OS vyzývá: přestaňte útočit na hygienickou službu, ohrožujete zdraví a životy lidí!

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR odsuzuje kampaň iniciativy Zlatý špendlík a vyzývá její sympatizanty, aby okamžitě upustili od administrativního přetěžování pracovníků hygienické služby.

Účastníci této kampaně si zřejmě neuvědomují, že svými kroky poškozují všechny. Útočit na přepracované zaměstnance hygienické služby je odporné a ohrožuje to nejen fungování hygienické služby, která je nezastupitelným orgánem ochrany veřejného zdraví, ale i zdraví a životy občanů. Nebezpečí nákazy koronavirem hrozí všem!

Právě zaměstnanci hygienické služby se již více než rok a půl na pokraji fyzických a psychických sil snaží trasovat a celkově řešit epidemii nemoci COVID-19, včetně práce o večer a o víkendech, na úkor svého soukromého života a rodiny, většinou si nemohli ani vybrat dovolenou atd.

Vyzýváme Ministerstvo zdravotnictví, aby využilo všechny možnosti, které mu dává český právní řád, k zastavení nesmyslné a lidi ohrožující kampaně iniciativy Zlatý špendlík.

  • Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Firmy i státní správa diskutovaly ve Lvově o zaměstnávání cizinců

Českým firmám dlouhodobě chybí zaměstnanci. Na setkání, které ve dnech 15. – 17. září uskutečnilo v ukrajinském Lvově, proto zástupci zaměstnavatelů, státní správy, Svazu průmyslu a dopravy, Advokátní kanceláře Randl Partners a personální agentury Top People s.r.o řešili, jak zaměstnávat ve firmách cizince.

Třídenního setkání se zúčastnily firmy jako Lear Corporation, Trellerborg, Tedom s.r.o., Kovárna VIVA s.r.o.,  Greiner, Ascorium nebo AVX Corporation. Jejich zástupci mohli s představiteli ministerstva vnitra nebo ministerstva práce, ale i dalšími odborníky, diskutovat o zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, konkrétně z celé Ukrajiny a Běloruska. Probírala se zejména chybějící pracovní síla na českém trhu práce a konkrétní zkušenosti, praxe a názory zaměstnavatelů. Toto téma zástupci podniků řešili s představiteli Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se kterým rovněž diskutovali o problémech s činností Úřadů práce. Účastníkům to pomohlo objasnit či upřesnit konkrétní praktické situace, která musí ve svých provozech řešit.

viber image 2021 09 20 11 27 29 003

Další velkým tématem setkání byl proces zaměstnanecké karty. Představitelé firem se dozvěděli, jaké náležitosti je čekají při vyřizovaní zaměstnanecké karty pracovníka, jak dlouho celý proces trvá, na jaké problémy v průběhu správního řízení firmy narážejí a jaká jsou jejich řešení. Dozvěděli se také praktické zkušenosti při procesu získání a vydání zaměstnanecké karty a jejím prodloužení. Zaměstnavatelé také diskutovali o integraci cizinců do pracovního procesu – ať už o jejich zaškolení, výuce českého jazyka nebo seznámení se s prostředím, ve kterém bude zaměstnanec pobývat. S tímto tématem firmám pomohl zástupce Ministerstva vnitra z odboru azylové a migrační politiky. Zodpověděl všechny praktické dotazy účastníků, kteří se tak dozvěděli i praktická řešení jejich problémů.

Při zaměstnávání cizinců je také velice důležité se dobře orientovat v legislativě, především pak v Zákoníku práce. Každý dobrý zaměstnavatel musí znát, jak má vypadat výpověď ze strany zaměstnavatele či ze strany cizince, jaké to obnáší důsledky, práva a povinnosti, jak má vypadat pracovní smlouva se zahraničním pracovníkem atd. To firmám objasnili zástupci z prestižní advokátní kanceláře Randl Partners. Poskytli všem právní rady k situacím, které zaměstnavatelům vznikly ve spojení se zaměstnáním cizinců.

viber image 2021 09 20 11 27 03 144

Celou akci zajišťovala ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a zmíněnými organizacemi společnost Top People s.r.o. Ta je významným zprostředkovatelem ukrajinských a běloruských pracovníků pro výrobní společnosti v České republice a je členem SP ČR.

Top People založila paní Michaela Macharik v roce 2008 a zaměřovala se na direct search profesionálů převážně do automotive. Od roku 2016, kdy otevřela svoji kancelář ve Lvově na Ukrajině se spolu s partnerem, panem Markusem Ciupkem, podílela se na zprostředkování a úspěšné administraci dlouhodobých víz/zaměstnaneckých karet více než 7000 pracovníků z Ukrajiny z Programu kvalifikovaný pracovník/Režim Ukrajina do kmenů převážně středních a velkých mezinárodních společností, které se dlouhodobě potýkaly s nedostatkem pracovníků na českém trhu.

Nespornou výhodou Top People je výborná znalost českého a ukrajinského pracovního trhu,  znalost očekávání a požadavků českých firem i ukrajinských občanů, desetičlenný tým profesionálů přímo ve Lvově na Ukrajině, kteří zajišťují veškeré potřeby klientů – jak budoucích ukrajinských a běloruských pracovníků, tak českých firem. Stejně tak znalost administrativy a komunikace s úřady na české straně.

Top People je jako jedna z velmi mála agentur licencovaná na Ukrajině. Jejich profesionalita a nasazení přispívá ke spokojenosti více než stovky klientů. Více se o společnosti dozvíte na: www.top-people.cz 

Ivan Baťka: Jako subdodavatelé bychom jednou zahynuli

Jihomoravská Fosfa je největším zpracovatelem fosforu v Evropě. „Letos jsem vyhlásil, že chci, abychom se stali nejlepší firmou na světě. Ne podle objemu, ale z pohledu kvality produktu a služby zákazníkovi,“ říká majitel Fosfy Ivan Baťka.

34 35 batka foto

 

Když jste Fosfu v roce 2001 přebíral, byla před bankrotem. Teď je to firma s novými produkty s vysokou přidanou hodnotou. Jaké nejdůležitější kroky k tomu vedly?

Vytvořili jsme si systém, který naši strategii definuje. Je to pět P, z anglického purpose (účel), people, product, process a platform. Pro nás je to jako filtr. Když něco tímto filtrem nepropadne, tak do takové oblasti nejdeme.

Co si lze pod těmi pěti P konkrétně představit?

Purpose to je smysl. Každé podnikání by mělo mít svůj smysl. Rád se inspiruji v přírodě. Tam buď něčemu sloužíte a něčemu pomáháte, nebo zanikáte. Pro mě je klíčová služba zákazníkovi. Pokud u produktu taková služba a přidaná hodnota pro zákazníka není, tak ho opouštíme. 

S čím jste to takto udělali?

Změnili jsme celé produktové portfolio. V začátcích jsme byli závislí na třech odběratelích. Obrat jsme dokázali zvednout z necelé půl miliardy v roce 2002 na 1,2 miliardy korun za pár let. A pak jsme to vše zavřeli. Věděli jsme, že pokud budeme pokračovat jen jako subdodavatelé, tak stejně zahyneme. Z technických produktů, které umí vyrobit skoro každý, jsme přešli do produktů s vysokou přidanou hodnotou, které umí vyrobit málokdo. Což jsou esenciální směsi pro potravinářství, produkty pro farmacii a do speciálních aplikací. 

Ještě před několika lety jste byli velkým výrobcem pracích prášků a čistících produktů. Také neprošly pěti P, že jste je přestali dělat?

Vyráběli jsme je pro privátní značky řetězců, 25 tisíc tun ročně. Ale jednoho dne jsem si uvědomil, že tato služba vůbec neprostupuje našimi pěti P. Jaký smysl má vyrábět pro privátní značky? Nejdřív jsme to dělali pro řetězce. Ale kde máte zákazníka? Kde je ten produkt, který je kvalitní službou pro zákazníka? Řetězce neustále tlačily na nižší kvalitu, na zlevňování. Už jim ani nešlo o zákazníka. A nešlo jim ani o dodavatele. Záleželo jim jen na jejich marži. 

Jak významný produkt to pro Fosfu byl z pohledu tržeb?

Okolo 250  milionů korun ročně. 

Čím jste tento výpadek nahradili?

Kvůli dceři, která měla atopický ekzém, jsem hledal prací a čistící produkty, které by mohla používat. Žádný takový však na trhu nebyl. Tak jsem našim laboratořím a výzkumným týmům zadal cíl, vyrobit produkt, který je ekologický, ale zároveň stejně účinný jako ten nejlepší na trhu. Nesměl ale dráždit kůži, aby s ním děti s ekzémy neměly problémy. Tak vznikla značka FeelEco.

Už jste výpadek v tržbách novou značkou vyrovnali?

U pracích a čisticích prostředků ještě zdaleka nejsme tam, kde jsme byli s výrobou pro privátní značky. Pohybujeme se v desítkách milionů korun tržeb proti stovkám milionů. Ale dnes máme celkový obrat 3,2 miliardy korun, jedeme na plnou kapacitu. Investujeme, stavíme, optimalizujeme procesy, vzděláváme spolupracovníky. Díky tomu věřím, že se budeme se stávajícími produkty schopni dostat během několika let ke 4,5 miliardy korun. A to s nižším počtem lidí než dnes. 

O optimalizaci procesů se dnes mluví i v souvislosti s digitalizací. Jak k ní přistupujete?

Kdysi mi jeden moudrý Japonec řekl, že nejlepší proces je ten, který neexistuje. Moje filosofie je, že se snažím, aby proces zanikl. A pokud se to nepodaří, tak aby byl tak minimalizovaný, že už z něj nelze nic odebrat. Teprve pak ho můžete digitalizovat a robotizovat. Když vezmete špatný proces a zautomatizujete nebo zdigitalizujete ho, tak je výsledek ještě horší než předtím. 

34 35 fosfa foto

Kde se vám povedl proces ideálně zoptimalizovat?

Teď budujeme sklad, který bude jeden z nejmodernějších v Evropě. Bude fungovat 24 hodin, sedm dní v týdnu. Bude mít jednoho zaměstnance, který bude obsluhovat 35 tisíc tun výrobků. 

Dalším z vašich pěti P je platforma. Souvisí také s digitalizací?

Už několik let budujeme digitální dvojče závodu, digitální fabriku. V digitálním dvojčeti už máme část výroby-zatím jen offfline. 

Co chcete, aby digitální dvojče vašeho závodu umělo?

Umožní nám vracet se v čase, určit kořenovou příčinu problémů a modelovat budoucnost. Pokud do něj budu mít procesy vtažené a budu schopen je měřit on-line, tak tato data může vyhodnocovat umělá inteligence. Ta nás upozorní, že někde se něco přehřívá, že někde se zvyšuje tlak. Potřebujeme to vědět, už když vzniká nějaká malá odchylka od stabilního procesu.

Takže sázíte na analýzu velkých dat?

Velkých dat, ale z dobře a optimálně nastavených procesů. Jinak jsou vám k ničemu. Einstein kdysi řekl, že informace nejsou znalosti. Jako celá společnost tyto dva pojmy zaměňujeme a to je náš největší problém. Máme spoustu informací, ale ztrácíme znalosti. Když se podíváte, co uměl nějaký starý mistr truhlář nebo mistr zedník, tak my to dnes neumíme. Můžete mít spoustu moderních přístrojů, ale ty jsou vám k ničemu, když nevíte, co chcete dělat a proč. 

Jak pracujete s lidmi?

Obrovská část naší práce ve Fosfě je v rozvoji lidí. Řídím se Baťovým krédem: Myšlení lidem a práce strojům. Bohužel česká ekonomika je teď postavená spíše opačně – práci lidem a myšlení strojům. Snažíme se, aby postupně zanikly pozice a procesy, kde dáváme práci lidem, a změnili je tak, aby za nás mohly pracovat stroje. Myšlení ale do všeho vnášejí lidé. 

Hraje prostředí ve firmě důležitou roli při rozvoji lidí?

Když začnete měnit prostředí, tak se vám začnou měnit lidi a jejich chování. Například lidi se chovají jinak ve fabrice, která je čistá. Změna prostředí a chování pak vede ke změně kultury ve firmě. A to vše je nikdy nekončící proces. Vždy, když ve Fosfě dospějeme do určité fáze, tak znovu změníme prostředí. Lidé se automaticky začnou jinak chovat. 

Tak jako když jste začali experimentovat s 3D tiskem, abyste si dnes tiskli sami náhradní díly?

S 3D tiskem jsme začínali na tiskárnách od Průši. Protože lidé si nejdřív museli vyzkoušet, k čemu to je. Po letech jsme si koupili speciální tiskárny na kompozitní materiály a už dnes na nich tiskneme náhradní díly. Najednou začali chodit operátoři a team lídři za našimi konstruktéry a chtěli udělat nějaký díl jinak, protože jim třeba ten původní praskal. Z operátorů se stali svým způsobem inovátoři a designéři, aniž si to uvědomili. Teď se chystáme na 3D tisk z kovů. Tím, že 3D tisk děláme v praxi, naši lidé se učí, že to jde. To je příklad změny prostředí, která pak mění myšlení a tím i znalosti lidí.

Celý rozhovor vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Od ledna se zvýší platy ve státním a veřejném sektoru o 1 400 korun, rozhodla vláda

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 10. listopadu 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 10. listopadu 2021.
Od 1. ledna 2022 se zvýší platy většiny zaměstnanců ve veřejném a státním sektoru o 1 400 korun. Stejné zvýšení se bude týkat i vojáků a příslušníků ozbrojených sborů. Příslušná nařízení vlády schválil kabinet Andreje Babiše na mimořádné schůzi ve středu 10. listopadu.

Zvýšení platů ve veřejném a státním sektoru bude podle rozhodnutí vlády realizováno ve dvou částech. Platové tarify zaměstnanců se zvýší plošně o tisíc korun, o dalších 400 korun bude zvýšena nenároková složka platu. Stejným principem se zvyšují i platy policistů a dalších ozbrojených složek a také platy vojáků z povolání.

Výjimku z tohoto plošného navýšení budou mít učitelé a částečně zdravotníci. V případě pedagogických pracovníků se od ledna zvýší jejich platové tarify o tři procenta. V případě zdravotnických profesí, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale na základě úhradové vyhlášky ze zdravotního pojištění se až do sedmé platové třídy zachová obecný princip platný pro státní zaměstnance, od 8. platové třídy pak dojde k navýšení tarifů o šest procent.

Vláda se zabývala také dalšími možnostmi pomoci domácnostem postiženým dramatickým navýšením cen energií. Vláda se seznámila s informací ministryně práce a sociálních věcí o možnostech pomoci prostřednictvím systému sociálních dávek, tedy prostřednictvím institutů příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci. Shrnutí těchto možností obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kromě toho vláda bude pokračovat ve vyjednáváních s Evropskou unií, jak vzniklou situaci na trhu s energiemi efektivně řešit. „Vyzval jsem pana vicepremiéra Havlíčka, aby napsal dopis Evropské komisi, protože není možné, aby Energetický regulační úřad podle směrnic nemohl kontrolovat, jak obchodníci s energiemi obchodují. Bohemia Energy nevyrábí energii. Přece není normální, aby někdo prodával zboží, které ještě nemá nakoupené,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Vláda se zabývala také aktuální epidemickou situací a projednala návrhy změn mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. V opatření o povinném používání ochrany dýchacích cest ministerstvo doplnilo, že výjimka z nošení respirátorů během vzdělávacích aktivit se od 15. listopadu nebude vztahovat na kolektivy, kde je více než 50 dětí, žáků nebo studentů, což platí především pro přednášky na vysokých školách. Povinnost pravidelného testování zaměstnanců v léčebnách dlouhodobě nemocných a pobytových zařízeních sociálních služeb se od 15. listopadu rozšíří na všechna lůžková zařízení zdravotní a sociální péče a zároveň se bude toto testování týkat i osob připravujících se u poskytovatele na výkon povolání. Ministerstvo zdravotnictví také rozhodlo, že od 15. listopadu bude stát platit vakcíny i cizincům s dlouhodobým legálním pobytem v ČR nad 90 dnů, kteří nejsou v ČR ani v EU plátci zdravotního pojištění a dosud si vakcinaci museli kompletně hradit. Nově si budou platit jen provedení samotného výkonu. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

S ohledem na nepříznivý vývoj epidemie covid-19 v České republice se bude Ministerstvo zdravotnictví a vláda zabývat i dalším možným zpřísněním protiepidemických opatření. „Situace s nemocí covid-19 není dobrá. Znovu apelujeme na všechny občany, aby se očkovali. Očkování je jediné řešení,“ připomněl premiér Babiš. „Na zítřejší ráno svolám Radu vlády pro zdravotní rizika, abychom projednali další návrh opatření, která vláda projedná v pátek,“ shrnul další kroky předseda vlády.

Kompletní výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-10–listopadu-2021-191789/.

Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů

Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů, 10. listopadu 2021.
Úřad vlády se opět připojil k tradiční sbírce na podporu válečných veteránů, 10. listopadu 2021.
Úřad vlády ČR se i v roce 2021 zapojil do sbírky na podporu válečných veteránů, kterou už sedmým rokem pořádá nezisková společnost Post Bellum u příležitostí Dne válečných veteránů 11. listopadu.

Zaměstnanci i návštěvníci Úřadu vlády si u vstupního vestibulu Strakovy akademie mohou po celou dobu trvání sbírky, tedy až do 30. listopadu, zakoupit vlčí mák, symbol válečného běsnění za první světové války, vyjádřit tak úctu těm, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech a zároveň podpořit projekty neziskové společnosti Post Bellum.

Sbírka v letošním roce probíhá na více než 850 sbírkových místech ve zhruba 300 městech a obcích po celé republice. Výtěžek bude, stejně jako v minulých letech, využit na zaznamenání a uchování vzpomínek a příběhů válečných veteránů a dalších bojovníků za svobodu a na pomoc potřebným válečným veteránům prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa.

Více o projektu ke Dni válečných veteránů si přečtěte na stránkách neziskové společnosti Post Bellum https://www.denveteranu.cz/.

První pomoc při šikaně v práci

Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát na téma První pomoc při šikaně v práci.
 
Šikana v pracovním prostředí může mít různé podoby a formy. Nejčastěji se setkáme s rozdělením na tři základní druhy šikany: mobbing (šikana mezi spolupracovníky), bossing (šikana ze strany nadřízeného) a staffing (šikana vedoucího jeho podřízenými). Tyto jevy mají negativní vliv nejen na postiženého pracovníka, protože stres, kterému je vystaven, může vyvolat i dlouhodobé psychické i fyzické potíže, ale ovlivňují i jeho rodinu a nejbližší okolí. V neposlední řadě také rapidně zhoršují mezilidské vztahy na pracovišti, vedou k častějším absencím, k vyšší fluktuaci pracovníků a celkově ke snížení pracovního výkonu celého kolektivu. Proto je třeba hledat cesty k prevenci, a pokud už tato situace nastane, být připraven a vědět, jaký obranný postoj zaujmout.
 
 
 
Přílohy:
  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy

Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, 9. listopadu 2021.
Projev předsedy vlády Andreje Babiše na sněmu Svazu průmyslu a dopravy, 9. listopadu 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš v úterý 9. listopadu 2021 vystoupil s projevem na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně.

Dámy a pánové, dobrý den,

já jsem od pana prezidenta na rozloučenou čekal něco lepšího, ale on se nezměnil, takže tady zazněla, myslím, že nespravedlivá, kritika. Jeho první věta byla „Pravda vítězí“. To nevím, kdy. Ale o tom tady nechci mluvit. Děkuji za pozvání na dnešní sněm Svazu průmyslu a dopravy a za příležitost Vás oslovit.

Mám tady projev, ale udělal jsem si tolik poznámek, že to budu kombinovat a budu komentovat a ještě číst ty věci.

My jsme de facto vládli jen dva roky. Do června 2018 jsme hledali koaličního partnera. Když bych sečetl roky 2018 a 2019, tak covid přišel v lednu 2020, a to nám hlavní hygienička říkala, že nic nepřijde, že je Čína daleko. Takže dva roky. Naše vláda neměla jen pandemii covid-19, ale řešili jsme i mnoho dalších věcí, které tu byly. K pandemii jsme viděli filmy, slyšeli jsme o nich v hodinách dějepisu, ale neměli jsme žádný návod. Takže nejdříve byly roušky, rozestupy, hygiena. Potom jsme museli přikročit k lockdownu. A udělali jsme to de facto stejně jako ostatní.

Ve srovnání s ostatními státy jsme ale čelili spoustě lidí, kteří naše kroky odmítali nebo přímo sabotovali. Jen dvě čísla. U nás se nakazilo covidem více než 16 % obyvatel, zato v Německu 5 %. Jen díky našim skvělým zdravotníkům byla úmrtnost z počtu nakažených 1,7 %, naproti tomu Německo mělo úmrtnost 2,1 %. My máme skvělé zdravotnictví, robustní zdravotnictví a je potřeba jim všem znovu poděkovat. Meziročně jsme do zdravotnictví dali o 90 miliard navíc. To jsou také státní zaměstnanci, pane prezidente, kterým musíme děkovat za to, že to zvládli a že to skvěle zvládají.

Pandemie přerušila ekonomický růst. Oživení průmyslu provází různé problémy. Nyní záleží na tom, jakou hospodářskou politiku a s jakým státním rozpočtem bude prosazovat nastupující vláda. Já to nechci hodnotit. Ještě jsem nečetl tu koaliční smlouvu a také uvidíme, jaké bude programové prohlášení vlády.

Ekonomické a sociální dopady pandemie se nám podařilo ustát i díky vašemu úsilí i úsilí vašich zaměstnanců. Masivní podpora vlády od března 2020 do října 2021 představovala 460 mld. Kč. Tak pokud se ptáte na deficit, my jsme snižovali zadlužení až do konce roku 2019. Když jsem nastupoval jako ministr financí v roce 2014, tak bylo zadlužení 41,5 a snížili jsme to na 21%. Nevím, proč stále někdo opakuje, jak jsme na tom špatně. Více než 60 mld. Kč na programy Antivirus vláda sanovala hospodaření mnoha firem a i díky tomu se podařilo udržet desetitisíce pracovních míst a tedy i nejnižší nezaměstnanost v EU. Byli jsme kritizování. Opozice říkala, že dáváme málo, podnikatelé říkali, že dáváme málo. Teď Rusnok říká, že jsme dali zase moc.

Jako podnikatelé jistě oceňujete, že přes zvýšené výdaje státního rozpočtu v době COVIDU jsme nezvýšili žádné daně a neškrtali investice. Od mého nástupu se nestalo, že by nebyly peníze na dopravní infrastrukturu. Mimochodem D1 je úplně nová. Tam není žádná oprava. Za dobu mého působení ve vládě jsme od roku 2014 daně snížili celkem o 509 mld. Kč. Není pravda, že bychom nešetřili. Snižovali jsme provozní náklady státu, a to ročně o 10 % a i v době covidu o 5 %. Mimochodem na Úřadu vlády, nechal jsem si to spočítat, když jsem nastoupil 10. prosince a dnes, tak jsme snížili počet zaměstnanců o 267, což je 33 %. Tak jsem zvědav na novou vládu, jak budou šetřit.  My jsme měli a máme racionální plán opětovného snižování státního dluhu, jakmile se ekonomika vzpamatuje z dopadů pandemie.

Myslím, že vývoj financí českých firem, buďme objektivní, ukazuje na to, že naše kroky byly správné. Od začátku roku 2020 do konce září letošního roku vzrostly zůstatky depozit na bankovních účtech nefinančních institucí – tedy také průmyslových a dalších firem – o 166 mld na 1269 mld Kč. Úvěry těchto firem se ve stejném období zvýšily o 65 mld na celkových 1198 mld Kč. Když porovnám rozdíl mezi vklady a úvěry firem za stejné období, pak se jejich situace z minus 30 mld na počátku roku 2020 zlepšila na plus 69 mld Kč v září 2021.

Pokud jde o vklady lidí, tak zůstatek jejich účtů v bankovním sektoru se za stejné období zvýšil o 545 mld Kč na celkových 3325 mld Kč, tedy asi polovinu HDP, a úvěry obyvatelstva z 246 mld Kč na celkových 1996 mld Kč. Finanční situace obyvatel se za poslední dva roky podstatně zvýšila z plus 1026 mld na počátku období na plus 1329 letos v září. To neznamená, že lidé utráceli více. Není pravda, že by lidé způsobili inflaci. K tomu se ale ještě dostanu. Nemálo hlasů právě z podnikatelské veřejnosti nás kritizovalo, že pro firmy děláme málo, tak je evidentní, že masivní podpora vlády se v ekonomice nesporně projevila.

Jistě, museli jsme kvůli pandemii Českou republiku zadlužit, stejně jako naprostá většina zemí po celém světě. Ale i tak patříme k nejméně zadluženým státům v EU. Stále ale budete opakovat, jak to bylo před volbami, tak to znovu zopakuji. Estonsko, Lucembursko, Bulharsko, Dánsko, také ne. My jsme jako Švédsko. Jsme nejméně zadluženou zemí v Evropské unii. Máme v podstatě o polovinu menší zadlužení než Německo nebo Rakousko. Už jednou jsme to snížili a měli jsme v plánu snižovat dále. Takže řeči o státním krachu jsou jen strašením. Nechtěli jsme zaškrtit ekonomiku. Teď nás čeká těžké období. Podmínky pro rozvoj naší ekonomiky budou nesporně tvrdší, než ukazují dosud publikované prognózy. Vidíme, s jakými obtížemi běží jeden z motorů naší ekonomiky – automotive –, předně s čipy. Paní kancléřka Merkelová mluvila o hořčíku. To je další problém. Vidíme, jak to vypadá na trhu s energiemi, jaké jsou problémy v dopravě nákladů, jak prudce rostou ceny vstupů, ale to je globální inflace, kterou ČNB bohužel nepochopila. Proto bych nabádal k velké zdrženlivosti při přijímání radikálních škrtů.

Jednou z priorit naší vlády je dopravní infrastruktura. Převzali jsme ji s prakticky zastavenou výstavbou a bez připravených projektů v roce 2014. V roce 2016 jsem donutil ministra Ťoka otevřít konečně D8. Trvalo to 32 let. Letos 2. října jsme otevřeli kompletně zrekonstruovanou D1. Nesouhlasím s kritikou, protože je potřeba ocenit, jak se stavělo za provozu a je potřeba ocenit naše stavební firmy a to, že tam riskovali životy. Jsme první vláda, která realizovala PPP projekt. Od revoluce se o tom mluvilo. Staví se D4, 32 km. Aktuálně je ve výstavbě 151 km nových dálnic. 17. listopadu se otevírá 24 nových kilometrů D11. Dělali jsme vše pro to, aby se vše zrychlilo. 67 km silnic I. třídy se staví. V roce 2022 má být konečně zahájena 1. etapa železničního spojení Praha – Kladno s napojením na letiště Václava Havla. O tom se také mluvilo 30 let. Podchod na Hlavním nádraží na Žižkov. O tom se také mluvilo 20 let. I ten jsme udělali. Rozpočet SFDI počítá na rok 2022 s rekordními výdaji ve výši 130 mld. Kč. Je to dvojnásobek stavu před sedmi lety.

Jako první vláda jsme se zaměřili na obnovu chátrajících nádražních budov, které byly v minulosti rovněž národní ostudou. Do oprav nádraží jde 10 mld Kč. My jsme byli první vláda v roce 2016, kdy jsme bez ohledu na politickou barvu hejtmana dali peníze, za to období 26 mld Kč, na silnice druhé a třetí třídy.

Ministr Havlíček zavedl řadu opatření ve prospěch vás, podnikatelů, např. možnost pohodlnějšího vyřízení živnostenského oprávnění přes Portál občana, usnadnění registrace k daňovým povinnostem také přes tento portál nebo možnost složení základního kapitálu pro s.r.o. v notářské úschově bez nutnosti zřízení speciálního účtu v bance. Prosadil vámi požadovanou mistrovskou zkoušku. Potom také věda a výzkum. Už jste zapomněli, jak v roce 2009 chtěl někdo zrušit Akademii věd ČR? Je potřeba si ty věci připomínat. Stal jsem se předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace místo pana Bělobrádka. Tam jsme také ušetřili, asi 50 úředníků.

Inovační strategie Země pro budoucnost, na které se podílel i Svaz průmyslu a dopravy, se stala hlavním nástrojem pro řízení výzkumu v posledních letech. Díky tomu jsme zajistili růst zdrojů do vědy a výzkumu a posunuli jsme se podle Global Innovation Index mezi inovační lídry. Podíl výdajů na výzkum vůči HDP jsme zvedli na rekordních 1,99 %.

Za zásadní pak považujeme to, že jsme podrželi průmysl v době krize a i přes mimořádné tlaky jsme jej nezavřeli. ČSSD a pan Středula chtěli zavřít. My jsme tomu naštěstí zabránili. Závěra automobilového průmyslu v první vlně nebyla o covidu. To jsme nerozhodli my. To byl Volkswagen.

Zvýšili jsme dále limit ročních příjmů pro výpočet výdajového paušálu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč, zavedli jsme paušální daň pro živnostníky a další podnikatele z řad OSVČ s obratem do 1 mil. Kč, stravenkový paušál, který vám snížil administrativní náročnost a náklady, omezili jsme statistická šetření u podnikatelů a zavedli jsme vámi léta požadovaná jednotná data účinnosti legislativy.

Dopravním firmám jsme snížili silniční daně o 25 % pro nákladní automobily nad 3 tuny.

Jako první v novodobé historii jsme snížili tolik kritizované vedlejší náklady práce zrušením podvodu ODS a TOP 09, tzv. superhrubé mzdy. Tím jsme každému zaměstnanci ponechali o 7 % víc z hrubé mzdy. To bylo podle ČNB asi také špatně. Naše banka jako jediná na světě dělá opatření, která dělá. Chce zabít ekonomiku.

Prosadili jsme liniový zákon pro strategické stavby. Změnili jsme rigidní stavební předpisy a zrychlily jsme léta kritizované tragicky pomalé povolovací procesy staveb a nakonec jsme prosadili zcela nový stavební zákon. Opozice dělala všechno proti tomu. Jsme 150. na světě. Ještě africké země jsou za námi z hlediska povolovacích řízení a stavebního povolení. I když patrně nelze vyloučit jeho novelizaci, ještě než vstoupí v platnost.

Omezili jsme poskytování investičních pobídek na výjimečné investice s přidanou hodnotou. Po zkušenostech z vlády jsem přesvědčen, že bude potřeba je dále koncentrovat jen na výjimečné a mimořádné akce.

Prosadili jsme schválení Národního plánu obnovy, a tím jsme získali přes 180 mld. Kč na další projekty modernizace ekonomiky a společnosti.

Díky covidu se neskutečným způsobem urychlila digitalizace státu i společnosti, na kterou jsme kladli důraz po celé čtyři roky. Mapovali jsme a ovlivňovali legislativní a nelegislativní návrhy v oblasti digitální agendy EU. V Česku jsme podporovali digitalizaci ekonomiky a společnosti, mezi mnoha projekty lze zmínit např. rozvoj konceptu Smart Cities, národní strategii umělé inteligence v ČR. Ano, bojoval jsem za ni v Bruselu a dostali jsem jako jediní dva projekty podporu digitalizace stavebnictví či strategii digitálního vzdělávání. Musíme řešit i to co se děje mimo státní správu a reagovat na změny v ekonomice, řešit reskilling a upskilling zaměstnanců. Nezapomínejme na digitální gramotnost občanů, potřebujeme všichni umět využívat digitální technologie jak v pracovním, tak soukromím životě. A samozřejmě jsme pracovali na digitální transformaci ministerstev a úřadů včetně online služeb pro občany a firmy. Škoda, že jsi nezmínil zákon o státní službě. To je peklo, to není firma. A pokud jsi začínal tím, co jsi to říkal, že mám PR schopnosti, ne, řídil jsem to stejně jako firmu, i když se to komentátorům nelíbí.

V minulých dvou letech bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na digitální projekty více jak 1,5 mld Kč. Zároveň je v přípravě realizace více jak 90 předem definovaných projektů a zhruba dalších 90 jako součást výzev financovaných prostřednictvím Národního plánu obnovy v celkové výši téměř 12 mld Kč do konce roku 2026. Díky aplikaci zákona o právu na digitální služby a zákonech podporujících bankovní identitu má aktuálně přístup k digitálním službám státu více jak 7 mil. občanů. Jde o projekty jako MojeDaně, který umožňuje plně elektronické podání daňového přiznání, portálu ČSSZ, který umožňuje plně elektronické řešení většiny sociálních agend, nové služby portálu občana (např. žádost o řidičský průkaz, přehled vozidel apod). Velké úsilí směřovalo a nadále směřuje do oblasti elektronizace zdravotnictví – byl položen základní kámen v podobě zákona o elektronizaci zdravotnictví, ale již před tím byly spuštěny stěžejní aplikace – eRecept, eNeschopenka.

Tři pilíře digitalizace, umět se sjednotit a mluvit stejným jazykem je to co se nám povedlo. Do digitalizace jsme zapojili celou státní správu, komerční sektor – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářskou komoru, ICT Unii; neziskový sektor – Česko digital a další. Proto se nám povedlo digitalizaci pořádně ukotvit a rozeběhnout. Je nutné si uvědomit, jak je všechno propojené a pokračovat v práci, kterou jsme společně začali.

A konečně společnou řeč nacházíme i v otázce útlumu uhlí, kdy prosazujeme, že transformace na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná a že je třeba zohledňovat vyváženě jak environmentální, tak ekonomické a sociální zájmy a dopady, a respektovat závěry Uhelné komise.

Slibný postcovidový start průmyslu a stavebnictví však doprovázejí stále vážnější problémy. Začalo to nedostatkem stavebního materiálu a růstem jeho cen a pokračuje to aktuálním vážným nedostatkem v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů, výrazným růstem cen energií a paliv. A samozřejmě hlavním nedostatkem je dnes i nedostatek přepravních kapacit. Je problémem sehnat vůbec kapacitu pro kontejnerovou přepravu a také místo na lodi pro kontejnery atd. Příčiny těchto problémů mají globální charakter, proto je třeba je řešit nejen doma, ale i na evropské úrovni.

Hrozbou jsou ale i nepřiměřené ambice tzv. ochránců klimatu. Na evropské úrovni, a opakovaně jsem o tom mluvil, jako kdyby o tom neslyšeli. Na konferenci v Glasgow jsem měl projev, který byl z jiné planety než ty ostatní projevy. Evropa chce zachránit planetu, ale má jen 9 % emisí. A Čína ani nepřišla, proč ta Greta nejde protestovat do Číny nebo do Ruska. V Číně budou stavět 150 hnědouhelných elektráren a my je tady u nás zavřeme. Je to sebevražda. A ještě jedno, pane prezidente, už nikdy neříkej, že jsem odsouhlasil Green Deal. My jsme vybojovali to, že závazek měl být 55 % snížení CO2 pro všechny členské země a já jsem s Poláky vybojoval průměr. Takže někteří budou mít 70, my možná 40. Takže to není pravda, je to stokrát opakovaná lež a já to zásadně odmítám.

Šílenosti místopředsedy Evropské komise Timmermanse, který chce v roce 2035 zakázat prodej aut se spalovacími motory, který chce emisní povolenky pro domácnosti a pro auta. Ten člověk se normálně zbláznil. Takže neříkejte, že my jsme odsouhlasili Green Deal. My jsme vybojovali, že máme průměr a vybojovali jsme obrovské peníze z modernizačního fondu. Poláci a my, až 250 miliard, takže doufejme, že se modernizační fond nerozkrade a že se to zase nedá na nějaký solární tunel. Takže my jsme vybojovali. My, Francie, Emmanuel Macron po mé levé straně, že konečně Ursula von der Leyenová řekla na mikrofon, že v rámci taxonomie je jádro a plyn, že jsou to udržitelné zdroje. Takže prosím vás, říkejme si pravdu, jak to je. My jsme vybojovali, že máme samostatný energetický mix a to, co se děje teď, a já jsem několikrát vystoupil na Evropské radě. Pět hodin jsem blokoval Evropskou radu, protože tam máme jednomyslnost a trval jsem na tom, aby emisní povolenky nebyly předmětem spekulací, aby tam nešel spekulativní kapitál. A po pěti hodinách tam konečně dali, že se to bude analyzovat. Přitom je to úplně jasné. Emisní povolenky se podílejí na navýšení cen elektřiny o 23 % a můžeme se bavit o plynu, ten je 54 %. A co dělají Evropští politici? Blokují kapacitu plynovodu Opal, blokují Nord Stream 2 a potom se diví, že není plyn. Pokud vystupujeme tak, že jsme nezávislí na ruském plynu, tak já jsem o tom mluvil. Je to nesmysl. Měli jsme s Ruskem dát dlouhodobé smlouvy bez ohledu na to, jaké máme politické vztahy a to je ten problém, a to jsem také řekl.   

Považuji tyto kroky centrální banky za naprosto zcestné a iracionální. Není to poprvé, kdy naše centrální banka jedná schematicky. Minulý rok v únoru na začátku pandemie ČNB zvyšovala úrokové sazby, prý aby snížila inflační očekávání v situaci, kdy už bylo jasné, že se blíží covid. Po propuknutí epidemie, pak začala snižovat úroky, prý aby ekonomice pomohla. Těžko v té době mohla udělat něco jiného… Byl to naprostý omyl tehdy, stejně jako dnes, kdy zvyšování sazeb je opět výsledkem schematického uvažování a hledání příčin růstu cen tam, kde objektivně nemohou být.

Proč si bankovní rada myslí, že přetlačí cenový vývoj na světových trzích? Nestačí snad, že máme problémy s odbytem, že našim firmám prudce rostou náklady na všechno – na suroviny, dopravu, energii a také na mzdy. Musíme jim proto ještě zhoršit podmínky pro financování?

Potřebovali bychom, aby naše firmy investovaly do úspor pracovních míst, investovaly do nové techniky, do výzkumu atd. Chceme, aby to firmy dělaly pokud možno z vlastních zdrojů, s využitím úvěrů atd. a jen minimálně s dotacemi a místo toho jim ČNB tyto podmínky podstatně zhorší? Opravdu ČR pomůže, když si naše firmy budou půjčovat za vyšších úroků a firmy v EU zatím za nulu? Ano, za nulu. Řecko má zadlužení 208 % a půjčuje si za nulu. 2,75 nemá nikdo,tedy Chile má. Spojené království má 0,1. Svět čeká. Všichni čekají. A co se teprve stane s hypotékami? Lidi přestanou platit hypotéky, přestanou kupovat byty?  

Co vlastně ČNB chce? Zaškrtit ekonomický růst, omezit výrobu, propustit zaměstnance a dát je na podporu? Vždyť nevyhnutelně tento vzestup úroků přiláká také spekulativní kapitál a posílí českou korunu vůči euru. A to pro naše exportéry bude znamenat další ztráty. Jak jsou odůvodněny úvahy o zrychlení ekonomického růstu v příštím roce? Růstem vývozu na trhy, které se také potýkají se stagnací, nebo růstem vnitřní poptávky? V jakém světě bankéři z ČNB vlastně žijí?

Jsem přesvědčen, že zvýšení sazeb bude fatální rána, která českou ekonomiku zavede na cestu stagnace, možná i recese. Tento krok může vyprovokovat hospodářskou krizi. Proto jej považuji za nezodpovědný a hazardní. A prosím vás, komentátory, kteří mluví o mojí bývalé firmě, věřte mi, že velké firmy nemají problém, ty si půjčí v euru. Jde o malé a střední firmy a jde o lidi. Považuji to za hazard, nezodpovědnost a ten, kdo nakonec nezodpovědnou politiku ČNB zaplatí, budou bohužel naše firmy a naši občané. Chci říci, že nechápu, když to nikdo na světě nedělá, proč to dělá naše ČNB.

Rád bych doplnil to, co tady pan prezident říkal. PR jsem už komentoval. V roce 2013 končila vláda, předseda odešel z politiky, v roce 2017 také skončila vláda a premiér také odešel z politiky a já mám pro vás špatnou zprávu, že tu chci zůstat. To je rozdíl mezi vládou, která končí teď a mezi předcházející.

Taxonomii jsem říkal. Snížili jsme stavy o 4 500 lidí. Musíme přece zaplatit naše hasiče a vojáky, učitele a zdravotníky. Nechápu, proč to kritizuješ. Konečně už se kreslí dráha Praha – Drážďany.

No ano, ty vratky, pro ČSSD to byla ideologie. Před volbami jsem se hlásil, že si MPSV rádi vezmeme. Je zajímavé, že paní Pekarová ani Richterová ho nechtějí, ani paní Jelínková. Nikdo ho nechce. To je resort, kde se neudělalo vůbec nic. Rád bych, aby se vědělo, kolik lidí k tomu potřebujete, aby konečně byla evidence. I Zbrojovka Uherský Brod potřebuje 70 lidí, nabízí průměrnou mzdu 34 000, tak je to potřeba někde mít. A to budu chtít, protože někdo říká, že potřebuje 300 000, úřady práce to neevidují a jak fungují úřady práce. Má si vzít CV nezaměstnaného, jít do firmy a říci tady je uchazeč, vezmete ho? Bereme. Když nebude pracovat, nedostane vůbec nic. Ani korunu. Je potřeba zjistit, proč naši nezaměstnaní nepracují.

Před volbami jsem byl napadán, že chci dovézt 300 000 zahraničních dělníků. Já ne, vy potřebujete lidi a my potřebujeme zjistit proč. A když jsme se hádali na vládě s Maláčovou a Toman byl na naší straně a říkal, že proč důchodci za 150 korun sbírají brambory, protože nezaměstnaní nechtějí sbírat brambory. Ani sázet stromy nechtějí. A Lesy ČR to dávají firmám. Ano, to je hlavní problém, nejsou lidi a nebudou.

Mě fascinoval portugalský premiér. Pěstuje avokádo. Každé pondělí letá tisíce Portugalců do Lucemburku a nemá lidi. Vozí je z Nepálu. Tak to je Evropa, takhle to funguje a to je celý problém.

České předsednictví děláme až do poslední chvíle, zapomněl jsi říct, že nám posledně ukradli 10 milionů. My jsme nekradli, proto jsem i šel do politiky. Kurzarbeit, a proč ho neudělali. Měli jsme vzít ten německý, ten náš je takový pošahaný.

My jsme vždy bojovali proti dezinformacím, takže jsem uložil všem ministrům, abychom vše sepsali, uděláme z toho hezkou knížku a budeme to rozdávat. A uvidíte, že i když vláda vládla jen 2 roky, tak udělala více, než všechny vlády před námi.

Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo pomoc lidem, kteří bojují s růstem cen energií

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novou formu podpory s názvem „MOP – vyúčtování DPI“, personálně posílí Úřad práce ČR, aby mohl rychle a účinně vyřizovat žádosti občanů, a zároveň chystá zohlednění skokového zvýšení cen energií v dávkách na bydlení.
 
Růst cen energií a selhání v dodávkách energií postihl zejména bývalé klienty firmy Bohemia Energy. „Selhala ochrana spotřebitele ze strany státu, konkrétně Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Odpovědnost ovšem nese celá vláda a celá vláda tento problém také musí řešit,“ konstatuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Jsem ráda, že MPO a ERÚ po mé výzvě začalo jednat primárně s dodavateli poslední instance. Díky tomu došlo k zastropování záloh. Příčiny problémů na trhu s energiemi musí primárně řešit MPO a ERÚ, my můžeme v této situaci pomáhat lidem a zmírňovat následky,“ říká ministryně.
 
MOP – Vyúčtování DPI
Podpora, kterou připravilo MPSV pro postižené domácnosti, předpokládá, aby lidé v co nejkratší době přešli od dodavatele poslední instance (DPI) ke standardnímu smluvnímu dodavateli, což udělala podle předběžných informací od MPO zatím jen čtvrtina odběratelů. Ve chvíli, kdy klient opustí režim DPI, musí mu být neprodleně vystaveno vyúčtování a potom přichází na řadu pomoc od MPSV. „MOP – Vyúčtování DPI“ pomůže s nedoplatkem na vyúčtování, pokud bude mít domácnost potíže s jeho uhrazením z vlastních zdrojů. Na rozdíl od běžné MOP, tedy mimořádné okamžité pomoci, nastavuje mírnější podmínky například s ohledem na úspory žadatele. Upravená MOP bude časově limitovaná: „Lidé musí proto do konce roku přejít z DPI k novému dodavateli a nechat si zaslat vyúčtování,“ popisuje Jana Maláčová. Setrvání v režimu DPI je značně nevýhodné zejména pro to, že jsou zálohy rozpočítané pouze do 6 měsíců (tj. v tuto chvíli jen na topnou sezonu, kdy je spotřeba nejvyšší) a zároveň jsou ceny stanoveny jiným způsobem než produkty v běžném ceníku.
 
Klasická MOP
Těm, kteří zaplatili zálohy, ocitli se kvůli tomu v hmotné nouzi a nemají peníze na základní životní potřeby, je rovněž možné v mezích zákona pomoci přes klasickou MOP. „Tady
jsme schopni pomoci zejména s výdajem, na který již nezbylo, například s doplacením nájmu, případně s pořízením nového zimního oblečení,“ říká ministryně.
 
Úřad práce je připraven
Na příjem žádostí vyčlenil Úřad práce ČR tisíc lidí a stejný počet pak i na jejich vyřizování. „Vyzýváme všechny žadatele, aby se snažili co nejvíce spolupracovat s pracovníky Úřadu práce, aby vyřizování pomoci urychlili,“ říká ministryně práce a sociálních věcí. Je potřeba zdůraznit, že se stále jedná o testovanou dávku a ÚP bude potřebovat znát příjmy, majetek (úspory) a náklady na bydlení. Vyřizováním této pomoci nesmí být ohrožena výplata průběžných dávek, co by dostalo do neřešitelné situace lidi závislé na pravidelné pomoci státu.
Úprava dávek na bydlení
Kromě „MOP – vyúčtování DPI“ připravuje MPSV také návrh, jak bude možné reagovat na skokový nárůst cen energií prostřednictvím dávek na bydlení. „Stále však čekáme na
data od MPO, abychom věděli, jaký je předpoklad trvalých cen energií na příští rok. Musíme najít řešení, které podpoří i příští vláda. Je to aktuálně jediná možná plošná pomoc lidem prostřednictvím dávek, přičemž se na ní musí podílet i můj nástupce,“ uzavírá Jana Maláčová.
 
Modelové situace pro využití „MOP – vyúčtování DPI“
 
MOP je dávka testovaná, tj. Úřad práce bude zajímat zejména příjem, majetek/úspory (do určité výše k nim však nebude přihlížet) a náklady na bydlení v daném měsíci. Celkové posouzení domácnosti je správním uvážením Úřadu práce a lze tady pro názornost blíže popsat modelové situace viz níže.
 
1. příklad
Pan Novák má měsíční čistou mzdu 25 000 Kč (ze zákona se příjem započítává ze 70 % = 17 500 Kč), jeho náklady na bydlení jsou 15 000 Kč. Pan Novák má na bankovním účtu našetřeno 20 000 Kč. V jeho případě se nepřihlíží k majetku (tj. úsporám) v částce až do výše 37 720 Kč (maximální výše majetku, ke které se nebude přihlížet: dvojnásobek životního minima, tedy 2 x 3 860 + dvojnásobek nákladů na bydlení, tedy 2 x 15 000), tudíž jeho našetřené peníze se nebudou pro výpočet poskytnuté MOP započítávat a vycházet se bude z příjmů (započítaných dle zákona ze 70 %). Nedoplatek za vyúčtování je přitom u pana Nováka 15 000 Kč.
 
Úřad práce panu Novákovi poskytne MOP na vyúčtování od DPI ve výši 15 000 Kč.
 
2. příklad
Paní Krásná pobírá důchod ve výši 16 000 Kč (ze zákona se důchod započítává z 80 % = 12 800 Kč). Na bankovním účtu má našetřeno: 25 000 Kč. U paní Krásné se nepřihlíží k majetku (tj. úsporám) v částce až do výše 27 720 Kč (dvojnásobek životního minima, tedy 2 x 3 860 + dvojnásobek nákladů na bydlení, tedy 2 x 10 000), tudíž její našetřené peníze se rovněž nebudou započítávat a vycházet se bude z příjmů (započítaných dle zákona z 80 %). Paní Krásná má náklady na bydlení ve výši 10 000 Kč a přišel jí nedoplatek za vyúčtování energií 5 000 Kč.
 
Úřad práce poskytne paní Krásné MOP na vyúčtování od DPI ve výši 5 000 Kč.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

SP ČR na Sněmu diskutoval o prioritách byznysu pro novou vládu

Digitalizace, doprava, export, green deal a energetika, trh práce, výzkum a vývoj nebo vzdělanost. Svaz průmyslu a dopravy ČR přiblížil na svém Sněmu zástupcům chystané vládní koalice prioritní oblasti pro podporu ekonomiky a blahobytu v Česku. Tradiční Sněm Svazu formálně zahájil 62. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se koná od 8. do 12. listopadu.

Nejen obnovu hospodářství po pandemii, ale také ekonomické a společenské výzvy, které nás v příštích letech čekají, Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě vnímá. Firmy se na mnohé z nich připravují, a to samé očekávají od vlády. Proto Svaz na svém Sněmu kandidátovi na budoucího premiéra Petru Fialovi připomněl priority a očekávání byznysu od nové vlády. Nový kabinet by měl podle Svazu průmyslu především zvýšit stabilitu a atraktivitu podmínek pro podnikání a také připravit naši zemi k přechodu na nízkoemisní ekonomiku a reagovat na demografické změny.

snem12

„Na ekonomických výzvách, které jsme Petru Fialovi představili, by měla nová vláda ihned začít pracovat. Jsme připraveni s experty rodící se vládní koalice úzce spolupracovat a detaily vládního programového prohlášení spolu s konkrétními návrhy s nimi konzultovat,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 Svaz průmyslu na Sněmu také vyhodnotil práci končící vlády. Prezident Svazu Jaroslav Hanák odcházejícímu premiérovi Andreji Babišovi představil, jak si jeho kabinet vedl při realizaci doporučení a výzev, které mu Svaz průmyslu předal na loňském Sněmu. „Některé stanovené výzvy, jako například digitalizaci státní správy nebo větší podporu exportu, vláda sice částečně plnila. V jiných oblastech ale českou ekonomiku nikam neposunula. Pro nás je zásadní, aby budoucí premiér, ať už to bude kdokoliv, měl o ekonomiku reálný zájem, byl naším partnerem a vyjadřoval průmyslu podporu,“ dodává Jaroslav Hanák.

 Představitelům rodící se vlády zástupci Svazu průmyslu na Sněmu připomněli, že jedním z prvních úkolů nového kabinetu by měla být i včasná a důkladná příprava na předsednictví v Radě Evropské unie. Toho se Česká republika ujme v druhé polovině příštího roku. Řada společenských změn a výzev, včetně ochrany klimatu, se totiž bude odehrávat na celoevropské úrovni. „Během předsednictví budeme mít unikátní možnost významně ovlivňovat agendu a priority Evropské unie. Jak se to podaří, rozhodne zejména přístup nové vlády,“ upozorňuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

PRIORITY A OČEKÁVÁNÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY PRO NOVOU VLÁDU:

 DIGITALIZACE

Svaz průmyslu prosadil, aby se v Národním plánu obnovy zvýšila alokace financí na digitální transformaci firem z jedné na pět miliard korun. Nyní stát musí veškeré dostupné evropské prostředky smysluplně využít.
„Nová vláda musí k digitální agendě přistupovat s ambicemi, komplexně a s jasnou vizí. Je třeba, aby řešila nejen peníze na projekty pro státní správu, ale také důležité otázky digitálních dovedností naší společnosti, jejího vzdělávání včetně zásad kybernetické bezpečnosti. Vláda se musí zabývat podporou digitální transformace podniků a využívání nových technologií, například pro dosažení ambiciozních klimatických cílů,“ uvádí viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková a dodává: „Vláda se také musí na evropské úrovni více angažovat, aby potlačila snahy o přeregulaci této oblasti.“

 

DOPRAVA

„Pro rozvoj ekonomiky je zásadní, aby vláda zrychlila tempo výstavby nových dálnic. Zajistit musí financování a pokračování výstavby a modernizace základní dopravní infrastruktury ve všech dopravních módech. Rychleji musí stát stavět i infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic pro elektromobily a další alternativní pohony, a to včetně dostatečného počtu rychlodobíjecích stanic,“ vysvětluje Jaroslav Hanák.
Zaměřit se vláda musí i na podporu nástupu autonomního řízení a chytré infrastruktury a inovativních řešení řízení dopravy. Zvýšit bezpečnost a komfort na železnicích by pak měla větší podporou ETCS a nákupem nových moderních a bezemisních vlaků.

 

EXPORT

Téměř 80 procent HDP Česka tvoří vývoz zboží a služeb. Vláda tak nesmí opomíjet podporu diverzifikace exportu, zejména podnikatelských misí. „Podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách, jsou klíčové hlavně na komplikovanějších a vzdálenějších trzích. V exportním financování a pojišťování musí stát také posilovat efektivnost ČEB a EGAP. Zejména musí akcentovat roli Ministerstva průmyslu a obchodu při tvorbě portfolia jejich služeb pro podnikatele,“ připomíná Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

GREEN DEAL A ENERGETIKA

Vláda musí podporovat hledání podnikatelských příležitostí v postupné dekarbonizaci.
„Evropská regulace nesmí ohrozit konkurenceschopnost firem v Česku nebo neúměrně zvýšit náklady pro firmy a domácnosti. Proto musí být vláda aktivní při jednáních na evropské úrovni a následně na maximum využít předsednictví Česka v Radě EU. Zajistit a podpořit také musí výstavbu nových energetických zdrojů, jako jsou obnovitelné zdroje, jádro a plyn,“ zdůrazňuje Daniel Beneš, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

TRH PRÁCE

V příštích 25 letech odejde do důchodu téměř tři čtvrtě milionu lidí. Česko se už nyní dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců. Vláda proto musí zjednodušit proces přijímání zahraničních pracovníků a podpořit flexibilní formy práce, např. práce mimo pracoviště, včetně flexibilních pracovních úvazků.
„Vláda by měla co nejdřív spustit kvalitní a ekonomicky udržitelnou důchodovou reformu postavenou na vyváženém principu solidarity a zásluhovosti, která nepovede k další odvodové zátěži firem. Reformou musí vláda vyřešit věk odchodu do důchodu, podpořit flexibilní úvazky a zajistit větší možnosti seniorům, kteří chtějí dále pracovat i v jiném oboru, než je jejich původní kvalifikace,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

VÝZKUM A VÝVOJ

Česko potřebuje vytvořit podmínky, aby celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly 2,5 % HDP do roku 2025 v souladu s Inovační strategií ČR 2030.
„Vláda musí zajistit dostatečné prostředky na podporu firemního výzkumu a vývoje zejména v programech TREND, Národní centra kompetence a dalších. Aby se podpora zjednodušila a zvýšila flexibilita systému podpory, musí také schválit výraznou modernizaci legislativy VaVaI,“ konstatuje Jaroslav Hanák.

 

VZDĚLANOST

V Česku je potřeba kontinuálně zvyšovat připravenost žáků i dospělých na digitální budoucnost a nové technologie. Vláda proto musí vytvořit fungující systém dalšího vzdělávání tzv. upskillingu a reskillingu, který umožní pracovníkům rychle získat a uznat nové dovednosti, a zavést přehledný a fungující systém duálního vzdělávání.
Letošní ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně opět představuje nejnovější a inovativní průmyslové technologie. Hlavním tématem je digitalizace průmyslu. Veletrh tak reaguje na výrazný nástup digitálních technologií do průmyslové praxe. Především je ale důležitým impulsem k restartu ekonomiky.
„Jsem moc rád, že jsme mohli náš Sněm znovu uskutečnit na brněnském výstavišti jako součást Mezinárodního strojírenského veletrhu. Právě jeho konání je nesmírně důležité pro obnovení ekonomiky, které naše země po pandemii potřebuje. Celé společnosti tu můžeme ukázat schopnost a umění českých firem, které i po tak složitém období dokážou naši ekonomiku znovu nakopnout,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.