliv v BusinessEurope

Svaz průmyslu posílil svoji pozici a vliv v Konfederaci evropského podnikání BusinessEurope. Členkou výkonného předsednictva (Executive Bureau) BusinessEurope, desetičlenného vrcholného poradního orgánu konfederace, se stává od ledna tohoto roku Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Od roku 2014 již působí také ve výkonném výboru (Executive Committee) této organizace.

Desetičlenný poradní orgán tvoří generální ředitelé členských svazů BusinessEurope. Pět stálých členů reprezentujících Francii, Španělsko, Německo, Itálii a (ještě letos) Velkou Británii doplňuje pět rotujících členů, mezi které se s dvouletým mandátem mimo jiné přidávají také svazy ze zemí předsedajících v daném období Radě EU. Svaz průmyslu a dopravy ČR tak na dva roky bude moci ještě významněji ovlivnit chod a směřování celé konfederace.

Dagmar Kuchtová se již 26. ledna připojila k prvnímu jednání v tomto roce. Poradní orgán diskutoval mimo jiné o vývoji současné mezinárodní situace a možných dopadech na obchod, o Zelené dohodě pro Evropu, taxonomii a Fit for 55 a také o prioritách francouzského předsednictví. Jednání se také zaměřilo na některé klíčové aktivity BusinessEurope v letošním roce a nejbližší jednání Rady prezidentů BusinessEurope, které bude Svaz průmyslu a dopravy hostit před začátkem předsednictví České republiky v Radě EU v Praze.

„Být součástí klíčového poradního orgánu celé evropské podnikatelské konfederace je pro mne velká čest. Jako Svaz průmyslu budeme moci ještě intenzivněji spolupracovat s BusinessEurope a s našimi kolegy napříč Evropou, což je velice důležité pro naše členy a český průmysl. Jsem ráda, že tato příležitost přišla právě v této době, kdy se na evropské úrovni formují klíčové strategie a legislativa pro další desetiletí – od zelené a digitální tranzice hospodářství, přes klíčové mezinárodní otázky a fungování vnitřního trhu, až po sociální kohezi a roli sociálního dialogu,“ hodnotí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR a nová členka vrcholného poradního orgánu BusinessEurope.

ROZŠÍŘENÍ ČESKÉ REPREZENTACE NA EVROPSKÉ ÚROVNI

Jmenováním Dagmar Kuchtové do výkonného předsednictva BusinessEurope se ještě více posílil vliv Svazu průmyslu a dopravy ČR v této největší evropské podnikatelské konfederaci. V lednu tohoto roku totiž začal vykonávat roli viceprezidenta BusinessEurope Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu. Od července 2021 navíc předsedá výboru pro vnitřní trh, jednomu z klíčových orgánů BusinessEurope, Jana Hartman Radová, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu v Bruselu. Od července 2020 je místopředsedkyní průmyslového výboru BusinessEurope Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ČEZ, členské firmy Svazu.

ČESKO PŘIVÍTÁ ZAMĚSTNAVATELSKÉ SVAZY Z CELÉ EVROPY

Na začátku června bude Svaz průmyslu hostit v Praze Radu prezidentů, nejvyšší orgán BusinessEurope (tzv. COPRES). Toto vrcholné setkání odstartuje pro český byznys významné období českého předsednictví v Radě EU. Svaz průmyslu si společně se svými členy vytyčil pro toto období tři priority. Český byznys chce, aby Evropa byla „otevřená a silná“, „konkurenceschopná a udržitelná“ a disponovala „dynamickým trhem práce“.

„Jsem přesvědčena, že nám silná pozice a vynikající renomé Svazu průmyslu v rámci BusinessEurope pomůže využít české předsednictví k tomu, abychom nadále hájili a prosazovali zájmy našich členů a spoluvytvářeli Evropskou unii přátelskou k byznysu, s rovnými a férovými podmínkami pro podnikatele ze všech členských zemí,“ dodává Dagmar Kuchtová.

O BUSINESSEUROPE

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope sdružuje podnikatelské a zaměstnavatelské svazy z 35 zemí Evropy a funguje jako přímá spojka na instituce Evropské unie i jako respektovaný evropský sociální partner. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem BusinessEurope od roku 1993.

kategorie Tiskové zprávy