Posilující koruna komplikuje českým vývozcům život. Přijetí eura by podle firem i Svazu průmyslu bylo nejlepší podporou exportu.
Za posledních sto let dodal český výrobce pian Petrof do Ruska zhruba 120 tisíc nástrojů. Hráli a hrají na ně umělci i děti ve školách. Těsně před tím, než ruský prezident Vladimir Putin loni spustil útok na Ukrajinu, měla firma na stole objednávku na další dvě stovky pian. „Tato objednávka se však už neuskutečnila. Prodat tyto nástroje ze dne na den jinam je složité. Celkem jsme kvůli sankcím vůči Rusku a válce na Ukrajině přišli o 15 procent obratu,“ říká ředitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová.
Rusko a další rusky mluvící země měl před válkou vyhlédnuté jako trh pro další růst také výrobce nemocničních lůžek Linet. „Export do Ruska jsme zastavili. Na Ukrajinu sice dodáváme, ale velmi často jde o CSR projekty,“ vysvětluje Tomáš Kolář, výkonný ředitel Linetu. Šanci na nové zakázky kvůli válce ztratila liberecká firma VÚTS, která mimo jiné vyvíjí a staví na zakázku jednoúčelové automatické stroje. „Nabízeli jsme naše služby nadnárodním subdodavatelům z automobilového průmyslu, kteří měli výrobní závody v Rusku. S jejich odchodem z tamního trhu už od nich poptávky neevidujeme,“ dodává Jiří Václavík, vedoucí obchodního oddělení VÚTS.
ÚSTUP Z RUSKA
Český export do Ruska se loni ve srovnání s rokem 2021 propadl o 60 procent. K tamním odběratelům dorazilo zboží v hodnotě 31,9 miliardy korun. Z pohledu celkového vývozu českých firem jde však o marginální číslo. „Do Ruska a Běloruska, na které také Evropská unie uvalila sankce, Česko v roce 2021 vyváželo jen mírně přes 2 procenta celkového exportu. Toto číslo nyní kleslo na 0,7 procenta,“ upřesňuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
České firmy ovšem začaly více pronikat na alternativní trhy v post sovětském prostoru. „Ať už jde o Kazachstán, Uzbekistán, Gruzii či Arménii, kde je tradičně zájem o podobné zboží, jako které se vyváželo do Ruska a Běloruska,“ dodává Lukáš Martin. Hodnota vývozu do Kazachstánu se loni více než zdvojnásobila a zastavila se těsně pod 11 miliardami korun. Na tento trh, kde se mu daří, sází také Linet. Do Ázerbájdžánu loni zamířilo z Česka zboží za necelé 3 miliardy korun, což bylo o 62 procent více než o rok dříve.
REKORDNÍ RŮST
Na celkovém exportním výkonu tuzemských firem se válka a s ní spojené problémy na první pohled neprojevily. Hodnota vývozu zboží vytvořeného na území Česka, jak ho počítá Český statistický úřad, vzrostla loni meziročně o 13 procent na necelých 4,5 bilionu korun. Tempem růstu export vyrovnal úspěšný rok 2021.
Velkou zásluhu na nominálně historicky nejlepším výsledku exportérů měla inflace, která se promítla do růstu cen vyváženého zboží. Hmotnost vyvezeného zboží totiž podle ČSÚ loni klesla. Průměrná hodnota jednoho kilogramu exportovaných výrobků se meziročně zvedla o 23 procent. Cenový efekt je dobře patrný například na vývozu elektřiny. Do zahraničí dodalo Česko loni 13,5 terawatthodiny elektřiny, což bylo o necelou čtvrtinu více než v roce 2021. Hodnota vyvezené elektřiny se ovšem meziročně zvedla o 97 procent na 119 miliard korun. Z elektřiny se tak rázem stala jedna z největších položek tuzemského exportu.
„Fakt, že export i přes potíže způsobené konfliktem na Ukrajině dramaticky roste, je určitě velmi dobrá zpráva pro český průmysl. Potvrzuje se, že i v dobách ekonomické stagnace je o české zboží, u kterého je velmi dobře nastaven poměr ceny a kvality, ve světě zájem,“ komentuje výsledky Lukáš Martin.
ZÁVISLOST NA EVROPĚ
Nejčastějším cílem výrobků tuzemských firem zůstává Evropa. Loni tam zamířilo 90 procent českého exportu. Do unijní sedmadvacítky to bylo 81 procent. Protože vývoz do EU rostl rychleji než do zbytku světa, závislost na evropských trzích se loni prohloubila. Přitom stát už před mnoha lety v exportní strategii vyhlásil, že by bylo žádoucí, aby se čeští vývozci orientovali i na mimoevropské trhy. V tom jim pomáhá také Svaz průmyslu.
Ukazuje se však, že minimálně v krizi je snazší zaměřit se na blízká teritoria. Letošní průzkum Svazu průmyslu mezi více než stovkou průmyslových firem ukázal, že 27 procent z nich chce aktuální situaci na trhu řešit hledáním nových odbytišť v EU. Na nových trzích mimo státy Evropské unie hodlá zabodovat 23 procent firem.
Mezi nimi bude Petrof, Linet i VÚTS. „Otevírají se nám trhy v arabském světě. Díky novým příležitostem v USA a očekávanému oživení na čínském trhu plánujeme letos vyšší tržby než v loňském roce,“ prozrazuje plány Petrofu Zuzana Ceralová Petrová. Linet je se svými nemocničními lůžky tradičně silný v USA, kde jich prodá ročně za 50 milionů dolarů. „Potenciál je ale podstatně vyšší. Minulý rok jsme také koupili firmu v Austrálii. Stále zajímavější trhy jsou v Africe a posilovat chceme i na Blízkém východě,“ vypočítává nové destinace Tomáš Kolář z Linetu. VÚTS by chtěl své tkací stavy letos prodat partnerům do Číny a na Tchajwan, s nimiž firma v posledních měsících podle Jiřího Václavíka intenzívně jedná.
Důvodů, proč takových firem není více a podíl exportu mimo Evropu neroste, je několik. „Na mimoevropských trzích existuje mnohem více překážek a omezení na trhu. Vyjednávání nových dohod o volném obchodu, které by přístup na tyto trhy ulehčily, je časově náročné. Mimoevropské trhy, byť jsou z hlediska odbytu dlouhodoběji zajímavější, vyžadují ze strany firem větší finanční, personální a časové investice,“ vysvětluje Lukáš Martin ze Svazu průmyslu.
SILNÁ KORUNA
Exportérům situaci komplikuje i rychle posilující koruna. Zatímco na začátku roku 2021 stálo euro 26,14 koruny, na konci toho loňského to bylo už jen 24,36 koruny. Letos v únoru se euro dostalo dokonce pod hranici 24 korun. I proto roste podíl exportérů, kteří se proti pohybům kurzu zajišťují. Na konci loňského roku měli zajištěno více než 50 procent českého exportu, ukázalo pravidelné společné šetření Svazu průmyslu a České národní banky. V prvním pololetí roku 2021 se tento podíl pohyboval kolem 40 procent. „Vzhledem k tomu, že český vývoz je silně orientovaný na eurozónu a minulé i současná vláda odmítaly přijmout euro, potřeba kurzového zajištění zbytečně exportérům zvyšuje náklady,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu.
Svaz průmyslu je dlouhodobě pro přijetí eura. Dávají mu za pravdu i samotné firmy. „Česká republika by konečně měla zavést euro, tím by pomohla exportérům nejvíce. Přechod na evropskou měnu je něco, čím se má vláda zabývat a nedělat, že se nás taková možnost netýká,“ uvádí Tomáš Kolář z Linetu.
Firmy se snaží zajišťovat proti měnovému riziku také tím, že si berou úvěry či nakupují suroviny, polotovary nebo součástky v eurech. Není to ale všelék. „Jako exportéři, kteří inkasují 90 procent tržeb v eurech nebo dolarech, jsme si přáli euro již dávno. Zaměstnance, energie a některý materiál musíme platit v korunách, což je pro nás drahé,“ dodává Zuzana Ceralová Petrofová. Kvůli růstu cen energií, surovin i mezd se už piana Petrofu dostala na cenovou úroveň německých výrobců. Firma tím ztratila dosavadní výhodu, kdy si za stejně kvalitní nástroje mohla účtovat nižší ceny než Němci.
POMOC STÁTU
Situace exportérů letos nebude jednoduchá. V posledním půlroce více firem vnímá, že se zahraniční poptávka po jejich zboží zhoršuje, naznačuje šetření SP ČR a ČNB. Proto je žádoucí, aby měl český vývoz adekvátní podporu státu a nebyl znevýhodněn proti produktům zahraničních firem, kde je státní podpora exportu nastavena lépe.
„Velmi důležitá a efektivní je ekonomická diplomacie, která obzvláště v posledních letech funguje výborně,“ říká Tomáš Kolář z Linetu. Pro řadu firem je důležitá také finanční podpora účastí na zahraničních veletrzích, kde se mohou potkat s potenciálními zákazníky. „Letos budeme naše tkací stavy vystavovat například na veletrhu textilní techniky ITMA v Miláně bez jakékoliv proexportní podpory,“ upozorňuje Jiří Václavík z VÚTS.
Na proexportní aktivity a nástroje by proto vláda měla pamatovat při sestavování státních rozpočtů. „Chápeme, že se Česko nachází ve složité rozpočtové situaci, ale právě podpora exportu přináší významný multiplikační efekt a vložené prostředky se vrátí násobně. Exportéři potřebují jednoduché, dostupné, efektivní a inovativní nástroje a formy podpory exportu, které zajistí maximální úspěšnost při vstupu na vzdálené zahraniční trhy,“ říká Lukáš Martin ze Svazu průmyslu. Na mysli má například program Českých oficiálních účastí MPO, který nabízí firmám dotovanou možnost představit své zboží na špičkových mezinárodních výstavách a veletrzích, nebo projekt ministerstva zahraničí PROPEA, který pomáhá posilovat trvalou přítomnost českých firem v zahraničí.
„Vláda může firmám pomoci i tím, že se zasadí, aby pro ty české platily stejné podmínky jako pro podniky v jiných členských zemích,” dodává Zuzana Ceralová Petrofová. Třeba zavedením kurzarbeitu, který na rozdíl od Petrofu mohli hojně využít jeho němečtí konkurenti.
(Jan Stuchlík)
